Array ( [0] => 15486847 [id] => 15486847 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Eurozóna [uri] => Eurozóna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Euro accession Eurozone as single entity.svg|náhled|Evropské země používající euro jako svou měnu{{legenda|#2A7FFF|členské státy eurozóny (20)}}{{legenda|#5FD32D|státy EU, které jsou v ERM ll (1)}}{{legenda|#5fd38d|státy EU, které vstoupí do eurozóny v budoucnu (5)}}{{legenda|#AA4000|státy EU v ERM ll s trvalou výjimkou na zavedení eura (1)}}{{legenda|#FFFF00|státy mimo EU, které používají euro na základě dohody s EU (4)}}{{legenda|#892ca0|státy a území mimo EU, které používají euro bez dohody s EU (2)}}]] [1] => [[Soubor:Euro outside.svg|náhled|Systémy měnových kurzů evropských zemí mimo eurozónu{{Legenda|#cccccc|členské státy eurozóny (20)}}{{Legenda|#81afff|země EU zapojené do ERM II (2)}}{{Legenda|#a24800|země EU mimo ERM II s plovoucími měnovými kurzy (5)}}{{Legenda|#FF0000|státy a území mimo EU používající euro (6)}}{{Legenda|#a8dcc0|stát mimo EU s měnou navázanou na euro}}{{Legenda|#ffc99d|státy mimo EU s plovoucími měnovými kurzy}}]] [2] => '''Eurozóna'''{{Citace elektronického periodika [3] => | titul = Úřad pro publikace – Pravidla pro jednotnou úpravu dokumentů – 7.3 Měny – 7.3.1 Euro a cent [4] => | periodikum = publications.europa.eu [5] => | url = http://publications.europa.eu/code/cs/cs-370300.htm [6] => | datum přístupu = 2022-07-20 [7] => }} je [[měnová unie]] 20 [[Členský stát Evropské unie|členských států]] [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU), které přijaly [[euro]] (€) jako svou hlavní [[Měna|měnu]] a jediné [[zákonné platidlo]]. Měnovým orgánem eurozóny je [[Eurosystém]]. Sedm členů Evropské unie nadále používá své vlastní národní měny, i když většina z nich se zavázala přijmout euro v budoucnu. [8] => [9] => Eurozónu tvoří Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Ostatní státy EU (s výjimkou [[Dánsko|Dánska]]) jsou povinny se připojit, jakmile splní [[Maastrichtská kritéria|kritéria pro přistoupení]].{{Cite web|title=Who can join and when?|url=https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/euro-area/enlargement-euro-area/who-can-join-and-when_en|access-date=2020-12-02|website=European Commission – European Commission|language=en}} Žádný stát zatím nevystoupil a neexistují žádné předpisy, které by to umožňovaly, ani předpisy o vyloučení.{{cite news|last=Fox|first=Benjamin|title=Dutch PM: Eurozone needs exit clause|url=http://euobserver.com/political/118925|access-date=18 June 2013|newspaper=EUobserver.com|date=1 February 2013}} [10] => [11] => Ze států, které nejsou členy EU, uzavřely [[Andorra]], [[Monako]], [[San Marino]] a [[Vatikán]] formální dohody s EU o používání eura jako své oficiální měny a vydávání vlastních mincí.{{cite web|url=http://www.andorra-euro.com/en/news1.html|title=The government announces a contest for the design of the Andorran euros|date=19 March 2013|access-date=26 March 2013|publisher=Andorra Mint|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130822005234/http://www.andorra-euro.com/en/news1.html|archive-date=22 August 2013|df=dmy-all}}{{cite web|url=http://www.amisdeleuro.org/news.php?news_id=603&lg=fr|archive-url=https://web.archive.org/web/20131004224909/http://www.amisdeleuro.org/news.php?news_id=603&lg=fr|url-status=dead|archive-date=4 October 2013|title=Nouvelles d'Andorre|date=1 February 2013|access-date=2 February 2013|language=fr}} [[Kosovo]] a [[Černá Hora]] přijaly euro jednostranně,{{cite web|title=The euro outside the euro area|publisher=[[Europa (web portal)]]|url=https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/euro-area/euro/use-euro/euro-outside-euro-area_en|access-date=15 February 2021}} avšak tyto země nejsou oficiálně součástí eurozóny a nemají zastoupení v [[Evropská centrální banka|Evropské centrální bance]] (ECB) ani v [[Euroskupina|Euroskupině]].A [http://www.ecb.int/home/glossary/html/glosse.en.html glossary] {{Wayback|url=http://www.ecb.int/home/glossary/html/glosse.en.html|date=20130514000000}} issued by the [[European Central Bank|ECB]] defines "euro area", without mention of Monaco, San Marino, or the Vatican. [12] => [13] => ECB, kterou řídí prezident a rada