Array ( [0] => 15480402 [id] => 15480402 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Esperanto [uri] => Esperanto [3] => 1905-03-ge-frankf-mapo.jpg [img] => 1905-03-ge-frankf-mapo.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Namluvený článek|Esperanto,_část_první.ogg|[[5. únor]]a [[2009]]}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Esperanto ''(Esperanto)'' [3] => | Symbol = Flag of Esperanto.svg [4] => | Popis symbolu = [[Vlajka esperanta]] [5] => | Tvůrce = [[Ludvík Lazar Zamenhof]] [6] => | rok zveřejnění = [[1887]] [7] => | rozšíření = rozptýleně ve 115 zemích, nejvíce ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]] a východní [[Asie|Asii]] [8] => | mluvčích = [9] => * asi 100 tisíc až 2 miliony uživatelů [10] => * z toho 200 až 2000 [[Esperantští rodilí mluvčí|rodilých mluvčích]] [11] => | klasifikace = [12] => * [[Umělý jazyk|Umělé jazyky]] [13] => ** [[Umělý jazyk|Plánové jazyky]] [14] => *** [[Mezinárodní pomocný jazyk|Mezinárodní plánové jazyky]] [15] => | písmo = [[Latinka]] [16] => | Zvláštnosti = {{Malé|Podstatná a přídavná jména, slovesa a odvozená příslovce lze rozpoznat podle charakteristických koncovek.[[#Struktura jazyka|(*)]]}} [17] => | úřední jazyk = [[#Oficiální status a uznání|některé mezinárodní organizace]] [18] => | regulátor = [19] => [[Akademie esperanta]]
(Akademio de Esperanto) [20] => | ISO6391 = eo [21] => | ISO6392B = epo [22] => | ISO6392T = epo [23] => | SIL = ESP [24] => | wikipedie = http://eo.wikipedia.org [25] => }} [26] => [[Soubor:Unua libro per russi - 1887 - 1a edizione - copertina fronte.jpg|náhled|vpravo|První učebnice esperanta, vydaná ve [[Varšava|Varšavě]] roku 1887]] [27] => '''Esperanto''' (původně '''Lingvo Internacia''' – '''''„mezinárodní jazyk“''''') je nejrozšířenějším [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodním]] [[Umělý jazyk|plánovým jazykem]].{{Citace monografie [28] => | příjmení = Byram [29] => | jméno = Michael [30] => | titul = Routledge Encyclopedia of Language Teaching and Learning [31] => | rok = 2001 [32] => | vydavatel = Routledge [33] => | isbn = 0-4153-3286-9 [34] => | strany = p. 464 [35] => }} Název ''esperanto'' je odvozen ze [[pseudonym]]u, pod nímž roku [[1887]] [[Poláci|polský]] [[Židé|židovský]] lékař [[Ludvík Lazar Zamenhof]] základy této řeči publikoval. Záměrem tvůrce bylo vytvořit snadno naučitelný neutrální jazyk, vhodný pro použití v mezinárodní komunikaci; jeho cílem však nebylo nahradit ostatní [[národní jazyk|národní řeči]]. [36] => [37] => Ačkoliv žádná oficiálně uznaná [[stát|země]] nepřijala esperanto jako [[úřední jazyk]], je používáno [[esperantská kultura|komunitou]] o odhadovaném počtu 100 000 až 2 000 000 mluvčích, z čehož asi tisícovku tvoří [[Esperantští rodilí mluvčí|mluvčí rodilí]].{{Citace monografie [38] => | příjmení = Gordon [39] => | jméno = Raymond G., Jr. [40] => | rok = 2005 [41] => | titul = Ethnologue: Languages of the World [42] => | vydavatel = SIL International [43] => | vydání = Fifteenth edition [44] => | místo = Dallas, Tex. [45] => | url = http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=epo [46] => }} Dosáhlo také některých mezinárodních uznání, jako jsou dvě rezoluce [[UNESCO]] či podpora známých osobností veřejného života. V současnosti je esperanto využíváno pro účely [[cestování]], [[dopisování]], mezinárodních setkání a kulturních výměn, kongresů, [[věda|vědeckých]] diskuzí, původní i překladové [[esperantská literatura|literatury]], [[divadlo|divadla]] a [[kino|kina]], [[hudba|hudby]], [[seznam esperantských časopisů|tištěného]] i [[internet]]ového zpravodajství, [[rozhlas]]ového a [[Televizní vysílání|televizního vysílání]]. [47] => [48] => [[Slovní zásoba]] esperanta pochází především ze [[Západní Evropa|západoevropských]] jazyků, zatímco jeho [[syntax|skladba]] a [[tvarosloví]] poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. [[Morfém]]y jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov; esperanto má tedy mnoho společného s [[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk|jazyky aglutinační]] jako je [[japonština]], [[svahilština]] nebo [[turečtina]]. [49] => [50] => == Dějiny == [51] => {{Podrobně|Historie esperanta}} [52] => {| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" align="right" rules="all" [53] => ! colspan="2" style="background-color:#A9BEC7; font-size:100%;"| [[Symboly esperanta]] [54] => |- bgcolor="#FFFFFF" align="center" [55] => | [[Symboly esperanta#Esperantská vlajka|Esperantská vlajka]] [56] => | [[Symboly esperanta#Jubilejní symbol|Jubilejní symbol]] [57] => |- bgcolor="#F0F8FF" align="center" [58] => | [[Soubor:Flag of Esperanto.svg|115px|Esperantská vlajka]] || [[Soubor:Jubilea simbolo.svg|115px|Jubilejní symbol]] [59] => |} [60] => [[Soubor:1908-kl-t-zamenhof.jpg|náhled|vlevo|[[Ludvík Lazar Zamenhof|Ludvík Zamenhof]]]] [61] => [62] => === Zamenhofovo dětství === [63] => U zrodu esperanta stál [[Ludvík Lazar Zamenhof]]. Vyrůstal v [[Multilingvismus|mnohojazyčném]], tehdy k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] náležejícím, dnes [[Polsko|polském]] městě [[Bělostok]]u, kde byl svědkem častých rozepří mezi jednotlivými [[etnikum|etniky]] ([[Rusové]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Židé]]).{{Citace elektronického periodika | příjmení = Salisbury | jméno = Josh | titul = ‘Saluton!’: the surprise return of Esperanto | periodikum = The Guardian | odkaz na periodikum = The Guardian | vydavatel = Guardian News & Media | datum vydání = 2017-12-06 | datum přístupu = 2019-09-20 | url = https://www.theguardian.com/science/2017/dec/06/saluton-the-surprise-return-of-esperanto | jazyk = anglicky}} Protože za jednu z hlavních příčin těchto konfliktů považoval neexistenci společného [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]], začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla plnit. Měla by být – na rozdíl od [[národní jazyk|národních jazyků]] – neutrální a snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako [[druhý jazyk]] pro všechny, jazyk vyučovaný společně s těmi národními a používaný v situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.{{Citace elektronické monografie [64] => | jméno = Joseph [65] => | příjmení = Jacobs [66] => | jméno2 = Isidore [67] => | příjmení2 = Harris [68] => | url = http://www.jewishencyclopedia.com/view.jsp?artid=20&letter=Z [69] => | titul = Zamenhof, Lazarus Ludwig [70] => | vydavatel = JewishEncyclopedia.com [71] => | datum přístupu = 2008-08-14 [72] => | jazyk = anglicky [73] => }} [74] => [75] => === První pokusy === [76] => Zamenhof nejdříve uvažoval o oživení [[latina|latiny]], kterou se učil ve škole, ale usoudil, že je pro běžné dorozumívání zbytečně složitá. Když studoval [[angličtina|angličtinu]], povšiml si, že [[časování]] sloves podle [[osoba (mluvnice)|osoby]] a [[číslo (mluvnice)|čísla]] není nutné a že [[Gramatika|gramatický]] systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si předtím myslel. Stále však zůstávala překážka v učení se velkému množství slovíček nazpaměť. Jednou Zamenhofa zaujaly dva [[ruština|ruské]] nápisy: ''швейцарская'' [švejcarskaja] (vrátnice, odvozeno od ''швейцар'' [švejcar] – vrátný) a ''кондитерская'' [konditěrskaja] (cukrárna, odvozeno od ''кондитер'' [konditěr] – cukrář). Tato slova stejného zakončení mu vnukla myšlenku, že užívání pravidelných předpon a přípon by mohlo významně snížit množství slovních kořenů nutných k dorozumění. Aby byly kořeny co nejmezinárodnější, rozhodl se převzít slovní zásobu především z [[románské jazyky|románských]] a [[germánské jazyky|germánských]] jazyků, tedy těch, jež byly tehdy ve školách na celém světě vyučovány nejčastěji.{{Citace elektronické monografie [77] => | jméno = Ludvík Lazar [78] => | příjmení = Zamenhof [79] => | url = http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm [80] => | titul = Letero de L. Zamenhof al Nikolaj Afrikanovich Borovko (1895) – О происхожении эсперанто [81] => | vydavatel = МИР ЭСПЕРАНТО [82] => | datum přístupu = 2008-08-14 [83] => | jazyk = esperantem, rusky [84] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20041027092841/http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/borovko.htm [85] => | datum archivace = 2004-10-27 [86] => | nedostupné = ano [87] => }} [88] => [89] => [[Soubor:1889-12 La Esperantisto p 01.JPG|náhled|vpravo|[[La Esperantisto]], první [[seznam esperantských časopisů|esperantský časopis]] vydávaný od roku [[1889]] v [[Norimberk]]u]] [90] => [91] => === Vznik konečné verze === [92] => První Zamenhofův projekt, nazvaný [[Lingwe Uniwersala]]'','' byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a [[utopie|utopistickou]], proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. V letech [[1879]]–[[1885]] Zamenhof studoval [[lékařství]] v [[Moskva|Moskvě]] a [[Varšava|Varšavě]]. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele. Po několika letech již překládal [[poezie|poezii]], aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: ''„Šest let jsem pracoval na zdokonalování a zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“''Zamenhof, L.: Lingvaj Respondoj. Konsiloj kaj opinioj pri Esperanto. 6-a eldono. Marmande 1962: Esperantaj Francaj Eldonoj. LR 51. Dostupný z WWW: http://www.esperanto.hr/literaturo_lingvaj_respondoj.pdf {{Wayback|url=http://www.esperanto.hr/literaturo_lingvaj_respondoj.pdf |date=20150122171335 }} Toto období se nazývá [[Proto-esperanto]]. Když byl připraven svůj koncept publikovat, [[car]]ští [[cenzura|cenzoři]] to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a volný čas trávil překládáním děl jako byl [[Starý zákon]] či některé kusy [[William Shakespeare|Shakespeara]]. Toto nucené zpoždění vedlo k dalšímu významnému vylepšení. Roku [[1887]] konečně ve [[Varšava|Varšavě]] vydal první učebnici ''«Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk).'' Byl to v podstatě tentýž jazyk, jakým se mluví i dnes. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, ''Doktoro Esperanto'' (''esperanto'' – doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanta“ a později zkráceně jako „esperanto“. [93] => {{Citace elektronické monografie [94] => | jméno = Josef [95] => | příjmení = Vondroušek [96] => | url = http://esperanto.sk/eo/aperu.php?teksto=historia&lingvo=sk [97] => | titul = Z histórie esperanta [98] => | vydavatel = Esperanto.sk [99] => | datum přístupu = 2011-12-08 [100] => | jazyk = slovensky, esperantem [101] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120120050704/http://www.esperanto.sk/eo/aperu.php?teksto=historia&lingvo=sk [102] => | datum archivace = 2012-01-20 [103] => | nedostupné = ano [104] => }} [105] => {{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení = Page [107] => | jméno = Hugh R., Jr [108] => | url = http://www.berkshirepublishing.com/assets_news/WHTG/articles/Esperanto_24-May-2005.html [109] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080820033143/http://www.berkshirepublishing.com/assets_news/WHTG/articles/Esperanto_24-May-2005.html [110] => | titul = Esperanto [111] => | vydavatel = Berkshire [112] => | místo = Great Barrington (Massachusetts, USA) [113] => | datum vydání = 2005-05-24 [114] => | datum přístupu = 2007-09-01 [115] => | jazyk = anglicky [116] => }}{{Citace elektronické monografie [117] => | příjmení = Čeliauskas [118] => | jméno = Petras [119] => | url = http://www.is.lt/LEA/zamenhof.htm [120] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071029053915/http://www.is.lt/LEA/zamenhof.htm [121] => | titul = Zamenhof en Veisiejai [122] => | vydavatel = Litova Esperanto-Asocio [123] => | datum přístupu = 2008-08-14 [124] => | poznámka = Článek byl vydán v časopise ''Litova Stelo,'' numero marta-aprila, 1998 [125] => | jazyk = esperantem [126] => }} [127] => [128] => [129] => === První pokusy o změny === [130] => Zamenhofovi přicházelo veliké množství nadšených dopisů, které často přinášely také návrhy nejrůznějších úprav jazyka. Všechny podněty zaznamenával a později je začal i uveřejňovat v časopise [[La Esperantisto|Esperantisto]], vycházejícím v [[Norimberk]]u. V témže periodiku nechal o úpravách také dvakrát hlasovat, většina čtenářů však se změnami nesouhlasila. Po těchto hlasováních na jistý čas ztichly hlasy volající po reformě a jazyk se začal rozšiřovat. Nejvíce odběratelů měl časopis v tehdejším [[Rusko|Rusku]]. Velkou ranou pro něj tedy bylo, když carská cenzura jeho šíření zakázala kvůli článku [[Lev Nikolajevič Tolstoj|Lva Nikolajeviče Tolstého]]. Časopis kvůli tomu musel být zrušen, ale zanedlouho byl vystřídán novým, nazvaným ''[[Lingvo Internacia (časopis)|Lingvo Internacia]].'' Nejprve byl redigován ve [[Švédsko|švédské]] [[Uppsala|Uppsale]], později v [[Maďarsko|Maďarsku]] a nakonec v [[Paříž]]i, kde jeho vydávání zastavila až [[první světová válka]].{{Citace elektronické monografie [131] => | jméno = E [132] => | příjmení = Drezen [133] => | url = http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm [134] => | titul = Zamenhof kaj reformoj en esperanto [135] => | vydavatel = МИР ЭСПЕРАНТО [136] => | datum přístupu = 2008-08-14 [137] => | jazyk = esperantem [138] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110921004022/http://miresperanto.narod.ru/zamenhof/drezen_zamenhof/reformoj.htm [139] => | datum archivace = 2011-09-21 [140] => | nedostupné = ano [141] => }}{{Citace elektronické monografie [142] => | url = http://www.angelfire.com/ny2/ts/reformoj.html [143] => | titul = Pri la reformoj [144] => | vydavatel = Interpopolalingvo.inf.hu [145] => | datum přístupu = 2008-08-14 [146] => | jazyk = esperantem [147] => }}{{Citace elektronické monografie [148] => | jméno = Boris [149] => | příjmení = Kolker [150] => | url = http://esperanto-mv.pp.ru/Cetero/enigmoj.html [151] => | titul = Enigmoj de Ludoviko Zamenhof [152] => | vydavatel = Esperanto-mv.pp.ru [153] => | datum přístupu = 2008-08-14 [154] => | jazyk = esperantem [155] => }}{{Citace elektronické monografie [156] => | jméno = Kalle [157] => | příjmení = Kniivilä [158] => | url = http://www.kniivila.net/2005/informfluoj-en-esperantujo [159] => | titul = Informfluoj en Esperantujo [160] => | vydavatel = diVERse [161] => | datum přístupu = 2008-08-14 [162] => | jazyk = esperantem [163] => }} [164] => [165] => === Rozvoj jazykové komunity === [166] => [[Soubor:1905-uk-eliro-el-la-kongresejo.jpg|náhled|vpravo|První [[Světový kongres esperanta]] v [[Boulogne-sur-Mer]] ([[1905]])]] [167] => Nový mezinárodní jazyk začali brzy jeho uživatelé používat také k organizaci odborné a zájmové činnosti na mezinárodní úrovni. V prvních desetiletích probíhala komunikace v esperantu téměř výhradně písemnou formou, ale po nečekaně úspěšném prvním [[Světový kongres esperanta|Světovém kongresu esperanta]], uspořádaném roku [[1905]] ve francouzské [[Boulogne-sur-Mer]], na kterém se ověřily možnosti používání této řeči v mluvené formě, začaly nabývat na intenzitě i osobní kontakty a setkávání mezi jejími mluvčími. [168] => [169] => {{Audio|Bulonjaprelego.ogg|Nahrávka Zamenhofova projevu na 1. světovém kongresu esperanta ve francouzské Boulogne-sur-Mer (1905)}} [170] => [171] => Esperanto brzy začaly pro svou činnost používat i různé organizace a hnutí. Již na světovém kongresu v [[Barcelona|Barceloně]] roku [[1909]] se uskutečnilo několik setkání přítomných [[Katolicismus|katolíků]], kteří se nakonec rozhodli uspořádat v nadcházejícím roce, [[1910]], zvláštní kongres katolických esperantistů. Během něj bylo založeno [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů]] ''(IKUE – Internacia Katolika Unuiĝo Esperantista).'' Časopis ''[[Espero Katolika]] (Katolická naděje)'' však vycházel již od roku [[1903]] a se svými více než 100 lety je dnes nejdéle vycházejícím [[Seznam esperantských časopisů|esperantským periodikem]].