Array ( [0] => 15008462 [id] => 15008462 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Enečtina [uri] => Enečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Eněčtina [2] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Rusko}} [3] => *[[Krasnojarský kraj]], [[Jenisej]] [4] => | mluvčích = asi 40 mluvčích, 200 etnických příslušníků [5] => | klasifikace = [6] => * [[Uralské jazyky]] [7] => ** [[Samojedské jazyky]] [8] => *** [[Severní samojedské jazyky]] [9] => **** [[Enečtina]] [10] => | písmo = [[Cyrilice]] [11] => | úřední jazyk = jako minoritní jazyk uznán v:
{{Vlajka a název|Rusko}} [12] => | regulátor = ''není stanoven'' [13] => | ISO6391 = ''není'' [14] => | ISO6392B = enf [15] => | ISO6392T = enf [16] => | ISO6393 = enf [17] => | SIL = ENF [18] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/enf/Ага|testovací verze]] [19] => }} [20] => [[Soubor:Oeraals verspreiding-af.svg|náhled|vpravo|240px|{{Legenda|#cd84a8|Enci na mapě uralských národů}}]] [21] => [22] => '''Enečtina''' ('''Onaj bazaan''') je [[Samojedské jazyky|samojedský jazyk]] užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním [[Rusko|Rusku]] v [[Krasnojarský kraj|Krasnojarském kraji]] a v okolí řeky [[Jenisej]]. Tito lidé si říkají [[Enci]]. Význam názvu etnika "Enci" pochází ze slova onaj – opravdový. Tudíž Enci jsou "lidské bytosti". Pod tímto etnonymem byli zmíněni ruským badatelem G. Prokofjevem v roce 1937. Dříve byli Enci označováni za Jenisejské Samojedy. Enečtina se dělí na 2 dialekty: severní – tundrový (somatu) a jižní – lesní (bej). Tyto dialekty se mohou považovat za dva samostatné jazyky, ale jsou si navzájem podobné. Známá je také karatsinská enečtina, kterou používá pár kmenů. Většina Enců je [[bilingvismus|bilingvní]] nebo trilingvní. Enečtina je jazyk na pokraji vymření. V současné době se počty mluvčích odhadují na 40-70. [23] => [24] => == Písmo == [25] => [[Pravopis|Ortografii]] vytvořil v roce 1986 Rus N. Těreščenko. Jedná se o [[cyrilice|cyrilici]], obohacenou o tři znaky {{Unicode|[[ԑ]]}}, {{Unicode|[[ӈ]]}} and {{Unicode|[[ҫ]]}}. V enečtině vyšly tři knihy, včetně enecko-ruského slovníku. Ovšem není známa míra užití mezi obyvateli. [26] => [27] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [28] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [29] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [30] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [31] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [32] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [33] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [34] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [35] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{unicode|Ԑ ԑ}} [36] => |- [37] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [38] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [39] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [40] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [41] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [42] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [43] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [44] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [45] => |- [46] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{unicode|Ӈ ӈ}} [47] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [48] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [49] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [50] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [51] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | {{unicode|Ҫ ҫ}} [52] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [53] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [54] => |- [55] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [56] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [57] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц [58] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [59] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [60] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Щ щ [61] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | ъ [62] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы [63] => |- [64] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | ь [65] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [66] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [67] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [68] => | [69] => | [70] => | [71] => | [72] => |} [73] => [74] => == Mluvnice == [75] => [[Skloňování]]: Enečtina využívá systému sedmi pádů, tří osob, tří čísel a tří [[skloňování|deklinačních]] typů. [76] => [77] => Pády: [[nominativ]], [[genitiv]], [[akuzativ]], [[dativ]], [[Lokál|lokativ]], [[ablativ]], [[prolativ]] [78] => [79] => Číslo: [[Jednotné číslo|singulár]], [[duál]] a [[množné číslo|plurál]] [80] => [81] => Deklinační typy: 1.lata 2.ennetje' 3.oddi" (závisí na zakončení slova) [82] => [83] => Přehled: [84] => [85] => Singulár [86] => {| class="wikitable" [87] => |- [88] => ! !! 