Array ( [0] => 15480399 [id] => 15480399 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Geografie [uri] => Geografie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Geografie''' (z [[řečtina|řeckého]] γεός ''geos'' pozemský, zemský + γράφειν ''grafein'' psáti), česky též '''zeměpis''', je [[věda]] studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „[[krajinná sféra]]“), jejich vzájemnou [[Interakce|interakci]] a vývoj v čase. Geografie studuje aktuální problémy dynamicky se měnící [[společnost]]i a její interakce s [[Krajina|krajinou]]. Označení se poprvé objevuje ve 3. stol. př. n. l. v díle ''Geografíka'' sepsaném [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthenem z Kyrény]]. Geografie se nachází na rozhraní [[Přírodní vědy|přírodních]], [[Společenské vědy|společenských]] a [[Technika|technických]] oborů, jde o vědu syntetickou a komplexní. Geografie se dělí na [[Fyzická geografie|fyzickou geografii]], [[Sociální geografie|sociální geografii]], [[Regionální geografie|regionální geografii]] a [[Kartografie|kartografii]]. Geografové jsou schopni sociálně geografické i fyzicko-geografické jevy sledovat v [[prostor]]u, hodnotit [[Příčina|příčiny]] a prostorové dopady některých činností a sledovat a hodnotit prostorové rozdíly a podobnosti mezi [[region]]y.[https://www.dnygeografie.cz/o-dnech-geografie O dnech geografie] [1] => [2] => == Geografické disciplíny == [3] => '''Soustava zeměpisných věd''' [4] => [5] => Objektem geografie (= zeměpisu) je ''[[krajinná sféra]]'', popisovaná na několika úrovních. Podle těchto úrovní se dělí geografie na čtyři základní části: [6] => [7] => # [[Fyzická geografie]] se věnuje fyzickogeografické sféře [[Krajinná sféra|krajinné sféry]], tj. litosféře, hydrosféře, atmosféře, pedosféře a biosféře. Někteří geografové vyčleňují samostatně i kryosféru, která jinak může být považována i za součást hydrosféry. Každé součásti fyzickogeografické sféry se věnuje hned několik vědních disciplín: [8] => #* [[litosféra|litosféře]] – [[geomorfologie]], [[petrologie]], [[vulkanologie]], [[seismologie]], [[stratifikace Země|stratifikace]], [[orografie]], [[karsologie]], [[speleologie]], [[krystalografie]], [[mineralogie]] a další [9] => #* [[hydrosféra|hydrosféře]] – [[hydrografie]], [[hydrologie]], [[oceánografie]], [[limnologie]] a další [10] => #* [[atmosféra|atmosféře]] – [[klimatologie]], [[meteorologie]] a další [11] => #* [[pedosféra|pedosféře]] – [[pedologie]], [[pedogeografie]] a další [12] => #* [[biosféra|biosféře]] – [[biogeografie]] a další [13] => # [[Socioekonomická geografie]] (také ''sociální geografie'' = společenskohospodářský zeměpis nebo ''humánní geografie'') se věnuje člověku, jeho společnosti a jeho hospodářské činnosti, tj. socioekonomické sféře krajinné sféry. Hlavní vědní disciplíny: [[geografie cestovního ruchu]], [[geografie dopravy]], [[geografie kultury]], [[geografie obyvatelstva]], [[geografie sídel]], [[geografie průmyslu]], [[geografie služeb]], [[geografie zemědělství]], [[behaviorální geografie]], [[ekonomická geografie]], [[historická geografie]], [[politická geografie]], [[vojenská geografie]], [[religiózní geografie]], [[dějiny zeměpisu]], [[rurální geografie]]. [14] => # [[Regionální geografie]] (= oblastní zeměpis) se věnuje geografii regionů podle určitého kritéria, např. světadílů, jejich částí, států a zemí, administrativních jednotek atd. [15] => # [[Kartografie]] a [[geoinformatika]] studuje a zobrazuje prostorové rozmístění jednotlivých jevů krajinné sféry, tj. výroba map. Věnuje se jí celá řada vědních disciplín, např. [[geodézie]], [[topografická kartografie]], [[tematická