Array ( [0] => 14678200 [id] => 14678200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fotogrammetrie [uri] => Fotogrammetrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Luftbildkamera.jpg|náhled|[[Fotogrammetrická kamera]] pro snímkování ze vzduchu]] [1] => [[Soubor:Nakres fotogrammetricke kamery.jpg|náhled|[[Meydenbauerova kamera]] vynalezená v roce [[1872]]]] [2] => [3] => '''Fotogrammetrie''' se zabývá rekonstrukcí [[tvar]]ů, měřením [[Vzdálenost|rozměrů]] a určováním polohy předmětů, které jsou zobrazeny na [[fotografie|fotografických]] snímcích. Obecněji lze fotogrammetrii definovat jako [[věda|vědní obor]] zabývající se zpracováním [[informace|informací]] na fotografických snímcích. Fotogrammetrie tvoří např. důležitou součást dálkového průzkumu [[Země]] (DPZ). Používá se také při vyhodnocování snímků [[meteor]]ů pořízených [[bolidová kamera|bolidovými kamerami]]. [4] => [5] => Název fotogrammetrie vznikl složením tří řeckých slov ''photos'' – světlo, ''gramma'' – záznam, ''metron'' – měřit. Slovo fotogrammetrie vzniklo ze snahy nazvat vhodným termínem činnost zabývající se měřením fotografických snímků.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Maršík [7] => | jméno = Zbyněk [8] => | autor = [9] => | příjmení2 = [10] => | jméno2 = [11] => | korporace = Vysoké učení technické v Brně, fakulta stavební [12] => | odkaz na korporaci = Vysoké učení technické v Brně [13] => | titul = Fotogrammetrie, I. díl [14] => | vydání = 2 [15] => | typ vydání = [16] => | vydavatel = SNTL [17] => | místo = Praha [18] => | rok vydání = 1982 [19] => | počet svazků = 3 [20] => | počet stran = 147 [21] => | svazek edice = 1. díl [22] => | strany = [23] => | isbn = [24] => | id = cnb000003242 [25] => | poznámka = https://www.obalkyknih.cz/view?nbn=cba001-m0083110|Obálka knyhy [26] => | ref = [27] => }} [28] => [29] => Fotogrammetrie je umění, [[věda]] a [[technika]] získávání [[Informace|informací]] o fyzických objektech a prostředí skrz proces zaznamenávání, [[měření]] a [[interpretace]] fotografických snímků a [[Digitální obraz|obrazů]] vzorů elektromagnetického záření a dalších jevů.{{Citace monografie [30] => | příjmení = PAVELKA [31] => | jméno = K [32] => | příjmení2 = [33] => | jméno2 = [34] => | titul = Fotogrammetrie 10. [35] => | vydání = [36] => | vydavatel = [37] => | místo = ČVUT, Praha [38] => | rok = 1998 [39] => | počet stran = [40] => | strany = [41] => | isbn = [42] => }} [43] => [44] => Informace ve fotogrammetrii si lze představit jako geometrické vztahy, jako jsou [[tvar]], velikost, [[poloha]] zobrazovaných objektů; při snímkování ve více spektrálních pásmech lze určit i druh a stav objektu. Výhodou fotogrammetrie je využívání bezkontaktní metody měření. Objekty mohou být vzdáleny od místa snímkování.  [45] => [46] => == Fotogrammetrie leteckých snímků == [47] => Rozlišujeme fotogrammetrii [[letadlo|leteckou]], pozemní a blízkou. Před snímkováním [[geomorfologie|povrchu]] je nejdříve nutno provést fotogrammetrickou signalizaci [[bod]]ů, na nichž se poté bude [[geodézie|geodeticky]] doměřovat. Tyto body musejí kontrastovat s okolím. Existují 3 fotogrammetrické metody, podle nichž se snímkování provádí: ''univerzální'', ''kombinovaná'' a ''integrovaná''. [48] => [49] => Analogickým způsobem se provádí i vyhodnocování snímků z [[družice|družic]] (jsou použity např. v programu [[Google Earth]]). [50] => [51] => == Historie == [52] => Za otce fotogrammetrie se považují [[Aime Laussedat]] a [[Albrecht Meydenbauer]]. V roce 1851 Laussedat vydal svou teoretickou práci ''Métrophotographie''. V