Array ( [0] => 15491411 [id] => 15491411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eukleidés [uri] => Eukleidés [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => {{Různé významy|tento=alexandrijském matematikovi a geometrovi Eukleidovi|druhý=filozofu Eukleidovi, zakladateli megarské školy,|stránka=Eukleidés z Megary}} [2] => '''Eukleidés''' též '''Euklides''' nebo '''Euklid''' (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl [[Řecko|řecký]] [[matematik]] a [[Geometrie|geometr]]. Většinu života strávil v [[Alexandrie|Alexandrii]] v [[Egypt]]ě. Bývá označován za nejvýznamnějšího matematika [[Antika|antického]] světa.{{Citace elektronického periodika [3] => | titul = Euclid {{!}} Biography, Contributions, & Facts [4] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [5] => | url = https://www.britannica.com/biography/Euclid-Greek-mathematician [6] => | jazyk = en [7] => | datum přístupu = 2020-11-20 [8] => }} Jeho kniha ''[[Eukleidovy Základy|Základy]]'' patří k nejvlivnějším v dějinách oboru. [9] => [10] => == Život a dílo == [11] => O Eukleidově životě víme velmi málo, jediným [[starověk]]ým [[Biografie|biografickým]] zdrojem je několik vět [[Helénismus|helénistického]] autora [[Proklos|Prokla]] v jeho přehledu z 5. století (tedy z doby 800 let po Euklidovi). Jako místa jeho narození bývají uvažována [[libanon]]ský [[Týr (město)|Týr]], [[egypt]]ská Alexandrie, či [[Sicílie|sicilská]] [[Gela]].{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení = Králová [13] => | jméno = Magda [14] => | titul = Euklidés {{!}} Eduportál Techmania [15] => | periodikum = edu.techmania.cz [16] => | vydavatel = [17] => | url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1133/euklides [18] => | datum vydání = [19] => | url archivu = [20] => | datum přístupu = 2020-11-20 [21] => }} Studoval snad v [[Athény|Athénách]] na [[Platón]]ově Akademii, kde se geometrii naučil od [[Eudoxos z Knidu|Eudoxa]] a Theaitéta. Král [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaios I.]] (323–283 př. n. l.) ho povolal do nově založené [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijské knihovny]] (či [[Músaion v Alexandrii|Múseia]]), kde pracoval a snad také učil. Mezi jeho žáky snad patřil také [[Archimédés]]. Vedle základů geometrie se věnoval i [[Teorie čísel|teorii čísel]], [[Perspektiva|perspektivě]], [[kuželosečka|kuželosečkám]] a [[Sférická geometrie|sférické geometrii]]. [22] => [23] => Jeho kniha ''Data'' pojednává o výpočetních postupech a obsahuje více než 80 Eukleidových původních matematických vět. Patří k nim například věta o výšce v [[Pravoúhlý trojúhelník|pravoúhlém trojúhelníku]] (V každém pravoúhlém trojúhelníku je obsah čtverce sestrojeného nad výškou k přeponě roven obsahu obdélníka, jehož strany tvoří [[Úsečka|úsečky]] přepony rozděleného touto výškou) nebo věta o odvěsně pravoúhlého trojúhelníku (V každém pravoúhlém trojúhelníku je obsah čtverce sestrojeného nad odvěsnou roven obsahu obdélníka, jehož strany tvoří předpona a úsek přepony přilehlý k dané odvěsně).{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení = Reichl [25] => | jméno = Jaroslav [26] => | příjmení2 = Všetička [27] => | jméno2 = Martin [28] => | titul = Encyklopedie fyziky: Eukleidovo dílo [29] => | periodikum = fyzika.jreichl.com [30] => | vydavatel = [31] => | url = http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1420-eukleidovo-dilo [32] => | datum vydání = 2006 [33] => | url archivu = [34] => | datum přístupu = 2020-11-20 [35] => }} [36] => [37] => V knize ''Optika'' položil základy studia [[Perspektiva|perspektivy]], v knize ''Základy hudby'' shrnul dědictví [[Pythagoreismus|pythagorejců]]. Jeho nedochovaný spis ''Kónika'' se stal základem slavného stejnojmenného spisu [[Apollónios z Pergy|Apollónia z Pergy]] o [[Kuželosečka|kuželosečkách]]. Spis ''Věci týkající se vidění'' je věnován teorii rovinných i konkávních zrcadel. [38] => [39] => Hlavním