Array ( [0] => 15541015 [id] => 15541015 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Giswil [uri] => Giswil [3] => Giswil - Sarnersee - Brünigstrasse 2016-08-11 10-54-02.JPG [img] => Giswil - Sarnersee - Brünigstrasse 2016-08-11 10-54-02.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Giswil [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Giswil09.jpg [4] => | popisek = Giswil [5] => | vlajka = [6] => | znak = Giswil-coat of arms.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.833328 [8] => | zeměpisná délka = 8.184719 [9] => | nadmořská výška = 484 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Švýcarsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [13] => | název vyššího celku = [[Obwalden]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Giswil |lat=46.833328 |long=8.184719 |float=center}} [15] => | pojem nižšího celku = [16] => | název nižšího celku = [17] => | administrativní dělení = [18] => | mapa = [19] => | rozloha = 85,91 [20] => | hustota zalidnění = [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | web = http://www.giswil.ch [24] => | obecní úřad = [25] => | telefonní předvolba = [26] => | psč = 6074 [27] => }} [28] => '''Giswil''' je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Administrativní dělení Švýcarska|kantonu]] [[Obwalden]]. Leží přibližně 8 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, [[Sarnen]]u, v nadmořské výšce 484 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [29] => [30] => == Geografie == [31] => [[Soubor:Giswilerstock.JPG|náhled|vlevo|Giswilerstock]] [32] => Obec Giswil se nachází v jižní části údolní oblasti kantonu Obwalden s dominantou jezera [[Sarnersee]] v nadmořské výšce 484 m n. m. a horskými oblastmi především na západ od údolí. Nejnižším bodem je hladina Sarnersee ve výšce 469 m n. m., nejvyšší bod je ve výšce 2220 m n. m., těsně pod vrcholem [[Brienzer Rothorn]] (2349,7 m n. m.). [33] => [34] => Severozápadní horská oblast je tvořena nestabilním horninovým souvrstvím (flyš) vápnitých pískovců, jílovců a sádrovců a je využívána především pro lesní hospodářství. Horské oblasti na jihozápadě a východě jsou tvořeny stabilními skalnatými vápenci a jsou využívány pro zemědělství a lesnictví. Úpatí hor na západě je tvořeno fluviálními sprašemi a je využíváno pro zemědělství, osídlení a těžbu štěrku a dno údolí je tvořeno převážně odvodněnými mokřady a je využíváno jako osídlení, komerční a zemědělská oblast. [35] => [[Soubor:Panoramastrasse Blick auf Giswil.jpg|náhled|vlevo|Giswil od jihu]] [36] => Celková rozloha obce je 8597 ha, z toho 4541 ha (52,8 %) tvoří vegetační plochy (s lesy a křovinami), 3195 ha (37,2 %) jsou produkční plochy (např. louky, pole, alpy), 158 ha (1,8 %) jsou sídelní plochy a zbytek (703 ha 8,2 %) jsou neprodukční plochy (vodní plochy, hory bez vegetace). [37] => [38] => Giswil má rozlohu necelých 86 km² a je stejně velký jako město [[Curych]]. [39] => [40] => Zastavěné území obce Giswil se rozkládá na velké ploše, což obci dává z velké části charakter rozptýleného osídlení. Giswil není administrativně ani politicky členěn, ale skládá se ze místních částí Grossteil, Kleinteil, Rudenz a Diechtersmatt. Dnes již zaniklá osada Diechtersmatt se rozrostla společně se starší čtvrtí Rudenz na jihu. Tato oblast, jejíž součástí je i železniční stanice, dnes