roce 1861 jako první použil fotografie země k výrobě [[topografická mapa|topografických map]]. [53] => [54] => == Dělení a využití fotogrammetrie == [55] => [56] => === Podle polohy stanoviska === [57] => [58] => ==== Pozemní fotogrammetrie ==== [59] => Pozemní fotogrammetrie se dříve využívala při mapování ve vysokohorském terénu, v dnešní době se využívá při určování [[Kubatura|kubatur]] [[Těžba|těžby]] v povrchových dolech a nejvíce se používá ve [[stavebnictví]] u historických nebo jinak významných staveb (dokumentování [[Fasáda|fasády]], [[Klenba|kleneb]]). Výhodou je, že při snímání je [[filmová kamera|kamera]] pevně ustavena a tak lze pro geodetické účely přesně zaměřit její polohu. [60] => [61] => ==== Letecká fotogrammetrie ==== [62] => Letecká fotogrammetrie má nejširší uplatnění a to při zhotovování [[Mapa|map]] nejrůznějších [[Měřítko mapy|měřítek.]] Mapy pak využívají pro úpravy [[Pozemková úprava|pozemků]], evidenci půdy, projektování stavebních děl,.. Hraje nenahraditelnou úlohu při dokumentování rychle se měnících dějů, jako jsou například území poškozená požárem, povodněmi,.. Letecká fotogrammetrie je také nenahraditelná při mapování těžko přístupných nebo zcela nepřístupných oblastech. Snímací [[přístroj]] je při této metodě umístěn na [[letadlo]], nebo jiný pohyblivý [[dopravní prostředek]]. Výhodou je veliká [[plocha]] záznamu. Nevýhodou je složité okamžité zjišťování polohy záznamového zařízení. [63] => [64] => ==== Družicová fotogrammetrie ==== [65] => Družicová fotogrammetrie vzniká na základě snímků pořízených [[Družice|družicí]]. Mají velmi dobrou kvalitu, díky vysokému [[rozlišení]] a proto jsou používány pro tvorbu geografických, [[Tematická mapa|tematických map]] středního a malého měřítka. Dále se využívá v [[Archeologie|archeologii]] a k [[Pozemková úprava|pozemkovým úpravám]]. [[Družice]] nám mohou poskytnout data v několika spektrech a taky [[radar]]ové informace. Výstupní [[data]] většinou nejsou přímo použitelná a je nutné je zpracovat příslušným [[software]]m do požadované podoby. [66] => [67] => === Podle počtu snímků === [68] => [69] => ==== Jednosnímková fotogrammetrie ==== [70] => Jednosnímková fotogrammetrie využívá snímky jednotlivě. Na snímku jsou zaměřeny jen rovinné [[Soustava souřadnic|souřadnice]], proto lze při vyhodnocování určit zase jen rovinné [[Soustava souřadnic|souřadnice]]. [[Snímek|Snímky]] vznikají středovým promítáním objektu na [[Rovina|rovinu]] snímku. U pozemní fotogrammetrie se využívají například k zaměření málo členitých fasád, u letecké fotogrammetrie pro vyhodnocení polohopisné složky rovinatého území. [71] => [72] => ==== Vícesnímková fotogrammetrie ==== [73] => Vícesnímková fotogrammetrie využívá nejméně dva snímky, které se navzájem překrývají. Uplatnění se nachází především u [[3D]] zpracování. Předmět je zachycen na dvou snímcích vyhotovených z různých míst, z [[bod]]ů jejichž polohu známe a můžeme tak dopočítat prostorovou polohu zobrazovaného předmětu. Měří se snímkové [[Soustava souřadnic|souřadnice]] bodu na snímku a horizontální [[paralaxa]]. [74] => [75] => === Podle technologického postupu zpracování === [76] => [77] => ==== Analogová ==== [78] => [[Metoda]] vytvoří [[analogický]] model, rekonstruující polohu bodů v prostoru. [79] => [80] => ==== Analytická ==== [81] => Metoda měří [[Soustava souřadnic|souřadnice]] na snímcích a transformací jsou převedeny do geodetického systému. [82] => [83] => ==== Digitální ==== [84] => Metoda určuje souřadnice na digitálních snímcích zobrazených na [[Monitor (obrazovka)|monitoru]] počítače. [[Soustava