Array ( [0] => 15483591 [id] => 15483591 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gjirokastër [uri] => Gjirokastër [3] => Gjirokaster 2016-2017.jpg [img] => Gjirokaster 2016-2017.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Gjirokastër je malebné město v Albánii, které se pyšní bohatou historií a jedinečnou architekturou. Leží na svazích pohoří Gjerece a je významným kulturním centrem, které nab offers návštěvníkům možnost objevovat kouzlo tradiční albánské kultury. Město, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je známé svými kamennými domy s typickými šindelovými střechami. Tyto budovy, často vystavěné na strmých svazích, vytvářejí nádhernou atmosféru, kterou ocení každý milovník historie a architektury. Při procházce úzkými uličkami můžete pocítit kouzlo minulosti a objevovat místní řemesla, které patří k tradicím této oblasti. Gjirokastër je rovněž domovem pro řadu historických památek, včetně impozantního hradu, který poskytuje panoramatické výhledy na celé město a okolní krajinu. Historie hradu sahá až do středověku a je skvělým místem pro setkání s albanštinou a kulturou regionu. Kromě historie má Gjirokastër také živou uměleckou scénu, která nabízí různé festivaly a kulturní akce. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a zvvyky, což se projevuje v pohostinnosti, kterou návštěvníci často chválí. Město se tak stává místem setkání, kde se spojují lidé z různých koutů světa a sdílejí své příběhy. Gjirokastër je místem, které inspiruje a zve k objevování. Je to kombinace bohaté historie, kultury a krásné přírody, která dává naději a optimismu všem, kteří sem zavítají. [oai_cs_optimisticky] => Gjirokastër je malebné město v Albánii, které se pyšní bohatou historií a jedinečnou architekturou. Leží na svazích pohoří Gjerece a je významným kulturním centrem, které nab offers návštěvníkům možnost objevovat kouzlo tradiční albánské kultury. Město, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je známé svými kamennými domy s typickými šindelovými střechami. Tyto budovy, často vystavěné na strmých svazích, vytvářejí nádhernou atmosféru, kterou ocení každý milovník historie a architektury. Při procházce úzkými uličkami můžete pocítit kouzlo minulosti a objevovat místní řemesla, které patří k tradicím této oblasti. Gjirokastër je rovněž domovem pro řadu historických památek, včetně impozantního hradu, který poskytuje panoramatické výhledy na celé město a okolní krajinu. Historie hradu sahá až do středověku a je skvělým místem pro setkání s albanštinou a kulturou regionu. Kromě historie má Gjirokastër také živou uměleckou scénu, která nabízí různé festivaly a kulturní akce. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a zvvyky, což se projevuje v pohostinnosti, kterou návštěvníci často chválí. Město se tak stává místem setkání, kde se spojují lidé z různých koutů světa a sdílejí své příběhy. Gjirokastër je místem, které inspiruje a zve k objevování. Je to kombinace bohaté historie, kultury a krásné přírody, která dává naději a optimismu všem, kteří sem zavítají. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Gjirokastër [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Gjirokastran view of the city.jpg [4] => | popisek = Pohled na historickou zástavbu z Gjirokastërské citadely [5] => | zeměpisná šířka = 40.0694444 [6] => | zeměpisná délka = 20.1583333 [7] => | nadmořská výška = 300 [8] => | časové pásmo = [9] => | stát = Albánie [10] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [11] => | název vyššího celku = [[Gjirokastër (kraj)|Gjirokastër]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Gjirokastër|Gjirokastër]] [14] => | administrativní dělení = [15] => | mapa = [16] => | loc-map = {{LocMap |Albánie |label=Gjirokastër |lat=40.0694444 |lon=20.1583333 |float=center}} [17] => | velikost mapy = [18] => | popisek mapy = [19] => | rozloha = [20] => | počet obyvatel = 30000 [21] => | obyvatelé aktuální k = [22] => | hustota zalidnění = [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | status = [26] => | starosta = Zamira Rami ([[Lëvizja Socialiste për Integrim|LSI]]) [27] => | vznik = [28] => | zakladatel = [29] => | web = http://www.gjirokastra.org [30] => | obecní úřad = [31] => | telefonní předvolba = [32] => | psč = [33] => | označení vozidel = GJ [34] => | typ statistického celku = [35] => | název statistického celku = [36] => }} [37] => {{Infobox - světové dědictví [38] => | název = Historická centra měst Gjirokastër a Berat [39] => | obrázek = Gjirokastёr (by Pudelek).JPG [40] => | popisek = [41] => | smluvní stát = Albánie [42] => | zeměpisná šířka = vypnuto [43] => | typ = kulturní dědictví [44] => | kritérium = (iii), (iv) [45] => | id = 569 [46] => | oblast = [[Seznam světového dědictví v Evropě, A–Ch#Albánie|Evropa]] [47] => | rok = 2005 [48] => | změna = 2008 [49] => | v ohrožení = [50] => | poznámky = [51] => }} [52] => '''Gjirokastër''' či '''Gjirokastra''' ({{vjazyce2|el|''Αργυρόκαστρον''}} – Argyrókastron; {{vjazyce2|it|''Argirocastro''}}, {{vjazyce2|tr|''Ergiri''}}, počeštěně ''Džirokaster'' či ''Džirokastr'') je město v jižní [[Albánie|Albánii]] ležící asi 20 km na severozápad od řecké hranice ve výšce 300 [[nadmořská výška|m n. m.]] V roce [[2011]] mělo město samotné 19 836 obyvatel. Jeho staré město je zapsáno na [[Seznam světového dědictví v Evropě|Seznamu světového dědictví UNESCO]] jako vzácný příklad dobře dochovaného osmanského města. Známé je také jako ''kamenné město''{{Citace monografie [53] => | příjmení = Fremuth [54] => | jméno = Wolfgang [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Guide to Albania. Guide to it’s Natur al Treasures [57] => | vydavatel = [58] => | místo = Tirana [59] => | rok = 2000 [60] => | počet stran = [61] => | isbn = 3-931-323-06-4 [62] => | kapitola = [63] => | strany = 90 [64] => | jazyk = angličtina [65] => }} díky svým střechám starého města, které vznikly právě z kamenných destiček.{{Citace periodika [66] => | titul = Ovaj grad je pravi biser Albanije: Pogledajte kako izgleda jedno od najčarobnijih mesta na Balkanu [67] => | periodikum = Telegraf [68] => | jazyk = sr [69] => | url = https://www.telegraf.rs/putovanja/aktuelno/3194962-ovaj-grad-je-pravi-biser-albanije-pogledajte-kako-izgleda-jedno-od-najcarobnijih-mesta-na-balkanu [70] => | datum přístupu = 2022-11-29 [71] => }} [72] => [73] => == Poloha a klimatické poměry == [74] => [75] => Gjirokastër se nachází v albánském vnitrozemí, 140 km jižně od [[Tirana|Tirany]]. Staré město leží na východních svazích pohoří [[Gjere]] (Mali i Gjerës). Vzhledem ke své poloze na svahu bývá také někdy označováno jako ''město tisíce schodů''.{{chybí zdroj}} Postupně přechází do úrodné roviny [[Dropull]], která se nachází okolo řeky řeky [[Lumi i Drinos|Drina]]. Novější části města se táhnou až k menším průmyslovým oblastem na břehu řeky. Západní okraje města se nachází v nadmořské výšce okolo 500 m n. m., východní cca 190 m n. m. [76] => [77] => Městem protéká od jihozápadu k severovýchodu několik menších potoků, které se vlévají do Driny. Při vydatných srážkách prudce bobtnají a občas se vylijí z břehů. Lesy jsou v okolí vzácné, hory jsou převážně holé nebo pokryté loukami. Zemědělství a chov dobytka se částečně provozuje v říční rovině. [78] => [79] => Město Gjirokastër (resp. jeho území) sousedí na severozápadě s [[Tepelenë]], na jihovýchodě s [[Libhova|Libohovou]] a na jihu s [[Lazarat|Lazaratem]]. Hraniční přechod do Řecka v [[Kakavia|Kakaviji]] je vzdálen pouhých 36 