Array ( [0] => 15492023 [id] => 15492023 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Haifa [uri] => Haifa [3] => PikiWiki_Israel_76755_haifa_lights_in_the_evening_(cropped).jpg [img] => PikiWiki_Israel_76755_haifa_lights_in_the_evening_(cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Haifa je třetí největší město v Izraeli, které se nachází na severním pobřeží země. Město se pyšní nádhernou polohou na pobřeží Středozemního moře a přístupem k překrásným plážím, jež lákají místní obyvatele i turisty. Haifa je známá svou rozmanitou kulturou a jedinečnou atmosférou, která kombinuje moderní prvky s historickými tradicemi. Jedním z nejvýznamnějších symbolů Haify je Bahá’í zahrady, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tyto rozsáhlé, terasovité zahrady, které se táhnou na svahu hory Karmel, nabízejí překrásné výhledy a jsou příkladem harmonického soužití přírody a architektury. Kromě toho je Haifa známá svými technologickými a vědeckými institucemi, které přispívají k inovačním a výzkumným iniciativám. Město je domovem různorodé populace a jeho multikulturní prostředí je jednou z jeho největších předností. Haifa se vyznačuje smíšeným obyvatelstvem, které zahrnuje židy, araby a další etnické skupiny, což přispívá k pestré paletě tradiční gastronomie, festivalů a společenských akcí. Místní trhy a restaurace nabízejí bohaté pokrmy a speciality, které oslavují místní chutě a tradice. V posledních letech se Haifa proměnila v živé centrum umění a kultury, kde se koná řada kulturních a hudebních festivalů. Město se pyšní muzea, galeriemi a divadly, která poskytují prostor pro vyjádření místních umělců a kreativních myslitelů. Haifa se tedy neustále vyvíjí a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům bohaté možnosti pro zábavu a vzdělávání. Díky své jedinečné kombinaci přírodních krás, kulturní rozmanitosti a inovativních přístupů se Haifa stává inspirativním místem pro život a objevování. Je to město, které si oblíbíte pro jeho přátelskou atmosféru a otevřenost, a které nabízí spoustu příležitostí pro osobní i profesionální růst. [oai_cs_optimisticky] => Haifa je třetí největší město v Izraeli, které se nachází na severním pobřeží země. Město se pyšní nádhernou polohou na pobřeží Středozemního moře a přístupem k překrásným plážím, jež lákají místní obyvatele i turisty. Haifa je známá svou rozmanitou kulturou a jedinečnou atmosférou, která kombinuje moderní prvky s historickými tradicemi. Jedním z nejvýznamnějších symbolů Haify je Bahá’í zahrady, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tyto rozsáhlé, terasovité zahrady, které se táhnou na svahu hory Karmel, nabízejí překrásné výhledy a jsou příkladem harmonického soužití přírody a architektury. Kromě toho je Haifa známá svými technologickými a vědeckými institucemi, které přispívají k inovačním a výzkumným iniciativám. Město je domovem různorodé populace a jeho multikulturní prostředí je jednou z jeho největších předností. Haifa se vyznačuje smíšeným obyvatelstvem, které zahrnuje židy, araby a další etnické skupiny, což přispívá k pestré paletě tradiční gastronomie, festivalů a společenských akcí. Místní trhy a restaurace nabízejí bohaté pokrmy a speciality, které oslavují místní chutě a tradice. V posledních letech se Haifa proměnila v živé centrum umění a kultury, kde se koná řada kulturních a hudebních festivalů. Město se pyšní muzea, galeriemi a divadly, která poskytují prostor pro vyjádření místních umělců a kreativních myslitelů. Haifa se tedy neustále vyvíjí a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům bohaté možnosti pro zábavu a vzdělávání. Díky své jedinečné kombinaci přírodních krás, kulturní rozmanitosti a inovativních přístupů se Haifa stává inspirativním místem pro život a objevování. Je to město, které si oblíbíte pro jeho přátelskou atmosféru a otevřenost, a které nabízí spoustu příležitostí pro osobní i profesionální růst. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Haifa [2] => | originální jméno = חיפה [3] => | obrázek = Pic haifa.png [4] => | popisek = '''Od shora dolů, zleva doprava:''' noční pohled na Haifu z [[Karmel (pohoří)|pohoří Karmel]], [[Světové centrum Bahá’í]], letecký pohled na [[Haifská univerzita|Haifskou univerzitu]], mešita, [[Karmelit]], [[Izraelské národní muzeum vědy, technologií a vesmíru]], denní pohled na Haifu z [[Karmel (pohoří)|pohoří Karmel]] [5] => | vlajka = Haifa flag.svg [6] => | znak = Haifa coa.svg [7] => | kontinent = Asie [8] => | zeměpisná šířka = 32.8155556 [9] => | zeměpisná délka = 34.9891667 [10] => | stát = Izrael [11] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Izraele|distrikt]] [12] => | název vyššího celku = [[Haifský distrikt|Haifský]] [13] => | loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Haifa |position=left |width=150 |lat=32.81 |long=34.98 |float=center |caption=}} [14] => | rozloha = 63,6 [15] => | rozloha reference = {{Citace elektronické monografie [16] => | vydavatel = [[Izraelské obranné síly]] [17] => | titul = העיר ערוכה לפקודתם [18] => | url = http://dover.idf.il/IDF/News_Channels/bamahana/08/36/03.htm [19] => | datum přístupu = 2009-2-6 [20] => | jazyk = hebrejsky [21] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081022055056/http://dover.idf.il/IDF/News_Channels/bamahana/08/36/03.htm [22] => | datum archivace = 2008-10-22 [23] => | nedostupné = ano [24] => }} [25] => | počet obyvatel = 281100 [26] => | obyvatelé aktuální k = 2017{{Citace elektronické monografie [27] => | vydavatel = Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2018 [28] => | titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [29] => | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2018 [30] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [31] => | datum přístupu = 2018-09-22 [32] => }} [33] => | hustota zalidnění = 4354,1 (r. 2017) [34] => | telefonní předvolba = +972 4 [35] => | psč = 310 96 [36] => | starosta = [[Jona Jahav]] [37] => | web = http://www.haifa.muni.il [38] => }} [39] => '''Haifa''' ({{Vjazyce|he}} חֵיפָה {{Audio|Haifa.ogg|''Chejfa''}}, {{Vjazyce|ar}} حيفا {{Audio|ArHaifa.ogg|''Hajfa''}}) je největší severoizraelské město, hlavní město [[Haifský distrikt|Haifského distriktu]] a třetí největší město v [[Izrael]]i s celkovou populací 281 100 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [40] => | vydavatel = Židovská agentura [41] => | titul = Haifa [42] => | url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Aliyah/About+Israel/Cities/Haifa+9.htm [43] => | datum přístupu = 2009-01-18 [44] => | jazyk = anglicky [45] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070926234156/http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Aliyah/About%2BIsrael/Cities/Haifa%2B9.htm [46] => | datum archivace = 2007-09-26 [47] => | nedostupné = ano [48] => }} Město leží na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské pobřežní planině]], při [[Haifský záliv|Haifském zálivu]] na celkové ploše 63,7 km². Nachází se 90 kilometrů severně od [[Tel Aviv]]u a je hlavním regionálním centrem severního Izraele. Má smíšenou [[Židé|židovskou]] a [[izraelští Arabové|arabskou]] populaci. Je domovem [[Světové centrum Bahá’í|Světového centra Bahá'í]], které je zapsáno na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] pod položkou „[[Bahá'istické svatyně v Haifě a západní Galileji]]“.{{Citace elektronické monografie [49] => | vydavatel = [[UNESCO]] [50] => | titul = Tři nová místa zapsaná na seznam památek UNESCO [51] => | url = http://whc.unesco.org/en/news/452 [52] => | jazyk = anglicky [53] => | datum přístupu = 2009-01-18 [54] => }} [55] => [56] => Haifa je hlavním a největším izraelským přístavem{{Citace monografie [57] => | příjmení = Paulík [58] => | jméno = Ivo [59] => | titul = Izrael [60] => | vydavatel = Freytag & Berndt [61] => | místo = Praha [62] => | rok = 2006 [63] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [64] => | strany = 105 [65] => }} [Dále jen: PAULÍK, Ivo. ''Izrael.''] a centrem izraelského průmyslu a technologií.{{Citace monografie [66] => | příjmení = Čeřovský [67] => | jméno = Jan a kolektiv [68] => | titul = Izrael a palestinská území [69] => | vydavatel = Olympia [70] => | místo = Praha [71] => | rok = 1999 [72] => | isbn = 80-7033-541-6 [73] => | strany = 106–107 [74] => }} Nachází se zde množství [[hi-tech]] parků, mezi nimiž je i největší a nejstarší park v zemi ([[průmyslová zóna Matam]]).{{Citace elektronické monografie [75] => | vydavatel = Gav-Yam.co.il [76] => | titul = Metam Park - Haifa [77] => | url = http://www.gav-yam.co.il/GavYam/site/gavyam/eng/items/popup.asp?fid=285&NP=361 [78] => | jazyk = anglicky [79] => | datum přístupu = 2009-01-18 [80] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415132457/http://www.gav-yam.co.il/GavYam/site/gavyam/eng/items/popup.asp?fid=285&NP=361 [81] => | datum archivace = 2008-04-15 [82] => | nedostupné = ano [83] => }} Dále je zde průmyslový přístav a [[ropná rafinerie]]. Dříve bylo město koncovou stanicí [[ropovod]]u z [[Irák]]u.{{Citace elektronické monografie [84] => | vydavatel = [[Ha'arec]] [85] => | titul = U.S. Checking Possibility of Pumping Oil from Northern Iraq to Haifa, via Jordan [86] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=332835&contrassID=2&subContrassID=1&sbSubContrassID=0&listSrc=Y [87] => | jazyk = anglicky [88] => | datum přístupu = 2009-01-18 [89] => }} V Haifě se rovněž nachází dvě uznávané akademické instituce: [[Technion – Izraelský technologický institut|Technion]] a [[Haifská univerzita]]. [90] => [91] => Vznik Haify, která byla vystavěna při úpatí [[Karmel (pohoří)|hory Karmel]], se datuje do [[Bible|biblických]] dob. Nejstarší známé osídlení v sousedství bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam založené v [[doba bronzová|pozdní době bronzové]] (14. století př. n. l.). Ve [[3. století|3. století n. l.]] byla Haifa známá jako centrum výroby textilních barviv. Po následující století bylo město pod nadvládou [[Byzantská říše|Byzantinců]], [[Arabové|Arabů]], [[Křížové výpravy|křižáků]], [[Osmanská říše|Osmanů]], [[Dynastie Muhammada Alího|Egypťanů]] a [[Britský mandát Palestina|Britů]]. Od [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|založení Státu Izrael]] v roce 1948 je město spravováno haifským magistrátem. [92] => [93] => == Etymologie == [94] => Původ jména Haifa není jasný. Podle historika Alexe Carmela může pocházet z [[Hebrejština|hebrejského]] slovesa חפה (''chafa'' – skrýt, zakrývat), ve smyslu, že se Haifa skrývá za [[Karmel (pohoří)|Karmelem]].{{Citace monografie [95] => | příjmení = Carmel [96] => | jméno = Alex [97] => | titul = The History of Haifa Under Turkish Rule [98] => | vydavatel = Pardes [99] => | místo = Haifa [100] => | rok = 2002 [101] => | isbn = 965-7171-05-9 [102] => | strany = 14 [103] => | jazyk = anglicky [104] => }} Další možný výklad názvu je odvozenina z [[Arabština|arabského]] slova حفَّ (''chafa''), což znamená „pláž“ nebo slovo حيفة (''chajfa''), mající význam „předměstí“ či „část města.