souřadnic|Souřadnice]] jsou převedeny [[Transformace|transformací]] do geodetického systému. [85] => [86] => === Podle typu výstupů === [87] => ==== Grafický výstup ==== [88] => Vzniká přímo na kreslícím stole, který je připojený k analogovému [[stroj]]i – vzniká originální [[mapa]], která je tvořena polohopisnou situací a [[vrstevnice]]mi. [89] => [90] => ==== Číselný (numerický) výstup ==== [91] => Vzniká při analytickém nebo [[Digitální data|digitálním]] vyhodnocení, kdy se registrují u jednotlivých bodů souřadnice včetně [[Výška|výšky]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = STANĚK [93] => | jméno = J [94] => | příjmení2 = [95] => | jméno2 = [96] => | titul = Kapitoly z fotogrammetrie [97] => | vydání = [98] => | vydavatel = [99] => | místo = SPŠS, Praha [100] => | rok = 2013 [101] => | počet stran = [102] => | strany = [103] => | isbn = [104] => }}  [105] => [106] => == Principy fotogrammetrie == [107] => [108] => === Centrální projekce === [109] => Fotografický [[Fotografie|snímek]] jeho centrální projekcí předmětu, kdy středem promítání je střed objektivu a obrazovou rovinou je citlivá vrstva [[film]]u/čipu. Všechny [[Paprsek|paprsky]] od předmětových bodů prochází fotografickým [[objektiv]]em (střed promítání) a pokračují [[Přímočarý pohyb|přímočaře]] dále a tvoří na fotografické vrstvě [[Perspektivní promítání|perspektivní obraz]]. Souhrn těchto paprsků označujeme jako fotogrammetrický svazek paprsků. Aby bylo možné převést centrální projekci na paralelní rovinu [[Mapa|mapy]], musíme znát [[tvar]] a [[Poloha|polohu]] fotogrammetrického svazku paprsků. [110] => [111] => === Vnitřní orientace snímku === [112] => Tvar fotogrammetrického svazku paprsků definuje vnitřní orientace snímku, kterou se vyjadřuje vztah projekčního centra (střed objektivu [[Fotokomora|fotokomory]]) k obrazové rovině. Prvky vnitřní orientace jsou obrazová [[vzdálenost]], tj. [[délka]] kolmice spuštěné z projekčního centra na obrazovou rovinu a [[poloha]] paty této [[kolmice]] na obrazové [[Rovina|rovině]]. Fotogrammetrické kamery jsou zaostřeny na nekonečno, takže obrazová vzdálenost je totožná s [[Ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdáleností]] objektivu. Poloha hlavního bodu na snímku je určena [[průsečík]]em spojnic rámových [[Značka|značek]], které se při každé [[Expozice (fotografie)|expozici]] naexponují na snímek. Fotografický snímek, jehož prvky vnitřní orientace známe, označujeme jako měřický snímek. [113] => [114] => === Vnější orientace snímku === [115] => Prvky vnější [[orientace]] určují vztah projekčního centra k vnějším souřadnicím a orientaci [[Osa|osy]] záběru vůči souřadnicovým osám. Dnes se k jejich zjištění používá v [[Letadlo|letadlech]] nejčastěji globálního polohového systému/inerciální měřící jednotky. Polohu fotogrammetrického svazku paprsků v prostoru určuje šest prvků vnitřní [[orientace]]. [116] => [117] => ''Jsou to:'' [118] => # prostorové souřadnice x0, y0, z0 stanoviště, tzn. středu optického systému [119] => # směr osy záběru (rotace) → vodorovný úhel, který svírá průmět osy záběru s určeným stanoveným směrem [120] => # sklon osy záběru, měřený ve svislé rovině od horizontály, nebo jeho doplněk měřený od vertikály [121] => # pootočení → úhel, který vyjadřuje otočení snímku ve vlastní rovině kolem osy záběru.