{{Citace elektronické monografie [172] => | titul = Konciza historio de IKUE [173] => | url = http://www.ikue.org/historio.html [174] => | místo = Roma (Itálie) [175] => | vydavatel = IKUE [176] => | datum přístupu = 2007-09-09 [177] => | jazyk = esperantem [178] => }} [179] => [180] => V roce [[1912]] se Zamenhof při slavnostním projevu během osmého Světového kongresu esperanta v [[Krakov]]ě vzdal své oficiální role ve hnutí. Desátý kongres se měl konat roku [[1914]] v Paříži, přihlásilo se na něj téměř 4000 lidí, ale začínající válka jej znemožnila a Zamenhof se mohl vrátit do své vlasti jen přes [[Severské státy|skandinávské státy]]. [181] => [182] => === Období světových válek === [183] => [[Světový esperantský svaz]] sídlil v době války v [[neutralita|neutrálním]] [[Švýcarsko|Švýcarsku]], odkud skupina esperantistů pod vedením [[Hector Hodler|Hectora Hodlera]] a za podpory [[Romain Rolland|Romaina Rollanda]] zprostředkovávala [[pošta|poštovní]] styk mezi znepřátelenými zeměmi. Dobrovolníci v [[Ženeva|Ženevě]] každý den přeposílali na druhou stranu barikády dvě stě až tři sta dopisů osobního charakteru, podle potřeby kvůli [[cenzura|cenzuře]] příslušně [[překlad|přeložených]]. Celkem takto esperantisté pomohli v přibližně 200 tisících případech,Sikosek, Marcus: ''Die neutrale Sprache. Eine politische Geschichte des Esperanto-Weltbundes''. Diss. Utrecht 2006. Skonpres, Bydgoszcz 2006{{Citace monografie [184] => | odkaz na titul = Encyklopedie esperanta [185] => | url = http://www.eventoj.hu/steb/gxenerala_naturscienco/enciklopedio-1/encikl.htm [186] => | vydavatel = Literatura Mondo [187] => | místo = Budapešť [188] => | rok = 1934 [189] => | kapitola = Milita periodo [190] => | typ kapitoly = článek [191] => | url kapitoly = http://www.eventoj.hu/steb/gxenerala_naturscienco/enciklopedio-1/encikl-m.htm [192] => | jazyk = esperantem [193] => }} za což jim bylo po válce uděleno čestné uznání [[Společnost národů|Společnosti národů]].{{Fakt/dne|20121024133604}} [194] => [195] => Po válce touha po míru a harmonii vzbudila nové naděje, díky čemuž se esperanto velmi rychle šířilo. První poválečný kongres se konal roku [[1920]] v [[Haag]]u, 13. světový kongres v roce [[1921]] v [[Praha|Praze]]. Roku [[1927]] bylo ve [[vídeň]]ském [[Hofburg]]u otevřeno [[Mezinárodní esperantské muzeum]], v roce [[1929]] připojené k [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovně]] a dnes sídlící v samostatné budově.{{Citace elektronické monografie [196] => | url = http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm [197] => | titul = NB online – Kolekto por Planlingvoj kaj Esperantomuzeo [198] => | místo = Wien (Rakousko) [199] => | vydavatel = Österreichische Nationalbibliothek [200] => | datum přístupu = 2007-09-09 [201] => | jazyk = německy [202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071218152501/http://www.onb.ac.at/sammlungen/plansprachen/index.htm [203] => | datum archivace = 2007-12-18 [204] => | nedostupné = ano [205] => }} [206] => [207] => Slibný vývoj však přerušila [[druhá světová válka]]: Mezi národy bylo vyvoláváno nepřátelství, esperantisté byli povoláváni na frontu a mnozí zde padli, velké množství [[Židé|židovských]] esperantistů zahynulo v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a [[gulag|gulazích]] (mnohdy v přímé souvislosti s jejich vztahem k esperantu).Ulrich Lins: ''Die gefährliche Sprache. Die Verfolgung der Esperantisten unter Hitler und Stalin'', Gerlingen 1988, S. 24. V [[holokaust]]u zahynuly i všechny tři děti Ludvíka Zamenhofa, pouze jeho vnuk [[Louis-Christophe Zaleski-Zamenhof]] unikl v roce [[1942]] z [[Varšavské ghetto|varšavského ghetta]], skrýval se pod falešným jménem a poté emigroval do [[Francie]], kde zemřel v roce 2019.{{Citace monografie [208] => | příjmení = Dobrzyński [209] => | jméno = Roman [210] => | titul = Zamenhofova ulice : napsáno podle rozhovorů s dr. L. C. Zaleským-Zamenhofem [211] => | překladatelé = Jiří Patera [212] => | vydání = 1. [213] => | vydavatel = [[KAVA-PECH]] [214] => | místo = Dobřichovice [215] => | rok = 2005 [216] => | počet stran = 257 [217] => | isbn = 80-85853-80-9 [218] => | jazyk = česky [219] => }} [220] => [221] => === Po druhé světové válce === [222] => [[Soubor:2008-07-26 uk rememoro mortintoj.JPG|náhled|vpravo|Rotterdam, 2008: Devadesátý třetí [[Světový kongres esperanta]] s 1845 účastníky]] [223] => Snahy o prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se přesto setkávaly s pozitivní odezvou i po válce: Petice v jeho prospěch adresované [[Organizace spojených národů|Spojeným národům]] podepsalo přes 80 milionů lidí, v [[Československo|Československu]] například prof. [[Jaroslav Heyrovský]], nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].{{Citace elektronické monografie [224] => | jméno = Miroslav [225] => | příjmení = Malovec [226] => | url = http://members.chello.cz/malovec/Abeceda.htm [227] => | titul = Esperantští spisovatelé a jejich díla [228] => | vydavatel = members.chello.cz/malovec [229] => | datum přístupu = 2007-09-09 [230] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718170445/http://members.chello.cz/malovec/Abeceda.htm [231] => | nedostupné = ano [232] => }} [233] => [234] => Valné shromáždění [[UNESCO]] přijalo podobné rezoluce v [[Montevideo|Montevideu]] [[10. prosinec|10. prosince]] [[1954]] a v [[Sofie|Sofii]] [[8. listopad|8. listopadu]] [[1985]]. Vzalo v nich na vědomí ''výsledky dosažené esperantem na poli mezinárodní duchovní výměny i pro sblížení národů světa'' a vyzvalo členské státy, ''aby se chopily iniciativy při zavádění studijních programů o jazykovém problému a esperantu na svých školách a institucích vyššího vzdělávání''.{{Citace elektronické monografie [235] => | url = http://e.euroscola.free.fr/unesko.htm [236] => | titul = E-Euroscola: Rezolucioj de Unesko por Esperanto [237] => | vydavatel = e.euroscola.free.fr [238] => | datum přístupu = 2007-09-06 [239] => | jazyk = esperantem [240] => }} [241] => [242] => K esperantu se hlásila i rada předsedů [[Polská akademie věd|Polské akademie věd]]. Jubilejního 72. [[Světový kongres esperanta|Světového kongresu]] roku [[1987]] (výročí 100 let od uveřejnění jazyka) se ve [[Varšava|Varšavě]] zúčastnilo téměř šest tisíc lidí z 60 národů. [243] => [244] => Pokroků dosáhli také [[Mezinárodní sdružení katolických esperantistů|katoličtí esperantisté]] – roku [[1990]] byl vydán dokument ''Norme per la celebrazione della Messa in esperanto,'' kterým [[Svatý stolec]] povoluje vysluhovat [[mše|mši svatou]] v této řeči bez zvláštního povolení. Esperanto se tak stalo jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]].{{Citace elektronické monografie [245] => | url = http://www.ikue.org/historio/mesonormoj.htm [246] => | titul = La dekreto pri la normoj por la celebro de la Meso en esperanto [247] => | místo = Roma (Itálie) [248] => | vydavatel = IKUE [249] => | datum přístupu = 2007-10-18 [250] => | jazyk = esperantem [251] => }}{{Citace elektronické monografie [252] => | url = http://www.ikue.org/historio/meslibro.htm [253] => | titul = La dekreto por la aprobo de la Meslibro kaj Legaĵaro en Esperanto [254] => | místo = Roma (Itálie) [255] => | vydavatel = IKUE [256] => | datum přístupu = 2007-10-18 [257] => | jazyk = esperantem [258] => }}{{Citace elektronické monografie [259] => | url = http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng [260] => | titul = Catholic Prayers in the Languages of the World: Esperanto [261] => | místo = Città del Vaticano [262] => | vydavatel = Agenzia Fides [263] => | datum přístupu = 2007-10-18 [264] => | jazyk = anglicky [265] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121028203826/http://www.fides.org/aree/news/newsdet.php?idnews=8533&lan=eng [266] => | datum archivace = 2012-10-28 [267] => | nedostupné = ano [268] => }} [269] => [270] => Jedním z pozdních konkurentů esperanta se stal v roce [[1930]] projekt [[Basic English|zjednodušené angličtiny]] [[Charles Kay Ogden|C. K. Ogdena]]. Ten našel za [[druhá světová válka|druhé světové války]] podporu u [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]], který již v roce [[1943]] vyzdvihl ekonomické a politické výhody šíření angličtiny pro [[Spojené království|Velkou Británii]] a [[Spojené státy americké]], protože to podle něj přinese těmto zemím „mnohem trvalejší a větší zisk než [[Britské impérium|zabírání velkých území]]“.{{Citace periodika [271] => | příjmení = Garay [272] => | jméno = K. E. [273] => | titul = Empires of the Mind? C.K. Ogden, Winston Churchill and Basic English [274] => | periodikum = Historical Papers / Communications historiques [275] => | ročník = 23 [276] => | číslo = 1 [277] => | datum = 1988 [278] => | strany = 280–291 [279] => | url = http://id.erudit.org/iderudit/030989ar [280] => | issn = 0068-8878 [281] => | datum_přístupu = 2013-09-07 [282] => | jazyk = anglicky [283] => | doi = 10.7202/030989ar [284] => }} Ustavení [[Angličtina|angličtiny]] jako mezinárodního jazyka „za účelem podpory a udržování západních hospodářských zájmů“ dostala za cíl státem zřízená [[Britská rada]] (''British Council''), k jejímž snahám se v [[1950–1959|50. letech]] připojily i Spojené státy.{{Citace periodika [285] => | příjmení = Gaffey [286] => | jméno = Eilish [287] => | titul = Biting your tongue: Globalised power and the international language [288] => | periodikum = Variant [289] => | ročník = 2 [290] => | číslo = 22 [291] => | datum = jaro 2005 [292] => | strany = 12–15 [293] => | url = http://www.variant.org.uk/pdfs/issue22/Variant22.pdf [294] => | issn = 0954-8815 [295] => | datum_přístupu = 2013-09-07 [296] => | jazyk = anglicky [297] => }} Skutečnost, že mnohé z cílů [[Esperantská kultura|esperantského hnutí]] dosud nedošly naplnění a že jako dorozumívací jazyk většiny mezinárodních aktivit se dnes používá angličtina, bývá často přisuzována právě [[technologie|technologické]] a [[kultura|kulturní]] dominanci Velké Británie a USA po druhé světové válce.{{Citace monografie [298] => | url = http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf [299] => | titul = The Future of English? [300] => | datum přístupu = 2007-04-15 [301] => | rok = 1997 [302] => | autor = David Graddol [303] => | vydavatel = The British Council [304] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140628012917/http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf [305] => | datum archivace = 2014-06-28 [306] => | nedostupné = ano [307] => }} {{Wayback|url=http://www.britishcouncil.org/de/learning-elt-future.pdf |date=20140628012917 }} [308] => [[Soubor:František Vladimír Lorenc 001.jpg|náhled|vpravo|[[František Lorenc|František Vladimír Lorenc]], autor první české učebnice esperanta]] [309] => [310] => === Historie esperanta v českých zemích === [311] => {{Podrobně|Esperantské hnutí v Česku}} [312] => [313] => ==== Historie esperanta v českých zemích do první světové války ==== [314] => První českou učebnici, nazvanou ''„Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta“,'' vydal již v roce [[1890]], tři roky po zveřejnění řeči [[Ludvík Lazar Zamenhof|Zamenhofem]], [[František Lorenc|František Vladimír Lorenc]].{{Citace elektronické monografie [315] => | url = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&zoom=1 [316] => | dostupnost2 = Dostupné v Projektu Gutenberg [317] => | url2 = http://www.gutenberg.org/etext/24575 [318] => | titul = Plena lernolibro de la lingvo internacia de dro. Esperanto. [319] => | autor = Lorenz, Francisco Valdomiro [320] => | místo = Wien [321] => | vydavatel = Österreichische Nationalbibliothek [322] => | datum přístupu = 2007-11-05 [323] => | kapitola = 2 [324] => | typ kapitoly = Snímek [325] => | url kapitoly = http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-buch?apm=0&aid=100028&teil=0111&seite=00000002&zoom=0 [326] => | lokace = ručně psané poznámky [327] => }} První esperantský klub byl založen roku [[1901]] v [[Brno|Brně]]. [328] => {{Citace elektronické monografie [329] => | url = http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Historie.htm [330] => | titul = Historie esperanta v Brně [331] => | místo = Brno [332] => | vydavatel = Klub esperantistů Brno [333] => | datum přístupu = 2007-09-01 [334] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927182552/http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Historie.htm [335] => | datum archivace = 2007-09-27 [336] => | nedostupné = ano [337] => }} [338] => Mezi zakladatele patřili například dělnický [[poslanec]] [[Josef Hybeš]] a redaktor [[Dělnické listy|Dělnických listů]] [[Karel Pelant]]. V [[Praha|Praze]] byl první klub založen roku [[1902]], spoluzakladatelem byl [[Stanislav Kostka Neumann]]. [339] => {{Citace elektronické monografie [340] => | url = http://www.esperanto-praha.net/pek.htm [341] => | titul = Klub esperantistů v Praze [342] => | místo = Praha [343] => | vydavatel = Klub esperantistů v Praze [344] => | datum přístupu = 2007-11-01 [345] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080212095820/http://www.esperanto-praha.net/pek.htm [346] => | datum archivace = 2008-02-12 [347] => | nedostupné = ano [348] => }} [349] => Roku 1902 byly v Praze dva svazy – ''[[Bohema Unio Esperantista]]'', jenž přijímal pouze kluby a spolky, a ''[[Bohema Asocio Esperantista]],'' určený pro jednotlivce. Oba vydávaly vlastní časopis.{{Citace monografie [350] => | příjmení = Kamarýt [351] => | jméno = Stanislav [352] => | titul = Historio de la Esperanto-movado en Ĉeĥoslovakio [353] => | vydavatel = Český esperantský svaz [354] => | místo = Praha [355] => | rok = 1983 [356] => | počet stran = 251 [357] => }} [358] => [359] => ==== Historie esperanta v českých zemích mezi válkami ==== [360] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se oba konkurenční svazy spojily pod jménem ''Ĉeĥoslovaka Asocio Esperantista,'' roku [[1936]] bylo sdružení přejmenováno na ''Esperanto-Asocio en ČSR.'' V té době pravidelně vycházel časopis ''La Progreso,'' později také ''Ligilo.'' Roku [[1940]] byl svaz zlikvidován [[Gestapo|gestapem]] a po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], hned v roce [[1945]], opět obnoven. Spolek tehdy vydával časopisy ''Esperantista'' a na [[Slovensko|Slovensku]] ''Esperantisto Slovaka.'' [361] => [362] => Po mnoho let byly pořádány pravidelné letní školy esperanta v [[Doksy|Doksech]] a semináře v [[Dudince|Dudincích]], [[Herbortice|Herborticích]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], [[Opátka|Opátce u Košic]], [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]], v [[Poprad]]u a [[Svit]]u. Před druhou světovou válkou, v letech [[1931]]–[[1938]], byly vedeny z [[Brno|Brna]] tři [[rozhlas]]ové kurzy esperanta. Kromě kurzů a přednášek byly odtud vysílány také [[umění|umělecky]] hodnotné činoherní, operní, operetní a kabaretní pořady, ve kterých účinkovali mimo jiné [[Karel Höger]], [[František Kožík]], [[Zdeňka Švabíková]] či [[Vladimír Leraus]]. Po válce vysílala v esperantu stanice [[Český rozhlas Dvojka|Praha]] třikrát denně, pořady v tomto jazyce nechyběly ani v relacích z [[Ostrava|Ostravy]] a [[Bratislava|Bratislavy]]. [363] => [364] => [[Soubor:IJK 2009 Praga burgo.jpg|náhled|vpravo|Účastníci 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže|Mezinárodního kongresu esperantské mládeže]] ([[Liberec]], [[2009]]) na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]]] [365] => [366] => ==== Historie esperanta v českých zemích po druhé světové válce ==== [367] => Ve [[vyhlazovací tábor|vyhlazovacích táborech]] zahynulo za války množství esperantistů, především [[Židé|židovského]] původu, mezi něž patřil např. [[Petr Ginz]] – syn česko-židovského páru esperantistů později proslavený knihou ''Deník mého bratra''.Chava Pressburger. ''Deník mého bratra: Zápisky Petra Ginze z let 1941–1942''. Praha: Trigon, 2005. {{ISBN|80-86159-54-X}}. [[Němčina|Německy]] mluvící esperantisté byli zase [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]] do [[Německo|Německa]]. [368] => [369] => Následkem [[Únor 1948|politických změn]] byl opětovný rozvoj esperantského hnutí přerušen v roce [[1952]], kdy bylo esperantskému svazu i všem esperantským odbočkám závodních klubů „doporučeno“, aby se rozpustily, protože ''„od dob, kdy soudruh [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] zdůraznil význam esperanta pro [[dělnická třída|dělnickou třídu]], uplynulo velmi mnoho času“'' a ''„mezi tím… statisíce dělníků… učí se mateřštině průkopníků socialismu – [[ruština|ruštině]]“.''