Array ( [0] => 15487195 [id] => 15487195 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Runy [uri] => Runy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno|Článek obsahuje desítky tvrzení, která by si zasloužila specifičtější, průvodní reference; není totiž zcela jasné, odkud či od koho četná tvrzení pocházejí. O některých tak lze vážně pochybovat, možná částečně i kvůli nešťastným formulacím a nedokonalému překladu z zjevně anglického originálu. Vhodné je doplnit konkrétní čísla stran, kde lze tvrzení v bibliografii dohledat, případně bibliografii dále rozšířit.}}[[Soubor:Vaksalastenen.jpg|náhled|vpravo|[[Vaksalský kámen]] popsaný runami mladšího futharku]] [1] => [[Soubor:Old Futhark Runic alphabet.png|náhled|vpravo|Starší futhark]] [2] => [[Soubor:CodexRunicus.jpeg|náhled|vpravo|[[Codex Runicus]], pergamenový rukopis cca z roku [[1300]] n. l. Jeden z nejstarších a nejlépe zachovaných textů [[Skandinávské právo|Skandinávského práva]]]] [3] => [4] => '''Runy''' jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z [[Písmo|písma]] [[Etruskové|etruského]] a [[Řecko|řeckého]]. Tyto znakové sady se používaly v [[Germáni|germánských]] jazycích, především pak ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]], a to v pozdním období rané doby dějinné (též označované jako [[protohistorie]]) a v raném [[středověk]]u. První runové nápisy pocházejí podle názoru norských archeologů z období mezi 250 př. n. l. a přelomem letopočtu.{{Citace elektronické monografie [5] => | titul = World's oldest runestone found in Norway [6] => | url = https://phys.org/news/2023-01-world-oldest-runestone-norway.html [7] => | vydavatel = Phys.org [8] => | datum_přístupu = 2023-01-17 [9] => | jazyk = anglicky [10] => }} [11] => [12] => Runová abeceda byla převážně nahrazena [[Latinka|latinkou]] v souvislosti s přijímáním [[křesťanství]]. Archeologický nález z Břeclavska dokladuje, že středoevropští [[Slované]] přišli do kontaktu s runami okolo roku 600 (tedy dříve, než bylo zavedeno nejstarší slovanské písmo – [[hlaholice]]).{{Citace elektronického periodika [13] => | titul = Jedinečný objev na Břeclavsku: Znalci našli runy, hlaholice už není nejstarší slovanské písmo [14] => | periodikum = Náš region [15] => | datum_vydání = 2021-02-11 [16] => | url = https://nasregion.cz/jedinecny-objev-na-breclavsku-znalci-nasli-runy-hlaholice-uz-neni-nejstarsi-slovanske-pismo-204283/ [17] => }} [18] => [19] => Používání runové abecedy ke speciálním účelům (např. k dekoracím) vydrželo na [[Švédsko|švédském]] venkově až do začátku 20. století. [20] => [21] => == Původ run == [22] => Původ runových zápisů je stále nejistý. Mnoho znaků staršího futharku je na pohled blízce podobno znakům latinky. Některé další runy se potom podobají znakům [[Severoitalská abeceda|severoitalské]], [[Rétorománská abeceda|rétorománské]], [[Lepontská abeceda|lepontské]] či [[Benátská abeceda|benátské abecedy]] z 5. až 1. stol. př. n. l., které jsou si navzájem dosti podobné a jsou následovníky staré [[Italská abeceda|italské abecedy]]. Nicméně souvislost není věrohodně doložitelná a prvotní hypotéza původu, která poukazovala na možnost