Array ( [0] => 15482766 [id] => 15482766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fosfor [uri] => Fosfor [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = P [3] => | protonové číslo = 15 [4] => | nukleonové číslo = 31 [5] => | název = Fosfor [6] => | latinsky = phosphorus [7] => | nad = [[Dusík|N]] [8] => | pod = [[Arsen|As]] [9] => | vlevo = [[Křemík]] [10] => | vpravo = [[Síra]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Nekovy [14] => | číslo CAS = 7723-14-0 (červený)
12185-10-3 (bílý) [15] => | skupina = 15 [16] => | perioda = 3 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 1 050 až 1 200 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,07 mg/l [20] => | obrázek = PhosphComby.jpg [21] => | popisek = bílý, červený, fialový a černý fosfor [22] => | emisní spektrum = Phosphorus spectrum visible.png [23] => | vzhled = Bílý, červený, černý prášek [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 30,973 [26] => | atomový poloměr = 100 pm [27] => | kovalentní poloměr = 106 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 180 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 3p3 [30] => | oxidační čísla = −III, −II, I, II, III, IV, V [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = Krychlová [34] => | hustota = 1,823 g/cm3 (bílý)
2,34 g/cm3 (červený)
2,69 g/cm3 (černý) [35] => | tvrdost = [36] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [37] => | teplota tání = 44,15 [38] => | teplota varu = 276,85 [39] => | molární objem = 17,02×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 0,66 KJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 12,4 KJ/mol [42] => | tlak syté páry = 100 Pa při 342K [43] => | rychlost zvuku = [44] => | měrná tepelná kapacita = 685,6 Jkg−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = 10−9 S/m [46] => | měrný elektrický odpor = [47] => | tepelná vodivost = 0,236 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = [50] => | elektronegativita = 2,19 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 1011,8 KJ/mol [54] => | ionizační energie2 = 1907 KJ/mol [55] => | ionizační energie3 = 2914,1 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 31 [59] => | značka = P [60] => | výskyt = 100% [61] => | počet neutronů = 16 [62] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [63] => | nukleonové číslo = 32 [64] => | značka = [[Fosfor-32|P]] [65] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [66] => | spin = [67] => | poločas = 14,28 dne [68] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [69] => | energie = 1,709 [70] => | nukleonové číslo produktu = 32 [71] => | značka produktu = [[Síra|S]] [72] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [73] => | nukleonové číslo = 33 [74] => | značka = P [75] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [76] => | poločas = 25,3 dní [77] => | způsob = [[záření beta|β−]] [78] => | energie = 0,249 [79] => | nukleonové číslo produktu = 33 [80] => | značka produktu = [[Síra|S]] [81] => }} [82] => | R-věty = Červený:{{R|11}}, {{R|16}}, {{R|52/53}}

Bílý: {{R|17}}, {{R|26/28}}, {{R|35}}, {{R|50}} [83] => | S-věty = Červený:{{S|2}}, {{S|7}}, {{S|43}},{{S|61}}

Bílý:{{S|1/2}}, {{S|5}}, {{S|26}},{{S|38}},{{S|45}}, {{S|61}} [84] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{GHS06}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Phosphorus | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5462309 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [85] => }} [86] => '''Fosfor''' (chemická značka '''P''', {{vjazyce|la}} ''phosphorus''; navrhovaný český název ''kostík'' se neujal{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení = Kalendová [88] => | jméno = Helena [89] => | titul = Bobr, klokan, hluchavka i kyslík. Seznamte se s Čechem, který vymyslel tato slova [90] => | periodikum = zpravy.tiscali.cz [91] => | odkaz na periodikum = [92] => | vydavatel = Tiscali Media, a.s. [93] => | rok vydání = 2017 [94] => | měsíc vydání = březen [95] => | den vydání = 23 [96] => | kapitola = -ný, -natý, -itý, -ičitý [97] => | url = https://zpravy.tiscali.cz/bobr-klokan-hluchavka-i-kyslik-seznamte-se-s-cechem-ktery-vymyslel-tato-slova-295045 [98] => }}) je [[nekovy|nekovový]] [[chemický prvek]], který má zároveň důležitou roli i ve stavbě [[život|živých organismů]]. Poměrně hojně se vyskytuje v anorganických sloučeninách (skupina [[apatit]]u/[[Fosforečnany|fosfáty]]) v [[zemská kůra|zemské kůře]]. Dále se vyskytuje v podobě [[fosforit]]ů – [[Sedimentární hornina|usazených hornin]] [[Biogenní sediment|biogenního]] původu. [99] => [100] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [101] => Fosfor je [[nekovy|nekovový]] prvek, vyskytující se v přírodě pouze ve formě sloučenin. V nich se běžně setkáváme s fosforem v mocenství P5+, ale existují sloučeniny, v nichž se fosfor vyskytuje v mocenství P3− ([[fosfidy]]) a P3+ ([[fosforitany]]), ale i v dalších, např. P4+. [102] => [103] => K roku 2012 bylo popsáno 12 [[Alotropie|alotropních]] modifikací fosforu, mezi které patří např. bílý, červený, fialový nebo černý fosfor.{{Citace monografie [104] => | příjmení1 = Housecroft [105] => | jméno1 = Catherine E. [106] => | příjmení2 = Sharpe [107] => | jméno2 = Alan G. [108] => | titul = Inorganic chemistry [109] => | vydavatel = Prentice Hall [110] => | místo = Harlow [111] => | rok = 2012 [112] => | isbn = 978-0273742753 [113] => }} [114] => [115] =>
