Array ( [0] => 15511845 [id] => 15511845 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvojtečka [uri] => Dvojtečka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Interpunkce| obrázek =Colon.svg}} [1] => {{možná hledáte| [[diakritické znaménko]]: dvě tečky nad písmenem mohou být [[přehláska]] nebo [[trema]] (dierese, rozlučník)}} [2] => '''Dvojtečka''' (:) je [[interpunkční znaménko]], tvořené dvěma stejně velkými tečkami situovanými nad sebou. Používá se v textu pro oddělení informací uvedených větnou konstrukcí před dvojtečkou, například pro uvedení seznamu, příkladu, údaje nebo přímé řeči. Dvojtečkou se označuje též [[poměr]]; v minulosti se používala jako znak [[dělení]], avšak v této funkci byla do značné míry nahrazena [[lomítko|lomítkem]] – dvojtečka se stále používá pro vyjádření poměru, například [[Měřítko mapy|měřítka]], či pro vyjádření skóre sportovního utkání. Dvojtečka se též používá k oddělování údajů například v časovém nebo klasifikačním údaji. [3] => [4] => == Psaní na klávesnici == [5] => Dvojtečka má zastoupení v základní [[ASCII]] tabulce, kde má hodnotu 58 (3AH). V českém [[rozložení klávesnice]] se dvojtečka nalézá pod klávesou „L“ napravo, píše se se shiftem. V anglickém rozložení se nalézá hned napravo od klávesy „L“ a i zde se píše se shiftem. Alternativně ji lze zapsat pomocí číselného kódu znaku na numerické klávesnici sekvencí kláves {{Klávesa|Alt}}+{{Klávesa|5}}{{Klávesa|8}}. [6] => [7] => == Historie == [8] => Latinský a anglický název dvojtečky ''colon'' pochází z řeckého κῶλον (část, člen, úd). Výraz neoznačoval znaménko v textu, ale samotnou pasáž. V rétorice se tak označovala věta, která byla kompletní gramaticky, ale nikoliv logicky. Věta sestávají ze dvou col se nazývala dicolon, věta ze tří col (například [[Caesar]]ovo [[Veni, vidi, vici]]) tricolon. [9] => [10] => [[Aristofanes Byzantský]] zavedl ve 3. století př. n. l. [[středová tečka|středovou tečku]] zhruba ve významu pozdějšího [[středník|středníku]] dvojtečka se mezitím začala používat ve významu dnešní [[tečka|tečky]], v anglickém pravopisu kolem roku 1600 se dvojtečka používala zhruba v roli středníku, tedy významově mezi čárkou a tečkou. Až do závěru 18. století se však interpunkční znaménka nepoužívala ke značení struktury věty, ale pouze pro značení pauz v řeči. [11] => [12] => V češtině se dvojtečka a některá další interpunkční znaménka začaly používat v době [[bratrský pravopis|bratrského pravopisu]]. [13] => [14] => Příručky češtiny z první poloviny 19. století (Hanka, Tomíček, první vydání matičního Brusu) se interpunkcí vůbec nezabývaly. Zřejmě jako první se jí soustavněji zabýval [[Martin Hattala]] v roce 1857. Ten dvoutečku zařadil mezi znaky přestávky.Martin Hattala: ''Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského'', Praha 1857, s. 104–106 Ostatní autoři tento výklad příliš nereflektovali, například druhé vydání matičního Brusu zmiňuje jen čárku a středník a třetí vydání navíc jen tečku. František Bartoš v 1. vydání své Skladby roku 1878 dvojtečku zařadil mezi ta dělidla, která označují části vět. Než se ustálily dnešní názvy znamenének, používala se různá označení, pro dvojtečku například název „úvodník“.Miloslav Sedláček: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7137 K vývoji českého pravopisu. Část 2], Naše řeč, ročník 76 (1993), číslo 3 [15] => [16] => == Použití a význam == [17] => === Uvození textu === [18] => Základní funkcí dvojtečky je uvození textu, například údaje, přímé řeči, seznamu, příkladu, vysvětlení, odůvodnění a podobně. [19] => [20] => Příklady: [21] => * Znovu zopakovala to samé: že nic jiného neviděla. [22] => * Zaváhal, ale pak řekl: „Nevím o tom nic.