1. deklinace !! 2. deklinace !! 3. deklinace [89] => |- [90] => | nominativ || lata' || ennetje' || oddi'' [91] => |- [92] => | genitiv || lata' || ennetjeo' || oddiro' [93] => |- [94] => | akuzativ || lata' || ennetjeo' || oddiro' [95] => |- [96] => | dativ || lataddo' || ennetjeddo' || oddito' [97] => |- [98] => | lokativ || latahane || ennetjegone || oddikone [99] => |- [100] => | ablativ ||lataharo || ennetjegore || oddikoro [101] => |- [102] => | prolativ ||lata(")ane|| ennetjemone ||oddimone [103] => |} [104] => [105] => Duál [106] => {| class="wikitable" [107] => |- [108] => ! !! 1. deklinace !! 2. deklinace !! 3. deklinace !! postpozice [109] => |- [110] => | nominativ || lataha' || ennetjego' || oddiko' || [111] => |- [112] => | genitiv || latahi' || ennetjeggi' || oddiki' || [113] => |- [114] => | akuzativ || latahi' ||ennetjeggi' || oddiki' || [115] => |- [116] => | dativ || || || || nee [117] => |- [118] => | lokativ || || || || nene [119] => |- [120] => | ablativ || || || || nero [121] => |- [122] => | prolativ || latahi' || ennetjeggi' || oddiki' || neone [123] => |} [124] => Plurál [125] => {| class="wikitable" [126] => |- [127] => ! !! 1. deklinace !! 2. deklinace !! 3. deklinace [128] => |- [129] => | nominativ || lata" || ennetjeo" || oddiro" [130] => |- [131] => | genitiv || lata"|| ennetju(")u" || oddiru" [132] => |- [133] => | akuzativ || latu" || ennetjeo"|| oddiro" [134] => |- [135] => | dativ || latahiro' || ennetjegiro' || oddikiro' [136] => |- [137] => | lokativ || latahine || ennetejeggine|| oddikine [138] => |- [139] => | ablativ || latahito || ennetjeggito || oddikito [140] => |- [141] => | prolativ || latu"one || ennetju"u"one || Toddiru"on [142] => |} [143] => (použitá slova: lata – prkno/deska, ennetje' – muž, oddi'' – list) [144] => [145] => [http://www.univie.ac.at/negation/sprachen/downloads/abbr/abbr_enets.pdf Přehled všech sufixů] [146] => [147] => == Ukázka jazyka == [148] => "d'ohodè ńeδu arumumbi", tuδuku nol'kut' péubi", tuδuku ot' péubi"" [149] => [150] => Telata sobů byla velká, dívala se na houby, začala jíst houby [151] => [152] => == Kultura jazyka == [153] => V enečtině vyšly tři knihy: Rusko-enecký slovník, [[Evangelium podle Lukáše]] a "Malá sbírka folklóru". V oblasti [[Tajmyr (poloostrov)|Tajmyru]] občas vycházejí enecky psané noviny a funguje rádiové vysílání v enečtině. [154] => [http://www.freelang.net/online/enets.php Enecko-anglický slovník] [155] => [156] => == Reference == [157] => [158] => [159] => == Externí odkazy == [160] => * https://web.archive.org/web/20110719065622/http://www.nganasanica.de/enets.html Prezentace projektu zkoumajícího eneckou kulturu (v angličtině) [161] => * https://web.archive.org/web/20110804214431/http://www.eki.ee/books/redbook/enets.shtml [162] => * http://www.ethnologue.com/language/enf [163] => * http://www.ethnologue.com/language/enh [164] => * http://www.nganasanica.de/enz_sources.pdf [165] => * http://www.univie.ac.at/negation/sprachen/enets.html [166] => {{Autoritní data}} [167] => [168] => [[Kategorie:Samojedské jazyky]] [169] => [[Kategorie:Ohrožené uralské jazyky]] [] => )
good wiki

Enečtina

240px| Enečtina (Onaj bazaan) je samojedský jazyk užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním Rusku v Krasnojarském kraji a v okolí řeky Jenisej. Tito lidé si říkají Enci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krasnojarský kraj','Samojedské jazyky','Jenisej','Enečtina','cyrilice','Uralské jazyky','Cyrilice','Kategorie:Samojedské jazyky','Pravopis','duál','prolativ','Lokál'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Enečtina

Jenisej

Řeka Jenisej je největší řeka v povodí Severního ledového oceánu na Sibiři a patří mezi nejdůležitější ruské řeky.

Lokál

Pravopis

Pravopis je soubor pravidel určujících správný způsob psaní slov v češtině.

Prolativ