[116] => [117] => Soubor:White-phosphorus-xtal-3D-balls.png|Bílý fosfor [118] => Soubor:Červený fosfor2.gif|Červený fosfor [119] => Soubor:Violet-phosphorus-layers-from-xtal-3D-balls.png|Fialový fosfor [120] => Soubor:Black-phosphorus-sheet-A-3D-balls.png|Černý fosfor [121] => [122] =>
[123] => [124] => === Bílý fosfor ([[Registrační číslo CAS|CAS]] 12185-10-3) === [125] => Bílý fosfor je tvořen z molekul P4, které jsou příčinou jeho vysoké [[reaktivita|reaktivity]]. Je to měkká látka nažloutlé [[barva|barvy]] (někdy se proto označuje jako žlutý fosfor), kterou lze krájet nožem; je značně [[jed]]ovatý a na vzduchu samovznětlivý. Ve tmě jeho [[pára|páry]] světélkují, protože dochází k jejich [[Redoxní reakce|oxidaci]] [[vzduch|vzdušným]] [[kyslík]]em, při které vydávají [[světlo]]. Tento jev se nazývá [[chemiluminiscence]], tzn. [[luminiscence]] vyvolaná chemickou reakcí. Je to právě [[fosforescence]] bílého fosforu, po které byl tento jev nazván. Pro dlouhodobější uchovávání musí být ponořen ve [[voda|vodě]], která brání jeho samovolnému vzplanutí. Je nerozpustný ve [[voda|vodě]], ale dobře se rozpouští v [[sirouhlík]]u CS2. Bílý fosfor je velmi reaktivní látka, která se již za pokojové [[teplota|teploty]] slučuje s mnoha [[Chemický prvek|prvky]] a látkami. V teplém [[roztok]]u [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]] KOH se rozpouští za vzniku [[fosfornan draselný|fosfornanu draselného]] KH2PO2 a [[fosfan]]u PH3. Kovy, které se snadno redukují (především ušlechtilé kovy), vylučuje fosfor z jejich [[Chemická sloučenina|sloučenin]] a zčásti s nimi tvoří [[fosfidy]], které jsou rovněž jedovaté. [126] => [127] => === Červený fosfor ([[Registrační číslo CAS|CAS]] 7723-14-0) === [128] => Červený fosfor vzniká zahřátím bílého fosforu v inertním prostředí na 250 °C v uzavřené nádobě. Tato přeměna probíhá i za normálních podmínek působením světla, ale velmi pomalu. Červený fosfor nesvětélkuje, je na vzduchu neomezeně stálý, není rozpustný v polárních ani nepolárních rozpouštědlech (není rozpustný ve vodě ani v [[sirouhlík]]u), má teplotu tání 597 °C, není jedovatý a s většinou prvků se slučuje až při vyšších teplotách. Reaktivnější než červený fosfor je světle červený fosfor, který je jemně rozptýlenou formou červeného fosforu. Tento fosfor vzniká varem bílého fosforu s [[bromid fosforitý|bromidem fosforitým]], rozpouští se v roztocích [[hydroxidy|hydroxidů]] a vytěsňuje některé kovy z roztoků jejich sloučenin. [129] => [130] => Červený fosfor má polymerní strukturu a vyskytuje se ve čtyřech modifikacích (např. fialový fosfor). Fialový fosfor má hustotu o něco vyšší než čistý červený fosfor a připravuje se krystalizací z roztaveného [[olovo|olova]]. Při zahřívání se mění v bílý fosfor.{{Citace monografie [131] => | příjmení1 = Banýr [132] => | jméno1 = Jiří [133] => | příjmení2 = Beneš [134] => | jméno2 = Pavel [135] => | titul = Chemie pro střední školy [136] => | vydavatel = SPN - Pedagogické nakladatelství a. s. [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 2001 [139] => | isbn = 80-85937-46-8 [140] => }} [141] => [142] => === Fialový fosfor === [143] => Fialový fosfor vzniká dlouhodobým zahříváním červeného fosforu na teplotu 550 °C. Bývá označován jako Hittorfův fosfor, podle svého objevitele [[Johann Wilhelm Hittorf|Johanna Wilhelma Hittorfa]], který jej poprvé připravil roku [[1865]]. Jeho struktura je tvořena řetězci fosforu, které jsou propojeny mezi sebou a tvoří roviny.{{Citace monografie|příjmení = Housecroft|jméno = Cathrine E.|příjmení2 = Sharpe|jméno2 = Alan G.