{{Citace monografie [370] => | další = z pokynu [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]] [371] => | titul = č. j. 31605/52 [372] => | vydavatel = Úřad předsednictva vlády [373] => | místo = Praha [374] => | rok = 1959 [375] => | měsíc = 09 [376] => | den = 24 [377] => | formát = dopis [378] => | počet stran = 1 [379] => | poznámka = Přísně důvěrné! [380] => }} [381] => {{Citace elektronické monografie [382] => | url = http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Invito%202006-I.htm [383] => | titul = Pozvánka na setkání členů a příznivců „Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto“ v Brně v I. čtvrtletí 2006 [384] => | kapitola = Co jsou a kam směřují Češi a jejich jazyk? [385] => | místo = Brno [386] => | vydavatel = Sdružení pro mezinárodní jazyk esperanto [387] => | datum přístupu = 2007-11-10 [388] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071112130905/http://www.medy.cz/Brno-Esperanto/Invito%202006-I.htm [389] => | datum archivace = 2007-11-12 [390] => | nedostupné = ano [391] => }} [392] => Esperantské časopisy musely přestat vycházet, kluby mohly existovat pouze u [[osvětová beseda|osvětových besed]] nebo při [[Park kultury a oddechu|Parcích kultury a oddechu]], jejich činnost řídil Celostátní poradní esperantský výbor, později Československý esperantský výbor u [[Osvětový ústav|Osvětového ústavu]] v [[Praha|Praze]]. Do roku [[1950]] bylo uspořádáno osm Celostátních československých esperantských sjezdů, z toho tři v [[Brno|Brně]]. [393] => [394] => Od poloviny šedesátých let 20. století docházelo k vzestupu zájmu o esperanto a prakticky každé okresní město mělo svůj [[esperantský klub]]. V březnu [[1969]] byl v Brně založen [[Český esperantský svaz]] ''(ČES – Ĉeĥa Esperanto-Asocio).'' Roku [[2005]] se z něj po svém znovuobnovení vydělila sekce mládeže jako [[Česká esperantská mládež]] ''(ĈEJ – Ĉeĥa Esperanto-Junularo).''{{Citace elektronické monografie [395] => | příjmení = Tomeček [396] => | jméno = Aleš [397] => | url = http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4&jazyk=cze [398] => | titul = Historie [399] => | vydavatel = Český esperantský svaz [400] => | datum přístupu = 2008-08-15 [401] => | jazyk = česky [402] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080127184232/http://www.esperanto.cz/index.php?jazyk=cze&id=5_4 [403] => | nedostupné = ano [404] => }}{{Citace elektronické monografie [405] => | url = http://esperanto.blahus.cz/cxej/vikio/index.php/%C4%88e%C4%A5a_Esperanto-Junularo [406] => | titul = Ĉeĥa Esperanto-Junularo [407] => | vydavatel = Ĉeĥa Esperanto-Junularo [408] => | datum přístupu = 2008-08-15 [409] => | jazyk = česky, esperantem [410] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081019054009/http://esperanto.blahus.cz/cxej/vikio/index.php/%C4%88e%C4%A5a_Esperanto-Junularo [411] => | datum archivace = 2008-10-19 [412] => | nedostupné = ano [413] => }} [[Zajištění státní hranice Československa během studené války|Otevření státních hranic]] po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] z roku 1989 vedlo ke snížení zájmu o esperanto, ale zároveň usnadnilo českým esperantistům cestování do zahraničí a zahraničním esperantistům návštěvy Česka. Uskutečnil se 81. [[Světový kongres esperanta]] v [[Praha|Praze]] ([[1996]]) a 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]] v [[Liberec|Liberci]] ([[2009]]). [414] => [415] => == Esperantská současnost == [416] => {{Viz též|Esperantská kultura}} [417] => [418] => [[Soubor:Landoj kie estas naciaj asocioj ligitaj al UEA.PNG|náhled|Mapa zemí světa, ve kterých existuje národní [[Seznam esperantských organizací|esperantská organizace]]]] [419] => V dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i jazykovou a kulturní rozmanitost, získává mezinárodní jazyk esperanto opět pozornost rozhodujících činitelů. Nevládní organizace a sdružení naléhají, aby se nastolila otázka mezinárodní řeči na pořad diskuze [[Organizace spojených národů|Spojených národů]] a [[Evropská unie|Evropské unie]]. V červenci [[1996]] Sympozium mezinárodních organizací na počest [[Inazo Nitobe]]ho svolalo v [[Praha|Praze]] skupinu nezávislých expertů, kteří prověřovali tehdejší postavení esperanta a navrhli jeho začlenění do aktuálních rozhovorů o jazykových právech a jazykové politice. [[Pražský manifest (esperanto)|Pražský manifest]] (přijatý na [[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] roku 1996 v Praze), moderní deklarace hodnot a cílů motivujících esperantské hnutí, zdůrazňuje jazykovou demokracii a zachování jazykové rozmanitosti. Mezi známými [[Esperantista|osobnostmi]] používajícími esperanto v poslední době jsou mimo jiné nositel [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] [[Reinhard Selten]] ([[1994]]), mistryně světa v [[šach]]u [[Judit Polgárová]] a [[Tivadar Soros]], otec finančníka [[George Soros]]e. Esperanto se jako komunikační prostředek používá i v projektu „Dialogy domorodců“, programu na posilnění výměny zkušeností mezi domorodými národy ve světě, který odmítá bývalé [[kolonialismus|koloniální]] jazyky. [420] => [421] => Tvůrce esperanta Ludvík Lazar Zamenhof věděl, že jazyk se musí rozšiřovat kolektivním používáním, proto omezil svůj prvotní návrh na minimální gramatiku a malou slovní zásobu. Dnes je však esperanto plně rozvinutým jazykem s celosvětovou komunitou mluvčích a kompletními vyjadřovacími prostředky. Mnohé ze Zamenhofových idejí předešly myšlenky zakladatele moderní [[lingvistika|lingvistiky]] [[Ferdinand de Saussure|Ferdinanda de Saussure]], jehož bratr [[René de Saussure|René]] byl esperantistou. [422] => [423] => === Stav vývoje jazyka === [424] => [[Soubor:Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto.jpg|náhled|vpravo|Odborný esperantský slovník [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto|Plena Ilustrita Vortaro]] uvádí 16 780 slovních kořenů a 46 890 lexikálních jednotek, především [[terminologie|odborných termínů]]]] [425] => Na začátku jazyk esperanto sestával z asi tisíce [[kořen (mluvnice)|slovních kořenů]], z nichž bylo možno vytvořit 10–12 tisíc slov. Dnešní [[esperantské slovníky]] často obsahují i 15–20 tisíc kořenů, ze kterých lze již vytvářet slov statisíce; jazyk se navíc stále vyvíjí. Aktuální tendence sleduje a kontroluje [[Akademie esperanta]]. V průběhu historie již bylo esperanta využíváno za účelem dosažení téměř všech představitelných cílů, některé z nich byly problematické či vyvolávající polemiku. Esperanto bylo zakázáno a jeho uživatelé pronásledováni jak za [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]], který je považoval za „řeč kosmopolitů“, tak za [[Adolf Hitler|Hitlera]], který jej v knize [[Mein Kampf]] označil za „řeč [[Židé|Židů]]“ (Zamenhof, tvůrce esperanta, byl Žid).{{Citace elektronického periodika | příjmení = Penarredonda | jméno = Jose Luis | titul = The invented language that found a second life online | periodikum = BBC Future | vydavatel = BBC | datum vydání = 2018-01-10 | datum přístupu = 2018-01-16 | url = http://www.bbc.com/future/story/20180110-the-invented-language-that-found-a-second-life-online | jazyk = anglicky}} Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a tří generací jeho [[esperantista|uživatelů]].{{Citace monografie [426] => | příjmení = Janton [427] => | jméno = Pierre [428] => | příjmení2 = Tonkin [429] => | jméno2 = Humphrey [430] => | titul = Esperanto: language, literature, and community [431] => | vydavatel = State university of New York Press [432] => | místo = New York [433] => | rok copyrightu = 1993 [434] => | počet stran = 169 [435] => | isbn = 0-7914-1254-7 [436] => | url-access = registration [437] => | url = https://archive.org/details/esperantolanguag00jant [438] => }} Za více než 120 let bylo vytvořeno mnoho tisíc slov, výrazů, slovních obratů, [[metafora|metafor]] aj., byly také vypracovány desítky odborných [[esperantské slovníky|slovníků]] pro různé [[věda|vědní]] obory. [439] => [440] => === Uživatelé jazyka === [441] => {{Podrobně|Esperantista}} [442] => [[Světový esperantský svaz]] ''(UEA – Universala Esperanto-Asocio),'' jehož členové tvoří nejaktivnější část esperantské komunity, má své národní svazy v 62 státech a individuální členy v téměř dvojnásobném počtu zemí. Počet prodaných učebnic a členské statistiky místních skupin ukazují, že lidí s minimální znalostí jazyka jsou statisíce či dokonce miliony. Mluvčí esperanta se nacházejí na celém světě, a to se značnou koncentrací v tak různých zemích jako je [[Brazílie]], [[Bulharsko]], [[Čína]], [[Írán]], [[Japonsko]], [[Kuba]] či [[Madagaskar]]. [443] => [444] => Podle údajů projektu [[Ethnologue]] je celkový počet mluvčích esperanta odhadován na dva miliony, z toho asi pro dva tisíce je díky jeho používání v domácnostech, především v mezinárodních manželstvích, [[Esperantští rodilí mluvčí|esperanto rodným jazykem]]. Historik a esperantista Ziko Marcus Sikosek tento odhad označil za nadsazený, vycházeje z porovnání s reálnými počty mluvčích v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a počty členů esperantských organizací.Ziko Marcus Sikosek: Esperanto sen mitoj. Antverpeno 2003². Pg. 247 Jiné odhady udávají skromnější čísla, obvykle mezi statisícem a miliónem. Nepřesnosti v údajích plynou především ze skutečnosti, že počet uživatelů kteréhokoli [[mezinárodní pomocný jazyk|mezinárodního pomocného jazyka]] je obecně obtížné zjistit, jelikož například [[sčítání lidu|sčítáním lidu]] se ve většině zemí světa zjišťuje pouze mateřský jazyk obyvatel, nikoli jejich další jazykové znalosti. [445] => {{Citace elektronické monografie [446] => | url = http://notes3.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/seznam_doporucenych_ukazatelu_scitani [447] => | titul = Seznam doporučených ukazatelů sčítání [448] => | místo = Praha [449] => | vydavatel = Český statistický úřad [450] => | datum aktualizace = 2007-09-13 [451] => | datum přístupu = 2011-05-20 [452] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110512063922/http://notes3.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/seznam_doporucenych_ukazatelu_scitani [453] => | datum archivace = 2011-05-12 [454] => | nedostupné = ano [455] => }} [456] => [457] => [458] => === Vyučování esperanta === [459] => [[Soubor:LernuNovaEmblemo.png|náhled|vpravo|[[lernu!]] je nejnavštěvovanější [[Website|web]] pro bezplatné studium esperanta]] [460] => Některé zdroje uvádí, že studium esperanta je několikanásobně jednodušší než studium [[Národní jazyk|národních jazyků]].„Pokusy na školách v různých zemích ukázaly, že esperanto je asi šestkrát snadnější než kterýkoli jazyk národní.“ KILIAN, Theodor. ''Cvičebnice esperanta''. 4. vyd. Praha: SPN, 1978. 270, [1] s. Jazykové příručky pro veřejnost. Str. 5. Dorozumívat se esperantem je možno začít velmi rychle, což poskytuje ideální úvod do studia cizích jazyků. Už za několik týdnů si mohou studenti začít v této řeči dopisovat a za několik měsíců mohou v rámci svých škol či soukromě cestovat do ciziny. Experimentální a neformální pozorování naznačují, že předcházející učení se esperantu může mít pozitivní účinky na následné studium jiných cizích jazyků (hovoří se o takzvaném [[propedeutika|propedeutickém efektu]]). Byly prováděny i některé pokusy o formální výzkum tohoto fenoménu: například skupina studentů, která se učila rok esperanto a poté tři roky [[Francouzština|francouzštinu]], měla lepší výsledky než kontrolní skupina, která se učila francouzštinu celé čtyři roky.{{Citace monografie [461] => | příjmení = Williams [462] => | jméno = N. [463] => | rok = 1965 [464] => | titul = A language teaching experiment [465] => | vydavatel = Canadian Modern Language Review [466] => | kapitola = 22.1 [467] => | strany = 26–28 [468] => }} Podobné výsledky byly získány, i když byla druhým jazykem [[japonština]] nebo při zkrácení doby experimentu na polovinu. Zmiňovaná studie však již neuvádí, jakých výsledků dosahují studenti, kteří se v prvním roce učí jiný cizí jazyk než esperanto, například [[Latina|latinu]]. [469] => [470] => Ačkoli se esperanto vyučuje na některých školách (v [[Česko|Česku]] dnes například na [[Masarykova univerzita|Masarykově univerzitě]] v [[Brno|Brně]]{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | odkaz na autora = Česká tisková kancelář | titul = Esperanto má miliony příznivců i po 130 letech od vzniku [471] => | periodikum = Týden.cz [472] => | odkaz na periodikum = Týden.cz [473] => | vydavatel = EMPRESA MEDIA [474] => | odkaz na vydavatele = Empresa Media [475] => | datum vydání = 2017-04-12 | datum přístupu = 2020-06-15 | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/esperanto-ma-miliony-priznivcu-i-po-130-letech-od-vzniku_425450.html}} a [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzitě Palackého]] v [[Olomouc]]i), nejčastěji se ho lidé učí jako [[Samouk|samouci]], pomocí korespondenčních či multimediálních kurzů ([[pošta|papírovou]] i [[E-mail|elektronickou poštou]] nebo prostřednictvím [[Website|webů]] jako je ''[[lernu!]]'' nebo ''[[Duolingo]]'') či v místních esperantských klubech. Mezinárodním [[:Kategorie:Esperantská setkání|esperantským setkáním]] speciálně zaměřeným na začátečníky je [[Letní škola esperanta]] pořádaná od roku 2007 na [[Slovensko|Slovensku]].{{Citace elektronického periodika [476] => | autor = tasr [477] => | titul = Pod Zoborom sa stretnú esperantisti z 30 krajín sveta [478] => | periodikum = Sme.sk [479] => | datum_vydání = 2011-07-29 [480] => | datum_přístupu = 2013-03-15 [481] => | url = http://nitra.sme.sk/c/5996563/pod-zoborom-sa-stretnu-esperantisti-z-30-krajin-sveta.html [482] => | jazyk = slovensky [483] => }} Existují učebnice a pomůcky pro samouky ve více než 100 jazycích. [484] => [485] => === Oficiální status a uznání === [486] => [[Soubor:Johano Paŭlo la 2-a kaj la Esperanta Meslibro 001.jpg|náhled|vpravo|Esperanto je jako jediný [[umělý jazyk]] uznaným [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]]]] [487] => Esperanto není oficiálním jazykem žádné země, přestože na počátku [[20. století|20. století]] existovaly plány na ustanovení [[Neutrální Moresnet|Neutrálního Moresnetu]] jako vůbec prvního esperantského státu a na krátce existujícím [[umělý ostrov|umělém]] [[Růžový ostrov|Růžovém ostrově]] existoval roku [[1968]] [[mikronárod]], jenž používal esperanto jako svůj oficiální jazyk. Tato řeč nicméně slouží jako oficiální pracovní jazyk některých [[Nestátní nezisková organizace|neziskových organizací]] (především v rámci [[Esperantská kultura|esperantského hnutí]]).{{Citace monografie [488] => | příjmení = Chrdle [489] => | jméno = Petr [490] => | titul = Profesia uzo de Esperanto kaj ĝiaj specifaj trajtoj [491] => | vydavatel = KAVA-PECH [492] => | místo = Dobřichovice [493] => | rok = 1995 [494] => | počet stran = 40 [495] => | isbn = 8085853167 [496] => }} Esperanto je také jediným schváleným [[umělý jazyk|umělým]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem [[Římskokatolická církev|katolické církve]]. [[Překlad]]y do a z esperanta nabízejí komerční [[překladatelská agentura|překladatelské agentury]] [497] => {{Citace elektronické monografie [498] => | titul = Esperanto - překlady, tlumočení, soudní překlady, korektury [499] => | vydavatel = České překlady s.r.o. [500] => | datum_přístupu = 2013-06-13 [501] => | url = http://www.ceskepreklady.cz/esperanto.html [502] => | jazyk = cs [503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305001606/http://www.ceskepreklady.cz/esperanto.html [504] => | datum archivace = 2016-03-05 [505] => | nedostupné = ano [506] => }} [507] => [508] => {{Citace elektronické monografie [509] => | titul = Ceník [510] => | vydavatel = Překladatelská agentura VČELIČKA s.r.o. [511] => | datum_vydání = 2010 [512] => | datum_přístupu = 2013-06-13 [513] => | místo = Slaný [514] => | url = http://www.agenturavcelicka.cz/prekladatelska-agentura-preklady-tlumoceni-cenik.html [515] => | jazyk = cs [516] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130726044121/http://agenturavcelicka.cz/prekladatelska-agentura-preklady-tlumoceni-cenik.html [517] => | datum archivace = 2013-07-26 [518] => | nedostupné = ano [519] => }} [520] => a v České republice je rovněž jmenováno několik [[soudní tlumočník|soudních tlumočníků]] pro esperanto. [521] => {{Citace elektronické monografie [522] => | titul = Esperanto [523] => | vydavatel = Arthur Abraham [524] => | datum_vydání = 2013 [525] => | datum_přístupu = 2013-06-13 [526] => | místo = Praha [527] => | url = http://www.arthurabraham.cz/jazyky/esperanto.html [528] => | jazyk = cs [529] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130319003528/http://www.arthurabraham.cz/jazyky/esperanto.html [530] => | datum archivace = 2013-03-19 [531] => | nedostupné = ano [532] => }} [533] => [534] => [535] => Roku [[1954]] Valné shromáždění [[UNESCO]] uznalo, že výsledky dosažené esperantem jsou v souladu s cíli této organizace. V důsledku toho byly ustanoveny oficiální vztahy mezi UNESCO a [[Světový esperantský svaz|Světovým esperantským svazem]], který se stal nestátní členskou organizací kategorie B.