Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483006 [id] => 15483006 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elektřina [uri] => Elektřina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Elektřina''' je definována jako souhrn projevů [[elektrostatické pole|elektrostatického pole]] (z nichž mezi prvními byly [[síla|silové]] účinky vyvolané [[tření]]m [[elektrický izolant|izolantů]]''Příruční slovník naučný.'' Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo ''Elektřina'', s. 657: ''„Elektřina [z řec. élektron], název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“'' a následná [[Elektrizace tělesa|polarizace]] látek)''Technický naučný slovník.'' Svazek I. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1962. Heslo ''Elektřina'', s. 544: ''„Elektřina, pomyslné množství vyjadřující míru zelektrování látek. Čím více je látka zelektrována, tím více e. „obsahuje“. …“'' a [[elektrodynamika|elektrodynamických jevů]] včetně [[elektromagnetismus|elektromagnetismu]]. Jako elektřina se označuje také [[energetika|energetická]] [[komodita]] (fyzikální podstatou se jedná zpravidla o elektrickou energii). V tomto smyslu se pak hovoří o výrobě, distribuci a spotřebě elektřiny, o obchodu s elektřinou apod. Technický obor zabývající se elektřinou se nazývá [[elektrotechnika]]. Jevy spojené s elektřinou i [[magnetismus|magnetismem]] se nazývají [[elektromagnetismus]]. [1] => [2] => Ve [[spisovná čeština|spisovné]] i [[obecná čeština|obecné češtině]] slovo ''elektřina'' označuje specifické jevy vyvolané působením [[elektrický náboj|elektrického náboje]] a [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]] – např. [[elektrický proud]], [[elektrické napětí]], [[elektrická energie|elektrickou energii]] atp.Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia Praha 1994, heslo ''elektřina'' [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Elektřina má název od [[jantar]]u (řecky ''élektron''), na němž byly pozorovány silové účinky [[statická elektřina|statické elektřiny]].Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA 2001 [[Josef Jungmann]] zaznamenal starší českou podobu slova – ''električina'',Josef Jungmann: Slovník česko-německý I.–V., Praha 1834–1839 lidově se elektřina označuje též slovem ''elektrika''.{{Doplňte zdroj}} Dříve se občas užívalo slovo ''mluno.''{{Citace elektronického periodika [6] => | titul = Naše řeč – Listárna [7] => | periodikum = nase-rec.ujc.cas.cz [8] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=563 [9] => | datum přístupu = 2022-08-07 [10] => }}{{Citace periodika [11] => | příjmení = Svatoňová [12] => | jméno = Kateřina [13] => | titul = Vynálezy a pokroky: případ Křižík [14] => | periodikum = Dějiny a současnost [15] => | odkaz na periodikum = Dějiny a současnost [16] => | ročník = 2013 [17] => | číslo = 10 [18] => | strany = 10–14 [19] => | url = [20] => | datum = [21] => }} Obrozenci navrhovali i název ''síla blesková.'' [22] => [23] => == Elektrický náboj == [24] => {{Podrobně|Elektrický náboj}} [25] => Základní elektrickou vlastností těles je [[elektrický náboj]]. Těleso s elektrickým nábojem se nazývá ''elektricky nabité'' a je schopno působit [[Elektrická síla|elektrickou silou]] na jiné elektricky nabité těleso. V prostoru kolem nabitého tělesa se nachází [[elektrické pole]], které popisujeme jeho [[intenzita elektrického pole|intenzitou]]. Velikost elektrické síly vyjadřuje [[Coulombův zákon]], v jiném tvaru pak [[Gaussův zákon elektrostatiky]]. [26] => [27] => Tělesa lze [[Elektrování tělesa|zelektrovat]] různými způsoby – [[Elektrostatická indukce|elektrostatickou indukcí]], [[Ionizace|ionizací]], chemickou [[Disociace molekul|disociací]], [[tření]]m, působením [[Světlo|světla]], [[Teplo|tepla]], aj. Ve všech případech jde uvnitř tělesa o oddělení některých [[Elementární částice|elementárních částic]] s různým nábojem. Záporně nabité těleso má přebytek [[elektron]]ů, kladně nabité těleso má nedostatek elektronů (má více [[proton]]ů). [28] => [29] => Elektrický náboj lze uchovat v [[kondenzátor]]u, příp. jiné součástce s [[Elektrická kapacita|elektrickou kapacitou]]. [30] => [31] => == Elektrický proud == [32] => {{Podrobně|Elektrický proud}} [33] => [[Elektrický pohyb|Pohybu]] elektricky nabitého tělesa nebo částice se říká [[elektrický proud]]. Nejčastěji je elektrický proud tvořen usměrněným pohybem elektronů nebo jiných elektricky