Array ( [0] => 14667146 [id] => 14667146 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gotika [uri] => Gotika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Gotika je umělecký a stavební sloh, který se objevil na přelomu 12. a 13. století ve Francii a během 13. a 14. století se rozšířil do dalších zemí Evropy. Je charakterizována vysokými a štíhlými a přitom lehkými stavbami, lomenými oblouky a vzdušným interiérem. Gotika si vyvinula vlastní charakteristické prvky, jako je křížová klenba, okenní rozety, štíhlé sloupy a věže. I když se gotika nejvíce projevila ve stavbě katedrál, byla také používána na jiných stavbách, jako jsou hradní paláce, kostely, kostelíky a mosty. Gotika vytvořila velké množství děl umění, zejména sochařství, malířství a vitráže. Ve středověké Čechách se gotika prosadila v 13. století a tvořila významnou součást českého kulturního dědictví. Nejznámějšími gotickými stavbami v České republice jsou katedrály v Praze, Kroměříži a Kutné Hoře, Karlštejn a hrad v Karlštejně, kostely svatého Jakuba a Svatého Víta a mnoho dalších. Gotika jako slohový směr postupně přešla do pozdní gotiky a následně do renesance. [oai] => Gotika je umělecký a stavební sloh, který se objevil na přelomu 12. a 13. století ve Francii a během 13. a 14. století se rozšířil do dalších zemí Evropy. Je charakterizována vysokými a štíhlými a přitom lehkými stavbami, lomenými oblouky a vzdušným interiérem. Gotika si vyvinula vlastní charakteristické prvky, jako je křížová klenba, okenní rozety, štíhlé sloupy a věže. I když se gotika nejvíce projevila ve stavbě katedrál, byla také používána na jiných stavbách, jako jsou hradní paláce, kostely, kostelíky a mosty. Gotika vytvořila velké množství děl umění, zejména sochařství, malířství a vitráže. Ve středověké Čechách se gotika prosadila v 13. století a tvořila významnou součást českého kulturního dědictví. Nejznámějšími gotickými stavbami v České republice jsou katedrály v Praze, Kroměříži a Kutné Hoře, Karlštejn a hrad v Karlštejně, kostely svatého Jakuba a Svatého Víta a mnoho dalších. Gotika jako slohový směr postupně přešla do pozdní gotiky a následně do renesance. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|jiné=[[Gotická subkultura]], temná hudební subkultura vycházející z punku}}[[Soubor:Paris_Notre-Dame,_July_2001.jpg|náhled|Pohled od [[Seina|Seiny]] na Katedrálu [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]] v [[Paříž]]i]] [1] => [[Soubor:Church of Our Lady Assumed into Heaven, St. Mary's (Main) Altar (1489 by Veit Stoss), 5 Mariacki square, Old Town, Kraków, Poland.jpg|náhled|Gotický [[oltář]] z pozdního [[15. století]] z Mariánského kostela v [[Krakov]]ě]] [2] => [3] => [4] => '''Gotika''' je [[umělecký sloh]] pomalu navazující na [[románský sloh|sloh románský]]. Začíná se projevovat od druhé poloviny [[12. století]] a pokračuje ve [[Vrcholný středověk|vrcholném středověku]] zhruba po další tři staletí. V českých zemích nastupuje i ustupuje gotika o něco později. V [[Německo|Německu]] a [[střední Evropa|střední Evropě]] trvala až do počátku [[16. století]], kdy se v [[Itálie|Itálii]] a [[Francie|Francii]] již prosadila následující [[renesance]]. Ta se z gotiky nevyvinula, ale naopak se ji snažila popřít a při svém vývoji se opírala o [[Starověk|antické]] dědictví. [5] => [6] => == Vznik == [7] => Termín '''gotika''' nebo '''gotický''' se vztahuje ke [[Gótové|Gótům]]. Předcházející epoše jej přisoudil s opovržením [[Giorgio Vasari]] a další [[Itálie|italští]] [[humanismus|humanisté]]; „gótské“ umění pro ně znamenalo asociaci primitivního či barbarského. Ve Francii byl tento sloh nazýván „style ogival“ – sloh lomený.