Array ( [0] => 15600044 [id] => 15600044 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fluorescence [uri] => Fluorescence [3] => Fluorescent minerals hg.jpg [img] => Fluorescent minerals hg.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Fluorescence je fascinující fyzikální jev, který přitahuje pozornost vědců i nadšenců přírodní vědy. Tento proces nastává, když určitá látka absorbuje světlo nebo jinou formu elektromagnetického záření a následně vyzařuje světlo o delší vlnové délce. Živé barvy, které se při fluorescenci objevují, nás obklopují ve všem od přírody po umění a technologie. Fluorescenční materiály jsou široce rozšířené a jejich využití má na náš život pozitivní vliv. Například některé minerály v přírodě, jako je fluoritem, se při expozici UV záření rozsvěcují mnoha zářivými barvami, čímž fascinují geology a sběratele minerálů. V každodenním životě najdeme fluorescenční prvky v mnoha oblastech, od zdravotní péče, kde se používají fluorescenční barviva k diagnostickým účelům, po osvětlení, které přináší energii a radost do našich domovů v podobě fluorescenčních lamp. Ve vědeckém výzkumu má fluorescenční technika velký význam. Pomocí fluorescenčních markerů jsou vědci schopni studovat biologické procesy s ohromující precizností. Tato metoda nám nejen pomáhá lépe porozumět složitosti života na mikroskopické úrovni, ale také otevírá nové cesty pro medicínský výzkum a vývoj léků. Díky neustálému pokroku v technologiích se možnosti využití fluorescenčních materiálů neustále rozšiřují. Nové aplikace, jako je fluorescenční zobrazování, se využívají v různých oborech, od biologie po materiálové vědy, čímž přispívají k udržitelnému rozvoji a inovacím. Na závěr, fluorescenční jev představuje vzrušující a inspirující oblast studie, která odhaluje krásu a složitost našeho světa. Vzhledem k jeho širokému využití a kladným dopadům na náš život si fluorescenční jev zaslouží náš obdiv a úctu. [oai_cs_optimisticky] => Fluorescence je fascinující fyzikální jev, který přitahuje pozornost vědců i nadšenců přírodní vědy. Tento proces nastává, když určitá látka absorbuje světlo nebo jinou formu elektromagnetického záření a následně vyzařuje světlo o delší vlnové délce. Živé barvy, které se při fluorescenci objevují, nás obklopují ve všem od přírody po umění a technologie. Fluorescenční materiály jsou široce rozšířené a jejich využití má na náš život pozitivní vliv. Například některé minerály v přírodě, jako je fluoritem, se při expozici UV záření rozsvěcují mnoha zářivými barvami, čímž fascinují geology a sběratele minerálů. V každodenním životě najdeme fluorescenční prvky v mnoha oblastech, od zdravotní péče, kde se používají fluorescenční barviva k diagnostickým účelům, po osvětlení, které přináší energii a radost do našich domovů v podobě fluorescenčních lamp. Ve vědeckém výzkumu má fluorescenční technika velký význam. Pomocí fluorescenčních markerů jsou vědci schopni studovat biologické procesy s ohromující precizností. Tato metoda nám nejen pomáhá lépe porozumět složitosti života na mikroskopické úrovni, ale také otevírá nové cesty pro medicínský výzkum a vývoj léků. Díky neustálému pokroku v technologiích se možnosti využití fluorescenčních materiálů neustále rozšiřují. Nové aplikace, jako je fluorescenční zobrazování, se využívají v různých oborech, od biologie po materiálové vědy, čímž přispívají k udržitelnému rozvoji a inovacím. Na závěr, fluorescenční jev představuje vzrušující a inspirující oblast studie, která odhaluje krásu a složitost našeho světa. Vzhledem k jeho širokému využití a kladným dopadům na náš život si fluorescenční jev zaslouží náš obdiv a úctu. ) Array ( [0] => [[Soubor:Jablonski Diagram of Fluorescence Only-en.svg|náhled|Elektron absorbuje záření o kratší vlnové délce (například [[Ultrafialové záření|UV záření]]) a relaxuje fluorescencí na delší vlnové délce]] [1] => '''Fluorescence''' je typ [[luminiscence]], která se dále dělí na [[Elektroluminiscence|elektroluminiscenci]], [[Fotoluminiscence|fotoluminiscenci]], radioluminiscenci a [[Chemiluminiscence|chemiluminiscenci]]. Využívá se v chemii, fyzice i biologii. [2] => [3] => Fluorescence je způsobena [[Absorpce záření|absorpcí]] [[foton]]ů systémem v základním stavu, který tím přejde do [[Excitovaný stav|excitovaného]] stavu. Při deexcitaci se systém nevrátí až do základního stavu, ale je emitován foton s nižší energií, což odpovídá delší vlnové délce, než foton, který byl absorbován.