“ Jindy je název Haify spojován s hebrejským slovem חוף (''chof'' – pláž) nebo חוף יפה (''chof jafe'' – krásná pláž). Někteří [[křesťanství|křesťanští]] poutníci věří, že je město pojmenováno po [[jeruzalém]]skému veleknězi z [[Ježíš Kristus|Ježíšových]] dob Kaifášovi nebo po [[Petr (apoštol)|sv. Petru]], jehož jméno je v [[aramejština|aramejštině]] כפא (''Kefa''). [105] => [106] => == Dějiny == [107] => [108] => === Starověké osídlení === [109] => [[Soubor:Prophet-Elias-Grk-ikon.png|náhled|Pravoslavná ikona proroka [[Elijáš]]e]] [110] => První osídlení v oblasti dnešní Haify, kterým bylo malé přístavní město Tel Abu Hawam, pochází již z [[doba bronzová|pozdní doby bronzové]] ([[14. století př. n. l.|14. století př. n. l.]]). Řecký geograf [[Skylaks z Kariandy]] jej popsal, jako místo „mezi zálivem a [[Zeus|Diovým]] útesem“ (pravděpodobně narážka na Karmel). Během období [[helénismus|helénismu]] se zdejší starý přístav přesunul kvůli zanášení pískem jižně, do místa dnešní čtvrti [[Bat Galim]].{{Citace monografie [111] => | titul = Encyclopedia Judaica [112] => | vydavatel = Keter Publishing [113] => | místo = Jeruzalém [114] => | rok = 1972 [115] => | kapitola = Haifa [116] => | svazek = 7 [117] => | strany = 1134–1139 [118] => | jazyk = [119] => }} V [[Talmud]]u je Haifa zmíněna až zhruba ve 3. století n. l., jako malá rybářská osada a domov rabiho Avdimose a dalších židovských učenců.{{Citace elektronické monografie [120] => | vydavatel = Qadash Kinahnu [121] => | titul = The History and Culture of the Canaanites and Phoenicians [122] => | url = http://www.geocities.com/soho/lofts/2938/histcult.html#geo [123] => | datum přístupu = 2009-01-28 [124] => | jazyk = anglicky [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20020608192025/http://www.geocities.com/soho/lofts/2938/histcult.html#geo [126] => | datum archivace = 2002-06-08 [127] => | nedostupné = ano [128] => }}{{Citace elektronické monografie [129] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [130] => | titul = Haifa [131] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/viehaifa.html [132] => | datum přístupu = 2009-01-28 [133] => | jazyk = anglicky [134] => }} Haifa se nacházela nedaleko [[Tel Šikmona|Šikmony]], která byla centrem výroby tradičního textilního barviva [[techelet]], užívaného při výrobě oděvů pro velekněze [[Jeruzalémský chrám|Chrámu]]. V [[Bible|Bibli]] Haifa zmíněna není, nachází se v ní však zmínka o hoře Karmel i o řece [[Kišon]].{{Citace bible|1Kr|19|9}} Na vrcholu Karmelu se nachází Elijášova jeskyně tradičně spojována s prorokem [[Elijáš]]em a jeho učněm [[Elíša|Elíšou]]. Nejvyšší vrchol karmelského hřbetu se v arabštině nazývá ''Muhraka'' (doslova „místo pálení“), což odkazuje k zápalným obětem v [[kanaán]]ských a raně izraelitských dobách.{{Citace elektronické monografie [135] => | vydavatel = Bahá'í Library Online [136] => | titul = Haifa [137] => | url = http://bahai-library.com/excerpts/frommers.haifa.html [138] => | datum přístupu = 2009-01-28 [139] => | jazyk = anglicky [140] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080511191204/http://bahai-library.com/excerpts/frommers.haifa.html [141] => | datum archivace = 2008-05-11 [142] => | nedostupné = ano [143] => }} [144] => [145] => První zdejší osídlení bylo v oblasti současné [[Rambamova nemocnice|Rambamovy nemocnice]] a židovského hřbitova v ulici ''Derech Jafo''.{{Citace elektronické monografie [146] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [147] => | titul = Old Haifa [148] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c2/41 [149] => | datum přístupu = 2009-01-28 [150] => | jazyk = anglicky [151] => }} První obyvatelé se zabývali [[rybolov]]em a zemědělstvím. [152] => [153] => === Byzantská, arabská a křižácká nadvláda === [154] => Od 4. století spadala Haifa územně pod [[Byzantská říše|Byzantskou říši]], pod jejíž nadvládou nadále vzkvétala, avšak nikdy nedosáhla velkého významu.{{Citace monografie [155] => | příjmení = Negev [156] => | jméno = Avraham [157] => | titul = Archaeological Encyclopedia of the Holy Land [158] => | vydavatel = Continuum [159] => | rok = 2003 [160] => | isbn = 978-0826415271 [161] => | url = http://books.google.com/books?id=27nq65cZUIgC&pg=PA213&dq=haifa+byzantine+7+century&lr=&as_brr=3&sig=v2HcCxxZ1jYmjqSr0huJsRKFJV4#PPA213,M1 [162] => | strany = 213 [163] => | jazyk = anglicky [164] => }} V 7. století bylo město dobyto [[Perská říše|Peršany]]. Po perské nadvládě byl na [[Blízký východ|blízkém východě]] ustanoven [[chalífát]], kterému vládli [[volení chalífové]]. V 9. století byly za [[Umajjovci|Umajjovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]] zahájeny obchodní styky s [[egypt]]skými přístavy a v Haifě došlo k rozvoji loděnic. Zatímco měl chalífát kontrolu nad vládou a civilní správou, Arabové a Židé se zabývali různými druhy obchodu, včetně námořního, a Haifa až do 11. století prosperovala. Nejlukrativnějším odvětvím průmyslu té doby byla výroba skla a produkce textilních barviv z mořských [[Plži|plžů]].{{Citace elektronické monografie [165] => | vydavatel = Haifa Foundation [166] => | titul = The City of Haifa: Historical Perspective [167] => | url = http://www.haifafoundation.com/city.html#historical [168] => | datum přístupu = 2009-01-28 [169] => | jazyk = anglicky [170] => }} [171] => [172] => Prosperita města skončila rokem [[1100]], kdy byla Haifa obklíčena [[Křížové výpravy|křižáckými vojsky]], která zdejšímu židovskému obyvatelstvu hrozila útokem, pakliže nepřistoupí na [[křesťanství]].PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S. 106 Poté, co Židé odmítli, byla Haifa dobyta v nelítostné, téměř měsíc trvající bitvě mezi křižáky a zdejšími židovskými a muslimskými obyvateli, při které bylo město zničeno a obyvatelstvo takřka vyhlazeno. Za křižácké nadvlády byla Haifa malou rybářskou a zemědělskou obcí, jež byla součástí [[Galilejské knížectví|Galilejského knížectví]] v rámci [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]]. [173] => [174] => V roce 1155 byl v Haifě podle tradice [[Bertold Kalabrijský|Bertoldem Kalabrijským]] založen křesťanský [[řád karmelitánů]], který na hoře Karmel nechal postavit kostel.{{Citace elektronické monografie [175] => | vydavatel = Carmelite.org.uk [176] => | titul = Origin of the Carmelites [177] => | url = http://www.carmelite.org.uk/History.html [178] => | datum přístupu = 2009-01-28 [179] => | jazyk = anglicky [180] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130510031519/http://www.carmelite.org.uk/History.html [181] => | datum archivace = 2013-05-10 [182] => | nedostupné = ano [183] => }} V roce [[1265]] bylo město dobyto [[Mamlúcký sultanát|Mamlúky]].{{Citace elektronické monografie [184] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [185] => | titul = The eras of the Mamelukes and the Ottomans [186] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/39/c2 [187] => | datum přístupu = 2009-01-28 [188] => | jazyk = anglicky [189] => }} Definitivně se pod muslimskou nadvládu dostala Haifa v roce [[1291]] po pádu Akka.{{Citace elektronické monografie [190] => | vydavatel = Templar History [191] => | titul = The Fall of Acre [192] => | url = http://www.templarhistory.com/acre2.html [193] => | datum přístupu = 2009-2-6 [194] => | jazyk = anglicky [195] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081102194859/http://www.templarhistory.com/acre2.html [196] => | datum archivace = 2008-11-02 [197] => | nedostupné = ano [198] => }} Karmelský kostel byl pod arabskou nadvládou přestavěn na [[mešita|mešitu]] a později se stal nemocnicí. V 19. století byl obnoven jako Karmelitánský klášter, který se nachází nad [[Elijáš]]ovou jeskyní.{{Citace elektronické monografie [199] => | vydavatel = Fromers [200] => | titul = Stella Maris Lighthouse, Church and Carmelite Monastery [201] => | url = http://www.frommers.com/destinations/haifa/A36285.html [202] => | datum přístupu = 2009-01-28 [203] => | jazyk = anglicky [204] => }} [205] => [206] => === Mamlúcká, ajjúbovská, osmanská a egyptská nadvláda === [207] => Zdejší křižácká pevnost byla zničena v roce [[1187]] sultánem [[Saladin]]em po porážce [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] v [[bitva u Hattínu|bitvě u Hattínu]]. V roce 1265 město dobyla armáda mamlúckého sultána [[Bajbars]]e a zničila městské opevnění a většinu zdejších domů, aby zabránila návratu křižáků.{{Citace elektronické monografie [208] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [209] => | titul = Haifa in Middle Ages [210] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/40/c2 [211] => | datum přístupu = 2009-01-28 [212] => | jazyk = anglicky [213] => }} Po většinu mamlúcké nadvlády během 13. až 16. století město pustlo. Informací z tohoto období je velmi málo. [214] => [215] => V roce [[1761]] nechal [[Daher el-Omar]], beduínský vládce [[Akko|Akka]] a [[Galilea|Galileje]], město zbořit, znovuvybudovat na vhodnějším místě a opevnit jej hradbami. Tato událost se pokládá za začátek moderních dějin Haify. Lokalita této raně novověké Haify a skromné zbytky původní zástavby se dochovaly v dnešní čtvrti [[Chejfa el-Atika]]. Po el-Omarově smrti v roce 1775 bylo město až do konce [[první světová válka|první světové války]] v roce 1918 pod [[Osmanská říše|osmanskou]] nadvládou, s výjimkou dvou krátkých období: v roce 1799 Haifu dobyl v rámci svého palestinského tažení [[Napoleon Bonaparte]], který se ale ještě téhož roku stáhl, a v letech 1831–1840 měl tuto oblast pod kontrolou egyptský místokrál [[Muhammad Alí Paša|Muhammad Alí]].{{Citace elektronické monografie [216] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [217] => | titul = Haifa during the British Mandate Period [218] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/37/c2 [219] => | datum přístupu = 2009-01-28 [220] => | jazyk = anglicky [221] => }}{{Citace elektronické monografie [222] => | vydavatel = Haifa Tourist Board [223] => | titul = Modern Haifa [224] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/38/c2 [225] => | datum přístupu = 2009-01-27 [226] => | jazyk = anglicky [227] => }} [228] => [229] => [[Soubor:Bet Oliphent.JPG|náhled|Starý templerský dům v [[Německá kolonie (Haifa)|Německé kolonii]]]] [230] => V letech po egyptské okupaci došlo k vzestupu významu města a jeho populace, zatímco nedaleké přístavní město Akko zaznamenalo propad. V roce [[1854]] žilo v Haifě 2012 obyvatel, z toho 1200 [[muslim]]ů, 870 [[křesťan]]ů (400 [[Řeckokatolická církev|řeckokatolíků]], 300 [[Řecká pravoslavná církev|řeckých pravoslavných]], 50 [[Římskokatolická církev|římskokatolíků]] a 30 [[Maronitská katolická církev|maronitů]]) a 32 Židů.