|titul = Anorganická chemie|vydání = První|vydavatel = VŠCHT|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 1152|strany = 480|isbn = 978-0-273-74275-3}} [144] => [145] => === Černý fosfor === [146] => Černý fosfor je velmi stálý a svými fyzikálními vlastnostmi připomíná spíše [[kovy]]. Má [[Kovy|kovový]] lesk, je tepelně i elektricky dobře vodivý a má vrstvenou [[polymer]]ní strukturu. Svými chemickými vlastnosti se velmi podobá červenému fosforu, ale na vlhkém [[vzduch]]u se oxiduje rychleji. Vzniká zahříváním červeného fosforu pod tlakem za teploty přes 400 °C nebo zahříváním bílého fosforu za teploty 200 °C a tlaku 12 000 atmosfér nebo pohodlněji zahříváním bílého fosforu za teploty 380 °C a přítomnosti jemně rozptýlené kovové [[rtuť|rtuti]]. Ze všech modifikací je černý fosfor do teploty 550 °C termodynamicky nejstabilnější. [147] => [148] => === Modrý fosfor === [149] => Modrý fosfor je modifikací tvořenou mírně zvlněnou monovrstvou s šestiúhelníkovou mříží. Jedná se o [[polovodič]], na rozdíl od černého fosforu má ale mnohem větší šířku pásma – 2 [[elektronvolt]]y, tedy asi 7krát víc než fosfor černý.{{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení = Houser [151] => | jméno = Pavel [152] => | titul = Modrý fosfor [153] => | periodikum = SCIENCEmag.cz [154] => | vydavatel = Nitemedia s.r.o. [155] => | rok vydání = 2018 [156] => | měsíc vydání = listopad [157] => | den vydání = 27 [158] => | url = https://sciencemag.cz/modry-fosfor/ [159] => }} Existenci modrého fosforu předpověděli v roce 2014 na Michigan State University; tuto formu však analyticky potvrdili až v r. 2018 na Hemholtzově centru v [[Berlín]]ě.{{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení = Golias [161] => | jméno = Evangelos [162] => | příjmení2 = Krivenkov [163] => | jméno2 = Maxim [164] => | příjmení3 = Varykhalov [165] => | jméno3 = Andrei [166] => | příjmení4 = Sánchez-Barriga [167] => | jméno4 = Jaime [168] => | příjmení5 = Rader [169] => | jméno5 = Oliver [170] => | titul = Band Renormalization of Blue Phosphorus on Au(111) [171] => | periodikum = Nano Letters [172] => | vydavatel = American Chemical Society [173] => | rok vydání = 2018 [174] => | měsíc vydání = říjen [175] => | den vydání = 3 [176] => | ročník = 18 [177] => | typ ročníku = svazek [178] => | číslo = 11 [179] => | strany = 6672–6678 [180] => | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.nanolett.8b01305 [181] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/328054405_Band_Renormalization_of_Blue_Phosphorus_on_Au111 [182] => | url3 = https://www.researchgate.net/publication/324006677_Band_renormalization_of_blue_phosphorus_on_Au111 [183] => | issn = 1530-6992 [184] => | doi = 10.1021/acs.nanolett.8b01305 [185] => | arxiv = 1803.08862 [186] => | jazyk = anglicky [187] => }} Byl přitom poprvé připraven již v r. 2016 napařením na zlatý substrát.{{Citace elektronického periodika [188] => | příjmení = Zhang [189] => | jméno = Jia Lin [190] => | příjmení2 = Zhao [191] => | jméno2 = Songtao [192] => | příjmení3 = Han [193] => | jméno3 = Cheng [194] => | příjmení4 = Wang [195] => | jméno4 = Zhunzhun [196] => | příjmení5 = Zhong [197] => | jméno5 = Shu [198] => | příjmení6 = Sun [199] => | jméno6 = Shuo [200] => | příjmení7 = Guo [201] => | jméno7 = Rui [202] => | spoluautoři = ZHOU, Xiong; GU, Cheng Ding; YUAN Kai Di,; LI, Zhenyu; CHEN, Wei. [203] => | titul = Epitaxial Growth of Single Layer Blue Phosphorus: A New Phase of Two-Dimensional Phosphorus [204] => | periodikum = Nano Letters [205] => | vydavatel = American Chemical Society [206] => | rok vydání = 2016 [207] => | měsíc vydání = červen [208] => | den vydání = 30 [209] => | ročník = 16 [210] => | typ ročníku = svazek [211] => | číslo = 8 [212] => | strany = 4903–4908 [213] => | url = https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.nanolett.6b01459 [214] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/304667578_Epitaxial_Growth_of_Single_Layer_Blue_Phosphorus_A_New_Phase_of_Two-Dimensional_Phosphorus [215] => | issn = 1530-6992 [216] => | doi = 10.1021/acs.nanolett.6b01459 [217] => | pmid = 27359041 [218] => | jazyk = anglicky [219] => }} [220] => [221] => == Historický vývoj == [222] => Historicky byl fosfor poprvé izolován německým alchymistou [[Hennig Brand|Heningem Brandem]] v roce [[1669]], který se snažil, jako všichni alchymisté, najít kámen mudrců. Nechal několik dní rozkládat lidskou [[moč]], pak ji zahustil a nakonec destiloval při vysokých teplotách. Páry nechal zkondenzovat pod vodou a získal tak voskovitou látku, která ve tmě světélkovala. Brand se při pojmenování látky inspiroval [[řecká mytologie|řeckou mytologií]], ve které je [[Fósforos]] ({{vjazyce2|grc|Φωσφόρος}}) bohem spojeným s jitřní [[Venuše (planeta)|Venuší]]. Samo jméno je vytvořeno ze slov {{cj|grc|φῶς}} (''fós'') – ''světlo'' a {{cj|grc|φέρω}} (''feró'') – ''nosit'', a znamená tedy ''světlonoš''. Konkrétně se jednalo o fosfor bílý. [[Robert Boyle]] tento způsob v roce [[1680]] zdokonalil a v následujících letech připravil [[oxid fosforečný]] a [[kyselina fosforečná|kyselinu fosforečnou]]. Za [[chemický prvek]] ho prohlásil teprve [[Antoine Lavoisier]]. [223] => [224] => == Výskyt v přírodě == [225] => V přírodě