Array ( [0] => 15505183 [id] => 15505183 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džihád [uri] => Džihád [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Map of expansion of Caliphate.svg|350px|náhled|vpravo|Věk chalífátů {{legenda|#a1584e|Expanze za [[Mohamed]]a, 622–632/A.H. 1-11}} {{legenda|#ef9070|Expanze za [[Rášidský chalífát|rášidského chalífátu]], 632–661/A.H. 11-40}} {{legenda|#fad07d|Expanze za [[Umajjovci|Umajjovců]], 661–750/A.H. 40-129}}]] [2] => [3] => '''Džihád''' ({{Vjazyce2|ar|جهاد}}) je termín označující [[náboženství|náboženskou]] povinnost [[muslim]]ů usilovat o rozšiřování [[islám]]u ve vlastním srdci i ve světě. [4] => [5] => == Etymologie == [6] => Slovo ''džihád'' je dle [[Arabština|arabské gramatiky]] tzv. podstatným jménem slovesným vytvořeným od slovesa ''džáhada'' (snaha o důležitou věc), které se dále utváří ze slovesa džuhd (snaha o jakoukoliv věc). Kořen slova je trojkonsonantní ''dž''-''h''-''d'', tento kořen v arabštině obvykle symbolizuje snahu. V arabštině se od kořene slova odvozují i další významy, tedy pokud vezmeme slovo ''džihád'' a změníme jej ve slovo ''mudžáhada,'' získáme slovo vyjadřující obětování se v rámci vyššího dobrého cíle, odsud již vede jen malá cesta ke slovu [[mudžáhid]], což znamená bojovník za spravedlivou věc. [7] => [8] => Pojem džihád označuje náboženskou povinnost [[Muslim|muslimů]] usilovat o šíření [[Islám|islámu]].{{Citace periodika [9] => | příjmení = Havelka [10] => | jméno = Ondřej [11] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [12] => | titul = Islám v Africe: Pevná tradice, výjimečné univerzity i synkretismy [13] => | periodikum = Dingir [14] => | datum vydání = 2023 [15] => | ročník = 26 [16] => | číslo = 1 [17] => | strany = 2–6 [18] => | url = https://www.dingir.cz/index.php?co=cislo/23/1 [19] => }} [[Džihád slovem]] znamená šíření zvěsti [[Mohamed|proroka Muhammada]], [[džihád mečem]]{{Citace monografie [20] => | příjmení = Kropáček [21] => | jméno = Luboš [22] => | odkaz na autora = Luboš Kropáček [23] => | titul = Duchovní cesty islámu [24] => | vydání = 1 [25] => | vydavatel = Vyšehrad [26] => | místo = Praha [27] => | rok vydání = 1993 [28] => | strany = 18, 114-116 [29] => }} znamená vedení války za obranu islámu, [[džihád rukou]] znamená charitu. Vedle zmíněných existuje ještě [[džihád srdcem]] znamenající přemáhání hříchu a osobní zbožnost.{{Citace elektronické monografie [30] => | příjmení = Havelka [31] => | jméno = Ondřej [32] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [33] => | titul = Africký islám 1/2: Kořeny [34] => | url = https://info.dingir.cz/2023/05/africky-islam-1-2-koreny/ [35] => | vydavatel = Dingir [36] => | datum vydání = 2023-05-06 [37] => | datum přístupu = 2023-06-08 [38] => | jazyk = cs [39] => }} [40] => [41] => == Džihád – nábožensko-právní rozbor == [42] => {{vlastní výzkum|část}} [43] => Pojem džihád se v historii mnohokrát měnil a přibíral různé významy a funkce. Během raného období [[islám]]ské [[umma|ummy]] (obce) v [[Mekka|Mekce]] byl džihád především osobním rozvojem, zatímco později (jak je zmíněno dále) se měnil a přibíral další funkci – funkci šiřitelskou. Pokud jde o [[korán]]ské verše a džihád, záleží na tom, z jaké doby jsou psány. Starší verše zdůrazňují právě jeho osobní část, zatímco verše pozdější do popředí dávají jeho šiřitelskou (tzn. i válečnou) část. [44] => [45] => V náboženskoprávní rovině má v islámu pojem