Array ( [0] => 14813369 [id] => 14813369 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Estonci [uri] => Estonci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Estonci
''eestlased'' [2] => | populace = '''1 315 819 (2014)'''{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.stat.ee/34278 |datum přístupu=2015-03-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190107090524/https://www.stat.ee/34278 }} [3] => | regiony = {{Vlajka a název|Estonsko}} 909 307 (2014)
Další státy s významnou populací:
[4] => | region1 = {{Vlajka a název|Finsko}} [5] => | pop1 = 44 774 [6] => | ref1 = http://www.stat.fi/tup/suoluk/suoluk_vaesto_en.html [7] => | region2 = {{Vlajka a název|Rusko}} [8] => | pop2 = 17 875 (2010) [9] => | ref2 = {{Cite web|url=http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|title=ВПН-2010|publisher=|accessdate=17 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20120118212344/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|archive-date=18-01-2012|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=23-03-2015|url archivu=https://web.archive.org/web/20120118212344/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/result-december-2011.ppt|datum archivace=18-01-2012}} [10] => | region3 = [11] => | pop3 = [12] => | ref3 = [13] => | region4 = [14] => | pop4 = 25 000 [15] => | ref4 = [16] => | region5 = {{Vlajka a název|Kanada}} [17] => | pop5 = 23 180-50 000 [18] => | ref5 = {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.estemb.ca/estonia_and_canada |datum přístupu=2015-03-23 |url archivu= https://web.archive.org/web/20150705032311/http://www.estemb.ca/estonia_and_canada |datum archivace= 2015-07-05 |nedostupné= ano }}{{Cite web|url=http://www.canadainternational.gc.ca/baltic_states-pays_baltes/bilateral_relations_bilaterales/estonia_relations_estonie.aspx?lang=eng|title=Canada-Estonia Relations|publisher=|accessdate=17 March 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20131120072919/http://canadainternational.gc.ca/baltic_states-pays_baltes/bilateral_relations_bilaterales/estonia_relations_estonie.aspx?lang=eng|archive-date=2013-11-20|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2015-03-23|url archivu=https://web.archive.org/web/20131120072919/http://canadainternational.gc.ca/baltic_states-pays_baltes/bilateral_relations_bilaterales/estonia_relations_estonie.aspx?lang=eng|datum archivace=2013-11-20}} [19] => | region6 = {{Vlajka a název|Austrálie}} [20] => | pop6 = 7 543 (2001) [21] => | ref6 = {{Cite web|url=http://www.ausstats.abs.gov.au/ausstats/free.nsf/Lookup/C41A78D7568811B9CA256E9D0077CA12/$File/20540_2001%20(corrigendum).pdf|title=2054.0 Australian Census Analytic Program: Australians' Ancestries (2001 (Corrigendum))|publisher=[[Australian Bureau of Statistics]]|year=2001|accessdate=17 September 2011}} [22] => | region7 = [23] => | pop7 = [24] => | ref7 = [25] => | region8 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [26] => | pop8 = 2 868 (2001) [27] => | ref8 = {{Cite web|url=http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=20&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20&n_page=2|title=The distribution of the population by nationality and mother tongue|publisher=State Statistics Committee of Ukraine|year=2001|access-date=23-03-2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20081205195839/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=20&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20&n_page=2|archive-date=05-12-2008|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=23-03-2015|url archivu=https://web.archive.org/web/20081205195839/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=20&rz=1_1&rz_b=2_1%20%20%20%20&n_page=2|datum archivace=05-12-2008}} [28] => | region9 = {{Vlajka a název|Spojené království}} [29] => | pop9 = 14 000 [30] => | ref9 = {{Cite web|url=http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=GB|title=United