kartografie]], [[matematická kartografie]], [[kartometrie]], [[GIS]] a [[dálkový průzkum Země]]. [16] => # [[Teoretická geografie]] „definuje objekt i předmět geografie i základní geografické pojmy, vymezuje strukturu geografických disciplín, zkoumá v zobecněném, převážně abstraktním pojetí přístupy ke geografickému výzkumu a analyzuje dřívější vývoj geografie i její další směřování“.https://docplayer.cz/amp/17698405-Teoreticka-geografie-marie-novotna.html [17] => # Geografie (především kartografie) [[Měsíc]]e se označuje také separátním pojmem [[selenografie]], geografie [[Mars (planeta)|Marsu]] pojmem areografie.http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/areografie [18] => [19] => == Geografie vs. zeměpis == [20] => Někdy se rozlišuje pojem ''geografie'' jakožto soubor vědních disciplín a pojem ''zeměpis'' (''školská geografie'') jakožto [[školní předmět|vyučovací předmět]]. [21] => [22] => == Subjekt a objekt studia == [23] => [[Objekt]]em studia geografie je [[krajinná sféra]].[https://is.muni.cz/el/sci/jaro2015/Z2011/um/54900669/metody_geo_23.2.2015.pdf Objekt a předmět geografie] [24] => [25] => [[Subjekt]]em (předmětem) výzkumu geografie jsou například změny ve složení [[Obyvatelstvo|obyvatelstva]], velikost, struktura a vývoj lidské [[populace]], demografická [[Rozmnožování|reprodukce]], [[zdraví]] populace, problémy [[region]]álního rozvoje, územní [[Správa|administrativy]], [[Lidská ekologie|sociální ekologie]], [[Migrace|migrací]], [[urbanizace]], socio-patogenních jevů, [[Rozvojová politika|rozvojové pomoci]], [[zemědělství]], [[průmysl]]u, [[Doprava|dopravy]], [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]], [[Válka|ozbrojených konfliktů]], jakož i [[Přírodní zdroj|přírodních zdrojů]], funkčního využívání [[Krajina|krajiny]], kvality [[Životní prostředí|životního prostředí]], [[Přírodní ohrožení|přírodních ohrožení]] a rizik, [[Globální oteplování|současnou změnu klimatu]], [[Čistota vody|kvality vod]] a další.[https://www.natur.cuni.cz/geografie/studium/uchazec/jaka-je-moderni-geografie Jaká je moderní geografie?] [26] => [27] => == Historie geografie == [28] => {{Podrobně|Dějiny geografie}} [29] => [30] => === Starověk === [31] => Starověké státy zahrnovaly na svou dobu obrovské masy lidí. Vytvářely velká sídla s vysokou kulturou stavebnictví, písemnictví, vědy i umění. Sdružovaly zástupce různých rasových typů i etnických skupin. Státníci se museli seznamovat s územími a národy, nejen se svými, ale i v jiných regionech. Realizovaly se dlouhé cesty i vojenská tažení, doprovázená vzájemným objevováním národů. Docházelo k plodnému sbližování kultur, k přebírání shromážděných poznatků i představ, návyků i vynálezů. [32] => [33] => Víme o dalekých výpravách [[Egypt|Egypťanů]], [[Mínojská civilizace|Mínojců]] (obyvatelé [[Kréta|Kréty]]), [[Féničané|Foiničanů]], [[Kartágo|Kartaginců]], dávných [[Indie|indických]] mořeplavců aj. Kladly si vesměs praktické cíle – rozšiřování poznatků i zdrojů surovin (mědi, cínu, dřeva, pryskyřice, lnu, kůže, vosku, slonoviny) a potravin (obilí, datlí). Velký význam měly svazky se zeměmi, které oplývaly zlatem, stříbrem, drahokamy. [34] => [35] => Už v [[Starověk|antice]] – ve [[Staré Řecko|Starém Řecku]] a později v [[Římská říše|Římě]] – vznikaly významné geografické práce. Dlouhou dobu byly součástí [[filozofie]], [[historie]] či [[Lékařství|medicíny]]. [36] => [37] => [[Iónská škola]] je nejstarší známou řeckou filozofickou školou (z 6. stol. př. n. l.). Jejím představitelům – [[Tháles|Tháletovi]] (první [[filozof]], [[matematika|matematik]] a [[astronomie|astronom]]), [[Anaximandros|Anaximandrovi]], [[Anaximenés|Anaximenovi]] aj. – patří množství objevů v matematice, astronomii či geografii. [38] => V rámci nerozčleněné iónské vědy se vytvářely mj. i prvky fyzickogeografických koncepcí, zárodky obecné zeměvědy. [39] => [40] => Rozvoj mořeplavby a obchodu stimuloval vznik prvních geografických popisů. Říkalo se jim ''[[gés periodos]]'' (objezdy země). Členily se na periply (''periplous'' jako obeplutí) – popisy pobřeží, praktické návody k navigaci podél mořských břehů; a periegezy – popis pevniny. [41] => [42] => ==== Chronologický přehled ==== [43] => * 25. st. př. n. l. – Vznik mapy údolí [[Eufrat]]u na hliněné destičce [44] => * 20. st. př. n. l. – [[Babylón]]ský mýtus o stvoření světa a potopě [45] => * 6. st. př. n. l. – Filozofové [[Iónská škola|iónské školy]] se začínají zabývat geografickými problémy [46] => * 6. st. př. n. l. – [[Logograf]] [[Hekataios]] z Milétu sestavuje první popis celého Řekům známého světa [47] => * 5. st. př. n. l. – [[Hérodotos|Hérodotovo]] dílo ''Histories apodexis'' představuje svět rozdělený na zemědíly: Evropu, Asii a Libyi. [48] => * 5. st. př. n. l. – [[Hippokrates]] ve spisu ''Peri aeron, hydraton, topon'' poukazuje na souvislosti způsobu života a zdravotního stavu obyvatelstva s přírodním prostředím [49] => * 4. st. př. n. l. – [[Aristotelés|Aristotelova]] ''Meteorologika'' je shrnutím soudobých poznatků obecné fyzické geografie [50] => * 3. st. př. n. l. – [[Eratosthenés z Kyrény|Eratosthenés]] buduje základy samostatné vědy; píše ''Geografika hypomnemata'' [51] => * 2. st. př. n. l. – [[Kratés]] staví v pergamském Múseiu první glóbus [52] => * 1. st. př. n. l. – [[Strabón]]ova sedmnáctisvazková ''Geografika'' je popisem soudobé ekumeny. Je jediným antickým geografickým dílem, jehož úplný text máme k dispozici. [53] => [54] => === Středověk === [55] => Ve středověku geografie v [[Evropa|evropských]] zemích prakticky zanikla. Dědictví [[Starověk|antiky]] chránili, překládali a rozmnožovali především v [[Arabové|arabském]] světě a dalších regionech [[Blízký východ|Blízkého východu]] i [[Střední Asie]]. [56] => [57] => Mapy raného středověku nejčastěji ilustrovaly [[Bible|Bibli]]. [[Země]] měla tvar obdélníků (podle [[Kosmas Indikopleustés|Kosmy]]), oválu či kruhu rozčleněného na tři části. ([[Noe]] prý po potopě rozdělil [[Země|Zemi]] mezi tři syny). Tyto mapy bývají nejčastěji orientovány na východ; uprostřed leží [[Jeruzalém]]; nechybí na nich označení ráje, mytické říše Magog (severně od [[Kavkaz]]u – jejím vládcem byl údajně [[Noe]]mův syn Gog), různé fantastické země – i příšery. [58] => [59] => Charakteristické jsou rozsáhlé texty (legendy) na velmi schematických kresbách. [60] => [61] => Ani v [[Evropa|Evropě]] se vývoj vědy ve středověku úplně nezastavil. Po mnohá staletí tam probíhal složitý proces zemědělského využívání vnitřních rovin; orná půda se vytvářela i v nejodlehlejších koutech, velmi vzdálených od moře. Formoval se pevný svazek rolníků s půdou. Na vrcholech hor, ochraňujících přístupy do rozoraných rovin a údolí, vznikaly hrady a zámky feudálních rytířů. Při úpatích se vytvářela řemeslnická a obchodní sídla, v nichž bohatli středověcí měšťané. [62] => [63] => Poznatky z geografie, potřebné při rozvíjení geografické dělby práce uvnitř [[Starověk|antických]] států i mezi nimi, pečlivě shrnuté [[Strabón]]em a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiem]], byly středověkým vládcům [[Evropa|Evropy]] po dlouhá staletí prakticky k ničemu. [64] => [65] => Časem však vznikala potřeba rozšiřovat obchod. Začalo se obchodovat s východem, vytvářely se daleké a riskantní cesty. Velké objevné cesty v 16. a 17. století zvýšily zájem o přesné geografické údaje z prozkoumaných oblastí a během 18. století dochází k etablování se geografie jako moderní vědy na evropských univerzitách. [66] => [67] => ==== Významní geografové středověku ==== [68] => * [[Kosmas Indikopleustés]] [69] => * [[Marco Polo]] [70] => * [[Odorik z Pordenone]] [71] => [72] => ==== Chronologický přehled ==== [73] => * 6. st. – [[Kosmas Indikopleustés]] – ''Christianike topografia'' [74] => * 13.