Array ( [0] => 14658082 [id] => 14658082 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gravitace [uri] => Gravitace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy. Tento fenomén byl poprvé popsán slavným fyzikem Isaacem Newtonem ve 17. století. Všechna tělesa ve vesmíru jsou ovlivněna gravitací, která určuje jejich pohyb a rozložení. Gravitace je také zodpovědná za tvar a chování naší planety Země, včetně rotace a přílivových jevů. Tento článek na české Wikipedii se zabývá detailním popisem gravitace, jejích principů a jejího vlivu na přírodní děje ve vesmíru. [oai] => Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy. Tento fenomén byl poprvé popsán slavným fyzikem Isaacem Newtonem ve 17. století. Všechna tělesa ve vesmíru jsou ovlivněna gravitací, která určuje jejich pohyb a rozložení. Gravitace je také zodpovědná za tvar a chování naší planety Země, včetně rotace a přílivových jevů. Tento článek na české Wikipedii se zabývá detailním popisem gravitace, jejích principů a jejího vlivu na přírodní děje ve vesmíru. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|druhý=filmu|rozlišovač=film}} [1] => [2] => '''Gravitace''' je [[Fenomén|přírodní jev]], který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají [[hmotnost]] nebo [[Energie|energii]]. '''Gravitační pole''' je prostor kolem objektu, ve kterém se gravitace projevuje. Protože dosah gravitace je teoreticky [[nekonečno|nekonečný]], za hranici gravitačního pole se obvykle považuje místo, kde její působení přestává být měřitelné. Běžně pozorovatelným důsledkem gravitace [[Země]] je [[tíha]] hmotných předmětů. [3] => [4] => V [[Klasická fyzika|klasické fyzice]] je gravitace univerzální [[síla#Pravá a zdánlivá síla|pravá]] '''gravitační [[síla]]''', popsaná [[Newtonův gravitační zákon|Newtonovým gravitačním zákonem]], podle kterého se dvě [[Těleso|tělesa]] vzájemně přitahují úměrně jejich hmotnosti a vzdálenosti, pro kterou platí zákon superpozice (nezávislého skládání gravitačních sil od více objektů). Tento popis je pouze [[Aproximace|aproximativní]] (přibližný), ale mimo velmi vysoké hmotnosti a pro rychlosti malé v porovnání s [[Rychlost světla|rychlostí světla]] je nepřesnost zanedbatelná. Pro svou jednoduchost má stále široké praktické využití. [5] => [6] => V [[Obecná teorie relativity|obecné teorii relativity]] je gravitace přesněji popsaná [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole|Einsteinovými rovnicemi gravitačního pole]] jako projev '''zakřivení [[časoprostor]]u''' hmotou a energií. Na základě postulované ekvivalence gravitace a setrvačného [[zrychlení]] se toto [[Zakřivený prostor|zakřivení]] projevuje stejným způsobem jako silové pole. Z teorie vyplývá, že gravitace ovlivňuje i dráhu [[Světlo|světla]] (s nulovou [[klidová hmotnost|klidovou hmotností]]) a vysvětluje tak například princip [[Gravitační čočka|gravitační čočky]] nebo [[Černá díra|černé díry]]. Dalším důsledkem je zpomalování plynutí [[čas]]u vlivem gravitace ([[dilatace času]]) nebo gravitační [[rudý posuv]]​. [7] => [8] => [[Kvantová fyzika]] dosud nezahrnuje konzistentní teorii [[Kvantová gravitace|kvantové gravitace]]. Zatímco ostatní tři známé [[základní interakce]] [[kvantová teorie pole]] popisuje jako interakce podřízené jisté [[kalibrační invariance|kalibrační symetrii]] a zprostředkované [[Intermediální částice|intermediálními částicemi]], teorie gravitační interakce s hypotetickou intermediální částicí [[graviton]]em se zatím nedaří vytvořit. Gravitace tak zůstává problémem, jak relativistickou a kvantovou teorii spojit do jednoho celku označovaného jako [[teorie všeho]]. [9] => [10] => == Teorie