Array ( [0] => 14746288 [id] => 14746288 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Esejci [uri] => Esejci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Palestine 2 001. Qumran.jpg|náhled|upright 1.4|Trosky esejského sídliště v Kumránu]] [1] => '''Esejci''' (někdy také '''eséni''' či '''esséni''') byli členové [[askeze|asketického]] [[apokalyptika|apokalyptického]] [[Mesiáš|mesianistického]] hnutí [[Starověk|antického]] [[judaismus|judaismu]], které vzniklo v polovině [[2. století př. n. l.|2. stol. př. n. l.]] a zaniklo roku [[68]] zničením jejich sídliště v [[Kumrán]]u. O hnutí se zmiňují již starověcí autoři, v současné době byl zájem o ně probuzen nálezem [[svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]] a archeologickým průzkumem Kumránu. [2] => [3] => Název „esejci“ ([[řečtina|řec.]] ''essaioi'') zřejmě nepochází od esejců samotných, ale byli tak pojmenováni jinými. Výraz je odvozen zřejmě od [[aramejština|aramejského]] ''chasajja'' („lékaři“) nebo ''hesi´im'' („zbožní“). Jelikož počáteční ''ch'' nebo ''h'' bylo vyslovováno hluboko v krku a řečtina pro ně neměla ekvivalent, bylo vynecháno.[[Stanislav Segert|SEGERT, Stanislav]]. ''Synové světla a synové tmy. Svědectví nejstarších biblických rukopisů''. 1. vyd. Praha: Orbis, 1970. (dále jen Segert). str. 149n. Esejci samotní se zřejmě označovali jako ''Jachad'', což znamená „spolek“, „unie“, „společenství“.[[Carsten Peter Thiede|THIEDE, Carsten Peter]]. ''Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství''. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2004. {{ISBN|80-7207-549-7}}. (dále jen Thiede). str. 25n. [4] => [5] => == Starověké zprávy == [6] => Ze starověkých autorů se o esejcích zmiňuje [[Plinius starší]], který mluví o skupině „bez žen a veškeré sexuální lásky, bez peněz, jen ve společnosti palem.“Thiede. str. 16n. [[Filón Alexandrijský]], řecký Žid, viděl esejskou komunitu v širších souvislostech, a tak zmiňuje navíc i počet esejců – 4000 mužů, kteří „žijí v řadě judských měst a také v mnoha vesnicích a osadách.“Thiede. str. 21n. O stejném počtu se zmiňuje i [[Flavius Iosephus|Josephus Flavius]], který navíc mezi esejci strávil nějakou dobu (stejně jako u [[saduceové|saduceů]] a [[farizeové|farizeů]]).Thiede. str. 22–25. Dílo Josepha Flavia parafrázoval o něco později [[Hippolyt Římský|Hippolytus]] (cca 170–236), čerpal však zřejmě i z jiných pramenů, protože popisuje navíc např. esejské stolování.Thiede. str. 25n. [7] => [8] => == Historický vývoj == [9] => Dějiny esejského hnutí jsou dosti nejasné – kvůli jejich uzavřenosti se o nich příliš mnoho zpráv nezachovalo. Brzy po objevení [[svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]] byla komunita v Kumránu ztotožněna s esejci. V průběhu let se vyskytli vědci, kteří odmítali esejce a Kumránce ztotožňovat, nicméně nedokázali vyvrátit předkládané důkazy, natož pak přinést své vlastní přesvědčivé důkazy. Dnes je proto obecně přijímáno, že Kumrán obývali skutečně esejci a nikoli nějaká jiná [[sekta]], že svitky do kumránských jeskyní uložili esejci a že velkou část, snad většinu, i sami sepsali.Schubert. str. 61. Thiede. str. 36–40. Segert. str. 38. Více o diskusi o obyvatelích Kumránu v článku [[Kumrán]]. [10] => [11] => [[Soubor:DeadSea3667.jpg|náhled|vlevo|Nedaleko Kumránu se rozkládá [[Mrtvé moře]]]] [12] => Literatura, kterou po sobě esejci zanechali (tzv. [[Svitky od Mrtvého moře]]) – sice krom jiného obsahuje i jejich vlastní literaturu, v té však většinou místo vlastních jmen používají přezdívky („Učitel spravedlnosti“, „Zločinný kněz“, „Muž lži“), takže je velmi obtížné konkrétní události do dějinného rámce zařadit. Jistou pomocí jsou výsledky [[archeologie|archeologického]] výzkumu v esejském sídlišti [[Kumrán]]u, zejména mince a [[Paleografie|paleografická]] datace