Array ( [0] => 15490280 [id] => 15490280 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ethan [uri] => Ethan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Ethan [2] => | obrázek = Ethane-2D.png [3] => | velikost obrázku = 120px [4] => | popisek = Strukturní vzorec [5] => | obrázek2 = Ethane-3D-vdW.png [6] => | velikost obrázku2 = 140px [7] => | popisek2 = Prostorový model [8] => | systematický název = ethan [9] => | číslo CAS = 74-84-0 [10] => | číslo EINECS = 200-814-8 [11] => | indexové číslo = 601-002-00-X [12] => | sumární vzorec = C2H6 [13] => | vzhled = bezbarvý plyn [14] => | molární hmotnost = 30,069 4 g/mol [15] => | teplota tání = −183,3 °C [16] => | teplota varu = −88,7 °C [17] => | hustota = 0,565 g/cm³
(''kap., −88,7 °C, 1 013 [[pascal (jednotka)|hPa]]'')
[18] => 2,054 kg/m³
(''plyn, −88,7 °C, 1 013 hPa'')
[19] => 1,282 kg/m³
(''plyn, 15 °C, 1 013 hPa'') [20] => | kritická teplota = 32,2 °C [21] => | kritický tlak = 4,883 9 MPa [22] => | rozpustnost = 0,06 g/l (''25 °C '') [23] => | teplota vznícení = 515 °C [24] => | pKa = 50{{Doplňte zdroj}} [25] => | R-věty = {{R|12}} [26] => | S-věty = {{S|2}} {{S|9}} {{S|16}} {{S|33}} [27] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Ethane | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6324 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Nebezpečí}} [28] => | H-věty = {{H|220}} [29] => }} [30] => '''Ethan''' (mimo chemii dle [[pravidla českého pravopisu|PČP]] '''etan''') je druhý nejjednodušší nasycený [[uhlovodíky|uhlovodík]], patřící mezi [[alkany]]. Za [[normální podmínky|normálních podmínek]] je to bezbarvý hořlavý [[plyn]] bez zápachu jen nepatrně těžší než [[vzduch]]. Ve [[směs]]i se vzduchem obsahující 3 až 12,5 % ethanu snadno [[výbuch|exploduje]]. [31] => [32] => == Příprava == [33] => Průmyslově se připravuje [[frakční zkapalňování|frakčním zkapalňováním]] [[zemní plyn|zemního plynu]] nebo [[ropa|ropných]] plynů. [34] => [35] => V laboratoři jej lze připravit řadou způsobů, např. působením [[jodovodík]]u na [[ethanol]]: [36] => [37] => : CH3CH2OH + 2 HI → CH3CH3 + [[jod|I2]] + [[Voda|H2O]] [38] => [39] => případně [[redoxní reakce|redukcí]] [[jodethan]]u (ethyljodidu) [[zinek|zinkem]] ve [[vodné prostředí|vodném prostředí]]: [40] => [41] => : CH3CH2I + Zn + H2O → CH3CH3 + Zn++ + I− + OH− [42] => [43] => Jinou možností je [[chemická syntéza|syntéza]] [[Wurtzova reakce|Wurtzovou reakcí]] z [[jodmethan|jodmethanu (methyljodidu)]] působením zinku v bezvodém prostředí: [44] => [45] => : 2 CH3I + Zn → CH3CH3 + ZnI2 [46] => [[Soubor:Ethan konformace.png|vlevo|náhled|250px|Konformace ethanu]] [47] => [48] => Běžně používaným laboratorním způsobem přípravy je [[Kolbeho syntéza]], která spočívá v [[elektrochemie|elektrochemické]] [[redoxní reakce|oxidaci]] [[roztok]]u [[octan sodný|octanu sodného]] nebo [[octan draselný|draselného]] na [[anoda|anodě]], přičemž v prvním stupni vzniká vysoce [[reaktivita|reaktivní]] [[radikál]] [[methyl]]: [49] => [50] => : CH3COO− → CH3· + CO2 + e− [51] => [52] => následně se pak dva tyto radikály spojí na ethan: [53] => [54] => : 2 CH3· → CH3CH3 [55] => [56] => == Vlastnosti == [57] => [58] => === Geometrie molekul ethanu === [59] => Ethan je nejjednodušším [[alkany|alkanem]], u kterého lze pozorovat různá prostorová uspořádání, související s téměř volnou otáčivostí