Array ( [0] => 15484047 [id] => 15484047 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mesiáš [uri] => Mesiáš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[Mesiáš (Händel)]], oratorium Georga Friedricha Händela}} [1] => '''Mesiáš''' ({{Vjazyce2|he|מָשִׁיחַ}}, ''mašiach'', v doslovném významu: „'''pomazaný'''“; {{Vjazyce2|ar|المسيح}}, {{Vjazyce2|arc|משיחא}}) v [[judaismus|judaismu]] znamená v prvé řadě [[moc]]nou osobu zasvěcenou svatým olejem k úkolům stanoveným [[Bůh|Bohem]], ať už jde o [[král]]e, [[kněz]]e nebo [[prorok]]a. V současnosti je označení mesiáš používáno v těchto hlavních kontextech: [2] => [3] => * V kontextu [[judaismus|judaismu]] odkazuje na očekávaného krále z rodu [[David (král Izraele)|Davidova]], kterého předpověděl [[Izajáš]], který bude vládnout židovskému národu během mesiášského věku. [4] => * V obecné rovině znamená jakéhokoliv spasitele nebo osvoboditele světa. [5] => * V kontextu [[křesťanství]] odkazuje k [[Ježíš Nazaretský|Ježíši Nazaretskému]], kterého křesťané označují jako [[Kristus|Krista]] ({{Cizojazyčně|el|Χριστος}}, doslova „pomazaný“). [6] => * V kontextu [[islám]]u odkazuje na Ježíše (Korán 4:157). [7] => [8] => == Etymologie == [9] => Samotné slovo „mesiáš“ pochází z hebrejského slova מָשִׁיחַ [mašiach], přesněji z jeho řecké podoby {{Cizojazyčně|el|Μεσσίας}} [messias], které znamená „pomazaný olejem“ (od hebr. משח – pomazat). Oliva a olej byly jedním ze symbolů života ve starověku a olivová ratolest je od antiky až dodnes celosvětovým symbolem míru. Oliva společně s [[menora|menorou]] je jedním ze symbolů starověkého i novodobého Izraele. Privilegium pomazání olejem bylo ve starověkém Izraeli vyhrazeno pouze [[kohen|kněžím]], kteří vykonávali službu v [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]], a později králům. Slovo ''mašiach'' se poté začalo chápat zcela odlišně, a to v tom smyslu, že pomazání pochází přímo od Boha a je zprostředkováno prorokem nebo knězem, kteří jsou sami z Boží vůle pomazáni.{{Fakt/dne|20120615111034}} [10] => [11] => == Mesiáš ve Starém zákoně == [12] => {{Judaismus}} [13] => [14] => === Eschatologické pasáže ve Starém zákoně === [15] => V Bibli se ani jednou slovo „mesiáš“ nevyskytuje v souvislosti s [[eschatologie|eschatologií]] nebo se spasitelem. V [[Bible|Bibli]] naopak nalézáme řadu eschatologicky zabarvených textů a prorockých rčení, ve kterých se sice mesiáš nevyskytuje, ale bývají vykládány{{kdo?}} eschatologicky.Nu 24:17: ''A vyjde hvězda z Ja'akova, povstane žezlo z Izraele'' Gn 49:10: ''Nikdy nebude žezlo odňato Judovi'' Iz 7:14: ''Hle, dívka počne a porodí syna, a nazve ho jménem Imanu El'' [16] => [17] => == Esejci == [18] => {{Viz též|Esejci}} [19] => [20] => === Esejská eschatologie === [21] => Hlavní náplní učení esejců byla idea souboje mezi dobrem a zlem. Zakladatel sekty, nazývaný v esejských pramenech „Učitel spravedlnosti“, nejprve pravděpodobně emigroval z [[Judsko|Judska]] k [[Damašek|Damašku]], a poté odvedl své žáky do sídliště v [[Kumrán]]u u [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]], aby se tam připravili na konec dní, po kterém se budou moci do [[Jeruzalém]]a vrátit. Později