se setkáme pouze se sloučeninami fosforu (ojedinělý a pochybný nález [[minerál]]u fosforu je uváděn z [[meteorit]]u nalezeném v Townshipské salině v Kansasu v USA). V zemské kůře se fosfor vyskytuje poměrně hojně, je celkově 11. prvkem v pořadí výskytu a jeho koncentrace se průměrně odhaduje na 1–1,2 g/kg. V mořské vodě je jeho koncentrace velmi nízká, pouze 0,07 [[miligram|mg]]/[[Litr|l]], ve vesmíru připadá na jeden atom fosforu pouze přibližně 3 000 000 atomů [[vodík]]u. [226] => [227] => Nejdůležitějším minerálem s obsahem fosforu je směsný fosforečnan vápenatý – [[apatit]], jehož složení lze vyjádřit jako: Ca5(PO4)3X (X = OH, F, Cl). Apatit slouží jako základní surovina pro výrobu fosforu a především jeho sloučenin. Hlavní oblasti těžby leží v [[Rusko|Rusku]] ([[Kola (poloostrov)|poloostrov Kola]]), [[Maroko|Maroku]] a v [[Spojené státy americké|USA]]. [228] => [229] => Dalšími minerály s obsahem fosforu jsou např. [[fosforit]] Ca3(PO4)2, [[fluoroapatit]] Ca5(PO4)3F a méně významné [[wavellit]] 3Al2O3·2P2O5·12H2O a [[vivianit]] Fe3(PO4)2·8H2O. [230] => [231] => Dále se fosfor vyskytuje ve všech živých organizmech na Zemi, je především uložen v kostech a zubech, ale je složkou důležitých organických molekul jako [[DNA]] a [[RNA]], energetických přenašečů ([[Adenosindifosfát|ADP]], [[Adenosintrifosfát|ATP]]) a v [[Buněčná membrána|buněčné membráně]] ([[fosfolipid]]ech). [232] => [233] => Rostlinami je přijímán, stejně jako ostatní minerální látky, z vody, a to ve formě fosfátového [[anion]]tu H2PO4−. V rostlině se [[redoxní reakce|neredukuje]]. Vzhledem ke svému zápornému náboji (uvnitř [[buňka|buňky]] je záporný náboj) a vysoké intrabuněčné koncentraci je jeho příjem energeticky velmi náročný, přijímá se neustále vysokoafinními transportéry. Při příjmu pomáhá [[mykorhiza]]. V rostlině se vyskytuje volný (jako fosfátový aniont) i vázaný. Volný může být skladován ve [[vakuola|vakuole]]. [234] => [235] => == Výroba == [236] => Základem průmyslové výroby elementárního fosforu je redukce fosforečnanů koksem ([[uhlík]]em) za přítomnosti křemenného písku podle rovnice: [237] => [238] => :Ca3(PO4)2 + 3 SiO2 → 3 CaSiO3 + P2O5 [239] => :P2O5 + 5 C → 5 CO + 2 P [240] => Souhrnně [241] => : 2 Ca3(PO4)2 + 6 SiO2 + 10 C → P4 + 6 CaSiO3 + 10 CO [242] => [243] => Fosfor za vysoké teploty (okolo 1300 °C) v tavenině těká jako molekula P4 a je zachycován po kondenzaci ve vodě jako bílý fosfor. Při zahřívání bílého fosforu v inertní atmosféře přechází do modifikace červeného fosforu, která má vrstevnatou strukturu Pn. [244] => [245] => Dnes již téměř nepoužívaná metoda výroby je Pelletierova metoda. Při ní se [[fosforečnan vápenatý]] převádí v prostředí mírně koncentrované [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] na [[dihydrogenfosforečnan vápenatý]]. V druhém kroku je odstraněna [[sádra]] a [[dihydrogenfosforečnan vápenatý]] je redukován [[koks]]em při teplotě 1000 °C v šamotových pecích. [246] => [247] => :Ca3(PO4)2 + 2 H2SO4 + 4 H2O → 2 CaSO4.2 H2O + Ca(H2PO4)2 [248] => :3 Ca(H2PO4)2 + 10 C → Ca3(PO4)2 + 10 CO + 4 P + 6 H2O [249] => [250] => == Použití == [251] => Vlastnosti a použití fosforu je silně závislé na ''alotropní formě'', ve které se fosfor právě vyskytuje. [252] => [253] => === Bílý fosfor === [254] => * Toxických vlastností bílého fosforu se dodnes využívá při výrobě [[jed]]ovatých nástrah na krysy a jiné hlodavce. [255] => * Bílý fosfor se také využívá k výrobě farmaceutických preparátů. [256] => * Schopnost samovznícení bílého fosforu při styku se vzduchem se v polovině minulého století využívalo k výrobě samozápalných leteckých pum a dělostřeleckých granátů. Zákeřnost těchto zbraní spočívala v tom, že hořící fosfor způsobuje mimořádně těžké a špatně hojitelné popáleniny. Je velmi obtížné jej uhasit (jediný spolehlivý způsob je zamezení přístupu kyslíku ponořením do vody – poté je nutno fosfor na tkáni odstranit). [257] => * Do počátku 20. století se používal k výrobě [[zápalky|zápalek]], později byl z důvodu toxicity zakázán{{Citace elektronické monografie [258] => | příjmení = Ing. Zuzana Honzajková, Ph.D. [259] => | jméno = [260] => | titul = Anorganické látky - s-prvky, p-prvky [261] => | url = https://uchop.vscht.cz/files/uzel/0022265/0102~~c8zLL0pPzMtMzk5VyEksya5U0FUo1lEo0C0oKsuujDcyMLQAAA.pdf?redirected [262] => | vydavatel = UCHOP - VŠCHT [263] => | místo = Praha [264] => | datum vydání = 2018-10-18 [265] => | datum přístupu = 2020-06-30 [266] => }} (zneužíván k sebevraždám) a nahradil jej bezpečnější červený fosfor (proto '''bezpečnostní''' zápalky). [267] => [268] => ==== Bílý fosfor jako zbraň ==== [269] => [[Soubor:Ayman2.jpg|náhled|vpravo|200px|[[Palestinci|Palestinský chlapec]] popálený [[izrael]]skou fosforovou municí, [[Pásmo Gazy]], [[2009]]]] [270] => Bílý fosfor se dá také použít jako [[konvenční zbraň|nekonvenční zbraň]] (někdy je dokonce klasifikován jako [[chemická zbraň]] [[zbraň hromadného ničení|hromadného ničení]]). [271] => [272] => I přes svoji vysokou toxicitu se ve vojenství využívá zejména kvůli své vysoké zápalnosti (zápalné granáty, bomby – pozn.: vysoká tekutost/nízká viskozita hořícího fosforu), nikoli jako chemická zbraň. Dále slouží k osvícení bojiště ([[Světlice (raketa)|světlice]]), označení cílů nebo naopak k zahalení bojiště kouřem ([[Dýmovnice|dýmové]] granáty).