Array ( [0] => 15493368 [id] => 15493368 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gent [uri] => Gent [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Gent [2] => | obrázek = Ghent - centre.jpg [3] => | popisek = Nábřeží ''Graslei'' [4] => | mapa = GemGentLocation.png [5] => | popisek mapy = Poloha Gentu v provincii Východní Flandry [6] => | stát = Belgie [7] => | pojem vyššího celku = Arrondissement [8] => | název vyššího celku = Gent [9] => | pojem nižšího celku = Region [10] => | název nižšího celku = [[Vlámsko]] [11] => | pojem celku 3 = Provincie [12] => | název celku 3 = [[Východní Flandry]] [13] => }} [14] => '''Gent''' ([[nizozemština|nizozemsky]] a [[němčina|německy]] ''Gent'', [[francouzština|francouzsky]] ''Gand'') je [[město]] v [[Belgie|Belgii]]. [15] => Leží na soutoku [[Šelda|Šeldy]] a [[Leie]] přibližně 55 km západně od hlavního města [[Brusel]]u a je správním centrem [[Vlámsko|vlámské]] provincie [[Východní Flandry]]. Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [16] => [17] => Ve [[středověk]]u byl Gent významným a prosperujícím centrem. Co do počtu obyvatel byl tehdy pouze nepatrně menší než [[Paříž]] a větší než například [[Londýn]]. Dnes je Gent [[univerzita|univerzitním]] a [[přístav]]ním městem. Gentský přístav se rozkládá na 36 km² a díky kanálu má spojení s [[moře]]m. [18] => [19] => == Bývalé obce == [20] => Od roku [[1977]] se obec Gent skládá ze 14 bývalých obcí: [21] => [22] => [[Soubor:GentMap.svg|náhled|vlevo|Bývalé obce]] [23] => * I – Gent [24] => * II – Mariakerke [25] => * III – Drongen [26] => * IV – Wondelgem [27] => * V – Sint-Amandsberg [28] => * VI – Oostakker [29] => * VII – Desteldonk [30] => * VIII – Mendonk [31] => * IX – Sint-Kruis-Winkel [32] => * X – Ledeberg [33] => * XI – Gentbrugge [34] => * XII – Afsnee [35] => * XIII – Sint-Denijs-Westrem [36] => * XIV – Zwijnaarde [37] => [38] => == Dějiny == [39] => [40] => === Nejstarší dějiny === [41] => Podle archeologických výzkumů bylo okolí soutoku řek Šeldy a Leie osídleno již v době kamenné a železné. [42] => Název města souvisí s jeho geografickou polohou. [43] => Pochází totiž pravděpodobně z keltského slova ''„ganda“'', které se dá přeložit jako ''„soutok řek“''. [44] => Někdy kolem začátku letopočtu se území octlo pod kontrolou [[Římané|Římanů]] a v té době na soutoku zmíněných řek začala vznikat osada. [45] => [[Starověký Řím|Římská]] nadvláda skončila na začátku [[5. století]], kdy do oblasti vpadli [[Frankové]] a osídlili ji. [46] => [47] => === 7. – 9. století === [48] => V [[7. století]] do Gentu přišel misionář [[sv. Amandus]], bývalý šlechtic z [[Akvitánie]], aby zde šířil [[křesťanství]]. [49] => Založil tam dvě [[opatství]] – [[klášter svatého Bavona v Gentu|opatství sv. Bavona]] ''(Sint-Baafsabdij)'' a [[klášter svatého Petra v Gentu|opatství sv. Petra]] ''(Sint-Pietersabdij)''. [50] => Díky vytvoření nových církevních institucí se okolí Gentu stalo bezpečnou oblastí, ve které vládl pořádek. [51] => Počet obyvatel v okolí obou opatství se zvyšoval a přicházeli rovněž obchodníci z ciziny. [52] => Na počátku [[9. století]] za vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]] se obě opatství rychle rozvíjela a jejich význam stoupl zejména poté, co byl jejich společným představeným jmenován Karlův životopisec [[Einhard]]. [53] => [54] => Slibný vývoj však neměl dlouhého trvání. [55] => V letech [[879]]–[[883]] do města vtrhli [[Vikingové]] a vyplenili je. Obě opatství byla srovnána se zemí. [56] => [57] => === Období vlády flanderských hrabat === [58] => Po invazi Vikingů se stal Gent součástí [[Flanderské hrabství|flanderského hrabství]], které patřilo k [[Francie|francouzskému království]]. [59] => Na místě dnešního [[donjon]]u [[hrad]]u ''Gravensteen'' na levém břehu řeky Leie byla vybudována dřevěná [[pevnost (stavba)|pevnost]]. [60] => Díky tomu se oblast stala opět bezpečnou a začali se v ní usazovat obyvatelé z okolí, kteří se koncentrovali zejména v prostoru mezi Šeldou a Leie. [61] => Kvůli nárůstu počtu obyvatel bylo třeba vybudovat nové církevní budovy. [62] => Nejvýznamnější z nich byl [[kostel]] sv. Jana, dnešní [[Katedrála svatého Bavona (Gent)|katedrála sv. Bavona]]. [63] => [64] => Během [[11. století|11.]] až [[13. století]] se Gent stal důležitým obchodním centrem.Jeho význam spočíval zejména v produkci kvalitního [[sukno|sukna]], na jehož výrobě se podílela značná část pracujících obyvatel.Sukno se vyváželo do mnoha zemí, např. do [[Německo|Německa]], do [[Francie]], na [[Pyrenejský poloostrov]] a dokonce i do oblasti [[Severní Afrika|severní Afriky]]. [65] => Naopak do Gentu se z ciziny dováželo různé spotřební zboží; nejdůležitější dovozní surovinou však byla [[Anglie|anglická]] [[Vlna (příze)|vlna]], které bylo zapotřebí pro výrobu sukna. [66] => [67] => Společně s rozvojem [[průmysl]]u stoupal v Gentu počet obyvatel.Odhaduje se, že ve 13. – [[15. století|15. stol.]] žilo ve městě přibližně 65 000 lidí a Gent byl po Paříži druhým největším městem Evropy na sever od [[Alpy|Alp]]. [68] => [69] => [[Soubor:GentGravensteen.JPG|náhled|Hrad Gravensteen z roku [[1180]]]] [70] => Díky ekonomickému vzestupu Gentu bohatla zejména vrstva podnikatelů (původních majitelů půdy). [71] => Téměř výlučnou ekonomickou moc v Gentu mělo v rukou méně než padesát rodin. [72] => Flanderský hrabě [[Filip Alsaský]] měl obavy, že se tyto rodiny budou vměšovat do politických záležitostí a usilovat o osamostatnění Gentu na flanderském hrabství, a aby posílil svoji kontrolu nad městem, nechal roku [[1180]] přebudovat dřevěnou pevnost na levém břehu řeky Leie na kamenný hrad zvaný ''Gravensteen''. [73] => [74] => Majetkové rozdíly mezi majetnou a pracující vrstvou se postupně zvětšovaly a na začátku [[14. století]] se situace stala neúnosnou, a to jak v Gentu, tak i v jiných [[Vlámsko|flanderských]] městech, např. v [[Bruggy|Bruggách]]. Kromě toho v té době došlo ke zhoršení vztahů s francouzským králem [[Filip IV. Sličný|Filipem IV. Sličným]], který se snažil posílit svoji moc ve Flandrech na úkor flanderského hraběte [[Vít z Dampierre|Víta z Dampierre]]. Dne [[11. červenec|11. července]] [[1302]] došlo k [[Bitva u Kortrijku|bitvě u Kortrijku]], která bývá označována jako „bitva zlatých ostruh“. V této bitvě bojovali obyčejní občané flanderských měst společně s flanderským hrabětem proti francouzské armádě, přičemž majetné vrstvy se přidaly na stranu Francie. Oproti očekávání bitva skončila zdrcujícím vítězstvím flanderských občanů. Po této události se situace řemeslníků v Gentu zlepšila. Od té doby byli totiž řemeslníci sdruženi v [[cech]]y, které měly možnost podílet se na politickém rozhodování v městské radě. [75] => [76] => [[Soubor:Vrijdagmarkt.JPG|náhled|Socha Jacoba van Arteveldeho na ''Vrijdagmarktu („Páteční náměstí“)'']] [77] => K