se jejich společenství přeměnilo v uzavřenou komunitu, čekající na konec světa. Žili v ústraní, ve městech pro sebe měli oddělené čtvrti, odsuzovali oficiální kult, [[Saduceové|Saduceje]] i [[Farizeové|Farizeje]]. Velké popularitě se v jejich společenství těšilo proroctví [[Izajáš]]ovo a [[Ezechiel]]ovo. [22] => [23] => Jejich eschtaologie jako představa souboje mezi silami dobra a zla, je v podstatě shodná s eschatologickými představami [[Persie|perského]] [[Zoroastrismus|zoroastrismu]]. Pro esejce byl největším protivníkem „Zločinný kněz“ (pravděpodobně [[Alexander Janaeus]] nebo [[Jan Hyrkán]]), vůdcem esejské komunity pak „Učitel spravedlnosti“ (možná kněz, jehož návrat esejci očekávali) – ten není nikde označován jako král a není považován za Davidova potomka. Mesiáš sám bude pocházet z Davidova rodu. Jedná se o tzv. mesiášskou diarchii, kdy pomazaným králem bude mesiáš z rodu Davidova, doprovázen pomazaným veleknězem z rodu Cadokova. Tím bude obnovena rovnováha a nastolena vláda blahobytu jako za časů zakladatelů těchto dvou rodů. Závěrečnou bitvu mezi Syny světla a Syny temnoty povede ovšem sám [[Hospodin]]. [24] => [25] => == Mesiáš a eschatologie v rabínském judaismu == [26] => {{Viz též|Židovská eschatologie}} [27] => Proces, který probíhal neuspořádaně již od doby krátce před zničením Chrámu, byl úspěšně završen ve 2. stol. n. l. Kromě potřeby dát židovství jasný rámec a oporu, která by mohla pomoci v pozdějším ideologickém souboji mezi židovstvím, [[křesťanství]]m a [[islám]]em i bez existence takových institucí jako Chrám či [[Sanhedrin]], zde šlo i o preventivní opatření namířené proti falešným mesiášům a prorokům. Judaismus neměl v době Druhého chrámu žádnou jednotnou představu o postavě mesiáše. V samotné [[Mišna|Mišně]] a [[Tosefta|Toseftě]] se výraz mesiáš v eschatologickém slova smyslu nevyskytuje. Mnohem více zmínek o mesiáši nalézáme v [[Gemara|Gemaře]]. [28] => [29] => === Mesiáš, syn Davidův, a Mesiáš, syn Josefův === [30] => Od dob pozdních [[tana'im]] se v eschatologii rabínského judaismu objevuje tradice o nutnosti příchodu dvou Mesiášů, a sice Mesiáše, syna Josefa ''(Mašiach ben Josef)'', a Mesiáše, syna Davida ''(Mašiach ben David)''. Podle této představy má Mesiáš, syn Josefa, připravit cestu Mesiáši, synu Davidovu.Talmud, traktát ''Suka 52a'' Mesiáš, syn Josefa, má bojovat proti Božím nepřátelům za sjednocení Izraele pod vládou Hospodina a při plnění tohoto úkolu zemřít. Teprve poté má přijít Mesiáš, syn Davidův, a završit nápravu světa tím, že nastolí Boží vládu ve zcela zřetelné a nezastřené formě.{{Citace monografie|jméno=Markéta|příjmení=Holubová|odkaz na autora=Markéta Holubová|titul=Ha-rav Šneur Zalman z Ljady: LIKUTEJ AMARIM – TANJA|místo=Brno|rok=2007|vydavatel=L. Marek|isbn=978-80-86263-97-7|stránky=230-231, poznámka pod čarou č. 1238}} První jednoznačné zmínky o této doktríně se vyskytují v Gemaře a v [[targum]]ech. [[Josef Klausner]] se domnívá, že se idea druhého Mesiáše objevuje až po [[povstání Bar Kochby]] jako výsledek snahy vlít do srdce národa novou naději. Druhý Mesiáš také může odkazovat na znovu sjednocení [[izraelský národ|deseti ztracených