[[Jaroslava Staňková]], [[Svatopluk Voděra]]: ''Praha gotická a barokní'', Praha : Academia, 2001, {{ISBN|80-200-0866-7}}, str. 11 [8] => [9] => Gotický sloh vznikl postupným vývojem ze slohu románského. Počátky gotického slohu začínají ve [[Francie|Francii]] a jsou spojeny s vybudováním [[Bazilika Saint-Denis|opatství v Saint-Denis]] poblíž [[Paříž]]e. Ve vzniklém stylu je i proto do jisté míry obsažena filosofie směřování k Bohu, která je po formální stránce vyjadřována [[vertikalismus|vertikalismem]], oproti románskému slohu došlo především u staveb také k značnému prosvětlení a „odhmotnění“. Gotika na rozdíl od románského slohu již nedosáhla plného rozšíření po celé Evropě, ale spíše v její západní a centrální části. Vliv gotiky na územích s vlivem [[Pravoslaví|pravoslavné církve]] na tamější umělecké cítění byl značně limitovaný. [10] => [11] => == Hudba == [12] => Hudba v gotickém stylu vznikla na území Francie a zařazujeme ji do období 12.–14. století (v Čechách do 1. čtvrtiny 16. století). [13] => [14] => Jedná se o období, kdy byly podnikány [[křížové výpravy]] do [[Orient]]u. Kontakt s Orientem se pak projevil značně i v hudbě, převážně ve složce instrumentální. [15] => [16] => Nové nástroje, na které se hrálo, byly hlavně arabského původu. Jednalo se o ''alud'' (lauda = loutna), ''zurna'' (= šalmaj – plátkový nástroj), dále pak různé typy fléten, bicích a strunných nástrojů. Oblíbená byla například ''daidra'' (= tamburína s plíšky), ''rybebky'' (= housle), ''rebce'' (= housličky) a ''al rebab'' (= arabské housličky které jsou potaženy kůží). [17] => [18] => Hudbu gotiky lze rozdělit do tří období: [19] => # [[ars antiqua]] („starý“, do roku 1300) [20] => # [[ars nova]] („novější“, od 1300 do 1430) [21] => # [[ars subtilior]] („zjemnělý“, od 40. let 15. stol.) [22] => [23] => == Móda == [24] => Tehdejším módním trendem byly u mužů dlouhé špičky bot a dlouhé rukávy. Špičky byly dlouhé podle toho, jak vysoké je mužovo postavení ve společnosti – čím vyšší postavení, tím delší špičky (jestliže byly špičky příliš dlouhé, muži si je zavazovali kolem holení nebo kotníků). Vyšší límec u mužů značil příslušnost k vyšší společenské třídě. [25] => [26] => Ženy se často odívaly do šatů s tzv. „rozstřiženými rukávy“. Na hlavách nosily buď vysoké čepice, které připomínaly kužel (často zdobený závojem, který vykukoval ze špičky klobouku), nebo roušky, které měly různými způsoby ovázané kolem hlavy. Ženy v této době nosily [[hennin]]y – dlouhé a vysoké „klobouky bílé paní“. [27] => [28] => == Architektura == [29] => [[Soubor:SvJakub6.jpg|náhled|[[Lomený oblouk|Lomené oblouky]] a [[Fiála|fiály]] na [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|kostele sv. Jakuba]] v [[Brno|Brně]]]] [30] => [[Soubor:Rozeta Paryż notre-dame chalger.jpg|náhled|[[Rozeta (architektura)|Rozeta]] na [[Katedrála|katedrále]] [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|Notre-Dame]] v [[Paříž]]i]] [31] => [32] => {{viz též|Gotická architektura}} [33] => Vznikají mohutné stavby jako např. mnohé [[katedrála|katedrály]], ale i stavby menšího charakteru. [34] => [35] => Znaky architektury: [36] => [37] => # Vertikalismus – v samotné stavbě i v jednotlivých jejích částech. Protažení do výšky a zúžení. Optický dojem odhmotnění a přiblížení k Bohu. [38] => # Lomený oblouk, který prochází vývojem od širokého a méně lomeného až k vysokému ostře zalomenému. Tento oblouk je používán v oknech, portálech a všech