svitků, ale i tyto prostředky mají meze.Segert. str. 163n. [13] => [14] => Samotní esejci popisují v [[Damašský dokument|Damašském dokumentu]] své počátky takto: 390 let poté, co [[Babylonie|Babyloňané]] dobyli [[Jeruzalém]], tedy roku [[196 př. n. l.]] se vyskytli lidé, kteří se chtěli řídit zákonem Božím, avšak ve své touze tápali. Po dvaceti letech se však objevil „Učitel spravedlnosti“, který dal hnutí pevný směr.Segert. str. 164n. Toto hnutí lze zřejmě ztotožnit s hnutím tzv. [[Chasidismus|chasidim]] (dosl. „zbožní“)[[Kurt Schubert|SCHUBERT, Kurt]]. ''Ježíš ve světle tradiční židovské literatury''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003. {{ISBN|80-7021-591-7}}. (dále jen Schubert). str. 69n., které se angažovalo za [[makabejské povstání|makabejského povstání]] (167–161 př. n. l.) proti [[Seleukovci|Seleukovcům]].[[1. kniha Makabejská|1 Mak]] 2,42 Odpovídalo by tomu i shodné pojmenování esejců a chasidim. [15] => [16] => Hnutí však nebylo přijato a zvedl se proti němu odpor, skupina se proto uchýlila do „země damašské“ a vstoupili do „Nové smlouvy“. Po čtyřiceti letech (tedy roku [[136 př. n. l.]]) se však část mužů, vedených „Mužem lži“, od skupiny odtrhla – zřejmě šlo o [[farizeové|farizeje]], kteří zřejmě vystřízlivěli z nenaplněných apokalyptických představSchubert. str. 69n. (odtud také může pocházet název farizeů – „oddělení“). Esejci pak také později farizeje kritizovali jako „hledače hladkosti“ či „přemisťovatele mezníků“ (jelikož přizpůsobovali příkazy [[Tóra|Tóry]] tehdejším podmínkám).Segert. str. 165–167. [17] => [18] => Další vývoj je zřetelný z nálezů mincí v Kumránu – první pocházejí z období vlády [[Jan Hyrkán|Jana Hyrkána]] (134–103 př. n. l.), menší osídlení však v Kumránu mohlo existovat i dříve. Někdy mezi lety 39–31 př. n. l. však esejci Kumrán opustili. Důvod není zcela jasný – mohlo to být kvůli nájezdu [[Parthové|Parthů]] anebo zemětřesení, které sídliště poničilo. V tu dobu se zřejmě těšili přízni [[Herodes Veliký|Heroda Velikého]] a žili těsně u hradeb Jeruzaléma, kde se po nich dochovaly nádrže, podobné těm kumránským. Do Kumránu se esejci vrátili po Herodově smrti (4 př. n. l.) a sídliště obnovili. Během [[První židovská válka|První židovské války]], roku 68, však bylo nakonec kumránské sídliště zničeno [[Starověký Řím|římským]] vojskem, které zde zanechalo na několik let posádku. S Kumránem zaniklo také esejské hnutí.Thiede. str. 19–20. Některé teorie předpokládají, že dnešní [[Mandejci]] jsou pozůstatkem uprchlých zbytků Esejců. [19] => [20] => == Život esejců == [21] => Ačkoli Plinius a Filón uvádějí, že esejci žili v [[celibát]]u, realita byla jiná. Na místech, která byla vystavena očím pozorovatelů nejvíce, v [[Kumrán]]u a [[Jeruzalém]]ě, esejci skutečně žili bez žen. Úsek z Tóry požadoval, aby se Židé při putování pouští tři dny zdrželi pohlavního styku před tím, než se setkají s Bohem.[[Exodus|Ex]] 19,15. Jelikož Kumrán a Jeruzalém byla místa Boží přítomnosti, vztáhli esejci tento příkaz i na ně. V judaismu byl (a doposud je) celibát něčím nezvyklým, v [[Tanach]]u vlastně není doložen celibát celoživotní. Objevují se tedy domněnky, že v celibátu žila pouze kněžská elita nebo že esejci zůstávali v Kumránu a Jeruzalémě jen po nějakou dobu a pak se vraceli do „táborů“ po celé zemi ke svým ženám. Každopádně mimo tato dvě svatá místa žili esejci v manželství.Thiede. str. 28–32. [22] => [23] => Mezi esejci byla hierarchie, trvalo několik let, než byl nově příchozí do esejského společenství plně přijat. Přední postavení měli členové z kněžských rodů, kteří nesouhlasili se [[saduceové|saduceji]] a oddělili se od nich. Kult prováděný saduceji pak považovali za nesprávný, stejně jako jimi užívaný lunární kalendář – esejci užívali [[solární kalendář]], který měl 364 dní (jeho