další krizi došlo během [[Stoletá válka|stoleté války]].Flanderský hrabě [[Ludvík I. Flanderský]] se tehdy přidal na stranu Francie proti Anglii.Z toho důvodu byl přerušen dovoz anglické vlny do Flander, což mělo za následek obrovský nárůst [[nezaměstnanost]]i v Gentu a dalších flanderských městech, která byla jednostranně ekonomicky závislá na produkci sukna. V této nepříznivé situaci se obyvatelé Flander bouřili a propuklo lidové povstání, v jehož čele stál bohatý měšťan z Gentu [[Jacob van Artevelde]]. Roku [[1338]] se Artevelde ujal vlády ve Flandrech a hrabě Ludvík I. Flanderský byl nucen uprchnout do Francie. Artevelde se rozhodl vyřešit krizi diplomatickou cestou a navázal kontakt s anglickým králem [[Edvard III.|Edvardem III]]. Roku [[1340]] byl Edvard III. pozván do Gentu, kde byl veřejně prohlášen za krále Francie. Po této události byl obnoven dovoz anglické vlny a Jacob van Artevelde zůstal ve Flandrech u moci do roku [[1345]], kdy byl zavražděn. [78] => [79] => === Období nadvlády Burgundů === [80] => Roku [[1369]] se dcera posledního flanderského hraběte [[Ludvík II. Flanderský|Ludvíka II. Flanderského]] provdala za [[Burgundsko|burgundského]] vévodu [[Filip II. Burgundský|Filipa Smělého]] a v letech [[1384]]–[[1477]] byly Flandry součástí burgundského vévodství. [81] => V období burgundské nadvlády se v Gentu objevovaly snahy o osamostatnění města, nicméně byly potlačeny. [82] => Nakonec Gent utrpěl těžkou porážku od vojska burgundského vévody [[Filip III. Dobrý|Filipa III. Dobrého]] v [[Bitva u Gavere|bitvě u Gavere]] roku [[1453]]. [83] => [84] => Po ekonomické stránce se však Gentu i nadále dařilo, a to i přesto, že produkce sukna již nebyla tak výnosná jako dříve kvůli konkurenci výrobců v jiných městech v [[Brabantské vévodství|Brabantsku]], [[Holandsko|Holandsku]] a Anglii. Hlavním zdrojem příjmů byl nyní obchod s [[Obilniny|obilím]] a s [[Víno|vínem]]. [85] => [86] => === 16. a 17. století === [87] => Roku [[1500]] se v Gentu narodil [[Karel V.]], který se později stal císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a králem [[Španělsko|Španělska]]. [88] => Roku [[1506]] zdědil po svém otci [[Filip I. Kastilský|Filipu Sličném]] území Burgundska, ke kterému patřila i oblast [[Nizozemsko|Nizozemí]] včetně Flander. [89] => Karel V. vedl četné války, které bylo třeba financovat, a proto roku [[1537]] zavedl v Nizozemí vysoké daně. [90] => To však pobouřilo gentské obyvatele, a tak roku [[1539]] proběhlo v Gentu povstání. [91] => Karel V. osobně přijel do Gentu a povstání tvrdě potlačil. [92] => Kromě toho na město uvalil přísný trest v podobě omezení jeho práv a vůdci povstání museli bosi a s oprátkou kolem krku prosit Karla V. o milost. [93] => Od té doby jsou obyvatelé Gentu označováni slovem ''„stropdrager“'' (nebo zkráceně ''„stropke“''), které se dá do [[čeština|češtiny]] přeložit jako ''„ten, kdo nese oprátku“''. [94] => [95] => [[Soubor:Ghent, Ferraris Map, 1775.jpg|náhled|vlevo|Plán Gentu z roku [[1775]]]] [96] => Ve druhé polovině [[16. století]] docházelo v Gentu k náboženským konfliktům mezi [[Protestantismus|protestanty]] a [[katolictví|katolíky]]. [97] => Protestanti ničili církevní budovy jako kostely a [[klášter]]y. [98] => V letech [[1577]]–[[1584]] byl Gent městským státem, ve kterém vládli [[kalvinismus|kalvinisté]], nicméně roku 1584 španělská armáda znovu nastolila katolicismus. [99] => Mnoho