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Fluorescence [5] => | periodikum = Chemistry LibreTexts [6] => | url = https://chem.libretexts.org/Bookshelves/Physical_and_Theoretical_Chemistry_Textbook_Maps/Supplemental_Modules_(Physical_and_Theoretical_Chemistry)/Spectroscopy/Electronic_Spectroscopy/Radiative_Decay/Fluorescence [7] => | datum vydání = 2013-10-02 [8] => | jazyk = en [9] => | datum přístupu = 2020-07-03 [10] => }} Jev byl poprvé popsán v roce [[1852]] [[George Gabriel Stokes]]em .G. G. Stokes: ''Phil. Trans.'' 142, 1852, S. 463–562. [11] => [12] => == Princip fluorescence == [13] => Fluorescence popisuje jev, kdy molekulární systém [[Absorpce záření|absorbuje]] a poté emituje [[světlo]]. Kratší [[vlnová délka]] světla (vyšší energie) vyzáří [[elektron]]y pro přechod ze základního stavu do excitovaného stavu. [14] => [15] => Jakmile je v tomto stavu a po zpoždění několika nano-sekund (životnost fluorescence), elektrony se uvolní zpět do základního stavu a uvolní svou uloženou [[Energie|energii]] v emitovaném [[foton]]u. Díky mechanismu relaxace s vyšší energií má toto emitované světlo nižší [[Energie|energii]] (delší vlnovou délku) než absorbované světlo. Rozdíl mezi [[Excitace|excitací]] a emisní energií (vlnová délka) se nazývá [[Stokesův posuv|Stokesův posun]]. [16] => [17] => Některé proteiny (fluorofory) mohou podléhat fluorescenci. Vyzařují světlo na různých vlnových délkách, obvykle v širokém pásmu 10 [[nanometr]]ů. Obecně jsou [[fluorofor]]y rozděleny do dvou hlavních typů, fluorescenčních [[Bílkovina|proteinů]] a fluorescenčních [[Pigment|barviv]]. [18] => [19] => Proteiny mohou být [[Genetický kód|geneticky]] kódovány pro expresi a značení specifických proteinů ve studované buňce. Pro tyto potřeby byla vyvinuta fluorescenční barviva s malými molekulami (obvykle z kyaninu nebo fluoresceinových sloučenin) pro použití při imunologickém značení endogenních [[Molekula|molekul]]. Vývoj značení pomocí fluoroforů umožnil nové pozorování biologických systémů například pomocí fluorescenční mikroskopie nebo průtokové cytometrie. {{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Principles of Fluorescence - ESRIC - Edinburgh Super-Resolution Imaging Consortium [21] => | periodikum = www.esric.org [22] => | url = https://www.esric.org/education/education-centre/principles-of-fluorescence#:~:text=Fluorescence%20describes%20a%20phenomenon%20where,excited%20state%20(see%20below) [23] => | datum přístupu = 2020-07-03 [24] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200705165033/https://www.esric.org/education/education-centre/principles-of-fluorescence#:~:text=Fluorescence%20describes%20a%20phenomenon%20where,excited%20state%20(see%20below) [25] => | datum archivace = 2020-07-05 [26] => | nedostupné = ano [27] => }} [28] => [29] => == Aspekty fluorescence == [30] => [31] => === Intenzita === [32] => [[Intenzita záření|Intenzita]] fluorescence je sledování změny celkového světelného výkonu. To se následně používá ke kvantifikaci [[Biochemický proces|biochemické]] reakce. Tento typ sledování je často využíván v [[enzym]]atických testech (např. proteázách, lipázách). Existují dvě varianty – fluorogenní testy a testy fluorescenčního zhášení. V testech fluorescenčního zhášení je fluorescenční skupina [[Kovalentní vazba|kovalentně]] navázána na [[substrát]]. Po [[štěpení]] se uvolní fluorescenční skupina, což vede ke zvýšení [[Intenzita záření|intenzity]] fluorescence.