Array ( [0] => 15519782 [id] => 15519782 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gandhára [uri] => Gandhára [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Gandhára
गन्धार
گندھارا [2] => | originální název = [3] => | rok vzniku = 600 př. n. l. [4] => | rok zániku = 1021 [5] => | před 1 = [6] => | před 1 vlajka = [7] => | před 2 = [8] => | před 2 vlajka = [9] => | po 1 = Ghaznovská říše [10] => | po 1 vlajka = Old Ghaznavid Flag.svg [11] => | po 2 = [12] => | po 2 vlajka = [13] => | po 3 = [14] => | po 3 vlajka = [15] => | po 4 = [16] => | po 4 vlajka = [17] => | šířka 1. sloupce = [18] => | vlajka = [19] => | velikost vlajky = [20] => | znak = [21] => | velikost znaku = [22] => | mapa = [23] => | velikost mapy = [24] => | mapa poznámka = [25] => | hlavní město = [[Péšávar]]
[[Takšašila]] [26] => | počet obyvatel = [27] => | počet obyvatel poznámka = [28] => | jazyky = [29] => | národnostní složení = [30] => | náboženství = [[buddhismus]] [31] => | měna = [32] => | státní zřízení = monarchie [33] => | vznik = [34] => | zánik = 1021 [35] => }} [36] => [[Soubor:Ancient India cs.png|náhled|Mapa [[mahádžanapady|mahádžanapad]] (malých států); Gandhára se jako jediná společně s Kambódžou nacházela na severozápadě Indického subkontinentu]] [37] => '''Gandhára''' (v [[sanskrt]]u गन्धार, ''Gandhāra,'' [[urdština|urdsky]] i v jazyce [[paštština|paštó]] گندھارا, ''Gandhārā)'' bylo [[starověk]]é království, jehož území se rozkládalo přibližně v dnešním severním [[Pákistán]]u a východním [[Afghánistán]]u. Jako hlavní město sloužily většinou [[Péšávar]] či [[Takšašila]]. Království trvalo přibližně od [[6. století př. n. l.]] až do [[11. století]], přičemž mezi [[1. století|1.]] až [[5. století]]m dosáhlo pod vládou [[Kušánská dynastie|Kušánské dynastie]] své nejvyšší slávy. Roku [[1021]] byla Gandhára podrobena [[muslim]]y pod vedením [[Mahmúd z Ghazny|Mahmúda z Ghazny]] a zanikla. [38] => [39] => == Geografie == [40] => [[Soubor:GandharaFemale.JPG|náhled|Soška ženy z Gandháry 3. století př. n. l. – 1. století n. l., ([[Victoria and Albert Museum]])]] [41] => [[Soubor:Map of the Achaemenid Empire.jpg|náhled|Mapka Achaimenovské říše okolo 6. století př. n. l., Gandháru lze spatřit na jejím východním konci]] [42] => Již ve [[Védské období|védském období]] začali první Gandhárci osidlovat břehy řeky [[Kábul (řeka)|Kábul]] v [[Afghánistán]]u, zejména pak místa, kde ústí do [[Indus|Indu]]. Později gandhárské území zabíralo severozápadní část [[Paňdžáb]]u. Svou polohou tak ležela Gandhára v místech, kde se střetávaly obchodní trasy mezi [[Střední Asie|centrální Asií]] a [[Írán]]em. Samotné hranice Gandháry se často měnily, avšak centrum říše vždy zůstávalo v péšávarském údolí či Takšašile. [43] => [44] => Na území Gandháry se mělo nacházet jezero Dhanakóša, kde se měl narodit [[Padmasambhava]], který je tradičně považován za „zakladatele“ [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]]. [45] => [46] => == Dějiny == [47] => Počátky osídlení oblasti Gandháry sahají do [[doba kamenná|doby kamenné]]. V jeskyních Sangao byly nalezeny kosterní pozůstatky i kamenné nástroje, jejichž stáří se odhaduje na 15 000 let. Na přelomu [[Doba bronzová|doby bronzové]] a [[Doba železná|železné]], v letech [[18. století př. n. l.