tvoří jakési centrum obce. Oblast Aaried vznikla v 19. století vysušením jezera Rudenzersee a je využívána především k pastvě. Místní část Kleinteil leží více než dva kilometry jihozápadně od obce mezi potoky Altibach a Laui na severovýchodním úpatí hory Giswilerstock. Blíže k obci se nachází hlavní osada Schribersmatt, spadající pod Grossteil se školou a sportovními zařízeními. Do místní části Grossteil mezi potoky Laui a Steinibach patří četné zemědělské usedlosti a alpské farmy rozkládající se na ploše několika kilometrů čtverečních. [41] => [42] => === Vodstvo === [43] => [[Soubor:Sarnersee OW.jpg|náhled|vlevo|Sarnersee, Giswil vlevo vzadu]] [44] => [[Soubor:Giswil06.JPG|náhled|vpravo|Říčka Laui]] [45] => Voda z jezera [[Lungerersee]] se v tlakovém potrubí se 190metrovým spádem využívá k výrobě elektřiny v elektrárně Unteraa (dříve elektrárna Lungerersee). Turbíny a generátory elektrárny jsou umístěny v podzemním jeskynním centru Unteraa, které se nachází na území obce Giswil. Odtud teče voda jako říčka Sarner Aa (v tomto úseku také jednoduše Aa, Aawasser nebo Giswiler Aa) v kanalizovaném korytě, až se spojí s menšími toky Laui a Kleine Melchaa a vytvoří Dreiwässerkanal. To se asi po dvou kilometrech vlévá do jezera Sarnersee. Obec Giswil má ve svém katastru také malou část malý podíl jezera Sarnersee, a to v oblasti západně od ústí Dreiwässerkanalu. [46] => [47] => Zástavba obce je utvářena říčkou Laui. Laui byla historicky příčinou mnoha katastrof. V roce 1629 například odplavila starý farní kostel a donutila obyvatele Giswilu opustit celou centrální část obce. Tato katastrofa se časově shodovala s érou honů na čarodějnice. Někdo musel vzít vinu za tuto povodeň a zkázu kostela na sebe. Farář rozpoznal viníky ve své farnosti, a tak se v Giswilu konal největší hon na čarodějnice v dějinách Švýcarska. Kromě samozvaných čarodějnic bylo mučeno, odsouzeno k smrti mečem, popraveno, rozčtvrceno a upáleno 63 osob, z toho 7 mužů a 5 dětí (4 chlapci a 1 dívka). Podle tradice se poprava konala na místě, kde dnes stojí tzv. Starý kostel, postavený na základech věže zničeného kostela.{{Citace monografie [48] => | příjmení1 = Meier [49] => | jméno1 = Pirmin [50] => | titul = Schweiz. Geheimnisvolle Landschaft im Schatten der Alpen. [51] => | vydavatel = Goldmann [52] => | rok = 1993 [53] => | kapitola = Hexenverfolgung [54] => | isbn = 978-3-442-12298-1 [55] => | jazyk = německy [56] => }} [57] => [58] => Během silných bouřek a dlouhotrvajících srážek v nestabilní oblasti svého pramene může Laui představovat nebezpečí i v současnosti. Byly postaveny vysoké hráze a přijata další opatření, která mají snížit nebezpečí, jež potok představuje. V jeho korytě je provozována štěrkovna. [59] => [60] => Řeka Kleine Melchaa opouští úzkou soutěsku Kleine Melchtal na východě oblasti osady Diechtersmatt a poté protéká středem obce. V letech 1936 až 1984 způsobily silné povětrnostní jevy v údolí Kleine Melchtal celkem pětkrát záplavy v oblasti osady Diechtersmatt. Při povodni v roce 2005 se řeka Kleine Melchaa stala také dravým potokem a způsobila velké škody v rozsáhlých částech osídlené oblasti. Z tohoto důvodu byl v roce 2011 zahájen projekt vodního díla Kleine Melchaa, jehož cílem je zlepšit protipovodňovou ochranu. Stavební práce za přibližně 16 milionů švýcarských franků zahrnují výstavbu sběrného kanálu naplavenin Gorgen a přeložení kanálu z oblasti Gorgen v přímé linii do jezera Sarnen. Sběrný kanál má stěnu vysokou přibližně 12 metrů a dlouhou přes 100 metrů s prostorem pro 70 000 m³ splavenin a byl vybudován v letech 2011 až 2015 východně od Diechtersmattu.