džihád několik významů, které jsou navíc různě vykládány islámskými právními školami. Základem džihádu je snaha o spravedlivou věc. V této věci se shodnou všechny islámské právní školy. Sporným bodem je, jakým způsobem má být tato snaha prováděna. Existuje mnoho výkladů, mezi nejrozšířenější patří výklad, že džihád je především šíření [[víra|víry]] všemi možnými prostředky. Tento džihád má pak mnoho daných pravidel pro šíření víry. K tomuto výkladu se někdy přidává i vysvětlení pojmu džihád jakožto snahy o vlastní sebezdokonalení v duševní rovině a větší snahu o rozvoj vlastní zbožnosti. Do extrému vede výklad džihádu hlavně tzv. [[Hanbalovský mazhab|Hanbalovská právní škola]], která džihád (a to i džihád mečem) řadí na roveň [[pět sloupů víry|pilířům víry]], tzn. přidává k nim džihád jakožto šestý pilíř víry, a tak v podstatě vyzývá věřící k ozbrojenému boji proti všem nevěřícím. [46] => [47] => Na Západě se džihád často chápe ve významu '''svaté války''' vedené proti nevěřícím, tj. nemuslimům. Tento význam ovšem islámské chápání nezná.{{Citace periodika [48] => | příjmení = Sáňka [49] => | jméno = Vladimír [50] => | autor = [51] => | odkaz na autora = Vladimír Sáňka [52] => | spoluautoři = [53] => | titul = Co znamená být muslim? [54] => | periodikum = Okruh a střed [55] => | odkaz na periodikum = Okruh a střed [56] => | rok = 2002 [57] => | měsíc = [58] => | ročník = [59] => | číslo = 1 [60] => | strany = 10–13 [61] => | url = [62] => | issn = 1212-1037 [63] => }} Tradičně se rozlišují čtyři druhy džihádu: [64] => [65] => # ''Džihád srdcem (al-džihád bi´l-kalb)'' – Přemáhání hříchu, projevy zbožnosti. [66] => # ''Džihád jazykem (al-džihád bi´l-lisán)'' – Podpora a šíření misijní činnosti islámu. [67] => # ''Džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf)'' – Vedení válek za obranu islámu. [68] => # ''Džihád rukou (al-džihád bi´l-jad)'' – Pomoc potřebným, charitativní činnost. [69] => [70] => Problémy s výkladem džihádu se tak vedou především v rovině výběru, které z těchto částí pojmu jsou důležité a jak je lze přesně interpretovat. Zmíněna byla škola Hanbalovská, která upřednostňuje 3. uvedenou složku, tedy džihád mečem. Existují však i školy v této věci liberálnější, popřít však zcela džihád mečem nelze. Časté je však zredukování jeho funkce na obranný džihád. [71] => [72] => == Džihád mečem == [73] => Základními termíny džihádu mečem jsou ''Dár al-harb'' („dům války“) a ''Dár al-islam'' („dům islámu“). Dár al-islam je v území, kde se smí volně šířit islámská víra, zatímco Dár al-harb je území, kde je potlačována. O přesný význam těchto termínů se samozřejmě vedou spory. Jedním názorem je, že Dár al-islam je jen území ovládané muslimskými vládci, kde je prosazována [[šarí´a|šaría]] (islámské tradiční právo) a kde jinověrci platí daň z hlavy (daň je ''džizja'', plátci této daně jsou označováni jako ''dhimmí''), zatímco Dár al-harb je celý zbylý svět. Umírněnější teorie tvrdí, že Dár al-islam je i území států, kde islám není diskriminován, tedy například i evropské země. Dalším možným názorem je i to, že za Dár al-islam lze považovat i území ovládané nemuslimy, kde je však muslimům dána svoboda v prosazování šaríi. Některé právní školy znají i pojem ''Dár al-ahd'' („území dohody“), tedy území, se kterými má islámský stát diplomatické či obchodní smlouvy, které jsou pro něj významné. [74] => [75] => Džihád mečem jako takový musí vyhlásit [[ulamá]] (vykladači