gravitace == [11] => Gravitaci nejlépe popisuje od svého vzniku v roce 1915 [[obecná teorie relativity]] coby [[zakřivený prostor|zakřivení]] [[časoprostor]]u. Pro dostatečně slabá gravitační pole však vystačíme s [[aproximace|aproximací]] [[Newtonův gravitační zákon|Newtonovým gravitačním zákonem]]. Protože obecná teorie relativity neobsahuje jakékoli [[kvantování]], očekává se, že její nástupce – teorie, která sjednotí gravitaci s ostatními [[Základní interakce|silami]] – bude muset mít kvantový charakter.http://astronuklfyzika.cz/GravitaceB-7.htm [12] => [13] => === Newtonův gravitační zákon === [14] => {{Podrobně|Newtonův gravitační zákon}} [15] => [[Soubor:NewtonsLawOfUniversalGravitation.svg|náhled|upright=1.2|vpravo|[[Newtonův gravitační zákon]] graficky]] [16] => Newtonův gravitační zákon je nejstarší vědecká teorie popisující gravitační působení mezi tělesy. [17] => [18] => Každá dvě tělesa, která lze považovat za [[hmotný bod|hmotné body]] nebo [[homogenní těleso|homogenní]] [[koule]] (jak vyplývá z [[Gaussova věta|Gaussovy věty]]), na sebe působí gravitační silou [19] => [20] => :F_{\rm g} = G \frac{m_1 m_2}{r^2} [21] => [22] => kde [23] => [24] => * ''F''g je síla působící mezi dvěma hmotnými tělesy [25] => * ''m''1 je hmotnost prvního tělesa [26] => * ''m''2 je hmotnost druhého tělesa [27] => * ''r'' je vzdálenost mezi tělesy [28] => * ''G'' je [[gravitační konstanta]], která se rovná přibližně: ''G'' = 6,67×10−11 [[newton|N]] [[metr|m]]2 [[kilogram|kg]]−2 (v některých publikacích značená místo ''G'' řeckým písmenem ''ϰ'') [29] => [30] => Newtonova teorie vycházela nejen z Newtonových pozorování, ale také ze znalosti [[Keplerovy zákony|Keplerových zákonů]]. [31] => [32] => ==== Vlastnosti pole ==== [33] => Schopnost gravitačního působení lze v Newtonově gravitační teorii určovat nejen gravitační silou. [34] => * [[Intenzita gravitačního pole]] – gravitační síla, působící na těleso jednotkové [[hmotnost]]i [35] => * [[Gravitační zrychlení]] – [[zrychlení]], které tělesům uděluje gravitační síla [36] => [37] => Pokud se [[těleso]] nachází v gravitačním poli jiného tělesa, pak mu [[klasická mechanika]] přiřazuje určitou [[potenciální energie|potenciální energii]], která se označuje jako [[gravitační potenciální energie]]. [38] => [39] => === Obecná teorie relativity === [40] => {{viz též|Obecná teorie relativity}} [41] => [[Soubor:Elevator gravity.svg|náhled|Ekvivalence zrychlení a gravitace: míček ve zrychlující raketě setrvačností padá stejně jako tíhou na povrchu Země]] [42] => V [[obecná teorie relativity|obecné teorii relativity]] (OTR) je gravitace vysvětlena zakřivením [[časoprostor]]u. Toto zakřivení vzniká přítomností hmoty a energie a projevuje se např. tím, že součet úhlů v trojúhelníku nemusí být 180°, nebo tím, že lokálně nejrovnější čáry – [[geodetika|geodetiky]] nejsou na rozdíl od přímek vždy „rovné“. Pohyb těles v gravitačním poli probíhá po geodetikách tak, že jejich sklon k časové ose udává rychlost tělesa. Geodetiky bývají často v populární literatuře označovány za nejkratší spojnice, což však není pravda vždy. Pro slabá gravitační pole dává OTR stejné předpovědi jako [[Newtonova teorie gravitace]]. [43] => [44] => Představa zakřiveného prostoru často vzbuzuje dojem, že křivý prostor je vložen do vícerozměrného rovného prostoru. Matematický popis OTR však takové vložení nepotřebuje. Vlastnosti [[časoprostor]]u jsou určeny tak, že je v každém jeho bodě definován [[metrický tenzor]] a takto vymezeno tzv. '''metrické pole'''. [45] => Metrický tenzor je soubor deseti [[bezrozměrná veličina|bezrozměrných]] [[geometrie|geometrických]] [[fyzikální