kmenů]]. [31] => [32] => === Dny Mesiáše a „Svět, jenž přijde“ === [33] => Rabíni rozlišovali mezi obdobími „dny Mesiáše“ a „světem, jenž přijde“. Dny Mesiáše označují dobu, po kterou bude na zemi působit Mesiáš, který jako smrtelný člověk má ale zemřít, a po jeho smrti se svět promění a nastane dlouho očekávaný „svět, jenž přijde“. Během vlády Mesiáše dojde k vybudování Chrámu, shromáždění deseti ztracených kmenů a [[zmrtvýchvstání]]. Očekávaný Mesiáš má být obdařen schopností bezpečně určit nejen to, ke kterému kmeni patří ten či onen [[Židé|žid]], ale má též ozřejmit některé [[Halacha|halachy]], jejichž přesný smysl byl pozapomenut.{{Citace monografie|jméno=Karol Efraim|příjmení=Sidon|příjmení2=Hvížďala|jméno2=Karel|odkaz na autora=Karol Sidon|odkaz na autora2=Karel Hvížďala|titul=Červená kráva|místo=Praha|rok=2002|vydavatel=Dokořán|isbn=80-86569-30-6|stránky=16}} Jiná situace je již ohledně Budoucího světa, neboť to je stav, ve kterém nebude platit nic z toho, co známe nyní. Tento svět bude natolik jiný, že rabíni se o něm příliš neodvažovali diskutovat. [34] => [35] => {{citát|Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Všichni proroci prorokovali [všechny dobré věci] pouze ohledně doby Mesiáše, ale ohledně světa, jenž přijde: „oko nespatřilo Bože, mimo tebe, [že by nějaký jiný bůh] učinil něco pro toho, kdo na něj čeká“. Nesouhlasí se Šmu'elem, jenž řekl: Tento svět se liší od dnů Mesiáše jen ohledně podřízení [cizím] silám.|Sanhedrin 99a}} [36] => [37] => == Shrnutí pohledu judaismu == [38] => [[Judaismus]] vyhlašuje, že záměr, který [[Bůh]] sleduje při aktu stvoření našeho vezdejšího světa, se stane zjevným, až nastane poslední věk, věk míru a jednocení. Tato idea nachází svůj výraz v konceptu spasitele, seslaného mesiáše. Na základě toho, jak popisuje mesiáše [[kniha Daniel]] {{Citace bible|Da|7|13}}, většina židů zpočátku „očekávala nejasně definovanou nebeskou postavu“{{Citace monografie|jméno=Theodor|příjmení=Much|odkaz na autora=Theodor Much|titul=Kdo zabil rabiho Ježíše?|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=VOLVOX GLOBATOR|isbn=978-80-7207-825-7|stránky=40}}. V současné době je mesiáš židovským povědomím chápán spíše jako pouhý [[člověk|lidský jedinec]], který bude vyslán Bohem a objeví se na zemi buď tehdy, až si to lidstvo svým chováním vyslouží, nebo po uplynutí doby, kterou Bůh tomuto světu vyměřil.{{Citace monografie|jméno=Brian|příjmení=Lancaster|odkaz na autora=Brian Lancaster|titul=Judaismus|místo=Praha|rok=2000|vydavatel=Euromedia Group – Ikar a Knižní klub|isbn=80-7202-704-2|stránky=23}} Tento mesiáš se má stát klíčovou postavou při obnovování plné národní a náboženské autonomie židovského národa. Mesiášovy dny zde nastanou tehdy, až se pozemský život prosytí jasným uzřením své jednoty s Bohem a s Jeho účelem. To se však podle [[Talmud]]u[[Jevamot]] 62a nemá stát dřív, než vyjdou všechny lidské duše z [[Sedm nebes|nebeské sféry]] zvané Aravot, kde jsou střeženy od [[stvoření světa]], aby byly Bohem vdechnuty do lidského těla.