zjednodušení znaků uvedených abeced, respektive jejich úpravu pro ulehčení záznamu rytím a tesáním, byla opuštěna (nejsilnějším protiargumentem je fakt, že některé tvary run jsou pro rytí/tesání mnohem složitější, než by byly jejich uvažované vzory). Runy by tedy bylo možno nejspíše považovat za nezávisle vzniklé, respektive jen se základním vztahem vzniklé, původní [[Germáni|germánské]] písmo (z cca 1. až 2. stol. n. l.?). [23] => [24] => Runová abeceda se nazývá futhark/futhork (dříve se runa Ansuz vyslovovala jako A, později jako O), a to podle prvních písmen (stejně jako a-be-ce-da) a je rozdělena na 3 sady (skupiny písmen), nazývané potom aettir (pl.) (aett sg.) (= „rodiny“). Existuje několik druhů futharku, drobně se lišících ve vzhledu jednotlivých písmen nebo jejich významu. [25] => [26] => První futhark ([[germánský futhark prostý]]) obsahuje 24 znaků, druhý ([[anglosaský futhork]]) 28–33 znaků a třetí ([[vikinský futhork]]) jenom 16 znaků. Runy sloužily nejen k zápisu textů, ale především k magickým účelům, jako je [[věštba]] nebo různé formule a talismany. Ačkoliv se runové znaky podařilo rozluštit, smysl některých textů však zůstává utajen. Runy nerozeznávají rozdíly mezi dlouhými a krátkými [[samohláska]]mi. [27] => [28] => Runy se obvykle ryly do kamenů či [[dřevo|dřeva]]. V případě [[rituál]]ního nebo [[Magie|magického]] použití pak byly dodržovány postupy popsané v básni Runatál, části ságy [[Hávamál]] (Výroky Vysokého), především pak barvení, které se provádělo též i krví pisatele.{{Citace elektronického periodika [29] => | titul = Co jsou runy a runové kameny {{!}} NEFERTITIS.cz [30] => | periodikum = www.nefertitis.cz [31] => | url = https://www.nefertitis.cz/co-jsou-runy-a-runove-kameny/ [32] => | datum přístupu = 2024-02-04 [33] => }} [34] => [35] => Runoví mistři – runici i mistryně – alruny (na Severu bylo vždy{{Zdroj?}} lepší postavení [[žena|žen]], než tomu bylo u žen slovanských, především byly ženy preferovány v úkonech týkajících se magie, věštění a léčení), jinak též obecně runopisci, četli runy složené z větviček, tesali do skal a kamenů, vyřezávali je do dřeva, používali pro komunikaci na dálku a při zapisování [[Skald|skaldských]] veršů a samozřejmě při věštbách (runové kalendáře) a zaříkadlech. [36] => [37] => === Sága o původu run === [38] => Runám se přičítá božský původ. Ságy praví, že bůh [[Ódin]] obětoval sám sebe, aby dosáhl vyššího vědění. Tato historie je popsána v jednom ze základních děl severské mytologie, epické básni Runatál, která je částí rozsáhlého díla Havamálu.{{Citace kvalifikační práce [39] => | příjmení = Lukešová [40] => | jméno = Pavlína [41] => | instituce = Masarykova univerzita [42] => | titul = Proměny futharku v souvislosti s vývojem runové švédštiny [43] => | url = https://is.muni.cz/th/ya5qx/BAKALARSKA_PRACE_-_LUKESOVA.pdf [44] => | typ_práce = Bakalářská práce [45] => | vedoucí = Václav Blažek [46] => | strany = 11 [47] => | rok = 2015 [48] => }} Následující úryvek popisuje Odinovu oběť: [49] => [50] => {{Citát|On visel na větry
zmítaném stromě,
v neznámu co koření;
jsa proklán kopím
po devět nocí
moudrý Ódin sám sobě obětí.