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Rogers [232] => | jméno = Mary, Eliza [233] => | titul = Domestic Life in Palestine [234] => | vydavatel = Bell and Daldy [235] => | místo = Londýn [236] => | rok = 1865 [237] => | strany = 102 [238] => | url = http://books.google.cz/books?id=lUYLAAAAIAAJ&dq=Domestic+Life+in+Palestine+rogers&printsec=frontcover&source=bn&hl=cs&sa=X&oi=book_result&resnum=4&ct=result [239] => | jazyk = anglicky [240] => }} Přelomovým bodem ve vývoji města byl příchod německých [[Templeři|templerů]] v roce [[1868]], kteří se usadili v místě dnes známém jako [[Německá kolonie (Haifa)|Německá kolonie]] ({{Cizojazyčně|he|''ha-Mošava ha-Germanit''}}). Templeři vybudovali a provozovali parní elektrárnu, továrny a klíčovou roli v modernizaci města rovněž sehrála výstavba dlážděné silnice do [[Nazaret]]u a ke [[Galilejské jezero|Galilejskému jezeru]] a výstavba železnice z Haify do [[Damašek|Damašku]]. [241] => [242] => [[Soubor:Haifa from hill side 1898.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Haifu, 1898]] [243] => První evropští Židé přišli do Haify koncem 19. století z [[Rumunsko|Rumunska]]. Ústřední židovská kolonizační společnost a rumunští Židé zakoupili poblíž města 1000 [[akr]]ů půdy. [[Židé v Rumunsku|Rumunští Židé]] však nebyli příliš zemědělsky založení, a proto ponechali obdělávání půdy na bývalých arabských nájemcích. [244] => [245] => V roce [[1909]] se stalo město centrem víry [[Bahá’í]] poté, co byly do Akka přeneseny ostatky [[Báb]]a a na hoře Karmel byla vybudována bahá'istická Svatyně. Pro stoupence tohoto náboženství se Haifa stala významným bohoslužebným, poutním a správním centrem. [[Světové centrum Bahá’í|Bahá'istické světové centrum]] (sestávající ze [[Svatyně Bába]], [[Terasy (Bahá'í)|terasových zahrad]] a správních budov) se nachází při severním úpatí hory Karmel. Pro víru Bahá'í je Haifa důležitá, jelikož zde byl její zakladatel Báb před svou smrtí vězněn Osmany.{{Citace elektronické monografie [246] => | vydavatel = Baha'i International Community [247] => | titul = Baha'i World Center [248] => | url = http://www.bahai.org/dir/bwc [249] => | datum přístupu = 2009-01-27 [250] => | jazyk = anglicky [251] => }} Bahá'istická svatyně a zahrady se staly jednou z nejnavštěvovanějších haifských památek a v roce 2008 byly zapsány na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronické monografie [252] => | vydavatel = Baha'i International Community [253] => | titul = Terraces of the Shrine of the Bab [254] => | url = http://terraces.bahai.org/terraces.en.html [255] => | datum přístupu = 2009-01-27 [256] => | jazyk = anglicky [257] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080423225420/http://terraces.bahai.org/terraces.en.html [258] => | datum archivace = 2008-04-23 [259] => | nedostupné = ano [260] => }} [261] => [262] => === Britský mandát Palestina a válka za nezávislost === [263] => [[Soubor:PikiWiki Israel 19 413690929dc18afad2dbe2f63407f314.jpg|náhled|První elektrárna, která Haifu zásobovala elektřinou, otevřena 1925]] [264] => Počátkem [[20. století]] byla Haifa průmyslovým přístavním městem a rozrůstajícím se populačním centrem. V tomto období byly postaveny [[Hedžazská železnice|Hedžaské železnice]] a Technion. V roce 1917 byla Palestina obsazena Brity pod velením generála [[Edmund Allenby|Edmunda Allenbyho]],{{Citace monografie [265] => | příjmení = Gilbert [266] => | jméno = Martin [267] => | rok = 2002 [268] => | titul = Izrael: Dějiny [269] => | vydavatel = BB Art [270] => | místo = Praha [271] => | isbn = 80-7257-740-9 [272] => | strany = 50 [273] => }} [Dále jen: ''Izrael: Dějiny.''] v roce 1919 pak bylo na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] území Palestiny svěřeno pod britskou správu, a vznikl tak [[protektorát]] [[Britský mandát Palestina]], mezi jehož hlavní cíle patřilo provedení Balfourovy deklarace.''Izrael: Dějiny.'' 57. Město navštívil 14. dubna 1927 [[T. G. Masaryk]], kdy vystoupil také na horu [[Karmel]].POJAR Miloš: T. G. Masaryk a židovství, Praha, Academia 2016, ISBN 978-80-200-2571-5 Haifský mandátní distrikt byl domovem přibližně 20 tisíců obyvatel, z nichž 82 % byli muslimští Arabové, 14 % křesťanští Arabové a 4 % [[Židé]].{{Citace elektronické monografie [274] => | vydavatel = Haifa [275] => | titul = Haifa and its Past [276] => | url = http://www1.haifa.muni.il/aliya/pages.aspx?pageName=History [277] => | datum přístupu = 2009-2-7 [278] => | jazyk = anglicky [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131012143611/http://www1.haifa.muni.il/aliya/pages.aspx?pageName=History [280] => | datum archivace = 2013-10-12 [281] => | nedostupné = ano [282] => }} Počet Židů se průběžně zvyšoval díky imigraci (''[[alija]]''), a to zejména z [[Evropa|Evropy]]. V roce [[1946]] již bylo náboženské složení obyvatelstva odlišné: 33 % byli muslimové, 20 % křesťané a 47 % Židé, což vyjádřeno v absolutních číslech bylo 70 910 Arabů (41 000 muslimů a 29 910 křesťanů) a 74 230 Židů.{{Citace elektronické monografie [283] => | vydavatel = Palestine Remembered [284] => | titul = Palestine's Population Distribution Per District as of 1946 [285] => | url = http://www.palestineremembered.com/Acre/Maps/Story574.html [286] => | datum přístupu = 2009-01-27 [287] => | jazyk = anglicky [288] => }} Mezi významné mezníky v době mandátu patří vybudování přístavu ve 30. letech a napojení na [[ropovod Mosul–Haifa]]. [289] => [290] => [[Soubor:Buchenwald concentration camp survivors sailing to Haifa, June 1945.jpg|náhled|vlevo|upright|Přeživší z [[Koncentrační tábor Buchenwald|koncentračního tábora Buchenwald]] (chlapec je budoucí aškenázský vrchní rabín [[Jisra'el Me'ir Lau]]) po připlutí do Haify, 15. července 1945]] [291] => Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu OSN na rozdělení Palestiny]] z roku [[1947]] měla Haifa připadnout židovskému státu. Poté, co arabští představitele plán odmítli, neuniklo město násilí, které se ihned rozšířilo po celé zemi. 30. prosince 1947 vhodili členové [[Irgun]]u bomby do davu palestinských Arabů, kteří stáli před branami rafinerií v Haifě, čímž zabili 6 z nich a 42 dalších zranili. V odvetě zabili Arabové 39 židovských zaměstnanců rafinerie a tyto události z konce roku 1947 vešly ve známost jako masakr z ropné rafinerie v Haifě.{{Citace elektronické monografie [292] => | vydavatel = Zionism Israel [293] => | titul = Timeline: Israel War of Independence [294] => | url = http://www.zionism-israel.com/his/Israel_war_independence_1948_timeline.htm [295] => | datum přístupu = 2009-01-27 [296] => | jazyk = anglicky [297] => }} Židovské ozbrojené složky následující den na tuto arabskou odvetu reagovaly útokem na arabskou vesnici [[Balad al-Šajch]], kde žili někteří z arabských zaměstnanců [[ropná rafinerie|ropné rafinerie]]. Při tomto útoku, který se stal známý jako [[Balad al-Šajchský masakr]], útočníci podpalovali a demolovali domy a bylo zabito na 60 Arabů.{{Citace monografie [298] => | příjmení = Morris [299] => | jméno = Benny [300] => | titul = The Birth of the Palestinian Refugee Problem [301] => | vydavatel = Cambridge University Press [302] => | rok = 2003 [303] => | isbn = 978-0-521-00967-6 [304] => | strany = 101 [305] => | jazyk = anglicky [306] => }} Kontrola města byla kvůli zdejšímu průmyslu a rafinériím považována za klíčový cíl [[první arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]], která bezprostředně následovala po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení izraelské nezávislosti]]. Britové se z města stáhli 21. dubna 1948. Kontrola nad městem byla získána 23. dubna 1948 při [[operace Bi'ur Chamec|operaci Bi'ur Chamec]], které velel velitel [[Brigáda Karmeli|karmelské brigády]] [[Moše Karmel]]. [307] => [308] => V průběhu konfliktu došlo k masivnímu vysídlení zdejších Arabů. Podle časopisu [[The Economist]] z 2. října 1948 zůstalo ve města z původních 62 tisíc Arabů ne více než 5 až 6 tisíc.{{Citace elektronické monografie [309] => | vydavatel = The Palestine Refugees [310] => | titul = The Palestine Refugee Problem [311] => | url = http://www.mideastweb.org/refugees1.htm [312] => | datum přístupu = 2009-01-27 [313] => | jazyk = anglicky [314] => }} [[Benny Morris]] a další historikové ve svých publikacích píší, že haifští Arabové město opustili kvůli kombinaci [[sionismus|sionistických]] hrozeb, výzev arabských vůdců, a také z důvodu ostřelování arabských vesnic a čtvrtí.{{Citace monografie [315] => | příjmení = Pappé [316] => | jméno = Ilan [317] => | titul = The Making of the Arab Israeli Conflict 1947-1951 [318] => | vydavatel = I B Tauri [319] => | rok = 1992 [320] => | isbn = 1-85043-819-6 [321] => | strany = 72 [322] => | jazyk = anglicky [323] => }}{{Citace monografie [324] => | příjmení = Morris [325] => | jméno = Benny [326] => | titul = Revisiting the Palestinian exodus of 1948. In The War for Palestine: Rewriting the History of 1948 [327] => | vydavatel = Cambridge University Press [328] => | místo = Cambridge [329] => | rok = 2001 [330] => | isbn = 0-521-79476-5 [331] => | strany = 37–59 [332] => | jazyk = anglicky [333] => }} Arabové naopak zdůrazňují význam sionistických hrozeb.{{Citace elektronické monografie [334] => | vydavatel = PalestineRemembered [335] => | titul = Haifa [336] => | url = http://www.palestineremembered.com/Haifa/Haifa/ [337] => | datum přístupu = 2009-2-7 [338] => | jazyk = anglicky [339] => }} Zahraniční média zdůrazňovala roli arabského vedení jako motivační faktor uprchlíků. The Economist vysvětlil v říjnu 1948 tuto myšlenku slovy: „Je jen málo pochyb, že nejúčinnější z faktorů bylo oznámení představitelů [[Vysoký arabský výbor|Vysoké arabské komise]] vyzývající Araby k odchodu… bylo jasné, že ti Arabové, kteří zůstanou v Haifě a přijmou židovskou ochranu budou vnímáni jako zrádci.“ 3. května 1948 interpretoval tyto událostí časopis [[Time]] takto: „Masová evakuace, částečně způsobena strachem, částečně příkazy arabských vůdců udělala z arabské čtvrti v Haifě město duchů… odchodem arabských dělníků doufali v paralyzování Haify.“ Většina haifských Arabů utekla z města prostřednictvím lodí do [[Libanon]]u. [340] => [341] => === Po vzniku Izraele === [342] => [[Soubor:Sail Tower.jpg|náhled|Výšková budova [[Migdal ha-Mifras]]]] [343] => Po [[První arabsko-izraelská válka|válce za nezávislost]] hrálo město významnou roli jako brána židovského přistěhovalectví. Tisíce imigrantů (''olim'') se během války usadily v opuštěných arabských domech a následně pro ně byly vybudovány nové čtvrtě jako jsou [[Kirjat Chajim]], [[Ramot Remez]], [[Ramat Ša'ul]], [[Kirjat Šprincak]] a [[Kirjat Eli'ezer]]. V poválečném období byla dále ve čtvrti [[Hadar ha-Karmel]] postavena [[Nemocnice Bnej Cijon]] (dříve [[Rothschildové|Rothschildova]]) a Ústřední synagoga. V roce 1953 byl vytvořen dopravní a architektonický plán pro rozvoj města.{{Citace elektronické monografie [344] => | vydavatel = Haifa Tourist Board [345] => | titul = Haifa Since Israel Foundation [346] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c2/36 [347] => | datum přístupu = 2009-01-27 [348] => | jazyk = anglicky [349] => }} [350] => [351] => V roce 1959 vypukly nepokoje mezi [[mizrachim]], převážně marockého původu (viz [[nepokoje ve Vádí Sálib]]). Rebelové tvrdili, že je stát diskriminuje. Mnoho z nich žilo v domech dříve patřících haifským Arabům. Jejich požadavek na „chléb a práci“ byl namířen proti státním institucím a proti [[aškenázští Židé|aškenázským]] elitám ve [[Izraelská strana práce|Straně práce]] a [[Histadrut]]u.