složená z šéfů národních centrálních bank, určuje [[Měnová politika|měnovou politiku]] eurozóny. Hlavním úkolem ECB je udržovat pod kontrolou inflaci. Ačkoli měnová unie nemá společné zastoupení, řízení ani [[Fiskální politika|fiskální politiku]], určitá spolupráce probíhá prostřednictvím Euroskupiny, která přijímá politická rozhodnutí týkající se eurozóny a eura. Euroskupina se skládá z ministrů financí států eurozóny, ale v naléhavých případech ji tvoří také vedoucí představitelé jednotlivých států. [14] => [15] => Od [[Světová finanční krize 2008|finanční krize v letech 2007-2008]] eurozóna zavedla a využívá ustanovení o poskytování nouzových půjček členským státům výměnou za provedení hospodářských reforem. Eurozóna také zavedla určitou omezenou fiskální integraci: například při vzájemném hodnocení národních rozpočtů. Tato otázka je politická a je ve stádiu vývoje, pokud jde o to, jaká další ustanovení budou pro změnu v eurozóně dohodnuta. [16] => [17] => == Historie eurozóny == [18] => === Počátky jednotné měny === [19] => [[Evropská komise]] v roce 1962 předložila ve svém Akčním programu pro druhou etapu zásadní návrhy na měnovou integraci. Program předpokládal do konce přechodného období zavedení pevných devizových kurzů mezi měnami členských zemí a vytvoření evropské rezervní měny. Tlaky na měnovou koordinaci zemí [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] (EHS) se zvyšovaly již od 50. let také kvůli problémům uvnitř [[Brettonwoodský systém|brettonwoodského systému]].{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Počátky jednotné měny [21] => | periodikum = www.euroskop.cz [22] => | url = https://www.euroskop.cz/319/459/clanek/pocatky-jednotne-meny/ [23] => | jazyk = cs [24] => | datum přístupu = 2019-12-01 [25] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200608114603/https://www.euroskop.cz/319/459/clanek/pocatky-jednotne-meny/ [26] => | datum archivace = 2020-06-08 [27] => }} Brettonwoodský systém začal vykazovat známky napětí již na konci 50. let. V letech 1968–1969 hrozila nová éra měnové nestability, když si turbulence na trhu vynutily revalvaci německé marky a devalvaci francouzského franku. To ohrozilo společný systém cen společné zemědělské politiky, který byl v té době hlavním úspěchem Evropského společenství.{{Citace monografie [28] => | titul = Jedna měna pro jednu Evropu : cesta k euru [29] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/847416166 [30] => | vydavatel = EUR-OP [31] => | místo = Lucemburk [32] => | počet stran = 20 [33] => | isbn = 92-79-04472-9 [34] => | isbn2 = 978-92-79-04472-4 [35] => | oclc = 847416166 [36] => }} [37] => [38] => === Barreho plán === [39] => Prvním impulsem k měnové integraci byl tzv. Barreho plán, přednesený v roce 1969 na zasedání [[Evropská rada|Evropské rady]] francouzským premiérem [[Raymond Barre|Raymondem Barrem]], který navrhoval větší hospodářskou koordinaci. [40] => [41] => === Wernerův plán === [42] => Haagský summit, konaný v prosinci 1969, proto pověřil lucemburského předsedu vlády [[Pierre Werner|Pierra Wernera]], aby posoudil možnost přetvoření Evropského hospodářského společenství na [[Ekonomická integrace|hospodářskou a měnovou unii]] (HMU). Zpráva P. Wernera, která je známá jako Wernerův plán, byla představena v říjnu 1970. Podle tohoto plánu se během deseti let měla stát měnová unie realitou. Plán požadoval zřídit [[Evropská centrální banka|Evropskou centrální banku]] a přenést na evropskou úroveň mnohé [[Fiskální politika|fiskální]] pravomoci.{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení = Dědek [44] => | příjmení2 = Oldřich [45] => | titul = Wernerův plán [46] => | periodikum = Zevedení eura v České republice [47] => | vydavatel = MF ČR [48] => | url = http://www.zavedenieura.cz/cs/euro/historie-eura/werneruv-plan [49] => | datum vydání = 2014–01–01 [50] => | jazyk = cs [51] => | datum přístupu = 2019-12-01 [52] => }} [53] => [54] => === Vytvoření Evropského fondu měnové spolupráce === [55] => Za opětovný pokus měnové integrace v dalším období je možné označit vytvoření [[Evropský fond měnové spolupráce|Evropského fondu měnové spolupráce]] (European Monetary Cooperation Fund – EMCF) jako nezávislého orgánu Rady Evropského společenství na základě