{{Citace webu [273] => | url =https://www.reuters.com/world/middle-east/human-rights-watch-says-israel-used-white-phosphorous-gaza-lebanon-2023-10-12/ [274] => | datum přístupu = 2023-10-16 [275] => | jazyk = anglicky [276] => | titul =Human Rights Watch says Israel used white phosphorus in Gaza, Lebanon [277] => | vydavatel =Reuters}} [278] => [279] => [280] => Ženevská úmluva z roku 1980 použití munice s obsahem bílého fosforu v oblastech obydlených civilisty přísně zakazuje.{{Citace periodika [281] => | příjmení = Rott [282] => | jméno = Lukáš [283] => | titul = Porušení Ženevské úmluvy? Rusko obvinilo Spojené státy z použití bomb s fosforem [284] => | periodikum = Deník.cz [285] => | datum vydání = 2018-09-10 [286] => | jazyk = cs [287] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/bomby-s-bilym-fosforem-rusko-obvinilo-spojene-staty-z-poruseni-zenevske-umluvy-20180910.html [288] => | datum přístupu = 2020-06-30 [289] => }}
„Úmluva o zákazu či omezení užití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné útrapy nebo mít nerozlišující účinek z r. 1980 – Tato úmluva ve svých pěti protokolech (z let 1980–2005) … omezuje užití zápalných zbraní …“.{{Citace elektronické monografie [290] => | příjmení = Jukl [291] => | jméno = Marek [292] => | titul = Ženevské úmluvy, obyčeje a zásady humanitárního práva (stručný přehled) [293] => | url = https://www.cervenykriz.eu/cz/edicehnuti/Konvence20.pdf [294] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [295] => | místo = Olomouc [296] => | datum vydání = 2020-01-21 [297] => | datum přístupu = 2020-06-30 [298] => }}
Hrozba (i jen jednostranně vnímaná) použití proti živé síle nepřítele má též psychologický rozměr – podlomení bojové morálky. [299] => [300] => Obviňování z použití bílého fosforu často bývá i nezúčastněnými nestátními i státními aktéry, viz [301] => [302] => ===== Historie použití fosforu jako zbraně ===== [303] => Pravděpodobně poprvé byl použit [[Feniáni|bratrstvem feniánů]] v [[19. století|19. století]], známy jsou případy jeho použití v první a druhé světové válce, Korejské válce a válce ve Vietnamu, válce v Čečně. V roce 1988 Saddám Husajn užil bílého fosforu při plynovém útoku v Halabja. V nedávné minulosti použili Američané bílý fosfor jak v Iráku proti sunnitským povstalcům bitvě o [[Fallúdža|Fallúdžu]] (2004),http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=2220http://www.novinky.cz/clanek/141166-ve-faludzi-se-rodi-postizene-deti-iracane-vini-usa.html tak v Afghánistánu (2009).[http://www.reuters.com/article/homepageCrisis/idUSSP400735._CH_.2400 Afghan girl's burns show horror of chemical strike] {{Wayback|url=http://www.reuters.com/article/homepageCrisis/idUSSP400735._CH_.2400 |date=20090605161223 }}, agentura [[Reuters]], 8. května 2009, ([http://www.zvedavec.org/komentare/2009/05/3170-spojene-staty-pouzivaji-vafghanistanu-bily-fosfor.htm český překlad]) Bílý fosfor byl též použit Izraelem v [[operace Lité olovo|operaci Lité olovo]] (2008).[http://www.mediafax.cz/zahranici/2800540-Organizace-Human-Rights-Watch-Izraelska-armada-pouziva-v-Gaze-bily-fosfor Organizace Human Rights Watch: Izraelská armáda používá v Gaze bílý fosfor]{{Citace elektronického periodika |titul=Izraelci používají v Gaze bílý fosfor |url=http://mostecky.denik.cz/ze_sveta/gaza_fosfor20090113.html |datum přístupu=2009-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090206124939/http://mostecky.denik.cz/ze_sveta/gaza_fosfor20090113.html |datum archivace=2009-02-06 |nedostupné=ano }}[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=627269 V Gaze používáme fosfor, přiznal Izrael. Ale dle práva][http://www.rozhlas.cz/izurnal/zahranici/_zprava/534406 Izrael čelí obvinění, že v Gaze používá zakázané fosforové bomby] Podle tvrzení některých svědků použili bílý fosfor Rusové během [[Občanská válka v Sýrii|občanské války v Sýrii]] (2015).