{{Citace elektronické monografie [61] => | titul = Hochwassersicherheit Sarneraatal [62] => | url = https://hochwasserschutz.ow.ch/?id=60 [63] => | vydavatel = Kanton Obwalden [64] => | datum_přístupu = 2022-10-20 [65] => | místo = Sarnen [66] => | jazyk = německy [67] => }}{{Citace elektronické monografie [68] => | titul = 3000 Kubikmeter Beton für eine Mauer [69] => | url = https://www.luzernerzeitung.ch/nachrichten/zentralschweiz/obwalden/3000-Kubikmeter-Beton-fuer-eine-Mauer;art95,173984 [70] => | vydavatel = Luzerner Zeitung [71] => | datum_vydání = 2012-04-28 [72] => | datum_přístupu = 2022-10-20 [73] => | jazyk = německy [74] => }}{{Citace elektronické monografie [75] => | příjmení1 = Hess [76] => | jméno1 = Robert [77] => | titul = Projekt Hochwasserschutz Kleine Melchaa gehört nun Sachseln [78] => | url = https://www.luzernerzeitung.ch/zentralschweiz/obwalden/projekt-hochwasserschutz-kleine-melchaa-gehoert-nun-sachseln-ld.1203827 [79] => | vydavatel = Luzerner Zeitung [80] => | datum_vydání = 2020-03-13 [81] => | datum_přístupu = 2022-10-20 [82] => | jazyk = německy [83] => }} [84] => [85] => == Historie == [86] => [[Soubor:ETH-BIB-Diechtersmatt bei Giswil-LBS H1-027060.tif|náhled|vpravo|Oblast Giswilu na leteckém snímku z roku 1967]] [87] => První zmínka o obci pochází z 11. století pod názvem ''{{Cizojazyčně|la|Kisevilare}}''.{{Citace elektronické monografie [88] => | příjmení1 = Abächerli [89] => | jméno1 = Urs [90] => | titul = Giswil [91] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/000742/2006-12-19/ [92] => | vydavatel = Historisches Lexikon der Schweiz [93] => | datum_vydání = 2006-12-19 [94] => | datum_přístupu = 2022-10-20 [95] => | jazyk = německy [96] => }} Od 9. století byl Giswil pravděpodobně feudálním dvorem Murbachů s popravištěm na Galgenmätteli v malé části u hradu Rosenberg, sídla klášterních správců. V roce 1291 prodal Murbach panství Habsburkům. Prostřednictvím pánů z Rudenzu, zřícenina jejichž hradu je dosud patrná v jižní části obce, se úřad obecného starosty dostal ve 14. století k rodu Hunwilů, jejichž sídlo se nacházelo na místě dnešního farního kostela. Když se v roce 1362 stal starostou Obwaldenu Georg von Hunwil, došlo po vyhnání Hunwilů z Obwaldenu (1382) ke sjednocení dvorských práv a soudu, které přešly na církevní hodnostáře. V roce 1432 museli postoupit dvůr obwaldenskému hejtmanovi. V roce 1453 byla odkoupena poslední dvorská práva. Bývalý farní kostel v Giswilu, poprvé zmiňovaný v roce 1275, ale téměř s jistotou starší, je zasvěcen svatému Vavřinci. Až do zatopení v roce 1629 stál kostel na dnešním suťovisku Laui v Kleinteilu a poté byla přemístěn na kopec mezi Aariedem a Schiebenriedem. V témže roce vypukla morová epidemie a čarodějnické procesy. Kaple postavená v roce 1607 v části Grossteil je zasvěcena svatému Antonínu Poustevníkovi. V letech 1844-1847 byl nahrazen novým. V roce 1757 získal Grossteil kaplanství a v roce 1971 farnost. V roce 1684 byla vysvěcena kaple v malé části (zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému). Farníci, kteří