Array ( [0] => 14683971 [id] => 14683971 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fosilie [uri] => Fosilie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [[Soubor:Cyclomedusa.jpg|náhled|Fosilizovaná kolonie mikroorganismů stará 1,9 miliardy let{{Citace elektronického periodika [2] => | příjmení1 = Retallack [3] => | jméno1 = Gregory J. [4] => | příjmení2 = Mao [5] => | jméno2 = Xuegang [6] => | titul = Paleoproterozoic (ca. 1.9 Ga) megascopic life on land in Western Australia [7] => | periodikum = Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology [8] => | ročník = 532 [9] => | datum_vydání = 2019-10 [10] => | strany = 109266 [11] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0031018219302317 [12] => | jazyk = anglicky [13] => | doi = 10.1016/j.palaeo.2019.109266 [14] => }}]] [15] => [[Soubor:Asaphiscuswheelerii.jpg|náhled|[[Paleozoikum|Prvohorní]] [[Trilobiti|trilobit]] druhu ''[[Asaphiscus wheeleri]]'' z období [[kambrium|kambria]]]] [16] => [[Soubor:Fossil fish Fur Museum.jpg|náhled|Otisk [[Pravěk|prehistorické]] [[ryby]]]] [17] => [[Soubor:Isocrinus nicoleti Encrinite Mt Carmel.jpg|náhled|Pozůstatky [[Mezozoikum|druhohorní]] [[lilijice]] [[Druh|druhu]] ''[[Isocrinus]] nicoleti'' z období střední [[Jura|Jury]]]] [18] => '''Fosilie''' jsou zbytky a otisky [[organismus|organismů]] z minulých [[Geologický čas|geologických dob]] nebo jejich stop a výkalů. Jako synonymum se užívá výraz '''zkameněliny''' ('''petrefakty'''), přestože ne všechny fosilie procházejí procesem [[petrifikace]] (např. [[mamut]] zamrzlý v [[Permafrost|permafrostu]]).{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = Co jsou to zkameněliny {{!}} Paleontologie [20] => | periodikum = www.paleontologie.cz [21] => | url = http://www.paleontologie.cz/zkameneliny/co-je-to/ [22] => | datum přístupu = 2023-03-10 [23] => }} Vznik fosilií neboli [[fosilizace]] vyžaduje vzácnou shodu okolností po uhynutí organismu, které vedou buď k zachování jeho částí v případně pozměněném (zkamenělém – ''petrifikovaném'') stavu nebo zachování jeho tvaru otištěného například do [[Sediment|sedimentu]]. [24] => [25] => Studiem fosilií se zabývá [[paleontologie]]. Nejznámějšími fosiliemi jsou například pozůstatky [[pravěk]]ých živočichů ([[Trilobiti|trilobitů]], [[Dinosauři|dinosaurů]], [[mamut]]ů). Souhrn informací z nalezených fosilií se nazývá [[fosilní záznam]]. Pro určování stáří v [[Biostratigrafie|biostratigrafii]] i paleontologii jsou důležité především [[vůdčí fosilie]]. [26] => [27] => == Etymologie == [28] => Organická podstata zkamenělých zbytků rostlin a živočichů byla rozpoznána až v 17. století, kdy začaly být odlišovány od minerálů a hornin. V té době se pro ně ujal název „petrefakty“ (z řeckého ''petra'', kámen a latinského ''factus'', stal se), který se udržel až do začátku tohoto století, zejména v Německu. Odtud je možné odvodit český název zkamenělina.{{Citace periodika [29] => | příjmení = Roček [30] => | jméno = Zbyněk [31] => | odkaz na autora = Zbyněk Roček [32] => | titul = Lapides figurati na konci dvacátého století [33] => | periodikum = Vesmír [34] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [35] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-1/lapides-figurati-konci-dvacateho-stoleti.html [36] => | datum vydání = 1997-01-05 [37] => | rok vydání = 1997 [38] => | ročník = 76 [39] => | číslo = 1 [40] => | strany = 23–24 [41] => | datum přístupu = 2023-04-09 [42] => }} [43] => [44] => Slovo ''fosilie'' má původ v [[latina|latinském]] ''fossilis'' – vykopaný. To pochází od ''fodere'' ([[Příčestí trpné|příč. trp.]] ''fossum'') – kopat, hrabat.