Array ( [0] => 14829284 [id] => 14829284 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Fylokladium [uri] => Fylokladium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Semele androgyna 2 (scott.zona).jpg|náhled|Fylokladia ''Semele androgyna'' (chřestovité) s květy na okrajích]] [1] => '''Fylokladium''' (''phyllocladium''), též '''fylokládium''',{{Citace monografie [2] => | příjmení = Slavíková [3] => | jméno = Zdeňka [4] => | titul = Morfologie rostlin [5] => | vydavatel = Karolinum [6] => | místo = Praha [7] => | rok = 2002 [8] => }} je zploštělý útvar [[stonek|stonkového]] původu, který u některých rostlin funkčně nahrazuje zakrnělé [[list]]y. Fylokladia, tvořená jen jedním nebo dvěma stonkovými články, jsou někdy označována jako '''kladodia'''. U některých rostlin vyrůstají na okrajích či na ploše fylokladií i květy a plody. Ze známějších rostlin má fylokladia například [[chřest]], [[listnatec]] nebo některé [[kaktusovité|kaktusy]]. [9] => [10] => == Definice a morfologie fylokladií == [11] => [[Soubor:Epiphyllum oxypetalum (Dutchman's Pipe, Night Queen or निशागंधी Nishagandhi or Gul-e-Bakawali).jpg|náhled|Kaktus ''Epiphyllum oxypetalum'']] [12] => Jako fylokladia se označují zploštělé asimilující orgány stonkového původu, které u některých rostlin funkčně nahrazují [[list]]y. Charakteristické pro ně je, že vyrůstají z pupenů v paždí drobných zakrnělých listů. Pokud tyto listy záhy opadávají, zůstávají po nich na stonku drobné jizvy. Z pupenů na fylokladiích vyrůstají buď nová fylokladia, nebo květenství a plodenství. U [[kaktusovité|kaktusů]] s fylokladii vyrůstají šupinovité listy i pupeny na [[areola|areolách]]. [13] => [14] => [15] => Colletia cruciata 8.jpg|Fylokladia kolécie křížaté (řešetlákovité) se zřetelnými drobnými listy na bázi zploštělých útvarů [16] => Epi Oxy start2.jpg|Poupě vyrůstající na okraji fylokladia kaktusu ''Epiphyllum oxypetalum'' [17] => Semele androgyna k7.jpg|Bobule na okraji fylokladia ''Semele androgyna'' [18] => [19] => [20] => == Rostliny s fylokladii == [21] => Fylokladia mohou mít dosti různorodou podobu. U některých druhů [[kolécie|kolécií]] z čeledi [[řešetlákovité]] mají formu tvrdých, zploštělých, křižmostojných výběžků stonku, zakončených trnem. U jiných rostlin jsou fylokladia nápadně článkovaná. Příkladem mohou být různé [[epifytické kaktusy]] (''[[Schlumbergera]]'', ''[[Epiphyllum]]'', některé druhy ''[[Rhipsalis]]'' a řada dalších), smuteň ''[[Phyllanthus angustifolius]]'' z čeledi [[smuteňovité]] nebo [[širokovětvec plochý]] (''Muehlenbeckia platyclada'') z čeledi [[rdesnovité]]. V některých případech připomínají fylokladia tuhé listy a vyrůstají z normálně vyvinutých větévek s okrouhlým průřezem (např. [[chřest]], [[listnatec]], ''[[Semele androgyna]]'' a ''[[Danae racemosa]]'' z čeledi [[chřestovité]], [[fylokladus]] z čeledi [[nohoplodovité]], [[kolopejka]] z čeledi [[tlusticovité]] včetně bývalého rodu ''Bryophyllum''{{Citace periodika [22] => | příjmení = Mahesh [23] => | jméno = V. [24] => | příjmení2 = Jayashankar [25] => | jméno2 = M. [26] => | titul = Incidence of red Pierrot, Talicada nyseus nyseus (Lycaenidae) on the green mother of millions, Bryophyllum pinnatum (Crassulaceae) [27] => | periodikum = Journal of Entomology and Zoology Studies [28] => | rok = 2016 [29] => | číslo = 4(6) [30] => | url = [31] => }}). Mezi fylokladia (či kladodia) se řadí i tlustě zploštělé, článkované stonky [[opuncie|opuncií]].{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = Cladode or phylloclade [33] => | url = https://www.botgard.ucla.edu/cladode-or-phylloclade/ [34] => | datum vydání = 2019 [35] => | vydavatel = UCLA Mildred E. Mathias Botanical Garden [36] => | místo = Los Angeles [37] => | jazyk = en [38] => }} [39] => [40] => Rostliny s fylokladii lze nalézt i v čeledi [[bobovité]], a to zejména u rodů z australské oblasti, kde toto přizpůsobení slouží jako obrana vůči suchu. Patří mezi ně zástupci rodů [41] => ''[[Bossiaea]]'' (např. ''[[Bossiaea walkeri]]''), ''[[Brenierea]]'', ''[[Carmichaelia]]'' (např. ''[[Carmichaelia australis]]'').