veličina|veličin]], který určují [[Metrický tenzor|metriku]] v daném prostoru, tzn. způsob, jakým se v dané části prostoru počítají zobecněné vzdálenosti – [[časoprostorový interval|intervaly]] – mezi body časoprostoru – [[časoprostorová událost|událostmi]]. Studiem [[metrický prostor|metrických prostorů]] se zabývá [[diferenciální geometrie]], která umožňuje charakterizovat [[zakřivený prostor|zakřivení]] daného prostoru pomocí změn metrického tenzoru. [46] => [47] => [[Albert Einstein|Einsteinovi]] se na základě předpokladu o rovnosti [[setrvačná hmotnost|setrvačné]] a [[gravitační hmotnost]]i podařilo spojit zakřivení prostoročasu s přítomností [[energie]] (a také [[hmota|hmoty]]) pomocí [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole|Einsteinových rovnic]] (ER). [48] => Řešením Einsteinových rovnic se získají metrické tenzory v jednotlivých bodech, čímž je určeno zakřivení časoprostoru. [49] => [50] => Z OTR plynou některé kvalitativně nové jevy. Jedním z nich je existence šíření změn gravitačního pole – [[Gravitační vlny|gravitačních vln]], které se pohybují [[rychlost světla|rychlostí světla]]. Gravitační vlny vyzařuje například dvojice těles, které se navzájem obíhají. Existují minimálně dva přístroje na jejich odhalení, americké [[LIGO]] a italské [[VIRGO]]. Oběma už se podařilo gravitační vlny zachytit.{{Citace elektronického periodika|příjmení = Carpineti|jméno = Alfredo|titul = Gravitational Waves Have Been Detected For The First Time|periodikum = IFLScience|vydavatel = |url = http://www.iflscience.com/space/gravitational-waves-observed-first-time|datum vydání = 2016-02-11|datum přístupu = 2016-02-11|url archivu = https://web.archive.org/web/20160213070705/http://www.iflscience.com/space/gravitational-waves-observed-first-time|datum archivace = 2016-02-13|nedostupné = ano}} [51] => {{Citace elektronického periodika [52] => | příjmení = Lázňovský [53] => | jméno = Matouš [54] => | titul = Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny [55] => | periodikum = Technet.cz [56] => | datum_vydání = 2016-02-11 [57] => | datum_přístupu = 2016-02-12 [58] => | url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla [59] => }}{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = Wagner [61] => | jméno = Vladimír [62] => | titul = Další kolize černých děr zaznamenaná pomocí gravitačních vln [63] => | periodikum = OSEL.cz [64] => | rok vydání = 2017 [65] => | měsíc vydání = září [66] => | den vydání = 28 [67] => | url = http://www.osel.cz/9572-dalsi-kolize-cernych-der-zaznamenana-pomoci-gravitacnich-vln.html [68] => | issn = 1214-6307 [69] => }}{{Citace elektronického periodika [70] => | příjmení = Wagner [71] => | jméno = Vladimír [72] => | titul = První detekce gravitačních vln ze splynutí neutronových hvězd [73] => | periodikum = OSEL.cz [74] => | rok vydání = 2017 [75] => | měsíc vydání = říjen [76] => | den vydání = 16 [77] => | url = http://www.osel.cz/9599-prvni-detekce-gravitacnich-vln-ze-splynuti-neutronovych-hvezd.html [78] => | issn = 1214-6307 [79] => }} Projevy vyzařování gravitačních vln jsou také měřeny v [[dvojhvězda|binárních]] [[hvězda|hvězdných]] systémech. Nejznámější [[vesmírná laboratoř|vesmírnou laboratoří]] je podvojný [[Pulsar|pulzar]] PSR 1913+16, ve kterém se naměřilo zkracování [[oběžná doba|oběžné doby]] o 7,6×10−5 [[sekunda|s]] za [[rok]], což velmi přesně odpovídá předpovědi OTR. [80] => [81] => Dalším zcela novým jevem je existence [[horizont událostí|horizontů událostí]], tedy ploch, které lze překročit jen v jednom směru a neexistuje žádný dosud známý fyzikální mechanismus, který by umožňoval získávat informace z jejich druhé strany. To