|1 800]]–[[4. století př. n. l.|400 př. n . l.]], zde existovala takzvaná [[kultura gandhárských hrobů]], jejíž nositeli už nejspíše byli [[Indoárjové]]. Název Gandhára je doložen již ve ''[[Rgvéda|Rgvédu]]'' (RV 1.120.1) a starověkých spisech z období [[Achaimenovci|achaimenovské Persie]]. [[Hérodotos]] se ve svých ''Dějinách'' zmiňuje o Gandháře, která v té době měla platit daně perskému králi [[Dareios I.|Dareiovi]]. Gandhárské království je spolu s [[Baktrie|Baktrií]], Múdžavantou, královstvím [[Anga]] a [[Magadha|Magadhou]] zmíněno v ''[[Atharvavéda|Atharvavédu]]'' (AV 5.22.14). V ''[[Mahábhárata|Mahábháratě]]'' jsou obyvatelé Gandháry zmíněni coby spojenci [[Kuruovci|Kurůů]], se kterými vedli boj proti [[Pánduovci|Pánduovcům]]. [48] => [49] => Gandhára někdy zahrnovala území [[Kašmír]]u, o čemž se zmiňuje jedna z [[Džátaky|Džátak]] (Gandhára zde vystupuje pod jménem ''Čandahára''). Některé [[buddhistické texty]] jako ''[[Anguttara-nikája]]'' zahrnují Gandháru mezi 16 [[mahádžanapady|mahádžanapad]], tedy relativně malých územních celků, které vzkvétaly na Indickém subkontinentu za doby [[Gautama Buddha|Gautamy Buddhy]]. Gandhára a sousedním královstvím [[Kambódža]] pak byly jediné dvě země, které se nacházely na území [[Uttarapatha|Uttarapathy]] (čili na severovýchodě při povodí [[Indus|Indu]]). [50] => [51] => Hlavní města Gandháry byly Purušapura (dnešní [[Péšávar]]) a [[Takšašila]]. V Péšávaru se nacházel důležitý buddhistický chrám, který hojně navštěvovali poutníci i z dalekých končin. Takšašila zase byla zejména mezi 5. stoletím př. n. l. a 2. stoletím n. l. důležitým střediskem hinduistické a buddhistické vzdělanosti. [52] => [53] => === Perská nadvláda === [54] => Perskému králi [[Kýros II.|Kýrovi II. Velikému]] (558-530 př. n. l.) se podařilo vybudovat první „univerzální“ říši, jejíž území sahalo od Řecka až k řece Indus. Gandhárské království i se sousedním Královstvím kambódžským se brzy staly součástí této říše, a to buď již během vlády Kýra druhého či v roce, co na perský trůn nastoupil [[Dareios I.]] Poté, co se Gandhára stala součástí Achaimenovské říše, stala se jednou z perských [[satrapie|satrapií]]. V této době byl gandhárským králem Puškarásárin, současník magadhského krále [[Bimbisára|Bimbisáry]]. [55] => [56] => Pod perskou nadvládou byl do země zanesen spolu s byrokracií systém centralizované administrativy. Právě v tomto prostředí začal působit [[Pánini]], který je znám především coby tvůrce sanskrtské gramatiky. Okolo roku 380 př. n. l. se perská nadvláda nad Gandhárou pomalu uvolnila a z Gandháry vzrostlo hned několik malých království. Ve dvacátých letech téhož století pak gandhárské území spolu s dalšími perskými satrapiemi na území Indie dobyl [[Alexandr Veliký]]. [57] => [58] => === Dynastie Maurjů === [59] => [[Soubor:AsokaKandahar.jpg|náhled|vlevo|Bilingvní Ašókův skalní nápis]] [60] => Když Alexandr dobyl Takšašilu, měl zde tehdy údajně přebývat [[Čandragupta Maurja]], zakladatel Maurjovské dynastie. Zde se Čandragupta seznámil s [[Čánakja|Kautiljou]], který se stal blízkým rádcem Čandragupty prakticky po celý zbytek jeho života. Čandragupta pak velel následnému povstání proti Magadhské říši, díky čemuž v roce 321 