{{Citace monografie [122] => | příjmení = KASSER [123] => | jméno = M [124] => | příjmení2 = EGELS [125] => | jméno2 = Z [126] => | titul = Digital Photogrammetry [127] => | vydání = [128] => | vydavatel = Taylor & Francis [129] => | místo = New York [130] => | rok = 2002 [131] => | počet stran = [132] => | strany = [133] => | isbn = [134] => }}  [135] => [136] => == Digitální ortofoto a tvorba [[Digitální model terénu|DMT]] == [137] => V současnosti je digitální ortofoto nejvíce žádaným a využívaným produktem letecké fotogrammetrie. Je základní datovou částí většiny geografických informačních systémů ([[GIS]]), je také součástí státního mapového díla a využívá se pro aktualizaci [[ZABAGED]]. [138] => [139] => [[Digitální model terénu|Digitální modely terénu]] (DMT) jsou výškopisná data uležená v digitální podobě. Mohou vznikat odvozením ze stávajících map, na základě souřadnic a výšek geodeticky určovaných bodů, fotogrammetricky nebo leteckým laserovým skenováním. [140] => [141] => === Metoda digitálního ortofota === [142] => Pomocí nepřímé projektivní transformace rastru odstraňujeme radiální posuny, na základě známé [[Poloha|polohy]] a [[Výška|výšky]] každého [[pixel]]u v geodetickém systému souřadnic X, Y, Z ( vyjádřen jako DMT). Hledáním polohy a číselné hodnoty pixelu na původním snímku pro jeho novou polohu ve vznikajícím ortofotu. Toho docílíme převodem středového průmětu snímku na [[Pravoúhlé promítání|pravoúhlé promítaní]] mapy – ortogonalizace snímku. [143] => [144] => Abychom mohli vytvořit ortofoto musíme mít k dispozici [[Digitální model terénu|DMT]]. A to buď digitální model v daném území již existující, nebo musí být vytvořen. [145] => [146] => Pokud DMT existuje, je možné ihned pokračovat tvorbou ortofota. [147] => [148] => Pokud DMT není k dispozice je potřeba nový digitální model terénu vytvořit. DMT vytvoříme zpracováním stereoskopické dvojice snímků. DMT je možné také vytvořit analytickým fotogrammetrickým mapováním: [149] => [150] => ==== Na analytických strojích s poloautomatickým sběrem dat ==== [151] => Měřická značka je polohově automaticky nastavována ve zvolené pravidelné síti bodů a vyhotovitel ji pouze umisťuje prostorově na [[terén]]. [152] => [153] => ==== Na digitálních fotogrammetrických stanicích s automatickým sběrem dat ==== [154] => * Určování snímkových [[Soustava souřadnic|souřadnic]] a [[Paralaxa|paralax]] provádí [[počítač]] samostatně, na základě matematicky vyjádřené podobnosti dvou obrazů (obrazová [[korelace]]). Vyhledávání totožných bodů se neprovádí po celém obrazu najednou, ale pomocí posuvného okénka, které má velikost několik pixelů. Velikost okénka ovlivňuje jak dlouho se [[Digitální model terénu|DMT]] bude zpracovávat. [155] => [156] => * Takto automaticky vytvořené [[Digitální model terénu|DMT]] musí být vyhotovitelem ručně evidováno. Pomocí pomůcek pro stereo vidění se opravují chybně umístěné body. Opravou se docílí zachycení skutečného průběhu terénu. Při automatické tvorbě je totiž terén generován i přes [[Vegetace|vegetaci]] i stavby a současně dochází [[Interpolace|interpolací]] k vyhlazení takto způsobené skokové změny výšky. [157] => [158] => Vytvořením [[Digitální model terénu|DMT]] pomocí některého ze způsobů, je nutné provést transformaci jednotlivých snímků. Na vzniklých (překreslených) snímcích je pak možné určovat [[tvar]], velikost, [[Poloha|polohu]] objektů stejně jako na [[Mapa|mapě]]. [159] => [160] => [[Transformace|Transformací]] ortogonalizované snímky se nazývají ortofotoplány, ty se většinou spojují do celků v závislosti na kladu mapových listů. Poté se provádí maskování a vytváří se mozaika. Na stycích snímků je nutné vyrovnat barevné rozdíly a [[barevný kontrast|kontrasty]]. [161] => [162] => Pokud je doplněna [[vektor]]ová kresba vzniká [[ortofotomapa]]. [163] => [164] => Jakou bude mít