Array ( [0] => 15499864 [id] => 15499864 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvojhláska [uri] => Dvojhláska [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Dvojhláska''' neboli '''diftong''' je typ [[hláska|hlásek]] s [[tón]]ovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou [[samohláska|vokalických]] pozic do jednoho [[slabika|slabičného]] jádra. [1] => [2] => Dvojhlásky jsou obvykle tvořeny jedním vokálem ([[samohláska|samohláskou]]) a jedním polovokálem (polosamohláskou - vyznačuje se nižší mírou [[sonora (lingvistika)#sonorita|sonority]] než samohláska), přičemž polovokál může být buď na první (např. [[slovenština|slovenské]] /ô/ {{IPA|[u̯o]}}), nebo na druhé pozici (např. [[čeština|české]] /ou/ {{IPA|[oʊ̯]}}). [3] => [4] => Často se liší názory [[lingvistika|lingvistů]] na to, zda považovat dvojhlásky za jednotné [[foném]]y s dvojím artikulačním cílem, nebo je chápat jako spojení dvou fonémů. Hodnocení je obvykle závislé na [[fonologie|fonologické]] funkci těchto hlásek v příslušném [[Jazyk (lingvistika)|jazyce]]. České /ou/ je obvykle považováno za jediný foném, neboť jeho druhá část, neslabičné [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|[ʊ̯]}}]], se v češtině samostatně nevyskytuje. [5] => [6] => Vývojem výslovnosti v různých jazycích může dojít k takzvané '''monoftongizaci''', tedy ke [[Hlásková změna|hláskové změně]] konkrétní dvojhlásky na jednu hlásku. Pravopis v [[Abeceda|abecedním]] písmu může zachovat tradiční psaní hlásky jako '''digram''' (dvojice písmen) nebo se přizpůsobit nové výslovnosti. Příkladem kompromisu mezi oběma přístupy je české [[Ů]], které vzniklo ze starší dvojhlásky [uo]. [7] => [8] => Opakem monoftongizace je [[diftongizace]], kdy se (dlouhá) samohláska změní na dvojhlásku. [9] => [10] => == Diftong a hiát == [11] => Dvojhlásku je třeba odlišovat od [12] => * [[hiát (lingvistika)|hiátu]], souběhu dvou plnohodnotných samohlásek, ovšem bez vkládané souhlásky, který je zpravidla pociťován jako něco obtížného a má sklon být nahrazen jiným uspořádáním: kakao, Mao, Kuomingtan, boa, [13] => * ale i od souběhu samohlásek s řešením obtížné výslovnosti: [14] => ** vkladnou souhláskou, např. /j/ v slovech Marie, ekonomie vyslovované [Marije] a [ekonomije] nebo /l/ v dětské výslovnosti slova kakao [kakalo] [15] => ** náhradou samohlásky souhláskou, jako ve jméně Čankajšek, kde se ovšem přizpůsobuje i pravopis [16] => [17] => == Literatura == [18] => * Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002. {{ISBN|80-7106-484-X}} [19] => [20] => == Související články == [21] => * [[Diftongizace]] [22] => * [[Samohláska]] [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Wikislovník|heslo=dvojhláska}} [26] => [27] => {{Autoritní data}} [28] => {{Portály|Jazyk}} [29] => [30] => [[Kategorie:Samohlásky]] [] => )
good wiki

Dvojhláska

Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra. Dvojhlásky jsou obvykle tvořeny jedním vokálem (samohláskou) a jedním polovokálem (polosamohláskou - vyznačuje se nižší mírou sonority než samohláska), přičemž polovokál může být buď na první (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'samohláska','hláska','Samohláska','hiát (lingvistika)','tón','slabika','sonora (lingvistika)#sonorita','slovenština','čeština','lingvistika','foném','fonologie'

Čeština

Foném

Fonologie

Fonologie je odvětví lingvistiky zabývající se studiem zvukové struktury jazyka.

Hláska

Lingvistika

Samohláska

Slabika

Slovenština

Tón