nabitých [[Částice|částic]] [[Elektrický vodič|vodičem]]. Ty se kromě svého [[Tepelný pohyb|tepelného pohybu]] posouvají ve směru působení elektrické síly. [34] => [35] => Pole vytváří na koncích vodiče [[elektrické napětí]] jako rozdíl [[Elektrický potenciál|elektrických potenciálů]]. Elektrický proud se rozdíl snaží vyrovnat tokem náboje. Vztah mezi [[Elektrický odpor|odporem]], napětím a proudem je vyjádřen [[Ohmův zákon|Ohmovým zákonem]]. [36] => [37] => === Elektrická vodivost === [38] => {{Podrobně|Elektrická vodivost|Konduktivita}} [39] => Schopnost materiálu přenášet elektrický proud se nazývá [[konduktivita]] (měrná elektrická vodivost). Důležitou podmínkou vedení elektrického proudu látkou je přítomnost ''volných'' elektricky nabitých částic, typicky [[valenční elektron|valenčních elektronů]]. [40] => [41] => Podle charakteru látky a její schopnosti vést proud, lze látky různě dělit. [42] => [43] => ==== Elektrický proud v pevných látkách ==== [44] => * [[Elektrický vodič|vodiče]], [45] => * [[polovodič]]e – proud možný za určitých podmínek, nebo [46] => * [[Elektrický izolant|izolanty]]. [47] => [48] => ==== Elektrický proud v kapalinách ==== [49] => Elektrický proud v kapalinách je možný v různých případech: [50] => * [[Elektricky vodivé kapaliny|vodivé kapaliny]] nebo [51] => * možný za určitých podmínek, například [[elektrolyt]]icky, po [[Disociace|disociaci]] při [[rozpuštění]] jiné látky. [52] => [53] => ==== Elektrický proud v plynech ==== [54] => Elektrický proud v plynech se za běžných podmínek nevyskytuje, ale je možné jej vyvolat [[Ionizace|ionizací]]: [55] => * vysokou [[Teplota|teplotou]], [56] => * silným elektrickým polem, [57] => * nízkým [[tlak]]em. [58] => [59] => ==== Supravodivost ==== [60] => Látky se také mohou stát [[Supravodivost|supravodivými]], například za velmi nízkých teplot blížících se [[Absolutní nula|absolutní nule]]. [61] => [62] => === Stejnosměrný a střídavý proud === [63] => Proud v elektrickém obvodu může být [[Stejnosměrný proud|stejnosměrný]] nebo [[Střídavý proud|střídavý]]. Střídavý proud vzniká ze zdroje [[Střídavé napětí|střídavého napětí]] a mění svůj směr a velikost. Při pravidelných změnách se maximální hodnota proudu ([[amplituda]]) střídá v každém směru s určitou [[Frekvence|frekvencí]]. V [[Obvod střídavého proudu|obvodech střídavého proudu]] může docházet k [[Fáze (vlna)|fázovým posuvům]] mezi proudem a napětím v závislosti na použitých prvcích. [[Výkon střídavého proudu]] se odvozuje z [[Efektivní hodnota|efektivní hodnoty]] střídavého proudu. [64] => [65] => == Elektrická energie, práce, výkon == [66] => '''Elektrická energie''' je jedna z forem [[energie]], kterou lze charakterizovat jako schopnost [[Elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]] konat elektrickou práci. Čím ''větší'' energii má elektromagnetické pole, tím ''více'' elektrické práce může vykonat. [67] => [68] => Elektrická práce vykonaná za jednotku času je [[elektrický výkon]]. Elektrická energie včetně ztrát dodávaná do obvodu za jednotku času se nazývá elektrický [[příkon]]. Každý vodič klade průchodu elektrického proudu [[Elektrický odpor|odpor]]: Elektrické síly posouvající částice konají [[práce (fyzika)|práci]]. To má za následek ztrátu elektrické [[energie]] a její přeměnu na [[teplo]]: vodiče se zahřívají. [[Jouleovo teplo]], vzniklé průchodem elektrického proudu vodičem, se v elektrotechnice uvažuje jeho [[Přenosové ztráty|elektrické ztráty]]. [69] => [70] => Elektrická energie je součástí energie elektromagnetického pole, ze které ji lze formálně vydělit jen ve speciálních případech (elektrostatické pole). Zpravidla je však (zjevně či skrytě) nedílně svázána s energií druhého projevu elektromagnetického pole – energií magnetického pole. [71] => [72] => Schopnost přenášet elektrickou energii (přesněji: energii elektromagnetického pole) vyplývá z [[Maxwellovy rovnice|Maxwellových rovnic]] elektromagnetického pole, které toto pole přesně popisují. Vlastním přenašečem elektrické energie je vždy elektromagnetické pole jako takové (nikoliv elektrické napětí a nikoliv elektrický proud, které jsou jen vnějšími projevy tohoto pole). Energie elektromagnetického pole je také podstatou zářivé energie [[světlo|světla]] i [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] jiných částí spektra. [73] => [74] => '''Spotřebovaná elektrická energie''' (úbytek elektrické energie)