zahrnuje existenci [[černá díra|černých děr]] a kosmologických horizontů událostí. [82] => [83] => Obecná teorie relativity také předpovídá zakřivování drah [[světelný paprsek|paprsků]] [[světlo|světla]], což vede ke vzniku [[gravitační čočka|gravitačních čoček]]. Ty jsou dnes dobře známým jevem projevujícím se jak na měřítkách jednotlivých hvězd, tak na měřítkách [[kupa galaxií|kup]] a [[nadkupa galaxií|nadkup]] galaxií. Využívají se při mnoha pozorováních, mj. např. k detekci přítomnosti [[temná hmota|temné hmoty]]. [84] => [85] => Pro slabá gravitační pole přechází OTR k předpovědím shodným s Newtonovou teorií gravitace. Jednou z nejznámějších oprav k Newtonově teorii je stáčení [[Perihélium|perihelia]] drah [[planeta|planet]], což byl jeden z nevysvětlených jevů, jehož objasnění je jedním z významných úspěchů OTR. Stáčení je nejvíce patrné u planet blíže k centrálnímu tělesu, proto je ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] nejlépe pozorovatelné [[Stáčení perihelia Merkuru|stáčení dráhy Merkuru]]. [86] => [87] => === Polní teorie gravitace === [88] => Geometrickou interpretaci gravitačního působení lze převést do polní formy v plochém časoprostoru. Mezi její zastánce patřil například [[Richard Feynman]][http://xxx.lanl.gov/pdf/astro-ph/0006423v1.pdf Reflections on Gravity]{{Citace elektronického periodika [89] => | příjmení1 = Álvarez [90] => | jméno1 = Juan Ramón González [91] => | titul = General Relativity as Geometrical Approximation to a Field Theory of Gravity [92] => | datum_vydání = 2012-03-10 [93] => | url = https://vixra.org/pdf/1203.0042v1.pdf [94] => | jazyk = anglicky [95] => }}. V měřitelných předpovědích u slabých polí je obecné teorii relativity ekvivalentní{{Citace elektronického periodika [96] => | příjmení1 = Baryshev [97] => | jméno1 = Yurij V. [98] => | titul = Field Theory of Gravitation: Desire and Reality [99] => | periodikum = arXiv:gr-qc/9912003 [100] => | datum_vydání = 1999-12-01 [101] => | url = https://arxiv.org/pdf/gr-qc/9912003v1.pdf [102] => | jazyk = anglicky [103] => }} a u silných polí neobsahuje singularity. [104] => [105] => === Kvantová teorie pole === [106] => {{viz též|Kvantová teorie pole|Kvantová gravitace}} [107] => [[Kvantová teorie pole]] (KTP) nezahrnuje gravitaci, protože se to zatím nikomu nepodařilo, ačkoli se o to fyzikové snaží již desítky let. Gravitace je od ostatních přírodních sil natolik odlišná, že je neslučitelná se současnou KTP. Nicméně se běžně za [[výměnná částice|výměnnou částici]] považuje zatím neobjevený [[graviton]] se [[spin]]em 2. [108] => [109] => Gravitace mezi hmotnými objekty je působení přitažlivé. Je to prokázáno pro částice běžné hmoty a pro silové pole elektromagnetické (např. zakřivování paprsků světla) a silné interakce (odpovědné např. za významnou část hmotnosti [[hadron]]ů), teoretické úvahy opodstatňují postulovanou univerzálnost přitažlivosti i pro ostatní druhy látky a polí.{{#tag:ref|Teorie sice připouští i možnost, že částice s antičásticí se mohou vzájemně gravitačně odpuzovat, zahrne-li se do teorie princip [[CPT symetrie]], vzhledem k zanedbatelnému výskytu antihmoty a slabosti gravitační interakce nejsou případné důsledky pozorovatelné; experimentální vyloučení by měly poskytnout experimenty AEGIS, ALPHA-g a GBAR, prováděné v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN).[https://home.cern/science/experiments/aegis CERN: AEgIS]Iva Raynova: ''Raising the (G)bar for antimatter exploration''. CERN, 17. březen 2017. [https://home.cern/news/news/physics/raising-gbar-antimatter-exploration Dostupné online] (anglicky)Ana Lopes: New antimatter gravity experiments begin at CERN. CERN, 2. listopad 2018. [https://home.cern/news/news/experiments/new-antimatter-gravity-experiments-begin-cern Dostupné online] (anglicky)|group="pozn."