Array ( [0] => 15615207 [id] => 15615207 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Esperantido [uri] => Esperantido [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Esperantido''' (též '''esperantské jazyky''') je označení pro [[Umělý jazyk|umělé jazyky]], které jsou inspirovány jazykem [[esperanto]] nebo z něj vycházejí. Esperanto vytvořil oční lékař [[Ludvík Lazar Zamenhof]]. Název vychází z názvu [[esperanto]] a [[ido]], v samotném [[Esperanto|esperantu]] pak esperantido znamená "potomstvo [[Esperanto|esperanta]]". Jediným více používaným esperantidem je jazyk [[ido]]. Nepatří sem samotné [[esperanto]] a jeho předchozí verze ([[Proto-esperanto]], [[Lingwe Uniwersala]]). Počátek esperantid byl roku [[1905]] [[Buloňská deklarace|buloňskou deklarací]], kdy autor jazyka [[esperanto]] předal jazyk do veřejného vlastnictví. Důvod, proč vznikají esperantida, je, že některým lidem přišel jazyk [[esperanto]] v něčem špatný, tak si ho upravili podle sebe. [1] => [2] => == Nejznámější esperantida == [3] => === Esperantida, která vznikla jako reformy [[Esperanto|esperanta]] === [4] => ==== [[Ido]] ==== [5] => [[Ido]] je nejznámější esperantido, je bližší západoevropským jazykům (nejvíce [[Francouzština|francouzštině]], [[Angličtina|angličtině]] a [[Italština|italštině]]), nahrazuje speciální znaky ([[Ĉ]], [[Ĥ]] aj.), mění některé koncovky a slova ze [[Slovanské jazyky|slovanských]] a [[Germánské jazyky|germánských]] jazyků nahrazuje slovy z [[Latina|latiny]] a [[Románské jazyky|románských jazyků]]. Bylo publikováno roku [[1907]]. [6] => [7] => ==== [[Mundolinco]] ==== [8] => [[Mundolinco]] je nejstarší esperantido. Vytvořil ho roku [[1888]] [[Nizozemci|Nizozemec]] [[J.Braakman]], bylo tedy dokonce vytvořeno před [[Buloňská deklarace|buloňskou deklarací]]. Jednalo se o velmi málo pozměněné [[esperanto]], došlo zde jen ke změně koncovek. [9] => [10] => ==== Saussure ==== [11] => Tento jazyk vytvořil roku [[1907]] [[Švýcaři|švýcar]] [[René de Saussure]], bratr [[Ferdinand de Saussure|Ferdinanda de Saussure]]. Jeho esperantida se jmenovala [[Esperanto II]] a Anti-ido. Zrušil speciální znaky ([[Ĉ]], [[Ĥ]] aj.), pozměnil koncovky a změnil [[Akuzativ|akuzativy]] u [[Zájmeno|zájmen]]. [12] => [13] => ==== [[Romániço]] ==== [14] => Románço je esperantido z roku [[1991]]. Jedná se o [[esperanto]] uzpůsobené na to, aby se jej lehko naučil rodilý mluvčí [[Angličtina|angličtiny]]. Mnoho slov (hlavně [[Slovanské jazyky|slovanských]]) a [[Gramatika|gramatických]] jevů je přebírány více z [[Románské jazyky|románských jazyků]]. [15] => [16] => ==== [[Esperanto sen Fleksio]] ==== [17] => Esperanto sen Fleksio (v překladu esperanto bez skloňování) vymyslel roku [[1996]] [[Richard Harrison]]. Je uděláno tak, aby se lépe učilo [[Asiaté|asijským]] [[Esperantista|esperantistům]]. Například ztrácí množné číslo, které se tvořilo koncovkou ''j'', a nahrazuje ho předpona ''ljo'' (nebo ''la jo''). V novější verzi je písmeno [[ŭ]] nahrazeno písmenem [[w]]. [18] => [19] => ==== [[Poliespo]] ==== [20] => Zatímco většina lidí, co vytváří esperantida usiluje o jejich zjednodušení, tak [[poliespo]] (polysyntetické esperanto) je složitější. Má složitější [[Gramatika|gramatiku]] a mnoho slov přejímá z [[Čerokézština|čerokézštiny]]. Má 14 [[Samohláska|samohlásek]], 6 [[Nazální samohláska|nosovek]] a 3 [[Tónový