“ [23] => * S sebou si vezměte: přezůvky, kartáček na zuby, knihu [24] => * Stav: svobodný [25] => [26] => === Poměr === [27] => Dvojtečkou se označuje též [[poměr]]; v minulosti se používal jako značka [[dělení]], avšak v této funkci byl do značné míry nahrazen [[lomítko|lomítkem]]. [28] => [29] => Dvojtečka se stále používá pro vyjádření [[měřítko|měřítka]] map nebo modelů, dále například poměru stran [[obdélník]]u (např. [[fotografie]], filmového obrazu, obrazovky, oken, hřiště, půdorysu místnosti, vlajky apod.) či pro vyjádření [[skóre]] sportovního utkání. Lze ji využít též například pro poměr objemů, hmotností nebo sil, poměr hlasů ve volbách apod. [30] => [31] => === Oddělení údajů === [32] => Dvojtečka se používá k oddělování klasifikačních údajů například v knihovnictví. V bibliografických citacích podle ISO 690 se dvojtečka používá pro oddělení titulu a podtitulu (názvu a podnázvu) knihy – v takovém případě se dvojtečka píše bez mezery za titul, zatímco podtitul je oddělen mezerou – a pro oddělení místa vydání a názvu vydavatele (v tomto použití se dvojtečka z obou stran odděluje mezerou). V indickém [[Dvojtečkové třídění|dvojtečkovém třídění]] dvojtečka odděluje kód nadtématu od kódu podtématu, například Rakovina : Léčba. V některých jazycích (například angličtině nebo švédštině) se v [[biblická citace|biblických citacích]] klade dvojtečka mezi číslo kapitoly a číslo verše, kde se v české praxi používá čárka.František Fröhlich: ''Posudek na překlad titulu August Strindberg: Romantický sakristián na Rano od Otakara Franczyka'' (Host, Brno, 2006), 10. dubna 2007, In: [http://www.obecprekladatelu.cz/pool/vzor/upload/docs/skripec_posudky_2006.doc Anticena Skřipec za rok 2006 (vyhlášena na veletrhu Svět knihy Praha 2007)] [33] => [34] => Dvojtečka se používá k oddělení hodin od minut (15:30), případně hodin, minut a sekund (15:30:27). V minulosti byla v češtině pro oddělování hodin a minut preferována tečka, zatímco pro oddělování desetin se používala výhradně čárka. [[Pravidla českého pravopisu]] dosud pro oddělení hodin a minut připouštějí pouze tečku, zatímco ČSN 01 6910 připouští místo tečky dvojtečku.[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=820 Internetová jazyková příručka:''Časové údaje''] [35] => [36] => Použití v programovacích kódech (například v [[programovací jazyk|programovacích jazycích]], [[internetová adresa|internetových adresách]] a podobně) závisí na definici syntaxe daného jazyka. Použití v programovacích jazycích je obvykle inspirováno použitím v běžných textech, tj. uvození nebo oddělení údajů. [37] => [38] => === Funkce apostrofu === [39] => Ve [[finština|finštině]] a [[švédština|švédštině]] se vyskytuje dvojtečka, je-li připojen gramatický [[sufix]] za zkratku, speciální symbol nebo číslici. Zkratka USA v genitivu se píše finsky USA:n a švédsky USA:s. [40] => [41] => Ve švédštině se dvojtečka používá také uprostřed slova ve [[stažené slovo|stažených slovech]] (S:t místo Sankt, Ax:son místo Axelson). [42] => [43] => === Náhražka přehlásky === [44] => Ve švédštině se dvojtečka používá jako náhražka přehlásky písmene ö v názvu města [[Göteborg]], psáno jako Go:teborg na jeho oficiálních stránkách, ovšem to je považováno spíše za jazykovou hru. [45] => [46] => === Znak tónu řeči === [47] => V několika afrických jazycích (budu, sabaot, grebo a další) se dvojtečka používá jako jeden ze znaků ke gramatickému označování tónu řeči. V Unicode se však v tomto významu používá znak U+A789, odlišný od běžné interpunkční dvojtečky (U+003A). [48] => [49] => === Mezinárodní fonetická abeceda === [50] => Znak podobný interpunkční dvojtečce se používá v mezinárodní fonetické abecedě. Tento