Array ( [0] => 15490262 [id] => 15490262 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eugenika [uri] => Eugenika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Eugenics congress logo.png|náhled|Logo Druhého mezinárodního kongresu eugeniky (1921)]]'''Eugenika''' je sociálně-[[filosofie|filosofický]] směr zaměřený na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Pojem eugenika byl poprvé použit v [[19. století]] britským matematikem a vědcem [[Francis Galton|Francisem Galtonem]]. Pod ''pozitivní eugenikou'' se myslí snaha o rozšíření žádaných znaků v populaci, jako ''negativní eugenika'' bývá označována snaha o vymýcení z populace znaků nežádaných.{{Citace monografie|příjmení=Flegr|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Zamrzlá evoluce|vydání=|vydavatel=Academia|místo=|rok=2008|počet stran=|strany=|isbn=}} [1] => [2] => Ačkoli již [[Platón]] vyslovil základní myšlenku pozitivní eugeniky, kdy ideální potomstvo vzejde z „nejlepších“ mužů a žen, vešla eugenika do lidské historie spíše kvůli své negativní formě v ideologii [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], ale i v nedobrovolných [[Sterilizace (antikoncepce)|sterilizacích]] [[Mentální retardace|mentálně postižených]], [[Epilepsie|epileptiků]] a [[Vězeň|vězňů]] coby nositelů „defektních“ a „nežádoucích“ dědičných znaků v [[Spojené státy americké|USA]] mezi lety 1902 až 1964 (přibližně 63 000 sterilizací) a dalších státech. [3] => [4] => Kritikům eugeniky se nelíbí představa cílevědomého šlechtění lidského genofondu. Předně z politických a hodnotových důvodů, ale i proto, že souvislost mezi [[genotyp]]em a [[fenotyp]]em není — až na určité výjimky — tak přímočará a jednoznačná, jak se dříve soudilo. Není též jasné, kdo by měl určovat, jaké lidské vlastnosti jsou ty nejlepší, přičemž kritici upozorňují na [[Rasismus|rasistické]], [[Antisemitismus|antisemitistické]], [[Homofobie|homofobní]] postoje historické většiny eugeniků, jež vyústily v podobě [[Nacismus|nacismu]]. [5] => [6] => [[Etika|Etické]] otázky v souvislosti s eugenikou se v současnosti objevují především ve vztahu k [[in vitro]] fertilizaci, preimplantačnímu genetickému testování embryí a možnému rozvoji [[genová terapie|genové terapie]].Zvěřinova recenze na: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2006_8_461_467.pdf přičemž tento problém řeší i recenzovaná kniha [7] => [8] => == Historie == [9] => [10] => === Předindustriální doba === [11] => Dle mnohem volnější definice můžeme tvrdit, že je eugenické myšlenky jsou staré jako lidstvo samo. Mnohé málo vyvinuté společnosti raději zabily na pohled chorého novorozence, než aby ho nechali umřít později. Kupříkladu i v dnešní Keni bylo 45 % matek, kterým se narodilo postižené dítě, tlačeno k jeho utracení. Stejné praktiky byly běžné i v antickém světě. Dle starořímského práva by měl otec zabít všechny zdeformovaně vypadající novorozence. Například [[Seneca]] viděl tento akt jako vycházející z rozumu a přirovnal ho k zabití ovce nakažené svrabem nebo příliš agresivního býka{{Citace monografie [12] => | příjmení = Lucius Annaeus Seneca [13] => | titul = De ira [14] => | počet stran = 49 [15] => | kapitola = Kniha 1 [16] => }}. [17] => [18] => Eugenika v plném smyslu, kdy stát centrálně plánuje budoucí generace, se objevila jako důležitá činnost utopistického státu v dialogu [[Ústava (Platón)|Republika]] od [[Platón|Platóna]], který by dal možnost rozhodování o svém partnerovi do rukou technokratické elity{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = The Internet Classics Archive {{!