Kingdom|work=Ethnologue|accessdate=17 March 2015}} [31] => | region10 = {{Vlajka a název|Lotyšsko}} [32] => | pop10 = 2 381 [33] => | ref10 = {{Citace elektronické monografie| url=http://www.np.gov.lv/index.php?en=fakti_en&saite=residents.htm| titul=Facts and statistics on residents| vydavatel=Latvian Board for Citizenship and Migration Affairs| datum přístupu=09-03-2009|url archivu= https://web.archive.org/web/20041228043628/http://www.np.gov.lv/index.php?en=fakti_en |datum archivace= 28-12-2004 |nedostupné= ano }} [34] => | region11 = {{Vlajka a název|Irsko}} [35] => | pop11 = 2 373 [36] => | ref11 = [http://www.cso.ie/statistics/placebirthagegroup.htm CSO - Statistics: Persons usually resident or present in the State on Census Night, classified by place of birth and age group] [37] => | jazyky = [[Estonština]] ''(eesti keel)'' [38] => | náboženství = [[Luteránství]] [39] => | příbuzní = [[Ugrofinské národy]] [40] => | poznámky = [41] => | koláž = {{Koláž [42] => | photo1a = Lennart Meri 1998.jpg [43] => | photo1b = Arvo Pärt.jpg [44] => | photo1c = Kerli at Nashville Pride 2012 by Kathryn Parson cropped.jpg [45] => | size = 255 [46] => }} [47] => [[Lennart Meri]] • [[Arvo Pärt]] • [[Kerli]] [48] => }} [49] => '''Estonci''' ([[estonština|estonsky]]: eestlased, dříve ''maarahvas'') jsou ugrofinský národ žijící zejména na území [[Estonsko|Estonska]]. Estonci převážně hovoří [[estonština|estonsky]], což je jazyk finské větve [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]]. Estonština je příbuzná s [[finština|finštinou]] a vzdáleně také s [[maďarština|maďarštinou]]. [50] => Ačkoliv Estonsko je tradičně řazeno mezi [[Baltské státy|pobaltské státy]], jsou Estonci jazykově a etnicky nepříbuzní se svými sousedy [[Lotyši]] a [[Litevci]]. [51] => [52] => == Historie == [53] => [[Soubor:Eesti rahvarõivad-EE 1.jpg|náhled|vlevo|Estonské národní kostýmy]] [54] => Estonsko bylo poprvé [[osídlení|osídleno]] před 10 000 lety poté, co ustoupil baltský [[ledovec]]. Ačkoliv není jisté, jakým [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] hovořili tito první obyvatelé, dá se celkem jistě říci, že první obyvatelé mluvící ugrofinským jazykem příbuzní dnešním Estoncům dorazili na území dnešního Estonska před 5000 lety.Virpi Laitinena et al (2002), ''Y-Chromosomal Diversity Suggests that Baltic Males Share Common Finno-Ugric-Speaking Forefathers'', Human Heredity, pages 68-78, [http://content.karger.com/ProdukteDB/produkte.asp?Aktion=ShowPDF&ArtikelNr=57985&Ausgabe=228324&ProduktNr=224250&filename=57985.pdf] To řadí Estonce mezi nejstarší stálé obyvatele jednoho území v Evropě.[http://books.google.com/books?id=rWB3Bv3vuyMC&printsec=frontcover&source=gbs_summary_r&cad=0#PPA141,M1 Unrepresented Nations and peoples organization By Mary Kate Simmons; p141] {{ISBN|978-90-411-0223-2}} [55] => [56] => Dnešní výraz pro Estonsko je odvozen ze slova ''[[Aestii]]'', kterým staří Germáni označovali lidi žijící na severozápad od řeky [[Visla|Visly]]. Římský historik [[Tacitus]] v roce 98 př. n . l. byl prvním, kdo se zmínil o národu zvaném ''Aestii'', a raní obyvatelé Skandinávie nazývali území jižně od [[Finský záliv|Finského zálivu]] ''Eistland''. Tento název dodnes užívá [[islandština]] a výraz pro Estonce je ''eistr''. [57] => [58] => Estonština patří do finské větve [[ugrofinské jazyky|ugrofinských jazyků]]. [59] => [60] => Nejstarší známé případy psané estonštiny pochází ze 13. století, například latinsky psaná kronika Heinrici Chronicon Livoniae obsahuje slova a části vět v estonštině. První estonsky tištěná kniha spatřila světlo světa v roce 1525. [61] => [62] => Přestože estonské národní uvědomění je spíše spjato až s dobou [[Estonské národní obrození|estonského národního obrození]],Gellner, Ernest (1996). Do nations have navels? ''[[Nations and Nationalism]]'' 2.2, 365–70. již tomuto obrození