kilometrů. Cesta přes průsmyk Muzina do [[Sarandë]] vede jen pár kilometrů jihovýchodně od města. [80] => [81] => Ve městě je typické středomořské klima. Zimy jsou chladné a bohaté na srážky, léta teplá a málo srážek. Charakteristické jsou údolní větry ze severu. [82] => [83] => == Historie == [84] => [85] => [[Soubor:Gjirokaster roofs.jpg|náhled|vlevo|Gjirokastranské střechy]] [86] => [[Soubor:House in gjirokastra.jpg|náhled|vlevo|Typické domy]] [87] => [[Soubor:Albanien 1978 06.jpg|náhled|Město v roce [[1978]]]] [88] => Osídlení zde je doloženo od 1. stol. př. n. l. Město samo bylo založeno patrně současně se stavbou [[Pevnost v Gjirokastëru|pevnosti]] chránící hranice [[Byzantská říše|Byzantské říše]] ve [[12. století]]. Ta sama ale bude nejspíše ještě starší, opevnění vzniklo ve [[6. století|století šestém]]. První písemné záznamy pocházejí z r. [[1336]] z dokumentu byzantského císaře [[Jan VI. Kantakuzenos|Jana VI. Kantakuzena]]. Pod byzantskou vládou se město rozrostlo v ústřední obchodní centrum známé pod jménem ''Argyropolis'' (Stříbrné město) nebo ''Argyrokastron'' (Stříbrný hrad), patrně podle množství střech a schodů pokrytých stříbřitou [[břidlice|břidlicí]]. Známa je legenda o princezně Argyro, která, než aby padla do rukou tureckým dobyvatelům, raději skočila z hradeb a zabila se.{{chybí zdroj}} Město nese dnešní název po Gjergjim Kastriotim, což je občanské jméno albánského hrdiny [[Skanderbeg]]a. [89] => [90] => Ve [[14. století]] bylo město součástí řeckého [[Epirský despotát|Epirského despotátu]]. Koncem století se dostalo pod vládu albánského feudálního prince [[Depe Zenebishi]]ho.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Frasheri [92] => | jméno = Kristo [93] => | odkaz na autora = [94] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [95] => | vydavatel = [96] => | místo = Tirana [97] => | rok = 1964 [98] => | počet stran = [99] => | isbn = [100] => | kapitola = [101] => | strany = 65 [102] => | jazyk = angličtina [103] => }} V roce [[1432]] bylo dobyto Turky, stalo se součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], leč vláda nad městem byla svěřena místním albánským šlechtickým rodům. Během albánského povstání v letech 1432-1436 byl obléhán silami pod velením [[Zenebishët|Zenebishů]], ale rebelové byli poraženi osmanskými jednotkami. Po nástupu Turků zde bylo popsáno 163 domů. Jen za zhruba sto let turecké vlády stálo v dalším úředním záznamu, že v Gjirokastëru stojí 434 budov. [[Defter]] z roku [[1583]] zde napočítal téměř 80 muslimských a přes 230 křesťanských domácností. [[Islamizace]] města probíhala postupně a islám získal nadpoloviční většinu co do počtu místních nejspíše někdy v [[17. století]]. [104] => [105] => V roce [[1670]] město navštívil turecký cestoval [[Evliya Çelebi]], který ve svých zápiscích zdokumentoval okolo 200 domů v křesťanské čtvrti, 150 v muslimské{{chybí zdroj}} a 200 staveb v místní citadele. Podle cestovatele mělo město v té době asi 2000 domů, osm [[mešita|mešit]], tři [[kostel]]y, 280 řemeslných dílen, pět fontán a pět hostinců (hanů). Podrobný popis města z této doby se nachází v jeho spisu s názvem [[Seyahatname]]. V tomto století také vznikla většina historicky chráněných domů ve středu města. [106] => [107] => V roce [[1811]] jej ovládl [[Ali paša Janinský|Ali Paša]], který si uvnitř Osmanské říše dokázal vybudovat určité autonomní postavení. Ali Paša se velmi zasloužil o rozvoj města. Mimo jiné nechal přestavět původní [[Viadukt v Gjirokastëru|viadukt]], kterým do města přivedl pitnou vodu z hory [[Sopot (Albánie)|Sopot]]. Akvadukt nechal zbourat až albánský prezident [[Ahmet Zogu]] (který se roku [[1928]] prohlásil králem) a trosky použil jako stavební materiál. [108] => [109] => Koncem [[19. století]] se město stalo centrem protitureckého odboje. V roce [[1880]] se zde konalo shromáždění, které představuje klíčovou událost v historii osvobození [[Albánie]]. Mimo jiné v něm účastnící se Albánci oznámili, že pokud by Gjirokastër byl připojen k některému z okolních států (otázka hranic na Balkáně byla v této době intenzivně debatována), budou iniciovat povstání. [110] => [111] => V průběhu [[První balkánská válka|První balkánské války]] v letech [[1912]]–[[1913]] [[Řecko]] deklarovalo připojení Gjirokastëru k řeckému státu s ohledem na to, že většina obyvatel města byli etničtí Řekové. Nicméně k faktické realizaci tohoto plánu nikdy nedošlo, neboť na základě [[Londýnská smlouva (1913)|Londýnské smlouvy]] mělo připadnout nově vzniklému albánskému státu. Řecko s tímto krokem souhlasilo, místní řecké obyvatelstvo jej však přijalo nesnadně. O rok později zde [[Georgios Christakis-Zografos]] vyhlásil{{Citace monografie [112] => | příjmení = Frasheri [113] => | jméno = Kristo [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [116] => | vydavatel = [117] => | místo = Tirana [118] => | rok = 1964 [119] => | počet stran = [120] => | isbn = [121] => | kapitola = [122] => | strany = 189 [123] => | jazyk = angličtina [124] => }} [[Autonomní republika Severní Epir|autonomní republiku Severní Epir]]. V Gjirokastëru sídlila vláda tohoto celku. [[První světová válka]] a příchod [[Francie|francouzských]] vojsk nicméně znamenal velmi rychlý konec tohoto státního útvaru. Další pokus o připojení města k Řecku se uskutečnil v roce [[1916]], po skončení války však evropské mocnosti požadovaly návrat k hranicím před rokem [[1914]] a město bylo navráceno albánskému státu. [125] => [126] => Koncem 20. let 20. století zřídila italská armáda v lokalitě Dropull letiště, které však bylo velmi málo využívané a sloužilo výhradně vojenským účelům. [127] => [128] => V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Gjirokastër okupován nejprve [[Itálie|Italy]] (v roce [[1939]]). Po [[kapitulace Itálie|kapitulaci Itálie]] potom i [[Německo|Němci]], aby se v roce [[1944]] stal po osvobození země [[Albánští partyzáni|partyzány]] součástí [[Albánie]]. Partyzánské jednotky vstoupily do Gjirokastëru dne [[18. září]] [[1944]].{{Citace monografie [129] => | příjmení = Frasheri [130] => | jméno = Kristo [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [133] => | vydavatel = [134] => | místo = Tirana [135] => | rok = 1964 [136] => | počet stran = [137] => | isbn = [138] => | kapitola = [139] => | strany = 316 [140] => | jazyk = angličtina [141] => }} [142] => [143] => Poválečný [[komunismus|komunistický]] režim vytvořil z města průmyslové a obchodní centrum, částečně i proto, že se zde v roce [[1908]] narodil albánský komunistický [[Diktatura|diktátor]] [[Enver Hodža]].{{chybí zdroj}} Celé město bylo prohlášeno za muzeum a [[rodný dům Envera Hodži]] se stal jedním z ústředních bodů jeho [[kult osobnosti|kultu osobnosti]]. Větší industrializace, jako tomu bylo např. v [[Elbasan]]u a [[Skadar]]u se zde ale neuskutečnila, především také proto, že město stojí stranou hlavních dopravních tahů a nikdy sem nebyla zavedena železnice. Okolní horská údolí jsou úzká a dopravní spojení bylo po dlouhou dobu omezené. Přirozený rozvoj bylo možné realizovat v údolí řeky Driny, průmyslové závody vznikly jihovýchodně od města, u hlavní silnice. Symbolem konce komunismu v tomto městě bylo stržení Hodžovy sochy na počátku 90. let [[20. století]]. [144] => [145] => Na jaře [[1993]] se město stalo centrem otevřených střetů mezi řeckou menšinou a albánskou policií. V 90. letech trpělo mimo jiné vážnými ekonomickými problémy a stalo se centrem odporu proti vládě [[Sali Berisha|Sali Berishi]] i místem silných protivládních