Array ( [0] => 15547874 [id] => 15547874 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gema [uri] => Gema [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento= typu šperku|druhý=nepohlavním rozmnožování rostlin|rozlišovač=rostliny}} [1] => [[Soubor:Cameo_lucrezia_borgia.jpg|náhled|upright=0.8|Lucretia Borgia a Alfonso d'Este (kamej, achát, kolem 1550)]] [2] => [[Soubor:Intaglio Caracalla Cdm Paris Chab2101.jpg|náhled|upright=0.8|Římský císař [[Caracalla]], kamej nápisem Petros a křížem přeřezaná na sv. Petra, [[ametyst]], kolem 250, kolem 600)]] [3] => [[Soubor:Kunsthistorisches Museum Vienna June 2006 031.jpg |náhled|upright=1.0|Mimořádně velká Gemma Augustea, kolem roku 10 (kamej, onyx 19 x 23 cm, ''Kunsthistorisches Museum'' Vídeň)]] [4] => [5] => '''Gema''' ([[latina|lat.]] ''gemma'', drahokam) je drobné [[Socha|sochařské dílo]], vybroušené nebo vyřezané do drahého kamene nebo do [[sklo|skla]] a užívané jako část [[šperk]]u nebo [[amulet]]. [6] => [7] => == Historie == [8] => [[Glyptika]], velmi jemné vybrušování do drahých kamenů a polodrahokamů, vznikla patrně na Blízkém Východě a na Středním Východě v údolí [[Indus|Indu]], kde se od 2. tisíciletí př. n. l. vyráběly pečetní válečky a pečetidla. Brousilo se dřevěnými nebo kovovými hroty, na něž se nanášel prášek z korundu a roztlučených drahokamů. Nástroj se točil svidříkem, později na jednoduchém šlapacím soustruhu. Práce byla nesmírně zdlouhavá a náročná. Stejné válečky z téže doby pocházejí z [[Mezopotámie]] a z [[Asýrie]]. [9] => [10] => Ve Středomoří se tato technika objevuje v Egyptě a na Krétě, od 7. století př. n. l. v Řecku a později v Římě, kde dosáhla velké dokonalosti. Gemy se nejčastěji brousily do tvaru vypuklých oválných nebo kruhových čoček a zasazovaly do zlatých, často zdobených obrub, do závěsů a [[Pečetní prsten|pečetních prstenů]]. Starověké a byzantské gemy se ve středověku používaly k ozdobě bohoslužebných předmětů. Proslulým sběratelem gem byl císař [[Karel IV.]], který je dal zasadit také do [[Svatováclavská koruna|české královské koruny]] a do koruny římského císaře, která spočívá na bustě svatého [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v [[Cáchy|Cáchách]]. [11] => [12] => Od 15. století byly gemy velmi oblíbené jako šperky a řezaly se hlavně v Itálii, ve Francii v Paříži a na dvoře burgundských vévodů. V období manýrismu se objevují specifické gemy také z brusírny na dvoře císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] v Praze, kde se proslavili [[Miseroniové z Lisonu]]. Rudolfova rozsáhlá sbírka, do jejíhož inventáře byla zapsána i největší římská ''Gemma Augustea'', je vystavena zčásti v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni a ve Světské klenotnici v Hofburgu. [13] => [14] => == Druhy == [15] => V běžné řeči se často pojmy chybně zaměňují, každý má odlišný význam: [16] => * '''Gema''' (nebo latinské ''gemma'') je obecné označení pro drobnou rytinu či plastiku ve tvrdém materiálu, nejčastěji v drahokamu či ve skle. [17] => * '''[[Intaglie]]'''(latinsk ''intaglio'') je gema s motivem vybroušeným do hloubky, tj. v negativu, aby se dala otiskovat, zasazuje se do pečetidel a pečetních prstenů - [[signet]]ů. Má-li nápis, je stranově obrácený, aby se dal přečíst v otisku. [18] => * '''[[Kamej]]''' je gema, která má vypuklý, tj. pozitivně řezaný [[Reliéf (sochařství)|reliéf]], jde o miniaturu basreliéfu. Často pro zvýraznění, resp. kontrast, využívá různobarevných vrstev drahokamů, jako jsou odrůdy [[turmalín]]u, proužkový [[achát]], černo-bílý [[onyx]] či černo-hnědo-červeno-bílý sardonyx. [19] => [20] => == Galerie == [21] => [22] => Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.314.jpg|Válečkové pečetidlo s býkem (kolem 3000 př. n. l.) [23] => Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.366.jpg|Válečkové pečetidlo (hematit, kolem 1800 př. n. l.) [24] => Soubor:Arte romana, toro furioso, sardonice su I sec. ac.-I sec dc.JPG |Býk (kamej, sardonyx, 1. stol. př. n. l.) [25] => Soubor:Arte bizantina, annunciazione, sardonice, VI-VII sec.JPG|Zvěstování, Byzanc (kamej, sardonyx, kolem 600) [26] => Soubor:Italia, madonna col bambino, xvi sec, da tesoro di chartes.JPG |Madona s Ježíškem (kamej, Itálie, 16. stol.) [27] => [28] => [29] => == Odkazy == [30] => [31] => === Literatura === [32] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Gemma. Sv. 9, str. 1007 [33] => [34] => === Související články === [35] => * [[Glyptika]] [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => * {{Wikislovník|heslo=gema}} [40] => * {{en}} [41] => * [http://www.beazley.ox.ac.uk/gems/ Beazley Archive] {{Wayback|url=http://www.beazley.ox.ac.uk/gems/ |date=20100819090533 }} stránky o klasických gemách [42] => * [http://www.getty.edu/art/exhibitions/gems/ ''Carvers and Collectors''] katalog výstavy ve Villa Getty 2009 [43] => * [https://web.archive.org/web/20110816092540/http://sites.google.com/site/digitallibrarynumis/subjects/32-engraved-gems/01-general-texts Digital Library Numis (DLN)] Knihy a články o gemách online [44] => * [http://libmma.contentdm.oclc.org/cdm/compoundobject/collection/p15324coll10/id/5188/rec/1 The Johnston collection of engraved gems] Metropolitan Museum of Art [45] => [46] => {{Autoritní data}} [47] => {{Portály|Umění}} [48] => [49] => [[Kategorie:Šperky]] [50] => [[Kategorie:Umělecká díla]] [] => )
good wiki

Gema

Lucretia Borgia a Alfonso d'Este (kamej, achát, kolem 1550) Římský císař Caracalla, kamej nápisem Petros a křížem přeřezaná na sv. Petra, ametyst, kolem 250, kolem 600) Mimořádně velká Gemma Augustea, kolem roku 10 (kamej, onyx 19 x 23 cm, Kunsthistorisches Museum Vídeň) Gema (lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Glyptika','Indus','Kategorie:Šperky','turmalín','Kamej','Intaglie','Rudolf II.','Karel Veliký','Svatováclavská koruna','Karel IV.','Pečetní prsten','Asýrie'