dvou [[methyl]]ových skupin CH3 kolem vazby C—C mezi oběma [[uhlík]]y v [[molekula|molekule]]. Tyto různé prostorové konfigurace molekul se nazývají [[konformace]] a molekula zaujímající určitou konformaci je konformer. V závislosti na [[úhel|úhlu]] ''θ'', zvaném ''torzní úhel'', který svírají roviny C—C—H a H—C—C definované [[vodík]]y na sousedních uhlících, se však mění [[potenciální energie]] molekuly. Protože se vodíkové atomy vzájemně odpuzují, je potenciální energie konformeru s ''θ'' = 0° („zákrytová“ konformace) vyšší než v případě hodnoty úhlu ''θ'' = 60° (''nezákrytová'' konformace), a to o 12,6 kJ/mol. Proto za normální teploty většina molekul ethanu (až 99 %) bude mít konformaci blízkou hodnotám úhlu ''θ'' = 60°, 180° nebo 300° (v rozmezí ±30°), přičemž všechny tyto tři konformace budou energeticky rovnocenné. Nejstabilnější konformace má [[symetrie|symetrii]] odpovídající [[bodová grupa|bodové grupě]] ''D''3d. [60] => [61] => [[Tepelná kinetická energie]] molekul za normální teploty (20 °C) je 3,7 kJ/mol, tedy srovnatelně velká s energetickou bariérou, bránící volné rotaci kolem vazby C—C. Proto za těchto podmínek jeden konformer spontánně přechází v jiný, přičemž doba potřebná pro přechod (přetočení) z jedné konformace do druhé je řádově 10−11 s. [62] => [63] => === Chemické reakce ethanu === [64] => [[Soubor:Mol geom ethan.PNG|vpravo|náhled|200px|Prostorový model molekuly ethanu]] [65] => S nadbytkem [[vzduch]]u ([[kyslík]]u) se ethan spaluje na [[voda|vodu]] a [[oxid uhličitý]]: [66] => [67] => : 2 C2H6 + 7 O2 → 4 CO2 + 6 H2O [68] => [69] => Při menším množství kyslíku vzniká místo oxidu uhličitého [[oxid uhelnatý]]: [70] => [71] => : 2 C2H6 + 5 O2 → 4 CO + 6 H2O [72] => [73] => a při jeho nedostatku se ethan spaluje pouze na vodu a [[uhlík]] (saze): [74] => [75] => : 2 C2H6 + 3 O2 → 4 C + 6 H2O [76] => [77] => Citlivou [[Redoxní reakce|oxidací]] může být přeměněn na [[kyselina octová|kyselinu octovou]]: [78] => [79] => : 2C2H6 + 3 O2 → 2CH3COOH + 2H2O [80] => [81] => nebo na [[ethanol]]: [82] => [83] => : 2 C2H6 + O2 → 2 C2H5OH [84] => [85] => Zahříváním na vysokou teplotu kolem 900 °C ve směsi s [[vodní pára|vodní parou]] (proces zvaný [[hydrokrakování]]) se z molekuly ethanu odštěpuje vodík a vzniká nejjednodušší nenasycený uhlovodík ([[alkeny|alken neboli olefin]]) [[ethen|ethen (ethylen)]]: [86] => [87] => : CH3CH3 → CH2═CH2 + H2 [88] => [89] => který je významnou chemickou surovinou. Probíhá-li obdobná reakce za přítomnosti [[chlor]]u při teplotách kolem 500 °C, vzniká jiná významná surovina [[vinylchlorid|chlorethen (vinylchlorid)]]: [90] => [91] => : CH3CH3 + 2 Cl2 → CH2═CHCl + 3 HCl [92] => [93] => Přes nevýhody této metody (silně [[koroze|korozivní]] prostředí [[chlorovodík]]u za značně vysokých teplot) je přesto průmyslově využívána. [94] => [95] => Reakcí s [[chlor]]em vzniká směs chlorovaných [[Derivát (chemie)|derivátů]], v prvním stupni pak [[chlorethan|chlorethan (ethylchlorid)]]: [96] => [97] => : C2H6 + Cl2 → C2H5Cl + HCl [98] => [99] => Reakce má [[radikál]]ový řetězový charakter. Je [[iniciace (chemie)|iniciována]] zahřátím nebo světlem (zejména [[Ultrafialové záření|ultrafialovým]]) a může probíhat bouřlivě až explozivně. [100] => [101] => Reakcí s [[anilin]]em lze z ethanu připravit [[fenylethylamin]]: [102] => [103] => C6H5NH2 + C2H6 → C6H5C2H4NH2 + H2 [104] => [105] => === Fyziologické vlastnosti === [106] => Při vdechnutí má slabě [[narkotikum|narkotické]] účinky. [107] => [108] => == Výskyt v přírodě == [109] => Tvoří 1–6 % [[zemní plyn|zemního plynu]], lze ho nalézt rozpuštěný i v [[ropa|ropě]]. [110] => [111] => [[Spektroskopie|Spektroskopicky]] byl prokázán v [[atmosféra|atmosférách]] velkých [[planeta|planet]] [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] ([[Jupiter (planeta)|Jupiter]], [[Saturn (planeta)|Saturn]], [[Uran (planeta)|Uran]] a [[Neptun (planeta)|Neptun]]) a v atmosféře Saturnova měsíce [[Titan (měsíc)|Titanu]]. Byl také objeven v komách [[kometa|komet]]. [112] => [113] => Je též jednou z molekul nacházejících se v [[mezihvězdný oblak|mezihvězdných plynových oblacích]]. [114] => [115] => == Využití == [116] => Ethan je významnou chemickou surovinou, která je zpracovávaná především v nalezištích zemního plynu a v petrochemických závodech, kde odpadá při zpracování ropy. Nejdůležitějšími výrobky z ethanu jsou [[ethen]] (ethylen) a [[chlorethen]] (vinylchlorid) pro výrobu [[plast]]ů a [[kyselina octová]]. [117] => [118] => Používá se také v [[chladírenství]] jako teplonosné médium. [119] => [120] => V mikrobiologii, fyziologii a lékařství se kapalný ethan používá ke zmrazování mikroskopických vzorků, neboť jejich prudkým ochlazením se zabrání krystalizaci vody, jejíž krystalky by jinak poškodily jemnou strukturu zkoumaného materiálu. [121] => [122] => == Historie == [123] => Ethan byl poprvé syntetizován v roce [[1834]] [[Michael Faraday|Michaelem Faradayem]] zmíněnou elektrolytickou oxidací octanu draselného v roztoku, který však vzniklý plynný produkt omylem považoval za [[methan]], ale dále jej již nezkoumal. V létech 1847–1849, během pokusů, které měly potvrdit radikálovou teorii organické chemie, chemici [[Herman Kolbe]] a [[Edward Frankland]] připravili ethan redukcí [[propionitril|propionitrilu (ethylkyanidu)]] respektive ethyljodidu kovovým [[draslík]]em. Kolbe jej kromě toho připravil elektrolytickou metodou stejně jako Franklin (tato metoda byla později nazvána Kolbeho jménem). Oba dva chemici považovali ethan za radikál methyl. Teprve [[Carl Schorlemmer]] v roce 1864 správně popsal chemickou povahu této látky. [124] => [125] => == Původ jména == [126] => Jméno ethan bylo odvozeno od názvu ''ether'', původně označujícího [[diethylether]]. [127] => [128] => == Reference == [129] => [130] => [131] => == Externí odkazy == [132] => * {{Wikislovník|heslo=etan}} [133] => * {{Otto|heslo=Aethan}} [134] => * {{Commonscat|Ethane}} [135] => [136] => {{alkany}} [137] => {{chladiva}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => {{Portály|Chemie}} [140] => [141] => [[Kategorie:Alkany]] [142] => [[Kategorie:Chladiva]] [] => )
good wiki

Ethan

Ethan (mimo chemii dle PČP etan) je druhý nejjednodušší nasycený uhlovodík, patřící mezi alkany. Za normálních podmínek je to bezbarvý hořlavý plyn bez zápachu jen nepatrně těžší než vzduch.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'alkany','chlor','vzduch','uhlík','zemní plyn','redoxní reakce','kyselina octová','ethen','methyl','ropa','radikál','ethanol'

Alkany

Alkany jsou organické sloučeniny, které patří mezi základní skupinu uhlovodíků.

Chlor

Ethanol

Ethen

Methyl

Radikál

Ropa

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Vzduch