práva) v tzv. [[fatwa|fatwách]]. Zde je džihád ospravedlněn a je jasně vyložen jeho cíl a zdůvodnění. Fatwa je základním předpokladem pro vyhlášení útočného i obranného džihádu. V historii byli obvykle ulamá požádáni panovníky o vyhlášení džihádu. Nebylo nezvyklé, že část ulamů fatwu sepsala a vyhlásila džihád, kdežto další část jej naopak ve své fatwě popřela. [76] => [77] => Dalším významným faktorem pro džihád mečem je i to, proti komu je veden. Existují tři typy možných nepřátel: [78] => * ''Ahl al-kitáb'' (lid [[Bible|Písma]]) [79] => * ''Murtadd'' (odpadlíci) [80] => * ''Mušrik'' (jinověrci, [[Polyteismus|polyteisté]]) [81] => [82] => Pravidla džihádu se pak liší dle nepřítele. Nejmírnější jsou rozhodně vůči ''Ahl al-kitáb'', jelikož islám uznává proroky [[judaismus|judaismu]] a [[křesťanství]] ([[Ježíš Kristus|Ježíš]]-Isá, byl uznávaný i [[Mohamed]]em, avšak ne jako syn Boží, ale pouze jako jeden z abrahámovských proroků před posledním z nich, Mohamedem). Boj proti mušrikům je potom bojem za šíření víry ([[džihád]]), ovšem mušrikové, jelikož nepoznali pravdu o jediném Bohu, jsou pak bráni za nespravedlivé (na rozdíl od ahl al-kitáb). Murtadd jsou na podobné úrovni jako mušrikové a jde o jediný případ legitimní války proti jiným muslimům. S těmito pojmy pak souvisí pojem ''da´wa'' („výzva“). Da´wa má být vyřčena před každým bojem a měla by symbolizovat vyzvání nepřítele, aby přestoupil k islámu a ušetřil tak obě strany boje – až po da´wě je možné legálně začít bojovat. V rané fázi islámu se da´wa dodržovala přísně, později její význam upadal, až se stala jen symbolickou částí boje. Přesto je da´wa řešena velice podrobně a pokud není dodržena, následují obvykle přísné tresty. Pokud například muslimský bojovník před bojem s pohanským otcem nepronese da´wu a zabije jej, musí rodině vyplatit odškodné. Těžší tresty platí samozřejmě pro případ zabití člena ahl al-kitáb. [83] => [84] => K džihádu mečem se smí připojit v podstatě každý od 6 do 60 let, pokud jsou schopni boje. Pro děti je navíc nutné získat souhlas jejich rodičů. Pokud rodiče nesvolí, pak by dítě nesmělo být k džihádu mečem připuštěno. Některé právní školy ovšem stanoví i legální podmínky pro zamítnutí účasti na džihádu mečem. Jde například o to, že rodina nesouhlasí, aby šel syn bojovat proti ahl al-kitáb (i když tato podmínka není často uznávána), nebo potřeba dítěte doma, zvláště pokud jsou rodiče staří. [85] => [86] => V otázce válečných zajatců existuje několik sporných výkladů (většinou se opírajících o různé verše Koránu, přičemž ale platí, že pozdější verš v Koránu zneplatňuje dřívější verš, pokud jsou tyto dva v rozporu). Muslimové by měli být po boji propuštěni, pokud slíbí, že znovu nepozvednou zbraně proti islámskému státu. Pokud jde o ''ahl al-kitáb'', bývá muslimské právo též slitovné v případech, kdy poražení křesťané nebo židé souhlasí s tím, že jejich výklad náboženství podaný Biblí nebo Tórou je špatný, správný je výklad Koránu, a také to, že Mohamed byl posledním prorokem. Pokud toto nepřijmou, není s nimi zacházeno jako s lidem Písma, ale jako s bezvěrci. V případě pohanů (bezvěrců) je situace nejhorší, ti mají být podle Koránu, ale i příběhů v síře (život Mohameda) a [[hadís]]ech (tradice Mohameda) zabíjeni, mučeni, zotročováni a ponižováni (např. Korán 8:12; 9:5). Ženy a děti by neměly být zabíjeny. [87] => [88] => Z hlediska válečné strategie existují dva sporné pohledy na mír. Dle