demonstrací, které vedly k pádu jeho vlády. Rodný dům Envera Hodži byl [[16. prosinec|16. prosince]] [[1997]] protikomunistickými demonstranty vypálen. Stalo se tak v souvislosti s krachem pyramidových her a nestabilitou Albánie, kdy v zemi vypuklo násilí. [146] => [147] => V souvislosti s liberalizací a modernizací Albánie po roce [[1991]] se město stalo turisticky atraktivní destinací. Návštěvy Gjirokastëru jsou spojovány rovněž s turistikou na jižním pobřeží Albánie (pobřeží [[Jónské moře|Jónského moře]]). Ve městě byly zbudovány nové hotely a obnovena byla značná část historicky atraktivního centra města. Stejně jako jinde na Balkáně nicméně ohrožuje historické centrum města [[černá stavba|nelegální výstavba]]. Proto je spolu s [[Berat]]em považován Gjirokastër za kulturní dědictví v ohrožení. [148] => [149] => V rámci pomoci Řecka Albánii postavily řecké ozbrojené síly ve městě nemocnici. [150] => [151] => V roce [[2009]] v souvislosti s velkou hospodářskou krizí byl Gjirokastër, stejně jako celá jižní Albánie silně zasažen především řeckým hospodářským propadem. Řada místních, kteří pracovali jako sezónní pracovníci v Řecku, přišli o zaměstnání a zdroj obživy pro své rodiny. [152] => [153] => == Obyvatelstvo == [154] => [155] => V roce [[2011]] žilo v Gjirokastëru samotném 19 836 obyvatel. Značná část z nich je [[Řekové v Albánii|řeckého]] etnického původu, i když v posledních desetiletích řada obyvatel emigrovala do [[Řecko|Řecka]]. V roce [[1989]] podle oficiálních albánských údajů se jednalo o 4 000 lidí, dle řeckých představitelů to mělo být 34 %. Gjirokastër je považován za centrum [[Řekové v Albánii|řecké etnické skupiny]] v Albánii a nachází se zde také řecký konzulát.[https://www.embassypages.com/greece-consulategeneral-gjirokaster-albania Profil ambasády na stránkách embassypages.com {{en}}] Většina obyvatel je albánské národnosti. Albánci v Gjirokastëru jsou převážně [[islám|muslimové]], Řekové pravoslavní. Vzhledem k desetiletím zákazu náboženství v Albánii je nicméně i zde značný počet obyvatel, kteří se považují za [[ateismus|ateisty]]. [156] => [157] => Albánské obyvatelstvo zde mluví [[toskičtina|toskickým]] dialektem. [158] => [159] => Vzhledem k značné míře mladého obyvatelstva ať už do zahraničí, nebo do větších měst, je zde vyšší věkový průměr a značný počet osob ve věku nad 60 let. [160] => [161] => == Ekonomika == [162] => [163] => [[File:Gjirokastёr - roofs.JPG|right|thumb|Střechy starého města.]] [164] => [[File:Gjirokastër Castle (by Pudelek) 3.jpg|right|thumb|Chodba v místní pevnosti (citadele).]] [165] => [[File:Gjirokastër, domy.jpg|right|thumb|Domy na svahu.]] [166] => Industrializace Gjirokastëru byla uskutečněna po druhé světové válce. Rozvíjen byl především potravinářský průmysl, kožedělný a textilní. Nacházela se zde továrna na kovodělné výrobky. Většina z těchto podniků po roce [[1991]] zkrachovala. Dnes se v blízkosti města nachází prameny minerálních vod, které jsou stáčeny. Na přelomu 90. a [[20. století]] byla typická vysoká nezaměstnanost a odliv místních do větších měst, např. do [[Tirana|Tirany]] nebo do zahraničí. Řada místních je tradičně také zaměstnána v zemědělství, neboť široké údolí řeky Driny je poměrně úrodné. [167] => [168] => Významný ekonomický faktor hraje především turistický ruch, neboť Gjirokastër je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Albánii. Zatímco v roce [[2004]] nebylo na místní pevnosti napočítáno ani 1000 návštěvníků, v roce [[2011]] jich bylo již 25 000. [169] => [170] => == Doprava == [171] => [172] => Hlavním silničním tahem, který prochází rovinou Dropull, je silnice celostátního významu č. SH 4. Směřuje na sever do [[Tepelnë]] a [[Vlora|Vlory]] a z Gjirokastëru na jih potom do [[Řecko|Řecka]]. Město