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Rejzek [46] => | jméno = Jiří [47] => | odkaz na autora = Jiří Rejzek [48] => | titul = Český etymologický slovník [49] => | odkaz na titul = Český etymologický slovník [50] => | vydání = Dotisk 1 [51] => | vydavatel = [[LEDA]] [52] => | místo = [[Voznice]] [53] => | rok tisku = 2004 [54] => | rok copyrightu = 2001 [55] => | počet stran = 752 [56] => | kapitola = fosilie [57] => | typ kapitoly = heslo [58] => | strany = 177 [59] => | isbn = 80-85927-85-3 [60] => | isbn2 = 978-80-85927-85-6 [61] => | oclc = 781205583 [62] => }} Objevuje se rovněž v 17. století a zpočátku se používalo, ve shodě se svým původním latinským významem, pro vše, co je pohřbeno pod zemí. Teprve mnohem později se jeho význam zúžil na předměty organického původu. [63] => [64] => == Znaky fosilie == [65] => * je zřetelným důkazem existence organismu [66] => * podává alespoň základní představu o tvaru a stavbě organismu [67] => * pochází ze předchozích [[Geologický čas|geologických období]] ([[pleistocén]] a dříve), je tedy starší více než 10 000 let [68] => * vznikla přirozenou cestou (nebyla vytvořena [[člověk]]em) [69] => [70] => === Co nejsou fosilie === [71] => [72] => * fosilní horniny a minerály: [[ropa]], [[uhlí]], [[jantar]] (nepodávají představu o podobě organizmu) [73] => [74] => * zkamenělé organismy z [[Holocén|holocénu]] (mladší {{formatnum:10000}} let) [75] => [76] => * pseudofosilie – útvary připomínající fosilie, které jsou původu: [77] => #[[Anorganická látka|anorganického]] – např.: [78] => #* [[konkrece]] – nerostné útvary kulovitého, čočkovitého či nepravidelného tvaru, odlišné od okolního [[Sedimentární hornina|sedimentu]], uvnitř kterého vznikl v průběhu [[diageneze]] [79] => #* [[dendrit (geologie)|dendrity]] – drobné keříčkovité povlaky na puklinách různých hornin, složené nejčastěji z oxidických sloučenin [[mangan]]u a vysrážené z prosakujících vod [80] => #* [[otisk]]y [[krystal]]ů [[minerál]]ů [81] => #* otisky [[déšť|dešťových]] [[kapka|kapek]] [82] => # [[Antropogenní vliv|antropogenního]] – [[Artefakt (archeologie)|artefakty]] [83] => [84] => == Vývoj poznatků o fosiliích == [85] => V dřívějších dobách lidé neznali pravou podstatu vzniku zkamenělin. Označovali je tedy např. jako: [86] => * hříčky přírody (''[[lusus naturae]]'') – 16. století [87] => * tvarované kameny (''[[lapides figurati]]'') – 16. století [88] => * kameny vzniklé tvořivou silou (''[[lapides sui generis]]'') [89] => * jazykové kameny (''[[glossopetrae]]'') [90] => * kameny spadlé z nebe – [[Plinius starší|Plinius st]]. [91] => [[Georgius Agricola|Georg Bauer (Agricola)]] – studoval [[ruda|rudní]] [[Důlní ložisko|ložiska]], pouze otisky rybích koster považoval za zkameněliny. [92] => [93] => Mnohé fosilní otisky stop považovali obyvatelé staré [[Čína|Číny]], [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]], [[Austrálie]], [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] i [[Evropa|Evropy]] za pozůstatky mytických nebo božských bytostí, legendárních vládců, hrdinů apod. S legendami tohoto druhu se setkáváme již u pramenů pocházejících z doby starověku.