{{Citace periodika [42] => | příjmení = Heenan [43] => | jméno = P. B. [44] => | titul = A taxonomic revision of Carmichaelia (Fabaceae —Galegeae) in New Zealand (part II) [45] => | periodikum = New Zealand Journal of Botany [46] => | rok = 1996 [47] => | číslo = 34(2) [48] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/0028825X.1996.10410680 [49] => }}{{Citace periodika [50] => | příjmení = Wunderlin [51] => | jméno = R.P. [52] => | titul = Reorganization of the Cercideae (Fabaceae: Caesalpinioideae). [53] => | periodikum = Phytoneuron [54] => | rok = 2010 [55] => | číslo = 48 [56] => | url = https://archive.org/details/biostor-166707 [57] => }} Některé druhy bobovitých mají fotosyntetizující stonky s okrouhlým průřezem, tedy nezploštělé. Patří mezi ně například [[vítečník sítinovitý]], [[čilimník]]y včetně janovce a některé australské rody (''[[Jacksonia]]'', ''[[Bossiaea]]'', ''[[Templetonia]]''). V takovém případě se ale o fylokladiích zpravidla nehovoří, byť funkce těchto nezploštělých stonků je obdobná jako u těch zploštělých. Obdobná situace je i u některých kaktusů, například u rodu ''[[Rhipsalis]]'', u [[chřest]]ů, [[kolécie|kolécií]] a [[přesličník]]ů. [58] => Mezi [[hvězdnicovité|hvězdnicovitými]] mají fylokladia některé druhy rodu [[pomíšenka]] (''Baccharis''), např. brazilský druh ''[[Baccharis glaziovii]]''.{{Citace periodika [59] => | příjmení = Jasinski [60] => | jméno = Vanessa C.G. et al. [61] => | titul = Morpho-anatomical characteristics of Baccharis glaziovii in support of its pharmacobotany [62] => | periodikum = Revista Brasileira de Farmacognosia [63] => | rok = 2014 [64] => | číslo = 24 [65] => }} Vyvinuly se i u některých poloparazitických rodů z čeledi [[santálovité]] (''[[Exocarpos]]'', ''[[Leptomeria]]''), rozšířených v asijské a australské oblasti. [66] => [67] => [68] => Asparagus falcatus, c, Krantzkloof Natuurreservaat.jpg|Chřest srpovitý (''Asparagus falcatus''), chřestovité [69] => Homalocladium platycladum 13.jpg|Širokovětvec plochý (''Muehlenbeckia platyclada''), rdesnovité [70] => Ruscus hypoglossum at The Grand Canyon Of Crimea.jpg|Listnatec jazykovitý (''Ruscus hypoglossum''), chřestovité [71] => Phyllanthus-angustifolius 1.png|Smuteň úzkolistá (''Phyllanthus angustifolius''), smuteňovité [72] => Rhipsalis crispata kz03.jpg|Ripsalis ''Rhipsalis crispata'', kaktusovité [73] => Phyllocladus alpinus kz30.jpg|Fylokladus ''Phyllocladus alpinus'', nohoplodovité [74] => [75] => [76] => == Fylokladia nebo kladodia == [77] => Pojetí pojmů fylokladium a kladodium není napříč taxonomickou literaturou sjednocené a nezřídka jsou uváděny i jako synonyma. Fylokladium v úzkém slova smyslu bývá zpravidla definováno jako zploštělý stonek, tvořený větším počtem článků a vzniklý z [[brachyblast]]ů (zkrácených větévek), zatímco kladodium je útvar s omezeným růstem, tvořený jen jedním nebo řidčeji dvěma stonkovými články a zformovaný z [[makroblast]]ů. Malý počet článků souvisí se zakrněním vrcholového [[dělivé pletivo|meristému]].{{Citace monografie [78] => | příjmení = Bell [79] => | jméno = Adrian D. [80] => | titul = Plant form. An Illustrated guide to flowering plant morphology [81] => | vydavatel = Oxford University Press [82] => | rok = 1991 [83] => | isbn = 0-19-854279-8 [84] => | jazyk = en [85] => }} Jako příklad rostlin s kladodii se uvádí například [[chřest]],{{Citace monografie [86] => | příjmení = Singh [87] => | jméno = Gurcharan [88] => | titul = Plant systematics. An Integrated Approach. [89] => | vydavatel = Science Publishers [90] => | místo = Delhi [91] => | rok = 2010 [92] => | isbn = 978-1-57808-668-9 [93] => | jazyk = en [94] => }} [[epifytické kaktusy]] nebo [[listnatec]]. [95] => [96] => == Prehistorie == [97] => Fosílie [[nahosemenné|nahosemenných]] rostlin s větvemi zploštělými do podoby fylokladií jsou doloženy již z konce [[paleozoikum|prvohor]]. Z Ruska byl popsán rod ''[[Permophyllocladus]]'', pocházející ze svrchního [[perm]]u. Z období pozdní [[křída|křídy]] je znám druh ''[[Androvettia statenensis]]''.