zdobných částech stavby, i v uměleckém řemesle. Podle tvaru oblouku lze určit i léta vzniku. [39] => # Vnitřní opěrný systém, který se skládá z klenebních žeber svedených do přípor předsazených před pilíři. Váha stropu je tak převedena do úzkých partií, což umožnilo postupně odlehčit zdi a zaplnit je rozsáhlými okenními plochami. Nejpokročilejším příkladem je soukromá královská kaple [[Sainte-Chapelle|Sainte Chapelle]] v [[Conciergerie]] v Paříži, která bývá nazývána gotickým skleníkem. Klenební žebra v průběhu vývoje gotiky ztratila nosnou funkci a stala se dekorativním prvkem. [40] => # Vnější opěrný systém používaný zejména u gotických katedrál je pomocným činitelem podpírajícím z vnější strany pilíře, které zachycují tlak klenby. Skládá se z opěrných oblouků a opěrných pilířů. [41] => # Mezi nejrozšířenější zdobné prvky patří [[Fiála|fiály]] (drobné věžičky), které zdobily střechu i umělecké řemeslo. Dalším oblíbeným prvkem byly chrliče (fantastické hlavy s otevřenou hubou, které chrlily vodu stékající ze střech), posledním znakem jsou tzv. [[Rozeta (architektura)|rozety]], kruhová zdobená okna. [42] => [43] => První gotické katedrály vznikly ve Francii: ''Notre Dame v Paříži, Notre Dame v Remeši, katedrála v Chartres'' (nejvíce zdobena sochařskými díly, např. v portálu jsou umístěni světci katedrály v Chartres – 6 a 6 apoštolů). [44] => [45] => Pro gotiku každého evropského státu se na první pohled stalo něco charakteristickým. Např. v [[Německo|Německu]] se stavěly stavby z kvalitních cihel a neomítaly se. V Anglii byly stropy vyzdobeny tzv. síťovou klenbou, velmi složitou, ale mnohdy řešenou jen ornamentálně. Italská gotika (''[[Dóžecí palác (Benátky)|Dóžecí palác v Benátkách]]'') je zvláštní především [[ornament]]em na fasádě připomínajícím prvky [[Střední východ|Středního východu]]. Česká gotika dosáhla vynikající světové úrovně, zvláště v oblasti malířské (částečně i sochařské) je ceněna na nejpřednějším místě. [46] => [47] => == Sochařství == [48] => [[Soubor:Chram svateho Morice sousosi.jpg|náhled|Sousoší ''[[Sousoší Olivetské hory|Kristus na hoře Olivetské]]'' z Olomouce z 15. století patří k nejvýznamnějším dílům středoevropské pozdní gotiky]] [49] => [[Soubor:Formella 02, la creazione di eva, andrea pisano.JPG|náhled|vlevo|Andrea Pisano, Stvoření Evy, Campanilla Santa Maria del Fiore, Florencie]] [50] => [[File:Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc.jpg|thumb|Šternberská Madona, Muzeum umění Olomouc]] [51] => První sochařské projevy byly pouhým doplňkem architektury. Zcela v tendenci ideálů gotiky převládala ''[[vertikalita]]'' – v celém těle a zvláště v [[drapérie|drapérii]]. Sochy nestály volně v prostoru, ale jakoby byly přilepeny přímo k architektuře. Stalo se zvykem, že v průčelí chrámů u [[Portál (architektura)|portálů]] se tesaly sochy [[apoštol]]ů po pravé i levé straně (6 a 6). Postupem doby se socha dostává na [[oltář]] i na zeď. [52] => [53] => Vrcholným projevem gotického výtvarného umění byla zpodobení [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Zobrazovala se buď jako [[madona]] s malým [[Ježíš Kristus|Ježíškem]] nebo později jako [[pieta]] – truchlící matka s mrtvým Kristovým tělem, sejmutým z kříže, v klíně (z italského ''pietà'' – lítost). Sochy a obrazy s tímto námětem se vztahovaly ke dvěma významným okamžikům života Ježíše Krista, jeho narození a úmrtí. Pro postavy, které zobrazovalo gotické sochařství a malířství, bylo rovněž typické směřování vzhůru – byly vysoké a štíhlé, mírně prohnuté do tvaru písmene S. Jejich tváře se