}} The Republic by Plato [20] => | periodikum = classics.mit.edu [21] => | url = http://classics.mit.edu/Plato/republic.4.iii.html [22] => | datum přístupu = 2022-06-24 [23] => }}{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = The Internet Classics Archive {{!}} The Republic by Plato [25] => | periodikum = classics.mit.edu [26] => | url = http://classics.mit.edu/Plato/republic.6.v.html [27] => | datum přístupu = 2022-06-24 [28] => }}. Méně totalitní formu obhajoval i [[Aristotelés|Aristoteles]] v knize Politika{{Citace elektronického periodika [29] => | titul = Aristotle, Politics, Book 7, section 1335b [30] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [31] => | url = https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.01.0058:book=7:section=1335b [32] => | datum přístupu = 2022-06-24 [33] => }}{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Aristotle, Politics, Book 7, section 1334b [35] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [36] => | url = https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.01.0058:book=7:section=1334b [37] => | datum přístupu = 2022-06-24 [38] => }}. Do praxe se však uvedla akorát ve [[Sparta|Spartě]], kde vládnoucí spartská menšina žila pod systémem cílícím na produkci inteligentních disciplinovaných válečníků. Ironicky mnoho historiků argumentuje, že invazivnost a iracionálnost jejich eugenických zákonů byla jedním z důvodu úpadku tohoto městského státu{{Citace periodika [39] => | příjmení = Doran [40] => | jméno = Timothy D. [41] => | titul = Who's Afraid of Spartan Eugenics [42] => | datum vydání = 2019-01-01 [43] => | url = https://www.academia.edu/es/38787357/Whos_Afraid_of_Spartan_Eugenics [44] => | datum přístupu = 2022-06-24 [45] => }} {{Wayback|url=https://www.academia.edu/es/38787357/Whos_Afraid_of_Spartan_Eugenics |date=20220624222105 }}. [46] => [47] => S rostoucí dominancí křesťanství v Evropě se od čehokoli připomínajícího eugeniku upustilo. Dle [[Nový zákon|Nového zákona]] jsou si všechny lidské bytosti rovny v Kristu{{Citace monografie [48] => | titul = Koloským 3 {{!}} CSP Bible {{!}} YouVersion [49] => | url = https://www.bible.com/cs/bible/509/COL.3.CSP [50] => | jazyk = cs [51] => }}{{Citace monografie [52] => | titul = Galatským 3 {{!}} CSP Bible {{!}} YouVersion [53] => | url = https://www.bible.com/cs/bible/509/GAL.3.CSP [54] => | jazyk = cs [55] => }}. [56] => [57] => === Původ moderní eugeniky === [58] => Revival nastal až v [[Novověk|novověku]]. Vzniku moderní eugeniky předcházela dlouhodobá polemika o rozdílnosti [[Lidská rasa|lidských ras]]. Ač koncept nadřazenosti jedné skupiny nad druhou je velmi stará záležitost, až pokrok bělochů v novověku umožnil vznik tzv. vědeckému rasismu. Otec [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]] a [[zoologie]], [[Carl Linné|Carl Linnaeus]], rozdělil v 18. století lidstvo na čtyři poddruhy: ''homo sapiens'' ''africanus'' (Černoši), ''homo sapiens'' ''americanus'' (Indiáni), ''homo sapiens'' ''asiaticus'' (Asiaté) ''a'' ''homo sapiens europaeus'' (Běloši){{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Linnaeus and Race [60] => | periodikum = The Linnean Society [61] => | url = https://www.linnean.org/learning/who-was-linnaeus/linnaeus-and-race [62] => | jazyk = en [63] => | datum přístupu = 2022-06-24 [64] => }}''.''Ty se lišily mnohými dědičnými vlastnostmi. I v pozdějších osvícenských teoriích o lidské diverzitě byl běloch vždy nejvíce perfektní kreací a rasové míchání by ho značně zmrzačilo. Tuto možnou