\Delta E

se rovná elektrické práci

W

vykonané elektromagnetickým polem: [75] => [76] => :

\Delta E = -W

. [77] => [78] => Spotřebovaná elektrická energie ve [[Elektrický spotřebič|spotřebiči]], jímž protéká stálý [[elektrický proud]]

I

po čas

t

, a na jehož svorkách je stálé [[elektrické napětí]]

U

, se vypočte: [79] => [80] => :

E = U \cdot I \cdot t

[81] => [82] => nebo [83] => [84] => :

E = P \cdot t

, kde

P

je stálý [[elektrický příkon]] spotřebiče. [85] => [86] => == Souvislost elektřiny a magnetismu == [87] => {{Podrobně|Elektromagnetické záření}} [88] => Kolem vodiče, kterým prochází elektrický proud (obecně kolem jakékoli pohybující se elektricky nabité částice) se vždy vytváří [[magnetické pole]]. Opačně, jestliže se mění magnetické pole, pak se ve vodiči vždy indukuje elektrický proud (obecně vzniká elektrická síla působící na elektricky nabité částice). Každá změna v elektrickém poli indukuje změnu v poli magnetickém a naopak, každá změna v magnetickém poli pak indukuje změny v poli elektrickém. Tyto jevy ukazují na neoddělitelnou spojitost mezi elektřinou a [[Magnetismus|magnetismem]]. Jednotná teorie [[Elektromagnetismus|elektromagnetismu]] resp. [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]] je dána [[James Clerk Maxwell|Maxwellovou]] [[Dynamická teorie elektromagnetického pole|teorií elektromagnetického pole]]. Podle této celistvé teorie, která je základem veškeré praktické elektrotechniky, elektrickou energii vždy přenáší pouze a výhradně elektromagnetické pole a to v celém prostoru (teoreticky nekonečně velkém) okolo elektrického vodiče. [89] => [90] => Ve [[speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]], která na základě Maxwellovy teorie vznikla, lze ukázat, že magnetické pole kolem pohybujících se nabitých částic je důsledkem [[Lorentzova transformace|Lorentzovy transformace]].Bedřich Sedlák, Ivan Štoll: Elektřina a magnetismus, kapitola 2 - Silové působení mezi pohybujícími se náboji S použitím relativistické [[kvantová teorie|kvantové teorie]] lze takto vysvětlit i magnetismus [[permanentní magnet|permanentních magnetů]], který je vytvářen [[spin]]em částic.Lubomír Skála: Úvod do kvantové mechaniky, kapitola 17 - Základy relativistické kvantové mechaniky [91] => [92] => == Elektrický obvod == [93] => {{Podrobně|Elektrický obvod}} [94] => Elektrický proud v praxi prochází vždy nějakým [[Elektrický obvod|elektrickým obvodem]]. Jeho nejdůležitějšími částmi jsou [[Elektrický zdroj|zdroj]] [[Elektromotorické napětí|elektromotorického napětí]], [[elektrický spotřebič]] a [[elektrický vodič|elektrické vodiče]], které jednotlivé části propojují. V elektrickém obvodu bez spotřebiče dochází ke [[zkrat]]u, kdy enormně narůstá hodnota elektrického proudu ve vodiči což způsobuje i prudkou změnu intenzity doprovodného magnetického pole. Proti zkratu bývají elektrické obvody chráněny specializovanými [[elektrický přístroj|elektrickými přístroji]] (kupř. pojistkami, bleskojistkami, nadproudovými ochranami či motorovými jističi). [95] => [96] => Základní jednoduchý elektrický obvod může být: [97] => * [[Sériové zapojení|sériový]] – součástky jsou spolu propojeny jeden za druhým na jediném vodiči, nebo [98] => * [[Paralelní zapojení|paralelní]] – vodiče se rozvětvují v uzlech, každá [[součástka]] má vlastní větev. [99] => [100] => Vztahy mezi napětím a proudem v jednotlivých částech obvodu popisují [[Kirchhoffovy zákony]]. Zákonitostmi průchodu elektrického proudu elektrickými obvody se zabývá obecná [[teorie elektrických obvodů]], která je jen praktickou aplikací jednotné [[teorie elektromagnetického pole]]. [101] => [102] => Zvláštním druhem elektrických obvodů jsou [[Elektronický obvod|elektronické obvody]]. [103] => [104] => === Elektrotechnické součástky === [105] => Nejpoužívanějšími [[Elektrotechnická součástka|součástkami]] v elektrických obvodech jsou kromě zdroje a vodičů také [[spínač]], [[rezistor]], [[termistor]], [[reostat]], [[potenciometr]], [[kondenzátor]], [[cívka]], [[anténa]], [[elektromagnetické relé]], [[elektronka]], [[dioda]] , [[fotodioda]], [[tranzistor]], [[fototranzistor]], [[integrovaný obvod]] a další [[Polovodičová součástka|polovodičové součástky]]. [106] => [107] => === Elektrické spotřebiče === [108] => Mezi nejběžnější elektrické spotřebiče patří [[Tepelný elektrický spotřebič|tepelné elektrické spotřebiče]] ([[žárovka]], [[infrazářič]], [[elektrická trouba]]), [[zářivka]], [[elektromotor]] a různé [[Elektronický spotřebič|elektronické spotřebiče]] ([[rádiový přijímač]], [[televizní přijímač]], různé druhy přehrávačů a rekordérů, [[telefon]], [[počítač]], atd.). V současné době se dbá na úspory energií a proto jsou využívány především úsporné spotřebiče. [109] => [110] => == Stručná historie elektřiny == [111] => Mezi obory [[Fyzika|fyziky]] patří elektřina k těm mladším. Významným renesančním badatelem byl [[William Gilbert]], který zároveň elektrické jevy pojmenoval tak, jak je dnes známe. Rozvoj však nastal po objevu prvního použitelného zdroje stálého elektrického proudu – [[Voltův článek|Voltova článku]] – v roce [[1800]]. [112] => [113] => Během krátké doby v ''první polovině'' [[19. století]] byla prozkoumána většina elektrických vlastností látek za normálních podmínek, byly objeveny zákony platící v elektrických obvodech a nalezena souvislost elektřiny s magnetismem. Nejvýznamnější jména té doby jsou [[Alessandro Volta]], [[André-Marie Ampère]], [[Georg Simon Ohm]], [[Hans Christian Ørsted|Hans Christian Oersted]], [[Michael Faraday]]. [114] => [115] => Průkopnické období bylo v roce [[1865]] završeno ''Dynamickou teorií elektromagnetického pole'', ve které [[James Clerk Maxwell]] pouhými [[Maxwellovy rovnice|čtyřmi rovnicemi]] (a třemi materiálovými) vyjádřil vše podstatné z dosavadních objevů a zároveň jako důsledek svých rovnic předpověděl další, dosud neznámé elektromagnetické jevy. [116] => [117] => Období ''druhé poloviny'' 19. století bylo ve znamení technických aplikací elektřiny, vynálezů různých elektrických spotřebičů (generátor, [[oblouková lampa]], žárovka, elektromotor, telefon) a jejich zavádění do výroby a domácností. K slavným fyzikům a vynálezcům té doby lze řadit jména jako [[Heinrich Hertz]], [[William Thomson]] (lord Kelvin), [[Thomas Alva Edison]], [[Werner von Siemens]], [[Nikola Tesla]], [[Alexander Graham Bell]], z Čechů [[František Křižík]]. [118] => [119] => Třetí období bylo odstartováno objevem [[elektron]]u v roce [[1897]] [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsonem]]. To vyvrátilo dosavadní představy o elektrickém fluidu