{{Citace monografie|jméno=Elie|příjmení=Munk|odkaz na autora=Elie Munk|titul=Svět modliteb|místo=Praha|rok=2019|vydavatel=Garamond|isbn=978-80-7407-459-2|stránky=37-38}} Někteří [[Kabala|kabalisté]] věří, že budoucí mesiáš bude mít duši [[Adam]]a, která v minulosti přebývala již v králi Davidovi.{{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Počátky kabaly|místo=Praha|rok=2009|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-86702-52-0|stránky=294}} Ve spisech autorů, patřících k reformnímu hnutí uvnitř judaismu, lze vysledovat tendenci k odmítání zejména osobnostního aspektu příchodu mesiáše; spíše se v něm zdůrazňuje představa nástupu mesiášského věku jako závěrečného „zlatého věku“ světových dějin.Lancaster, B. ''Judaismus''. Knižní klub Ikar, Praha, 2000. 247 s. {{ISBN|80-7202-704-2}}, str.23 [39] => [40] => == Křesťanský pohled == [41] => {{Viz též|Ježíš Kristus}} [42] => [[Soubor:Christ pantocrator daphne1090-1100.jpg|náhled|Ježíš Nazaretský]] [43] => Mesiáš je v [[křesťanství]] jeden z nejdůležitějších titulů, kterými je nazýván [[Ježíš z Nazareta]]. Řecké Χριστός (''Christos'') je v překladu [[Starý zákon|Starého zákona]] [[ekvivalent]]em pro hebrejské ''mašíach'' a znamená „pomazaný“ v tom nejširším smyslu, především však jako [[kněz]] nebo [[panovník|král]], což byly úřady, do nichž se vstupovalo skrze pomazání [[olej]]em. V pozdějším [[tanach|starozákonním]] židovství se ''mašíach'' (počeštěně ''mesiáš'') stal [[eschatologie|eschatologickým]] očekávaným „Božím pomazaným“ ve smyslu [[ideál]]ního krále a [[velekněz]]e. [44] => [45] => Pro křesťanské věřící je tímto očekávaným mesiášem Ježíš z Nazareta. Proto mu od počátku přisuzují tento titul, který v [[Nový zákon|Novém zákoně]] najdeme v řecké podobě – Χριστός, ''christós'', počeštěně Kristus. Za ''pomazání'' u Ježíše považují jeho [[křest]] v [[Jordán]]u, kdy na něho sestoupil [[Duch svatý|Duch Svatý]] v podobě holubice (srov. Mt 3,12–15 a Lk 3,21–22; s tím ovšem rozhodně nesouhlasí pravoslavní, kteří tvrdí, že Ježíš se jako Kristus čili ''Pomazaný'' již narodil). Jako titul je používán např. v Sk 9,22 (''svými důkazy, že Ježíš je Kristus (= Mesiáš), přiváděl do úzkých damašské židy'', Sk 17,3; Sk 26,23 nebo Flp 2,11 (''každý jazyk aby vyznával: Pán Ježíš je Kristus [= Mesiáš]'' – možno přeložit několika způsoby). Ježíš je tak považován za očekávaného [[david]]ovského krále, za Božího pomazaného, ze konečného velekněze ([[List Židům]]), kterého předpovídali starozákonní [[prorok|proroci]], naplněním všech nadějí. [46] => [47] => Od tohoto titulu je odvozeno i slovo ''[[křesťan]]'', tj. „kristovec“, ten, kdo vyznává Ježíše jako Krista, Mesiáše a svůj život podřizuje Jeho učení a příkladu. [48] => [49] => Velmi rychle se však z titulu stala součást vlastního jména, a tak je už ve většině Nového zákona titul Kristus používán jako Ježíšovo vlastní jméno. V tomto smyslu je známe i my dnes. Na skutečný původ tohoto jména nás může upomenout např. arabská verze, znějící ''iású' al-masíh'', a označení křesťana jako ''al-masíhí'', „mesiášovec“. [50] => [51] => V křesťanství je za nejdůležitější mesiášův čin pokládáno [[vykoupení]] duše jednotlivce, což ''„judaismus vždy popíral“'' a místo toho kladl důraz na ''„vykoupení společenského těla, tj. národa z jeho historického exilu, vnějšího světa z jeho porušeného stavu“'', což ''„je vykoupení na veřejné, sociální a historické rovině“''.