výhodou bylo, že každý rok připadaly svátky na stejné dny v týdnu).Segert. str. 180–188. [24] => [25] => [[Soubor:Qumran Caves.jpg|náhled|upright|vpravo|Strmé svahy Kumránu – nahoře jedna z kumránských jeskyní]] [26] => Život komunity byl podřízen přísnému řádu. Denně prováděli rituální omytí vodou, konali společné modlitby a jedli pospolu. Po většinu dne pak pracovali, večer (a po část noci) studovali svitky. Majetek měli zřejmě společný, byť jistá část majetku byla soukromé povahy – v otázce majetkového vlastnictví není zcela jasno.Segert. str. 172n. Společným vlastnictvím se vyznačovalo zejména kumránské společenství, kde majetek spravoval určený správce. „Správa majetku měla zabránit především tomu, aby zboží nebylo poskvrněno, resp. zaručit, že v obci používaný majetek odpovídá předpisům o čistotě.“{{Citace monografie [27] => | příjmení = Ryšková [28] => | jméno = Mireia [29] => | příjmení2 = [30] => | jméno2 = [31] => | rok = 2008 [32] => | titul = Doba Ježíše Nazaretského: Historicko-teologický úvod do Nového Zákona [33] => | kapitola = Esénští (eséni, esejci, eseji) [34] => | vydavatel = Karolinum [35] => | místo = Praha [36] => | vydání = 1 [37] => | typ vydání = [38] => | edice = [39] => | svazek edice = [40] => | svazek = [41] => | stránky = 69 [42] => | počet stran = 495 [43] => | poznámka = [44] => | isbn = 978-80-246-1465-6 [45] => | jazyk = [46] => }} [47] => [48] => [49] => == Učení == [50] => Žádný spis nalezený v Kumránu nepodává esejské učení soustavně a uceleně. Mnohé pasáže svitků jdou proti sobě, což je dáno dvousetletým vývojem.Segert. str. 189. Základní prvky esejského učení však lze docela dobře rozpoznat. [51] => [52] => Esejské hnutí bylo především [[apokalyptika|apokalyptické]] – očekávalo zásadní zvrat, Boží zásah, při kterém zanikne [[jeruzalémský chrám|Chrám]], znečištěný bohoslužbou saduceů, a následně sestoupí z nebe Chrám nový. To bude doprovázeno bojem mezi silami dobra („syny světla“, tj. esejci) a silami zla („syny tmy“, tj. všichni ostatní). Zároveň se také objeví nejprve prorok, který zvěstuje příchod [[mesiáš]]e, a následně přijde davidovský (královský) a áronovský (kněžský) mesiáš.Schubert. str. 61–64. [53] => [54] => Nejde však o [[Dualismus (náboženství)|dualismus]] ontologický – síly dobra a zla nejsou v esejském pojetí rovnocenné, obě stvořil Bůh, který všemu svrchovaně vládne. Bůh rovněž stanovil předem, že síly dobra zvítězí.Segert. str. 189–200 Protiklad mezi esejci a „těmi ostatními“ byl vyjádřen i v [[Řád Jednoty|Řádu Jednoty]]: členové mají „plnit příkazy dané od Boha skrze Mojžíše a proroky, milovat všechny syny světla a nenávidět všechny syny tmy.“Segert. str. 137. [55] => [56] => == Esejci a křesťanství == [57] => [58] => === Ježíš a esejci === [59] => Brzy po objevení svitků se objevila nejrůznější očekávání. Mnoho esejského bylo totiž velmi podobné křesťanskému, byly i takové názory, které říkaly, že Ježíš byl esejec, a že křesťanství tedy vlastně nepřineslo nic nového. [60] => [61] => [[Ježíš Kristus|Ježíš]] měl s esejci jistě mnohé styčné body (zejména očekávání Božího království). Co však bylo typicky esejské, odmítal – vystupoval veřejně, setkával se s celníky a hříšníky. Nenávist esejců vůči všem, kteří nepatří do stejné názorové skupiny, Ježíš výslovně zavrhoval a přikazoval lásku ke všem lidem, i k nepřátelům.[[Evangelium podle Matouše|Mt]] 5,43n:„Slyšeli jste, že bylo řečeno: Milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého…“ Očekávání blízkého příchodu Božího království mělo pro Ježíše také jiné vyústění – zatímco esejci příkazy Tóry radikálně vyostřili, Ježíš tyto příkazy relativizoval a, podle křesťanů, ukazoval jejich podstatu.Schubert. str. 78–81. [62] => [63] => === Křesťané a esejci === [64] => Diskuse mezi prvními křesťany a židy se nevedla ani tak o Ježíšových zázracích či o prázdném hrobě po jeho ukřižování, jako spíše o to, zda tyto činy a události jsou ve shodě s tím, co říká Písmo.Schubert. str. 127–133.