předcházel určitý stupeň uvědomění si národní identity.Raun, Toivo U. (2003). [http://doi.org/10.1111/1469-8219.00078 Nineteenth- and early twentieth-century Estonian nationalism revisited]. ''[[Nations and Nationalism]]'' 9.1, 129-147. V 18. století se mezi Estonci šíří užívání označení ''eestlane'' spolu se starším ''maarahvas''.Ariste, Paul (1956). Maakeel ja eesti keel. ''Eesti NSV Teaduste Akadeemia Toimetised'' 5: 117–24. [[Bible]] byla do estonštiny přeložena v roce 1739, a počet knih a brožur vydaných v estonštině vzrostl z 18 v padesátých letech 18. století na 54 o čtyřicet let později. Na konci 18. století více než polovina dospělých rolníků byla gramotná. První vysokoškolsky vzdělaní intelektuálové označující sebe sama za Estonce, mezi něž patřili [[Friedrich Robert Faehlmann]] (1798-1850), [[Kristjan Jaak Peterson]] (1801-22) a [[Friedrich Reinhold Kreutzwald]] (1803-82), se objevili ve dvacátých letech 19. století. [63] => [64] => Vládnoucí elity v Estonsku byly již od dobytí Estonska německým [[Řád mečových bratří|Řádem mečových bratří]] ve 13. století převážně německé národnosti ([[baltští Němci]]). [65] => [66] => [[Garlieb Merkel]] (1769-1850), baltský Němec, byl prvním autorem, který považoval Estonce za národ rovnoprávný s ostatními a stal se tak zdrojem inspirace pro estonské národní hnutí, které se opíralo o pobaltskou německou kulturu do poloviny 19. století. Nicméně v polovině století se Estonci stali ambicióznějšími a začali si brát příklad u Finů coby úspěšného národního hnutí a do jisté míry i u sousedního lotyšského národního hnutí. [67] => [68] => Na konci roku 1860 se již Estonci nemohli smířit s německou kulturní a politickou nadvládou. Zato jejich postoj k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] byl před [[rusifikace|rusifikací]] v 80. letech 19. století kladný. [69] => [70] => Estonci mají silné vazby na [[severské státy]], které vyplývají z významného kulturního a náboženského ovlivnění během staletí jejich nadvlády.Piirimäe, Helmut. Historical heritage: the relations between Estonia and her Nordic neighbors. In M. Lauristin et al. (eds.), ''Return to the Western world: Cultural and political perspectives on the Estonian post-communist transition''. Tartu: Tartu University Press, 1997. Estonci se dokonce sami počítají spíše k severským státům než k pobaltským zemím,[http://web-static.vm.ee/static/failid/220/eesti_elu.pdf Estonian foreign ministry report] {{Wayback|url=http://web-static.vm.ee/static/failid/220/eesti_elu.pdf |date=20090325013626 }}, 2004[http://web-static.vm.ee/static/failid/273/Eesti%20elu.pdf Estonian foreign ministry report] {{Wayback|url=http://web-static.vm.ee/static/failid/273/Eesti%20elu.pdf |date=20080307050758 }}, 2002 a to zejména díky etnické a jazykové spřízněnosti s Finy. [71] => [72] => Během let 1945-89 se podíl etnických Estonců v Estonsku snížil z 94% na 61%, což bylo zapříčiněno jak deportacemi organizovanými Sovětským svazem, tak sovětským programem masového přistěhovalectví z Ruska a dalších částí bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] do průmyslových oblastí Estonska. Stejně tak na tom měla podíl válečná emigrace a Stalinovy masové deportace a popravy. Nynější podíl Estonců se blíží k 70%. [73] => [74] => Mimo Estonsko žijí Estonci nejvíce v Rusku, Finsku, Švédsku, Spojených státech nebo dalších západních zemích. V sousedním Lotyšsku žije okolo 2700 Estonců (dle sčítání lidu 1997), a v Litvě v roce 1989 žilo 600 Estonců. [75] => [76] => == Emigrace == [77] => Během druhé světové války v roce 1944 provedla Rudá armáda invazi do Estonska. Mnoho Estonců utíkalo ze své domoviny na lodích či malých člunech přes Baltské moře do Švédska a Německa. Odtud později pokračovali dál a usadili se v Kanadě, Spojených státech a Austrálii. Někteří z nich se i s potomky vrátili do Estonska po získání opětovné nezávislosti země v roce 