Array ( [0] => 14928376 [id] => 14928376 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gagauzština [uri] => Gagauzština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Gagauzština '''(Gagauz dili)''' [2] => | rozšíření = [3] => [[Moldavsko]], [[Ukrajina]] [4] => | mluvčích = asi 150 000 [5] => | klasifikace = [6] => * [[Altajské jazyky]] ''(sporné)'' [7] => ** [[Turkické jazyky]] [8] => *** [[Západoturkické jazyky]] [9] => **** [[Oghuzské jazyky]] [10] => ***** '''Gagauzština''' [11] => | písmo = [[Latinka]] (od roku 1996), dříve [[cyrilice]] [12] => | úřední jazyk = [13] => [[Gagauzsko|Gagauzská autonomní oblast]] [14] => | ISO6391 = [15] => | ISO6392B = [16] => | ISO6392T = [17] => | SIL = GAG [18] => | wikipedie = [[:gag:Baş yaprak|gag.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Gagauzština''' ''(Gagauz dili/Гагауз дили)'' je [[Turkické jazyky|turkický jazyk]] užívaný [[Gagauzové|Gagauzy]]. Rozšířena je na jihu [[Moldavsko|Moldavska]] a k němu [[Oděská oblast|přilehlé části]] [[Ukrajina|Ukrajiny]], jeden z úředních jazyků [[Gagauzie|Gagauzské autonomní oblasti]] v rámci Moldavska. Užívá ji přibližně 150 tisíc lidí. Gagauzský jazyk zahrnuje dva dialekty: čadyrsko-komratský (též nazýván střední) a vulkanešťský (též nazýván jižní). Řadí se mezi [[oghuzské jazyky]], které jsou mezi sebou poměrně srozumitelné. Nejblíže má gagauzština k [[Turečtina|turečtině]]. [21] => [22] => == Zápis == [23] => Do konce 19. století neexistovala psaná forma gagauzštiny. První abeceda, kterou sestavil roku 1895 ruský etnograf [[Valentin Alexandrovič Moškov|V. A. Moškov]], vycházela z [[cyrilice]] a byla doplněna o značné množství přidaných znaků. Druhou abecedu, která se více podobala ruské cyrilici sestavil mezi lety 1909 až 1914 gagauzský učitel [[Mihail Çakir|M. Çakir]], jenž v roce 1932 sestavil také gagauzskou abecedu vycházející z latinky. Rozhodnutím Nejvyššího sovětu [[Moldavská SSR|Moldavské SSR]] byla pro gagauzštinu roku 1957 oficiálně zavedena abeceda vycházející z cyrilice. Ta s drobnými úpravami platila až do roku 1996, kdy se zavedla současná [[Latinka|latinská abeceda]]. [24] => [25] => == Abeceda == [26] => [27] => === Latinská abeceda === [28] => {| class="wikitable" style="font-size:15px; text-align:center" [29] => |- [30] => | [[A]] || [[Ä]] || [[B]] || [[C]] || [[Ç]] || [[D]] || [[E]] || [[F]] || [[G]] || [[H]] || [[I]] || [[İ]] || [[J]] || [[K]] || [[L]] || [[M]] || [[N]] || [[O]] || [[Ö]] || [[P]] || [[R]] || [[S]] || [[Ş]] || [[T]] || [[Ţ]] || [[U]] || [[Ü]] || [[V]] || [[Y]] || [[Z]]  [31] => |} [32] => [33] => === Azbuka === [34] => {| class="wikitable" style="font-size:15px; text-align:center" [35] => |- [36] => | [[A]] || [[Ӓ]] || [[Б]] || [[B]] || [[Г]] || [[Д]] || [[E]] || [[Ё]] || [[Ж]] || [[Ӂ]] || [[З]] || [[И]] || [[Й]] || [[К]] || [[Л]] || [[М]] || [[H]] || [[O]] || [[Ӧ]] || [[П]] || [[P]] || [[C]] || [[T]] || [[У]] || [[Ӱ]] || [[Ф]] || [[Х]] || [[Ц]] || [[Ч]] || [[Ш]] || [[Щ]] || [[Ъ]] || [[Ы]] || [[Ь]] || [[Э]] || [[Ю]] || [[Я]]  [37] => |} [38] => [39] => === Tabulka odpovídajících si znaků === [40] => {| class="wikitable" [41] => |- [42] => ! Moškovova