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/138663-rusko-v-syrii-utoci-chemickymi-zbranemi-tvrdi-svedci/ |datum přístupu=2018-02-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180216025950/http://zahranicni.eurozpravy.cz/blizky-vychod/138663-rusko-v-syrii-utoci-chemickymi-zbranemi-tvrdi-svedci/ |datum archivace=2018-02-16 }} [304] => [305] => ===== Kontroverze ===== [306] => Použití bílého fosforu ve válce je obvykle vnímáno jako kontroverzní záležitost a to zejména v hustě obydlených oblastech s civilním obyvatelstvem. Existuje více dokumentů upravujících použití bílého fosforu v boji, ale ne všechny jsou závazné pro všechny státy. Situaci komplikuje i více způsobů užití. Různé možnosti použití vedou často k tomu, že obě bojující strany a jejich sympatizanti jednotlivé případy nasazení bílého fosforu interpretují zcela rozdílným způsobem. [307] => [308] => ==== Účinky bílého fosforu na lidský organismus ==== [309] => Bílý fosfor může být použit jako součást „fosforové“ bomby, kdy efektem na lidský organismus jsou velmi vážné, velmi často smrtelné, popáleniny; toxické účinky má i ve formě [[aerosol]]u nebo hustého dýmu (produkt hoření fosforu). [310] => [311] => Vysoce toxický, [[Smrtelná dávka|LD50]] = 1 mg / kg (pro člověka). [312] => [313] => Toxicita se liší způsobem podání, LD50 pro krysu (orálně/inhalace 1h/prostup kůží) činí 3,03 mg/kg, respektive 4,3 mg/l a 100 mg/kg.{{Citace elektronické monografie [314] => | příjmení = [315] => | jméno = [316] => | titul = Phosphorus white [317] => | url = http://archpdfs.lps.org/Chemicals/Phosphorus_white.pdf [318] => | vydavatel = [319] => | místo = [320] => | datum vydání = [321] => | datum přístupu = 2020-06-30 [322] => }} [323] => [324] => === Červený fosfor === [325] => * Přesto, že není samovznětlivý, je červený fosfor schopen vzplanout při silnějším lokálním zahřátí, vyvolaném např. mechanickým třením. Díky této vlastnosti je červený fosfor dodnes základní surovinou pro výrobu běžných kuchyňských [[Zápalky|zápalek]]. Zároveň se tyto vlastnosti uplatní při výrobě různých pyrotechnických potřeb – zápalky, roznětky a další. [326] => * Červený fosfor je výchozí surovinou pro přípravu téměř všech sloučenin obsahujících fosfor. [327] => * Může být znečištěn stopami bílého fosforu (viz výše). [328] => [329] => === Černý fosfor === [330] => * Díky svým kovovým vlastnostem se nejvíce využívá v elektrotechnice při výrobě [[polovodič]]ů typu N (negativních), které mají elektronovou vodivost. [331] => [332] => === Slitiny === [333] => Elementární fosfor se v menším množství přidává do slitin kovů pro úpravu jejich fyzikálních vlastností. Jeho přítomnost ve slitinách značně zvyšuje tvrdost (ale i křehkost) výsledného produktu. V tavenině působí fosfor lepší tekutost (zabíhavost). To se projevuje zejména u slitin [[měď|mědi]] a u [[šedá litina|šedé litiny]]. Významné je legování fosforu do stříbrných pájek a [[bronz]]ů, ale i některých speciálních [[ocel]]í. [334] => [335] => === Biologický význam fosforu === [336] => * Fosfor je součástí [[zub]]ů a [[kosti|kostí]] ve formě fluoroapatitu.{{Citace elektronické monografie [337] => | titul = 3. Metabolismus a remodelace kostní tkáně • Funkce buněk a lidského těla [338] => | url = http://fblt.cz/skripta/iv-pohybova-soustava/3-metabolismus-a-remodelace-kostni-tkane/ [339] => | datum přístupu = 2020-06-30 [340] => | jazyk = cs-CZ [341] => }}{{Citace elektronického periodika [342] => | příjmení = [343] => | jméno = [344] => | titul = Fluor (na MZ ČR) [345] => | periodikum = ciselniky.dasta.mzcr.cz [346] => | vydavatel = [347] => | url = http://ciselniky.dasta.mzcr.cz/CD_DS4/hypertext/AJCDG.htm [348] => | datum vydání = [349] => | kapitola = odst 1. [350] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100217183432/http://ciselniky.dasta.mzcr.cz/cd_ds4/hypertext/AJCDG.htm [351] => | datum přístupu = 2020-06-30 [352] => | datum archivace = 2010-02-17 [353] => }} Denní doporučená dávka je 1200 mg. [354] => * V současné stravě se setkáváme s nadbytkem fosforu, je totiž obsažen v kolových nápojích ([[kyselina fosforečná]] zde jako [[E kód|E338]]{{Citace elektronického periodika [355] => | příjmení = o.p.s [356] => | jméno = dTest [357] => | titul = dTest: E 338 Kyselina fosforečná - Nezávislé testy, víc než jen recenze [358] => | periodikum = www.dtest.cz [359] => | url = https://www.dtest.cz/ecka/162/e-338-kyselina-fosforecna [360] => | jazyk = cs [361] => | datum přístupu = 2020-06-30 [362] => }} v roli [[konzervant]]u-[[antioxidant]]u, [[Regulátor kyselosti|regulátoru kyselosti]] i jako součást kyselé chuti nápoje), [[Tavený sýr|tavených sýrech]] ([[tavící soli]]{{Citace elektronického periodika [363] => | příjmení = o.p.s [364] => | jméno = dTest [365] => | titul = dTest: Nezávislé testy, víc než jen recenze [366] => | periodikum = www.dtest.cz [367] => | url = https://www.dtest.cz/ecka [368] => | jazyk = cs [369] => | datum přístupu = 2020-06-30 [370] => }} – [[Fosforečnany|fosforečnany E339-343]]{{Citace elektronického