Array ( [0] => 14846662 [id] => 14846662 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elvdalština [uri] => Elvdalština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Elvdalština ''övdalsk / övdalską'' [2] => | rozšíření = Älvdalen, provincie [[Dalarna]] [3] => | mluvčích = 3000 [4] => | mapa rozšíření = Älvdalen Municipality in Dalarna County.png [5] => | klasifikace = *[[Indoevropské jazyky]] [6] => **[[Germánské jazyky]] [7] => ***[[Severogermánské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | úřední jazyk = Není úředním jazykem [10] => | regulátor = Výbor elvdalského jazyka (Råðdjärum, älvdalska språkråde) [11] => | ISO6391 = [12] => | ISO6392B = [13] => | ISO6392T = [14] => | SIL = [15] => | wikipedie = [[incubator:Wp/ovd/Ovuðsaiðą|testovací verze]] [16] => }} [17] => '''Elvdalština''' (v nativním jazyce ''övdalsk'' či ''övdalską'', ve [[švédština|švédštině]] ''älvdalska'' nebo ''älvdalsmål'') je lingvistická varianta [[Severogermánské jazyky|severogermánských jazyků]], ve [[Švédsko|Švédsku]] tradičně považovaná za [[nářečí]] švédštiny, dnes považována některými lingvisty za samostatný jazyk. [18] => Jako v některých dalších [[Vernakulární|lidových jazycích]] mluvených v oblasti kolem jezera [[Siljan]] se zde dochovalo značné množství gramatických a [[fonologie|fonologických]] rysů, které lze vystopovat až do [[stará severština|staré severštiny]], a je považována mezi [[Dalekarlie|dalekarlijskými]] nářečími za nejkonzervativnější a nejzachovalejší. Vzhledem ke značné izolaci nedošlo od [[středověk]]u v elvdalštině k mnoha jazykovým inovacím.{{Citace elektronického periodika|příjmení=Hermann|jméno=Rudolf Hermann|titul=Die nordische Ursprache Älvdalisch: Ein Schatz aus der linguistischen Tiefkühltruhe|periodikum=Neue Zürcher Zeitung|url=http://www.nzz.ch/panorama/aktuelle-themen/die-nordische-ursprache-aelvdalisch-ein-schatz-aus-der-linguistischen-tiefkuehltruhe-ld.91534|datum přístupu=2016-07-06}} [19] => [20] => == Postavení jazyka == [21] => Elvdalštinou dnes mluví jen kolem 3000 lidí a její existence se stává ohroženou. Zlepšení by mohlo nastat po případném uznaní elvdalštiny jako minoritního jazyka ve Švédsku, čímž by došlo k rozšíření výuky a ochrany jazyka. V roce [[2007]] se od švédského parlamentu očekávalo, že problém vyřeší, to se ale nestalo.{{Citace elektronického periodika |titul=Uppsala University, Second Conference on Elfdalian, Älvdalen 12–14 June 2008 |url=http://www.multietn.uu.se/information/elfdalian_english.html |datum přístupu=17-01-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090302044736/http://www.multietn.uu.se/information/elfdalian_english.html |datum archivace=02-03-2009 |nedostupné=ano }} [[Evropská rada]] třikrát urgovala švédskou vládu k opětovnému zvážení statusu elvdalštiny, naposledy v květnu [[2009]]. [22] => [23] => == Gramatika == [24] => [25] => === Morfologie === [26] => Elvdalština má vysoce komplexní [[morfologie (lingvistika)|morfologickou]] strukturu, částečně zděděnou ze staré severštiny. Např. používá [[časování]] [[sloveso|sloves]] podle [[Osoba (mluvnice)|osoby]], 3 [[Jmenný rod|jmenné rody]] a rozlišuje [[Mluvnický pád|mluvnické pády]]. Jako v ostatních severogermánských jazycích mají podstatná jména určitou a neurčitou formu. [27] => [28] => {| class="wikitable" [29] => |- [30] => | ''warg'' 'vlk' [31] => ! Jednotné číslo neurč. [32] => ! Jednotné číslo urč. [33] => ! Množné číslo urč. [34] => ! Množné číslo neurč. [35] => |- [36] => | '''[[nominativ]]''' [37] => | warg [38] => | wardjin [39] => | warger [40] => | wargär [41] => |- [42] => | '''[[akuzativ]]''' [43] => | warg [44] => | wardjin [45] => | warga [46] => | wargą [47] => |- [48] => | '''[[dativ]]''' [49] => | wardje [50] => | wardjem [51] => | wargum [52] => | wargum(e) [53] => |- [54] => | '''[[genitiv]]''' [55] => | (wardjes) [56] => | wardjemes [57] => | — [58] => | wargumes [59] => |} [60] => [61] => Toto je příklad skloňování v elvdalštině, jak ji popsal Levander v roce [[1909]], někdy také nazývané "klasická elvdalština". V současnosti se může akuzativ v plné formě ztrácet a genitiv byl obecně nahrazen ''-es'' formou (viz Dahl & Koptjevskaja-Tamm [[2005]]), nicméně většina mluvčích rozlišuje dativ, který se používá zvláště po předložkách a také pro určitá slovesa (např. ''jåpa'', 'help'). [62] => [63] => === Syntax === [64] => Na rozdíl od jiných švédských lidových jazyků byla syntax elvdalštiny zkoumána na počátku 20. století (Levander 1909). Nicméně, i když syntax elvdalštiny přitahuje stále větší pozornost, značná část syntaktických jevů je stále nedostatečně probádaná. [65] => [66] => == Abeceda == [67] => V elvdalštině ze všech jazyků nejdéle přetrvaly germánské [[runy]], poslední záznamy psané elvdalskými runami jsou z roku [[1900]], tyto runy byly variantou dalekarlijských run. [68] => [69] => Elvdalština obsahuje mimo písmen ze švédské abecedy navíc písmena s [[Ocásek (diakritika)|ocáskem]] označující [[nazální samohláska|nazální samohlásky]]{{Citace elektronického periodika|titul=Minderheitensprache: Älvdalisch kämpft um Anerkennung - Radio Schweden|periodikum=sverigesradio.se|url=http://sverigesradio.se/sida/artikel.aspx?programid=2108&artikel=1216111|poznámka=Radio Schweden – Nachrichten auf Deutsch; rozhovor v němčině o elvdalštině|datum přístupu=2016-07-06}} a písmeno [[Ð]],ð pro [[Znělá dentální frikativa|znělou dentální frikativu]]. [70] => [71] => {| class=wikitable [72] => |- [73] => !Písmeno [74] => | A a || Ą ą || B b || C c || D d || Đ ð || E e || Ę ę || F f || G g || H h || I i || Į į || J j || K k || L l || M m || N n || O o || P p || Q q || R r || S s || T t || U u || Ų ų || V v || W w || X x || Y y || Y̨ y̨ || Z z || Å å || Ä ä || Ö ö [75] => |} [76] => [77] => == Příklady == [78] => [79] => === Číslovky === [80] => {| cellspacing="7" [81] => |- [82] => | '''Elvdalsky''' || '''Česky''' [83] => |- [84] => | iett || jedna [85] => |- [86] => | twå || dva [87] => |- [88] => | tri || tři [89] => |- [90] => | fyra || čtyři [91] => |- [92] => | fem || pět [93] => |- [94] => | sjäks || šest [95] => |- [96] => | sju || sedm [97] => |- [98] => | åtta || osm [99] => |- [100] => | niu || devět [101] => |- [102] => | tiu || deset [103] => |} [104] => [105] => == Reference == [106] => {{Překlad|en|Elfdalian|335033013}} [107] => [108] => == Externí odkazy == [109] => * [http://hkr.diva-portal.org/smash/get/diva2:807822/FULLTEXT16.pdf Introduktion till älvdalska] [110] => [111] => {{Pahýl}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => [114] => {{Portály|Jazyk|Švédsko|}} [115] => [116] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [117] => [[Kategorie:Švédština]] [118] => [[Kategorie:Jazyky Švédska]] [119] => [[Kategorie:Ohrožené jazyky]] [] => )
good wiki

Elvdalština

Elvdalština (v nativním jazyce övdalsk či övdalską, ve švédštině älvdalska nebo älvdalsmål) je lingvistická varianta severogermánských jazyků, ve Švédsku tradičně považovaná za nářečí švédštiny, dnes považována některými lingvisty za samostatný jazyk. Jako v některých dalších lidových jazycích mluvených v oblasti kolem jezera Siljan se zde dochovalo značné množství gramatických a fonologických rysů, které lze vystopovat až do staré severštiny, a je považována mezi dalekarlijskými nářečími za nejkonzervativnější a nejzachovalejší.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severogermánské jazyky','Kategorie:Severogermánské jazyky','Ocásek (diakritika)','runy','Jmenný rod','1909','časování','morfologie (lingvistika)','sloveso','Evropská rada','2009','2007'

1909

2007

2009

Časování

Runy

Sloveso