lidí, zvláště protestantů, v té době odešlo do emigrace do severního Nizozemí, Německa nebo Anglie. [100] => V první polovině [[17. století]] byly opraveny nebo znovu postaveny církevní budovy, které byly poškozeny nebo zničeny v období náboženských nepokojů. [101] => [102] => === 18. a 19. století === [103] => V [[18. století|18.]] a [[19. století|19. stol.]] se v Gentu opět rozvíjel textilní průmysl a v letech [[1824]]–[[1827]] byl zbudován kanál spojující Gent s městem [[Terneuzen]] na pobřeží dnešního [[Nizozemsko|Nizozemska]]. [104] => Roku [[1814]] byla v Gentu podepsána tzv. [[gentská smlouva]] mezi Anglií a [[Spojené státy americké|USA]], ve které se obě strany dohodly na míru po anglicko-americké válce. [105] => Po [[Belgická revoluce|belgické revoluci]] roku [[1830]] vznikla v Gentu první [[odbory|odborová organizace]] v Belgii. [106] => [107] => === 20. století === [108] => Roku [[1913]] se v Gentu konala světová výstava [[EXPO]] a při té příležitosti byly rekonstruovány některé historické budovy, např. hrad ''[[Gravensteen]]''. Během [[První světová válka|první]] i [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město okupováno Němci a v září [[1944]] byly některé jeho části bombardovány. Po 2. světové válce se v Gentu rozvíjejí různá průmyslová odvětví. [109] => [110] => == Ekonomika == [111] => Z hlediska [[hospodářství]] má Gent dobrou polohu v jádrové oblasti Belgie ([[vlámský diamant]]) i celé Evropy (evropský, nebo též [[modrý banán]]). V okruhu 300 km žije přibližně 70 milionů obyvatel a nacházejí se zde velká města jako [[Londýn]], [[Paříž]], [[Amsterdam]] či [[Brusel]], jakož i hustě osídlené a industrializované oblasti jako [[Porúří]] v [[Německo|Německu]] nebo [[Randstad]] v [[Nizozemsko|Nizozemsku]]. Gent má rovněž dobré silniční a železniční spojení a jeho přístav, třetí největší v Belgii, má díky kanálu spojení s mořem. [112] => [113] => Gent byl významným hospodářským centrem již v období středověku, kdy byla jeho prosperita založena na produkci sukna. [114] => [115] => Ve druhé polovině 20. století zaznamenal Gent výrazný růst ekonomické aktivity v okolí přístavu. Hlavním průmyslovým odvětvím v této oblasti je [[ocelářství]], které poskytuje přibližně 6000 pracovních míst. Největším producentem [[ocel]]i v Gentu je ''Sidmar'', dceřiná společnost [[Arcelor]]u, která zde vybudovala ocelárnu v 60. letech. [116] => V gentském přístavu působí rovněž automobilové společnosti [[Honda]] a [[Volvo]]; Honda využívá přístavu k dovozu aut ze [[Spojené království|Spojeného království]], [[Japonsko|Japonska]] a [[Spojené státy americké|USA]], zatímco Volvo vyrábí osobní a nákladní automobily přímo v přístavu. [117] => Mezi další průmyslová odvětví v přístavu patří např. [[Chemický průmysl|chemie]], [[petrochemie]], [[gumárenský průmysl]] (společnost Gates), [[textilní průmysl]] (společnost Hanes) a [[potravinářství]] (mj. společnosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, které se zaměřují na ovocné [[džus]]y). [118] => [119] => V posledních letech se v Gentu rozvíjejí moderní průmyslová odvětví založená na [[věda|vědě]] a [[výzkum]]u, a to zejména v oblasti [[biotechnologie|biotechnologií]] (např. [[farmacie]] a [[bioenergie]]). [120] => Gent má dobré podmínky k rozvoji těchto odvětví, neboť má jednu z nejvýznamnějších univerzit v [[Benelux]]u a tři další vyšší školy a s více než 50 000 studenty a 7500 pracovníky ve výzkumu je největším akademickým městem ve Vlámsku.