uvnitř látek a umožnilo spolehlivě vysvětlit podstatu většiny elektrických jevů. [[Max Planck]] a [[Albert Einstein]] položili [[Kvantová mechanika#Stará kvantová mechanika|základy k vysvětlení kvantových vlastností]] elektromagnetického záření. Dalšími kroky vpřed byly [[Hendrik Antoon Lorentz|Lorentzovy]] teoretické poznatky o elektromagnetickém poli a [[Éter (fyzika)|éteru]], které správně interpretovala Einsteinova [[speciální teorie relativity]] a přirozeně tak vysvětlila magnetismus jako relativistický efekt mající původ v elektrickém působení, a objevy dalších [[Subatomární částice|subatomárních částic]] – [[proton]]u v roce [[1911]] a [[neutron]]u v roce [[1932]]. Maxwellova teorie však selhávala při snaze vybudovat konzistentní teorii nabitých elementárních částic, což se podařilo až [[Kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamice]]. V elektrotechnice se novou součástkou stala vakuová [[elektronka]], umožňující vysílání a příjem rozhlasu. Jinak po celou ''první polovinu'' [[20. století]] bylo charakteristické masové rozšiřování elektřiny (elektrifikace obcí, stavba elektráren). [120] => [121] => V ''druhé polovině'' 20. století se nejdůležitějším objevem stal [[tranzistorový jev]] v roce [[1947]], který uskutečnili [[John Bardeen]], [[Walter Houser Brattain|Walter Brattain]] a [[William Shockley]]. Po zvládnutí technologie výroby [[Příměsový polovodič|příměsových polovodičů]] se [[tranzistor]] stal základem elektronických obvodů používaných prakticky ve všech běžných elektronických přístrojích (dnešní [[Centrální procesorová jednotka|procesory]] či [[mikroprocesor]]y obsahují milióny až miliardy mikroskopických tranzistorů a tvoří základ pro [[počítač]], [[mobilní telefon]] a mnohá další elektronická zařízení). Velký význam mělo rovněž umožnění přenosu obrazu na dálku pomocí [[Televizní vysílání|televize]], nejprve černobílé, později barevné. [122] => [123] => Velký praktický dopad přineslo i používání optických vláken, CCD obvodů a dalších součástí moderní elektroniky. [124] => [125] => V současné době je elektřina běžnou a neodmyslitelnou součástí života lidí v podobě nejrůznějších domácích spotřebičů, výrobních prostředků a prostředků komunikační a zábavní techniky. [126] => [127] => == Elektřina jako komodita == [128] => Výroba i spotřeba elektrické energie musí být v rovnováze. Vývoj spotřeby elektrické energie během dne zachycuje denní [[diagram zatížení]], kde v noci je spotřeba nejmenší, ráno stoupá, přes den spotřeba vrcholí a večer opět klesá.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Viewer [130] => | periodikum = diagramonline.cezdistribuce.cz [131] => | url = https://diagramonline.cezdistribuce.cz/Viewer/ [132] => | datum přístupu = 2022-05-18 [133] => }} Mez, pod kterou spotřeba nikdy neklesá, se nazývá ''základní'', vyšší spotřeba ''pološpičková'' a nejvyšší ''špičková''.{{Citace elektronického periodika [134] => | příjmení = [135] => | titul = Zdroje elektrické energie [136] => | periodikum = Informační portál energetické gramotnosti [137] => | vydavatel = Program EFEKT [138] => | url = https://www.informacni-portal.cz/clanek/zdroje-elektricke-energie [139] => | jazyk = en [140] => | datum přístupu = 2022-05-18 [141] => }} ''Základní'' výrobu obvykle zajišťují elektrárny s dlouhým náběhem (jaderné), ''pološpičkovou'' výrobu tepelné elektrárny a ''špičkovou'' výrobu snadno regulovatelné zdroje (vodní a plynové elektrárny). Spotřebě energie v rozvodné síti se výroba musí přizpůsobit, protože jinak by mohlo dojít k poškození rozvodných sítí i elektráren. Aby k poškození nedošlo, odpojují se elektrárny v nouzi od sítě, čím dochází k rozsáhlému [[Výpadek dodávky elektřiny|blackoutu]].