{{Citace elektronického periodika [94] => | příjmení1 = Socha [95] => | jméno1 = Vladimír [96] => | titul = Znal Aristotelés dinosauří fosilie? [97] => | periodikum = osel.cz [98] => | datum_vydání = 2018-01-18 [99] => | url = https://www.osel.cz/9732-znal-aristoteles-dinosauri-fosilie.html [100] => | datum_přístupu = 2021-11-04 [101] => }} [102] => [103] => [[Konrad Gessner|Konrad Gesner]] – roku 1565 poprvé publikuje obrázky a popis zkamenělin v [[kompendium|kompendiu]] ''[[De omni rerum fossilium genere, gemmis, lapidibus metallis, et huiusmedi]]'' (dostupné [https://archive.org/stream/deomnirerumfoss00presgoog#page/n721/mode/2up zde])[[Kompendium]] je sestaveno z prací několika autorů. [[Konrad Gessner|Gesnerův]] vlastní příspěvek (pojednání o zkamenělinách a [[Drahý kámen|drahých kamenech]]) je v knize uveden jako poslední. (Odkaz vede přímo na něj.) [104] => [105] => [[Niels Stensen|Nicolaus Stenonius]] – '''princip [[Superpozice (geologie)|superpozice]]''': ''V normálním vrstevním sledu leží mladší [[Vrstva (geologie)|vrstvy]] [[Sedimentární hornina|sedimentů]] nad staršími.'' [106] => [107] => [[William Smith (geolog)|William Smith]] – '''[[zákon stejných zkamenělin]]''' (1815): ''Vrstvy obsahující stejné druhy zkamenělin jsou stejně staré.''Nemusí to platit vždy, během fosilizace může dojít k '''[[přeplavení]]''' fosilií do jiných vrstev. Zřetel je třeba brát i na princip '''[[homotaxe]]'''. [108] => [109] => [[Thomas Henry Huxley|Thomas Huxley]] – '''princip [[homotaxe]]''': ''Shodné postavení všech sledovaných znaků v různých [[geologický profil|geologických profilech]] ukazuje na jejich shodnou uspořádanost, nikoli na jejich jistou (přesnou) současnost.'' (Organismy se do jiných částí světa šíří se zpožděním, a proto ani fosilie stejných druhů na dvou či více různých místech nemusí svědčit o shodném stáří hornin.) [110] => [111] => {{Pahýl část}} [112] => [113] => == Klasifikace fosilií == [114] => [[Soubor:T. rex Big Mike.jpg|náhled|vlevo|Bronzová replika kostry tyranosaura před [[Museum of the Rockies]] v [[Bozeman]]u (Montana, USA).]] [115] => === Podle velikosti === [116] => * '''[[makrofosilie]]''' – viditelné pouhým okem; jejich studiem se zabývá [[makropaleontologie]] [117] => *'''[[mikrofosilie]]''' – [[Mikroorganismus|mikroorganismy]], [[pyl]]; jejich studiem se zabývá [[mikropaleontologie]] [118] => [119] => === Podle míry zachovalosti / přeměny === [120] => Fosilie jsou obvykle ne zcela přesně chápány jen jako zkameněliny (petrefakty) organismů, které prošly procesem zkamenění ([[Petrifikace|petrifikací]]). Proces [[Fosilie#Vznik fosilií|fosilizace]] může mít různý průběh, který je však zásadní a odráží se v míře zachovalosti fosilie. [121] => [122] => ==== Pravé fosilie (fosilie v užším slova smyslu) ==== [123] => Pravé fosilie jsou zachovalé nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) zbytky organismů. V jejich složení nedošlo k podstatným změnám v důsledku fosilizačních a [[diageneze|diagenetických]] procesů. [124] => # Nejčastěji se dochovávají tvrdé části organismů: [125] => #* [[kost]]i [126] => #* [[zub]]y obratlovců (díky velice odolnému [[Zubovina|dentinu]]) [127] => #* nezměněné schránky (např. [[měkkýši]] z [[neogén]]ních [[tégl]]ů) [128] => #* [[skořápka|skořápky]] [[vejce|vajec]] [129] => #* [[Karapax|krunýře]] [130] => # může se ale dochovat i měkká [[tkáň]] [131] => #* '''[[mumie]]''' – fosilie vzniklé rychlým vysušením těla organismu (v [[Aridní