jejího Nařízení č. 907/73 o zřízení Evropského fondu měnové spolupráce. Působil v Basileji, kde mu Banka pro mezinárodní platby poskytovala nezbytnou administrativní a technickou podporu.Jeho úlohou bylo snižování odchylek měnových kurzů členských států, a to prostřednictvím uskutečňováním společenské měnové politiky v oblasti měnových rezerv uložených v centrálních bankách členských států. V této sféře zároveň koordinoval postup centrálních bank. Jako zúčtovací jednotku v rámci svých operací používal Evropskou zúčtovací jednotku (European Unit of Acounting – EUA). Ta tvořila jakousi základnu, se kterou se porovnávaly měny členských států. Ani tato koncepce nebyla pro politickou neochotu účastníků odevzdat pravomoci na centrální orgán úspěšná. Fond byl rozpuštěn 1. ledna 1994, kdy jeho úlohu převzal Evropský měnový institut, zatímco Banka pro mezinárodní platby nadále působila jako zprostředkovatel po přechodné období do 15. května 1995.{{Citace elektronického periodika [56] => | příjmení = Bank [57] => | jméno = European Central [58] => | titul = Evropský fond pro měnovou spolupráci [59] => | periodikum = European Central Bank [60] => | url = https://www.ecb.europa.eu/ecb/access_to_documents/archives/emcf/html/index.cs.html [61] => | jazyk = cs [62] => | datum přístupu = 2019-12-01 [63] => }} [64] => [65] => === Delorsova zpráva === [66] => V červnu 1988 na zasedání Evropské rady v Hannoveru byla ustavena pracovní skupina, která byla pověřena navrhnout konkrétní kroky vedoucí k hospodářské a měnové unii. Pracovní skupina pracovala pod vedením tehdejšího předsedy Evropské komise [[Jacques Delors|Jacquese Delorse]]. Převážná většina námětů studie, známé pod názvem [[Delorsova zpráva]], byla využita v navazující mezivládní konferenci o HMU a následně byla vtělena do Maastrichtské smlouvy.{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = Bank [68] => | jméno = European Central [69] => | titul = Hospodářská a měnová unie [70] => | periodikum = European Central Bank [71] => | url = https://www.ecb.europa.eu/ecb/history/emu/html/index.cs.html [72] => | jazyk = cs [73] => | datum přístupu = 2019-12-01 [74] => }} [75] => [76] => === Maastrichtská smlouva === [77] => [[Maastrichtská smlouva]] (Smlouva o Evropské unii) je smlouva posilující významně evropskou integraci a federalizaci a zakládající [[Evropská unie|Evropskou unii]]. Byla podepsána v [[Maastricht|Maastrichtu]] [[7. únor|7. února]] [[1992]] a vstoupila v platnost [[1. listopad|1. listopadu]] [[1993]]. Významnou novinkou byl plán zavedení jednotné měny v rámci hospodářské a měnové unie, obsahující konvergenční kritéria pro její přijetí. Za účelem toho, aby hospodářská a měnová unie mohla poskytovat rámec pro více pracovních míst a růst a aby bylo možné vyhnout se jejímu rozpadu, ekonomiky členských zemí musely před zavedením jednotné měny dosáhnout vysokého stupně konvergence. Proto byla ve Smlouvě o Evropské unii stanovena „maastrichtská kritéria konvergence“, která musí členské státy splnit, aby mohly zavést euro. Vedle těchto kritérií členské státy musely docílit sblížení vnitrostátních právních předpisů a pravidel řízení svých národních centrálních bank a měnových otázek. Maastrichtská kritéria konvergence byla vytvořena, aby zajistila, že ekonomika členského státu bude dostatečně připravena na přijetí jednotné měny. Poskytla společnou základnu pro stabilitu, dobrý stav a udržitelnost veřejných financí pro kandidátské země eurozóny, která odrážela sbližování hospodářských politik a odolnost proti hospodářským šokům. Kritérium směnného kurzu mělo ukázat, že je členský stát schopen spravovat své hospodářství bez devalvace měny. [78] => [79] => == Podmínky pro vstup do eurozóny – konvergenční kritéria == [80] => Účelem '''konvergenčních kritérií''' je zajistit, že členský stát je na přijetí eura připraven a že jeho vstup do eurozóny nepředstavuje ekonomické riziko, ať už pro tento stát samotný nebo pro celou eurozónu. Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. [81] => [82] => === Hospodářská kritéria === [83] => Hospodářské podmínky pro vstup do eurozóny pomáhají zajistit, že daná země je připravena na integraci do měnového režimu eurozóny. Jsou stanovena 4 kritéria hospodářské konvergence: [84] => [85] => ==== 1. Cenová stabilita ==== [86] => Míra inflace nesmí být o více než 1,5 procentního bodu vyšší než míra inflace 3 členských států, které dosahují nejlepších výsledků.  [87] => [88] => ==== 2. Zdravé a udržitelné veřejné finance ==== [89] => Schodek veřejných financí nesmí být vyšší než 3 % HDP. Veřejný dluh nesmí přesahovat 60 % HDP. [90] => [91] => ==== 3. Stabilita směnného kurzu ==== [92] => Kandidátská země se musí alespoň po dobu 2 let účastnit mechanismu směnných kurzů (ERM II), aniž by došlo k výrazným odchylkám od centrálního směnného kurzu stanoveného mechanismem ERM II nebo k devalvaci bilaterální centrální parity dané měny vůči euru. [93] => [94] => ==== 4. Dlouhodobé úrokové sazby  ==== [95] => Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb by neměla být o více než 2 procentní body vyšší než úroveň 3 členských států, které dosahují nejlepších výsledků z hlediska cenové stability. [96] => [97] => === Požadavky na přizpůsobení vnitrostátních právních předpisů === [98] => Země, které se chtějí stát členy eurozóny, musejí rovněž prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů a pravidel zajistit nezávislost svých národních centrálních bank a rovněž soulad jejich statutu s ustanoveními Smluv a jeho slučitelnost se statutem [[Evropská centrální banka|Evropské centrální banky]] (ECB) a [[Evropský systém centrálních bank|Evropského systému centrálních bank]] (ESCB).{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = Podmínky pro vstup do eurozóny – konvergenční kritéria [100] => | periodikum = www.consilium.europa.eu [101] => | url = http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/joining-the-euro-area/convergence-criteria/ [102] => | jazyk = cs [103] => | datum přístupu = 2019-12-01 [104] => }} [105] => [106] => == Vstup členských zemí Evropské unie do Evropské měnové unie == [107] => {{Viz též|Zavedení eura v Česku}} [108] => * [[1. leden|1. ledna]] [[1999]]: 11 zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] ([[Belgie]], [[Finsko]], [[Francie]], [[Irsko]], [[Itálie]], [[Lucembursko]], [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Portugalsko]], [[Rakousko]] a [[Španělsko]]) vstoupilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]]; [[euro]] zavedeno v bezhotovostní podobě; [[Evropská centrální banka]] začala provádět jednotnou měnovou politiku pro země eurozóny [109] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2001]]: [[Řecko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [110] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2002]]: [[euro]] zavedeno v hotovostní podobě – do oběhu dány [[euromince]] a [[eurobankovky]] [111] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2007]]: [[Slovinsko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [112] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2008]]: [[Kypr]] a [[Malta]] se zapojily do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [113] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2009]]: [[Slovensko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [114] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2011]]: [[Estonsko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [115] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2014]]: [[Lotyšsko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [116] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2015]]: [[Litva]] se zapojila do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [117] => * [[1. leden|1. ledna]] [[2023]]: [[Chorvatsko]] se zapojilo do třetí fáze [[Evropská měnová unie|EMU]] [118] => [119] => == Členské země eurozóny == [120] => Členy eurozóny je 20 [[Členský stát Evropské unie|zemí Evropské unie]]: [[Belgie]], [[Estonsko]], [[Finsko]], [[Francie]], [[Chorvatsko]], [[Irsko]], [[Itálie]], [[Kypr]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Lucembursko]], [[Malta]], [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Portugalsko]], [[Rakousko]], [[Řecko]], [[Slovensko]], [[Slovinsko]] a [[Španělsko]]. Eurozónu obývá 342 milionu lidí (2021).