vyznačovaly novým rysem. Nacházíme v nich výrazy zcela pozemských lidských citů, prosté radosti nebo velkého utrpení. Ztvárnění Ježíše jako nemluvněte odpovídá středověkému chápání dítěte jako malého dospělého člověka. Dalším typickým námětem byl Kristus na kříži ([[krucifix]]) a [[apoštol]]ové se svými atributy. Materiálem byl buď kámen, nebo byly sochy vyřezávány z lipového dřeva často velmi schopnými řezbáři. Socha se potahovala jemným plátnem, které přilehlo, a potom se polychromovala (barvila). Postupně pozorujeme tendenci [[Realismus (umění)|realismu]], pohybu a přibližování se ke všemu, co bylo v umění starších evropských civilizací původně známo. [54] => [55] => Množství gotických soch překonalo věky a v současné době se nacházejí v [[muzeum|muzeích]] a [[Galerie umění|galeriích]]. Zhotovené kopie stojí na reálných místech. ''Andrea Pisano'' vytvořil relief s motivy ze života Ježíše Krista [56] => [57] => [[Soubor:Peter Parler triforium bust.jpg|náhled|[[Petr Parléř]], [[Triforium katedrály svatého Víta|triforium chrámu sv. Víta]]]] [58] => Ve světovém měřítku sehrála zvláštní roli [[Petr Parléř|parléřovská]] stavební huť [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítská]] a zřejmě první sochařský [[autoportrét]] v dějinách umění. [59] => [60] => == Malířství == [61] => Pro gotické malířství je příznačné řešení napětí mezi náboženskými výjevy a všedním životem. Zobrazení posvátného dění se stává přístupnější lidem a přirozenější, objevuje se více postav, realistické zachycení utrpení, scénické vývoje dějů. [62] => [63] => Hlavními náměty nadále zůstávají devoční a oltářní obrazy společně s rozsáhlými cykly legend ze života svatých. Na obrazech se však nově objevují konkrétní přírodní objekty a předměty, zpočátku v roli [[Ikonografie#Atribut|atributů]], později jejich význam roste a dochází k jejich osamostatnění. Vznikají tak první zátiší a rané krajinomalby (např. spojené s tématem Útěku do Egypta apod.). Rovněž na obrazech světců získává krajina postupně dominantní prostor. [64] => [65] => Na obrazech se stále častěji objevují zadavatelé zakázek ([[donátor|donátoři]]), zpočátku v podobě jedné z mnoha postav, postupně získávají v podobě domácích [[Diptych (umění)|diptychů]] dokonce rovnocenný prostor s vybraným světcem či náboženským výjevem. Jedná se zde o předstupeň budoucího rozvoje portrétního malířství. [66] => [67] => Od rané gotiky se rovněž začíná objevovat i jiná než náboženská tematika (viz např. monumentální krajinné panoráma Ambrogia Lorenzettiho pro [[Siena|sienskou]] radnici s tématem Dobrá vláda či velmi známý [[Svatba manželů Arnolfiniových|dvojportrét manželů Arnolfiniových]] [[Jan van Eyck|Jana van Eycka]]). [68] => [69] => Hlavními centry gotického malířství byly na jedné straně severní Itálie ([[Duccio di Buoninsegna]], [[Cimabue]], [[Simone Martini]], [[Giotto di Bondone]], [[Bernardo Daddi]], [[Andrea di Bonaiuto da Firenze]], [[Pietro Lorenzetti|Pietro]] a [[Ambrogio Lorenzetti]], [[Orcagna]], [[Gentile da Fabriano]]), na druhé straně Francie [[Bratři z Limburka]] a dnešní Nizozemí ([[Melchior Broederlam]], [[Hubert van Eyck]] a [[Rogier van der Weyden]]). Jejich následovníci již patří k zakladatelům renesanční malby ([[Jan van Eyck]], [[Hans Memling]], [[Hieronymus Bosch]]). V českých zemích došlo k velkému rozvoji gotické malby ve [[14. století]], kdy tvořili naši nejvýznamnější umělci ([[Mistr Třeboňského oltáře|Mistr třeboňského oltáře]], [[Mistr vyšebrodského oltáře]], [[Mistr Rajhradského oltáře|Mistr Rajhradského (olomouckého) oltáře]], [[Mistr Theodorik]]).