{{Citace elektronického periodika [142] => | příjmení = Zamouřil [143] => | jméno = Jakub [144] => | titul = Vysvětleno: Trh s elektřinou a jak se na něm stanovuje cena elektřiny [145] => | periodikum = CZECHSIGHT [146] => | url = https://www.czechsight.cz/vysvetleno-trh-s-elektrinou-a-jak-se-na-nem-stanovuje-cena-elektriny/ [147] => | datum vydání = 2022-03-03 [148] => | jazyk = [149] => | datum přístupu = 2022-05-18 [150] => }} [[Obnovitelná energie|Obnovitelné zdroje]] není možné regulovat, a protože jejich podíl na výrobě elektrické energie se zvyšuje, výrazně se zvyšují nároky na regulaci tradičních zdrojů elektrické energie. [151] => [152] => === Výroba elektřiny === [153] => {{Podrobně|Elektrárna|Energetika}} [154] => Elektřina může být vytvořena přeměnou [[Chemická energie|chemické energie]] (baterie, akumulátor), přeměnou [[Mechanická energie|mechanické energie]] ([[dynamo]], [[alternátor]]) nebo přeměnou jiné energie ([[fotoelektrický jev]], [[termočlánek]]). Největší množství elektrické energie se vyrábí v [[Elektrárna|elektrárnách]]. [155] => === Distribuce elektřiny === [156] => {{Podrobně|Přenosová soustava}} [157] => Z místa výroby je elektřina přenášena k místu spotřeby prostřednictvím [[Elektrická přenosová soustava|elektrické přenosové soustavy]]. Dálkové rozvody používají [[Velmi vysoké napětí|velmi vysokého napětí]] až stovek tisíc [[Volt|Voltů]]. Domovní rozvody pak užívají nízké napětí do 500 Voltů. Pro změnu napětí jsou používány [[transformátor]]y. Distribuční sítě elektřiny jsou v daném místě jednotné pod správou jediného distributora, proto nejsou liberalizované. [158] => [159] => === Dodavatel elektřiny === [160] => Dodavatel elektřiny je společnost, která nakupuje elektřinu na domácím nebo zahraničním trhu a prodává ji ostatním účastníkům [[trh s elektřinou|trhu s elektřinou]], zejména spotřebitelům. V České republice je od roku 2006 trh dodavatelů elektřiny liberalizován, a tak si každý spotřebitel může vybrat svého dodavatele elektřiny. Dodavatel elektřiny musí mít licenci od [[Energetický regulační úřad|Energetického regulačního úřadu]]. [161] => [162] => === Spotřeba elektřiny === [163] => Velké spotřebiče elektrické energie se vyskytují zejména v průmyslu (méně pak v domácnostech) a bývají konstruovány jako elektromotory nebo velké elektrické pece. [164] => [165] => Při běžné osobní spotřebě se běžně používá pouze jedna fáze. Domovní rozvody v těchto případech bývají rozděleny na více vzájemně nezávislých napájecích obvodů, každý je pak kvůli rovnoměrnosti zatížení elektrorozvodné sítě zapojen na jinou fázi rozvodu. [166] => [167] => Z původního [[Trojfázové napětí|trojfázového napětí]] lze využívat [[Fázové napětí|fázové]], napětí jedné fáze proti středu ([[Uzemnění|zemi]]), nebo i [[sdružené mezifázové napětí]]. [168] => [169] => === Výroba a spotřeba v Česku === [170] => {{viz též|Energetický