hrozbu pojal důsledně a poprvé do detailů rozvedl roku 1855 hrabě [[Arthur de Gobineau]] v ''Eseji o nerovnosti lidských plemen'', kde tvrdil, že úpadek a vzestup civilizací má jasný vztah s rasovou kvalitou dominantního etnika. Dle jeho výzkumu [[Římská říše|Řím]] a [[Starověké Řecko|Řecko]] padlo kvůli smíchání s [[Barbar|barbary]] a stejného osudu se dočká i [[bílá rasa]], pokud necháme volnou ruku nad tím, kdo s kým plodí děti{{Citace monografie [65] => | příjmení = Gobineau [66] => | jméno = Arthur [67] => | titul = The inequality of human races [68] => | url = http://archive.org/details/inequalityofhuma00gobi [69] => | vydavatel = London : William Heinemann [70] => | počet stran = 246 [71] => }}. Není však jediným. Skrz 19. století se šířilo mnoho studií o životních cyklech civilizací, jak mnozí intelektuálové začínali mít úzkosti, že jejich rasa je aktuálně na svém vrcholu a nadcházející století budou jen v duchu postupné degenerace. [72] => [73] => Roku [[1859]] vyšla [[Charles Darwin|Darwinova]] kniha ''[[O původu druhů]]'' přírodním výběrem (s podtitulem „O zachování vyvolených plemen v boji o život“) a o více než deset let později vyšla navazující práce ''[[O původu člověka]]'', která původ druhů aplikovala na člověka. Není pochyb, že teorie uvnitř těchto knih měly extrémní vliv na lidskou historii a chápání světa. Pro dnešní vládu říká evoluce pramálo o tom, co je dobré a špatné, ale v době Darwina se rychle ujala myšlenka, že přežití nejsilnější skupiny je ideologický cíl sám o sobě, který poslouží jako náhrada již upadajícího křesťanství a stane se lékem proti hrozícímu civilizačnímu úpadku => dnes nazýváno [[sociální darwinismus]]. [74] => [75] => Není pochyb, že sám [[Charles Darwin|Darwin]] byl součástí tohoto hnutí. Když považoval šlechtění zvířat jako důkaz evoluce, není daleko zeptat se, zda bychom nemohli i z lidí vyšlechtit nadřazenou rasu. Charles Darwin si byl vědom demografického přechodu v 19. století, kdy porodnost chudých začala převyšovat nejbohatší, a obával se, že další zlepšení kvality života povede k přemnožení lidí chorého charakteruCharles Darwin, The Descent of Man, část II, kapitola XXI, str. 405. Mnohem důležitější je ale pro eugeniku jeho bratranec [[Francis Galton]], který v roce [[1883]] i poprvé vyslovil slovo eugenika, které odvodil z starořeckého slova ''eugene'' = dobře narozen. Ve své knize ''Dědičný génius'' argumentoval, že většina dobrých vlastností člověka je děděna z generace na generaci{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Hereditary Genius [77] => | periodikum = galton.org [78] => | url = https://galton.org/books/hereditary-genius/ [79] => | datum přístupu = 2022-06-24 [80] => }}. Není pochyb, že Galton byl sám renesanční člověk a pro účely svého snu o stvoření lepší rasy vytvořil řady statistických nástrojů. Můžeme jmenovat [[Korelace|korelační koeficient]] nebo [[Regresní analýza|regresní analýzu]]. V jeho eseji ''Statistická šance, základ eugeniky'' popsal, jak nám matematika může pomoci vypočítat kvalitu člověka{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = Probability the foundation of Eugenics [82] => | periodikum = galton.org [83] => | url = https://galton.org/books/probability-eugenics/index.html [84] => | datum přístupu = 2022-06-24 [85] => }}. V sci-fi knize ''Kantsaywhere'' chtěl ukázat, jak by jeho ideální společnost fungovala{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = UCL [87] => | titul = Francis Galton's Kantsaywhere [88] => | periodikum = Library Services [89] => | url = https://www.ucl.ac.uk/library/special-collections/kantsaywhere [90] => | datum vydání = 2018-08-23 [91] => | jazyk = en [92] => | datum přístupu = 2022-06-24 [93] => }}, ale jelikož byl již na sklonku života, nikdy nebyla dokončena. Jedny z jeho navrhovaných politik bylo přiřazení lidí do kast dle jejich genetické hodnoty, od které by se odvíjelo, zda osoba může uzavřít manželství, mít děti či kolik jich mít. [94] => [95] => Na přelomu století byla eugenika již naprosto běžným intelektuálním konceptem. Začátkem 20. století se začaly zakládat mnohé instituce zkoumající zlepšení lidského druhu. Jedna z prvních byla roce 1904 Galtonova laboratoř. Po jeho smrti roku 1910 ji vedli další světoznámí statistici (a eugenici) [[Karl Pearson]] a [[Ronald Fisher|Ronald Fischer]]. [96] => [97] => Přelomovým rokem se stal pro eugeniky rok [[1912]], kdy [[Londýnská univerzita]] uspořádala první Mezinárodní eugenický kongres, kterého se zúčastnilo 750 přívrženců z celé Evropy i Spojených států amerických, pod organizací syna Charlese Darwina Leonarda{{Citace periodika [98] => | příjmení = S. [99] => | jméno = E. H. J. [100] => | titul = The First International Eugenics Congress [101] => | periodikum = Nature [102] => | datum vydání = 1912-08-01 [103] => | ročník = 89 [104] => | číslo = 2231 [105] => | strany = 558–561 [106] => | issn = 1476-4687 [107] => | doi = 10.1038/089558a0 [108] => | jazyk = en [109] => | url = https://www.nature.com/articles/089558a0 [110] => | datum přístupu = 2022-06-24 [111] => }}. Viceprezidentem kongresu byl budoucí premiér [[Winston Churchill]]{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Churchill and Eugenics [113] => | periodikum = International Churchill Society [114] => | url = https://winstonchurchill.org/publications/finest-hour-extras/churchill-and-eugenics-1/ [115] => | datum vydání = 2009-05-31 [116] => | jazyk = en-US [117] => | datum přístupu = 2022-06-24 [118] => }}. Mezi účastníky byli sociolog [[Robert Michels]], statistik [[Corrado Gini]], genetik [[Reginald Punnett]], filosof [[F. C. S. Schiller]], rektoři [[Harvardova univerzita|Harvardovy]] i [[Stanfordova univerzita|Stanfordovy]] univerzity, budoucí prezident Francie [[Paul Doumer]] a vynálezce [[Alexander Graham Bell]]{{Citace elektronické monografie [119] => | příjmení = TWO [120] => | jméno = One [121] => | titul = Proceedings of the First International Eugenics Congress 1912, volume 1 [122] => | url = https://www.legacies-of-eugenics.org/library/international-eugenics-congress/1912-first-eugenics-congress/proceedings-first-international-eugenics-congress-1912-volume-1/ [123] => | datum vydání = 2019-12-20 [124] => | datum přístupu = 2022-06-24 [125] => | jazyk = en-GB [126] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220218193736/https://www.legacies-of-eugenics.org/library/international-eugenics-congress/1912-first-eugenics-congress/proceedings-first-international-eugenics-congress-1912-volume-1/ [127] => | datum archivace = 2022-02-18 [128] => | nedostupné = ano [129] => }}. Debatovalo se o tom, jak zabránit méněcenné populaci v rozmnožování a jak podpořit porodnost u „rasově kvalitních obyvatel“. [[Spojené státy americké]] sklidily na kongresu velký obdiv účastníků jako vedoucí mocnost v oblasti nucené sterilizace{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = 100 Years of Forced Sterilizations in the U.S. [131] => | periodikum = ThoughtCo [132] => | url = https://www.thoughtco.com/forced-sterilization-in-united-states-721308 [133] => | jazyk = en [134] => | datum přístupu = 2022-06-24 [135] => }}. [136] => [137] => Proti eugenice se ostře postavila [[katolická církev]] a papež [[Pius XI.]] ji explicitně odsoudil včetně její aplikace v roce [[1930]] v [[encyklika|encyklice]] ''[[Casti connubii]]''http://www.vatican.va/holy_father/pius_xi/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_31121930_casti-connubii_en.html. [138] => [139] => === Německo === [140] => Jedním z prvních přívrženců sociálního darwinismu v Německu se stal profesor [[zoologie]] [[Ernst Haeckel]], pozdější [[profesor]] [[antropologie]] na univerzitě v [[Jena|Jeně]]. Roku [[1869]] prohlásil, že „[[germáni|germánské]] národy jsou nadřazeny všem ostatním“ a stejně jako Galton obhajoval systematickou likvidaci „slabých a nemocných“.C.Clayová – M.Leapman, Panská rasa, Nacistické Německo a experiment Lebensborn. {{ISBN|80-85928-43-4}}, Nakladatelství Columbus Praha 1996 Haeckelovo dílo dále rozvinul jeho nástupce na katedře sociální antropologie [[Alfred Ploetz]], který vymyslel výraz „rasová hygiena“. V pozdějších pracích rozvinul teorii o nutnosti vypracovat program populační kontroly, jenž by zajistil přežití jen těch „nejlepších rasových vlastností“, přestože moderní věda jasně rozporuje spojování [[Sociální konstruktivismus|sociálně zkonstruovaných]] rasových kategorií a [[Předsudek|předsudečných]] vlastností. Roku [[1905]] byl Ploetz mezi zakladateli Spolku pro rasovou hygienu, jehož členové se hlásili k eugenice. Ještě radikálnější názory než Ploetz měl [[Fritz Lenz]] z univerzity v [[Mnichov]]ě, jenž byl od roku 1923 prvním německým profesorem „rasové hygieny“. Lenz podporoval nejen sterilizace „méněcenných“ osob, ale zastával názor, že „kvalitnější vrstvy společnosti“ musí plodit mnohem více dětí než dosud. Porovnával také „rasy“ a dospěl k závěru, že [[černoši]] i [[Židé]] jsou „nekvalitní rasou“, zatímco [[nordická rasa]] je tou „nejlepší“. Spolu s [[genetika|genetikem]] Erwinem Bauerem a [[antropologie|antropologem]] [[Eugen Fischer|Eugenem Fischerem]] sepsal učebnici o rasových otázkách ''Nástin genetiky člověka a rasové hygieny'' (vyšla v roce 1921).{{Doplňte zdroj}} Tato kniha byla velmi kladně přijata nejen na univerzitách v Německu, ale také ve Velké Británii. Velkým obdivovatelem Fritze Lenze byl tehdy ještě nepříliš známý [[Adolf Hitler]]. Toho sociální darwinismus inspiroval k vytvoření teorie [[Lebensraum]] = rozšíření životního prostoru pro germánskou rasu, která sloužila jako plán za 2. světovou válkou. Během let 1939-1945 bylo zavražděno přibližně 200 000 lidí v rámci "eugenického" programu [[Akce T4]]. [141] => [142] => === Velká Británie === [143] => Lenzova kniha ''Nástin genetiky člověka a rasové hygieny'' byla nadšeně přijata řadou vědců také ve [[Spojené království|Velké Británii]] a velmi pochvalně se o ní vyjádřil třeba spisovatel [[L. A. G. Strong]] v roce 1931 v periodiku ''New Statesman and Nation''. K myšlenkám eugeniky se ve Velké Británii hlásilo rovněž mnoho dalších osob z řad inteligence a umělců. Asi nejhorlivějším zastáncem eugeniky byl spisovatel [[Herbert George Wells|H. G. Wells]], který dal průchod svým sympatiím k eugenice především v knize ''Tušení'' (''Anticipations'', 1901), která se dá z dnešního pohledu bez váhání označit za [[rasismus|rasistickou]] a [[antisemitismus|antisemitskou]]. Je třeba si uvědomit, že na počátku 20. století panovalo zcela jiné myšlenkové klima než dnes. Jak někteří umělci, tak také někteří [[filosof]]ové a vědci zastávali názor, že společnost v Evropě je třeba zásadním způsobem nově uspořádat, jelikož [[civilizace]] se vlivem překotného rozvoje [[průmysl]]u, nadměrné koncentrace chudých lidí ve městech a nerovnoměrného rozdělování světového bohatství řítí do katastrofy. Jedním z řešení na celou řadu tehdejších problému se zdála eugenika. Obyvatelé Velké Británie neměli s jejím přijetím větší problémy i proto, že zcela promyšleně provozovali již řadu let dost tvrdou a rasisticky zaměřenou politiku v celé řadě svých [[kolonie|kolonií]] a na okupovaných územích (např. [[Indie]], Jižní Afrika). Autorem, který měl velký vliv na další vývoj eugeniky, byl rovněž Angličan — [[Houston Stewart Chamberlain]], zeť [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Chamberlain se usadil na [[Evropa|kontinentě]] a v roce 1899 vydal v Mnichově knihu ''Základy dvacátého století'', kterou obdivoval jak H. G. Wells, tak i [[Adolf Hitler]]. Chamberlain zastával názor, že příslušníci „vyšších ras“ se nesmí mísit s příslušníky jiných. Tvrdil, že [[Starověké Řecko|antické Řecko]] i [[Starověký Řím|Římská říše]] zanikly jen proto, že u jejich obyvatel došlo mísením populací k „rasové degeneraci“. Obvinil také [[Židé|Židy]] z toho, že se „snaží cíleně mísit s vyšší rasou a tím ji zničit“. Adolfa Hitlera tyto teorie fascinovaly a některé z Chamberlainových myšlenek lze nalézt i v Hitlerově knize ''[[Mein Kampf]]''. [144] => [145] => Autor mnoha britských eugenických zákonů byl již zmíněný [[Winston Churchill]]. [146] => [147] => === Spojené státy === [148] => {{Viz též|Eugenika ve Spojených státech amerických}} [149] => S cílem zabránit zvyšování počtu „podřadných členů společnosti“ se ujala myšlenky eugeniky i Američanka [[Margaret Sanger]]ová, která podporovala ''negativní eugeniku'', filozofii, která tvrdí, že lidské dědičné vlastnosti mohou být zlepšeny prostřednictvím sociální intervence. Ve svém přístupu používala vylučovací imigrační politiku, volného přístupu k metodám kontroly porodnosti, zcela volné plánování rodičovství pro „mentálně zdatné“ a povinné [[Rasová segregace|segregace]] nebo sterilizace pro „hluboce retardované“.Sanger, "A Plan For Peace", ''Birth Control Review,'' April 1932, p. 106 [150] => [151] => První zákon o sterilizaci „méněcenných a asociálních živlů“ byl vydán v roce 1907 ve Spojených státech. Zákon umožňoval sterilizovat zatvrzelé zločince a duševně nemocné a v roce 1914 byl na podnět psychiatrů rozšířen na zloděje recidivisty a alkoholiky. V Německu byl sterilizační zákon vydán v roce 1933, když se vlády ujali nacisté. [152] => [153] => Eugenika značně ovlivnila imigrační politiku od roku 1924, kdy bylo de facto zakázáno nebílým lidem imigrovat do Spojených států{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Milestones: 1921–1936 - Office of the Historian [155] => | periodikum = history.state.gov [156] => | url = https://history.state.gov/milestones/1921-1936/immigration-act [157] => | datum přístupu = 2022-06-24 [158] => }}. [159] => [160] => === Československo === [161] => Česká (později Československá) eugenická společnost (ČES) byla založena v roce 1915. Prvním předsedou byl filozof a pedagog [[František Čáda (filosof)|František Čáda]] (1855–1918) a mezi jejími prvorepublikovými členy byli např. [[Ladislav Haškovec]] (1866–1944), [[Vladislav Růžička]] (1870–1934), [[Karel Herfort (1871)|Karel Herfort]] (1871–1940), [[Jaroslav Kříženecký]] (1896–1964), [[Josef Drachovský]] (1876–1961) či [[Edvard Beneš]]. ČES neúspěšně prosazovala v legislativě např. povinné lékařské vysvědčení před sňatkem a zavedení možnosti přerušení těhotenství na základě eugenické indikace. Roku 1924 byl za pomoci ministerstva veřejného zdravotnictví založen výzkumný a propagační Československý ústav pro národní eugeniku. ČES dále provozoval při univerzitní poliklinice Poradnu pro dědičné choroby.