podnebí|aridním]] prostředí nebo [[Jeskyně|jeskyních]]) [132] => #* '''[[pseudomumie]]''' – živočichové zachovaní i s měkkou tkání jinak než vysušením (zmrznutím, [[Konzervace|konzervací]] v prostředí [[Bažina|bažin]], [[živice|živičných]] látek, [[evaporit]]ů či [[ozokerit]]ových [[Akumulace|akumulací]]) [133] => #* '''[[patologická mumie|patologické mumie]]''' – např. ohořelé zbytky těl, [[Zlomenina|fraktury]],… [134] => #* '''[[fyziologická mumie|fyziologické mumie]]''' – části organismů ztracené už za jejich života ([[parohy]], [[kopyto|kopyta]],…) [135] => [136] => ==== Nepravé fosilie (fosilie v širším slova smyslu) ==== [137] => U takto zachovaných fosilií došlo k nahrazení jejich původních schránek nebo tkání jinou minerální látkou, a to dokonce i opakovaně (původně [[pyrit]]ické fosilie mohou v oxidačních podmínkách přejít na [[limonit]]izované atd.). [138] => * '''''(kamenné) jádro''''' – sediment vyplňuje vnitřní prostor schránky. Na vnějším povrchu jádra, se otiskují vnitřní struktury schránky (svalové vtisky, otisky pláště, vaskulární systém ap.). [139] => *# '''jádro úplné''' – sediment vyplní celý vnitřní prostor schránky [140] => *# '''jádro neúplné''' – nedojde k vyplnění celé schránky (sedimentu stojí v cestě např. přepážky ve [[fragmokon]]u u [[Hlavonožci|hlavonožců]]) [141] => *# '''jádro skulpturní''' – na povrchu jádra se otiskne [[skulptura]] povrchu schránky (schránka se rozpouštěla v nezpevněném sedimentu) [142] => *# '''jádro složené''' – na povrchu jader prolínají struktury jádra vnitřního i struktury povrchu krunýře (k tomu někdy dochází u plochých krunýřů trilobitů) [143] => * '''''otisk''''' – znázorňuje charakter vnějšího povrchu organizmu, např.zachovaného jako jádro. Jedná se tedy o [[protiotisk]] (útvar [[konkávní]]). Z čistě deskriptivního hlediska se otisk označuje jako '''[[negativ]]''' a jádro (či zachovaná schránka) jako '''[[pozitiv]]''' (má [[konvexní]] [[reliéf]]). [144] => * '''''výlitek''''' – jedná se o jádro v širším slova smyslu. Po vytvoření jádra (vnitřního) a po rozpuštění schránky vznikne mezi jádrem a protiotiskem dutina. Jestliže se vyplní sedimentem nebo fosilizačním minerálem, vznikne výlitek. [145] => * '''''odlitek''''' – vznikne vyplněním dutiny po schránce i jejího vnitřního prostoru. [146] => Mezi fosilie v širším slova smyslu se přiřazují též [[fosilní stopy]] po činnosti organizmů – '''[[ichnofosilie]] či [[ichnit]]y''' (dříve označované jako '''problematika, hieroglyfy či [[bioglyf]]y'''[[Bioglyf|Bioglyfy]] jsou definovány jako nerovnosti [[Vrstva (geologie)|vrstevních ploch]] organického původu.). Jedná se zejm. o otisky [[Končetina|končetin]], nebo jen drobné dírky po vrtání či cestičky po lezení. Patří sem také zkamenělé [[výkal]]y ([[koprolit]]y) [147] => [148] => Odvětví [[paleontologie]], které se zabývá výzkumem [[fosilních stopa|fosilních stop]] se nazývá '''[[ichnologie]]''' (též [[palichnologie]] či [[paleoichnologie]]). [149] => [150] => == Vznik fosilií == [151] => Nejčastěji tak, že živočich nebo rostlina uvízne v [[Usazenina|usazeninách]], obvykle pod [[voda|vodou]]. I když se masité části těla takto pohřbených živočichů rychle rozloží, tvrdé složky, kosti a skořápky zůstanou zachovány, v některých případech prakticky bez poškození. Většinou však prosakující [[voda]] částečně nebo úplně zanese spáry a dutiny nerostnými usazeninami a promění je v kámen. V případě [[dřevo|dřeva]] může