{{Citace elektronické monografie [536] => | url = http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E [537] => | titul = List of NGOs maintaining official relations with UNESCO [538] => | vydavatel = UNESCO [539] => | datum přístupu = 2007-09-01 [540] => | jazyk = anglicky [541] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120911141122/http://erc.unesco.org/ong/ONGlist_p.asp?language=E [542] => | datum archivace = 2012-09-11 [543] => | nedostupné = ano [544] => }} Spolupráce mezi nimi přetrvává: Roku [[1977]] vystoupil generální ředitel UNESCO [[Amadou-Mahtar M’Bow]] s projevem na 62. [[Světový kongres esperanta|Světovém esperantském kongresu]] v [[island]]ském [[Reykjavík]]u. V roce [[1985]] vyzvalo Valné shromáždění UNESCO členské státy a mezinárodní organizace jak k zavedení studijních programů o jazykovém problému a esperantu ve školách, tak k prostudování možnosti využití tohoto jazyka v mezinárodním styku. Světový esperantský svaz má poradní vztahy s [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN), [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]], [[Rada Evropy|Radou Evropy]], [[Organizace amerických států|Organizací amerických států]] a [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|Mezinárodní organizací pro normalizaci]] (ISO).{{Citace monografie [545] => | příjmení = Tonkin [546] => | jméno = Humphrey [547] => | příjmení2 = Fettes [548] => | jméno2 = Mark [549] => | titul = About Esperanto [550] => | edice = Esperanto Document [551] => | svazek edice = 43a [552] => | vydavatel = Universala Esperanto-Asocio [553] => | místo = Rotterdam [554] => | rok = 1996 [555] => | počet stran = 16 [556] => | url = http://www.esperantic.org/ced/espe.htm [557] => | datum přístupu = 2008-04-12 [558] => | jazyk = anglicky [559] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080514130501/http://www.esperantic.org/ced/espe.htm [560] => | datum archivace = 2008-05-14 [561] => | nedostupné = ano [562] => }} {{Wayback|url=http://www.esperantic.org/ced/espe.htm |date=20080514130501 }} [563] => [564] => [[Švýcarsko|Švýcarský]] ekonom [[François Grin]] spočítal, že přijetí esperanta [[Evropská unie|Evropskou unií]] by přineslo úsporu 25 miliard [[euro|eur]] ročně a přímo by z něj profitovalo 85 % [[Občanství Evropské unie|občanů]], zatímco nynější dominance angličtiny znamená zisk 17–18 miliard eur ročně pro [[Spojené království]], což nezahrnuje výhody plynoucí z nadřazeného postavení [[rodilý mluvčí|rodilých mluvčí]] v jednáních a sporech vedených v [[angličtina|angličtině]].{{Citace monografie [565] => | příjmení = Grin [566] => | jméno = François [567] => | titul = L'enseignement des langues étrangères comme politique publique [568] => | vydavatel = Haut conseil de l'évaluation de l'école [569] => | místo = Genève [570] => | rok = 2005 [571] => | počet stran = 131 [572] => | url = http://www.ladocumentationfrancaise.fr/rapports-publics/054000678-l-enseignement-des-langues-etrangeres-comme-politique-publique [573] => | datum přístupu = 2012-07-24 [574] => | jazyk = francouzsky [575] => }} [576] => [577] => [[Evropská politická strana]] [[Evropa – Demokracie – Esperanto]] získala ve [[Volby do Evropského parlamentu|volbách]] do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] v roce [[Volby do Evropského parlamentu 2004|2004]] ve [[Francie|Francii]] 25 259 hlasů{{Citace elektronického periodika |titul=Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2004 |url=http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/eur2004/index.html |datum přístupu=2012-05-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090718104408/http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/eur2004/index.html |datum archivace=2009-07-18 |nedostupné=ano }} a v roce [[Volby do Evropského parlamentu 2009|2009]] 28 944 hlasů ve Francii[http://www.interieur.gouv.fr/sections/a_votre_service/resultats-elections/ER2009/ Webové stránky francouzského ministerstva vnitra s výsledky evropských voleb 2009] a 11 722 v [[Německo|Německu]].{{Citace elektronického periodika |titul=Konečné výsledky evropských voleb 2009 v Německu |url=http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html |datum přístupu=21-02-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150923231617/http://www.bundeswahlleiter.de/de/europawahlen/EU_BUND_09/ergebnisse/bundesergebnisse/index.html |datum archivace=23-09-2015 |nedostupné=ano }} Organizace [[Evropská esperantská unie]] předložila v dubnu [[2012]] [[Evropská komise|Evropské komisi]] jednu z prvních [[evropská občanská iniciativa|evropských občanských iniciativ]], která navrhuje doplnit [[Evropská hymna|evropskou hymnu]] slovy v esperantu a umožnit tak [[Občanství Evropské unie|občanům]] zpívat ji společně a posílit tím [[Evropa|evropskou]] identitu při zachování identit národních.{{Citace elektronické monografie [578] => | jméno = Mariana [579] => | příjmení = Pítrová [580] => | url = http://www.euroskop.cz/46/20578/clanek/sladime-evropu-hymnou-v-esperantu-planuje-iniciativa/ [581] => | titul = Sladíme Evropu hymnou v esperantu, plánuje iniciativa [582] => | vydavatel = EUROSKOP [583] => | datum přístupu = 2012-04-09 [584] => | jazyk = česky [585] => }} [586] => [587] => [588] => Usnesením městské rady nese od 11. července 2006 [[Německo|německé]] město [[Herzberg am Harz]] oficiální označení ''esperantské město (Herzberg am Harz – die Esperanto-Stadt/La Esperanto-urbo)'', s čímž je spojeno pořádání kulturních a vzdělávacích aktivit souvisejících s esperantem, jakož i [[partnerská města|partnerství]] s [[Polsko|polským]] městem [[Góra]] realizované na základě esperanta. [589] => [590] => === Využití esperanta === [591] => [[Soubor:NeVeRe.jpg|náhled|vpravo|Setkání [[esperantista|esperantistů]] z [[partnerská města|partnerských měst]] [[Vídeň|Vídně]] ([[Bratislava]], [[Brno]] a [[Budapešť]])]] [592] => [593] => ==== Schůze a cestování ==== [594] => V esperantu se každoročně konají stovky mezinárodních konferencí a setkání – bez [[tlumočení|tlumočníků]]. Největšími jsou [[Světový kongres esperanta|Světové esperantské kongresy]], naposledy pořádané ve městech [[Reykjavík]] ([[Island]], [[2013]]), [[Buenos Aires]] ([[Argentina]], [[2014]]), [[Lille]] ([[Francie]], [[2015]]), [[Nitra]] ([[Slovensko]], [[2016]]) a [[Soul]] ([[Jižní Korea]], [[2017]]), [[Lisabon]] ([[Portugalsko]], [[2018]]), [[Lahti]] ([[Finsko]], [[2019]]). [595] => [[Montréal]] ([[Kanada]], [[2022]]) a [[Turín]] ([[Itálie]], [[2023]]). [596] => [597] => Další bude v červenci [[2024]] ve městě [[Arusha]] ([[Tanzanie]]) a v r. [[2025]] v [[Brno|Brně]] ([[Česko]]). Kongresy bývají organizované tak, aby v jejich průběhu mohl být oslaven Mezinárodní den Esperanta (26.7., den vydání 1. učebnice esperanta). [598] => [599] => V letech [[1921]] a [[1996]] hostila Světový kongres [[Praha]]. Od roku [[1938]] se každoročně koná také [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]], který v roce 2022 proběhl v [[Nizozemsko|nizozemské]] obci [[Westelbeers]]; v Česku takový kongres pořádala [[Česká esperantská mládež]] v roce [[2009]] v [[Liberec|Liberci]] za účasti 343 osob ze 41 zemí. Šesté setkání esperantistů ze zemí [[Střední východ|středního východu]] se v roce [[2013]] uskutečnilo v [[Jerevan]]u,{{Citace elektronické monografie [600] => | jméno = Renato [601] => | příjmení = Corsetti [602] => | url = http://www.liberafolio.org/2013/mezorienta-kunveno-okazis-lauplane [603] => | titul = Mezorienta kunveno okazis laŭplane [604] => | vydavatel = Libera Folio [605] => | datum vydání = 2013-04-13 [606] => | datum přístupu = 2013-04-20 [607] => | jazyk = esperantem [608] => }} osmý [[Amerika|Celoamerický]] kongres byl uspořádán roku [[2011]] v [[São Paulo|São Paulu]] a sedmý [[Asie|Asijský]] kongres proběhl v [[Jeruzalém]]ě v roce [[2013]].{{Citace elektronické monografie [609] => | url = http://www.esperanto.org.il/dosieroj/ak2013kongresa-libro.pdf [610] => | titul = 7-a Azia Kongreso de Esperanto [611] => | vydavatel = Esperanto-Ligo en Israelo [612] => | datum přístupu = 2013-04-20 [613] => | jazyk = esperantem [614] => }} [615] => [616] => [[Pasporta Servo]] je služba pro podporu využití esperanta v [[cestování]]. Zabezpečuje ji [[Světová esperantská mládežnická organizace|sekce mládeže]] [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]. Jejím základem je každoročně vydávaná publikace obsahující adresy 1087 hostitelů v 672 městech 90 zemí (vydání z roku [[2011]]), poskytujících bezplatně ubytování cestujícím hovořícím esperantem. Od roku [[2009]] je služba zabezpečována primárně v elektronické podobě na internetu, tištěný seznam hostitelů však nadále zůstává dostupný.{{Citace elektronického periodika [617] => | autor = Universala Esperanto-Asocio [618] => | odkaz na autora = Světový esperantský svaz [619] => | url = http://uea.org/dokumentoj/komunikoj/gk.php?no=425 [620] => | titul = Nova adresaro de Pasporta Servo aperis [621] => | periodikum = Gazetaraj Komunikoj de UEA [622] => | vydavatel = Universala Esperanto-Asocio [623] => | datum vydání = 2011-08-04 [624] => | datum přístupu = 2011-08-12 [625] => | číslo = 425 [626] => | jazyk = esperantem [627] => }} [628] => [629] => [[Soubor:La biblioteko de la Hispana Esperanto-Muzeo (2006-04-23).jpg|náhled|vpravo|Knihovna Španělského esperantského muzea disponuje více než 10 000 knihami a 13 000 ročníkovými sbírkami [[Seznam esperantských časopisů|časopisů]]]] [630] => [631] => ==== Výzkum a knihovny ==== [632] => Na mnoha [[univerzita|univerzitách]] je esperanto součástí [[lingvistika|lingvistických]] kurzů, některé ho nabízejí jako nezávislý studijní obor. Zvláště pozoruhodné jsou [[Univerzita Eötvöse Loránda]] v [[Budapešť|Budapešti]] s oddělením [[Interlingvistika|esperantologie]] na katedře všeobecné a aplikované jazykovědy a [[Univerzita Adama Mickiewicze]] v [[Polsko|polské]] [[Poznaň|Poznani]] s diplomovým programem z interlingvistiky. [633] => {{Citace elektronické monografie [634] => | příjmení = Pirlot [635] => | jméno = Germain [636] => | url = http://www.uea.org/agadoj/instruado/pirlot.html#chehio [637] => | titul = Esperanto en universitatoj [638] => | vydavatel = Universala Esperanto-Asocio [639] => | datum přístupu = 2008-08-15 [640] => | datum vydání = 2003-04-17 [641] => | jazyk = esperantem [642] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080602003152/http://uea.org/agadoj/instruado/pirlot.html#chehio [643] => | datum archivace = 2008-06-02 [644] => | nedostupné = ano [645] => }} [646] => Bibliografie [[Spojené státy americké|amerického]] Sdružení moderních jazyků registruje každoročně více než 300 odborných publikací o esperantu. Knihovna Esperantského svazu [[Spojené království|Velké Británie]] má více než 20 tisíc svazků. Mezi další velké knihovny patří [[Hector Hodler|Hodlerova]] knihovna v [[rotterdam]]ském ústředí Světového esperantského svazu, Esperantská knihovna v [[Německo|německém]] [[Aalen]]u nebo knihovna [[Mezinárodní esperantské muzeum|Mezinárodního esperantského muzea]] ve [[Vídeň|Vídni]], které je součástí [[Rakouská národní knihovna|Rakouské národní knihovny]]. Knihovny ve Vídni a Aalenu poskytují informace o svých sbírkách také prostřednictvím [[internet]]u a jsou přístupné prostřednictvím [[mezinárodní meziknihovní výpůjční služba|mezinárodní meziknihovní výpůjční služby]]. V [[Česko|České republice]] je od roku 2008 v provozu [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] ve [[Svitavy|Svitavách]]. [647] => [648] => ==== Profesní kontakty a odborné zájmy ==== [649] => [[Soubor:KAEST 2010 prelego Vajs 1.jpg|náhled|vpravo|[[Konference o užití esperanta ve vědě a technice]] ([[Modra]], [[2010]])]] [650] => {{Podrobně|Seznam esperantských organizací}} [651] => Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech, jako např. [[lékař]]i, [[spisovatel]]é, [[železničář]]i, [[vědec|vědci]], [[hudebník|hudebníci]] a mnozí jiní. Tato sdružení často vydávají své vlastní [[Seznam esperantských časopisů|časopisy]], organizují konference a pomáhají rozšiřovat profesionální a speciální využívání esperanta. [[Mezinárodní akademie věd]] v [[San Marino|San Marinu]], která zařadila esperanto mezi svých pět pracovních jazyků, usnadňuje spolupráci na [[univerzita|univerzitní]] úrovni. Pravidelně se konají konference o využití esperanta ve vědě a technice (např. [[Konference o užití esperanta ve vědě a technice|KAEST]] v [[Česko|Česku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] od roku [[1978]]). Původní a přeložené publikace pravidelně vycházejí v oborech [[astronomie]], [[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[filozofie]]. [[Esperantská Wikipedie|Esperantská podoba]] encyklopedie [[Wikipedie]] vznikla jako jedna z jejích prvních jazykových verzí roce [[2001]], a díky této verzi a českému esperantistovi [[Miroslav Malovec|Miroslavu Malovcovi]] o rok později vznikla česká mutace této internetové encyklopedie. Existují zájmové organizace esperantistů, jako jsou [[Skauting|skauti]], [[slepota|zrakově postižení]], [[šachy|šachisté]], hráči [[Go (desková hra)|Go]] (japonská národní hra). Mládežnická sekce Světového esperantského svazu – [[Světová esperantská mládežnická organizace|Světová esperantská mládež]] (TEJO) organizuje mezinárodní setkání a vydává svá vlastní periodika. [[buddhismus|Buddhisté]], [[šintoismus|šintoisté]], [[Římskokatolická církev|katolíci]], [[kvakeři]], [[Protestantismus|protestanti]], [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]] a [[Bahá’í|bahaisté]] mají vlastní [[Seznam esperantských organizací|esperantské organizace]]. Rovněž mnohé další společenské organizace používají esperanto. [652] => [653] => ==== Literatura ==== [654] => [[Soubor:2008-07-23 ekspozicio urba biblioteko 01.JPG|náhled|vpravo|[[Komiks]]y [[Asterix]], [[Tintinova dobrodružství|Tintin]] a [[Le Petit Spirou|Malý Spirou]] v esperantském překladu]] [655] => {{Podrobně|Esperantská literatura}} [656] => V esperantu existuje jak původní, tak [[translatologie|přeložená]] [[esperantská literatura|literatura]], celkem čítající asi 50 000 titulů. [657] => {{Citace elektronické monografie [658] => | url = http://ourworld.compuserve.com/homepages/profcon/m_disku.htm [659] => | titul = Disponigi nian kulturon al ĉiuj [660] => | datum přístupu = 2007-09-06 [661] => | jazyk = esperantem [662] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070929225728/http://ourworld.compuserve.com/homepages/profcon/m_disku.htm [663] => | datum archivace = 2007-09-29 [664] => | nedostupné = ano [665] => }} [666] => {{Citace elektronické monografie [667] => | url = http://www.eventoj.hu/arkivo/eve-1489.htm [668] => | titul = Eventoj 1–2/majo 98, n-ro 148–149 [669] => | datum přístupu = 2007-09-06 [670] => | jazyk = esperantem [671] => }} Bohatou literární tradici esperanta uznává i [[Mezinárodní PEN klub]], jehož esperantská sekce byla založena během 60. kongresu klubu v září [[1993]]. Mezi význačné současné [[spisovatel]]e píšící v esperantu patří: [[Trevor Steele]] ([[Austrálie]]), [[István Nemere]] ([[Maďarsko]]), [[Spomenka Štimec]] ([[Chorvatsko]]); [[básník|básníci]] [[Mauro Nervi]] ([[Itálie]]), [[Mao Zifu]] ([[Čína]]) a [[Abel Montagut]] ([[Katalánsko]]); [[esej]]isté a [[překladatel]]é [[Probal Dašgupta]] ([[Indie]]), [[Humphrey Tonkin]] ([[Spojené státy americké|USA]]) a [[Kurisu Kei]] ([[Japonsko]]). Skotský básník [[William Auld]] byl za svou poetickou tvorbu několikrát (mj. v letech 1999 a 2000) navržen na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za literaturu. [672] => [673] => Esperantský překlad [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]] vyšel roku [[1926]], [[ekumenismus|ekumenická]] verze včetně [[deuterokanonický spis|deuterokanonických knih]] pak v roce [[2006]].