{{Citace elektronické monografie [121] => | titul = Population on 1 January. Euro area – 19 countries (from 2015) [122] => | url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00001/default/table?lang=en [123] => | datum přístupu = 2022-02-10 [124] => | vydavatel = Eurostat [125] => | jazyk = en [126] => }}{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Evropská unie schválila zavedení eura v Chorvatsku. Novou měnou začne platit v lednu [128] => | periodikum = iROZHLAS [129] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [130] => | vydavatel = Český rozhlas [131] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [132] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/chorvatsko-euro-2023-evropska-unie-eu_2207121345_ako [133] => | jazyk = cs [134] => | datum přístupu = 2022-07-20 [135] => }} [136] => [137] => Kromě eurozóny na [[Evropa|evropském kontinentu]], na [[Asie|asijském]] Kypru a [[Středozemní moře|středomořské]] Maltě je euro oficiální platidlo v tzv. „[[Členský stát Evropské unie#Oblasti EU se zvláštním statusem|nejvzdálenějších regionech EU]]“ (k datu 1. ledna 2020 [[Francouzská Guyana]], [[Guadeloupe]], [[Martinik]], [[Réunion]], [[Mayotte]], [[Svatý Martin (francouzská část)|Svatý Martin]], [[Azory]], [[Madeira (souostroví)|Madeira]] a [[Kanárské ostrovy]]). V těchto oblastech žije přibližně 4,5 milionu lidí. [138] => [139] => Členské státy Evropské unie jsou zavázány vstoupit do eurozóny. Z této povinnosti je vyvázáno pouze [[Dánsko]], které má vyjednané výjimky (takzvaný [[Opt-out (Evropská unie)|opt-out]]), a [[Švédsko]], které si nevstoupením do [[ERM II]] zařídilo [[de facto]] opt-out. Zbylých pět států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi [[Bulharsko]], [[Česko]], [[Maďarsko]], [[Polsko]] a [[Rumunsko]]. Bulharsko se však již účastní ERM II. [140] => [141] => Podle průzkumu [[Eurobarometr]] bylo v květnu 2015 pro přijetí eura v Česku 29 % občanů, z toho 7 [[procentní bod|procentních bodů]] „určitě ano“.{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Economic and financial affairs website – Notice to users [143] => | vydavatel = European Commission [144] => | url = https://ec.europa.eu/info/economic-and-financial-affairs-website-notice-users_en [145] => | jazyk = en [146] => | datum přístupu = 2019-12-01 [147] => }} V dubnu 2019 byla podle průzkumu [[Centrum pro výzkum veřejného mínění|Centra pro výzkum veřejného mínění]] pro přijetí eura v Česku namísto koruny jen pětina českých občanů, proti byly tři čtvrtiny českých občanů.{{Citace elektronické monografie [148] => | titul = Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU – duben 2019 [149] => | vydavatel = Centrum pro výzkum veřejného mínění [150] => | url = https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4932/f9/pm190531.pdf [151] => | datum přístupu = 2019-12-01 [152] => }} Podpora pro vstup do eurozóny ale podle Eurobarometru stále roste, v roce 2021 bylo pro 40 % Čechů{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = Euro místo koruny? Češi mění názor, příznivců evropské měny přibylo [154] => | periodikum = Seznam Zprávy [155] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/euro-misto-koruny-cesi-meni-nazor-priznivcu-evropske-meny-pribylo-152964 [156] => | datum vydání = 2021-05-04 [157] => | datum přístupu = 2023-02-02 [158] => }} a v roce 2022 šlo o 44 % českých občanů (v témže období bylo pro 77 % obyvatel Rumunska a 70 % občanů Maďarska).{{Citace elektronického periodika [159] => | titul = Podpora eura v ČR výrazně vzrostla [160] => | periodikum = Novinky.cz [161] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [162] => | vydavatel = Borgis [163] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-podpora-eura-v-cr-vyrazne-vzrostla-40399769 [164] => | datum vydání = 2022-06-10 [165] => | datum přístupu = 2023-02-02 [166] => }} [167] => [168] => == Další státy a území používající euro == [169] => * Na základě dohod s Evropskou unií používají euro jako svou měnu [[Monako]], [[San Marino]], [[Vatikán]] a [[Andorra]]. Euro zavedly s ohledem na existenci měnové dohody s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu) či přímo s Evropskou unií (v případě Andorry). Tyto čtyři země mají právo razit omezené množství [[euromince|euromincí]] se svou vlastní rubovou národní stranou. Sanmarinské, vatikánské a monacké mince jsou v oběhu od 1. ledna 2002, první andorrské mince byly vydány v prosinci 