jazyk|tónové]] [[Samohláska|samohlásky]]. [21] => [22] => === Esperantida, která vznikla hlavně pro pobavení === [23] => [24] => ==== [[Universal (jazyk)|Universal]] ==== [25] => Tento jazyk vznikal v letech [[1923]]-[[1928]]. Jazyk přidává zvuk [[šva]] a [[Nazální samohláska|nosovku]]. Některé koncovky jsou zrušeny, a místo nich se změna vkládá doprostřed [[Slovo|slova]] (například '''stůl''' se řekne ''tablo'' a ''stoly'' se řeknou ''ta'''ta'''blo''). Zatímco v [[Esperanto|esperantu]] se opak určuje předponou ''mal-'', tak v [[Universal (jazyk)|universal]] pro opaky zvláštní slova (příklad: ''velký'' se [[Esperanto|esperantem]] řekne ''granda'', a malý se řekne '''''mal'''granda'', a v [[Universal (jazyk)|universal]] se ''velký'' řekne ''mega'' a malý ''gema''). [26] => [27] => ==== [[Esperant’]] ==== [28] => Jedná se o [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] z roku [[1998]]. [29] => [30] => Největší změny nastávají v [[Morfologie (lingvistika)|morfologii]]: [31] => * Koncovka ''o'', která označuje [[podstatné jméno]] je nahrazena [[Apostrof|apostrofem]] (’) (například z esperantského ananaso je ananas’) [32] => * Koncovka ''oj'', určující [[množné číslo]] u [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] je nahrazena ''-ar-'', a tato skupina písmen je vkládána před [[apostrof]] (například z esperantského ananasoj je ananasar’) [33] => * Koncovka ''a'', určující [[Přídavné jméno|přídavná jména]] je odstraněna úplně, a výsledek je "nalepen" před podstatné jméno (''bela'' znamená v esperantu hezký, z ''bela ananaso'' je ''belananas’'') [34] => * Koncovka ''n'', určující [[akuzativ]], je odstraněna úplně, a místo ní je tu slovo je, které se dává před slovo (například z esperantského ''ananason'' je ''je ananas’'') [35] => * [[Sloveso|Slovesa]] jsou změněna úplně. [36] => [37] => === Esperantida, využívaná jako specializace [[Esperanto|esperanta]] === [38] => ==== [[DLT]] ==== [39] => Projekt [[DLT]] ([[1983]]), umožňující překlad mezi [[12 (číslo)|dvanácti]] evropskými jazyky využíval jako mezijazyk upravené [[esperanto]]. [40] => [41] => === Esperantida vytvořená pro účely literatury a stylistiky === [42] => ==== [[Arcaicam Esperantom]] ==== [43] => Varianta [[Esperanto|esperanta]], používaná k navození dojmu [[Archaismus|starobylosti textu]]. Byla vytvořena převážně ze [[Stylistika|stylistických]] důvodů, protože bylo nutné přeložit do [[Esperanto|esperanta]] archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost. Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce [[1969]]. Arcaicam esperantom je odvozeno převážně z [[Latina|latiny]] a od [[Esperanto|esperanta]] se podstatně liší. [44] => [45] => ==== [[Popido]] ==== [46] => Jazyk [[popido]] vytvořil Manuel Havelik roku [[1973]]. Má v [[Literatura|literatuře]] označovat [[dialekt]] jiného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]]. Například v [[Divadelní hra|divadelní hře]], kde jsou [[dva]] [[Dialekt|dialekty]] [[Italština|italštiny]], byl ten druhý nahrazen [[Ido|idem]] nebo právě [[Popido|popidem]]. [47] => [48] => Ukázka [[Popido|popida]]: ''Redonu al tiu viro lian pafilon.'' [49] => [50] => Pro srovnání [[esperanto]]: ''Redonu al tu vir la pistol.'' [51] => [52] => ==== [[Gavaro]] ==== [53] => Vytvořil též Manuel Havelik, název je odvozen od [[Ruština|ruského]] [[Sloveso|slovesa]] ''говорить'' {{IPA2|gɒ.vɒ.ritʲ}}, což