zákon}} [171] => Podle [[Energetický regulační úřad|Energetického regulačního úřadu]] bylo v roce 2012 v České republice vyrobeno 87,6 [[Watthodina|TWh]] elektrické energie. Uhelné elektrárny dodaly do sítě 47,3 TWh (54 %), jaderné ([[Jaderná elektrárna Temelín|Temelín]] a [[Jaderná elektrárna Dukovany|Dukovany]]) 30,3 TWh (34,6 %), obnovitelné zdroje 7,9 TWh (9 %). Hrubá spotřeba činila 70,5 TWh, z toho průmysl spotřeboval 24,1 TWh (34,2 %), domácnosti 14,6 TWh (20,7 %) a energetika 12,6 TWh (17,9 %). Nejvíce elektřiny bylo spotřebováno ve Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji (v každém přes 9 TWh), nejméně v Libereckém kraji (2,5 TWh). Celkem se spotřebovalo 80,5 % vyrobené elektřiny.{{Citace elektronického periodika [172] => | autor = [173] => | titul = Energie stagnuje - její výroba ani spotřeba v ČR neroste ani neklesá [174] => | periodikum = E15.cz [175] => | odkaz na periodikum = [176] => | datum vydání = 2012-05-19 [177] => | datum aktualizace = [178] => | datum přístupu = 2012-05-20 [179] => | url = http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/energie-stagnuje-jeji-vyroba-ani-spotreba-v-cr-neroste-ani-neklesa-989300 [180] => | issn = [181] => }} [182] => [183] => === Cena elektřiny === [184] => {{Viz též|Evropská energetická burza}} [185] => [[Soubor:Elektřina cena komodity.png|náhled|Vývoj ceny elektřiny na komoditních burzách [http://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/ Komodity - Elektřina] - Vývoj ceny elektřiny na komoditních burzách]] [186] => Bez elektrické energie se neobejde žádná domácnost. Cena elektřiny je tvořena dvěma složkami: regulovanou a neregulovanou. Neregulovaná složka je dána velkoobchodní cenou elektřiny a představuje samotnou komoditu – tedy elektrickou energii jakou takovou. Druhou polovinu ceny tvoří regulovaná složka, která je každoročně stanovována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a zahrnuje náklady na přenos elektřiny (tzv. systémové služby), distribuci elektřiny, příspěvek na obnovitelné zdroje energie a příspěvek na činnost operátora trhu (OTE). Do konečné ceny elektřiny se promítá také daň z elektřiny a DPH, které určuje stát. Podíl regulované složky na celkové ceně pro koncového odběratele se v případě domácností pohybuje od necelých 40 % do více než 50 % (v závislosti na způsobu využití elektřiny v domácnosti a s tím spojené spotřeby a nastavené distribuční sazby). [187] => [188] => Mezi lety 2018 a 2019 vzrostla cena elektřiny placené domácnostmi o 8,2 %{{Citace elektronického periodika [189] => | titul = Indexy spotřebitelských cen - inflace - leden 2019 [190] => | periodikum = Indexy spotřebitelských cen - inflace - leden 2019 [191] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2019 [192] => | jazyk = cs-CZ [193] => | datum přístupu = 2019-04-05 [194] => }}. V první části roku 2020 ceny elektřiny na burze klesaly v důsledku koronavirové krize, což se projevilo i zlevňováním pro koncové odběratele. Celková cena za 1 kWh v roce 2020, včetně dalších poplatků byla v průměru 4,5 korun.