–14. st. – Cestopisy [[Marco Polo|Marka Pola]] a Odorika z Pordenone [75] => [76] => === Moderní geografie === [77] => V období 19. a hlavně od poloviny 20. století dochází v geografii k velkému nárůstu poznání i k rozvoji teoreticko-metodologického aparátu. Během tohoto období prošla geografie čtyřmi významnými obdobími: environmentální determinismus, regionální geografie, kvantitativní revoluce a kritická geografie. [78] => [79] => Moderní geografie se zabývá rozložením jevů a procesů v prostoru a v čase, zajímá ji nejen současný stav, ale i jeho [[Historie|historické]] příčiny a budoucí důsledky. Pomocí sofistikovaných metod sleduje sociálně-geografické i fyzicko-geografické jevy v prostoru a ve vzájemných vazbách i hodnotí prostorové dopady různých jevů na společnost a [[Příroda|přírodu]]. [80] => [81] => Současná geografie si již nevystačí s pouhým popisem stavu věcí, ale usiluje o nalezení pravidelností, vývojových [[trend]]ů, vysvětlování příčin a důsledků problémů, formulování [[Hypotéza|hypotéz]] a [[Prognóza|prognóz]] [[Futurologie|budoucího vývoje]] apod. Zabývá nejen základním, ale i v praxi využitelným [[výzkum]]em, který reaguje na aktuální problémy dynamicky se měnící [[společnost]]i. [82] => [83] => == Metody == [84] => Geografická data se získávají prostřednictvím [[Globální družicový polohový systém|globálních družicových polohových systémech]], [[Dálkový průzkum Země|dálkového průzkumu Země]] (DPZ) či měřením přímo v terénu pomocí speciálních přístrojů. Rozsáhlé soubory [[Data|dat]] se zpracovávají za pomoci moderních počítačových technik [[Geografický informační systém|geografického informačního systému]] (GIS) umožňujícího pokročilou [[Geostatistika|geostatistickou]] analýzu či [[3D vizualizace|3D vizualizaci]] prostorových dat. Součástí geografického výzkumu jsou i další [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] a [[Kvalitativní výzkum|kvalitativní]] výzkumné metody používané při sběru a analýze dat. [85] => [86] => == Geografické pojmy == [87] => * [[Eroze]] ([[půdní horizonty]]) [88] => * [[Globalizace]] [89] => * [[Jezera]] ([[seznam jezer]]) [90] => * [[Kontinent]] ([[tektonická deska]]) [91] => * [[Krajina]] [92] => * [[Město]] ([[statutární město]]) [93] => * [[Oceán]] ([[moře]]) [94] => * [[Ostrov]] ([[souostroví]]) [95] => * [[Podhůří]] ([[vrchovina]], [[pahorkatina]]) [96] => * [[Pohoří]] ([[hora]], [[kopec]], [[fell]]) [97] => * [[Poloostrov]] ([[mys]]) [98] => * [[Průliv]] ([[průplav]], [[Průtok (kanál)|průtok]]) [99] => * [[Přírodní ohrožení]] a rizika ([[povodeň]], [[katastrofa]]) [100] => * [[Region]] [101] => * [[Řeka]] ([[potok]]) [102] => * [[Sopky]] ([[maar]]) [103] => * [[Stát]] ([[seznam teritorií a samosprávných území suverénních států]]) [104] => * [[Údolí]] ([[vádí]]) [105] => * [[Vesnice]] ([[osada]]) [106] => * [[Vodní nádrž]] ([[Přehradní nádrž|přehrada]], [[rybník]]) [107] => * [[Záliv]] ([[zátoka]]) [108] => [109] => == Odkazy == [110] => [111] => === Reference === [112] => [113] => [114] => === Literatura === [115] => * [[Mark Buchanan|BUCHANAN, Mark]]. ''Všeobecný princip: věda o historii: proč je