{{Citace monografie [33] => | příjmení = Cronk [34] => | jméno = D [35] => | titul = Chapter 8 - High-throughput screening [36] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780702042997000081 [37] => | editoři = RG Hill, HP Rang [38] => | vydavatel = Churchill Livingstone [39] => | strany = 95–117 [40] => | isbn = 978-0-7020-4299-7 [41] => | poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-7020-4299-7.00008-1 [42] => | jazyk = en [43] => }} [44] => [45] => === Spektrální složení === [46] => Fluorescenční excitační spektrum charakterizuje elektronovou distribuci molekuly v základním stavu. Excitace je ekvivalentní absorpci, protože po absorpci molekula dosáhne excitovaného stavu Sn. Fluorescenční excitační spektrum se získá fixací emisní vlnové délky a spuštěním excitačního monochromátoru.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Albani [48] => | jméno = J. R. [49] => | titul = Chapter 2 - Fluorescence: Principles and Observables [50] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780444514493500022 [51] => | editoři = J. R. Albani [52] => | vydavatel = Elsevier Science [53] => | místo = Amsterdam [54] => | strany = 55–98 [55] => | isbn = 978-0-444-51449-3 [56] => | poznámka = DOI: 10.1016/B978-044451449-3/50002-2 [57] => | jazyk = en [58] => }} [59] => [60] => === Polarizace === [61] => [[Polarizace (elektrodynamika)|Polarizace]] fluorescence je výkonným nástrojem pro studium molekulárních interakcí sledováním změn ve zjevné velikosti fluorescenčně značeného [[ligand]]u. Podobně jako u scintilačních proximitních testů, polarizace umožňuje vědci prohlížet molekulární vazebné události v roztoku, což umožňuje skutečnou rovnovážnou analýzu do nízkého pikomolárního rozsahu. Měření polarizace neovlivňují vzorky, takže je lze zpracovat a znovu analyzovat, aby se zjistil vliv na vazbu takovými změnami, jako je [[pH]], [[teplota]] a [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] [[Soli|solí]]. Teorie polarizace fluorescence je založena na pozorování, že když je malá fluorescenční molekula excitována rovinně polarizovaným světlem, je emitované světlo do značné míry depolarizováno, protože molekuly se během své fluorescenční životnosti rychle přeskupují v roztoku.{{Citace monografie [62] => | příjmení = Heuvel [63] => | jméno = J. P. V. [64] => | titul = 2.03 - Receptor Theory and the Ligand–Macromolecule Complex [65] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780080468846002037 [66] => | editoři = Charlene A. McQueen [67] => | vydavatel = Elsevier [68] => | místo = Oxford [69] => | strany = 27–50 [70] => | isbn = 978-0-08-046884-6 [71] => | poznámka = DOI: 10.1016/B978-0-08-046884-6.00203-7 [72] => | jazyk = en [73] => }} [74] => [75] => == Výskyt fluorescence v přírodě == [76] => [[Soubor:Fluorescent minerals hg.jpg|náhled|Fluorescentní minerály při absorpci UV záření emitují viditelné světlo jako fluorescenci]] [77] => Fluorescence se vyskytuje u minerálů. Je častá i u savců.{{Citace elektronického periodika [78] => | titul = From glowing cats to wombats, fluorescent mammals are much more common than you'd think [79] => | url = https://phys.org/news/2023-10-cats-wombats-fluorescent-mammals-common.html [80] => | datum_přístupu = 2023-10-04 [81] => }} [82] => [83] => == Využití fluorescence == [84] => [85] => === Ratiometrie === [86] => Existuje třída fluorochromů, které jsou určeny k měření změn v intracelulárním prostředí, souhrnně známé jako poměrové barvy. Tato barviva, jako je fura, BCECF a [[beta-laktamáza]], jsou fluorochromy s duální excitací nebo duální emisí, které mají vícenásobné absorpční (excitační) / emisní charakteristiky. Aby se přesně změřily změny fluorescence, je často vyžadováno použití filtračních kol, protože přepínání mezi jednopásmovými filtračními soupravami by znamenalo riziko posunutí vzorku a následného nesprávného vyrovnání finálních obrazů. [87] => [88] => === FRET (Fluorescence resonance energy transfer) === [89] => FRET