{{Citace monografie [674] => | titul = Biblio [675] => | překladatelé = Zamenhof, Berveling, Rust, Beveridge, Wilkinson [676] => | vydavatel = KAVA-PECH [677] => | místo = Dobřichovice [678] => | rok = 2006 [679] => | počet stran = 1375 [680] => | isbn = 8085853906 [681] => }} Mezi známá literární díla [[translatologie|přeložená]] do esperanta a vydaná v poslední době se řadí například ''[[Stařec a moře]]'' od [[Ernest Hemingway|Hemingwaye]], ''[[Pán prstenů]]'' od [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkiena]], ''[[Sto roků samoty]]'' od [[Gabriel García Márquez|García Márqueze]], ''[[Čtyřverší (sbírka)|Čtyřverší]]'' [[Omar Chajjám|Omara Chajjáma]], ''[[Plechový bubínek]]'' [[Günter Grass|Güntera Grasse]], ''[[Milion (kniha)|Milion]]'' [[Marco Polo|Marca Pola]], ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]]'' [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]] či velká rodinná sága [[Cchao Süe-čchin]]a ''[[Sen v červeném domě]]''. Pro děti je kromě [[Asterix]]e, [[Medvídek Pú|Medvídka Pú]] a [[Tintinova dobrodružství|Tintina]] přeložena například i ''[[Pipi Dlouhá punčocha|Pipi Dlouhá Punčocha]]'' a všechny knihy [[Muminci|Muminků]] finské autorky [[Tove Janssonová|Tove Janssonové]]; texty některých překladů lze nalézt rovněž na [[internet]]u. Naopak z esperanta byla do slovenštiny přeložena ''Maškaráda,'' kniha [[Tivadar Soros|Tivadara Sorose]] vydaná esperantem roku [[1965]]: autor v ní popisuje život rodiny v Budapešti během [[nacismus|nacistické]] okupace. [682] => [683] => ==== Hudba ==== [684] => [[Soubor:Kajto.jpg|náhled|vpravo|Čtyřčlenná [[Nizozemsko|nizozemská]] hudební skupina [[Kajto]] se zaměřuje na [[frísko]]u [[lidová hudba|lidovou hudbu]], [[námořník|námořnické]] písně a [[kánon (hudba)|kánony]]]] [685] => [[Hudba|Hudební]] žánry v esperantu zahrnují [[folklór|lidové písně]], [[rock]]ovou hudbu, [[kabaret]]y, písně pro [[Sólo|sólisty]] a pro [[pěvecký sbor|sbory]] i [[opera|operu]]. Mezi aktivní esperantské hudebníky se řadí např. [[Švédsko|švédská]] společenskokritická skupina [[La Perdita Generacio]], [[Okcitánie|okcitánský]] zpěvák [[JoMo]], [[Finsko|finská]] skupina [[Dolchamar]], [[Brazílie|brazilská]] [[Supernova (hudební skupina)|Supernova]], [[Frísko|fríské]] uskupení [[Kajto]] či [[Polsko|polský]] [[bard]] a přítel [[Jaromír Nohavica|Jarka Nohavici]] [[Georgo Handzlik]]. Též někteří populární [[hudební skladatel|skladatelé]] a umělci, včetně britského [[Elvis Costello|Elvise Costella]] a amerického [[Michael Jackson|Michaela Jacksona]], nahrávali písně v esperantu, komponovali skladby inspirované tímto jazykem nebo jej používali ve svých propagačních materiálech. Známá [[Československo|československá]] [[pop rock|pop-rocková]] skupina [[Team]] po velkém úspěchu svého prvního alba ''Team'' nahrála toto album i v esperantu a už v roce [[1989]] díky tomu mohla vystoupit na několika zahraničních [[:Kategorie:Esperantská setkání|esperantských setkáních]].{{Citace elektronické monografie | titul = história | url = http://team-online.sk/?cat=historia | dátum přístupu = 2013-07-24 | vydavatel = team-online.sk}} Jeden z jejích členů, [[Milan Dočekal]], se s esperantskou verzí písně ''Drahá, vráť mi hlavu'' představil i na [[kompilační album|výběrovém albu]] ''Vinilkosmo kompil' Volumo 2'',{{Citace elektronické monografie [686] => | titul = Vinilkosmo Kompil' Volumo 2 [687] => | url = http://www.vinilkosmo.com/?disc=vkkd10&lng=e [688] => | druh nosiče = hudební CD [689] => | vydavatel = Vinilkosmo [690] => | dátum přístupu = 2013-07-24 [691] => | id = VKKD10 [692] => | jazyk = esperantem [693] => }} a posléze vydal i vlastní album s několika dalšími písněmi v esperantu.{{Citace elektronické monografie [694] => | příjmení = Dočekal [695] => | jméno = Milan [696] => | titul = Milan Dočekal el la grupo TEAM' kantas (ne nur) en Esperanto [697] => | druh nosiče = hudební CD [698] => | místo = Martin [699] => | datum vydání = 2007 [700] => }} Některé písničky z alba ''Esperanto'' od [[Warner Bros.]], které vyšlo – celé v esperantu – ve [[Španělsko|Španělsku]] v listopadu [[1996]], dosáhly vysokého umístění ve španělských [[hitparáda|hitparádách]]; obdobně se v roce [[1999]] v Německu proslavila se singlem ''Esperanto'' [[hip hop|hiphopová]] skupina [[Freundeskreis]]. Klasická díla pro orchestr a sbor s esperantskými texty jsou ''Sútra srdce'' od [[Lou Harrison]]a a ''První symfonie'' od [[David Gaines|Davida Gainese]] (oba z [[Spojené státy americké|USA]]). Ve [[Francie|francouzském]] [[Toulouse]] existuje hudební [[vydavatelství]] [[Vinilkosmo]], které se specializuje na produkci esperantské hudby. Hlavní internetový esperantský zpěvník [[KantarViki]] v květnu 2013 překonal hranici 3 000 písní, a to jak původních, tak přeložených.{{Citace elektronické monografie [701] => | příjmení = Kuznecov [702] => | jméno = Aleksej [703] => | titul = Laste [704] => | url = http://kantaro.ikso.net/novajxoj?rev=1369546489 [705] => | datum vydání = 2013-05-26 [706] => | datum přístupu = 2013-07-24 [707] => | jazyk = esperantem [708] => }} Mimo něj na internetu existuje rovněž ''Esperantsko-slovenský spevník''.{{Citace elektronické monografie [709] => | titul = Esperantsko-slovenský spevník [710] => | url = http://hudba.esperanto.sk [711] => | datum vydání = 2010-01-04 [712] => | datum přístupu = 2012-07-24 [713] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20091129082629/http://hudba.esperanto.sk/ [714] => | datum archivace = 2009-11-29 [715] => | nedostupné = ano [716] => }} [717] => [718] => ==== Divadlo a kino ==== [719] => [[Soubor:Festivadlo 2013 - R.U.R. aneb Terura sonĝo (divadlo DOMA) - 8.JPG|náhled|Studentské divadlo DOMA ze [[Svitavy|Svitav]] nacvičilo v roce 2012 adaptaci dramatu [[R.U.R.]] [[Karel Čapek|Karla Čapka]] v [[s:eo:R. U. R.|esperantském překladu]] [[Moraviaj Esperanto-Pioniroj|z roku 1926]].]] [720] => [[Divadlo|Divadelní]] hry od [[dramatik]]ů tak různorodých jako [[Carlo Goldoni|Goldoni]], [[Eugène Ionesco|Ionesco]], [[William Shakespeare|Shakespeare]] a [[Alan Ayckbourg]] se v posledních letech hrají i v esperantu. Někdy se esperanto používá ve [[film]]ech jako [[zvuková kulisa|kulisa]] – např. v [[Charlie Chaplin|Chaplinově]] [[Diktátor (film, 1940)|Diktátorovi]] v něm jsou napsány nápisy a plakáty – jindy zase k vykreslení budoucnosti – např. v [[akční film|akčním filmu]] [[Blade: Trinity]] nebo v [[komedie|komediálním]] [[science fiction|vědecko-fantastickém]] seriálu [[Červený trpaslík (seriál)|Červený trpaslík]]. Celovečerní filmy jsou však méně obvyklé. Přesto existuje asi 15 celovečerních filmů, které se tématu esperanta nějakým způsobem dotýkají.{{Citace elektronické monografie [721] => | url = http://www.imdb.com/List?language=Esperanto&&tv=off&&nav=/Sections/Languages/Esperanto/include-movies&&heading=10;Esperanto%20movie [722] => | titul = Esperanto movie titles [723] => | vydavatel = Internet Movie Database [724] => | datum přístupu = 2007-09-01 [725] => | jazyk = anglicky [726] => }}{{Nedostupný zdroj}} Pozoruhodnou výjimkou je [[kultovní film]] [[Incubus (film)|Incubus]] (v hlavní roli [[William Shatner]]), jehož dialogy jsou výlučně v esperantu. Do esperanta bývají překládány také [[titulky]] k filmům; organizaci jejich překládání a jejich shromažďování se věnuje [[webová stránka]] ''Verda Filmejo''.{{Citace elektronické monografie [727] => | titul = Verda Filmejo [728] => | url = http://filmoj.net/ [729] => | datum přístupu = 2012-07-24 [730] => | vydavatel = REJM [731] => | jazyk = esperantem [732] => }} Z Verda Filmejo se vyčlenila tvůrčí skupina ''Filmoj sen Limoj'' („Filmy bez hranic“) s cílem připravovat esperantské znění k filmům. Tato skupina v roce [[2011]] uspořádala v [[São Paulo|São Paulu]] první esperantský [[filmový festival]], v jehož rámci proběhla i soutěž velmi krátkých filmů.{{Citace elektronické monografie [733] => | příjmení = Osincev [734] => | jméno = Alexander [735] => | titul = Pri kinofestivalo [736] => | url = http://kinofestivalo.org/about/ [737] => | datum vydání = 2011 [738] => | datum přístupu = 2011-11-10 [739] => | jazyk = esperantem [740] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111018190255/http://kinofestivalo.org/about/ [741] => | datum archivace = 2011-10-18 [742] => | nedostupné = ano [743] => }} V poslední době se objevilo také několik amatérských esperantských filmových projektů a společností, které produkují krátkometrážní snímky plně v esperantu, obvykle v délce několika desítek minut. [744] => [745] => ==== Periodika ==== [746] => {{Podrobně|Seznam esperantských časopisů}} [747] => V esperantu se pravidelně vydává více než 100 [[Seznam esperantských časopisů|časopisů a revuí]], včetně zpravodajského měsíčníku „Monato“ (''„Měsíc“''), literární revue „Beletra almanako“ (''„Beletristický almanach“'') a revue „Esperanto“ Světového esperantského svazu. Dvojtýdeník aktualit „Eventoj“ (''„Události“'') je nabízen i v bezplatné elektronické verzi a svým předplatitelům jsou v elektronické podobě dostupné i ostatní zmiňované a další významné časopisy, včetně internetového archivu starších čísel. Dále vycházejí také periodika o [[Lékařství|medicíně]], [[přírodní vědy|přírodních vědách]], časopisy s [[náboženství|náboženskou]] tematikou, pro [[mládež]], pro [[Učitel|pedagogy]], stejně jako [[literatura|literární]] revue či různé speciálně zaměřené časopisy. [748] => [749] => ==== Rozhlas a televize ==== [750] => [[Soubor:Pola Radio en Esperanto.jpg|náhled|vpravo|Tradice esperantské redakce [[Polský rozhlas|Polského rozhlasu]] založené roku [[1959]] trvá až dodnes (od roku [[2007]] v podobě [[Podcasting|internetového vysílání]])]] [751] => Rozhlasové stanice v [[Brazílie|Brazílii]], [[Čína|Číně]], [[Kuba|Kubě]] či [[Vatikán]]u vysílají v esperantu pravidelné relace. Některé rozhlasové programy lze poslouchat také [[Podcasting|na internetu]], další stanice (profesionální i amatérské) působí na internetu primárně. Internetové rádio [[Muzaiko]] od července [[2011]] vysílá v esperantu [[nonstop|24 hodin denně]].{{Citace elektronické monografie [752] => | jméno = Kalle [753] => | příjmení = Kniivilä [754] => | url = http://www.liberafolio.org/2011/muzaiko-planas-sendi-retradion-en-esperanto-senpauze [755] => | titul = Muzaiko planas sendi retradion en Esperanto senpaŭze [756] => | vydavatel = Libera Folio [757] => | datum vydání = 2011-09-14 [758] => | datum přístupu = 2012-01-09 [759] => | jazyk = esperantem [760] => }} Televizní kanály v různých zemích vysílají kurzy esperanta, včetně nejnovější 16dílné adaptace kurzu [[BBC]] „Mazi en Gondolando“ (''„Mazi v Gondolandu“''), kterou odvysílal televizní kanál [[TVP1|TVP 1]], nebo dokumentárního filmu „Esperanto je…“ ([[2008]]). V letech [[2005]]–[[2006]] byl v provozu také projekt mezinárodní internetové esperantské televize „Internacia Televido“. [761] => [762] => ==== Internet ==== [763] => Elektronické sítě a především [[internet]] jsou nejrychleji rostoucími prostředky komunikace mezi uživateli esperanta. Existuje mnoho stovek diskuzních skupin v esperantu, které se zabývají rozmanitými tématy, od [[esperantští rodilí mluvčí|používání jazyka v rodině]] až po [[obecná teorie relativity|obecnou teorii relativity]]. [[Webová stránka|Webové stránky]] v esperantu se počítají na statisíce. První verze [[Česká Wikipedie|České Wikipedie]] vznikla překladem z esperanta, [[Esperantská Wikipedie|esperantského]] [[etymologie|původu]] je i slovo „wikipedista“{{Citace elektronické monografie [764] => | titul = Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2012/01 [765] => | vydavatel = Wikipedie, otevřená encyklopedie [766] => | datum_aktualizace = 2012-12-31 [767] => | datum_přístupu = 2013-06-13 [768] => | url = http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou/Archiv_2012/01&oldid=9505489#Jmenn.C3.BD_prostor_Wikipedista [769] => | jazyk = cs [770] => | autor = Přispěvatelé Wikipedie [771] => | kapitola = Jmenný prostor Wikipedista [772] => }} a specificky [[čeština|česky]]{{Citace elektronické monografie [773] => | titul = Wikipedia:Slogans [774] => | vydavatel = Wikipedia, the free encyclopedia [775] => | datum_aktualizace = 2013-05-01 [776] => | datum_přístupu = 2013-06-13 [777] => | url = http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedia:Slogans&oldid=553082177 [778] => | jazyk = en [779] => | autor = Wikipedia contributors [780] => }} zakončený název „Wikipedie“.[http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hlavn%C3%AD_strana&oldid=18 Hlavní strana], Česká Wikipedie, 17. 11. 2002 Překladač [[Google Translate]] od 22. února 2012 podporuje esperanto jako svůj 64. jazyk[http://googletranslate.blogspot.com/2012/02/tutmonda-helplingvo-por-ciuj-homoj.html Tutmonda helplingvo por ĉiuj homoj] a největší [[Slovník|výkladový slovník]] esperanta [[Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto|Plena Ilustrita Vortaro]] (téměř 50.000 lexikálních jednotek) je od 4. dubna 2012 dostupný zdarma na internetu.[http://vortaro.net/ Plena Ilustrita Vortaro de Esperanto] Esperanto se využívá i v komunikačních [[chat]]ových protokolech jako jsou [[ICQ]], [[Internet Relay Chat|IRC]], [[Skype]], [[Extensible Messaging and Presence Protocol|Jabber]] či [[Paltalk]]. [781] => [782] => ==== Služby UEA ==== [783] => {{Podrobně|Světový esperantský svaz}} [784] => [[Světový esperantský svaz]] (UEA) vydává knihy, revue a ročenku se [[Seznam esperantských organizací|seznamem esperantských organizací]] a místních reprezentantů na celém světě. Tyto publikace, společně s informacemi o nosičích [[Kompaktní disk|CD]] a [[DVD]], [[Audiokazeta|kazetách]] atd. se nacházejí v katalogu knih, který si lze od UEA vyžádat písemně nebo konzultovat na jeho webových stránkách. Knihkupectví UEA má v zásobě více než 3500 titulů. Série „Esperantské dokumenty“, kterou UEA vydává v esperantu, [[angličtina|angličtině]] a [[francouzština|francouzštině]], obsahuje studie a referáty o aktuální situaci esperanta. Tyto publikace si je možné obstarat v ústředí UEA v Rotterdamu. [785] => [786] => [[Soubor:Esperanta meso dum IJK en Liberec 006.jpg|náhled|[[Kardinál]] [[Miloslav Vlk]], který se v mládí věnoval esperantu, byl čestným členem [[Česká esperantská mládež|České esperantské mládeže]].]] [787] => [788] => === Esperantské hnutí v Česku === [789] => {{Podrobně|Esperantské hnutí v Česku}} [790] => V dnešní době jsou hlavními reprezentanty esperanta v Česku [[Český esperantský svaz]],{{Citace elektronické monografie [791] => | url = http://www.esperanto.cz [792] => | titul = Český esperantský svaz [793] => | vydavatel = esperanto.cz [794] => | datum přístupu = 2007-09-16 [795] => }} který čítá necelých 900 zaregistrovaných členů,{{Citace elektronické monografie [796] => | url = http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4 [797] => | titul = Historie [798] => | místo = Poděbrady [799] => | vydavatel = Český esperantský svaz [800] => | datum přístupu = 2007-11-01 [801] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071119151929/http://www.esperanto.cz/index.php?id=5_4 [802] => | nedostupné = ano [803] => }} a [[Česká esperantská mládež]], která od svého znovuobnovení jako [[Spolek|občanské sdružení]] v roce [[2005]] sdružuje mladé esperantisty do věku 30 let.{{Citace elektronické monografie [804] => | url = http://mladez.esperanto.cz [805] => | titul = Česká esperantská mládež [806] => | místo = Světlá nad Sázavou [807] => | vydavatel = Česká esperantská mládež [808] => | datum přístupu = 2007-09-16 [809] => }} Český esperantský svaz hostil roku [[1996]] v [[Praha|Praze]] 81. [[Světový kongres esperanta]], Česká esperantská mládež pořádala v červenci [[2009]] ve spolupráci s organizacemi z [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]] v [[Liberec|Liberci]] 65. [[Mezinárodní kongres esperantské mládeže]]. Další činnost probíhá v klubech [[esperantista|esperantistů]] ve větších městech po celé [[Česko|České republice]]. Kluby vydávají časopisy, pořádají kongresy, letní tábory a mnohé další akce. Kromě toho existují v Česku také další mluvčí esperanta, jejichž počet není možné určit, protože nejsou zapojeni do činnosti žádné organizace a vykonávají činnost „na vlastní pěst“ či sporadicky, a nebo jsou pouze pasivními uživateli tohoto jazyka. Mezi [[Esperantista#Známí čeští esperantisté|známé uživatele esperanta v Česku]] patří např. psychiatr [[Jaroslav Maxmilián Kašparů|Max Kašparů]],[http://www.rozhlas.cz/praha/uslysime/_zprava/643952 Jak to vidí … – 12.10.: Jaroslav Maxmilián Kašparů]{{Nedostupný zdroj}} (čas 24:17-25:21){{Citace elektronického periodika |titul=Český rozhlas 6: Člověk a obec – Max Kašparů – esperantistická katolická společnost (05.04.2010) |url=http://media.rozhlas.cz/_audio/02021876.mp3 |datum přístupu=2012-10-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200608090923/http://media.rozhlas.cz/_audio/02021876.mp3 }} [[Miloslav Vlk|Miloslav kardinál Vlk]],{{Citace elektronického periodika |titul=Kardinál Vlk bude sloužit mši v esperantu (Arcibiskupství pražské) |url=http://www.apha.cz/kardinal-vlk-bude-slouzit-msi-v-esperantu/ |datum přístupu=2012-10-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131021125517/http://www.apha.cz/kardinal-vlk-bude-slouzit-msi-v-esperantu/ }} ilustrátor [[Pavel Rak]][http://www.esperanto.cz/cs/aktuality/vystava-kresleneho-humoru-v-muzeu-esperanta.html Výstava kresleného humoru v Muzeu esperanta (Esperanto.cz)] či nakladatelé [[Ivo Železný]][http://www.databazeknih.cz/zivotopis/ivo-zelezny-5133 Ivo Železný (Databáze knih)]{{Citace elektronického periodika |titul=Baudis, Rudolf: ''Esperanto'' In ''Naše Rodina'' 18/2001 |url=http://members.chello.cz/malovec/baudis.htm |datum přístupu=2012-10-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130622233756/http://members.chello.cz/malovec/baudis.htm }} a [[Petr Chrdle]] (KAVA-PECH). Jediným českým členem [[Akademie esperanta]] je od roku [[2013]] informatik [[Marek Blahuš]].