umírněnějších škol je možné uzavřít i dlouhodobá příměří a žít v míru. Školy zastávající radikálnější názory pak tvrdí, že mír je možný jen v případě, že vítězství muslimů je nepravděpodobné nebo nemožné, anebo je-li mír dočasně výhodný. Existují i názory, že mír lze uzavřít i dlouhodobě, pokud je pravděpodobné, že druhý smluvní partner v budoucnu přijme islám. Pokud jde o bitvy a boje, převládá názor, že muslimové nesmí z boje utíkat. I když existují i názory, že pokud je pravděpodobná porážka, je možné se stáhnout nebo se bitvě vyhnout. Opět zde záleží hlavně na radikálnosti právní školy. [89] => [90] => == Džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) v dějinách == [91] => Během raného období islámu (zhruba do 9. století) probíhal džihád mečem (al-džihád bi´l-sajf) ve všech formách prakticky nepřetržitě.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Levtzion [93] => | jméno = Nehemia [94] => | příjmení2 = Pouwels [95] => | jméno2 = Randall L. [96] => | titul = The History od Islam in Africa [97] => | vydání = 1 [98] => | vydavatel = Ohio University Press [99] => | místo = Athens, Ohio [100] => | rok vydání = 2000 [101] => | strany = [102] => }} Postupem času, jak se islámský stát rozpadal, se tento pojem měnil a ztrácel. Dá se říci, že poslední džihády mečem v pravém slova smyslu probíhaly v Indii a proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]] (vedla [[Osmanská říše]]). Ve středověku potom byly vyhlašovány hlavně obranné džihády mečem ([[Almorávidé]] ve Španělsku, [[Ajjúbovci]] v Palestině). V pozdější době byly džihády mečem považovány spíše za přežitek nebo starou ideu, která není prakticky uskutečnitelná. Přesto občas došlo v pozdějších dějinách k vyhlášení džihádu mečem. Lze uvést například mahdistické povstání v [[Súdán]]u během [[19. století]], [[První světová válka|I. světovou válku]] a Osmanské vyhlášení džihádu nepřátelům trojspolku. [103] => [104] => == Odkazy == [105] => [106] => === Reference === [107] => [108] => [109] => === Literatura === [110] => * ''Džihád.'' 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze v nakl. NÚR - Fethi Ben Hassine Mnasria, 2006. 51 s. {{ISBN|80-903196-5-3}}. [111] => * Mendel, M.: Džihád, Atlantis 1997 {{ISBN|80-7108-151-5}} [112] => * Tauer, F.: Svět Islámu, Vyšehrad 2006 {{ISBN|80-7021-828-2}} [113] => * Spencer, R.: Islám bez závoje, Triton 2006 [114] => * Hrbek, I.: Korán, Odeon 1972 [115] => * Usáma ibn Munkiz: ''Kniha zkušeností arabského bojovníka s křižáky'' [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{commonscat}} [119] => * {{Wikicitáty|téma=Džihád}} [120] => * {{Wikislovník|heslo=džihád}} [121] => * [http://www.sprword.com/videos/trueislam/ Video ''True Islam''], režie: Cheryl Uys-Allie (anglicky) [122] => [123] => {{Islám}} [124] => {{Islamismus}} [125] => {{Autoritní data}} [126] => {{Portály|Islám|Válka a vojenství}} [127] => [128] => [[Kategorie:Islámská teologie]] [] => )
good wiki

Džihád

Věk chalífátů Džihád je termín označující náboženskou povinnost muslimů usilovat o rozšiřování islámu ve vlastním srdci i ve světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'islám','Mohamed','Arabština','muslim','náboženství','víra','pět sloupů víry','ulamá','Bible','mudžáhid','Soubor:Map of expansion of Caliphate.svg','křesťanství'

Arabština

Bible

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Křesťanství

Mohamed

Mudžáhid

Muslim

Náboženství

Ulamá

Víra