{{Citace elektronické monografie [352] => | vydavatel = Media Monitors Network [353] => | titul = Sifting Through the Ruins: Historic Wadi Salib Under Pressure [354] => | url = http://usa.mediamonitors.net/headlines/sifting_through_the_ruins_historic_wadi_salib_under_pressure [355] => | datum přístupu = 2009-01-18 [356] => | jazyk = anglicky [357] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070928015832/http://usa.mediamonitors.net/headlines/sifting_through_the_ruins_historic_wadi_salib_under_pressure [358] => | datum archivace = 2007-09-28 [359] => | nedostupné = ano [360] => }} [361] => [362] => Zatímco Tel Aviv získal na významu, došlo k poklesu významu Haify coby regionálního centra. Tento trend ještě umocnilo otevření [[Ašdodský přístav|přístavu v Ašdodu]]). Později došlo také k odlivu turistů poté, co ministerstvo cestovního ruchu upřednostnilo rozvoj Tiberiady, jakožto turistického centra. [363] => [364] => Počátkem 70. let dosáhla haifská populace {{formatnum:200000}} obyvatel. Masová imigrace ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] přivedla do města dalších {{formatnum:35000}} lidí. [365] => [366] => Za izraelské správy došlo k demolici mnoha historických osmanských budov ve čtvrti Vádí Sálib a v 90. letech došlo kvůli výstavbě městského centra ke zbourání hlavní části Starého města. [367] => [368] => V roce 2006 zasáhlo město během [[druhá libanonská válka|druhé libanonské války]] 93 raket [[Hizballáh]]u, které zabily jedenáct civilistů.{{Citace elektronické monografie [369] => | vydavatel = [[BBC]] [370] => | titul = In focus: Haifa [371] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/5318424.stm [372] => | datum přístupu = 2009-01-27 [373] => | jazyk = anglicky [374] => }} Tyto raketové útoky, při kterých byla zasažena i zdejší ropná rafinerie,{{Citace elektronické monografie [375] => | vydavatel = [[Ha'arec]] [376] => | titul = Katyusha rocket hit Haifa oil refineries complex during Second Lebanon War - Haaretz - Israel News [377] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/840990.html [378] => | datum přístupu = 2009-01-27 [379] => | jazyk = anglicky [380] => }} vedly k dočasnému útěku takřka poloviny obyvatel během prvního týdne války. [381] => [382] => Dne 2. prosince [[2010]] vznikl nedaleko jižního okraje města, na výšinách pohoří Karmel, lesní požár, který se nepodařilo do večera lokalizovat a do 3. prosince 2010 již kvůli němu muselo být evakuováno přes 15 000 lidí, včetně obyvatel haifské čtvrti [[Hod ha-Karmel]]. Šlo o největší lesní požár v dějinách státu Izrael. Vyžádal si dle údajů z dopoledne 3. prosince 41 obětí, z velké části šlo o strážné z [[věznice Damon]], kteří při evakuaci nápravného ústavu uvízli v autobusu uprostřed požáru. Při požáru byla těžce zraněna i [[Ahuva Tomer]]ová z velitelství haifské policie.{{Citace elektronické monografie [383] => | vydavatel = [[Ha'arec]] [384] => | titul = International aid arrives as Carmel fire continues to rage [385] => | url = http://www.haaretz.com/news/national/international-aid-arrives-as-carmel-fire-continues-to-rage-1.328535 [386] => | jazyk = anglicky [387] => | datum přístupu = 2010-12-03 [388] => }}{{Citace elektronické monografie [389] => | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] [390] => | titul = Firefighters block flames at entrance to Tirat Hacarmel [391] => | url = http://www.jpost.com/NationalNews/Article.aspx?id=197824 [392] => | jazyk = anglicky [393] => | datum přístupu = 2010-12-03 [394] => }} [395] => {{Viz též|Lesní požár v Izraeli 2010}} [396] => [397] => == Geografie == [398] => [[Soubor:Klimadiagramm-metrisch-deutsch-Haifa-Israel.png|náhled|[[Klimagram|Klimadiagram]] Haify]] [399] => Haifa se nachází na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské středomořské pobřežní planině]], historické spojnici Evropy, Afriky a Asie.{{Citace elektronické monografie [400] => | vydavatel = Timeanddate.com [401] => | titul = Haifa [402] => | url = http://www.timeanddate.com/worldclock/city.html?n=1504 [403] => | datum přístupu = 2009-01-18 [404] => | jazyk = anglicky [405] => }} Rozkládá se při [[Haifský záliv|Haifském zálivu]] u hory [[Karmel (pohoří)|Karmel]] a je rozvrstveno do tří částí.{{Citace elektronické monografie [406] => | vydavatel = Ministerstvo cestovního ruchu Státu Izrael [407] => | titul = Haifa - obecné informace [408] => | url = http://www.tourism.gov.il/Tourism_Euk/Destinations/Haifa/general+info.htm [409] => | datum přístupu = 2009-01-18 [410] => | jazyk = anglicky [411] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080414134000/http://www.tourism.gov.il/Tourism_Euk/Destinations/Haifa/general+info.htm [412] => | datum archivace = 2008-04-14 [413] => | nedostupné = ano [414] => }} Nejnižší je centrem obchodu a průmyslu a zahrnuje i [[haifský přístav]]. Prostřední se nachází při úpatí hory Karmel a sestává ze starších rezidenčních čtvrtí, zatímco nejvyšší zahrnuje moderní rezidenční čtvrti. Z nejvyšších částí Haify je výhled na oblast západní [[Galilea|Galileje]] směrem k [[Roš ha-nikra]] a [[libanon]]ským hranicím. [415] => [416] => Masiv Karmelu člení četná boční údolí a [[vádí]], která prudce spadají směrem k moři. Příkladem takové výrazné terénní rýhy je vádí [[Nachal Giborim]] (s přítoky [[Nachal Vardija]], [[Nachal Tan]] a [[Nachal Even]]), které se svažuje směrem k haifskému přístavu a odděluje centrální části města a východní předměstí. Směrem k západu tečou skrz Haifu vádí [[Nachal Šikmona]], [[Nachal Alija]], [[Nachal Lotem]], [[Nachal Amik]], [[Nachal Siach]], [[Nachal Ezov]], [[Nachal Achuza]], [[Nachal Amiram]], [[Nachal Ovadja]], [[Nachal Tira]] a [[Nachal Neder]]. K severu a severovýchodu vedou vádí [[Nachal Ben Dor]] a [[Nachal Katija]]. [417] => [418] => Mezi jednotlivými údolími terén stoupá do vyvýšených náhorních plošin, většinou stavebně využitých. Terén se postupně zvedá směrem k jihu, k centrálním částem pohoří Karmel. Na jižním okraji města je to hora [[Har Tlali]] s nadmořskou výškou okolo 480 metrů. [419] => [420] => Město se nachází 90 km severně od [[Tel Aviv]]u a má velké množství pláží při [[Středozemní moře|Středozemním moři]].{{Citace elektronické monografie [421] => | vydavatel = Timeanddate.com [422] => | titul = Road Distances Chart [423] => | url = http://www.goisrael.com/NR/rdonlyres/FAEF9852-0C3C-43CD-B751-BE0C4A977000/5304/RoadDistanceChart1.pdf [424] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [425] => | datum přístupu = 2009-01-18 [426] => | jazyk = anglicky [427] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080409211830/http://www.goisrael.com/NR/rdonlyres/FAEF9852-0C3C-43CD-B751-BE0C4A977000/5304/RoadDistanceChart1.pdf [428] => | datum archivace = 2008-04-09 [429] => | nedostupné = ano [430] => }} Na rozdíl od Tel Avivu se pláže nacházejí mimo centrum a jsou spíše oblázkové.PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S. 110-111 Mezi nejznámější patří Karmelská pláž, Studentská pláž, či pláž Bat Galim. [431] => [432] => === Klima === [433] => Haifa má typické [[středozemní podnebí]] s horkými léty a chladnými deštivými zimami ([[Köppenova klasifikace podnebí]] – Csa).{{Citace elektronické monografie [434] => | vydavatel = Encarta [435] => | titul = Haifa [436] => | url = http://encarta.msn.com/text_761575008___2/israel.html [437] => | datum přístupu = 2009-01-18 [438] => | jazyk = anglicky [439] => | url archivu = https://www.webcitation.org/5kwqRNRc8?url=http://encarta.msn.com/text_761575008___2/israel.html [440] => | datum archivace = 2009-11-01 [441] => | nedostupné = ano [442] => }} Jaro přichází v březnu s nárůstem teploty ovzduší. V létě je průměrná teplota 26 °C a v zimě 12 °C. Sníh je zde vzácný, ale teploty tu někdy, zejména v ranních hodinách, klesnou až na 6 °C. [[Vlhkost vzduchu]] je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Průměrný roční úhrn srážek je 524 mm a nejvíce prší v období od října do dubna. [443] => [444] => {{Podnebí [445] => | místo = Haifa [446] => | průměrné denní maximum C leden = 18,0 [447] => | průměrné denní maximum C únor = 17,9 [448] => | průměrné denní maximum C březen = 21,1 [449] => | průměrné denní maximum C duben = 25,3 [450] => | průměrné denní maximum C květen = 25,4 [451] => | průměrné denní maximum C červen = 28,5 [452] => | průměrné denní maximum C červenec = 31,5 [453] => | průměrné denní maximum C srpen = 31,1 [454] => | průměrné denní maximum C září = 30,3 [455] => | průměrné denní maximum C říjen = 26,9 [456] => | průměrné denní maximum C listopad = 23,5 [457] => | průměrné denní maximum C prosinec = 20,8 [458] => | průměrné denní minimum C leden = 10,7 [459] => | průměrné denní minimum C únor = 10,5 [460] => | průměrné denní minimum C březen = 12,3 [461] => | průměrné denní minimum C duben = 15,2 [462] => | průměrné denní minimum C květen = 17,4 [463] => | průměrné denní minimum C červen = 21,8 [464] => | průměrné denní minimum C červenec = 24,3 [465] => | průměrné denní minimum C srpen = 25,6 [466] => | průměrné denní minimum C září = 22,9 [467] => | průměrné denní minimum C říjen = 12,7 [468] => | průměrné denní minimum C listopad = 15,3 [469] => | průměrné denní minimum C prosinec = 12,7 [470] => | průměrné srážky mm leden = 175 [471] => | průměrné srážky mm únor = 109 [472] => | průměrné srážky mm březen = 41 [473] => | průměrné srážky mm duben = 25 [474] => | průměrné srážky mm květen = 5 [475] => | průměrné srážky mm červen = 0 [476] => | průměrné srážky mm červenec = 0 [477] => | průměrné srážky mm srpen = 0 [478] => | průměrné srážky mm září = 3 [479] => | průměrné srážky mm říjen = 25 [480] => | průměrné srážky mm listopad = 94 [481] => | průměrné srážky mm prosinec = 185 [482] => | zdroj = [[Izraelský centrální statistický úřad]]{{Citace elektronické monografie [483] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [484] => | titul = Precipitation [485] => | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf [486] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [487] => | jazyk = anglicky [488] => | datum přístupu = 2009-01-18 [489] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070709224534/http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf [490] => | datum archivace = 2007-07-09 [491] => | nedostupné = ano [492] => }}{{Citace elektronické monografie [493] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [494] => | titul = Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature [495] => | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf [496] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [497] => | jazyk = anglicky [498] => | datum přístupu = 2009-01-18 [499] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070709224534/http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf [500] => | datum archivace = 2007-07-09 [501] => | nedostupné = ano [502] => }} [503] => }} [504] => [505] => === Fauna a flóra === [506] => [[Soubor:Quercus coccifera (leaves).jpg|náhled|[[Dub kermesový]]]] [507] => Přítomnost [[Květena|rostlinných]] a [[fauna|živočišných]] druhů a jejich [[biologická diverzita]] je do jisté míry ovlivněna zastavěnou plochou města a významnými ekologickými stresory, jimiž jsou průmyslové továrny podél řeky Kišon, která je v jejich důsledku kontaminovaná.