[http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm „University and City unite to strengthen the knowledge economy“] {{Wayback|url=http://www.techtransfer.ugent.be/e-zine/2006-februari/item03_a.htm |date=20070628171719 }} – článek o rozvoji odvětví založených na vědě a výzkumu v Gentu v angličtině [121] => [122] => Gent je důležitým vlámským centrem [[zdravotnictví]] a obchodu, jakož i turisticky vyhledávanou lokalitou. [123] => [124] => [[Soubor:Sint-pieters gevel.JPG|náhled|Vlakové nádraží ''Gent-Sint-Pieters'']] [125] => [126] => == Doprava == [127] => Gent je významným [[doprava|dopravním]] uzlem. [128] => Nacházejí se v něm dvě [[železnice|železniční]] nádraží, ''Gent-Sint-Pieters'' a ''Gent-Dampoort'', a procházejí jím [[Evropská silnice|evropské silnice]] [[E40]] (trasa [[Londýn]] – [[Istanbul]]) a [[E17]] ([[Lisabon]] – [[Stockholm]]). [129] => [130] => Z hlediska [[Vodní doprava|lodní dopravy]] je velice důležitý kanál z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, díky kterému má gentský přístav spojení se [[Severní moře|Severním mořem]]. [131] => Kanály spojují Gent rovněž s Bruggami a [[Ostende]]. [132] => [133] => [[městská hromadná doprava|Městskou hromadnou dopravu]] v Gentu zajišťuje vlámská společnost [[De Lijn]]. [134] => Její síť zahrnuje tři [[tramvaj]]ové linky a několik [[autobus]]ových linek. V letech 1989 až 2009 existovala jedna [[trolejbus]]ová linka (v té době jediná v Belgii). [135] => [136] => Roku [[1996]] byla v části gentského centra vytvořena [[pěší zóna]] a zakázán průjezd [[Motorové vozidlo|motorových vozidel]]. [137] => Od té doby má Gent největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. [138] => Do pěší zóny mají neomezený přístup [[Cyklistika|cyklisté]]. [139] => Motorová vozidla se mohou po pěší zóně pohybovat se zvláštním povolením — to se týká např. hromadné dopravy, zásobování, zdravotní služby, taxislužby a automobilů místních obyvatel. [140] => [141] => == Obyvatelstvo == [142] => Dne 1. července 2005 mělo město Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent žilo 506 596 obyvatel. [143] => Nezaměstnanost činila dne [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] 7,3 %, což je méně než belgický průměr 9,5 %. [144] => 63 % zaměstnaných pracuje ve [[Služba|službách]], 25 % v průmyslu a 12 % jsou soukromníci (údaje z roku [[1995]]). [145] => Každý den dojíždí do Gentu za prací 35 000 lidí. [146] => [147] => === Vývoj počtu obyvatel === [148] => [149] => Colors= [150] => id:a value:gray(0.9) [151] => id:b value:gray(0.7) [152] => id:c value:rgb(1,1,1) [153] => id:d value:rgb(0.7,0.8,0.9) [154] => id:e value:rgb(0.6,0.7,0.8) [155] => [156] => ImageSize = width:750 height:373 [157] => PlotArea = left:50 bottom:30 top:30 right:30 [158] => DateFormat = x.y [159] => Period = from:0 till:280000 [160] => TimeAxis = orientation:vertical [161] => AlignBars = justify [162] => ScaleMajor = gridcolor:b increment:35000 start:0 [163] => ScaleMinor = gridcolor:a increment:7000 start:0 [164] => BackgroundColors = canvas:c [165] => [166] => BarData= [167] => bar:1806 text:1806 [168] => bar:1816 text:1816 [169] => bar:1830 text:1830 [170] => bar:1846 text:1846 [171] => bar:1856 text:1856 [172] => bar:1866 text:1866 [173] => bar:1876 text:1876 [174] => bar:1880 text:1880 [175] => bar:1890 