1991. [78] => [79] => == Osobnosti == [80] => K významným vědcům patří astrofyzik [[Ernst Öpik]], fyzikové [[Thomas Johann Seebeck]], jenž objevil termoelektrický jev, a [[Heinrich Lenz]] či optik [[Bernhard Schmidt]]. Estonský původ měli i zoologové [[Karl Ernst von Baer]] a [[Alexander von Middendorff]]. [81] => [82] => K nejvýznamnějším světovým sémiotikům patří [[Jurij Michajlovič Lotman]]. Lingvista [[Paul Ariste]] zasvětil život studiu umírající votštiny. Ve vývoji estonského jazyka sehrál zásadní roli filolog [[Johannes Aavik]]. Tvůrcem umělého jazyka Occidental byl baltský Němec [[Edgar de Wahl]]. Mezinárodní věhlas získal i filozof a kulturní teoretik [[Jaan Kaplinski]]. V Tallinnu se narodil zakladatel gestalt psychologie [[Wolfgang Köhler]]. [83] => [84] => Za zakladatele moderní estonské literatury je považován [[Friedrich Reinhold Kreutzwald]], za zakladatele moderní estonské poezie jsou označováni [[Marie Underová]] a [[Kristjan Jaak Peterson]]. Významnou představitelkou estonského národního obrození byla básnířka [[Lydia Koidula]] či spisovatel [[Carl Robert Jakobson]]. [[Johann Voldemar Jannsen]] napsal báseň, která se stala později textem estonské národní hymny. Pentalogie ''Pravda a spravedlnost'', jejímž autorem je [[Anton Hansen Tammsaare]], je pilířem estonské prózy. V meziválečném Estonsku vynikli básnířka [[Betti Alverová]] či básník [[Friedebert Tuglas]], který do estonské literatury vnesl prvky impresionismu a symbolismu. Ve druhé polovině 20. století se prosadil [[Jaan Kross]]. K oceňovaným současným autorům patří [[Tõnu Õnnepalu]]. [85] => [86] => Nejproslulejšími hudebními skladateli jsou [[Arvo Pärt]], [[Evald Aav]] a [[Eduard Tubin]]. Z interpretů lze jmenovat dirigenta [[Neeme Järvi]]ho. [87] => [88] => V Estonsku se narodil významný americký architekt [[Louis Kahn]]. [89] => [90] => V modelingu se prosadila [[Carmen Kassová]]. [91] => [92] => Klíčovou postavou meziválečné estonské politiky byl [[Konstantin Päts]]. Hrdinou estonské války o nezávislost v letech 1918-1920 byl [[Johan Laidoner]]. [93] => [94] => Estonskými Němci byli polárník [[Ferdinand Petrovič Wrangel]] i cestovatel [[Otto von Kotzebue]]. [95] => [96] => Dvě zlaté olympijské medaile má zápasník [[Kristjan Palusalu]], olympijským vítězem je i desetibojař [[Erki Nool]]. Uspěl i šachista [[Paul Keres]]. [97] => [98] => == Odkazy == [99] => [100] => === Reference === [101] => {{Překlad|en|Estonians|271508237}} [102] => [103] => [104] => === Související články === [105] => * [[Jestonci]] [106] => * [[Estonsko]] [107] => * [[Dějiny Estonska]] [108] => [109] => === Externí odkazy === [110] => * {{Wikislovník|heslo=Estonec}} [111] => [112] => * [https://web.archive.org/web/20090603051543/http://www.eesti.ee/rahvuskaaslased/ Office of the Minister for Population and Ethnic Affairs: Estonians abroad] [113] => * [http://www.migrationheritage.nsw.gov.au/exhibitions/fromestonia/ From Estonia To Thirlmere ] (online výstava) [114] => * [http://www.migrationheritage.nsw.gov.au/exhibitions/ournewhome/ Our New Home Meie Uus Kodu: Estonian-Australian Stories ] (online výstava) [115] => [116] => {{Uralské národy}} [117] => {{Autoritní data}} [118] => [119] => {{Portály|Estonsko}} [120] => [121] => [[Kategorie:Estonci| ]] [122] => [[Kategorie:Estonská společnost]] [123] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [124] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Estonci

Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska. Estonci převážně hovoří estonsky, což je jazyk finské větve ugrofinských jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'estonština','Friedrich Reinhold Kreutzwald','Estonsko','Arvo Pärt','ugrofinské jazyky','Kristjan Jaak Peterson','Lydia Koidula','Litevci','Ferdinand Petrovič Wrangel','Jaan Kross','Louis Kahn','Johan Laidoner'

Estonsko

Estonsko je pobaltská země ležící na severovýchodě Evropy.

Estonština

Litevci