Nejedl chléb a nepil nic,
jen hleděl v hlubin tmy,
pak zaplakal a runy vzal.
Konečně vrátil se.}} [51] => [52] => Podělil se pak o své vědění s [[elf]]y, [[trpaslík]]y, [[obr]]y a dokonce i [[člověk|lidmi]], což je detailně popsáno v dalším úryvku z Runatálu: [53] => [54] => {{Citát|Pro Ásy Ódin,
pro elfy Dain,
Dvalin pro trpaslíků svět,
Asvid pro obry ukrutné,
a teď je ryju já.
Než stvořen člověk, Thund je ryl,
Co rychle vzchází, uvadá.}} [55] => [56] => V Runatálu je rovněž obsažena část popisující umění práce s runami. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé úkony, které musí schopný runopisec ovládat: [57] => [58] => {{Citát|Umět je rýt, umět je číst,
vědět jak barvit, ověřit,
kterak se ptát a oběť dát,
odeslat je, i moc jim vzít.}} [59] => [60] => == Runy a Slované == [61] => Přelomový, nejstarší nález písma na slovanském území jsou runy prvního futharku (zvířecí žebro [[Tur domácí|tura domácího]] s vyrytým nápisem posledních sedmi run „abecedy“ futharku, lokalita [[Lány (Lednicko-valtický areál)|Lány]] u Břeclavi, období 600 po Kristu).{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení1 = Masarykova univerzita [63] => | titul = Nejstarší nález písma u Slovanů [64] => | url = https://gacr.cz/expro-starogermanske-runy-hlaholice/ [65] => | vydavatel = Grantová agentura ČR [66] => | datum_vydání = 2021-02-18 [67] => }} [68] => [69] => == Nejpoužívanější runové sady == [70] => * [[Germánský futhark prostý]] [71] => * [[Anglosaský futhork]] [72] => * [[Vikinský futhork]] [73] => [74] => == Odkazy == [75] => [76] => === Reference === [77] => [78] => [79] => === Literatura === [80] => * {{Citace monografie [81] => | příjmení = Barrett [82] => | jméno = David V. [83] => | titul = Runy [84] => | vydavatel = Ikar [85] => | místo = Praha [86] => | rok = 1998 [87] => | isbn = 80-7202-335-7 [88] => }} [89] => * {{Citace monografie [90] => | příjmení = King [91] => | jméno = Bernard [92] => | titul = Runy : písmo a magie Vikingů [93] => | vydavatel = Votobia [94] => | místo = Olomouc [95] => | rok = 1996 [96] => | isbn = 80-85619-84-9 [97] => }} [98] => * {{Citace periodika [99] => | příjmení = Macháček [100] => | jméno = Jiří [101] => | spoluautoři = et al. [102] => | titul = Runes from Lány (Czech Republic) - The oldest inscription among Slavs. A new standard for multidisciplinary analysis of runic bones [103] => | periodikum = Journal of Archaeological Science [104] => | odkaz na periodikum = [105] => | rok vydání = 2021 [106] => | měsíc vydání = březen [107] => | ročník = 127 [108] => | číslo = [109] => | strany = [110] => | doi = 10.1016/j.jas.2021.105333 [111] => | issn = 0305-4403 [112] => }} [113] => === Související články === [114] => * [[Předkřesťanské slovanské písmo]] [115] => [116] => === Externí odkazy === [117] => {{Upravit externí odkazy}} [118] => * {{Commonscat}} [119] => * {{Wikislovník|heslo=runa}} [120] => * {{cs}} [121] => ** [https://fornsidr.webnode.cz/novinky/runy-/ runy], na fornsidr.webnode.cz [122] => ** [http://www.esoterika.cz/vesteni-runy/0 Runy OnLine], na esoterika.cz [123] => ** [http://valhalla.curiavitkov.cz/runy.html Runy], na curiavitkov.cz [124] => ** [https://web.archive.org/web/20140715011823/http://www.malachim.cz/malachim/runova-magie.html Runy na portálu malachim.cz] [125] => * {{en}} [126] => ** [https://web.archive.org/web/20110414102628/http://www.ancientscripts.com/futhark.html Futhark], na ancientscripts.com [127] => ** [http://www.omniglot.com/writing/runic.htm Runic alphabet], na omniglot.com [128] => ** [https://web.archive.org/web/20070610040025/http://ariadne.uio.no/runenews/ Nytt om runer], na uio.no [129] => ** [https://web.archive.org/web/20041009212258/http://www.ub.rug.nl/eldoc/dis/arts/j.h.looijenga/ Runes around the North Sea and on the Continent AD 150-700], na rug.nl [130] => * {{de}} [131] => ** [https://web.archive.org/web/20151214074559/http://www.listserv.dfn.de/cgi-bin/wa?A2=ind0310&L=hexenforschung&P=R4248&I=-3 Runenlinks], seznam odkazů sestavil a komentoval Klaus Graf {{Nedostupný zdroj}} [132] => ** [http://www.runenprojekt.uni-kiel.de/beschreibung/1/default.htm Runenprojekt] {{Wayback|url=http://www.runenprojekt.uni-kiel.de/beschreibung/1/default.htm |date=20100323055243 }}, informace, bibliografie, univerzita [[Kiel]] [133] => ** [http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/didact/idg/germ/runentab.htm příklady run], [http://titus.fkidg1.uni-frankfurt.de/didact/idg/germ/runinsc.htm další příklady], univerzita [[Frankfurt nad Mohanem]] [134] => * [[font]]y, [[kódování]]: [135] => ** [https://web.archive.org/web/19990117004318/http://www.geocities.com/TimesSquare/Alley/1557/fonts1.htm Coron's Sources of Fonts], na geocities.com [136] => ** [http://www.unicode.org/charts/PDF/U16A0.pdf Unicode], přehled kódování (PDF) na unicode.org [137] => [138] => {{Severská mytologie}} [139] => {{Seznam písemných systémů}} [140] => {{Autoritní data}} [141] => [142] => [[Kategorie:Runy| ]] [143] => [[Kategorie:Písma]] [] => )
good wiki

Runy

Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Skandinávského práva Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého. Tyto znakové sady se používaly v germánských jazycích, především pak ve Skandinávii a na Britských ostrovech, a to v pozdním období rané doby dějinné (též označované jako protohistorie) a v raném středověku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Germáni','Soubor:Vaksalastenen.jpg','Soubor:CodexRunicus.jpeg','Písmo','Severoitalská abeceda','Řecko','Skandinávie','Etruskové','Skald','obr','elf','Tur domácí'

Elf

Etruskové

Germáni

Obr

Písmo

Řecko

Skald

Skald je staroseverské označení pro básníka, písňového interpreta a vypravěče, který se zabýval tvorbou a přednesem básní a písní napsaných v severském jazyce.

Skandinávie

Skandinávie je geografický region nacházející se na severu Evropy.

Soubor:Vaksalastenen.jpg