abeceda (1895) [43] => ! Çakirova
abeceda (1909) [44] => ! Çakirova
abeceda (1932) [45] => ! Abeceda z r. 1957
1. varianta [46] => ! Abeceda z r. 1957
2. varianta [47] => ! Současná
abeceda [48] => |- [49] => |Аа, Āā [50] => |Аа [51] => |Aa [52] => |Аа [53] => |Аа [54] => |Aa [55] => |- [56] => |Ӓӓ, Ǟǟ [57] => |Яя [58] => |Ia ia [59] => |Аь аь [60] => |Ӓӓ [61] => |Ää [62] => |- [63] => |Бб [64] => |Бб [65] => |Bb [66] => |Бб [67] => |Бб [68] => |Bb [69] => |- [70] => |Вв [71] => |Вв [72] => |Vv [73] => |Вв [74] => |Вв [75] => |Vv [76] => |- [77] => |Гг [78] => |Гг [79] => |Gg [80] => |Гг [81] => |Гг [82] => |Gg [83] => |- [84] => |Дд [85] => |Дд [86] => |Dd [87] => |Дд [88] => |Дд [89] => |Dd [90] => |- [91] => |Ее, Ēē [92] => |Ее [93] => |Ee [94] => |Ее [95] => |Ее [96] => |Ee, Ye ye [97] => |- [98] => | - [99] => | - [100] => | - [101] => |Ёё [102] => |Ёё [103] => |Yo yo [104] => |- [105] => |Жж [106] => |Жж [107] => |Jj [108] => |Жж [109] => |Жж [110] => |Jj [111] => |- [112] => |Џџ [113] => |Дж дж [114] => |Gi gi [115] => |Дж дж [116] => |Ӂ ӂ (od r. 1968) [117] => |C c [118] => |- [119] => |Зз, Ӡӡ [120] => |Зз [121] => |Ƶƶ [122] => |Зз [123] => |Зз [124] => |Zz [125] => |- [126] => |Ii, Īī [127] => |Ии, Ii [128] => |Ii [129] => |Ии [130] => |Ии [131] => |İi [132] => |- [133] => |Jj [134] => |й [135] => | - [136] => |Йй [137] => |Йй [138] => |Yy [139] => |- [140] => |Кк [141] => |Кк [142] => |Cc [143] => |Кк [144] => |Кк [145] => |Kk [146] => |- [147] => |Лл, Ll [148] => |Лл [149] => |Ll [150] => |Лл [151] => |Лл [152] => |Ll [153] => |- [154] => |Мм [155] => |Мм [156] => |Mm [157] => |Мм [158] => |Мм [159] => |Mm [160] => |- [161] => |Нн [162] => |Нн [163] => |Nn [164] => |Нн [165] => |Нн [166] => |Nn [167] => |- [168] => |Оо, Ōō [169] => |Оо [170] => |Oo [171] => |Оо [172] => |Оо [173] => |Oo [174] => |- [175] => |Ӧӧ, Ȫȫ [176] => |Ёё [177] => |Io io [178] => |Оь оь [179] => |Ӧӧ [180] => |Öö [181] => |- [182] => |Пп [183] => |Пп [184] => |Pp [185] => |Пп [186] => |Пп [187] => |Pp [188] => |- [189] => |Рр [190] => |Рр [191] => |Rr [192] => |Рр [193] => |Рр [194] => |Rr [195] => |- [196] => |Сс [197] => |Сс [198] => |Ss [199] => |Сс [200] => |Сс [201] => |Ss [202] => |- [203] => |Тт [204] => |Тт [205] => |Tt [206] => |Тт [207] => |Тт [208] => |Tt [209] => |- [210] => |Уу, Ӯӯ [211] => |Уу [212] => |Uu [213] => |Уу [214] => |Уу [215] => |Uu [216] => |- [217] => |Ӱӱ [218] => |Юю [219] => |Iu iu [220] => |Уь уь [221] => |Ӱӱ [222] => |Üü [223] => |- [224] => |Фф [225] => |Фф [226] => |Ff [227] => |Фф [228] => |Фф [229] => |Ff [230] => |- [231] => |Хх, Hh [232] => |Хх [233] => |Hh [234] => |Хх [235] => |Хх [236] => |Hh [237] => |- [238] => |Цц [239] => |Цц [240] => |Ţţ [241] => |Цц [242] => |Цц [243] => |Ţţ [244] => |- [245] => |Чч [246] => |Чч [247] => |Ci ci [248] => |Чч [249] => |Чч [250] => |Çç [251] => |- [252] => |Шш [253] => |Шш [254] => |Şş [255] => |Шш [256] => |Шш [257] => |Şş [258] => |- [259] => | - [260] => | - [261] => | - [262] => |Щщ [263] => |Щщ [264] => | - [265] => |- [266] => | - [267] => |ъ [268] => | - [269] => |ъ [270] => |ъ [271] => | - [272] => |- [273] => |ы, ы̄ [274] => |ы [275] => |Îî, Ââ [276] => |Ыы [277] => |Ыы [278] => |Iı [279] => |- [280] => | - [281] => |ь [282] => | - [283] => |ь [284] => |ь [285] => | - [286] => |- [287] => | - [288] => |Ээ [289] => |Ăă [290] => |Ээ [291] => |Ээ [292] => |Ê ê [293] => |- [294] => | - [295] => | - [296] => | - [297] => |Юю [298] => |Юю [299] => |Yu yu [300] => |- [301] => | - [302] => | - [303] => | - [304] => |Яя [305] => |Яя [306] => |Ya ya [307] => |} [308] => [309] => == Příklady == [310] => === Číslovky === [311] => {| cellspacing="7" [312] => |- [313] => | '''Gagauzsky''' || '''Česky''' [314] => |- [315] => | bir || jeden [316] => |- [317] => | iki || dva [318] => |- [319] => | üç || tři [320] => |- [321] => | dört || čtyři [322] => |- [323] => | beş || pět [324] => |- [325] => | altı || šest [326] => |- [327] => | edi || sedm [328] => |- [329] => | sekiz || osm [330] => |- [331] => | dokuz || devět [332] => |- [333] => | on || deset [334] => |} [335] => [336] => == Vzorový text == [337] => Otčenáš (modlitba Páně): [338] => : Ey, göklerda olan Bobamız, [339] => : Ko ayozlansın kutsal Senin Adın. [340] => : Ko gelsin Senin Padişahlıın. [341] => : Ko olsun Senin istediin, [342] => : nicä göktä, ölä erdä dä. [343] => : Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver. [344] => : Ver bizä büün suç hergünkü ekmeemizi. [345] => : Baaşla bizim boçlarımızı, [346] => : Nicä biz dä baaşlêêriz bizä borçlu olannarı. [347] => : Götürmä bizi denemeya. [348] => : Ama kurtar kötü olandan. [349] => : Amin. [350] => [351] => {{Vzorový text [352] => |VDLP=ano [353] => |Komentář= [354] => |Jazyk 1=gagauzsky (latinka) [355] => |Text 1=Insannar hepsi duuêrlar sebest hem birtakim kendi kiymetindä hem haklarinda. Onnara verilmis akil hem üz da läazim biri-birinä davransinnar kardaslik ruhuna uygun. [356] => |Jazyk 2=gagauzsky (cyrilice) [357] => |Text 2=Ынсаннар хепси дууэрлар сербест хем биртакым кенди кыйметиндӓ хем хакларында. Оннара верилмиш акыл хем ӱз да лӓазым бири-биринӓ даврансыннар кардашлык рухуна уйгун. [358] => }} [359] => [360] => {{InterWiki|code=gag|Gaugazská}} [361] => [362] => == Externí odkazy == [363] => * {{Commonscat}} [364] => [365] => {{Pahýl}} [366] => {{Turkické jazyky}} [367] => {{Autoritní data}} [368] => [369] => [[Kategorie:Oghuzské jazyky]] [370] => [[Kategorie:Jazyky Moldavska]] [] => )
good wiki

Gagauzština

Gagauzština (Gagauz dili/Гагауз дили) je turkický jazyk užívaný Gagauzy. Rozšířena je na jihu Moldavska a k němu přilehlé části Ukrajiny, jeden z úředních jazyků Gagauzské autonomní oblasti v rámci Moldavska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'A','Ukrajina','P','H','Turkické jazyky','C','T','E','O','Latinka','B','Moldavsko'

A

B

C

E

H

Latinka

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

O

P

Stránka "P" je disambiguace různých významů nebo jmen začínajících písmenem "P".

T

Ukrajina