být původní hmota postupně, molekulu za molekulou, nahrazována minerály, především [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]]. V tomto případě se zachovají původní charakteristické rysy včetně [[letokruh]]u, ba dokonce i [[buňka|buněčné struktury]]. Fosilizace může proběhnout i tak, že původní struktury zcela zmizí a zanechají po sobě buď dutinu, nebo jakousi přírodní „formu“ ve skále. Občas do těchto forem pronikají jiné materiály, které pak vytvářejí odlitek originálu. Formám „na listy“ a jiné tenké struktury se říká otisky. Původní obrysy listu a živočichu s měkkým tělem se mohou uchovat také v jemném nánosu bahna. Zvlášť krásné jsou takto vzniklé jemné prokreslené otisky [[Kapradiny|kapradin]]. [152] => [153] => {{Pahýl část}} [154] => [155] => == Horniny, ve kterých nalézáme zkameněliny == [156] => [157] => Největší množství fosilií se nachází v [[Sedimentární hornina|sedimentárních horninách]], v jílovitých [[Břidlice|břidlicích]], ve [[vápenec|vápenci]] a v [[pískovec|pískovci]], kam byl ten či onen [[organismus]] pohřben v období jejich vzniku. Mimořádně vzácné jsou zkameněliny v [[Metamorfovaná hornina|metamorfovaných horninách]], protože [[fosilie]] v původní hornině byly obvykle zničeny při její [[Transformace|transformaci]]. Některé sedimentární horniny jsou prakticky ztuhlými nánosy fosilií. Bílé útesy u [[Dover (Anglie)|Doveru]] na březích [[Lamanšský průliv|Lamanšského průlivu]] jsou mocnými vrstvami naplavené [[křída|křídy]]. Tento typ [[vápenec|vápence]] se téměř výlučně skládá z úlomků miniaturních [[mušle|mušliček]] a [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]], pocházejícího z pozůstatku malých mořských živočichů. Velmi vzácné jsou nálezy „forem“ rostlin a zvířat v [[magma|magmatických horninách]]. V [[Oregon]]u objevili zcela ojedinělou „formu“ jednoho druhu nosorožce, který zahynul při sopečném výbuchu zhruba před dvaceti miliony let. [158] => [159] => === Jantar === [160] => [[Soubor:Amber.insect.800pix.050203.jpg|náhled|[[hmyz]] [[Fosilizace|fosilizovaný]] v ''[[jantar]]u'']] [161] => {{Viz též|Baltský jantar}} [162] => Skoro by se dalo říct, že kousek [[jantar]]u s nedotčeným exemplářem drobného [[hmyz]]u jsou vlastně dvě zkameněliny zároveň, protože tento odpradávna ceněný žlutý sklovitý organický [[minerál]] je zkamenělým kouskem stromové [[pryskyřice]]. Jantar samotný ale za fosilii považovat nemůžeme, protože nevypovídá nic o stavbě a tvaru organismu, ze kterého pochází. Označujeme jej tedy jako '''fosilní pryskyřici'''. [163] => [164] => Jantar se většinou nachází na pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]], kde kdysi bohaté [[jehličnatý les|jehličnaté lesy]] bývaly zdrojem jantarotvorné suroviny. Hmyz, listy a jiné kousky rostlin se občas v lepkavé pryskyřici zachytily a ta pak zkameněla. [[Hmyz]] se zachoval tak dokonale, že vidíme dokonce i jemné žilky v křídlech, a vypadá to, jakoby stále v kousku jantaru fyzicky byl. Ve skutečnosti tomu tak není. Zbyla z něj jen pouhá forma s obtiskem. [165] => [166] => == Fosilní koncentrace == [167] => Fosilní koncentrace je jakákoli relativně velká [[akumulace]] fosilií bez ohledu na taxonomické složení, stav zachování nebo stupeň [[Tafonomie|postmortální modifikace]]. [168] => [169] => Posuzují se dle: [170] => * [[taxon]]omického složení [171] => * [[geometrie]] nebo vnitřní struktury sedimentu [172] => [173] => === Lagerstätten === [174] => Fossil-Lagerstätte (Fossillagerstätte, Lagerstatte, Lagerstaette)v [[množné číslo|množném čísle]] je [[Koncovka (mluvnice)|koncovka]] -n je [[hornina]] obsahující fosilie, které jsou dostatečně dobře zachovány, nebo jsou dostatečně hojné pro odběry. [175] => [176] => ==== Významné paleontologické lokality ==== [177] => * [[Burgesské břidlice|Burgess Shales]] ([[Kanada]] – [[Britská Kolumbie]]) – velké množství zkamenělin z období středního [[kambrium|kambria]], některé velmi dobře zachovalé ([[trilobiti]] s [[Tykadlo|tykadly]] a „nožičkami“) [178] => * [[Mazon Creek]] ([[Spojené státy americké|USA]] – [[Illinois]]) – množství fosilní [[Květena|flóry]] [179] => * [[Solnhofen]] ([[Německo]] – [[Bavorsko]]) – mikritické [[Vápenec|vápence]] – ''[[Solnhofenský vápenec|Solnhofener Plattenkalk]]; teropod ''[[Archaeopteryx|''Archaeopteryx lithographica'']] [180] => * [[Rancho la Brea]] (USA – [[Kalifornie]]) – [[Třetihory|terciérní]] a [[Čtvrtohory|kvartérní]] [[obratlovci]] ([[smilodon]]) [181] => * [[Ediakara|Ediacara]] ([[Jižní Austrálie]]) – makrofosilie z období [[Prekambrium|prekambria]] ([[cyklomedúza|cyklomedúzy]], [[Dickinsonia]]) [182] => * [[Monte Bolca]] ([[Itálie]]) – [[menilit]]y (zvláštní druh sedimentárního [[opál]]u); fosilní [[ryby]], [[hadi]] [183] => * [[Holzmaden]] (Německo – [[Bádensko-Württembersko]]) – mořské sedimenty: [[ichtyosauři]] (mezi [[Žebro|žebry]] zkamenělé zbytky [[potrava|potravy]], nenarozená [[mládě|mláďata]] v břiše), [[Plesiosauria|plesiosauři]], [[amoniti]],… [184] => * [[Ghost Ranch]] (USA – [[Nové Mexiko]]) – fosilie velkého množství teropodů druhu ''[[Coelophysis]] bauri'' a další... [185] => [186] => == Nejstarší fosilie == [187] => [188] => #[[chemofosilie]] (ca 3,8 [[Miliarda|mld.]] [[Rok|let]]) – [[Isua Greenstone Belt|skupina Isua]] ([[Grónsko]]){{Citace elektronického periodika [189] => | příjmení = [190] => | jméno = [191] => | titul = Archaikum [192] => | periodikum = ELUC (Elektronická Učebnice) [193] => | vydavatel = [194] => | url = https://eluc.kr-olomoucky.cz/verejne/lekce/311 [195] => | datum vydání = [196] => | url archivu = [197] => | datum přístupu = 2019-02-01 [198] => }} [199] => # [[prokaryota]] [200] => #* ''[[Archaeosphaeroides barbertonensis]]'' (nejstarší známý [[organismus]], ca 3,4 mld. let) – skupina [[Onverwacht]] v [[Transvaal|Transvaalu]] ([[Jihoafrická republika|JAR]]) [201] => # [[eukaryota]] [202] => #* ''[[Grypania spiralis]]'' (nejstarší známá [[Řasy|řasa]], ca 2,1 mld. let) – pohoří Iron v [[Michigan|Michiganu]] ([[Spojené státy americké|USA]]){{citace periodika [203] => | příjmení = Han [204] => | jméno = T. M. [205] => | autor = [206] => | příjmení2 = Runnegar [207] => | jméno2 = B. [208] => | titul = Megascopic eukaryotic algae from the 2.1-billion-year-old negaunee iron-formation, Michigan [209] => | periodikum = Science [210] => | datum vydání = [211] => | ročník = 257 [212] => | číslo = 5067 [213] => | strany = 232–5 [214] => | pmid = 1631544 [215] => | jazyk = en [216] => | url = [217] => | rok = 1992 [218] => }} [219] => #* ''[[Cooksonia]] barrandei'' (nejstarší známá [[Rostliny|rostlinná]] makrofosilie, ca 0,4 mld. let) – [[Špičatý vrch-Barrandovy jámy|Barrandovy jámy]] u [[Loděnice (okres Beroun)|Loděnic]] ([[Česko]]){{Citace elektronického periodika [220] => | příjmení = Kvaček [221] => | jméno = Jiří [222] => | titul = Česká zkamenělina přepisuje