znak však místo kulatých teček má trojúhelníčky namířené ke středu znaménka. [51] => [52] => == Typografie == [53] => Při psaní na [[Psací stroj|psacím stroji]] nebo v běžném textovém editoru se dvojtečka za uvozující větnou konstrukcí píše bez mezery, zatímco navazující (uvozený) text se od ní odděluje mezerou. Používá se tedy podobně jako [[čárka]], [[středník]], [[otazník]] či [[vykřičník]]. V české [[sazba|sazbě]] se dvojtečka od předchozího znaku odděluje mezírkou o šířce jeden až dva [[typografický bod|body]], tato mezírka však často bývá již součástí znaku jako tzv. [[nálitek]].{{chybí zdroj}} [54] => [55] => Ve [[francouzština|francouzštině]] se dvojtečka, středník, vykřičník a otazník oddělují mezerou z obou stran.{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Typografická pravidla {{!}} NaPočítači.cz [57] => | periodikum = www.napocitaci.cz [58] => | url = https://www.napocitaci.cz/33/typograficka-pravidla-uniqueidgOkE4NvrWuNY54vrLeM676nSxPa8k1rvWcEWLDBR_98/ [59] => | datum přístupu = 2020-10-15 [60] => }} [61] => [62] => Pokud se dvojtečka používá pro vyjádření poměru, pak vzniká podobná situace jako v případě použití [[pomlčka|pomlčky]] nebo [[Lomítko|lomítka]]. Obecně v takových případech v češtině platí, že buď se kladou mezery z obou stran znaménka, nebo hodnoty z obou stran přiléhají ke znaménku těsně bez mezer. Pravidla pro volbu mezi těmito dvěma možnostmi nejsou vždy zcela jednotná, jednoznačná ani bezproblémová, avšak celková tendence je, že pokud výraz na některé straně obsahuje mezery, pak by měly být mezery i kolem dvojtečky, zatímco pokud oba výrazy jsou bez mezer, pak je běžné nepsat (vynechat) mezery kolem znaménka. Dalším kritériem ovšem je jednotnost stylu v rámci jednoho textu. [63] => [64] => Aktuální [[Internetová jazyková příručka]] ÚJČ v případě dvojtečky neponechává uživateli žádnou volnost. Pro vyjádření dělení či poměru předepisuje použít mezeru z obou stran dvojtečky (mezi příklady uvádí i poměr hlasů ve volbách 5 : 3), zatímco pro vyjádření sportovního skóre (které autoři příručky zřejmě za poměr nepovažují) požaduje použití bez mezer (výsledek 2:0).[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=161 Dvojtečka], [[Internetová jazyková příručka]], Ústav pro jazyk český [65] => [66] => == Pravopis == [67] => Většina evropských jazyků včetně britské angličtiny pokračuje za dvojtečkou malým písmenem, pokud není jiný důvod k použití velkého písmene. Němčina vyžaduje za dvojtečkou velké písmeno, pokud následuje hlavní věta, a totéž umožňuje i americká angličtina. [68] => [69] => == Reference == [70] => [71] => [72] => == Externí odkazy == [73] => * {{commonscat}} [74] => * {{Wikislovník|heslo=dvojtečka}} [75] => * [http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=161 Dvojtečka], [[Internetová jazyková příručka]], Ústav pro jazyk český [76] => [77] => {{Pahýl}} [78] => {{Autoritní data}} [79] => [80] => [[Kategorie:Interpunkce]] [] => )
good wiki

Dvojtečka

Dvojtečka (:) je interpunkční znaménko, tvořené dvěma stejně velkými tečkami situovanými nad sebou. Používá se v textu pro oddělení informací uvedených větnou konstrukcí před dvojtečkou, například pro uvedení seznamu, příkladu, údaje nebo přímé řeči.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'poměr','dělení','Internetová jazyková příručka','lomítko','středník','Měřítko mapy','interpunkční znaménko','obdélník','skóre','biblická citace','sufix','ASCII'

ASCII

Stránka ASCII na české Wikipedii poskytuje informace o souboru ASCII (American Standard Code for Information Interchange), což je standardní kódování znaků pro elektronickou komunikaci.

Dělení

Lomítko

Obdélník

Poměr

Skóre

Středník

Sufix