{{Citace elektronické monografie [195] => | titul = Našetřeno.cz [196] => | url = https://www.nasetreno.cz/cena-elektriny/ [197] => | datum vydání = 2020-02-26 [198] => | datum přístupu = 2020-02-28 [199] => | jazyk = cs [200] => }} V prvním poletí roku 2021 cena elektřiny na burze prudce vzrostla a ve výsledku byla řada dodavatelů nucena zdražit obchodní (neregulovanou) složku ceny. [201] => [202] => Cena elektřiny a její vývoj v čase pro koncového odběratele je závislá z velké části na typu smlouvy, která je uzavřena s dodavatelem energií. Odběratel může uzavřít s dodavatelem smlouvu na dodávku elektřiny na dobu neurčitou, kterou je možné kdykoli vypovědět, nebo smlouvu na dobu určitou, která trvá až do jejího vypršení, tedy do konkrétního data, na kterém se odběratel a dodavatel dohodli na začátku. Většinou se takové smlouvy prodlužují automaticky{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení = [204] => | jméno = [205] => | titul = Smlouvy na dobu určitou: Jak odejít od dodavatele elektřiny bez sankce? [206] => | periodikum = Finance.cz [207] => | vydavatel = [208] => | url = https://www.finance.cz/486797-smlouva-na-dobu-urcitou-elektrina/ [209] => | datum vydání = [210] => | url archivu = [211] => | datum přístupu = 2020-01-24 [212] => }}, pokud odběratel nevyjádří rozhodnutí nepokračovat ve stanovené lhůtě. Smlouva může rovněž obsahovat fixaci ceny elektrické energie, kdy se dodavatel zavazuje k dodávce elektřiny za předem stanovenou cenu po celou dobu fixace (nejčastěji 1 – 3 roky). Fixace ceny bývá často součástí smlouvy na dobu určitou, zatímco cena elektřiny v rámci smlouvy na dobu neurčitou se může měnit. [213] => [214] => == Odkazy == [215] => === Reference === [216] => [217] => [218] => === Literatura === [219] => * {{Citace monografie [220] => | příjmení = Sedlák [221] => | jméno = Bedřich [222] => | příjmení2 = Štoll [223] => | jméno2 = Ivan [224] => | titul = Elektřina a magnetismus [225] => | počet stran = 650 [226] => | isbn = 80-200-1004-1 [227] => }} [228] => * Vlček Jiří: Bezpečnost elektrických zařízení – příručka pro konstruktéry, [[BEN - technická literatura|BEN – technická literatura]], 2007, {{ISBN|978-80-7300-222-0}} [229] => [230] => === Související články === [231] => * [[atom]] [232] => * [[vlnění]] [233] => * [[záření]] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat|Electricity}} [237] => * {{Wikislovník|heslo=elektřina}} [238] => * {{Wikiknihy|kniha=Praktická elektronika}} [239] => * [http://k4.techlib.cz/search/handle/uuid:f93d97b0-5e30-11e1-b86c-0800200c9a66 Jeništa, Jaroslav – Elektřina a její užití I., 1909] [240] => * [http://k4.techlib.cz/search/handle/uuid:0abbe0e0-5d74-11e1-b86c-0800200c9a66 Jeništa, Jaroslav – Elektřina a její užití II., 1909] [241] => Odkazované knihy byly digitalizovány v rámci služby [[eBooks on Demand]] v [[Národní technická knihovna|Národní technické knihovně]] v Praze. [242] => {{Autoritní data}} [243] => [244] => [[Kategorie:Elektřina| ]] [245] => [[Kategorie:Energetika]] [246] => [[Kategorie:Elektromagnetismus]] [] => )

good wiki

Elektřina

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantů a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu. Jako elektřina se označuje také energetická komodita (fyzikální podstatou se jedná zpravidla o elektrickou energii).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Elektřina

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Elektron

Energie

Ionizace

Kondenzátor

Proton

Tření

Service

About us

Technology

Locations