{{Citace elektronické monografie [508] => | vydavatel = [[Greenpeace]] [509] => | titul = Israeli ministry plans to poison Haifa Bay [510] => | url = http://www.greenpeace.org.uk/media/press-releases/israeli-ministry-plans-to-poison-haifa-bay [511] => | datum přístupu = 2009-2-7 [512] => | jazyk = anglicky [513] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150414233325/http://www.greenpeace.org.uk/media/press-releases/israeli-ministry-plans-to-poison-haifa-bay [514] => | datum archivace = 2015-04-14 [515] => | nedostupné = ano [516] => }} Na druhou stranu se ve městě nachází zachované části přírody, jako například přírodní [[dub]]ové lesy na hoře Karmel, které jsou součástí zdejšího [[národní park|národního parku]] (''Mount Carmel National Park'').PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S. 113. Právě karmelská flóra je díky specifickému klimatu, tvořenému zdejšími mořskými proudy, velice bohatá. [517] => [518] => Mezi zdejší zástupce flóry patří například [[dub kermesový]] (''Quercus coccifera''), [[Řečík terebintový|řečík palestinský]] (''Pistacia palaestina''), [[planika obecná]] (''Arbutus unedo''), či [[řešetlák]] (''Rhamnus'').{{Citace elektronické monografie [519] => | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] [520] => | titul = Mount Carmel National Park [521] => | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 [522] => | datum přístupu = 2009-2-7 [523] => | jazyk = anglicky [524] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080302214342/http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 [525] => | datum archivace = 2008-03-02 [526] => | nedostupné = ano [527] => }} Karmelské pohoří je rovněž výjimečné, coby jediná lokalita výskytu [[Borovice halepská|borovice halepské]] (''Pinus halepensis'') v Izraeli. Z kvetoucích rostlin se zde nachází například [[lilie bělostná]] (''Lilium candidum'') a různí zástupci [[Sasanka|sasanek]] (''Anemone''), bramboříků (''Cyclamen'') a [[Vstavačovité|orchidejí]] (''Orchidaceae''). [528] => [529] => Na pohoří Karmel se nachází i [[přírodní rezervace]] [[Karmel Chaj Bar]], kde se organizace Chaj bar snaží do volné přírody navrátit rostlinné a živočišné druhy, které se v minulosti volně vyskytovaly v [[země izraelská|zemi Izraelské]] či druhy, jež jsou v současné době ohrožené.{{Citace monografie [530] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [531] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [532] => | místo = Jeruzalém [533] => | vydavatel = Ahva Press [534] => | rok = 1999 [535] => | strany = 14 [536] => }} Mezi zástupce ptactva patří například [[sup bělohlavý]] (''Gyps fulvus''), [[orel mořský]] (''Haliaeetus albicilla'') či [[sup mrchožravý]] (''Neophron percnopterus'').{{Citace elektronické monografie [537] => | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] [538] => | titul = Carmel Hai-Bar (Wildlife Preserve) Nature Reserve [539] => | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?NewNameMade=45&from=116&CNumber=336249 [540] => | datum přístupu = 2009-2-7 [541] => | jazyk = anglicky [542] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090405155648/http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?NewNameMade=45&from=116&CNumber=336249 [543] => | datum archivace = 2009-04-05 [544] => | nedostupné = ano [545] => }} Savce zastupuje například [[daněk mezopotámský]] (''Dama dama mesopotamica''), [[gazela obecná]] (''Gazella gazella'') a [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''). Obojživelníky pak třeba [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''). [546] => [547] => == Městské čtvrtě == [548] => [[Soubor:Haifa Pano02.jpg|náhled|400px|Čtvrť [[Bat Galim]] v dolní Haifě]] [549] => {{Viz též|Seznam čtvrtí v Haifě}} [550] => Haifa se vyvíjela stupňovitě od moře směrem k vrcholu hory Karmel. Nejstarší čtvrtí je [[Vádí Salib]], označovaná také jako ''Staré město'', která se nachází v blízkosti přístavu. V minulosti byla rozdělena hlavní silnicí a částečně zbořena kvůli výstavbě vládních budov. Nedaleko se rozkládá další starší čtvrť [[Vádí Nisnas]], která je centrem současného místního arabského života. V 19. století došlo pod osmanskou nadvládou k výstavbě čtvrti [[Německá kolonie (Haifa)|ha-Mošava ha-Germanit (Německá kolonie)]], kterou zbudovali němečtí [[templeři]] a která byla prvním plánovitým sídelním okrskem. Některé z budov byly obnoveny a kolonie se stala centrem nočního života. [551] => [552] => O něco výše ve svazích Karmelu leží čtvrť [[Hadar ha-Karmel|Hadar]], kde byly první domy postaveny počátkem 20. století a kde se již výrazně projevovala židovská osidlovací aktivita. Tato čtvrť byla od 20. do 80. let kulturním a obchodním centrem Haify a nachází se v sousedství arabských čtvrtí. Dnešní Hadar se táhne od přístavu, kolem Německé kolonie, Vádí Nisnas a Vádí Sálib.{{Citace elektronické monografie [553] => | vydavatel = Virtual Jewish Library [554] => | titul = Haifa [555] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/viehaifa.html [556] => | datum přístupu = 2009-01-18 [557] => | jazyk = anglicky [558] => }} Jsou zde dvě komerční centra obklopená staršími městskými čtvrtěmi. [559] => [560] => [[Soubor:Haifa, viewed from Rambam Medical Center.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Haifu od [[Rambamova nemocnice|Rambamovy nemocnice]]]] [561] => Nad Hadarem se v druhé části nachází čtvrť [[Neve Ša'anan (Haifa)|Neve Ša'anan]], která je domovem [[ortodoxní judaismus|ortodoxních Židů]] a obyvatel pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Byla založena ve 20. letech a původně zde stály samostatně stojící patrové domy, které však byly v 50. letech nahrazeny novějšími čtyřpatrovými domy [[byt|apartmánového]] typu. [562] => [563] => Dole při hranici mezi městem a přístavem a západně se nachází převážně židovské čtvrti [[Bat Galim]] a [[Kirjat Eli'ezer]] (poblíž archeologické lokality [[Tel Šikmona]]). Západně a východně od Hadaru jsou arabské čtvrti [[Abbás (Haifa)|Abbás]] a [[Chalisa]] postavené zejména v 60. a 70. letech.{{Citace elektronické monografie [564] => | vydavatel = GoIsrael [565] => | titul = Haifa [566] => | url = http://www.goisrael.com/Tourism_Euk/Tourist+Information/Discover+Israel/Cities/Haifa.htm [567] => | datum přístupu = 2009-01-18 [568] => | jazyk = anglicky [569] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090108130722/http://www.goisrael.com/Tourism_Euk/Tourist+Information/Discover+Israel/Cities/Haifa.htm [570] => | datum archivace = 2009-01-08 [571] => | nedostupné = ano [572] => }} Jižně od karmelského mysu se nachází čtvrti [[Ejn ha-Jam]], [[Ša'ar ha-Alija]], [[Kirjat Šprincak]] a [[Neve David]]. Dále k jihu [[Kfar Samir]] (se [[hřbitov Sde Jehošua|hřbitovem Sde Jehošua]]). [573] => [574] => [[Soubor:Migdal hevrat hashmal.jpg|náhled|[[IEC Tower]] je sídlem energetické společnosti [[Israel Electric Corporation]] a nejvyšší budovou ve městě]] [575] => Nejvyšší a nejmladší je zástavba na vrcholových partiích pohoří Karmel. Nad Hadarem a západně od Neve Ša'ananu jsou to bohaté, převážně židovské čtvrtě. Patří mezi ně [[Karmel Carfati]], [[Karmel Merkazi]], [[Romema (Haifa)|Romema]], [[Karmelija]], [[Vardija]], [[Ramat Golda]] nebo [[Hod ha-Karmel]] (zvaná též Denja). Přestože stále existuje jasný rozdíl mezi židovskými a arabskými čtvrtěmi, lze pozorovat vzestupný trend, kdy se bohatí Arabové stěhují do židovských čtvrtí s lepší adresou.{{Citace elektronické monografie [576] => | vydavatel = urbaneconomics.blogspot.com [577] => | titul = Is Haifa Ageing? [578] => | url = http://urbaneconomics.blogspot.com/2006/12/is-haifa-aging.html [579] => | datum přístupu = 2009-01-18 [580] => | jazyk = anglicky [581] => }} Specifická je čtvrť [[Kababir]], ležící sice na vrcholu Karmelu, ale osídlená převážně Araby. Je zde sídlo Národního vedení izraelské [[Ahmadíja|ahmadijské]] muslimské komunity. Kababir je od čtvrtě Karmelija oddělen hlubokým kaňonem vádí [[Nachal Siach]]. Právě boční údolí jako Nachal Siach, jež člení hřbet Karmelu a vytvářejí izolované stavebně využité náhorní terasy, jsou typickým prvkem městské struktury Haify. Hluboká údolí podél sezónních toků zde pronikají i přímo do centra města ([[Nachal Lotem]], [[Nachal Giborim]]). [582] => [583] => Pro účely statistické, administrativní a demografické je Haifa rozdělena na devět čtvrtí.{{Citace elektronické monografie [584] => | vydavatel = haifa.muni.il [585] => | titul = פרופיל שכונות [586] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/Profile/y2008/Download/profileDL.pdf [587] => | datum přístupu = 2011-06-29 [588] => | jazyk = anglicky [589] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150219174658/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/Profile/y2008/Download/profileDL.pdf [590] => | datum archivace = 2015-02-19 [591] => | nedostupné = ano [592] => }}{{Citace elektronické monografie [593] => | vydavatel = haifa.muni.il [594] => | titul = Geostatistical Division of Haifa [595] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/GeoStatDiv/y2006/Download/Geo_Statistical_DivisionDL.pdf [596] => | datum přístupu = 2011-06-21 [597] => | jazyk = anglicky, hebrejsky [598] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110711052305/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/GeoStatDiv/y2006/Download/Geo_Statistical_DivisionDL.pdf [599] => | datum archivace = 2011-07-11 [600] => | nedostupné = ano [601] => }} Jde spíše o umělé jednotky. Jsou to čtvrtě: [602] => * 1. [[Kirjat Chajim-Kirjat Šmu'el]] (podčásti [[Kirjat Šmu'el (Haifa)|Kirjat Šmu'el]], [[Kirjat Chajim Ma'aravit]], [[Kirjat Chajim Mizrachit]]) [603] => * 2. [[Mifrac Chejfa (oblast)|Mifrac Chejfa]] (podčásti [[Chalucej ha-Ta'asija]], [[Lev ha-Mifrac]], [[Namal Chejfa – Namal ha-Kišon]]) [604] => * 3. [[ha-Ir ha-Tachtit]] (podčásti [[ha-Ir ha-Tachtit Mizrach]], [[ha-Ir ha-Tachtit Merkaz]], [[ha-Ir ha-Tachtit Ma'arav]]) [605] => * 4. [[Ma'arav Chejfa]] (podčásti [[Chof Bat Galim – Kirjat Eli'ezer]], [[Chof Šikmona]], [[ha-Chof ha-Dromi]]) [606] => * 5. [[ha-Karmel (Haifa)|ha-Karmel]] (podčásti [[Karmelija-Vardija]], [[Karmel Merkazi u-Ma'aravi]], [[Karmel Carfati]]) [607] => * 6. [[Hadar (Haifa)|Hadar]] (podčásti [[Hadar-Ma'arav]], [[Hadar Eljon]], [[Hadar-Merkaz]], [[Hadar-Mizrach]]) [608] => * 7. [[Neve Ša'anan – Jizre'elija]] (podčásti [[Mordot Neve Ša'anan]], [[Neve Ša'anan (Haifa)|Neve Ša'anan]], [[Jizre'elija]]) [609] => * 8. [[Ramot Neve Ša'anan]] (podčásti [[Ziv – Ramat Alon]] a [[Remez – Ramat Sapir]]) [610] => * 9. [[Ramot ha-Karmel]] (podčásti [[Romemot]], [[Achuza (Haifa)|Achuza]], [[Cir Chorev]], [[Cir Abu Chuši]]). [611] => [612] => === Rozvojové plány === [613] => Další čtvrtě se rozkládají severovýchodně od centra města, při pobřeží Haifského zálivu. Jde o [[Kirjat Chajim]] a [[Kirjat Šmu'el (Haifa)|Kirjat Šmu'el]], které sice administrativně spadají pod město Haifa, ale urbanisticky jsou propojeny s konurbací samostatných měst při Haifském zálivu zvaných [[Krajot]]. V současné době je bytová výstavba soustředěna právě do oblasti Kirjat Chajim a Kirjat Šmu'el, kde bylo v letech 2002–2004 vystavěno 75 tisíc m² obytných prostor, Karmel a Ramot Neve Ša'anan, oba po 70 tisících m².