př. n. l. usedl na trůn. Dobové indické záznamy se však o těchto událostech nezmiňují – takřka všechny záznamy o událostech té doby pocházejí ze zápisků [[Megasthenés|Megasthéna]], velvyslance Seleukovců v Patáliputře. [61] => [62] => Poté, co roku 305 př. n. l. vojska Čandragupty porazila armádu [[Seleukos I. Níkátor|Seleuka Níkátora]], Maurijská říše zabrala území až k jižnímu Afghánistánu a začala prosperovat coby centrum obchodu. Gandhára zůstala součástí Maurijské říše na více než jeden a půl století. [63] => [64] => Král [[Ašóka]], vnuk a nástupce krále Čandragupty, se stal jedním z nejvýznamnějších indických panovníků. Podobně jako Čandragupta, Ašóka začínal coby vládce Gandháry, až později svou moc rozšířil na celou Maurijskou říši. Z počátku měl území Maurjů rozšiřovat násilnou cestou, avšak později přijal buddhismus a začal jej šířit po celé své říši. Brzy začal vysílat [[bhikkhu|buddhistické mnichy]] na misijní cesty i do vzdálených končin. Na mnohých svých územích včetně Gandháry nechal Ašóka postavit mnoho [[stúpa|stúp]]. Skutečnost, že se Ašókovi podařilo ovládnout severozápad, kde se Gandháry nacházela, dodnes dokládají četné skalní nápisy jak v Gandháře, tak v sousedním království [[Kambódža]] i na dalších místech. [65] => [66] => === Řecko-baktrijská a Indo-parthská říše, Šakové === [67] => [[Soubor:Gandhara Buddha (tnm).jpeg|náhled|Sochy Buddhy nalezená v oblasti, 1-2. století (Tokijské národní muzeum)]] [68] => Po pádu dynastie Maurjů říše zažívala hluboký úpadek. Subkontinent brzy začaly sužovat nájezdy [[Řecko-baktrijské království|Řecko-baktrijského království]]. Roku 180 př. n. l. baktrijský vládce [[Démétrios I. Baktrijský|Démétrios I.]] začlenil do své říše území jižního Afghánistánu. O několik let později pak vpadl do oblasti Gandháry a [[Paňdžáb]]u, které se staly součástí jeho říše. Pozdější války uvnitř Řecko-baktrijské říše však přinesly Gandháře opětovnou nezávislost. Asi nejznámější panovník této země, [[Menandros]], vládl mimo jiné i z Takšašily, kterou nechal společně s městem Puškalávatí přestavět. [69] => [70] => Okolo roku 140 př. n. l., po Meandrově smrti, se k moci dostali Kušánci, kteří zabrali Gandháru i [71] => území dobyté Řeky. Okolo roku 80 př. n. l. pak Gandháru obsadili [[Sakové|Šakové]], příslušníci íránských kmenů. Nejznámější král Šaků [[Maues]] se sám ustanovil vládcem Gandháry. [72] => [73] => Po roce 90 př. n. l. přebrali kontrolu nad rozsáhlým územím východního Íránu včetně Gandháry [[Parthové]]. Nadále však podporovali rozvoj řeckého umění, mezi lety 75 – 50 př. n. l. se datuje vznik tzv. [[gandhárské umění|gandhárského umění]], které se vyznačovalo mísením západního uměleckého slohu s vyobrazováním motivů tradičních pro východ. [74] => [75] => === Kušáni === [76] => [[Soubor:Kushanmap.jpg|náhled|vlevo|Mapka zobrazující územní rozsah Kušánské říše, jejíž součástí jednu dobu byla i Gandhára]] [77] => Parthská dynastie začala upadat okolo roku 75. [[Kušánská říše|Kušáni]], etnikum, které bylo v [[Čína|Číně]] známé jako [[Jüe-č'ové]], se stali v oblasti Baktrie i Gandháry novými vládci. Doba vlády Kušánů se označuje „jako zlatý věk Gandháry“. V péšávarském údolí i Takšašile se dodnes nachází četné ruiny stúp a klášterů, které byly