{{Citace monografie|příjmení = Sekla|jméno = Bohumil|příjmení2 = |jméno2 = |titul = doslov ke knize Co je to eugenika? Leonarda Darwina|vydání = |vydavatel = |místo = Praha|rok = 1936|počet stran = 76|strany = 73|isbn = }} [162] => [163] => V 30. letech v souvislosti se zavedením sterilizačního zákona v Německu byla znovu obnovena odborná debata o možnosti zavést podobný zákon i v Československu. Od roku 1936 byl připravován návrh samostatného československého zákona o eugenické sterilizaci, na němž pracovali zejména [[Bohumil Sekla]] (1901–1987), [[Vladimír Bergauer]] (1898–1942) a právnička [[Jarmila Veselá (právnička)|Jarmila Veselá]] (1899–1972). Návrh předpokládal vykonání sterilizačního zákroku na základě svolení dané osoby za dohledu odborníků z řad lékařů-eugeniků a sociálních pracovníků. Jako chirurgické zákroky byly navrženy [[vasoligatura]] a [[vasektomie]] (u mužů) a [[salpingektomie]] (u žen). Návrh zákona se ovšem nedostal ani do paragrafované podoby.{{Citace periodika|příjmení = Šimůnek|jméno = Michal|titul = Pro et contra debaty o zavedení tzv. eugenické sterilizace v Československu, 1933 - 1938|periodikum = Speciální pedagogika 22;3|datum = |ročník = |číslo = |strany = 224–240|url = http://dspace.specpeda.cz/handle/0/176}} {{Wayback|url=http://dspace.specpeda.cz/handle/0/176 |date=20160105071107 }} [164] => [165] => === Eugenika po druhé světové válce === [166] => Po druhé světové válce se proto většina vědců zabývajících se nadále eugenikou označuje za odborníky populační vědy, [[genetika|genetiky]] člověka či sociobiology. Přejmenovány byly i odborné časopisy a organizace. Jméno ''Annals of Eugenics'' se změnilo na ''Annals of Human Genetics''. Americká Dokumentační kancelář pro eugeniku byla přejmenována na laboratoř [[Cold Spring Harbor]] a Londýnská Dokumentační kancelář pro eugeniku (založena 1904) se přejmenovala na Galtonovu laboratoř. [[Eugenická společnost]] (založena 1907) je dnes [[Galtonův institut|Galtonovým institutem]]. Vědci a některé instituce, které se v nacistickém Německu podílely na [[rasismus|rasově]] motivovaných pokusech na lidech, mohly ve svých výzkumech pokračovat i po válce (ovšem už opravdu vědeckými metodami). Mezi nacistické eugeniky patřil také dr. [[Robert Ritter]], od roku 1936 ředitel Centra pro rasovou hygienu a výzkum dědičnosti, který po válce pokračoval bez problémů ve své kariéře jako dětský [[psycholog]]. Řada dalších nacistických eugeniků — třeba [[Fritz Lenz]] nebo [[Heinrich Schade]] — získala po válce znovu profesury na německých univerzitách, tentokrát již v oblasti [[genetika|genetiky]] člověka nebo [[psychiatrie]] (nikoli již „rasové hygieny“ a eugeniky). Rasových teorií a přístupů vypracovaných nacistickými příznivci eugeniky využívalo ještě v roce [[1972]] [[Švýcarsko]]. V současné době příznivci eugeniky z řad vědců již nevyvolávají příliš kontroverzní témata, ale i tak se drží základů eugeniky a snaží se například vědecky dokázat, že inteligence jedince je dána z větší části dědičností, s čímž někteří jejich oponenti nesouhlasí a kladou důraz na roli výchovy a prostředí (kvalitou škol, důrazem na vzdělání v rodině). Myšlenky eugeniky se dnes částečně přesunuly do jiných oblastí vědy, především [[genetika|genetiky]], kde dochází občas k vědeckým sporům, které mají často společenský