periodika [371] => | příjmení = o.p.s [372] => | jméno = dTest [373] => | titul = dTest: Nezávislé testy, víc než jen recenze [374] => | periodikum = www.dtest.cz [375] => | url = https://www.dtest.cz/search?q=fosfore%C4%8Dnany [376] => | jazyk = cs [377] => | datum přístupu = 2020-06-30 [378] => }}) a uzeninách.KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa''. Praha: Grada Publishing, 2004. [[Výživová doporučení|Výživový]] význam tohoto zdroje fosforu (ve formě kyseliny fosforečné a fosforečnanů) je sporný, neboť v rámci [[Metabolismus|metabolizmu]] dochází k vazbě na vápník a vyplavování z těla. Jinými slovy – úbytek vápníku z těla,{{Citace elektronické monografie [379] => | příjmení = Šobáň [380] => | jméno = Jan [381] => | titul = Obsah fosfátů v potravinách a jejich vliv na osteoporózu [382] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120004335 [383] => | vydavatel = Ústav výživy - 3. lékařská fakulta - Univerzita Karlova Praha [384] => | místo = Zlín [385] => | datum vydání = 2010-09 [386] => | datum přístupu = 2020-06-30 [387] => }} vliv na osteoporózu a další. [388] => [389] => === Další využití === [390] => [[Soubor:Fosforečnan měďnatý.PNG|náhled|vpravo|Fosforečnan měďnatý.]] [391] => [[Soubor:Fosforečnan hořečnatý.PNG|náhled|vpravo|Fosforečnan hořečnatý.]] [392] => [[Soubor:Fosforečnan stříbrný.PNG|náhled|vpravo|Fosforečnan stříbrný.]] [393] => * [[Fosforečnany]] (neboli fosfáty) jsou důležitá rostlinná hnojiva. Z [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]] se vyrábí [[hydrogenfosforečnan vápenatý]], který je málo rozpustný ve vodě a do půdy se vsakuje postupně, a [[dihydrogenfosforečnan vápenatý]] známý jako superfosfát, který je ve vodě dobře rozpustný a do půdy se dostává okamžitě. V zemědělství se ale nepoužívají čistě fosforečnanová hnojiva, ale kombinovaná [[hnojivo|hnojiva]], která jsou směsí sloučenin [[dusík]]atých, [[draslík|draselných]], [[sodík|sodných]] a mnoha dalších, které rostliny potřebují k růstu. [394] => * Vápenaté a sodné fosforečnany se přidávají do zubních past. [395] => * Kyselina fosforečná a rozpustné fosforečnany slouží jako součást odrezovacích roztoků pro odstraňování korozních produktů z povrchu železných konstrukcí, protože velmi snadno reagují s [[oxid železitý|oxidem železitým]]. Přímo na povrchu železa (ale také [[zinek|zinku]] a [[mangan]]u) vytvářejí nerozpustné fosforečnany chemicky vázané do krystalové mřížky. Tento proces se nazývá [[fosfátování]]. Fosfátovaný povrch je vhodným podkladem pro nátěry. Fosfátovaný povrch má také dobré kluzné vlastnosti, proto se fosfátují polotovary určené k tváření za studena, například ocelové [[Hlubokotažnost|hlubokotažné]] plechy. [396] => * Sodné soli kyseliny fosforečné se uplatňují jako součást prášků na praní nebo prostředků na mytí nádobí v automatických myčkách pro změkčení vody (Na3PO4), dále v [[potravinářství]] při výrobě sýrů a nakládání šunky Na2HPO4. Jejich přítomnost ve vodě má také antikorozivní účinky a přidávají se do cirkulačních vod pro vytápění (ústřední topení, průmyslové vyhřívací okruhy). [397] => * Fosforečnany amonné (NH4)2HPO4 a NH4H2PO4 slouží v zemědělství jako velmi účinná hnojiva. Přidávají se také jako samozhášecí přísada do celulózy s cílem zmenšit hořlavost výsledných výrobků (divadelní kulisy). [398] => [399] => == Sloučeniny == [400] => Fosfor se vyskytuje ve velké řadě různých anorganických i organických sloučenin. [401] => [402] => Z řady anorganických sloučenin mají z hlediska praktického využití největší význam: [403] => [404] => === Kyseliny === [405] => * [[Kyselina fosforečná|Kyselina trihydrogenfosforečná]] H3PO4 je středně silná, trojsytná minerální kyselina. Vyrábí se spalováním elementárního fosforu v přítomnosti vodní páry. Koncentrovaná [[kyselina fosforečná]] je těžká, viskosní kapalina s velmi vysokým bodem varu. V pevném stavu je to bezbarvá krystalická látka, silně hygroskopická. Tvoří celkem 3 řady solí – [[fosforečnany]] (PO4)3−, [[hydrogenfosforečnany]] (HPO4)2− a [[dihydrogenfosforečnany]] (H2PO4)−. [406] => * [[Kyseliny fosforitá]] H3PO3. [407] => * [[Kyselina fosforičitá]] H4P2O6. [408] => * [[Kyselina fosforná]] H3PO2. [409] => * [[Kyselina metafosforečná]] HPO3. [410] => Některé kyseliny fosforu dokážou polymerovat. [411] => [412] => === Oxidy === [413] => * [[Oxid fosforečný]] se vyskytuje ve formě molekul P4O10 a je to bílá, silně hygroskopická krystalická látka. Připravuje se spalováním bílého fosforu za dostatečného přístupu vzduchu. Reakcí s vodou vznikají různé formy fosforečných kyselin. V praxi se používá pro sušení plynů, protože velmi ochotně a rychle absorbuje i stopy vodních par. [414] => * [[Oxid fosforitý]] má vzorec P4O6. Jedná se o bílou, velmi jedovatou krystalickou