vystavěny právě za doby Kušánské říše. V této době též vznikají nejen na gandhárském území významné památky indického písemnictví. [78] => [79] => Gandhára pod nadvládou kušánských panovníků dosáhla vrcholu za vlády krále [[Kaniška|Kanišky]] (128-151). Hlavní městem Kušánska, jehož území se rozpínalo od Bengálska až po střední Asii, se stal [[Péšávar]]. Kaniška, podobně jako před ním Ašóka, se stal patronem buddhismu a s jeho pomocí se buddhismus šířil napříč říší i za její hranice. I [[buddhistické umění]] se rozšířilo daleko za hranice Gandháry. V této době říše přitahovala zejména čínské poutníky, kteří Gandháru navštěvovali, aby mohli spatřit zdejší často mohutné buddhistické stavby. V zemi vzkvétal zejména [[mahájána|mahájánový]] buddhismus a bylo to právě zde, odkud jsou doloženy první antropomorfní zobrazení Buddhy. [80] => [81] => V klášterech byly umisťovány nové Buddhovy sochy, které se vyrývaly i do skalních stěn. Kaniška nechal v Péšávaru postavit 400 stop velkou věž, kterou popisují ve svých zápiscích poutníci jako [[Fa-sien]] a [[Süan-cang]]. Poté, co vláda Kanišky skončila, Kušáni začali pomalu ztrácet svá území. Nejprve přišli o území na východě, později i o západní část země, která i s Gandhárou byla povinna vazalstvím [[Sásánovci|Sásánovcům]]. [82] => [83] => === Hunové === [84] => [[Soubor:HaddaTypes.JPG|náhled|Kusy soch nalezených v nalezišti [[Hadda]], 3. století ([[Muzeum Guimet]])]] [85] => Okolo roku [[450]] gandhárské území dobyla [[hunové|hunská]] dynastie [[Hepthalité|Hepthalitů]], která však odmítla přijmout buddhismus. Během jejich vlády tak zažil oživení především [[hinduismus]], avšak buddhismus společně s celou gandhárskou kulturou začal upadat. Sásánovci s podporou [[Turci|Turků]] brzy dobyli střední Asii obsazenou Huny a Gandhára tak opět náležela pod perskou nadvládu. Roku 644 byli Sasánovci poraženi [[muslim]]skými [[Arabové|Araby]] a Gandhára připadla Turkům. [86] => [87] => Zápisky čínských poutníků uvádějí, že Gandhárské království v těchto staletích prošlo výraznou změnou, za což mohl především úpadek buddhistické kultury, která byla nahrazena kulturou hinduistickou. Ještě [[Fa-sien]], který zde putoval kolem roku 400, poznamenal, že zde buddhismus vzkvétal. Avšak poutník Sun-Jün, který oblast navštívil okolo roku 520, již píše o Hunech, kteří buddhismus odmítali. Mnohé buddhistické chrámy, stúpy i kláštery byly ničeny, naproti tomu byly vystavovány stavby spojené s hinduismem. [88] => [89] => === Úpadek === [90] => Poté, co v roce 644 Sasánovskou říši rozvrátili Arabové, ocitla se Gandhára společně s Afghánistánem pod nadvládou muslimů. Gandháře v pozdějších stoletích vládla dynastie [[Šáhové|Turkišáhů]], kteří byli v průběhu 9. století nahrazení dynastií [[Hindušáhové|Hindušáhů]], většinou vládnoucích z [[Kábul]]u. Za doby vlády [[Džajapála|Džajapály]], posledního krále z řad Hindušáhů, dobyla Gandháru [[Ghaznovská říše]] pod patronací jejího vládce [[Mahmúd z Ghazny|Mahmúda z Ghazny]]. V reakci na to Džajapála spáchal sebevraždu. Jeho potomek Trilóčanapála pak byl v roce 1021 popraven svými vlastními vojáky. Právě tento moment bývá považován za konec Gandhárského království. Jeho území se stalo součástí říše Ghaznovců, z buddhistických staveb