[[Skutky apoštolů|Sk]] 17,11 Židovské chápání mesiáše se s Ježíšovou smrtí neshodovala ani v nejmenším, vždyť ten, kdo byl pověšen na kůl, byl dokonce proklet Bohem.[[Deuteronomium|Dt]] 21,23 Křesťané však místo z [[Kniha Izajáš|knihy Izajáš]] o trpícím Božím služebníkovi[[Kniha Izajáš|Iz]] 52,13-53,12 vztáhli právě na Ježíše a začali je interpretovat mesiášsky. [65] => [66] => Křesťanská zvěst o tom, že mesiáš již přišel, musela bezpochyby vyvolat velký ohlas, zejména u esejců, kteří mesiáše nedočkavě očekávali.Thiede. str. 152. Někteří esejci se ke křesťanství skutečně přidali.Sk 6,7: „… Také mnoho kněží přijalo víru.“ – o saducejské kněze, kteří neměli s eschatologickým očekáváním téměř nic společného, jistě nešlo. Muselo jít tedy o kněze esejské. Křesťanská komunita v Jeruzalémě v mnohém napodobovala esejské uspořádání společenství,Sk 5,1-11 spíše šlo však o rivalitu, snahu ukázat, že pravé společenství („jachad“) je to křesťanské, nikoli esejské.Thiede. str. 35 [67] => [68] => Křesťané a esejci byli tedy dvěma svébytnými názorovými proudy tehdejšího judaismu, veškeré teorie o tom, že křesťanství je pouhou odnoží esejského hnutí, se ukázaly jako nepodložené. První křesťané nebyli esejci a esejci se náhle neproměnili v křesťany.Thiede. str. 220. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * {{Citace monografie [77] => | příjmení = Ryšková [78] => | jméno = Mireia [79] => | příjmení2 = [80] => | jméno2 = [81] => | rok = 2008 [82] => | titul = Doba Ježíše Nazaretského: Historicko-teologický úvod do Nového Zákona [83] => | kapitola = Esénští (eséni, esejci, eseji) [84] => | vydavatel = Karolinum [85] => | místo = Praha [86] => | vydání = 1 [87] => | typ vydání = [88] => | edice = [89] => | svazek edice = [90] => | svazek = [91] => | stránky = 67–72 [92] => | počet stran = 495 [93] => | poznámka = [94] => | isbn = 978-80-246-1465-6 [95] => | jazyk = [96] => }} [97] => [98] => === Související články === [99] => * [[Starověké dějiny Židů]] [100] => * [[Kumrán]] [101] => * [[Svitky od Mrtvého moře]] [102] => * [[Mesiáš]] [103] => * [[Mandejci]] [104] => [105] => === Externí odkazy === [106] => * {{Commonscat}} [107] => * '''česky''' [108] => ** [http://www.david-zbiral.cz/Kumran.htm David Sbíral: Esejci v Kumránu a svitky od Mrtvého moře] [109] => * '''anglicky''' [110] => ** [http://www.newadvent.org/cathen/05546a.htm Catholic Encyclopedia: Essenes] [111] => ** [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/193097/Essene Encyclopædia Britannica: Essene] [112] => ** [http://jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=478&letter=E&search=Essenes Jewish Encyclopedia: Essenes] [113] => [114] => {{Dobrý článek}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => [117] => {{Portály|Hebraistika|Bible}} [118] => [119] => [[Kategorie:Judaismus v období Druhého chrámu]] [120] => [[Kategorie:Svitky od Mrtvého moře]] [] => )
good wiki

Esejci

Trosky esejského sídliště v Kumránu Esejci (někdy také eséni či esséni) byli členové asketického apokalyptického mesianistického hnutí antického judaismu, které vzniklo v polovině 2. stol.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kumrán','Svitky od Mrtvého moře','Mesiáš','saduceové','svitky od Mrtvého moře','apokalyptika','Mandejci','farizeové','Jeruzalém','makabejské povstání','68','Hippolyt Římský'

68

Stránka 68 je článek na české Wikipedii, který se věnuje problematice ohledně počtu 68 ve vědeckých, historických a kulturních kontextech.

Apokalyptika

Farizeové

Jeruzalém

Kumrán

Kumrán je archeologická lokalita nacházející se v části Izraele nazývané Judská poušť.

Mandejci

Mesiáš

Saduceové