}} [110] => [111] => === S-Teorie gravitace === [112] => Podle této teorie vychází gravitace z materializace informace. Gravitační impuls je genrován vždy, když dojde ke kolapsu vlnové funkce a částice se zhmotní na určitém místě (sptexelu - pixelu v časoprostoru). Tento sptexel je následně z časoprostoru odebrán a okolní prostor se zakřiví tak, aby prázdné místo zaplnil. Zaplnění/zakřivení se pak kaskádovitě šíří dále rychlostí světla. [113] => [114] => === Strunová teorie === [115] => {{viz též|Teorie superstrun}} [116] => V [[teorie superstrun|teorii strun]] je graviton jen jedním konkrétním druhem vibrace [[struna|struny]]. Gravitační pole je potom spojeno se zakřivením [[časoprostor]]u pomocí ztotožnění struktury časoprostoru s obrovským množstvím podobně (koherentně) vibrujících strun. Časoprostor se tedy dá představit jako tkanina zhotovená ze strun. Gravitace je pak totožná se zakřivením této tkaniny. [117] => [118] => == Významné druhy gravitačního pole == [119] => [120] => === Homogenní gravitační pole === [121] => [[homogenní pole|Homogenní]] gravitační pole je způsob zjednodušeného matematického popisu gravitačního pole, při kterém je gravitační síla ve všech místech pole ''stejná'' (velikost i směr). Homogenní gravitační pole je vhodným přiblížením tehdy, pokud se v oblastech pole, v nichž sledované děje probíhají, příliš nemění velikost ani směr intenzity gravitačního pole (tedy např. gravitační pole Země uvnitř jedné místnosti o rozměrech v řádu jednotek metrů). [122] => [123] => Homogenní gravitační pole je tedy vhodné k popisu pohybů v blízkosti povrchu velkých vesmírných těles, tj. jsou-li [[trajektorie]] sledovaných těles malé ve srovnání s jejich velikostí. Potenciální energii tělesa, jež se nachází v homogenním gravitačním poli, lze vypočítat: [124] => [125] => :E_P = m g h, [126] => [127] => kde ''m'' značí hmotnost tělesa pohybujícího se v gravitačním poli, ''g'' je [[intenzita gravitačního pole]] (tedy [[zrychlení]] polem působené) a ''h'' je výška měřená ve směru působení gravitačního pole. [128] => [129] => U rotujících vesmírných těles, popisujeme-li děje v soustavě spojené s daným místem na jejich povrchu (např. [[Vrh šikmý|šikmý vrh]]), je vhodnějším přiblížením [[gravitace#Tíhové pole|tíhové pole]], zohledňující i [[odstředivá síla|setrvačné odstředivé síly]]. [130] => [131] => === Radiální (centrální) gravitační pole === [132] => [[centrální pole|Radiální (centrální)]] gravitační pole je druh gravitačního pole, při kterém směr gravitační síly ve všech místech pole míří stále do ''jednoho bodu'' – ''středu'', přičemž všechny body nacházející se na [[Sféra (matematika)|kulové ploše]], která má střed v [[těžiště|těžišti]] tělesa, mají [[intenzita gravitačního pole|intenzitu gravitačního pole]] o stejné velikosti. [133] => [134] => Centrální gravitační pole je idealizovaný případ, který se teoreticky vyskytuje pouze u osamělých (tedy velmi vzdálených od jiných zdrojů gravitace) [[hmotný bod|hmotných bodů]], těles s kulovou symetrií a nerotujících [[černá díra|černých děr]]. V praxi jakékoliv nesymetrické rozložení [[hmota|hmot]] může vyvolávat jemné směrové odchylky. Obvykle je to ale velmi dobrá [[aproximace]] gravitačního pole např. kolem [[Planeta|planet]], [[Slunce]], [[hvězda|hvězd]] a jiných přibližně kulových těles ve větších [[vzdálenost]]ech od nich. [135] => [136] => [[Aproximace]] gravitačního pole pomocí radiálního pole je vhodná v případech, kdy [[trajektorie]] pohybu je velká