je jev, kdy „excitovaná“ donorová fluoroforová molekula přenáší energii v neradiačním procesu na vhodnou akceptorovou fluoroforovou molekulu. Tento přenos energie se nazývá „neradiační“, protože k němu dochází bez emise fotonu z fluoroforu dárce. Místo toho zahrnuje přímý přenos energie donorové molekuly v excitovaném stavu, když se její fluorescenční emisní spektrum překrývá s excitačním spektrem akceptorového fluoroforu. Výsledný signál FRET z akceptoru je často označován jako „senzitizovaná emise“. [90] => [91] => === TIRF (Total Internal Reflection Fluorescence) === [92] => TIRF je technika, která byla vyvinuta k omezení fluorescence na pozadí a ke zvýšení poměru signál k šumu ve výsledných obrazech. Toho je dosaženo v TIRF pomocí schopnosti světla vytvářet evanescentní vlnu (nebo pole) ve velmi omezeném rozsahu ve vzorku za rozhraní dvou substrátů lišících se [[Index lomu|indexem lomu]]. {{Citace elektronického periodika [93] => | příjmení = admin [94] => | titul = Fluorescence Applications [95] => | periodikum = www.chroma.com [96] => | url = https://www.chroma.com/knowledge-resources/about-fluorescence/fluorescence-applications [97] => | datum vydání = 2014-03-10 [98] => | jazyk = en [99] => | datum přístupu = 2020-07-03 [100] => }} [101] => [102] => === [[Průtoková cytometrie]] (FACS) === [103] => Průtoková cytometrie umožňuje na základě značení pomocí fluorescenčních značek identifikovat, analyzovat a případně třídit buněčné subpopulace v suspenzi. [104] => [105] => == Reference == [106] => [107] => [108] => == Související články == [109] => * [[Elektroluminiscence]] [110] => * [[Fosforescence]] [111] => * [[Luminiscence]] [112] => [113] => == Externí odkazy == [114] => * {{Commonscat}} [115] => [116] => {{Autoritní data}} [117] => {{Portály|Fyzika}} [118] => [119] => [[Kategorie:Fluorescence| ]] [120] => [[Kategorie:Luminiscence]] [] => )
good wiki

Fluorescence

UV záření) a relaxuje fluorescencí na delší vlnové délce Fluorescence je typ luminiscence, která se dále dělí na elektroluminiscenci, fotoluminiscenci, radioluminiscenci a chemiluminiscenci. Využívá se v chemii, fyzice i biologii.

More about us

About

Tento proces nastává, když určitá látka absorbuje světlo nebo jinou formu elektromagnetického záření a následně vyzařuje světlo o delší vlnové délce. Živé barvy, které se při fluorescenci objevují, nás obklopují ve všem od přírody po umění a technologie. Fluorescenční materiály jsou široce rozšířené a jejich využití má na náš život pozitivní vliv. Například některé minerály v přírodě, jako je fluoritem, se při expozici UV záření rozsvěcují mnoha zářivými barvami, čímž fascinují geology a sběratele minerálů. V každodenním životě najdeme fluorescenční prvky v mnoha oblastech, od zdravotní péče, kde se používají fluorescenční barviva k diagnostickým účelům, po osvětlení, které přináší energii a radost do našich domovů v podobě fluorescenčních lamp. Ve vědeckém výzkumu má fluorescenční technika velký význam. Pomocí fluorescenčních markerů jsou vědci schopni studovat biologické procesy s ohromující precizností. Tato metoda nám nejen pomáhá lépe porozumět složitosti života na mikroskopické úrovni, ale také otevírá nové cesty pro medicínský výzkum a vývoj léků. Díky neustálému pokroku v technologiích se možnosti využití fluorescenčních materiálů neustále rozšiřují. Nové aplikace, jako je fluorescenční zobrazování, se využívají v různých oborech, od biologie po materiálové vědy, čímž přispívají k udržitelnému rozvoji a inovacím. Na závěr, fluorescenční jev představuje vzrušující a inspirující oblast studie, která odhaluje krásu a složitost našeho světa. Vzhledem k jeho širokému využití a kladným dopadům na náš život si fluorescenční jev zaslouží náš obdiv a úctu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'foton','Elektroluminiscence','Absorpce záření','Intenzita záření','Energie','štěpení','beta-laktamáza','Soli','teplota','Fotoluminiscence','ligand','Excitace'