vnímání dějin [223] => | periodikum = vesmir.cz [224] => | vydavatel = [225] => | url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/04/ceska-zkamenelina-prepisuje-vnimani-dejin-2.html [226] => | datum vydání = 2018-04-30 [227] => | url archivu = [228] => | datum přístupu = 2019-02-02 [229] => }} [230] => [231] => == Komerční využití fosilií == [232] => Cenné fosilie, jako jsou kostry druhohorních dinosaurů, jsou často prodávány v aukcích za vysoké částky. Podobná praxe se uplatňuje v posledních desetiletích zejména u fosilií vyvezených z Číny, Mongolska a USA.{{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení1 = Socha [234] => | jméno1 = Vladimír [235] => | titul = Pravěk na prodej: Dinosauří fosilie dnes končí v soukromých sbírkách boháčů [236] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [237] => | datum_vydání = 2019-06-24 [238] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/pravek-na-prodej-dinosauri-fosilie-dnes-konci-v-soukromych-sbirkach-bohacu [239] => | datum_přístupu = 2021-11-04 [240] => }} [241] => [242] => == Odkazy == [243] => === Poznámky === [244] => [245] => [246] => === Reference === [247] => [248] => [249] => === Literatura === [250] => * ''Malá Československá encyklopedie'' [251] => * {{Citace monografie | příjmení = Fejfar | jméno = Oldřich | odkaz na autora = | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | titul = Zkamenělá minulost | editoři = | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = 2 | typ vydání = | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 1989 | isbn = | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | počet stran = 304 | svazek = | typ svazku = | jazyk = }} [252] => [253] => === Související články === [254] => * [[Živoucí fosilie]] [255] => * [[Recentní taxon]] [256] => * [[Tafonomie]] [257] => * [[Seznam státních fosílií amerických států]] [258] => [259] => === Externí odkazy === [260] => * {{Commonscat}} [261] => * {{Wikislovník|heslo=fosilie}} [262] => * [http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/Vznik%20a%20mo%C5%BEnosti%20zachov%C3%A1n%C3%AD%20fosili%C3%AD1.htm Vznik a možnosti zachování fosilií | geologie.vsb.cz] [263] => * [http://www.paleontologie.cz/zkameneliny/co-je-to/ Co jsou to zkameněliny | Paleontologie.cz] [264] => * [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl fosilie – Geologická encyklopedie] [265] => * [https://www.smithsonianmag.com/smithsonian-institution/how-do-fossils-form-1-180972340/ Článek o formování zkamenělin] {{en}} [266] => [267] => {{Autoritní data}} [268] => [269] => [[Kategorie:Fosilie| ]] [270] => [[Kategorie:Paleontologie]] [] => )
good wiki

Fosilie

Fosilizovaná kolonie mikroorganismů stará 1,9 miliardy let kambria prehistorické ryby Jury Fosilie jsou zbytky a otisky organismů z minulých geologických dob nebo jejich stop a výkalů. Jako synonymum se užívá výraz zkameněliny (petrefakty), přestože ne všechny fosilie procházejí procesem petrifikace (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sedimentární hornina','organismus','Spojené státy americké','Geologický čas','minerál','voda','vápenec','mamut','jantar','diageneze','Tafonomie','paleontologie'

Diageneze

Jantar

Mamut

Minerál

Organismus

Paleontologie

Paleontologie je vědní disciplína, která se zabývá výzkumem fosílií a studiem vymřelých živých organismů.

Tafonomie

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.