a dostatečně vzdálená od zdroje gravitačního pole. [137] => [138] => Působení sféricky symetrického tělesa lze ekvivalentně nahradit ve výpočtech podle Newtonových zákonů hmotným bodem, umístěným v jeho středu. [139] => [140] => V radiálním gravitačním poli (můžeme-li zanedbat [[teorie relativity|relativistické jevy]]) se tělesa [[Mechanický pohyb|pohybují]] po [[kuželosečka|kuželosečkách]] podle [[Keplerovy zákony|Keplerových zákonů]]. [141] => [142] => === Gravitační pole planet === [143] => Z přesného mapování pohybu [[planetární sonda|sond]] na [[oběžná dráha|oběžné dráze]] kolem [[planeta|planety]] pomocí měření [[Dopplerův jev|dopplerovského posunu]] [[frekvence]] signálu vysílaného sondou lze určit lokální změny v gravitačním poli planety, které souvisejí s nerovnoměrným rozdělením hmoty na planetě (v [[topografie|topografii]], podpovrchových strukturách v [[planetární kůra|kůře]], anomáliích v [[planetární plášť|plášti]] či přímo spojenými s [[planetární jádro|jádrem]] planety). Pozorovatelnost signálu libovolné struktury roste s její velikostí a klesá s hloubkou pod povrchem planety (podobně jako u tzv. [[skin efekt]]u). Ze zaznamenaných lokálních variací v radiálním [[gravitační zrychlení|gravitačním zrychlením]] lze zpětně usuzovat na vnitřní strukturu planety: [144] => * u [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Měsíc]]e se za předpokladu dané průměrné mocnosti [[planetární kůra|kůry]] daří namodelovat její globální strukturu [145] => * u [[Země]] a [[Venuše (planeta)|Venuše]] lze z dlouhovlnné charakteristiky gravitačního pole odhadnout parametry [[planetární plášť|pláště]] [146] => * v budoucnosti bude zřejmě možná u [[Merkur (planeta)|Merkuru]] dokonce přímá analýza rozhraní mezi [[planetární plášť|pláštěm]] a [[planetární jádro|jádrem]], díky faktu, že [[poloměr]] jádra Merkuru je asi celých 0,8 poloměru planety [147] => Obecně jsou nejvýraznějšími komponentami planetárních gravitačních polí signály velkých [[Sopka|sopek]] (např. [[Olympus Mons]] na Marsu), [[rift]]ových systémů ([[Valles Marineris]] tamtéž), [[impaktní kráter|impaktních pánví]] (nejvíce tzv. [[mascon]]y), ale také globální rotační [[zploštění]] planety. [148] => [149] => Znalost přesného tvaru gravitačního pole dané planety (především pak [[Země]]) má především [[technika|technický]] význam. [150] => [151] => * Zajímavostí gravitačního pole Země je to, že tíhové zrychlení roste s hloubkou i několik kilometrů pod jejím povrchem. Je to způsobeno tím, že povrchové vrstvy mají nižší hustotu než jádro. To měřením zjistil [[George Biddell Airy]] už v 1. polovině 19. století. Pokud by byla Země homogenní koulí, tíhové zrychlení by lineárně klesalo s hloubkou. [152] => [153] => == Pohyb v gravitačním poli == [154] => {{viz též|Pohyb v centrálním gravitačním poli}} [155] => Homogenní gravitační pole je speciálním případem centrálního (radiálního) gravitačního pole. [156] => [157] => Důležitým pohybem v homogenním gravitačním poli je tzv. '''[[Vrh šikmý|šikmý vrh]]'''. Jeho speciálními případy jsou [158] => * [[Volný pád]] [159] => * [[Vrh svislý]] [160] => * [[Vrh vodorovný]] [161] => Důležitými charakteristikami šikmého vrhu jsou počáteční [[rychlost]] a [[elevační úhel]]. [162] => [163] => == Tíhové pole == [164] => '''Tíhové pole''' je [[fyzikální pole|pole]], které působí v okolí [[Otáčení|rotujícího]] hmotného tělesa ve vztažné soustavě spojené s daným bodem tohoto tělesa. Toto pole je v každém bodě určeno tzv. [[Newtonův gravitační zákon#Tíhová síla a tíha|tíhovou silou]], která je [[vektor#Sčítání vektorů|vektorovým součtem]] gravitační a [[odstředivá síla|odstředivé síly]]. [165] => [166] => Na