text:1890 [176] => bar:1900 text:1900 [177] => bar:1910 text:1910 [178] => bar:1920 text:1920 [179] => bar:1930 text:1930 [180] => bar:1947 text:1947 [181] => bar:1961 text:1961 [182] => bar:1970 text:1970 [183] => bar:1977 text:1977 [184] => bar:1980 text:1980 [185] => bar:1990 text:1990 [186] => bar:2000 text:2000 [187] => bar:2006 text:2006 [188] => [189] => PlotData= [190] => color:d width:20 align:left [191] => [192] => bar:1806 from:0 till: 58199 [193] => bar:1816 from:0 till: 61147 [194] => bar:1830 from:0 till: 83783 [195] => bar:1846 from:0 till: 102977 [196] => bar:1856 from:0 till: 108925 [197] => bar:1866 from:0 till: 115354 [198] => bar:1876 from:0 till: 127653 [199] => bar:1880 from:0 till: 131431 [200] => bar:1890 from:0 till: 148729 [201] => bar:1900 from:0 till: 160133 [202] => bar:1910 from:0 till: 166445 [203] => bar:1920 from:0 till: 167042 [204] => bar:1930 from:0 till: 170358 [205] => bar:1947 from:0 till: 166096 [206] => bar:1961 from:0 till: 157811 [207] => bar:1970 from:0 till: 148860 [208] => bar:1977 from:0 till: 139812 [209] => [210] => color:e width:20 align:left [211] => bar:1977 from:139812 till:248657 [212] => bar:1980 from:0 till: 241695 [213] => bar:1990 from:0 till: 230543 [214] => bar:2000 from:0 till: 224180 [215] => bar:2006 from:0 till: 233120 [216] => [217] => PlotData= [218] => [219] => bar:1806 at: 58199 fontsize:s text: 58.199 shift:(-10,5) [220] => bar:1816 at: 68147 fontsize:S text: 61.147 shift:(-10,5) [221] => bar:1830 at: 83783 fontsize:S text: 83.783 shift:(-10,5) [222] => bar:1846 at: 102977 fontsize:S text: 102.977 shift:(-10,5) [223] => bar:1856 at: 113925 fontsize:S text: 108.925 shift:(-10,5) [224] => bar:1866 at: 125354 fontsize:S text: 115.354 shift:(-10,5) [225] => bar:1876 at: 137653 fontsize:S text: 127.653 shift:(-10,5) [226] => bar:1880 at: 146431 fontsize:S text: 131.431 shift:(-10,5) [227] => bar:1890 at: 158729 fontsize:S text: 148.729 shift:(-10,5) [228] => bar:1900 at: 170133 fontsize:S text: 160.133 shift:(-10,5) [229] => bar:1910 at: 180445 fontsize:S text: 166.445 shift:(-10,5) [230] => bar:1920 at: 167042 fontsize:S text: 167.042 shift:(-10,5) [231] => bar:1930 at: 180358 fontsize:S text: 170.358 shift:(-10,5) [232] => bar:1947 at: 166096 fontsize:S text: 166.096 shift:(-10,5) [233] => bar:1961 at: 157811 fontsize:S text: 157.811 shift:(-10,5) [234] => bar:1970 at: 148860 fontsize:S text: 148.860 shift:(-10,5) [235] => bar:1977 at: 139812 fontsize:S text: 139.812 shift:(-10,5) [236] => bar:1977 at: 253657 fontsize:S text: 248.657 shift:(-10,5) [237] => bar:1980 at: 243695 fontsize:S text: 241.695 shift:(-10,5) [238] => bar:1990 at: 233543 fontsize:S text: 230.543 shift:(-10,5) [239] => bar:2000 at: 224180 fontsize:S text: 224.180 shift:(-10,5) [240] => bar:2006 at: 233120 fontsize:S text: 233.120 shift:(-10,5) [241] => [242] => [243] => {{Clear}} [244] => * Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu [245] => * 1927: připojení části území obcí Desteldonk, Ertvelde, Evergem, Kluizen, Mendonk, Oostakker, Sint-Kruis-Winkel a Zelzate (+ 8 km² a 1250 obyvatel) [246] => * 1965: připojení obcí Desteldonk, Mendonk a Sint-Kruis-Winkel a části území obcí Kluizen, Oostakker, Wachtebeke a Zaffelare. (+ 31,08 km² a 3200 obyvatel) [247] => * 1977: připojení obcí Afsnee, Drongen, Gentbrugge, Ledeberg, Mariakerke, Oostakker, Sint-Amandsberg, Sint-Denijs-Westrem, Wondelgem, Zwijnaarde; územní