Eukleidovým dílem jsou však ''[[Eukleidovy Základy|Základy]]'' ([[řečtina|řecky]] ''Stoicheia'') ve třinácti knihách, jež začínají stanovením deseti základních postulátů či [[axiom]]ů [[geometrie]], a pak postupují systémem „věta – důkaz“. Obsahují jak knihy geometrické, tak také [[Aritmetika|aritmetické]], nicméně převaha geometrie (9 ze 13 knih) je pro starořeckou matematiku typická. K nejslavnějším postulátům v knize patří definice [[Zlatý řez|zlatého řezu]]. V knize též dokázal, že [[Prvočíslo|prvočísel]] je nekonečně mnoho, a že [[odmocnina]] ze 2 není [[racionální číslo]]. ''Základy'' shrnují práci mnoha dřívějších matematiků a filosofů a jsou zdaleka nejúspěšnější matematickou knihou všech dob, která se užívala více než 2000 let. Například ve středověku se jednalo o důležitou učebnici pro intelektuály stejně jako pro tehdejší architekty. Na anglických středních školách se používala jako středoškolská učebnice geometrie až do 20. století. [40] => [41] => Starořecký originál knihy se nedochoval, nejstarší známý rukopis pochází z 9. století a je v držení [[Vatikánská apoštolská knihovna|Vatikánské knihovny]]. V lednu roku 1887 předložil český překlad ''[[Eukleidovy Základy|Základů]]'' včetně dodatečných knih 14. a 15. Josef Smolík, jeho překlad však nebyl publikován. V letech 1903 až 1907 přeložil ''[[Eukleidovy Základy|Základy]]'' také [[František Servít]], jeho překlad vyšel v jednom svazku roku 1907. Na [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzitě]] mírně upravili Servítův překlad pod vedením [[Petr Vopěnka|Petra Vopěnky]] a znovu jej vydali v pěti sešitech. Nový český překlad vybraných definic a vět společně se zrcadlovým řeckým textem je obsažen v knize ''Řecké matematické texty''. [42] => [43] => Kniha ''Základy'' byla pro jeho současníky psána způsobem, který nebyl příliš srozumitelným. Proklos praví, že se král Ptolemaios I. optal Eukleida, zda neexistuje nějaká schůdnější cesta k porozumění geometrie než jeho ''Základy''. Eukleidés prý odpověděl: „Ke geometrii nevedou žádné královské cesty!“ Podle některých zdrojů ještě dodal: „Bez práce nejsou ani koláče, ani geometrie.“ [44] => [45] => == Základy == [46] => {{Podrobně|Eukleidovy Základy}} [47] => [[Soubor:Unibibliotek Salzburg Artes liberales Geometria.jpg|náhled|Geometrie a Eukleides podle rukopisu z 15. století (Salcburk)]] [48] => [[Soubor:EuclidStatueOxford.jpg|náhled|Eukleidés na soše v [[Museum of Natural History|muzeu v Oxfordu]]]] [49] => * [[Eukleidovská geometrie#Kniha I|1. kniha]]: pojednání o základech geometrie, rovnoběžkách, [[trojúhelník|trojúhelnících]] a [[rovnoběžník|rovnoběžnících]] (tvrzení 47 [[matematický důkaz|důkaz]] [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]]) [50] => * [[Eukleidovská geometrie#Kniha II|2. kniha]]: pojednání o [[planimetrie|planimetrii]] [51] => * [[Eukleidovská geometrie#Kniha III|3. kniha]]: pojednání o kružnici a [[kruh]]u [52] => * [[Eukleidovská geometrie#Kniha IV|4. kniha]]: pojednání o [[tětiva (geometrie)|tětivových]] a [[tečna|tečnových]] [[mnohoúhelník|mnohoúhelnících]] a kružnici vepsané a opsané [53] => * 5. kniha: pojednání o [[poměr]]ech [54] => * 6. kniha: pojednání o geometrické [[Podobnost (geometrie)|podobnosti]] [55] => * 7. kniha: pojednání o [[teorie čísel|teorii čísel]], [56] => * 8. kniha: pokračování pojednání o teorii čísel [57] => * 9. kniha: teorie čísel – [[čtvercové číslo|čtvercová čísla]], [[prvočíslo|prvočísla]], ... (tvrzení 20 [[matematický důkaz|důkaz]], že [[Prvočíslo|prvočísel]] je nekonečně mnoho) [58] => * 10. kniha: teorie [[iracionální číslo|iracionálních čísel]]. [59] => * 11. kniha: [[stereometrie]] – pojednání o geometrii [[těleso|těles]] [60] => * 12. kniha: pojednání o [[obsah|povrchu]] a [[objem]]u těles [61] => * 13. kniha: pojednání o [[Platónské těleso|pravidelných (platónských) tělesech]] [62] => [63] => == Postulát == [64] => Eukleidovy ''Základy'' je velmi stará kniha, místy možná