{{Citace monografie [98] => | příjmení = Taylor [99] => | jméno = Thomas N. et al [100] => | titul = Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants [101] => | url = https://archive.org/details/paleobotanybiolo0000tayl [102] => | vydavatel = Academic Press [103] => | rok = 2009 [104] => | isbn = 978-0-12-373972-8 [105] => | jazyk = en [106] => }} [107] => [108] => == Podobné struktury == [109] => Od pravých listů lze fylokladia odlišit podle přítomnosti zakrnělých listů (u kaktusů v podobě ostnů), nebo případně podle jizev po jejich opadu. Na rozdíl od listů často vyrůstají na jejich okraji nebo na ploše reprodukční orgány. Ty na listech vyrůstají jen výjimečně, a sice ze střední žilky nebo z řapíku. Jev se nazývá [[epifylie]] a je znám např. u tropické čeledi ''[[Dichapetalaceae]]'', rodu ''[[Monophyllaea]]'' z čeledi [[podpětovité]] nebo u asijského rodu [[helvingie]]. Fylokladiím se někdy podobají [[fylodium|fylodia]], což jsou listové útvary, u nichž funkci [[čepel listová|čepele]] nahrazuje zploštělý a rozšířený [[řapík]] (např. u celé řady australských [[akácie|akácií]]). Na rozdíl od fylokladií je u fylodií přítomen úžlabní pupen. [110] => U australského keře ''[[Daviesia horrida]]'' z čeledi [[bobovité]] a u některých druhů akácií (např. ''[[Acacia stenoptera]]'') jsou vyvinuta jak fylokladia, tak i fylodia.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Groom [112] => | jméno = Philip K. [113] => | příjmení2 = Lamont [114] => | jméno2 = Byron B. [115] => | titul = Plant Life of Southwestern Australia. Adaptations for survival [116] => | vydavatel = De Gruyter [117] => | rok = 2015 [118] => | isbn = 978-3-11-037016-4 [119] => | jazyk = en [120] => }} [121] => [122] => Zploštělé asimilující orgány stonkového původu, nahrazující chybějící listy, jsou i stélky (prýty) některých vodních rostlin, například [[okřehek|okřehků]] a jiných rodů podčeledi ''[[Lemnoideae]]'',{{Citace monografie [123] => | příjmení = Kubitzki [124] => | jméno = K. (ed.) [125] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 4 [126] => | vydavatel = Springer [127] => | místo = Berlin [128] => | rok = 1998 [129] => | isbn = 3-540-64061-4 [130] => | jazyk = en [131] => }} a rovněž [[bublinatka|bublinatek]].{{Citace periodika [132] => | příjmení = Reifenrath [133] => | jméno = Kerstin [134] => | titul = Trap architecture in carnivorous Utricularia (Lentibulariaceae) [135] => | periodikum = Flora - Morphology, Distribution, Functional Ecology of Plants [136] => | rok = 2006 [137] => | měsíc = Nov. [138] => | číslo = 201(8) [139] => }} [140] => [141] => [142] => Helwingia japonica (fruits s11).jpg|Epifylie u helvingie japonské [143] => Acaciaglaucoptera.jpg|Fylodia akácie ''Acacia glaucoptera'' [144] => Lemna minor sl6.jpg|Zploštělá stélka okřehku menšího [145] => [146] => [147] => == Reference == [148] => [149] => [150] => == Externí odkazy == [151] => * {{Commonscat}} [152] => {{Autoritní data}} [153] => [154] => {{Portály|Rostliny}} [155] => [156] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [] => )
good wiki

Fylokladium

Fylokladia Semele androgyna (chřestovité) s květy na okrajích Fylokladium (phyllocladium), též fylokládium, je zploštělý útvar stonkového původu, který u některých rostlin funkčně nahrazuje zakrnělé listy. Fylokladia, tvořená jen jedním nebo dvěma stonkovými články, jsou někdy označována jako kladodia.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chřest','listnatec','Rhipsalis','kolécie','epifytické kaktusy','list','kaktusovité','Bossiaea','bobovité','santálovité','perm','přesličník'

Bobovité

Chřest

Kaktusovité

Kolécie

List

Listnatec

Perm

Přesličník

Santálovité