podtext. [167] => [168] => == Eugenika dnes == [169] => [[Soubor:20_weeks_pregnant.png|náhled|20 týdnů starý lidský plod, v případě postižení plodu Downovým syndromem je v Česku legální interrupce do 24. týdne.]] [170] => Dnes se ve vyspělých zemích eugenika zpravidla omezuje pouze na [[těhotenství]]. První skupina metod používá diagnostiku, která odhaluje [[Genetická choroba|dědičné choroby]] a vady u [[fétus|plodu]]. Vadné plody jsou pak doporučovány k [[interrupce|interrupci]].http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4590 {{Wayback|url=http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4590 |date=20071212075349 }} Jan Šmarda: ''Vyhledávání nežádoucích [[alela|alel]] a eugenika'' in [[Vesmír (časopis)|Vesmír]] 2001/5 Druhá metoda související s umělým oplodněním má podobu výběru vhodného dárce vajíček či spermatu a případně testování a výběru nejlepšího embrya z většího počtu vytvořených umělým procesem{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = Archivovaná kopie [172] => | url = http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/napsalose/?article=549 [173] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071130042744/http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/napsalose/?article=549 [174] => | datum archivace = 2007-11-30 [175] => | datum přístupu = 2008-01-03 [176] => | nedostupné = ano [177] => }}. Třetí je přímo zasahovat do [[Genom|genomu]] [[Vajíčko|vajíček]], [[Embryo|embryí]] či [[Zygota|zygot]]. Takováto praxe je již sice proveditelná, avšak obvykle naráží na etické zákony. Jako příklad lze čínského vědce He Jiankuiho, který voperoval dovnitř dvou embryí gen značně navyšující imunitu vůči HIV, ale následně skončil na tři roky ve vazbě. [178] => [179] => Eugenika je stále významnou součástí ideologie více pravicově orientovaných [[Transhumanismus|transhumanistů]]. Obvykle v kruhu okolo [[Nick Land|Nicka Landa]]. [180] => [181] => == Odkazy == [182] => === Reference === [183] => [184] => [185] => === Literatura === [186] => * Jan Beneš: ''Člověk'', Mladá fronta, Praha 1994, {{ISBN|80-204-0460-0}} [187] => * Ivo T. Budil, Vladimír Blažek, Vladimír Sládek a kolektiv: ''Dějiny, rasa a kultura'', Vlasta Králová, Plzeň 2005, {{ISBN|80-903412-4-1}} [188] => * Catrine Clayová, Michael Leapman: ''Panská rasa – Nacistické Německo a experiment Lebensborn'', Columbus, Praha 1996, {{ISBN|80-85928-43-4}} [189] => [190] => === Související články === [191] => * [[Dědičnost]] [192] => * [[Dědičnost proti prostředí]] [193] => * [[Kasta]] [194] => * [[Liberální eugenika]]¨ [195] => * [[Akce T4]] - nacistický "eugenický" program [196] => [197] => === Externí odkazy === [198] => * {{commonscat}} [199] => * {{wikicitáty|téma=Eugenika}} [200] => {{Autoritní data}} [201] => {{portály|Filozofie|Biologie}} [202] => [203] => [[Kategorie:Eugenika| ]] [204] => [[Kategorie:Bioetika| ]] [205] => [[Kategorie:Evoluce]] [206] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [207] => [[Kategorie:Genetika]] [] => )
good wiki

Eugenika

Logo Druhého mezinárodního kongresu eugeniky (1921)Eugenika je sociálně-filosofický směr zaměřený na studium metod, které usilují o dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Pojem eugenika byl poprvé použit v 19.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'genetika','Francis Galton','Akce T4','Fritz Lenz','Adolf Hitler','Platón','rasismus','Winston Churchill','Židé','Spojené státy americké','zoologie','Starověké Řecko'

Genetika

Platón

Rasismus

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.

Zoologie