zpočátku patřili do dvou podfarností Grossteil a Kleinteil, se starali o společné záležitosti. Navzdory vzniku politické obce v 19. století mají obyvatelé okolních obcí stále podřadná práva při využívání horských pastvin a pozemků. Od pozdního středověku bylo zemědělství nahrazeno chovem dobytka. [97] => [98] => Přestože obec byla zpřístupněna silnicí Brünigstrasse kolem roku 1860 a železnicí [[Brünigbahn]] v roce 1888, nevznikl zde téměř žádný průmysl. Ve druhé polovině 19. století se z ekonomických důvodů vystěhovalo mnoho rodin do Brazílie a USA. Giswil dlouho bojoval s přívaly vody. Říčka Laui opakovaně devastovala velké části údolního dna, naposledy v roce 1926. Od roku 1897 jsou potoky přehrazeny. Rudenzské jezero (dnešní oblast Aaried) bylo vyhloubeno v roce 1762 a vysušeno v roce 1850. Ostatní rákosové oblasti byly zúrodněny během druhé světové války. V roce 2000 pracovala v 1. sektoru ještě asi jedna šestina, ve 2. třetina a ve 3. o něco méně než polovina. V Giswilu se od poloviny 20. století nachází významné regionální školy – Kantonální zemědělská škola (''{{Cizojazyčně|de|Kantonale Landwirtschaftliche Schule}}'') a Kantonální sedlácká škola (''{{Cizojazyčně|de|Kantonale Bäuerinnenschule}}''). [99] => [100] => == Obyvatelstvo == [101] => K 31. prosinci 2021 v obci žilo 3796 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [103] => | url = https://www.bfs.admin.ch/bfs/de/home/statistiken/bevoelkerung/stand-entwicklung.assetdetail.23064816.html [104] => | vydavatel = Bundesamt für Statistik BFS [105] => | datum_vydání = 2022-08-25 [106] => | datum_přístupu = 2023-06-25 [107] => | jazyk = německy [108] => }} [109] => [[Soubor:B-Giswil-Kirche-Grossteil.jpg|náhled|vpravo|Kostel v Grossteil]] [110] => === Vývoj populace === [111] => Mezi lety 1744 a 1799 počet obyvatel stagnoval. Důvodem bylo malé množství zemědělské půdy v bažinaté nížině jižně od jezera Sarnersee a přírodní katastrofy v podobě povodní. Počet obyvatel obce pak v letech 1799–1850 výrazně vzrostl (+55,3 %). Důvodem byl silný přebytek narozených dětí a postupné odvodnění bažinatých oblastí. Mezi lety 1850 a 1860 došlo k malému poklesu počtu obyvatel, který se však v 60. letech 19. století více než vyrovnal. V letech 1870–1888 se zvedla silná vlna vystěhovalectví do průmyslových oblastí Švýcarska a do zámoří (Brazílie a Spojené státy americké). To se zastavilo díky napojení na železniční trať Brünigbahn v roce 1888. Poté nastalo období růstu až do začátku první světové války (1888–1910: +22,5 %). Následovalo desetiletí nulového růstu. V následujících osmdesáti letech 20. století počet obyvatel rostl, s výjimkou období stagnace v 50. letech a poklesu v 70. letech (1970–1980: -6,0 %). Celkově se počet obyvatel od roku 1920 do roku 2000 zvýšil o 1 585 osob, tj. o 80,9 %. Od přelomu tisíciletí však roste jen pomalu. [112] => [113] => Důvodem nárůstu bylo zlepšení služeb veřejné dopravy a zejména výstavba dálnice A8. Obec se stala atraktivní i pro dojíždějící, protože se nachází v blízkosti Sarnenu, hlavního města Obwaldenu, a [[Lucern]]u. [114] => {| class="wikitable" [115] => |- [116] => ! colspan="20"| Vývoj počtu obyvatel [117] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [118] => | align=left | '''Rok''' || 1744|| 1799|| 1850|| 1860|| 1870|| 1880|| 1888|| 1900|| 1910|| 1920|| 1930|| 1941|| 1950|| 1960|| 1970|| 1980|| 1990|| 2000|| 2010 [119] => |- align=center [120] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 1040|| 1037|| 1610|| 1579|| 1782|| 1786|| 1579|| 1711|| 1934|| 1959|| 2382|| 2437|| 2653|| 2656|| 2760|| 2595|| 3085|| 3435|| 3613 [121] => |} [122] => === Jazyky === [123] => Téměř všichni obyvatelé mluví [[Němčina|německy]] jako každodenním hovorovým jazykem, a to místním [[Alemanština|alemanským dialektem]], zvaným ''{{Cizojazyčně|de|Obwaldnerdeutsch}}''. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 95,5 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,02 % [[Srbochorvatština|srbochorvatštinu]] a 0,82 [[Portugalština|portugalštinu]]. [124] => [125] => === Národnostní složení === [126] => Z celkového počtu 3 658 obyvatel na konci roku 2018 bylo 3 249 (88,82 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy ([[Německo]], [[Polsko]] a [[Rakousko]]), jižní Evropy ([[Portugalsko]], [[Itálie]] a [[Španělsko]]), bývalé Jugoslávie ([[Srbsko]] a [[Kosovo]]) a [[Srí Lanka|Srí Lanky]]. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 3 180 osob (92,58 %) švýcarské občanství; z toho 63 osob mělo dvojí občanství. [127] => [128] => == Doprava == [129] => [[Soubor:Giswil Bahnhof 2007.jpg|náhled|vpravo|Železniční stanice Giswil]] [130] => Obec leží na severním úpatí průsmyku Brünig. Prochází jí hlavní silnice, která je vedena do Giswilu jako [[Dálnice A8 (Švýcarsko)|dálnice/hlavní silnice A8]]. Od roku 2004 je obec díky obchvatu zbavena husté dopravy a po desetiletích hluku a zápachu se do klidné vesnice vrátil klid. Na dálnici obec získala dva sjezdy Giswil-Süd a Giswil-Nord. [131] => [132] => Giswil leží na železniční trati [[Brünigbahn]] (součást sítě dnešní [[Zentralbahn]]), po které jezdí příměstská linka S5 z Lucernu. Bezprostředně na jih od stanice Giswil na trati začínají [[Ozubnicová dráha|ozubnicové úseky]], vedoucí do Kaiserstuhlu a dále do [[Lungern]]u a průsmyku [[Brünigpass|Brünig]]. [133] => [134] => Silnice přes průsmyk Brünig do [[Meiringen]]u ([[Bern (kanton)|kanton Bern]]) byla postavena v letech 1861–1868. Kromě toho vede vyhlídková silnice se sklonem až 12 % kolem lyžařské oblasti Mörlialp přes 1611 metrů vysoký průsmyk Glaubenbielen přes [[Flühli|Sörenberg]] do [[Entlebuch]]u a [[Schüpfheim]]u ([[Lucern (kanton)|kanton Lucern]]). [135] => [136] => == Odkazy == [137] => === Reference === [138] => {{Překlad|de|Giswil|226260719}} [139] => [140] => [141] => === Externí odkazy === [142] => * {{Commonscat}} [143] => * {{de}} [https://www.giswil.ch] – oficiální stránky [144] => [145] => {{Kanton Obwalden}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => {{Portály|Švýcarsko|Geografie}} [148] => [149] => [[Kategorie:Obce v kantonu Obwalden]] [] => )
good wiki

Giswil

Giswil je obec ve švýcarském kantonu Obwalden. Leží přibližně 8 kilometrů jihozápadně od hlavního města kantonu, Sarnenu, v nadmořské výšce 484 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Obwalden','Brünigbahn','Soubor:Sarnersee OW.jpg','Rakousko','Srbochorvatština','Německo','Soubor:B-Giswil-Kirche-Grossteil.jpg','Soubor:ETH-BIB-Diechtersmatt bei Giswil-LBS H1-027060.tif','Němčina','Soubor:Giswil06.JPG','Lungern','obec'

Brünigbahn

Lungern

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Německo

Obec

Obwalden

Rakousko

Srbochorvatština