[http://www.akademio-de-esperanto.org/oficialaj_informoj/oficialaj_informoj_20_2013.html Oficialaj Informoj de la Akademio de Esperanto – Numero 20 – 2013 04 27] [810] => [811] => == Struktura jazyka == [812] => {| cellpadding="2" cellspacing="0" style="width:330px; border:1px solid #ccc; margin-left:1em; border-collapse:collapse; clear:both; float:right;" rules="all" [813] => ! style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" | Ukázka textu [814] => |- [815] => | style="font-size:90%;" colspan="2" align="left" | '''[[Člen (mluvnice)|La]]''' '''[[wikt:přízvuk|akcent]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[wikt:být|est]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''[[wikt:na|sur]]''' '''[[Člen (mluvnice)|la]]''' '''[[wikt:před|antaŭ]]'''·'''[[wikt:poslední|last]]'''·'''[[Přídavné jméno|a]]''' '''[[wikt:slabika|silab]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''. '''[[Člen (mluvnice)|La]]''' '''[[wikt:jádro|kern]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''·'''[[Akuzativ|n]]''' '''[[Genitiv|de]]''' '''[[Člen (mluvnice)|la]]''' '''[[wikt:slabika|silab]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[wikt:tvořit|form]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''[[wikt:samohláska|vokal]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''. '''[[wikt:samohláska|Vokal]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''·'''[[Množné číslo|j]]''' '''[[wikt:hrát|lud]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''[[wikt:velký|grand]]'''·'''[[Přídavné jméno|a]]'''·'''[[Akuzativ|n]]''' '''[[wikt:role|rol]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''·'''[[Akuzativ|n]]''' '''[[wikt:v|en]]''' '''[[Člen (mluvnice)|la]]''' '''[[wikt:rytmus|ritm]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[Genitiv|de]]''' '''[[Člen (mluvnice)|la]]''' '''[[wikt:řeč|parol]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''. '''[[wikt:substantivum|Substantiv]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''·'''[[Množné číslo|j]]''' '''[[wikt:končit|fin]]'''·'''[[Medium (mluvnice)|iĝ]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''[[Instrumentál|per]]''' '''[[O|-o]],''' '''[[wikt:adjektivum|adjektiv]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]'''·'''[[Množné číslo|j]]''' '''[[Instrumentál|per]]''' '''[[A|-a.]]''' '''[[Člen (mluvnice)|La]]''' '''[[wikt:znak|sign]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[Genitiv|de]]''' '''[[Člen (mluvnice)|la]]''' '''[[wikt:plurál|plural]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[wikt:být|est]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''[[J|-j.]]''' '''[[Člen (mluvnice)|La]]''' '''[[wikt:plurál|plural]]'''·'''[[Podstatné jméno|o]]''' '''[[Genitiv|de]]''' '''''„last'''·'''a vort'''·'''o“''''' '''[[wikt:být|est]]'''·'''[[Přítomný čas|as]]''' '''''„last'''·'''a'''·'''j vort'''·'''o'''·'''j“.''''' [816] => |- [817] => | style="background-color:#A9BEC7;" colspan="2" align="center" | (znak „tečka uprostřed řádku“ označuje hranice morfémů) [818] => |} [819] => Esperanto je [[umělý jazyk|plánový jazyk]], používaný dnes v mluvené i psané podobě. V gramatice převažují [[apriorní jazyk|apriorní]] rysy s důrazem na pravidelnost a snadnou naučitelnost, zároveň však umožňuje velmi přesné vyjadřování. Jeho [[slovní zásoba]] pochází především ze [[Západní Evropa|západních]] jazyků, zatímco jeho [[syntax]] (větná skladba) a [[Tvarosloví|morfologie]] (tvarosloví) poukazují na silný [[slovanské jazyky|slovanský]] vliv. Esperantské [[morfém]]y (nejmenší význam nesoucí stavební prvky jazyka) jsou neměnné a lze je téměř bez omezení kombinovat do rozmanitých slov, takže má tento jazyk mnoho společného s [[analytický jazyk|izolujícími jazyky]] jako je [[čínština]], zatímco vnitřní struktura jeho slov připomíná [[aglutinační jazyk]]y, jako jsou [[turečtina]], [[svahilština]] a [[japonština]]. [820] => [821] => Uvádí se, že 93 % slov esperanta je srozumitelných se znalostí románských, 90 % se znalostí germánských a 47 % se znalostí slovanských jazyků.{{Citace monografie [822] => | příjmení = Cherpillod [823] => | jméno = André [824] => | rok = 2004 [825] => | titul = Lingvaj babilaĵoj [826] => | vydavatel = La Blanchetière [827] => | místo = Courgenard (FR) [828] => | počet stran = 195 [829] => | isbn = 2906134651 [830] => }} Úplná slovní zásoba čítá asi 350 000 slov, většina z nich je však snadno odvoditelná na základě znalosti [[kořen (mluvnice)|kořene]]. [831] => [832] => === Abeceda === [833] => K zápisu jazyka se užívá 28 písmen: [834] => [[Soubor:Alfabeto de Esperanto.png|náhled|vpravo|Tištěná a psaná písmena esperantské abecedy]] [835] => {| class="wikitable" [836] => |- [837] => ! Písmeno [838] => | '''A a''' || '''B b''' || '''C c''' || '''Ĉ ĉ''' || '''D d''' || '''E e''' || '''F f''' || '''G g''' || '''Ĝ ĝ''' || '''H h''' || '''Ĥ ĥ''' || '''I i''' || '''J j''' || '''Ĵ ĵ''' || '''K k''' || '''L l''' || '''M m''' || '''N n''' || '''O o''' || '''P p''' || '''R r''' || '''S s''' || '''Ŝ ŝ''' || '''T t''' || '''U u''' || '''Ŭ ŭ''' || '''V v''' || '''Z z''' [839] => |- [840] => ! Výslovnost [841] => | [[Média:Eo-a.ogg|a]]||[[Média:Eo-b.ogg|b]]||[[Média:Eo-c.ogg|c]]||[[Média:Eo-ĉ.ogg|č]]||[[Média:Eo-d.ogg|d]]||[[Média:Eo-e.ogg|e]]||[[Média:Eo-f.ogg|f]]||[[Média:Eo-g.ogg|g]]||[[Média:Eo-ĝ.ogg|dž]]||[[Média:Eo-h.ogg|h]]||[[Média:Eo-ĥ.ogg|ch]]||[[Média:Eo-i.ogg|i]]||[[Média:Eo-j.ogg|j]]||[[Média:Eo-ĵ.ogg|ž]]||[[Média:Eo-k.ogg|k]]||[[Média:Eo-l.ogg|l]]||[[Média:Eo-m.ogg|m]]||[[Média:Eo-n.ogg|n]]||[[Média:Eo-o.ogg|o]]||[[Média:Eo-p.ogg|p]]||[[Média:Eo-r.ogg|r]]||[[Média:Eo-s.ogg|s]]||[[Média:Eo-ŝ.ogg|š]]||[[Média:Eo-t.ogg|t]]||[[Média:Eo-u.ogg|u]]||[[Média:Eo-ŭ.ogg|''u'']]||[[Média:Eo-v.ogg|v]]||[[Média:Eo-z.ogg|z]] [842] => |- [843] => ! [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [844] => | a || b || t͡s || t͡ʃ || d || e || f || g || d͡ʒ || h || x || i || j || ʒ || k || l || m || n || o || p || r || s || ʃ || t || u || u̯ || v || z [845] => |} [846] => [847] => Většina písmen se v esperantu píše a hlásky vyslovují stejně jako v [[čeština|češtině]]. Najdeme však i drobné odlišnosti. Písmeno ''ĝ'' se vyslovuje jako ''dž'' ve slově '''''dž'''em;'' také užívání [[polohláska|polohlásky]] ''ŭ'' není v češtině zřejmé: vyskytuje se pouze ve dvojhláskách ''aŭ, eŭ'' které se pak vyslovují stejně jako dvojhlásky ''au, eu'' v češtině ve slovech '''''au'''tomobil'' či ''l'''eu'''kocyt''. Skupiny ''au, eu'' se v esperantu vyslovují jako dvě samostatné hlásky, což má v češtině obdobu například ve slovech ''n'''au'''čit'' či ''n'''eu'''mět,'' které se vlastně vyslovují jako ''n'''a-u'''čit, n'''e-u'''mět.'' Esperanto je tedy v tomto ohledu přesnější než čeština, která v těchto případech nepřepisuje dokonale foneticky, nerozlišujíc, zda se o dvojhlásku jedná, či nikoli. Slabiky ''di, ti, ni'' se vyslovují nezměkčeně, stejně jako v češtině ve slovech '''''di'''ktátor, '''ti'''nktura'' nebo '''''ni'''kotin''. [848] => [849] => === Slovní zásoba === [850] => {{Podrobně|Esperantské předpony a přípony}} [851] => Slovní zásoba pochází z různých [[národní jazyk|národních jazyků]]. Některá nová slova i z neevropských, například z [[japonština|japonštiny]], jedná se však o kmeny mezinárodně známé; většina nicméně pochází z hlavních [[Evropa|evropských]] řečí – především z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]], [[němčina|němčiny]] a [[angličtina|angličtiny]]. Kvůli značné shodě kmenů v těchto jazycích se mnoho esperantských kmenů objevuje ve více národních řečech. [852] => [[Esperantské předpony a přípony|Systém předpon a přípon]] významně redukuje počet slov, které je nutné se učit a usnadňuje naučitelnost. [[Přípona (mluvnice)|Přípony]] a [[Předpona|předpony]] však v esperantu zároveň fungují jako běžná slova. [853] => [854] => === Principy výběru slovních kmenů === [855] => Pojmenování [[týden|dnů týdne]] byla převzata z [[románské jazyky|románských jazyků]], dle francouzských tvarů (''dimanĉo, lundo, mardo…''), názvy mnoha [[trup (anatomie)|částí těla]] z latiny či [[řečtina|řečtiny]] (''hepato, okulo, brako, koro, reno…'') a označení [[čas]]ových [[fyzikální jednotka|jednotek]] z [[germánské jazyky|germánských jazyků]], dle německých tvarů (''jaro, monato, tago…''). Jména [[živočichové|zvířat]] a [[rostliny|rostlin]] pocházejí většinou z [[botanická nomenklatura|vědeckých latinských jmen]]. [856] => [857] => Mnohé kořeny jsou srozumitelné mluvčím několika odlišných jazyků: [858] => * '''abdiki''' – mluvčím angličtiny, francouzštiny, italštiny a latiny [859] => * '''abituriento''' – mluvčím němčiny a ruštiny [860] => * '''ablativo''' – mluvčím angličtiny, italštiny, latiny a španělštiny [861] => * '''funto''' – mluvčím jidiš, němčiny, polštiny a ruštiny [862] => * '''ŝnuro''' – mluvčím češtiny, němčiny a polštiny [863] => [864] => === Ukázky slov === [865] => [[Soubor:1997 gej-glumarko.jpg|náhled|vpravo|Esperanto bývá přirovnáváno k [[Jazyk (lingvistika)|jazykové]] a [[národ]]nostní [[stavebnice|skládačce]]]] [866] => * '''z [[románské jazyky|románských jazyků]]''' [867] => ** '''[[latina|z latiny]]:''' ''abio (jedle), sed (ale), tamen (přece), okulo (oko), akvo (voda)'' [868] => ** '''[[francouzština|z francouzštiny]]:''' ''dimanĉo (neděle), fermi (zavřít), ĉe (u), frapi (klepat), ĉevalo (kůň)'' [869] => ** '''[[italština|z italštiny]]:''' ''ĉielo (nebe), fari (dělat), voĉo (hlas)'' [870] => ** '''[[románské jazyky|z více románských jazyků]]:''' ''facila (snadný), fero (železo), tra (skrz), verda (zelený)'' [871] => * '''z [[germánské jazyky|germánských jazyků]]''' [872] => ** '''[[němčina|z němčiny]]:''' ''baldaŭ (brzy), bedaŭri (litovat), haŭto (kůže), jaro (rok), nur (jen), hundo (pes), bildo (obraz)'' [873] => ** '''[[angličtina|z angličtiny]]:''' ''birdo (pták), mitingo (shromáždění), spite (navzdory), suno (slunce), ŝarko (žralok), jes (ano)'' [874] => ** '''[[germánské jazyky|z více germánských jazyků]]:''' ''fiŝo (ryba), fremda (cizí), grundo (půda), ofta (častý), somero (léto), ŝipo (loď)'' [875] => * '''ze [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]]''' [876] => ** '''[[polština|z polštiny]]:''' ''ĉu (tázací částice), krado (mříž), luti (pájet), moŝto (výsost – zdvořilostní titul)'' [877] => ** '''[[ruština|z ruštiny]]:''' ''barakti (bojovat), vosto (ocas)'' [878] => ** '''[[čeština|z češtiny]]:''' ''ne (ne, nikoli), roboto (robot), knedliko (knedlík), ĉerpi (čerpat)'' [879] => ** '''[[slovanské jazyky|z více slovanských jazyků]]:''' ''klopodi (usilovat), krom (kromě), prava (správný), celo (cíl), serpo (srp)'' [880] => * '''z dalších [[indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]''' [881] => ** '''[[řečtina|z řečtiny]]:''' ''hepato (játra), kaj (a), biologio (biologie), politiko (politika)'' [882] => ** '''[[litevština|z litevštiny]]:''' ''du (dva), ju (čím), tuj (hned)'' [883] => ** '''[[sanskrt|ze sanskrtu]]:''' ''budho (budha), nirvano (nirvána), pado (stezka)'' [884] => * '''z [[ugrofinské jazyky|ugrofinské skupiny]] [[uralské jazyky|uralských jazyků]]''' [885] => ** '''[[sámské jazyky|ze sámštiny]]:''' ''boaco (sob), jojko (tradiční laponský hrdelní zpěv)'' [886] => ** '''[[finština|z finštiny]]:''' ''lirli (zurčet, klokotat), saŭno (sauna)'' [887] => ** '''[[maďarština|z maďarštiny]]:''' ''ĉako (čepice ke stejnokroji), ĉardaŝo (čardáš), ĉuro (lidské semeno)'' [888] => * '''ze [[semitské jazyky|semitských jazyků]]''' [889] => ** '''[[hebrejština|z hebrejštiny]]:''' ''kabalo (kabala)'' [890] => ** '''[[arabština|z arabštiny]]:''' ''kadio (kádí), aŭ (nebo)'' [891] => * '''z dalších jazyků''' [892] => ** '''[[japonština|z japonštiny]]:''' ''cunamo (tsunami), hajko (hajku), zeno (zen)'' [893] => ** '''[[čínština|z čínštiny]]:''' ''tofuo (tofu)'' [894] => [895] => Zamenhof dále také pečlivě vytvářel malý počet původních slovních kmenů a především předpon a přípon, jimiž je tvořena valná část slov. Díky tomu se lze v esperantu vyjádřit plynně již po naučení nevelkého počtu kořenů (asi 500–2000 slov, předpon a přípon). [896] => [897] => Ačkoli se Zamenhof snažil esperanto internacionalizovat, kvůli své slovní zásobě zůstalo do značné míry evropské. Tento rys ovšem není pozorovatelný výlučně u esperanta: většina projektů umělých řečí užívá společné evropské slovní kmeny. Hlavním rozdílem mezi esperantem a jinými plánovými jazyky je neevropskost jeho gramatiky, o kterou se sám Zamenhof snažil především. Gramatická slovíčka (například přípony) jsou ovšem uzpůsobena tak, že si mnozí Evropané cizost gramatiky ani neuvědomují. [898] => [899] => === Gramatika === [900] => [[Soubor:Detala gramatiko de Esperanto kovrilo.jpg|náhled|vpravo|''Detala Gramatiko de Esperanto'' (''„Podrobná gramatika esperanta“'') – kniha Bertila Wennergrena, člena [[Akademie esperanta]]]] [901] => [902] => ==== Podstatná jména ==== [903] => {| class="wikitable" [904] => ! [905] => ! Nominativ [906] => ! Akuzativ [907] => |- [908] => !Číslo jednotné [909] => | align="center" | -'''o''' [910] => | align="center" | -'''on''' [911] => |- [912] => !Číslo množné [913] => | align="center" | -'''oj''' [914] => | align="center" | -'''ojn''' [915] => |} [916] => [917] => [[Podstatné jméno]] má vždy [[koncovka (mluvnice)|koncovku]] ''-o,'' množné [[číslo (mluvnice)|číslo]] ''-j.'' Esperanto má pouze dva [[mluvnický pád|mluvnické pády]]: [[nominativ]] (''nominativo'', odpovídá [[čeština|českému]] 1. pádu) a [[akuzativ]] (''akuzativo'', odpovídá českému 4. pádu). Akuzativ se tvoří připojením koncovky ''-n:'' ''la patro – la patro'''n''''', ''la patroj – la patroj'''n'''''. Ostatní mluvnické pády se vyjadřují pomocí předložek, např.: ''kun la patro'' – s otcem, ''al la patro'' – k otci, ''de la patro'' – od otce. [918] => [919] => ==== Přídavná jména ==== [920] => {| class="wikitable" [921] => ! [922] => ! Nominativ [923] => ! Akuzativ [924] => |- [925] => !Číslo jednotné [926] => | align="center" | -'''a''' [927] => | align="center" | -'''an''' [928] => |- [929] => !Číslo množné [930] => | align="center" | -'''aj''' [931] => | align="center" | -'''ajn''' [932] => |} [933] => [934] => [[Přídavné jméno]] má vždy koncovku ''-a'' a [[skloňování|skloňuje]] se jako podstatné jméno. Druhý [[stupňování|stupeň]] se tvoří pomocí [[příslovce]] ''pli'' – více, třetí pomocí příslovce ''plej'' – nejvíce; slovo než se překládá jako ''ol:'' např. ''pli blanka ol neĝo'' – bělejší než sníh; ''la plej blanka'' – nejbělejší. [935] => [936] => ==== Zájmena ==== [937] => {| class="wikitable" [938] => ! colspan=2 | || Číslo jednotné || Číslo množné [939] => |- [940] => ! colspan=2 | První osoba [941] => | align="center" | '''mi''' (já) || '''ni''' (my) [942] => |- [943] => ! colspan=2 | Druhá osoba [944] => | colspan=2 align="center" | '''ci, vi''' (ty, vy) [945] => |- [946] => ! rowspan=3 | Třetí
osoba || rod mužský [947] => | align="center" | '''li''' (on) || rowspan=3 align="center" | '''ili''' (oni) [948] => |- [949] => ! rod ženský [950] => | align="center" | '''ŝi''' (ona) [951] => |- [952] => ! rod střední [953] => | align="center" | '''ĝi''' (ono) [954] => |- [955] => ! colspan=2 | Neurčité [956] => | colspan="2" align="center" | '''oni''' („někdo“) [957] => |- [958] => ! colspan="2" | Zvratné [959] => | colspan="2" align="center" | '''si''' (si) [960] => |} [961] => [962] => * '''Osobní [[zájmeno|zájmena]] jsou:''' ''mi'' – já; ''vi'' – ty, vy, Vy; ''li'' – on; ''ŝi'' – ona; ''ĝi'' – ono; ''si'' – se; ''ni'' – my; ''ili'' – oni, ony, ona. Je-li v druhé [[osoba (mluvnice)|osobě]] třeba rozlišit jednotné a množné číslo, lze pro jednotné užít zájmeno ''ci'' – ty, se kterým se však lze setkat jen zřídka. Zájmeno ''oni'' se užívá k vyjádření neurčitého [[podmět]]u, podobně jako německé ''man'' či francouzské ''on:'' ''oni diras'' – říká se. [963] => * '''Přivlastňovací zájmena''' se tvoří koncovkou přídavného jména ''-a:'' ''mia'' – můj. Zájmena se skloňují stejně jako podstatná jména: ''min'' – mě, mne. [964] => * '''Další druhy zájmen''' jsou realizovány jako [[#Souvztažná slova|souvztažná slova]]. [965] => [966] => ==== Číslovky ==== [967] => * '''Základní [[číslovka|číslovky]]''' jsou nesklonné: 1 – ''unu,'' 2 – ''du,'' 3 – ''tri,'' 4 – ''kvar,'' 5 – ''kvin,'' 6 – ''ses,'' 7 – ''sep,'' 8 – ''ok,'' 9 – ''naŭ,'' 10 – ''dek,'' 100 – ''cent,'' 1000 – ''mil.''