tělesa pohybující se po povrchu [[Země]] působí [167] => * [[Newtonův gravitační zákon|gravitační síla]] – [[Síla#Pravá a zdánlivá síla|pravá síla]], směřuje do středu Země a její velikost závisí na hmotnosti Země a tělesa [168] => * [[odstředivá síla]] – [[Síla#Pravá a zdánlivá síla|setrvačná síla]], směřuje od [[otáčení#osa otáčení|osy otáčení]] a její velikost je závislá na [[úhlová rychlost|rychlosti]] rotace [169] => [170] => Výsledná tíhová síla \boldsymbol{F}_\mathrm{G} je určena jako [[síla#Skládání sil|výslednice]] gravitační síly \boldsymbol{F}_\mathrm{g} a odstředivé síly \boldsymbol{F}_\mathrm{o}, tzn. [171] => :\boldsymbol{F}_\mathrm{G} = \boldsymbol{F}_\mathrm{g} + \boldsymbol{F}_\mathrm{o} [172] => [173] => Výsledná tíhová síla obecně nesměřuje do středu Země. Vzhledem k tomu, že [[úhel]] mezi gravitační a odstředivou silou závisí na [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířce]], závisí na ní také tíhová síla (a to jak její velikost, tak i její směr). [174] => [175] => ''[[Tíhové zrychlení]]'' je zrychlení, které tělesům uděluje tíhová síla. Tíhová síla (a tedy i tíhové zrychlení) nám určují svislý směr, např. závaží zavěšené na provázku se ustálí právě ve směru působení tíhové síly. [176] => [177] => Tíhové zrychlení je závislé na [[zeměpisná šířka|zeměpisné šířce]] a [[nadmořská výška|nadmořské výšce]]. V naší zeměpisné šířce je hodnota tíhového zrychlení ''g'' = 9,81 [[metr|m]] [[sekunda|s]]−2. [178] => [179] => Pokud je [[trajektorie]] pohybu tělesa dostatečně malá a lze zanedbat změny [[vektor]]u tíhového zrychlení v dané oblasti (a to jak rozdíly ve velikosti tak i směru), pak lze pracovat s ''homogenním tíhovým polem''. Postup je stejný jako v případě homogenního gravitačního pole. [180] => [181] => Tělesa, která se nachází v tíhovém poli, získávají [[potenciální energie|potenciální energii]]. [182] => [183] => [[Síla]], kterou působí těleso na podložku či závěs v tíhovém poli, se označuje jako ''[[tíha]]''. ''[[Měrná tíha]]'' je tíha [[látka|látky]] o jednotkovém [[objem]]u. [184] => [185] => == Odkazy == [186] => === Poznámky === [187] => [188] => [189] => === Reference === [190] => [191] => [192] => === Literatura === [193] => * GREENE, Brian. ''Elegantní vesmír''. Přel. Luboš Motl. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2001. 398 s. Edice Kolumbus; sv. 156. {{ISBN|80-204-0882-7}}. [194] => [195] => === Související články === [196] => * [[Gravitační manévr]] [197] => * [[Gravitační vlny]] [198] => * [[Keplerovy zákony]] [199] => * [[Kosmická rychlost]] [200] => * [[Mechanika]] [201] => * [[Newtonův gravitační zákon]] [202] => * [[Obecná teorie relativity]] [203] => * [[M-teorie]] [204] => *[[Působení na dálku]] [205] => [206] => === Externí odkazy === [207] => * {{Commonscat|Gravitation}} [208] => * {{Wikislovník|heslo=gravitace}} [209] => * [http://www.nowykurier.com/toys/gravity/gravity.html Simulátor gravitace] {{Wayback|url=http://www.nowykurier.com/toys/gravity/gravity.html |date=20130112203919 }} (Flash) [210] => * [http://aldebaran.cz/astrofyzika Astrofyzika na Aldebaranu] [211] => {{Autoritní data}} [212] => [213] => [[Kategorie:Gravitace| ]] [214] => [[Kategorie:Nebeská mechanika]] [] => )
good wiki

Gravitace

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'časoprostor','Newtonův gravitační zákon','Země','planetární plášť','odstředivá síla','zrychlení','trajektorie','Keplerovy zákony','Aproximace','aproximace','planeta','planetární jádro'

Aproximace

Časoprostor

Planeta

Trajektorie

Země

Zrychlení

Zrychlení je fyzikální veličina, která vyjadřuje změnu rychlosti tělesa za určité časové období.