{{Citace elektronické monografie [614] => | vydavatel = Haifa [615] => | titul = Building [616] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Building/Y2004/Download/BuildingDL.pdf [617] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [618] => | datum přístupu = 2009-01-18 [619] => | jazyk = anglicky [620] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080409211937/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Building/Y2004/Download/BuildingDL.pdf [621] => | datum archivace = 2008-04-09 [622] => | nedostupné = ano [623] => }} Neobytné administrativní budovy se nejvíce staví v dolní části města (90 tisíc m²), u Haifského zálivu (72 tisíc m²) a Ramot Neve Ša'anan (54 tisíc m²). K roku 2004 bylo 80 % všech staveb ve městě v soukromém vlastnictví. [624] => [625] => Ve čtvrti Vádí Sálib došlo k přestavbě původních interiérů paláce Paša, tureckého lázeňského domu a hudebního a tanečního klubu, a v současné době slouží jako taneční kluby, divadla a kanceláře. Haifa Economic Corporation Ltd. plánuje postavit na dvou parcelách o rozloze 1000 m² kancelářské a obchodní prostory, které budou zahrnovat turecké a arabské „stavební prvky,“ a vládní centrum v dolní části města.{{Citace elektronické monografie [626] => | vydavatel = Haifa Economic Corporation Ltd [627] => | titul = Wadi Salib [628] => | url = http://www.hec.co.il/english.asp?id=21 [629] => | datum přístupu = 2009-01-18 [630] => | jazyk = anglicky [631] => }}{{Nedostupný zdroj}} Jiné vládní centrum postavené ve stejné oblasti v 90. letech nedokázalo podpořit ekonomiku tak, jak se očekávalo. Současný projekt je kontroverzní kvůli vystěhování rodin z okolí a plánované demolici historických budov, včetně bývalého domu palestinského intelektuála [[Emil Touma|Emila Toumy]]. [632] => [633] => == Demografie == [634] => {| class="wikitable" style="float:left; margin-right:3px; text-size:80%; text-align:right" [635] => |align=center colspan=2| '''Město Haifa
Populace podle roků{{Citace elektronické monografie [636] => |vydavatel = Haifa [637] => |titul = Demography [638] => |url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Dmgrp/Y2006/Download/DemographyDL.pdf [639] => |druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [640] => |datum přístupu = 2009-01-18 [641] => |jazyk = anglicky [642] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080409211913/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Dmgrp/Y2006/Download/DemographyDL.pdf [643] => |datum archivace = 2008-04-09 [644] => |nedostupné = ano [645] => }}''' [646] => |- [647] => |1800 || 1 000 [648] => |- [649] => |1840 || 2 000 [650] => |- [651] => |1880 || 6 000 [652] => |- [653] => |1914 || 20 000 [654] => |- [655] => |1922 || 24 600 [656] => |- [657] => |1947 || 145 140 [658] => |- [659] => |1961 || 183 021 [660] => |- [661] => |1972 || 219 559 [662] => |- [663] => |1983 || 225 775 [664] => |- [665] => |1995 || 255 914 [666] => |- [667] => |2005 || 267 800 [668] => |- [669] => |2008 || 264 900 [670] => |- [671] => |2010 || 268 200 [672] => |- [673] => |2011 || 270 300 [674] => [675] => |- [676] => |2012 || 272 200 [677] => [678] => |- [679] => |2013 || 273 200 [680] => [681] => |- [682] => |2014 || 277 100 [683] => [684] => |- [685] => |2015 || 278 900 [686] => [687] => |- [688] => |2016 || 279 600 [689] => [690] => |- [691] => |2017 || 281 100 [692] => |} [693] => K 31. prosinci roku 2017 v Haifě žilo 281 100 obyvatel (z toho 217 600 Židů). 25 % populace města tvoří imigranti ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].{{Citace elektronické monografie [694] => | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] [695] => | titul = The Arab population of Israel [696] => | url = http://www.cbs.gov.il/statistical/arab_pop03e.pdf [697] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [698] => | datum přístupu = 2009-01-18 [699] => | jazyk = anglicky [700] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071201024709/http://www.cbs.gov.il/statistical/arab_pop03e.pdf [701] => | datum archivace = 2007-12-01 [702] => | nedostupné = ano [703] => }} Podle [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] tvoří Arabové 9 % obyvatelstva města a žijí převážně ve čtvrtích [[Vádí Nisnas]], [[Abbás (Haifa)|Abbas]] a [[Chalisa]]. [704] => [705] => Haifa je často představována jako modelový příklad soužití mezi Araby a Židy, nicméně i zde existuje jisté napětí a nepřátelství. Existuje zde množství palestinských organizací bojujících proti diskriminaci, přerozdělování zdrojů, protestujících proti vysídlení haifských Arabů, jejichž domy zabrali Židé a proti destrukci arabského kulturního dědictví v oblasti Haify.{{Citace elektronické monografie [706] => | vydavatel = Ittijah [707] => | titul = NGO in Haifa [708] => | url = http://www.ittijah.org/?intLanguage=3&chrSystem=members&intPMenu=293&intMenu=293 [709] => | datum přístupu = 2009-01-18 [710] => | jazyk = anglicky [711] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090108015817/http://www.ittijah.org/?intLanguage=3&chrSystem=members&intPMenu=293&intMenu=293 [712] => | datum archivace = 2009-01-08 [713] => | nedostupné = ano [714] => }} [715] => [716] => Haifa je třetí největší izraelské město a nachází se zde 103 tisíc domácností. V porovnání s Tel Avivem a Jeruzalémem populace Haify stárne a vliv na to má především [[Lidská migrace|migrace]] mladého obyvatelstva do centra země za vzděláním a prací a stěhování mladých rodin za Haifu. [717] => [718] => === Náboženské komunity === [719] => {{bar box [720] => |title=Vyznání obyvatel Haify [721] => |titlebar=#ddd [722] => |left1=náboženství [723] => |right1=procent [724] => |float=right [725] => |bars= [726] => {{bar percent|[[judaismus]]|LightBlue|82}} [727] => {{bar percent|[[křesťanství]]|Lavender|14}} [728] => {{bar percent|[[islám]]|LightGreen|4}} [729] => |caption = Zdroj: Urban Economics [730] => }} [731] => Vyznání haifského obyvatelstva je z 82 % [[Židé|židovské]], 4 % [[muslim]]ské a 14 % [[křesťan]]ské. Relativně velké množství křesťanské populace vzniklo uzavřením svazků mezi arabskými křesťany a imigranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. [732] => [733] => Vzhledem ke stárnutí židovské populace, související s odchodem mladých lidí z města, dochází k nárůstu křesťanské a muslimské populace. V roce 2006 bylo 27 % Arabů ve věku 0–14 let, oproti 17 % Židů. Tento trend se vyskytuje i u ostatních věkových skupin. Celkem 27 % Arabů zastupuje věkovou skupinu 15–29 let a 23 % věkovou skupinu 30–44 let. Oproti tomu Židé představují 22 % a 18 %. U věkových skupin staršího věku se trend obrací a skupinu 45–59 let zastupuje 19 % Židů oproti 14 % Arabů. Stejný vývoj je i u starších skupin. Celkem 14 % Židů zastupuje skupinu 60–74 let oproti 7 % Arabů a skupinu starších 75 let zastupuje 10 % Židů oproti 2 % arabské populace. [734] => [735] => Vzhledem k národním standardům je haifská židovská populace relativně sekulární. K roku 2006 se 2,9 % zdejších Židů označilo jako [[charedim]], což je výrazně pod 7,5% celostátní průměr. 66,6 % se označilo sekulární, což je naopak nad 43,7% celostátní průměr. Malé množství imigrantů z bývalého Sovětského svazu se nezařazuje do žádné skupiny, neboť často pocházejí ze smíšených manželství s židovskými předky. [736] => [737] => == Ekonomika == [738] => [[Soubor:Haifaoil.jpg|vlevo|náhled|Věže haifské rafinerie]] [739] => Úsloví „v Haifě se pracuje, v Jeruzalémě se modlí a v Tel Avivu se baví“ odkazuje na pověst Haify, coby města pracujících.{{Citace elektronické monografie [740] => | vydavatel = The Daily Telegraph [741] => | titul = Tel Aviv: "Haifa works, Jerusalem prays, and Tel Aviv plays" [742] => | url = http://www.telegraph.co.uk/travel/middleeast/israel/721623/Tel-Aviv-%22Haifa-works,-Jerusalem-prays,-and-Tel-Aviv-plays%22.html [743] => | datum přístupu = 2009-01-18 [744] => | jazyk = anglicky [745] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415113817/http://www.telegraph.co.uk/travel/middleeast/israel/721623/Tel-Aviv-%22Haifa-works%2C-Jerusalem-prays%2C-and-Tel-Aviv-plays%22.html [746] => | datum archivace = 2008-04-15 [747] => | nedostupné = ano [748] => }} Hlavní průmyslová základna města se nachází na severovýchodě, blízko řeky [[Kišon]]. V Haifě se také nachází jedna ze dvou izraelských ropných rafinérií (druhá je v [[Ašdod]]u). Zdejší rafinerie zpracuje ročně na 9 milionů tun (66 milionů barelů) [[ropa|ropy]].{{Citace elektronické monografie [749] => | vydavatel = Global Security [750] => | titul = Haifa [751] => | url = http://www.globalsecurity.org/wmd/world/israel/haifa.htm [752] => | datum přístupu = 2009-01-18 [753] => | jazyk = anglicky [754] => }} V době britského mandátu byla dvojice chladicích věží rafinérie postavených ve 30. letech 20. století nejvyššími stavbami v zemi.{{Citace elektronické monografie [755] => | vydavatel = Emporis.com [756] => | titul = Haifa Oil Refinery Cooling Towers [757] => | url = http://www.emporis.com/en/wm/bu/?id=haifaoilrefinerycoolingtowers-haifa-israel [758] => | datum přístupu = 2009-01-18 [759] => | jazyk = anglicky [760] => }} [761] => [762] => Na jižním okraji města se nachází průmyslový park Metam (zkrácenina ''Merkaz Ta'asijot Mada'' – Vědecké průmyslové centrum), který je největším a nejstarším průmyslovým parkem v zemi. Sídlí v něm množství výzkumných a vývojových izraelských a mezinárodních hi-tech společností, jako například [[Intel]], [[IBM]], [[Microsoft]], [[Motorola]], [[Google]], [[Yahoo!]], [[Elbit Systems]], [[Zoran]], [[Philips]] a [[Amdocs]].{{Citace elektronické monografie [763] => | vydavatel = American University [764] => | titul = Israel: MATAM Scientific Industry Center Haifa Ltd. [765] => | url = http://www.american.edu/carmel/ab5293a/Casestudy/Israel/israel.htm [766] => | datum přístupu = 2009-01-18 [767] => | jazyk = anglicky [768] => }} Kampus Haifské univerzity je domovem laboratoří IBM.{{Citace elektronické monografie [769] => | vydavatel = IBM Haifa Labs [770] => | titul = IBM Haifa Labs [771] => | url = http://www.haifa.il.ibm.com/ [772] => | datum přístupu = 2009-01-18 [773] => | jazyk = anglicky [774] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080308204625/http://www.haifa.il.ibm.com/ [775] => | datum archivace = 2008-03-08 [776] => | nedostupné = ano [777] => }} [778] => [779] => Haifský přístav je předním izraelským přístavem pro osobní dopravu a hlavním izraelským nákladním přístavem.