změny mezi obcemi Gent (Zwijnaarde) a Merelbeke (rozšíření Gentu: + 87,34 km² a 108 952 obyvatel) [248] => [249] => == Školství == [250] => Celkově se v Gentu nachází více než 300 různých vzdělávacích zařízení, z toho 82 základních a 61 středních škol. [251] => Gentské školy navštěvuje celkem přibližně 80 tisíc žáků a studentů, z nichž 58 tisíc žije přímo v Gentu. [252] => [253] => [[Gentská univerzita]] patří mezi nejvýznamnější univerzity v [[Benelux]]u. Zahrnuje 11 [[fakulta|fakult]] a studuje na ní přibližně 27 tisíc studentů, z nichž 1900 jsou cizinci. [254] => [255] => == Cestovní ruch == [256] => Gent je [[turistika|turisticky]] atraktivní díky vodním kanálům, [[muzeum|muzeím]] a zejména díky velkému množství zachovalých středověkých staveb v centru města. [257] => Přesto jej v oblasti turistického ruchu zastiňují nedaleké Bruggy. [258] => Je to způsobeno tím, že v 18. a 19. století gentské památky trpěly průmyslovou činností a došlo ke znečištění [[ovzduší]]. [259] => Od té doby se však situace zlepšila zejména díky rekonstrukci historických budov. [260] => [261] => === Zajímavá místa v centru === [262] => [[Soubor:Gent.graslei.jpg|náhled|Panoramatický pohled na nábřeží ''Graslei'']] [263] => * Tři gentské věže [264] => ** [[Katedrála svatého Bavona|Katedrála sv. Bavona]] (St-Baafskathedraal), původně kostel sv. Jana (Sint-Janskerk) [265] => ** Zvonice (Belfort) [266] => ** Kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk) [267] => * Radnice (Stadhuis) [268] => * Hrad Gravensteen [269] => * Nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. stol. [270] => [271] => === Fotografie === [272] => [273] => Soubor:GentStadhuis.JPG|Gentská radnice [274] => Soubor:BelfortGent.jpg|Gentská zvonice ''(Belfort)''; za ní je vidět kostel sv. Mikuláše ''(St-Niklaaskerk)'' [275] => Soubor:Altar Nicholas church Gent.jpg|Oltář v kostele sv. Mikuláše [276] => Image:Ghent Sint-Niklaaskerk.JPG|Kostel sv. Mikuláše [277] => Image:Gent van de Kraanlei.jpg|Pohled z nábřeží ''Kraanlei'' [278] => Soubor:Ghent Cathedral.JPG|Katedrála sv. Bavona [279] => Soubor:Sint-anna.jpg|Kostel sv. Anny [280] => Soubor:Gent 3.73224E 51.05264N.jpg|Družicový snímek Gentu [281] => File:Ghent hist centrum 2.jpg|Lodní kanál [282] => [283] => [284] => == Významné osobnosti == [285] => [[Soubor:Karl V.-Carlos I. 1548 (Tiziano Vecellio?) 066.jpg|náhled|Císař Karel V., narozený v Gentu roku 1500]] [286] => [[Soubor:Jacob van Artevelde Gent 2014.jpg|náhled|Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu]] [287] => * [[Svatý Bavo]], [[patron]] Gentu (589–654) [288] => * [[Jindřich z Gentu]], [[scholastika|scholastický]] filosof (cca 1217–1293) [289] => * [[Jacob van Artevelde]], státník a politický vůdce (cca 1290–1345) [290] => * [[Jan z Gauntu]], vévoda z Lancasteru (1340–1399) [291] => * [[Jan van Eyck]], malíř (cca 1385–1441) [292] => * [[Hugo van der Goes]], malíř (cca 1440–1482) [293] => * [[Jacob Obrecht]], [[renesance (historická epocha)|renesanční]] hudební skladatel (cca 1457–1505) [294] => * [[Karel V.]], císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (1500–1558) [295] => * [[Daniel Heinsius]], nizozemský renesanční učenec (1580–1655) [296] => * [[Caspar de Crayer]], malíř (1582–1669) [297] => * [[Jan Frans Willems]], spisovatel (1793–1846) [298] => * [[Ludvík XVIII.]], francouzský král, strávil v exilu v Gentu sto