znamená mluvit. Má stejný účel jako [[popido]]. [54] => [55] => Ukázka [[Gavaro|gavara]]: ''Ĉi oko superplenigas mian vezikon.'' [56] => [57] => Pro srovnání [[esperanto]]: ''Tiu ulo tedas min.'' [58] => [59] => == Ukázka některých esperantid == [60] => Ukázka [[otčenáš]] v esperantu a třech esperantidech ([[Arcaicam Esperantom|arcaicam esperantom]], [[ido]] a [[Esperant’]].) [61] => [62] => {{col-begin}} [63] => {{col-2}} [64] => {| [65] => |+ '''Esperanto''' [66] => |- [67] => | [68] => "Patro nia, kiu estas en la ĉielo,
[69] => sanktigata estu via nomo.
[70] => Venu via regno,
[71] => fariĝu via volo,
[72] => kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero.
[73] => Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ.
[74] => Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn,
[75] => kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj.
[76] => Kaj ne konduku nin en tenton,
[77] => sed liberigu nin de la malbono." [78] => |} [79] => {{col-2}} [80] => {| [81] => |+ '''''[[Arcaicam Esperantom]]''''' [82] => |- [83] => | [84] => "Patrom nosam, cuyu estas in Chielom,
[85] => Estu sanctigitam Tuam Nomom.
[86] => Wenu Tuam Regnom,
[87] => Plenumizzu Tuam Wolom,
[88] => Cuyel in Chielom, ityel anquez sobrez Terom.
[89] => Nosid donu hodiez Panon nosan cheyutagan,
[90] => Ed nosid pardonu nosayn Pecoyn,
[91] => Cuyel anquez nos ityuyd cuyuy contrez nos pecait pardonaims.
[92] => Ed nosin ned conducu in Tentod,
[93] => Sed nosin liberigu ex Malbonom." [94] => |} [95] => {{col-end}} [96] => {{col-begin}} [97] => {{col-2}} [98] => {| [99] => |+ id="idopatronia" | '''[[Ido]]''' [100] => | [101] => "Patro nia, qua esas en la cielo,
[102] => tua nomo santigesez;
[103] => tua regno advenez;
[104] => tua volo facesez
[105] => quale en la cielo tale anke sur la tero.
[106] => Donez a ni cadie l'omnidiala pano,
[107] => e pardonez a ni nia ofensi,
[108] => quale anke ni pardonas a nia ofensanti,
[109] => e ne duktez ni aden la tento,
[110] => ma liberigez ni del malajo." [111] => |} [112] => {{col-2}} [113] => {| [114] => |+ id="esperantnipatr" | '''''[[Esperant’]]''''' [115] => | [116] => "Nipatr’, kies est’ ĉielas,
[117] => iĝu via nom’ sankt’.
[118] => Viu la regnalven’.
[119] => Iĝu via la volfar’,
[120] => kielas en la ĉiel’, tiel ankaŭu surtere.
[121] => Hodiaŭu ĉiutagpandon’ nin.
[122] => Kaju la pardon’ al niofend’,
[123] => kiel ankaŭas nipardon’ al ofendintar’ nia.
[124] => Kaju nea nia konduk’ entent’,
[125] => sedu nia la liberig’ de l’ malbon’." [126] => |} [127] => {{col-end}} [128] => [129] => == Reference == [130] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Esperantido|revize=734443534}} [131] => [132] => {{Varianty esperanta}} [133] => {{Portály|Jazyk}} [134] => [[Kategorie:Umělé jazyky]] [135] => [[Kategorie:Esperanto]] [] => )
good wiki

Esperantido

Esperantido (též esperantské jazyky) je označení pro umělé jazyky, které jsou inspirovány jazykem esperanto nebo z něj vycházejí. Esperanto vytvořil oční lékař Ludvík Lazar Zamenhof.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'esperanto','Esperanto','Universal (jazyk)','Ido','Popido','Ĉ','Mundolinco','Italština','Buloňská deklarace','Gramatika','Románské jazyky','Angličtina'

Angličtina

C

Esperanto

Gramatika

Ido

Ido je umělý jazyk, který se vyvinul jako lepší a jednodušší nástupce esperanta.

Italština