výsledné ortofoto přesnost závisí na výšce letu a [[Měřítko|měřítku]] pořizovaných snímků. [165] => [166] => === Problémy při tvorbě digitálního ortofota === [167] => [168] => * Problém radiálních posunů [[Střecha|střech]] nastává nejčastěji u vysokých [[Budova|budov]], správně bude překreslen pouze [[průnik]] [[objekt]]u s [[terén]]em. Proto obvodové stěny a [[Střecha|střechy]] na základě středového promítání zůstávají [[Zkreslení|zkreslené]]. Tento problém je nejvíce zřetelný na okrajích snímků, kde jsou radiální posuny největší. Ruční [[editace]], při které by se střechy posouvaly, se už v dnešní době nepoužívá. V dnešní době je ideální doplnit model terénu o model zástavby a s ohledem na výškové členění budov provést transformaci. Na pravoúhlý [[průmět]] je tak převeden terén i s obrazem budov a radiální posun střech je tím odstraněn. Tímto převodem vzniká '''pravé ortofoto''', které se využívá především pro [[Měřítko mapy|měřítka]] 1 : 5000 a větší. [169] => * Problém zakrytých [[prostor]] nastává po převodu [[terén]]u a obrazu [[Budova|budov]] na pravoúhlý průmět vznikají prázdná místa v původním zobrazení střech. Tento problém může být vyřešen vygenerováním rovnoměrného šumu (retuš), který vyplní prázdné [[pixel]]y nebo jsou převzaty části ze sousedních snímků v řadě. [170] => * Problém radiálně posunutých [[most]]ů nastává, když mosty mají podobně jako [[Střecha|střechy]] polohu nad [[Digitální model terénu|digitálním modelem terénu]] a jsou tedy radiálně posunuté nad [[údolí]]m. Chyby jsou viditelné ve chvíli, kdy je každá část mostu převzata z jiného [[Fotografie|snímku]] – poloviny mostu na sebe nenavazují. [171] => [172] => == Využití ve vědě == [173] => Této metody je v průběhu [[21. století]] stále více využíváno i v přírodovědných oborech, jako je například [[paleontologie]] (věda, zkoumající pozůstatky života z minulých geologických období). Za pomoci této metody jsou například přesně rekonstruovány fosilní otisky stop [[Dinosauři|dinosaurů]] a dalších pravěkých tvorů.John R. Wood, Michael A. Bozek, Andrew R. C. Milner, Alison L. Mims, Forest Frost, and Vincent L. Santucci (2021). [https://irma.nps.gov/DataStore/DownloadFile/654712 Structure from motion photogrammetry enhances paleontological resource documentation, research, preservation and education efforts for National Park Service areas.] In: Lucas, S. G., Hunt, A. P. & Lichtig, A. J., 2021, Fossil Record 7. ''New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin'', '''82''': 513–523. [174] => [175] => == Odkazy == [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Související články === [180] => * [[Seznam fotogrammetrických kamer Carl Zeiss Jena]] [181] => [182] => === Externí odkazy === [183] => * {{Commonscat}} [184] => [185] => {{Autoritní data}} [186] => {{Portály|Fotografie}} [187] => [188] => [[Kategorie:Fotogrammetrie| ]] [189] => [[Kategorie:Technika fotografie]] [190] => [[Kategorie:Měření]] [] => )
good wiki

Fotogrammetrie

Fotogrammetrická kamera pro snímkování ze vzduchu Meydenbauerova kamera vynalezená v roce 1872 Fotogrammetrie se zabývá rekonstrukcí tvarů, měřením rozměrů a určováním polohy předmětů, které jsou zobrazeny na fotografických snímcích. Obecněji lze fotogrammetrii definovat jako vědní obor zabývající se zpracováním informací na fotografických snímcích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Digitální model terénu','Soustava souřadnic','tvar','Poloha','Střecha','terén','Mapa','pixel','bod','poloha','Transformace','Družice'

Bod

Družice

Mapa

Pixel

Poloha

Střecha

Terén

Transformace

Tvar