dní [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] vlády roku [[1815]] [299] => * [[Charles John Seghers]], [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitský]] kněz a misionář (1839–1886) [300] => * [[Victor Horta]], [[secese|secesní]] architekt (1861–1947) [301] => * [[Maurice Maeterlinck]], básník, dramatik, esejista, nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] (1862–1949) [302] => * [[Leo Baekeland]], chemik a vynálezce [[bakelit]]u (1863–1944) [303] => * [[Pierre Louÿs]], básník a spisovatel (1870–1925) [304] => * [[Corneille Jean François Heymans]], psycholog a nositel [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]] (1892–1968) [305] => * [[Benedikt Roezl]], český cestovatel, objevitel a zahradník zde pracoval pro zahradnictví van Houtte [306] => [307] => == Partnerská města == [308] => * {{Flagicon|Estonsko}} [[Tallinn]], [[Estonsko]] [309] => * {{Flagicon|Spojené království}} [[Nottingham]], [[Spojené království]] [310] => * {{Flagicon|Německo}} [[Wiesbaden]], [[Německo]] [311] => * {{Flagicon|Japonsko}} [[Kanazawa]], [[prefektura Išikawa]], [[Japonsko]] [312] => * {{Flagicon|Německo}} [[Melle]], [[Německo]] [313] => * {{Flagicon|Maroko}} [[Mohammedia]], [[Maroko]] [314] => * {{Flagicon|Francie}} [[Saint-Raphaël]], [[Francie]] [315] => * {{Flagicon|USA}} [[Des Moines]], [[Iowa]], [[Spojené státy americké|USA]] [316] => [317] => == Poznámky == [318] => [319] => [320] => == Externí odkazy == [321] => * {{commonscat}} [322] => [323] => * {{Commons|Gent}} [324] => * {{nl}} [http://www.gent.be Oficiální stránky Gentu] [325] => * {{nl}} {{fr}} {{de}} {{en}} [https://web.archive.org/web/20150214223454/https://www.gent.be/ Bývalé oficiální stránky města] [326] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20070715044357/http://www.flandry.cz/gent Gent, Oficiální zastoupení belgických Flander v ČR] [327] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070930075305/http://www.nihaoouzhou.com/articles/read/20/102/en/ Ekonomika Gentu] [328] => * {{nl}} {{en}} [http://www.ugent.be Oficiální stránky gentské univerzity] [329] => * {{nl}} {{en}} [http://www.havengent.be Oficiální stránky gentského přístavu] [330] => * {{en}} [http://www.trabel.com/gent.htm Turistické informace o Gentu] [331] => * {{cs}} [http://www.ikoktejl.cz/win/magaziny/koktejl/MKmesto/mesto0405.html „Gent a jeho zvoník“]{{Nedostupný zdroj}} – reportáž o Gentu z magazínu Koktejl [332] => [333] => {{Východní Flandry}} [334] => {{Belgie}} [335] => [336] => {{Autoritní data}} [337] => {{Portály|Belgie}} [338] => [339] => [[Kategorie:Gent| ]] [340] => [[Kategorie:Přístavní města v Belgii]] [341] => [[Kategorie:Města ve Vlámsku]] [342] => [[Kategorie:Obce v provincii Východní Flandry]] [] => )
good wiki

Gent

Gent (nizozemsky a německy Gent, francouzsky Gand) je město v Belgii. Leží na soutoku Šeldy a Leie přibližně 55 km západně od hlavního města Bruselu a je správním centrem vlámské provincie Východní Flandry.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Německo','Francie','Nizozemsko','Spojené státy americké','Vlámsko','Londýn','Jacob van Artevelde','Východní Flandry','Paříž','Benelux','Brusel','Japonsko'

Benelux

Benelux je politicko-ekonomická unie, která se skládá z Belgického království, Nizozemského království a Lucemburského velkovévodství.

Brusel

Francie

Japonsko

Londýn

Německo

Nizozemsko

Paříž

Vlámsko