se staly ruiny a gandhárské umění bylo na dlouhou dobu zapomenuto. [91] => [92] => == Nálezy == [93] => [[Soubor:Taxila2.jpg|náhled|Současná podoba pozůstatků staveb v Takšašile]] [94] => V [[19. století]] se o antickou historii Indického subkontinentu začali zajímat Britové. Ve 30. letech byly objeveny mince z doby po Ašókovi a přibližně ve stejné době byly přeloženy čínské cestopisy pojednávající o starověké Indii. Ty poskytovaly zejména popis území, měst i svatyní a spolu s archeologickými nálezy tak pomáhaly rozluštit dějiny různých království, mezi něž patřila i Gandhára. [95] => [96] => Roku 1848 se podařilo britskému archeologovi [[Alexander Cunningham|Alexandru Cunninghamovi]] nalézt severně od Péšávaru písemné památky z doby existence Gandháry. V šedesátých letech téhož století pak rozpoznal místo, kde se nacházela Takšašila. Další britský archeolog [[John Marshall (archeolog)|John Marshall]] započal mezi lety 1912-1934 v Takšašile s podrobným průzkumem. Objevil mnoho pozůstatků celých měst, jež vystavěli Řekové, Kušánci i Parthové. Dále byly pod jeho vedením nalezeny buddhistické stúpy a kláštery. I tyto nálezy dále pomohly k rozluštění gandhárské historie. Od té doby bylo v oblasti nalezeno mnoho dalších, historicky cenných objevů. [97] => [98] => == Reference == [99] => {{překlad|en|Gandhara|193828202}} [100] => [101] => == Literatura == [102] => * {{Citace monografie [103] => | příjmení = Zbavitel [104] => | jméno = Dušan [105] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [106] => | rok = 1985 [107] => | titul = Starověká Indie [108] => | vydavatel = Panorama [109] => | místo = Praha [110] => | isbn = [111] => }} [112] => * {{Citace monografie [113] => | příjmení = Strnad [114] => | jméno = Jaroslav [115] => | spoluautoři = a kol. [116] => | titul = Dějiny Indie [117] => | vydavatel = Lidové Noviny [118] => | místo = Praha [119] => | rok = 2003 [120] => | isbn = 80-7106-493-9 [121] => }} [122] => [123] => == Externí odkazy == [124] => * {{Commonscat|Gandhara}} [125] => * {{en}} [http://www.livius.org/ga-gh/gandara/gandara.html Livius.org: Gandara] {{Wayback|url=http://www.livius.org/ga-gh/gandara/gandara.html |date=20130719233855 }} [126] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051231191035/http://kaladarshan.arts.ohio-state.edu/maps/gandh.html Mapka archeologických nalezišť v Gandháře] [127] => {{Autoritní data}} [128] => [129] => [[Kategorie:Mahádžanapady]] [130] => [[Kategorie:Dějiny Indie]] [] => )
good wiki

Gandhára

mahádžanapad (malých států); Gandhára se jako jediná společně s Kambódžou nacházela na severozápadě Indického subkontinentu Gandhára (v sanskrtu गन्धार, Gandhāra, urdsky i v jazyce paštó گندھارا, Gandhārā) bylo starověké království, jehož území se rozkládalo přibližně v dnešním severním Pákistánu a východním Afghánistánu. Jako hlavní město sloužily většinou Péšávar či Takšašila.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Péšávar','Takšašila','Paňdžáb','Fa-sien','Kambódža','Afghánistán','Mahmúd z Ghazny','muslim','Dareios I.','Indus','Démétrios I. Baktrijský','Atharvavéda'

Afghánistán

Atharvavéda

Fa-sien

Fa-sien byl čínský buddhistický mnich, cestovatel a historik, který žil v 5.

Indus

Kambodža

Muslim

Paňdžáb

Péšávar