{{Citace monografie|příjmení=Toman|jméno=Rolf|titul=Gotika. Architektura, sochařství, malířství|rok=2005|vydavatel=Slovart|místo=Praha}} [70] => [71] => Gotický sloh pronikal od počátku 14. století nejprve do knižní malby, která sloužila jako vzor pro malbu nástěnnou. Nejranějšími památkami gotické knižní malby jsou chorální knihy [[Eliška Rejčka|Alžběty Rejčky]] (kolem 1323) a [[Pasionál abatyše Kunhuty]] (1313–1321). Po zdomácnění gotického slohu ovlivňovala nástěnnou malbu i malba desková. [72] => [73] => * Obrazy deskové se malovaly na dřevěné desky složené z malých přesně opracovaných špalíčků tvrdého dřeva prokládaných a lepených do kříže v několika vrstvách. [74] => * [[Freska|Fresky]] (obrazy malované do vlhké omítky) jsou druhým typem používané výtvarné tvorby. Zde přibývá i světská tematika, která líčí život krále či šlechty a boje. Např. z jedné malby na [[Karlštejn]]ě známe nejpřesnější obraz [[Karel IV.|Karla IV.]], který je bohužel v určitém rozporu se sochou Karla IV. od [[Petr Parléř|Petra Parléře]]. [75] => [76] => == Galerie == [77] => [78] => Soubor:PasionalKunhuty.jpg|Pasionál abatyše Kunhuty [79] => Soubor:26 presbytář v kostele Svatého Mikuláše.jpg|[[Starý Svojanov]] Kostel sv. Mikuláše [80] => Soubor:Vyšebrodský cyklus - Narození Páně, Národní galerie v Praze.jpg|Oltář třeboňský, Zmrtvýchvstání Krista, 132 × 92 cm, Národní galerie v Praze [81] => Soubor:Oltář třeboňský, Zmrtvýchvstání Krista, Národní galerie v Praze.jpg|Oltář třeboňský, Zmrtvýchvstání Krista, 132 × 92 cm, Národní galerie v Praze [82] => Soubor:Gentile da Fabriano 002.jpg|Klanění [[Tři králové|tří králů]] od [[Gentile da Fabriano|Gentila de Fabriana]] [83] => [84] => [85] => == Odkazy == [86] => === Reference === [87] => [88] => [89] => === Literatura === [90] => * Peter Kidson: ''Románské a gotické umění'', Artia, Praha 1973 [91] => * Rolf Toman a kolektiv: ''Gotika – architektura, plastika, malířství'', Slovart, Praha 2005, {{ISBN|80-7209-668-0}} [92] => * Petr Dvořáček: ''Gotika'', Levné knihy KMa, Praha 2005, {{ISBN|80-7309-273-5}} [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Jagellonská gotika]] [96] => * [[Barokní gotika]] [97] => * [[Gotická architektura]] [98] => * [[Novogotika]] [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{Commonscat}} [102] => * {{wikislovník|heslo=gotika}} [103] => * [http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=67 Artmuseum.cz – Gotika] {{Wayback|url=http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=67 |date=20071101005922 }} [104] => * [https://web.archive.org/web/20080428111920/http://www.gothicmed.com/ GOTHICmed A Virtual Museum of Mediterranean Gothic Architecture] [105] => * [http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=32 Vídeňská gotika] {{Wayback|url=http://www.e-stredovek.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=32 |date=20090219080443 }} [106] => [107] => {{posloupnost|co=[[Umělecký sloh]] [108] => |kdy=[[12. století]]-[[16. století]] [109] => | předchůdce =[[románský sloh]] [110] => | nástupce = [[renesance]]}} [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Středověk|Umění}} [113] => [114] => [[Kategorie:Gotika| ]] [115] => [[Kategorie:Umělecké směry]] [116] => [[Kategorie:Středověké umění]] [] => )
good wiki

Gotika

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Francie','apoštol','12. století','Itálie','Gentile da Fabriano','16. století','románský sloh','Německo','Jan van Eyck','Petr Parléř','renesance','umělecký sloh'

Apoštol

Francie

Itálie

Německo

Renesance