nemá železniční spojení ani letiště. [173] => [174] => == Školství == [175] => [176] => První [[Řekové|řecká]] škola ve městě, Ellinoglosso, byla postavena v roce [[1663]]. Financovali ji místní obchodníci a fungovala pod dohledem místního církevního představitele. V roce [[1821]], kdy vypukla řecká revoluce, byla zničena, ale po obnově otevřena v roce [[1830]]. V roce 1727 zde začala fungovat náboženská škola ([[medresa]]), která zde působila až do zákazu náboženství v Albánii po druhé světové válce. V letech 1861-62 byla založena řecká jazyková škola pro dívky, kterou finančně podporoval místní řecký mecenáš [[Christakis Zografos]]. První [[albánština|albánská]] škola v Gjirokastëru byla otevřena v roce [[1886]]. Dnes má město sedm středních škol. Dále je zde 14 mateřských škol a čtyři základní školy. [177] => [178] => Město je domovem univerzity Eqrema Çabeje, která byla otevřena v roce [[1968]]. Roku [[2006]] bylo po diskusích mezi řeckou a albánskou vládou dohodnuto zřízení druhé univerzity s řeckým vyučovacím jazykem. Působila však pouze do roku [[2010]], studijního programu se účastnilo 35 studentů. [179] => [180] => == Kultura == [181] => [182] => Město bylo na zařazení do [[Seznam světového dědictví|Seznamu světového dědictví UNESCO]] navrženo již v roce [[1988]]. Experti [[ICOMOS]] však dlouho váhali s ohledem na množství moderních přestaveb a nových konstrukcí, které narušovaly původní historický vzhled. Definitivního záznamu se Gjirokastra dočkala až v roce [[2005]]. [183] => [184] => Mnoho budov ve městě si uchovalo původní vzhled, pro který si Gjirokastër vysloužil také název „kamenné město“. Staré osmanské domy nemají balkony, ale zato jsou vybaveny velkými okny a střechy budov jsou pokryty kameny. [185] => [186] => Městu dominuje místní pevnost, resp. Citadela, která střeží strategicky důležitou silnici podél řeky Driny. Dnes je zde umístěno [[Vojenské muzeum v Gjirokastëru|vojenské muzeum]]. Nachází se zde sbírka zbraní z období mezi první a druhou světovou válkou. Za vlády [[Ali paša Janinský|Ali Paši]], a dokonce ještě ve 20. století, byla pevnost i nadále rozšiřována. Dnes zde kromě řady obytných a hospodářských budov nalezneme pět věží, kostel i vodní fontány. V severní části pevnosti bylo zřízeno vězení, kde byli mimo jiné vězněni odpůrci komunistického režimu.{{chybí zdroj}} Pevnost bývá rovněž dějištěm mezinárodních [[Folklór|folklorních]] [[festival]]ů. [187] => [188] => Mezi obnovené a pro veřejnost otevřené{{chybí zdroj}} domy patří městské historické domy [[Zekate]] a [[Skënduli]]. [189] => [190] => Dole v podhradí se nachází starý [[bazar]] ({{vjazyce2|sq|Qafa e pazarit}}), který byl původně postaven v [[17. století]], ale později vyhořel, takže jeho dnešní podoba je po přestavbě ze [[19. století|století devatenáctého]]. Součástí světového kulturního dědictví je více než 200 historických objektů starého města. [191] => [192] => Mezi místní kulturní instituce patří [[Divadlo Zihni Sako]]. V dobách existence socialistické Albánie zde stálo i kino, to ale zaniklo v 90. letech [[20. století]]. [193] => [194] => Každý rok se na hradě v Gjirokastře koná celostátní festival folkové hudby ({{vjazyce2|sq|Festivali Folklorik Kombëtar}}). [195] => [196] => == Významné osobnosti == [197] => [198] => * [[Enver Hodža]], [[1908]]–[[1985]], albánský komunistický vůdce [199] => * [[Ismail Kadare]], albánský spisovatel, který svou lásku k rodnému městu zvěčnil v románu „[[Kronika v kameni]]“. [200] => * [[Ekrem Cabei]] ([[1908]]–[[1980]]), albánský lingvista, profesor dějin albánského jazyka, etymolog [201] => * [[Omer Nisani]], albánský politik po druhé světové válce [202] => * [[Petro Poga]] (1850–1944), politik, který se účastnil vzniku nezávislého albánského