svět jednodušší, než si myslíme''. Praha : Baronet, 2004. {{ISBN|80-7214-644-0}} [116] => * [[Martin Hampl|HAMPL, Martin]]. ''[https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/other/files/hampl-realita-spolecnost Realita, společnost a geografická organizace: hledání integrálního řádu]''. Praha : DemoArt, 1998. {{ISBN|80-902154-7-5}} [117] => * [[Václav Gardavský|GARDAVSKÝ Václav]]; [[Martin Hampl|HAMPL, Martin]]. ''Základy teoretické geografie'', Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. [118] => * [[Hana Kühnlová|KÜHNLOVÁ, Hana]] a kol. ''Seminář ze zeměpisu: Učebnice pro 4. ročník gymnázia''. Praha : SPN, 1990. {{ISBN|80-04-23084-9}} [119] => * {{sk}} [[René Matlovič|MATLOVIČ, René]]; [[Kvetoslava Matlovičová|MATLOVIČOVÁ, Kvetoslava]]. ''[http://www.unipo.sk/public/media/14066/Matlovic%20Matlovicova%20Geograficke%20myslenie.pdf Geografické myslenie]''. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta humanitných a prírodných vied, 2015. {{ISBN|978-80-555-1416-1}} [120] => * [https://ckis.cuni.cz/exlibris/aleph/a22_1/apache_media/M6HS8GS6J5IRUTRVAS76B4LRB4N1EG.pdf O čem je vlastně zeměpis?]{{Nedostupný zdroj}} [121] => * {{sk}} [https://www.sav.sk/journals/uploads/03101217Paulov.pdf Dejiny geografie a jej vedecký status] [122] => * {{sk}} [http://www.actageographica.sk/stiahnutie/56_1_05_Rusnak.pdf Premenlivosť geografických javov v reálnych systémoch] [123] => [124] => === Související články === [125] => * [[Cestopis]] [126] => * [[kontinent|Kontinenty na Zemi]] [127] => * [[Seznam států světa|Seznam států světa (abecedně)]] [128] => * [[Seznam států světa podle kontinentů]] [129] => * [[Seznam měst podle zeměpisné šířky]] [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Commonscat|Geography}} [133] => * {{Wikicitáty|téma=Geografie}} [134] => * {{Wikislovník|heslo=geografie}} [135] => [136] => * [http://geography.cz/ Česká geografická společnost] [137] => * [https://web.archive.org/web/20120824011329/http://geography.cz/sbornik/ Geografie] Vědecký časopis České geografické společnosti – tištěný i dostupný v pdf [138] => * [http://www.geobibline.cz/ Geografická bibliografie ČR online] Informace o geografické produkci 20. a 21. století. Zpřístupňuje bibliografie, ale i vybrané plnotextové zdroje. [139] => [140] => * [http://www.natur.cuni.cz/geografie Geografická sekce Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze] Největší univerzitní geografické pracoviště v Česku. [141] => * [http://geogr.muni.cz/ Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity] Druhé největší univerzitní geografické pracoviště v Česku. [142] => [143] => * [http://www.geobusiness.cz/ GeoBusiness] Tištěný časopis a online zpravodajství o geoinformatice v praxi, zahrnující také články o geografii. [144] => * [https://web.archive.org/web/20090123021911/http://geoinformatika.sk/ Geoinformatika.sk] Slovensko-český geoinformační zpravodajský portál [145] => [146] => {{Geografie}} [147] => {{Humanitní a společenské vědy}} [148] => {{Autoritní data}} [149] => {{Portály|Geografie}} [150] => [151] => [[Kategorie:Geografie| ]] [152] => [[Kategorie:Vědy o Zemi]] [153] => [[Kategorie:Interdisciplinární oblasti]] [154] => [[Kategorie:Studijní předměty]] [] => )
good wiki

Geografie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. Geografie studuje aktuální problémy dynamicky se měnící společnosti a její interakce s krajinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krajinná sféra','Kosmas Indikopleustés','Starověk','Krajina','Evropa','Regionální geografie','Martin Hampl','Noe','Fyzická geografie','Přírodní ohrožení','Kartografie','Země'