i porušená. Následující překlady jsou velmi volné a používají moderní pojmy. [65] => [66] => Základy začínají definicemi, například: [67] => * Bod je to, co nemá části. [68] => * Úsečka je délka bez šířky. [69] => * Konce úsečky jsou body. [70] => [71] => Následují „obecné pojmy“, jež se netýkají pouze geometrie: [72] => * Věci rovné jedné a téže věci jsou rovné i sobě navzájem. [73] => * Když se k rovným přidá stejné, jsou i součty stejné. [74] => * Úsečku lze bez omezení prodloužit. [75] => * Celek je větší než jeho část. [76] => [77] => Vlastních postulátů je pět: [78] => * Každými dvěma body lze vést úsečku. [79] => * Tuto úsečku lze libovolně prodloužit. [80] => * Každou úsečkou lze opsat kružnici kolem jednoho jejího konce. [81] => * Všechny pravé úhly jsou si rovny. [82] => * Mějme přímku a bod. Tímto bodem lze vést jen jednu rovnoběžku s danou přímkou. [83] => [84] => == Pocty Eukleidovi == [85] => * [[Planetka]] 4354 se jmenuje ''Euclides''. [86] => * ''Euclides'' je kráter na Měsíci (7,4° S, 29,5° W, 12 km v průměru, 1,3 km hloubka) [87] => [88] => == Odkazy == [89] => [90] => === Reference === [91] => [92] => [93] => === Literatura === [94] => * M. Bečvářová, ''Eukleidovy Základy, jejich vydání a překlady.'' 1. vyd. Praha: Prometheus, 2002. 297 s. Dějiny matematiky; sv. 20. {{ISBN|80-7196-233-3}}. [http://dml.cz/handle/10338.dmlcz/401796 pdf] [95] => * Fr. Servít, ''Eukleidovy Základy'', Jednota českých mathematiků, Praha, 1907. [http://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/Eukleides.pdf pdf] [96] => * P. Vopěnka, ''Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Rozpravy s geometrií 1.-4.'' Praha, 2000. [97] => * P. Vopěnka, ''Horizonty nekonečna''. Praha, 2004. [98] => * Eukleidés, ''Základy; knihy I-IV.'' Nakladatelství OPS, 2008. [99] => * Eukleidés, ''Základy; knihy V-VI.'' Nakladatelství OPS, 2009. [100] => * Eukleidés, ''Základy; knihy VII-IX.'' Nakladatelství OPS, 2010. [101] => * Eukleidés, ''Základy; knihy XI-XII.'' Nakladatelství OPS, 2012. [102] => * Eukleidés, ''Základy; kniha X.'' Nakladatelství OPS, 2013. [103] => [104] => === Související články === [105] => * [[Eukleidovská geometrie]] [106] => * [[Eukleidovy Základy]] [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => * {{Commonscat}} [110] => * {{Wikicitáty|osoba=Eukleidés}} [111] => * {{Wikizdroje|autor=Eukleidés}} [112] => * {{NK ČR|jn20011024099}} [113] => * [http://natura.baf.cz/natura/2001/6/20010606.html Natura] [114] => * [http://www.karlin.mff.cuni.cz/~halas/Eukleides.pdf Fr. Servít: Eukleidovy Základy - cs], kompletní český překlad všech 13 knih Eukleidových Základů. [115] => * [http://aleph0.clarku.edu/~djoyce/java/elements/elements.html Euclid's elements - en], Všech 13 knih s vysvětlujícími diagramy (Java) z Clark University. [116] => * [http://www.rarebookroom.org/Control/eucgeo/index.html Benátský tisk ''Elementa Geometriae'' z roku 1482] [117] => * [http://www.rarebookroom.org/Control/eucmsd/index.html Byzantský rukopis ''Elementa'' z r. 888] [118] => * [http://www.mathopenref.com/euclid.html ''Euclid'' by Charlene Douglass. Životopis a bibliografie - en]. [119] => [120] => {{Autoritní data}} [121] => {{Portály|Antika|Lidé|Matematika}} [122] => [123] => [[Kategorie:Geometři]] [124] => [[Kategorie:Muži]] [125] => [[Kategorie:Narození ve 4. století př. n. l.]] [126] => [[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]] [127] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století př. n. l.]] [] => )
good wiki

Eukleidés

Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Eukleidovy Základy','Perspektiva','matematický důkaz','Prvočíslo','Eudoxos z Knidu','Sférická geometrie','Pythagoreismus','Řecko','těleso','Helénismus','mnohoúhelník','Podobnost (geometrie)'

Helénismus

Mnohoúhelník

Perspektiva

Prvočíslo

Prvočíslo je přirozené číslo větší než jedna, které nemá žádné dělitele kromě jedničky a sebe sama.

Pythagoreismus

Řecko

Těleso