státu [203] => * [[Elmaz Boçe]] (1852–1925), politik, který se účastnil vzniku nezávislého albánského státu [204] => * [[Hysen Hoxha]] (1861–1934), politik, strýc Envera Hodži [205] => * [[Fejzi Alizoti]] (1874–1945), Ekonom a ministerský předseda Albánie [206] => * [[Çerçiz Topulli]] (1880–1915), albánský aktivista [207] => * [[Eqrem Libohova]] (1882–1948), politička a diplomatka [208] => * [[Omer Nishani]] (1887–1954), politik [209] => * [[Bedri Spahiu]] (1908–1998), vojenský představitel a politik [210] => * [[Haki Toska]] (1920–1994), politik [211] => * [[Reiz Malile]] (1924–2003), diplomat a politik [212] => * [[Vangjel Dule]] (* 1968), politik [213] => * [[Arben Ahmetaj]] (* 1969), politik [214] => * [[Aida Shtino]] (* 1970), investigativní novinářka a televizní moderátorka [215] => * [[Kliton Bozgo]] (* 1971), fotbalista [216] => * [[Altin Haxhi]] (* 1975), fotbalista [217] => [218] => == Partnerská města == [219] => * [[Sarandë]], [[Albánie]] [220] => * [[Klina]], [[Kosovo]]/[[Srbsko]] [221] => [222] => == Reference == [223] => [224] => {{Překlad|sr|Đirokastra|24044965|el|Αργυρόκαστρο|9012470|de|Gjirokastra|215513851}} [225] => [226] => [227] => == Externí odkazy == [228] => * {{Commonscat}} [229] => * http://www.gjirokastra.org (Homepage) [230] => * https://web.archive.org/web/20160405033035/http://gjirokastra.8m.com/ [231] => * https://web.archive.org/web/20030413125923/http://www.geocities.com/spiritofalbania/gjirokastra.htm [232] => * http://whc.unesco.org/en/list/569 [233] => * [http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=811 Gjirokastra - bílá perla na jihu Albánie] [234] => [235] => {{Kraj Gjirokastër}} [236] => {{Města v Albánii}} [237] => {{Albánie}} [238] => {{Autoritní data}} [239] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [240] => [241] => [[Kategorie:Gjirokastër| ]] [242] => [[Kategorie:Světové dědictví (Albánie)]] [243] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [244] => [[Kategorie:Gjirokastër (kraj)]] [] => )
good wiki

Gjirokastër

Gjirokastër či Gjirokastra ( - Argyrókastron;, počeštěně Džirokaster či Džirokastr) je město v jižní Albánii ležící asi 20 km na severozápad od řecké hranice ve výšce 300 m n. m.

More about us

About

Leží na svazích pohoří Gjerece a je významným kulturním centrem, které nab offers návštěvníkům možnost objevovat kouzlo tradiční albánské kultury. Město, zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, je známé svými kamennými domy s typickými šindelovými střechami. Tyto budovy, často vystavěné na strmých svazích, vytvářejí nádhernou atmosféru, kterou ocení každý milovník historie a architektury. Při procházce úzkými uličkami můžete pocítit kouzlo minulosti a objevovat místní řemesla, které patří k tradicím této oblasti. Gjirokastër je rovněž domovem pro řadu historických památek, včetně impozantního hradu, který poskytuje panoramatické výhledy na celé město a okolní krajinu. Historie hradu sahá až do středověku a je skvělým místem pro setkání s albanštinou a kulturou regionu. Kromě historie má Gjirokastër také živou uměleckou scénu, která nabízí různé festivaly a kulturní akce. Místní obyvatelé jsou hrdí na své tradice a zvvyky, což se projevuje v pohostinnosti, kterou návštěvníci často chválí. Město se tak stává místem setkání, kde se spojují lidé z různých koutů světa a sdílejí své příběhy. Gjirokastër je místem, které inspiruje a zve k objevování. Je to kombinace bohaté historie, kultury a krásné přírody, která dává naději a optimismu všem, kteří sem zavítají.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Albánie','2011','20. století','1908','Řecko','Enver Hodža','Sarandë','Tirana','17. století','Ali paša Janinský','1944','1991'

1908

1944

1991

2011

Albánie

Řecko

Tirana