2014. [170] => * Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská [[Zámořské společenství|zámořská společenství]] [[Saint Pierre a Miquelon]] a [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Saint-Barthélemy]], která nejsou integrální součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny. Tato území nemohou vydávat [[euromince]] se svou vlastní rubovou stranou. [171] => * Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly [[Černá Hora]] a [[Kosovo]] a také na britských vojenských základnách [[Akrotiri a Dekelia]] na Kypru. Nemají právo razit vlastní euromince. [172] => * Bez dohody s Evropskou unií se euro jako měna [[de iure]] používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských [[Zámořská Francie|zámořských územích]] – [[Francouzská jižní a antarktická území]] a [[Clippertonův ostrov]] [173] => [174] => == Státy a území s měnami navázanými na euro == [175] => {{Viz též|Měny navázané na euro}} [176] => V roce 2023 používaly měny navázané na euro 3 francouzská zámořská území, 3 malé [[ostrovní stát]]y v Africe, 14 států střední a západní Afriky, 2 [[Členský stát Evropské unie|členské státy EU]] a 1 západobalkánský stát.{{Citace elektronické monografie [177] => | vydavatel = [[Evropská centrální banka]] [178] => | titul = THE INTERNATIONAL ROLE OF THE EURO JULY 2020 [179] => | url = https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/ire/ecb.ire202006~81495c263a.en.pdf [180] => | jazyk = anglicky [181] => | datum přístupu = 2021-04-20}} [182] => * [[Dánská koruna]] a [[bulharský lev]] jsou zapojeny do evropského mechanismu směnných kurzů II ([[ERM II]]). Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru, Dánsko se dobrovolně zavázalo dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 %. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II, při kterém je dodržováno povolené fluktuační pásmo pohybu kurzu a nedojde k devalvaci centrální parity, je přitom jednou z podmínek vstupu země do eurozóny. [183] => * [[Bosna a Hercegovina]] má svou měnu ([[konvertibilní marka]]) navázánu na euro v pevném poměru od 22. června 1999. [184] => * [[Kapverdy]] a [[Komory]] mají své měny ([[kapverdské escudo]] a [[komorský frank]]) pevně navázány na euro od 1. ledna 1999. [185] => * [[Svatotomášská dobra]] (měna [[Svatý Tomáš a Princův ostrov|Svatého Tomáše a Princova ostrova]]) je na euro navázána od 1. ledna 2010. [186] => * 14 zemí střední a západní Afriky ([[Čad]], [[Benin]], [[Burkina Faso]], [[Gabon]], [[Guinea-Bissau]], [[Kamerun]], [[Konžská republika|Kongo]], [[Mali]], [[Niger]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Rovníková Guinea]], [[Senegal]], [[Středoafrická republika]] a [[Togo]]) používá [[CFA frank]], který byl dříve navázán v pevném poměru na [[francouzský frank]]. Od 1. ledna 1999 je [[CFA frank]] pevně navázán na [[euro]]. [187] => * [[Francouzská Polynésie]], [[Nová Kaledonie]] a [[Wallis a Futuna]] jsou území [[Francie]], ale nejsou součástí [[Evropská unie|Evropské unie]]. Používají [[CFP frank]], který byl stejně jako [[CFA frank]] dříve v pevném kurzu navázán na [[francouzský frank]]. Od 1. ledna 1999 je [[CFP frank]] pevně navázán na [[euro]]. [188] => [189] => == Odkazy == [190] => === Reference === [191] => {{Překlad|en|Eurozone|1099306703}} [192] => [193] => === Související články === [194] => * [[Evropská měnová unie]] [195] => * [[Dluhová krize v eurozóně]] [196] => * [[Grexit]] [197] => [198] => === Externí odkazy === [199] => * {{commonscat}} [200] => * {{Wikislovník|heslo=eurozóna}} [201] => * {{Wikicitáty|téma=Eurozóna}} [202] => [203] => {{Euro}} [204] => {{Autoritní data}} [205] => [206] => [[Kategorie:Euro]] [] => )
good wiki

Eurozóna

Evropské země používající euro jako svou měnu Systémy měnových kurzů evropských zemí mimo eurozónu Eurozóna je měnová unie 20 členských států Evropské unie (EU), které přijaly euro (€) jako svou hlavní měnu a jediné zákonné platidlo. Měnovým orgánem eurozóny je Eurosystém.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1. leden','Evropská měnová unie','euro','Evropská centrální banka','Evropská unie','Členský stát Evropské unie','euromince','Francie','CFA frank','Kosovo','Slovinsko','francouzský frank'

Euro

Euromince

Francie

Kosovo

Slovinsko