Čísla se tvoří prostým řazením číslovek: 5432 – ''kvin mil kvarcent tridek du.'' [968] => * '''[[Řadová číslovka|Řadové číslovky]]''' nesou koncovku přídavného jména: ''kvara'' – čtvrtý. [969] => * '''[[Zlomek|Zlomky]]''' mají příponu ''-on-:'' ''kvarono'' – čtvrtina. [970] => * '''Souborové číslovky''' se tvoří příponou ''-op-:'' ''kvaropo'' – čtveřice. [971] => * '''Násobné číslovky''' označuje přípona ''-obl-:'' ''kvarobla'' – čtyřnásobný, ''kvaroble'' – čtyřnásobně. [972] => * '''Podílné číslovky''' následují po předložce ''po:'' ''po kvar'' – po čtyřech. [973] => * Číslovky mohou též nést koncovku '''podstatného jména''' či '''příslovce''': ''kvaro'' – čtyřka, ''kvare'' – za čtvrté. [974] => [975] => ==== Slovesa ==== [976] => [[Soubor:Esperanto gramatiko tempoj sago.svg|náhled|vpravo|Esperanto rozlišuje pravidelnými [[koncovka (mluvnice)|koncovkami]] tyto tři [[čas (mluvnice)|slovesné časy]]:
'''-is''' – [[Čas (mluvnice)|minulý]]
'''-as''' – [[přítomný čas|přítomný]]
'''-os''' – [[Čas (mluvnice)|budoucí]]]] [977] => [978] => {| class="wikitable" [979] => ! [980] => !Oznamovací způsob [981] => !Příčestí činné [982] => !Příčestí trpné [983] => !Neurčitek [984] => !Rozkazovací způsob [985] => !Podmiňovací způsob [986] => |- [987] => !align="left"|Čas minulý [988] => |align="center"|-'''is''' [989] => |align="center"|-'''int'''- [990] => |align="center"|-'''it'''- [991] => |align="center" rowspan="3"|-'''i''' [992] => |align="center" rowspan="3"|-'''u''' [993] => |align="center" rowspan="3"|-'''us''' [994] => |- [995] => !align="left"|Čas přítomný [996] => |align="center"|-'''as''' [997] => |align="center"|-'''ant'''- [998] => |align="center"|-'''at'''- [999] => |- [1000] => !align="left"|Čas budoucí [1001] => |align="center"|-'''os''' [1002] => |align="center"|-'''ont'''- [1003] => |align="center"|-'''ot'''- [1004] => |} [1005] => [1006] => [[Sloveso]] se nemění ani v [[osoba (mluvnice)|osobě]] ani v [[číslo (mluvnice)|čísle]]: ''mi faras'' – dělám, ''la patro faras'' – otec dělá, ''ili faras'' – oni/ony/ona dělají. [[Přítomný čas]] má koncovku ''-as,'' [[Čas (mluvnice)|minulý]] ''-is,'' [[Čas (mluvnice)|budoucí]] ''-os,'' [[Kondicionál|podmiňovací způsob]] ''-us,'' [[Imperativ|rozkazovací způsob]] ''-u,'' [[infinitiv|neurčitý způsob]] ''-i.'' [1007] => [1008] => [[Příčestí]] a [[přechodník]]y mají v esperantu větší rozlišovací schopnost než v běžných jazycích. [1009] => [1010] => Lze rozlišit šest '''příčestí:''' [1011] => * '''Příčestí přítomné činné''' se tvoří příponou -ant-: ''faranta'' – dělající. [1012] => * '''Příčestí minulé činné''' se tvoří příponou -int-: ''farinta'' – dělavší. [1013] => * '''Příčestí budoucí činné''' se tvoří příponou -ont-: ''faronta'' – hodlající dělat. [1014] => * '''Příčestí přítomné trpné''' se tvoří příponou -at-: ''farata'' – dělán, dělaný. [1015] => * '''Příčestí minulé trpné''' se tvoří příponou -it-: ''farita'' – udělán, udělaný. [1016] => * '''Příčestí budoucí trpné''' se tvoří příponou -ot-: ''farota'' – mající být dělán. [1017] => [1018] => '''Přechodníky''' se tvoří použitím příslovečné koncovky -e za tvarem příčestí: ''farante'' – dělaje, ''farinte'' – udělav, ''faronte'' – hodlaje dělat. [1019] => [1020] => Všechny tvary [[trpný rod|trpného rodu]] se tvoří pomocí příslušného tvaru pomocného slovesa ''esti'' – být a trpného příčestí dotyčného slovesa, při čemž se pro konatele používá [[předložka|předložky]] ''de:'' ''ŝi estas amata de ĉiuj'' – (ona) je milována všemi. [1021] => [1022] => ==== Souvztažná slova ==== [1023] => Mezi souvztažná slova patří [[korelativní zájmeno|korelativní zájmena]] a [[zájmenné příslovce|zájmenná příslovce]]. Systém jejich odvozování je pravidelný a přehledně jej ukazuje následující tabulka: [1024] => [1025] => {| class="wikitable" [1026] => ! colspan="2" rowspan="2" | [1027] => !Tázací [1028] => !Ukazovací [1029] => !Neurčité [1030] => !Všeobecné [1031] => !Záporné [1032] => |- [1033] => !ki- [1034] => !ti- [1035] => !i- [1036] => !ĉi- [1037] => !neni- [1038] => |- [1039] => !Vlastnosti [1040] => !-a [1041] => |'''kia'''
(jaký) [1042] => |'''tia'''
(takový) [1043] => |'''ia'''
(nějaký) [1044] => |'''ĉia'''
(všelijaký) [1045] => |'''nenia'''
(nijaký) [1046] => |- [1047] => !Důvodové [1048] => !-al [1049] => |'''kial'''
(proč) [1050] => |'''tial'''
(proto) [1051] => |'''ial'''
(z nějakého důvodu) [1052] => |'''ĉial'''
(ze všech důvodů) [1053] => |'''nenial'''
(bez důvodu) [1054] => |- [1055] => !Časové [1056] => !-am [1057] => |'''kiam'''
(kdy) [1058] => |'''tiam'''
(tehdy) [1059] => |'''iam'''
(někdy) [1060] => |'''ĉiam'''
(vždy) [1061] => |'''neniam'''
(nikdy) [1062] => |- [1063] => !Místní [1064] => !-e [1065] => |'''kie'''
(kde) [1066] => |'''tie'''
(tam) [1067] => |'''ie'''
(někde) [1068] => |'''ĉie'''
(všude) [1069] => |'''nenie'''
(nikde) [1070] => |- [1071] => !Způsobové [1072] => !-el [1073] => |'''kiel'''
(jak) [1074] => |'''tiel'''
(tak) [1075] => |'''iel'''
(nějak) [1076] => |'''ĉiel'''
(všelijak) [1077] => |'''neniel'''
(nijak) [1078] => |- [1079] => !Přivlastňovací [1080] => !-es [1081] => |'''kies'''
(čí) [1082] => |'''ties'''
(toho) [1083] => |'''ies'''
(něčí) [1084] => |'''ĉies'''
(všech) [1085] => |'''nenies'''
(ničí) [1086] => |- [1087] => !Věci [1088] => !-o [1089] => |'''kio'''
(co) [1090] => |'''tio'''
(to) [1091] => |'''io'''
(něco) [1092] => |'''ĉio'''
(vše) [1093] => |'''nenio'''
(nic) [1094] => |- [1095] => !Množstevní [1096] => !-om [1097] => |'''kiom'''
(kolik) [1098] => |'''tiom'''
(tolik) [1099] => |'''iom'''
(trochu) [1100] => |'''ĉiom'''
(všechno) [1101] => |'''neniom'''
(ani trochu) [1102] => |- [1103] => !Osobní/Vztažné [1104] => !-u [1105] => |'''kiu'''
(kdo, který) [1106] => |'''tiu'''
(ten) [1107] => |'''iu'''
(někdo) [1108] => |'''ĉiu'''
(každý) [1109] => |'''neniu'''
(nikdo) [1110] => |} [1111] => [1112] => ==== Ostatní slovní druhy a gramatická pravidla ==== [1113] => * '''[[Příslovce]]''' odvozená od přídavných jmen mají koncovku ''-e,'' stupňují se také jako přídavná jména: ''laŭta'' – hlasitý, ''laŭte'' – hlasitě; ''mia frato kantas pli bone ol mi'' – můj bratr zpívá lépe než já. [1114] => * '''[[Předložka|Předložky]]''' se všechny pojí s nominativem; některé (při určování směru) také s akuzativem: ''en la domo'' – v domě, ''en la domon'' – do domu. Při odpovědi na otázku „kam“ lze díky použití akuzativu předložku i úplně vynechat: ''hejmen'' – domů, ''Pragon'' – do Prahy. Každá předložka má určitý a stálý význam; v nerozhodném případě lze použít neurčitou předložku ''je,'' která je překládána dle kontextu různě: ''sopiro je la patrujo'' – touha po vlasti, ''Je kioma horo?'' – V kolik hodin?. [1115] => * '''[[Spojka (slovní druh)|Spojky]]''' jsou užívány stejně, jako ve slovanských jazycích. [1116] => * '''[[Člen (mluvnice)|Člen]] určitý''' ''(la)'' je stejný pro všechny rody a pády v čísle jednotném i množném. Neurčitý člen neexistuje. [1117] => * '''[[Výslovnost]]''' je [[fonetika|fonetická]] – každé slovo se čte tak, jak je psáno (viz sekci [[#Abeceda|Abeceda]]). [1118] => * '''[[Přízvuk]]''' je u víceslabičných slov vždy na předposlední [[slabika|slabice]], vyslovuje se tedy: ''Mi '''ĉi'''on '''po'''vas '''fa'''ri en '''ti'''u, '''ki'''u min forti'''ki'''gas.'' [1119] => * '''Složená slova''' se tvoří prostým spojením slov, přičemž lze odvrhnout koncovku: ''skrib-maŝino'' – [[psací stroj]], ''maŝin-skribo'' – strojové písmo, písmo psané strojem. [1120] => * '''[[Zápor]]''' se tvoří ve větě pouze jedním záporným slovem (záporkou): Nikdo to neviděl – ''Neniu tion vidis.'' (Nesprávně: ''Neniu tion ne vidis''). Nikdo z nás nikdy nic takového neviděl – ''Neniu el ni iam ion tian vidis.'' (Nesprávně: ''Neniu el ni neniam nenion tian ne vidis''). [1121] => * Takzvaná '''cizí slova''' se z jiných jazyků přejímají obvykle beze změny, píší se však [[fonetika|foneticky]].{{Citace monografie | příjmení = Wennergren | jméno = Bertilo | rok = 2005 | titul = Plena Manlibro de Esperanta Gramatiko | formát = pdf | vydavatel = Esperanto-Ligo por Norda Ameriko | místo = [Emeryville?] | url = http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf | vydání = 14.0 | počet stran = 696 | jazyk = esperantem | datum přístupu = 2008-09-17 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120208081905/http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf | datum archivace = 2012-02-08 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://bertilow.com/pmeg/elshutebla/pmeg_14.0.pdf |date=20120208081905 }} [1122] => [1123] => == Srovnání esperantského a českého textu == [1124] => {|width=600pt; [1125] => | [1126] => '''Patro nia,'''
[1127] => kiu estas en la ĉielo,
[1128] => sanktigata estu via nomo.
[1129] => Venu via regno.
[1130] => Fariĝu via volo,
[1131] => kiel en la ĉielo, tiel ankaŭ sur la tero.
[1132] => Nian panon ĉiutagan donu al ni hodiaŭ.
[1133] => Kaj pardonu al ni niajn ŝuldojn,
[1134] => kiel ankaŭ ni pardonas al niaj ŝuldantoj.
[1135] => Kaj ne konduku nin en tenton,
[1136] => sed liberigu nin de la malbono.
[1137] => Amen.{{Citace monografie | rok = 2001 | titul = Adoru : Ekumena Diserva Libro | vydavatel = IKUE kaj KELI | místo = Freiburg i. Br. | počet stran = 1422 + 50 + 128 | strany = 19 | isbn = 3-9803793-5-3 | jazyk = esperantem}} [1138] => [1139] => | [1140] => '''Otče náš,'''
[1141] => jenž jsi na nebesích,
[1142] => posvěť se jméno tvé.
[1143] => Přijď království tvé.
[1144] => Buď vůle tvá
[1145] => jako v nebi, tak i na zemi.
[1146] => Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
[1147] => A odpusť nám naše viny,
[1148] => jako i my odpouštíme našim viníkům.
[1149] => A neuveď nás v pokušení,
[1150] => ale zbav nás od zlého.