látku. Ve studené vodě se pozvolna rozpouští za vzniku [[kyselina fosforitá|kyseliny fosforité]] a v horké vodě se rozkládá za vzniku [[fosfan]]u a [[kyselina trihydrogenfosforečná|kyseliny trihydrogenfosforečné]]. [[Oxid fosforitý]] se vyrábí spalováním bílého fosforu za nedostatečného přístupu vzduchu. [415] => * [[Oxid fosforičitý]] tvoří také dimer P2O4, který tvoří bezbarvé, silně lesklé krystaly. Ve vodě se rozpouští za značného vývoje tepla a rozpouští se za vzniku kyseliny fosforité a kyseliny trihydrogenfosforečné. Připravuje se termickým rozkladem [[oxid fosforitý|oxidu fosforitého]]. [416] => [417] => === Halogenidy === [418] => Chloridy fosforu jsou celkem tři. [419] => * [[Chlorid fosfornatý]] PCl2 je nesnadno získatelná látka, která vzniká působením elektrického výboje na směs PCl3 a H2. Je to bezbarvá olejovitá kapalina, silně páchnoucí po fosforu. [420] => * [[Chlorid fosforitý]] PCl3 vzniká spalováním fosforu v přítomnosti chloru, je to bezbarvá kapalina. [421] => * [[Chlorid fosforečný]] PCl5 vzniká spalováním fosforu v nadbytku [[chlor]]u, je to bílá krystalická látka, která při 100 °C sublimuje aniž taje. Vysoce toxický. PCl3 a PCl5 ve vodě hydrolyzují za vzniku svých trojsytných kyselin. [422] => [423] => === Hydridy === [424] => Sloučeniny s vodíkem jsou jedovaté a značně reaktivní. [425] => * [[Fosfan]] PH3 je jedovatý plyn, zápach po rybině či česneku[http://www.inchem.org/documents/pims/chemical/pim865.htm Phosphine - International Programme on Chemical Safety - Poisons Information Monograph 865] způsobují nečistoty z výroby. [[Fosfan]] lze nejlépe připravit působením vody na [[jodid fosfonia]] [PH4]I. [426] => * [[Difosfan]] P2H4 je samozápalná kapalina. [427] => [428] => === Sloučeniny s dusíkem === [429] => * [[Nitrid fosforečný]] P3N5 je bezbarvý prášek, bez chuti a zápachu. Připravuje se působením [[amoniak]]u na [[sulfid fosforečný]]. [430] => [431] => === [[Organická sloučenina|Organické sloučeniny]] fosforu === [432] => {{Podrobně|Organofosfáty}} [433] => * [[Organofosfáty]] – [[estery]] [[Kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]]. Vzhledem k vícesytnosti kyseliny existují mono-, di- a triestery, na rozdíl o monoesterů karboxylových kyselin. Přírodní výskyt i umělá syntéza. Biologicky aktivní, z čehož vyplývá existence biomolekul ([[DNA]], [[RNA]], [[Kofaktor (biochemie)|kofaktory]]…) i [[toxicita]] látek, čehož se využívá v lidské činnosti – [[insekticid]]y, [[herbicid]]y, [[Chemická zbraň#Nervově paralytické|nervově paralytické]] [[Chemická zbraň|chemické zbraně]] (zejména [[sarin]], [[soman]], [[tabun]], [[VX (bojová látka)|VX]]) – blokace cholinesterázy. [434] => [435] => == Odkazy == [436] => [437] => === Reference === [438] => [439] => {{Citace elektronického periodika [440] => | titul = Phosphorus - Substance Information - ECHA [441] => | periodikum = echa.europa.eu [442] => | url = https://echa.europa.eu/cs/substance-information/-/substanceinfo/100.028.881 [443] => | jazyk = cs-CZ [444] => | datum přístupu = 2020-06-30 [445] => }} [446] => [447] => [448] => === Literatura === [449] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [450] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [451] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [452] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [453] => [454] => === Související články === [455] => * [[Fosfor-32]] [456] => [457] => === Externí odkazy === [458] => * {{Commonscat|Phosphorus}} [459] => * {{Wikislovník|heslo=fosfor}} [460] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=15 Chemický vzdělávací portál] [461] => * {{en}} [http://www.emedicine.com/EMERG/topic918.htm eMedicine.com: Article on White Phosphorus as used as weapon] [462] => * [http://www.phosphorus-recovery.tu-darmstadt.de Website of the Technische Universität Darmstadt and the CEEP about Phosphorus Recovery] [463] => [464] => {{Biogenní látky}} [465] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [466] => {{Autoritní data}} [467] => {{Portály|Chemie}} [468] => [469] => [[Kategorie:Fosfor| ]] [470] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [471] => [[Kategorie:Pniktogeny]] [] => )
good wiki

Fosfor

Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů. Poměrně hojně se vyskytuje v anorganických sloučeninách (skupina apatitu/fosfáty) v zemské kůře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fosforečnany','kyselina fosforečná','dihydrogenfosforečnan vápenatý','Fosfan','polovodič','voda','vzduch','Kyselina fosforečná','apatit','RNA','nekovy','fosforit'

Apatit

Apatit je minerál, který je velmi hojně rozšířen v přírodě.

Fosfan

Fosforečnany

Fosforit

Nekovy

Polovodič

RNA

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Vzduch