{{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Mesiášská idea v judaismu a další eseje o židovské spiritualitě|místo=Praha|rok=2017|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-7530-064-5|stránky=216}} [52] => [53] => == Falešní mesiášové == [54] => Ať už jsou názory v rámci judaismu či křesťanství na osobu Mesiáše jakékoliv, shoda panuje v tom, že se čas od času na scéně světa objevují falešní mesiášové či pseudomesiášové. Z řad židů je mezi ně zařazován například Menachem ben Šelomo ar-Ruhi neboli David el-Roi, který s mesiášskými nároky vystoupil v letech 1146–1147. [[Benjamín z Tudely]] ve svém [[cestopis]]u mimo jiné uvádí, že ''„si usmyslil pozvednout ruku proti perskému králi, shromáždit Židy, kteří přebývají v pohoří Chafton, a vytáhnout do boje se všemi nevěřícími, aby se nakonec zmocnil Jeruzaléma.“''{{Citace monografie|jméno=Benjamín|příjmení=z Tudely|příjmení2=z Řezna|jméno2=Petachja|odkaz na autora=Benjamín z Tudely|odkaz na autora2=Petachja z Řezna|titul=Dva středověké hebrejské cestopisy|místo=Praha|rok=2002|vydavatel=Argo|isbn=80-7203-436-7|stránky=40}} Za židovského falešného mesiáše je považován též [[Šabtaj Cvi]], či sám Ježíš. [55] => [56] => == Odkazy == [57] => [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Literatura === [62] => * Schubert, Kurt: Židovské náboženství v proměnách věků, Vyšehrad, 2002. 288 s. {{ISBN|80-7021-303-5}} [63] => * {{Citace monografie [64] => | příjmení = Lancaster [65] => | jméno = Brian [66] => | titul = Judaismus [67] => | vydavatel = Knižní klub Ikar [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 2000 [70] => | isbn = 80-7202-704-2 [71] => | počet stran = 247 [72] => }} [73] => * {{Citace monografie [74] => | příjmení = Newman [75] => | jméno = Ja'akov [76] => | příjmení2 = Sivan [77] => | jméno2 = Gavri'el [78] => | rok = 1992 [79] => | titul = Judaismus od A do Z [80] => | vydavatel = Sefer [81] => | místo = Praha [82] => | isbn = 80-900895-3-4 [83] => | počet stran = 285 [84] => }} [85] => * Scholem, Gershom: Messianic Idea in Judaism, Schocken Books, 1995. {{ISBN|978-0-8052-1043-9}} [86] => [87] => === Externí odkazy === [88] => * {{Wikicitáty|téma=Mesiáš}} [89] => * {{Wikislovník|heslo=mesiáš}} [90] => * {{Otto|heslo=Mesiáš}} [91] => [92] => {{Vánoce}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Hebraistika|Křesťanství|Vánoce}} [95] => [96] => [[Kategorie:Judaismus]] [97] => [[Kategorie:Křesťanství]] [98] => [[Kategorie:Islámská teologie]] [99] => [[Kategorie:Eschatologie]] [100] => [[Kategorie:Ježíš Kristus]] [] => )
good wiki

Mesiáš

Mesiáš ( mašiach, v doslovném významu: „pomazaný“; ) v judaismu znamená v prvé řadě mocnou osobu zasvěcenou svatým olejem k úkolům stanoveným Bohem, ať už jde o krále, kněze nebo proroka. V současnosti je označení mesiáš používáno v těchto hlavních kontextech: * V kontextu judaismu odkazuje na očekávaného krále z rodu Davidova, kterého předpověděl Izajáš, který bude vládnout židovskému národu během mesiášského věku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.