[1151] => Amen.{{Citace monografie | příjmení = Simajchl | jméno = Ladislav | příjmení2 = Cikrle | jméno2 = Karel | příjmení3 = Ulman | jméno3 = Oldřich | spoluautoři = et al. | rok = 1995 | titul = [[jednotný kancionál|Kancionál – společný zpěvník českých a moravských diecézí]] | vydavatel = Zvon | místo = Praha | vydání = 6 | počet stran = 720 | strany = 11 | isbn = 80-7113-143-1 | jazyk = česky}} [1152] => |} [1153] => [1154] => {{Audio|Patro_nia_(PAD).ogg|Nahrávka modlitby '''''Otče náš''''' v esperantu}} [1155] => [1156] => == Slovíčka == [1157] => {| class="wikitable" [1158] => !'''Esperanto''' [1159] => !'''Česky''' [1160] => |- [1161] => |nigra [1162] => |černá [1163] => |- [1164] => |blanka [1165] => |bílá [1166] => |- [1167] => |ruĝa [1168] => |červená [1169] => |- [1170] => |flava [1171] => |žlutá [1172] => |- [1173] => |blua [1174] => |modrá [1175] => |- [1176] => |verda [1177] => |zelená [1178] => |- [1179] => |bruna [1180] => |hnědá [1181] => |- [1182] => |roz(kolor)a [1183] => |růžová [1184] => |- [1185] => |oranĝ(kolor)a [1186] => |oranžová [1187] => |- [1188] => |griza [1189] => |šedá [1190] => |- [1191] => |viol(kolor)a [1192] => |fialová [1193] => |- [1194] => |la familio [1195] => |rodina [1196] => |- [1197] => |la gepatroj [1198] => |rodiče [1199] => |- [1200] => |la patro, paĉjo [1201] => |otec [1202] => |- [1203] => |la patrino, panjo [1204] => |matka [1205] => |- [1206] => |la infanoj [1207] => |dítě [1208] => |- [1209] => |la filo [1210] => |syn [1211] => |- [1212] => |la filino [1213] => |dcera [1214] => |- [1215] => |la edzo [1216] => |manžel [1217] => |- [1218] => |la edzino [1219] => |manželka [1220] => |- [1221] => |la frato [1222] => |bratr [1223] => |- [1224] => |la fratino [1225] => |sestra [1226] => |- [1227] => |la onklo [1228] => |strýc [1229] => |- [1230] => |la onklino [1231] => |teta [1232] => |- [1233] => |la kuzo [1234] => |bratranec [1235] => |- [1236] => |la kuzino [1237] => |sestřenice [1238] => |- [1239] => |la gekuzoj [1240] => |bratranci, sestřenice [1241] => |- [1242] => |la genevoj [1243] => |synovci, neteře [1244] => |- [1245] => |la nevo [1246] => |synovec [1247] => |- [1248] => |la nevino [1249] => |neteř [1250] => |- [1251] => |la geavoj [1252] => |prarodiče [1253] => |- [1254] => |la avo [1255] => |dědeček [1256] => |- [1257] => |la avino [1258] => |babička [1259] => |- [1260] => |la genepoj [1261] => |vnoučata [1262] => |- [1263] => |la nepo [1264] => |vnuk [1265] => |- [1266] => |la nepino [1267] => |vnučka [1268] => |- [1269] => |la prageavoj [1270] => |praprarodiče [1271] => |- [1272] => |la praavo [1273] => |pradědeček [1274] => |- [1275] => |la praavino [1276] => |prababička [1277] => |- [1278] => |la pragenepoj [1279] => |pravnoučata [1280] => |- [1281] => |la pranepo [1282] => |pravnuk [1283] => |- [1284] => |la pranepino [1285] => |pravnučka [1286] => |- [1287] => |la praonklo [1288] => |prastrýc [1289] => |- [1290] => |la praonklino [1291] => |prateta [1292] => |- [1293] => |la bogepatroj [1294] => |tchán, tchyně [1295] => |- [1296] => |la bopatro [1297] => |nevlastní otec [1298] => |- [1299] => |la bopatrino [1300] => |nevlastní matka [1301] => |- [1302] => |la bofrato [1303] => |švagr [1304] => |- [1305] => |la bofratino [1306] => |švagrová [1307] => |- [1308] => |la bofilo [1309] => |zeť [1310] => |- [1311] => |la bofilino [1312] => |nevlastní dcera [1313] => |} [1314] => [1315] => == Vzorový text == [1316] => [1317] => {{Vzorový text [1318] => |VDLP=ano [1319] => |Komentář= [1320] => |Jazyk 1=esperanto [1321] => |Text 1=Ĉiuj homoj estas denaske liberaj kaj egalaj laŭ digno kaj rajtoj. Ili posedas racion kaj konsciencon, kaj devus konduti unu al alia en spirito de frateco. [1322] => }} [1323] => [1324] => == Užitečné fráze == [1325] => Několik užitečných frází, s [[fonetika|fonetickou]] [[Transkripce (lingvistika)|transkripcí]]: [1326] => [1327] => {| class="wikitable" [1328] => ! Čeština !! Esperanto !! Transkripce [1329] => |- [1330] => | Ahoj. || ''Saluton.'' || [sa.ˈlʊ.ton] [1331] => |- [1332] => | Jak se jmenujete? || ''Kiel vi nomiĝas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas] [1333] => |- [1334] => | Jmenuji se… || ''Mi nomiĝas…'' || [mɪ no.ˈmɪ.d͡ʒas] [1335] => |- [1336] => | Kolik? || ''Kiom?'' || [ˈkɪ.om] [1337] => |- [1338] => | Mluvíte esperantem? || ''Ĉu vi parolas Esperanton?'' || [ˈt͡ʃʊ vɪ pa.ˈro.las ɛs.pe.ˈran.ton] [1339] => |- [1340] => | Nerozumím Vám. || ''Mi ne komprenas vin.'' || [mɪ nɛ kom.ˈprɛ.nas vɪn] [1341] => |- [1342] => | Děkuji. || ''Dankon.'' || [ˈdan.kon] [1343] => |- [1344] => | Není zač. || ''Ne dankinde.'' || [ˈnɛ dan.ˈkɪn.dɛ] [1345] => |- [1346] => | Račte. || ''Bonvolu.'' || [bon.ˈvo.lʊ] [1347] => |- [1348] => | Na zdraví! || ''Je via sano!'' || [jɛ ˈvɪ.a ˈsa.no] [1349] => |- [1350] => | Blahopřeji! || ''Gratulon!'' || [ɡra.ˈtʊ.lon] [1351] => |- [1352] => | Dobře. || ''Bone.'' || [ˈbo.nɛ] [1353] => |- [1354] => | Je pěkný den. || ''Estas bela tago.'' || [ˈɛs.tas ˈbɛ.la ˈta.ɡo] [1355] => |- [1356] => | Miluji tě. || ''Mi amas vin.'' || [mɪ ˈa.mas vɪn] [1357] => |- [1358] => | Na shledanou. || ''Ĝis revido.'' || [d͡ʒɪs rɛ.ˈvɪ.do] [1359] => |- [1360] => | Prosím jedno pivo. || ''Unu bieron, mi petas.'' || [ˈʊ.nʊ bɪ.ˈɛ.ron mɪ ˈpɛ.tas] [1361] => |- [1362] => | Co je to? || ''Kio ĝi estas?'' || [ˈkɪ.o d͡ʒɪ ˈɛs.tas] [1363] => |- [1364] => | To je… || ''Ĝi estas…'' || [d͡ʒɪ ˈɛs.tas] [1365] => |- [1366] => | Jak se Vám daří? || ''Kiel vi fartas?'' || [ˈkɪ.ɛl vɪ ˈfar.tas] [1367] => |- [1368] => | Dobré ráno. || ''Bonan matenon.'' || [ˈbo.nan ma.ˈtɛ.non] [1369] => |- [1370] => | Dobrý den. || ''Bonan tagon.'' || [ˈbo.nan ˈta.ɡon] [1371] => |- [1372] => | Dobrý večer. || ''Bonan vesperon.'' || [ˈbo.nan vɛs.ˈpɛ.ron] [1373] => |- [1374] => | Dobrou noc. || ''Bonan nokton.'' || [ˈbo.nan ˈnok.ton] [1375] => |} [1376] => [1377] => Další slovníkové informace naleznete na [[wikt:Kategorie:Esperanto|Wikislovníku]]. [1378] => [1379] => == Kritika == [1380] => {{Podrobně|Kritika a obhajoba esperanta}} [1381] => Ve vztahu k esperantu a jiným plánovým jazykům se objevuje mnoho argumentů pro i proti. Obecnější kritika bývá většinou směrována v první řadě na nejazykové aspekty: Vzhledem k dominanci [[angličtina|angličtiny]] (dříve [[francouzština|francouzštiny]]) nemá prý nová řeč šanci tuto jazykovou nadvládu rozbít, případně převzít;{{Citace elektronické monografie [1382] => | příjmení = Künzli [1383] => | jméno = Andreas [1384] => | url = http://www.plansprachen.ch/files/Raporto_Nitobe05.pdf [1385] => | titul = Andreas Künzli: Taǔga bazo por la Esperanto-lobiado [1386] => | vydavatel = plansprachen.ch [1387] => | datum přístupu = 2007-09-01 [1388] => | jazyk = esperantem [1389] => }} celosvětové zavedení esperanta by také údajně nebylo vůči jiným jazykům nijak přátelštější. Jazykově orientovaná kritika zase tvrdí, že „uměle“ vytvořený jazyk není vhodný pro praktické použití a není v něm prý ani možné psát [[beletrie|krásnou literaturu]]. [1390] => [1391] => Konkrétně vůči esperantu bývá také namítáno, že není natolik jednoduché, jak by plánový jazyk teoreticky mohl být, nebo že je příliš evropské{{Citace elektronické monografie [1392] => | příjmení = Eddy [1393] => | jméno = Geoff [1394] => | url = http://www.cix.co.uk/~morven/lang/esp.html [1395] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20030622112432/http://www.cix.co.uk/~morven/lang/esp.html [1396] => | titul = Why Esperanto is not my favourite Artificial Language [1397] => | datum aktualizace = 2002-05-13 [1398] => | datum přístupu = 2007-09-01 [1399] => | jazyk = anglicky [1400] => }} (dnes řidčeji také ''nedostatečně evropské''). Terčem kritiky bývají rovněž některé prvky jeho struktury, jako např. písmena s [[Diakritické znaménko|diakritickými znaménky]] nebo [[akuzativ]], či dokonce jednotlivá slova. [1401] => [1402] => == Metaforické použití slova „esperanto“ == [1403] => [[metafora|Metaforicky]] se slovo ''esperanto'' občas používá k označení něčeho mezinárodního, zprostředkujícího, smíšeného, sjednocujícího či neutrálního – tak je například [[Java (programovací jazyk)|Java]] označována za „esperanto [[programovací jazyk|programovacích jazyků]]“ nebo [[Linux]] za „esperanto světa [[počítač]]ů“,{{Citace elektronické monografie | autor = Jalinh | url = http://www.abclinuxu.cz/blog/jalinh/2007/6/6/182356 | titul = Lidé jsou počítače a Java je Esperanto | vydavatel = AbcLinuxu | datum vydání = 2007-06-06 | datum přístupu = 2007-09-16 |jazyk = česky}} [[svobodný software|volně šiřitelné]] [[font|písmo]] [[Noto (písmo)|Noto]] dávající jednotný vzhled textům v mnoha jazycích se nazývá „esperantem písem“,{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hay Newman | jméno = Lily | url = http://www.slate.com/blogs/future_tense/2014/08/04/google_s_noto_font_aims_to_be_universal_and_contain_every_character_from.html | titul = Google Is Building the Esperanto of Fonts | vydavatel = Slate | datum vydání = 2014-08-04 | datum přístupu = 2014-08-07 | jazyk = anglicky}} či se mluví o „[[daň]]ovém esperantu“ spojujícím nejosvědčenější prvky [[daňová soustava|daňových soustav]] jednotlivých [[Členský stát Evropské unie|členských států]] [[Evropská unie|EU]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rysková | jméno = Světlana | url = http://ekonom.ihned.cz/c1-22109340-eu-navrhuje-jeden-zaklad-dane | titul = EU navrhuje jeden základ daně | vydavatel = EKONOM.IHNED.CZ | datum vydání = 2007-09-27 | datum přístupu = 2012-04-05 | jazyk = česky}} Rozhodnutí společnosti [[Google]] přestat v prohlížeči [[Google Chrome|Chrome]] podporovat [[patent]]ovaně chráněný [[video kodek]] [[H.264]] ve prospěch [[svobodný software|otevřeného]] [[formát souboru|formátu]] [[WebM]] bylo kritiky z [[Microsoft]]u přirovnáno k zavedení esperanta jako [[úřední jazyk|úředního jazyka]] [[Spojené státy americké|Spojených států]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sneath | jméno = Tim | url = http://blogs.msdn.com/b/tims/archive/2011/01/11/an-open-letter-from-the-president-of-the-united-states-of-google.aspx | titul = An Open Letter from the President of the United States of Google | vydavatel = Microsoft Corporation | datum vydání = 2011-01-11 | datum přístupu = 2014-09-23 | jazyk = anglicky}} [1404] => [1405] => Takové analogie však mohou být často zavádějící. Příkladem je označení ''esperantská měna'' použité pro [[euro]]: To bylo vytvořeno, aby nahradilo ostatní měny – esperantisté však až na výjimky neusilují o odstranění [[národní jazyk|národních jazyků]].{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | titul = Euro | vydavatel = Česká národní banka | datum přístupu = 2008-09-17 | místo = Praha | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111123142317/http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro | datum archivace = 2011-11-23 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | url = http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm | url2 = http://www.uea.org/informado/pragm/index.html | titul = Pražský manifest | vydavatel = Starto | datum přístupu = 2008-09-17 | jazyk = česky, mnohojazyčně | url archivu = https://web.archive.org/web/20080626052820/http://members.chello.cz/malovec/manifest.htm | nedostupné = ano }} S esperantem však euro sdílí svou [[neutralita|neutralitu]]. [1406] => [1407] => == Odkazy == [1408] => [1409] => === Reference === [1410] => {{Esperanto}} [1411] => Tento článek v sobě z velké části zahrnuje informace čerpané z dokumentu „Ĝisdate pri Esperanto“ (''„Aktuálně o esperantu“''), se svolením jeho vydavatele, [[Světový esperantský svaz|Světového esperantského svazu]]: [1412] => : {{Citace elektronické monografie [1413] => | autor = Universala Esperanto-Asocio [1414] => | url = http://www.uea.org/informado/ghisdate/ghisdate_esperanta.pdf [1415] => | titul = Ĝisdate pri Esperanto [1416] => | vydavatel = Universala Esperanto-Asocio [1417] => | datum vydání = 2002-12-03 [1418] => | datum přístupu = 2007-12-07 [1419] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080720001626/http://www.uea.org/informado/ghisdate/ghisdate_esperanta.pdf [1420] => | datum archivace = 2008-07-20 [1421] => | nedostupné = ano [1422] => }} [1423] => [1424] => [1425] => === Související články === [1426] => {{InterWiki|code=eo|Esperantská}} [1427] => {{Wiktionarylang|code=eo|Esperantská}} [1428] => * [[Ludvík Lazar Zamenhof]] [1429] => * [[lernu!]] [1430] => * [[Český esperantský svaz]] [1431] => * [[Česká esperantská mládež]] [1432] => * [[Pasporta Servo]] [1433] => * [[Esperantská Wikipedie]] [1434] => [1435] => === Externí odkazy === [1436] => * {{Commonscat|Esperanto}} [1437] => * {{Wikizdroje|dílo=Úplná učebnice mezinárodní řeči dra. Esperanta}} [1438] => * {{Wikislovník|heslo=esperanto}} [1439] => * {{Wikislovník|kategorie=Esperanto}} [1440] => * {{Wikicitáty|téma=Esperanto}} [1441] => * {{Wikizprávy|kategorie=Esperanto}} [1442] => * {{cs}} [https://esperanto-je.blogspot.com/ ''Esperanto je…'' – sedm krátkých videí o různých rysech esperanta] [1443] => * {{cs}} [https://lernu.net/?lang=cs ''lernu!'' – web pro snadné a bezplatné studium esperanta] [1444] => * {{cs}} [https://esperanto12.net/cs/ Esperanto ve 12 lekcích] [1445] => * {{cs}} [http://www.esperanto.cz/cs/ Český esperantský svaz] [1446] => * {{cs}} [http://mladez.esperanto.cz Česká esperantská mládež] [1447] => * {{eo}} [https://www.pasportaservo.org/ ''Pasporta Servo'' – bezplatná hostitelská síť s využitím esperanta] [1448] => * {{cs}} [https://zmsoft.cz/esperanto/ucebnice/ Učebnice esperanta (lernolibro de esperanto)] – česká učebnice esperanta pro samouky i kluby a tábory od Theodora Kiliána [1449] => [1450] => {{Umělé jazyky}}{{Varianty esperanta}} [1451] => [1452] => {{Nejlepší článek}} [1453] => {{Autoritní data}} [1454] => {{Portály|Jazyk}} [1455] => [1456] => [[Kategorie:Esperanto| ]] [1457] => [[Kategorie:Mezinárodní pomocné jazyky]] [1458] => [[Kategorie:Umělé jazyky]] [] => )
good wiki

Esperanto

Varšavě roku 1887 Esperanto (původně Lingvo Internacia - „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem. Název esperanto je odvozen ze pseudonymu, pod nímž roku 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof základy této řeči publikoval.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podstatné jméno','Člen (mluvnice)','Přítomný čas','Praha','Světový kongres esperanta','Světový esperantský svaz','angličtina','Akuzativ','1996','Německo','Židé','Spojené státy americké'

1996

Akuzativ

Angličtina

Německo

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.