{{Citace elektronické monografie [780] => | vydavatel = Haifa Port [781] => | titul = Haifa Port [782] => | url = http://www.haifaport.org.il/pdf_docs/HAIFA_PORT_PRES_EN.pdf [783] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [784] => | datum přístupu = 2009-01-18 [785] => | jazyk = anglicky [786] => }}{{Nedostupný zdroj}} [787] => [788] => Ve městě se nachází množství nákupních a obchodních center, mezi které patří Hucot Hamifrac, OC Horev, Panorama Center, Castra Center, Colony Center (Lev ha-Mošava), OC Hanevi'im, Kanyon Haifa, OC Lev Hamifrac a Grand Kanyon.{{Citace elektronické monografie [789] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il. [790] => | titul = Haifa Shopping Centers [791] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.category.php/30 [792] => | datum přístupu = 2009-01-18 [793] => | jazyk = anglicky [794] => }} [795] => [796] => == Památky == [797] => [[File:97600 stella maris monastery PikiWiki Israel.jpg|left|thumb|Celkový pohled na Karmelitánský klášter a školu]] [798] => * Světové centrum Bahá'í se zlatou [[Svatyně Bába|svatyní Bába]] a přilehlými zahradami je od roku 2008 na seznamu světového dědictví UNESCO. V letech 2005 až 2006 navštívilo svatyni na 86 037 turistů. [799] => * [[Klášter Panny Marie Karmelské (Haifa)|Karmelitánský klášter]] zvaný [[Stella Maris]] („Mořská hvězda“) s Elijášovou jeskyní, zahradami a školou [800] => * [[Německá kolonie (Haifa)|Německá kolonie]] [801] => * zoologická a botanická zahrada [802] => * Muzeum přírodního prostředí (''Museum of Natural History''), Zoologický institut a Přírodovědné muzeum (''Museum of Nature''). [803] => [804] => === Cestovní ruch === [805] => [[Soubor:Shrine of the Báb in Haifa 6801-11.jpg|náhled|Zahrady Bahá'í a svatyně Bába]] [806] => Z Haify se kromě památek podnikají výlety do [[drúzové|drúzských]] měst na jihu. [807] => Nedaleko Haify se nachází umělecká kolonie [[Ejn Hod]], kde má přes 90 umělců a mistrů svá studia a stálé výstavy,{{Citace elektronické monografie [808] => | vydavatel = DD Travel [809] => | titul = Ein Hod [810] => | url = http://www.ddtravel-acc.com/haifa.htm [811] => | datum přístupu = 2009-01-18 [812] => | jazyk = anglicky [813] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080119025508/http://www.ddtravel-acc.com/haifa.htm [814] => | datum archivace = 2008-01-19 [815] => | nedostupné = ano [816] => }} [817] => * Národní park Karmel; v jeho jeskyních byly nalezeny pozůstatky [[Neandertálec|neandrtálců]]; je specifický [[Borovice kleč|kosodřevinovým]] lesem.{{Citace elektronické monografie [818] => | vydavatel = [[Úřad pro přírodu a parky]] [819] => | titul = Mount Carmel National Park [820] => | url = http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 [821] => | datum přístupu = 2009-01-18 [822] => | jazyk = anglicky [823] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080302214342/http://www.parks.org.il/ParksENG/company_card.php3?CNumber=852573 [824] => | datum archivace = 2008-03-02 [825] => | nedostupné = ano [826] => }} [827] => * Hotely{{Citace elektronické monografie [828] => | vydavatel = Haifa [829] => | titul = Hotels and Tourism [830] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Tourism/Y2005/Download/Tourism2005.pdf [831] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [832] => | datum přístupu = 2009-01-18 [833] => | jazyk = anglicky [834] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080226230016/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Tourism/Y2005/Download/Tourism2005.pdf [835] => | datum archivace = 2008-02-26 [836] => | nedostupné = ano [837] => }} a ze 17 kilometrů pobřeží 5 kilometrů zabírající pláže.{{Citace elektronické monografie [838] => | vydavatel = Haifa [839] => | titul = Leisure activity [840] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/LeisureActivity/Y2004/Download/LeisureActivityDL.pdf [841] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [842] => | datum přístupu = 2009-01-18 [843] => | jazyk = anglicky [844] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070330013119/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/LeisureActivity/Y2004/Download/LeisureActivityDL.pdf [845] => | datum archivace = 2007-03-30 [846] => | nedostupné = ano [847] => }} [848] => [849] => == Společnost a kultura == [850] => [[Soubor:Emiliana Torrini Orange Music Haifa 2005 02.jpg|náhled|[[Emilíana Torrini]] na Orange Music Haifa, 2005]] [851] => Navzdory obrazu přístavního a průmyslového města je Haifa kulturním centrem severního Izraele. Během 50. let 20. století vyvinul starosta [[Aba Chuši|Abba Huši]] zvláštní úsilí přilákat spisovatele a básníky do města a nechal založit [[Haifské divadlo]], které bylo vůbec prvním městským divadlem v zemi.{{Citace elektronické monografie [852] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [853] => | titul = Culture & Leisure [854] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng//modules/article/view.category.php/19 [855] => | datum přístupu = 2009-01-18 [856] => | jazyk = anglicky [857] => }} Hlavní arabské divadlo sloužící potřebám arabské populace je divadlo al-Midan. Mezi další divadla ve městě patří Kriegerovo centrum a Rappaportovo umělecké a kulturní centrum. Zdejší Kongresové centrum hostí výstavy, koncerty a zvláštní události.{{Citace elektronické monografie [858] => | vydavatel = Haifa [859] => | titul = Congress Center [860] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c19/148 [861] => | datum přístupu = 2009-01-18 [862] => | jazyk = anglicky [863] => }} [864] => [865] => Nový haifský symfonický orchestr založený roku 1950 má více než 5000 abonentů.{{Citace elektronické monografie [866] => | vydavatel = Classical Music in Israel [867] => | titul = Orchestras [868] => | url = http://www.classical-music-israel.com/showitem.asp?itemid=Directory [869] => | datum přístupu = 2009-01-18 [870] => | jazyk = anglicky [871] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081221190236/http://www.classical-music-israel.com/showitem.asp?itemid=Directory [872] => | datum archivace = 2008-12-21 [873] => | nedostupné = ano [874] => }} Za rok 2004 navštívilo jeho koncerty 49 tisíc lidí.{{Citace elektronické monografie [875] => | vydavatel = Haifa Symphony [876] => | titul = About [877] => | url = http://www.haifasymphony.co.il/eabout.asp [878] => | datum přístupu = 2009-01-18 [879] => | jazyk = anglicky [880] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071217224625/http://www.haifasymphony.co.il/eabout.asp [881] => | datum archivace = 2007-12-17 [882] => | nedostupné = ano [883] => }} Haifská kinotéka založená roku 1975 hostí každoroční [[Haifský mezinárodní filmový festival]], který se koná během svátku [[Sukot]]. Nachází se zde 29 kin. Vychází zde místní noviny Jediot Haifa{{Citace elektronické monografie [884] => | vydavatel = Abyznewslinks.com [885] => | titul = Israel Newspapers [886] => | url = http://www.abyznewslinks.com/israe.htm [887] => | datum přístupu = 2009-01-18 [888] => | jazyk = anglicky [889] => }} a je zde místní rádio Radio Haifa.{{Citace elektronické monografie [890] => | vydavatel = Radiostationworld.com [891] => | titul = Radio Broadcasting Stations [892] => | url = http://radiostationworld.com/Locations/Israel/Radio.asp [893] => | datum přístupu = 2009-01-18 [894] => | jazyk = anglicky [895] => }} [896] => [897] => Na území města v minulosti proběhlo několik [[archeologie|archeologických]] vykopávek, v jejichž rámci byly odkryty pozůstatky z byzantského a raně islámského období.{{Citace elektronické monografie [898] => | odkaz na autora = Izraelská památková správa [899] => | vydavatel = Israel Antiquities Authority [900] => | titul = Haifa, Bat Galim [901] => | url = http://www.antiquities.org.il/Dig_Item_eng.asp?id=969 [902] => | datum přístupu = 2009-2-7 [903] => | jazyk = anglicky [904] => }}{{Citace elektronické monografie [905] => | odkaz na autora = Izraelská památková správa [906] => | vydavatel = Israel Antiquities Authority [907] => | titul = Haifa (Giv‘at HaKanyan) [908] => | url = http://www.antiquities.org.il/Dig_Item_eng.asp?id=829 [909] => | datum přístupu = 2009-2-7 [910] => | jazyk = anglicky [911] => }} [912] => [913] => [[Soubor:Tikotin Museum of Japanese Art, Haifa, Israel - Facade, Daytime, cropped -1.jpg|vlevo|náhled|Tikotinovo muzeum japonského umění]] [914] => [915] => === Muzea === [916] => Ve městě se nachází přes tucet muzeí.{{Citace elektronické monografie [917] => | vydavatel = Get2Israel.com [918] => | titul = Haifa Museums [919] => | url = http://www.get2israel.com/Destinations/haifa.aspx [920] => | datum přístupu = 2009-01-18 [921] => | jazyk = anglicky [922] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080229091637/http://www.get2israel.com/Destinations/haifa.aspx [923] => | datum archivace = 2008-02-29 [924] => | nedostupné = ano [925] => }} Nejpopulárnější je [[Izraelské národní muzeum vědy, technologií a vesmíru]], kam v roce 2004 zavítalo na 150 000 návštěvníků. Nachází se v historické budově Technionu ve čtvrti Hadar.{{Citace elektronické monografie [926] => | vydavatel = ilMuseums [927] => | titul = National Museum of Science, Technology and Space [928] => | url = http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=6 [929] => | datum přístupu = 2009-01-18 [930] => | jazyk = anglicky [931] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415095709/http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=6 [932] => | datum archivace = 2008-04-15 [933] => | nedostupné = ano [934] => }} V Haifském muzeu umění se nachází expozice moderního a klasického umění, stejně jako expozice věnovaná historii Haify.{{Citace elektronické monografie [935] => | vydavatel = ilMuseums [936] => | titul = Haifa Museum of Art [937] => | url = http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=3 [938] => | datum přístupu = 2009-01-18 [939] => | jazyk = anglicky [940] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415095647/http://ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=3 [941] => | datum archivace = 2008-04-15 [942] => | nedostupné = ano [943] => }} [[Tikotinovo muzeum japonského umění]] je jediné muzeum na [[Blízký východ|Blízkém východě]] věnované pouze [[japonsko|japonskému]] umění.{{Citace elektronické monografie [944] => | vydavatel = ilMuseums [945] => | titul = Tikotin Museum of Japanese Art [946] => | url = http://www.ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=5 [947] => | datum přístupu = 2009-01-18 [948] => | jazyk = anglicky [949] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415095655/http://www.ilmuseums.com/museum_eng.asp?id=5 [950] => | datum archivace = 2008-04-15 [951] => | nedostupné = ano [952] => }} Z dalších zdejších muzeí lze zmínit Muzeum [[pravěk]]u, Národní mořské muzeum, Haifské městské muzeum, Hechtovo muzeum, Dagonovo archeologické muzeum, Železniční muzeum, Muzeum tajné imigrace a námořnictva, Izraelské muzeum naftového průmyslu a Chagallův umělecký dům. [953] => [954] => === Sport === [955] => [[Soubor:Qiryat Eliezer Stadium.jpg|náhled|Stadion Kirjat Eliezer]] [956] => Ve městě jsou dva hlavní fotbalové kluby, a to [[Makabi Haifa FC|Makabi Haifa]] (současně v [[Izraelská Premier League|izraelské Premier League]]) a [[ha-Po'el Haifa]] ([[Liga Leumit]]), a oba mají domovský stadion [[Kirjat Eli'ezer]]. Maccabi vyhrál izraelský pohár desetkrát, zatímco Hapoel pouze jednou. [957] => [958] => Ve městě nachází množství klubů působící v oblastních ligách, jako třeba [[Bejtar Haifa]] a [[ha-Po'el Achva Haifa]] v [[liga Bet|lize Bet]] a [[ha-Po'el Spartak Haifa]] a [[Makabi Neve Ša'anan]] v [[liga Gimel|lize Gimel]]. [959] => [960] => V roce 1996 město hostilo Světové mistrovství ve [[windsurfing]]u.{{Citace elektronické monografie [961] => | vydavatel = Haifa Foundation [962] => | titul = Haifa Foundation [963] => | url = http://www.haifa-foundation.org/haifa_today.htm [964] => | datum přístupu = 2009-01-18 [965] => | jazyk = anglicky [966] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415062842/http://www.haifa-foundation.org/haifa_today.htm [967] => | datum archivace = 2008-04-15 [968] => | nedostupné = ano [969] => }} Haifský tenisový klub v jihovýchodní části města patří mezi největší v Izraeli.{{Citace elektronické monografie [970] => | vydavatel = ic-tennis.org [971] => | titul = Israel [972] => | url = http://www.ic-tennis.org/gb/userpages/UserPage279.htm [973] => | datum přístupu = 2009-01-18 [974] => | jazyk = anglicky [975] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090117063120/http://www.ic-tennis.org/gb/userpages/UserPage279.htm [976] => | datum archivace = 2009-01-17 [977] => | nedostupné = ano [978] => }} [979] => [980] => Ve městě sídlí profesionální basketbalový klub Maccabi Haifa. V nedávné době postoupil do nejvyšší divize ligy ha-Al. Tým hraje v basketbalové aréně Romena, která má kapacitu 3000 míst. [981] => [982] => Hlavními stadiony v Haifě je čtrnáctitisícový stadion Kirjat Eliezer a stadion Thomas D'Alesandro. Atletický stadion Neve Ša'anan má kapacitu 1000 míst. V jihovýchodní části města je plánován třicetitisícový stadion schválený [[UEFA]], který by měl být dostavěn v roce 2009.{{Citace elektronické monografie [983] => | vydavatel = World Stadiums [984] => | titul = Future Stadiums [985] => | url = http://www.worldstadiums.com/stadium_menu/past_future/future_stadiums.shtml [986] => | datum přístupu = 2009-01-18 [987] => | jazyk = anglicky [988] => }} [989] => [990] => === Zdravotnictví === [991] => [[Soubor:Rambam Health Care Campus.jpg|náhled|[[Rambamova nemocnice]]]] [992] => Lékařská zařízení v Haifě mají celkovou kapacitu 4000 lůžek.{{Citace elektronické monografie [993] => | vydavatel = Haifa [994] => | titul = Health Services [995] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Health/Y2005/Download/Health%20ServicesDL.pdf [996] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [997] => | datum přístupu = 2009-01-18 [998] => | jazyk = anglicky [999] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080409211902/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Health/Y2005/Download/Health%20ServicesDL.pdf [1000] => | datum archivace = 2008-04-09 [1001] => | nedostupné = ano [1002] => }} Největší nemocnicí je vládou provozovaná [[Rambamova nemocnice]] s 900 lůžky a 78 tisíci ošetřenými pacienty za rok 2004. [[Nemocnice Bnej Cijon]] a Karmel mají každá po 400 lůžkách. Mezi další nemocnice ve městě patří Italská nemocnice, nemocnice Eliša (100 lůžek), Choreb Medical Center (36 lůžek) a Ramat Marpe (18 lůžek). Dále má město 20 rodinných zdravotnických center. V roce 2004 bylo v Haifě ošetřeno celkem 177 478 pacientů. [1003] => [1004] => Během [[druhá libanonská válka|druhé libanonské války]] v roce 2006 byla Rambamova nemocnice pod přímou palbou [[Hizballáh]]u a byla nucena přijmout zvláštní opatření k ochraně svých pacientů.{{Citace elektronické monografie [1005] => | vydavatel = [[BBC]] [1006] => | titul = Haifa hospital in the firing line [1007] => | url = http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/middle_east/5197326.stm [1008] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1009] => | jazyk = anglicky [1010] => }} Celá křídla nemocnice byla přesunuta do velkých podzemních krytů.{{Citace elektronické monografie [1011] => | vydavatel = Ynetnews [1012] => | titul = Haifa hospital goes underground [1013] => | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3287614,00.html [1014] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1015] => | jazyk = anglicky [1016] => }} [1017] => [1018] => === Školství === [1019] => [[Soubor:Haifa U Rabin Building.jpg|náhled|vlevo|Rabinova budova,
Haifská univerzita]] [1020] => Haifa je domovem dvou mezinárodně uznávaných univerzit a několika fakult. [[Technion – Izraelský technologický institut]], označovaný jako izraelský [[Massachusettský technologický institut|MIT]], byl založen roku [[1924]]. Má 18 fakult a 42 výzkumných institutů. V původní budově univerzity dnes sídlí Haifské vědecké muzeum. První technologická střední škola v Izraeli, Basmat, byla založena v Haifě roku 1933.{{Citace elektronické monografie [1021] => | vydavatel = [[Ha'arec]] [1022] => | titul = The closing of a dream come true [1023] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/894017.html [1024] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1025] => | jazyk = anglicky [1026] => }} [[Haifská univerzita]] založená roku [[1963]], se nachází na vrcholu hory Karmel. Univerzitní kampus byl navržen [[Brazílie|brazilským]] architektem [[Oscar Niemeyer|Oscarem Niemeyerem]], který mimo jiné navrhl podobu města [[Brasília]] či hlavní sídlo [[Organizace spojených národů]] v [[New York]]u. Nejvyšší patrum Eškolovy věže v kampusu poskytuje panoramatický pohled na severní Izrael. V kampusu se rovněž nachází [[Hechtovo muzeum]] s významnými archeologickými a uměleckými sbírkami. [1027] => [1028] => [[Soubor:Architecture Faculty Technion.jpg|náhled|Fakulta architektury, Technion]] [1029] => Mezi další akademické instituce ve městě patří Gordonova fakulta vzdělávání, Ša'anova fakulta náboženské pedagogiky, akademie WIZO Design a Tiltanova fakulta designu.{{Citace elektronické monografie [1030] => | vydavatel = Haifa [1031] => | titul = Education [1032] => | url = http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Education/Y2007/Download/EducationDL.pdf [1033] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1034] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1035] => | jazyk = anglicky [1036] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080226230026/http://www1.haifa.muni.il/spru/doc/YB/Education/Y2007/Download/EducationDL.pdf [1037] => | datum archivace = 2008-02-26 [1038] => | nedostupné = ano [1039] => }} V Haifě se také nachází fakulta managementu Michlala Leminchal soukromé vysoké školy [[Open University of Israel]]. Dále se zde nachází fakulta ošetřovatelství a P.E.T. (Praktická stavební škola). [1040] => [1041] => Mezi lety 2006 až 2007 se ve městě nacházelo 70 základních škol, 23 středních škol, 28 akademických škol a 8 odborných vysokých škol. V městských školkách bylo 5133 dětí, na základních školách 20 081 žáků, na středních školách 7911 žáků, na akademických vysokých školách 8072 studentů a na odborných vysokých školách 2646 studentů. Celkem 86 % studentů navštěvovalo školy, kde byla učebním jazykem hebrejština, 14 % pak navštěvovalo školy, kde byla arabština. Celkem 5 % připadá na speciální vzdělávání. K roku 2004 měla Haifa 16 knihoven s 367 323 knihami. [1042] => [1043] => == Správa města == [1044] => Jakožto průmyslové přístavní města je Haifa tradičně silnou državou [[Izraelská strana práce|Strany práce]]. Díky velkému množství pracovníků v [[dok|docích]] a [[odbory|odborům]] si město vysloužilo přezdívku „Rudá Haifa.“{{Citace elektronické monografie [1045] => | vydavatel = Le Monde Diplomatique [1046] => | titul = Haifa through the looking glass [1047] => | url = http://mondediplo.com/2005/12/13haifa [1048] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1049] => | jazyk = anglicky [1050] => }} Mimo to mnoho prominentních Arabů z [[Maki (současná politická strana)|izraelské komunistické strany]], jako třeba Tawfik Toubi, Emile Habibi, Zahi Karkabi, Bulus Farah a Emile Toma byli z Haify. V uplynulých letech však došlo k posunu v orientaci na politickém spektru směrem ke středu.{{Citace elektronické monografie [1051] => | vydavatel = High Beam [1052] => | titul = 'Red Haifa' in revolt against Labor [1053] => | url = http://www.highbeam.com/doc/1P1-20132871.html [1054] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1055] => | jazyk = anglicky [1056] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120405160340/http://www.highbeam.com/doc/1P1-20132871.html [1057] => | datum archivace = 2012-04-05 [1058] => | nedostupné = ano [1059] => }} Nejvíce to bylo patrné v [[Volby do Knesetu 2006|parlamentních volbách v roce 2006]], kdy zde [[Kadima]] získala 28,9 % hlasů oproti Straně práce, která se umístila na druhém místě s 16,9 %.{{Citace elektronické monografie [1060] => | vydavatel = Jediot Achronot [1061] => | titul = Haifa election results [1062] => | url = http://www.ynet.co.il/articles/0,7340,L-3233587,00.html [1063] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1064] => | jazyk = hebrejsky [1065] => }} [1066] => [1067] => [[Soubor:Haifa Courts.jpg|vlevo|náhled|Soudní palác v Haifě]] [1068] => Před rokem 1948 haifská radnice rozvíjela spolupráci mezi smíšenou arabskou a židovskou komunitou, se zastoupením obou skupin na správě města.{{Citace monografie [1069] => | příjmení = Monterescu [1070] => | jméno = Daniel [1071] => | příjmení2 = Rabinowitz [1072] => | jméno2 = Dan [1073] => | titul = Mixed Towns, Trapped Communities: Historical Narratives, Spatial Dynamics [1074] => | vydavatel = Ashgate [1075] => | url = http://books.google.com/books?id=kUOK3a6hAMsC&pg=PA129&dq=haifa+municipality&ei=UB_kR6CANoT6yASckfHsAQ&sig=6AINvWOy8UqpmUgcJ6Cru51veG8#PPA118,M1 [1076] => | rok = 2007 [1077] => | isbn = 978-0754647324 [1078] => | strany = 113–132 [1079] => | jazyk = anglicky [1080] => }} Za starosty al-Haje měla městská rada v letech 1920–1927 šest arabských a dva židovské členy a přes celkové arabské vedení, byla rada smíšená. Smíšená spolupráce se ještě více rozvinula během druhého funkčního období starosty Hasana Bej Šukriho v letech 1927–1940, který spolupráci mezi Židy a Araby na vedení města podporoval. I přes odlišné zacházení s oběma skupinami z hlediska potřeb bylo větší soužití i nadále podporováno. Hlavní změna ve vedení města nastala v roce 1940, kdy byl zvolen vůbec první židovský starosta [[Šabtaj Levy]]. Židé od té doby již nebyli jako občané druhé kategorie. Levyho dva zástupci byli Arabové (jeden muslim, druhý křesťan) a zbytek rady města byl tvořen čtyřmi Židy a šesti Araby. [1081] => [1082] => Dnes je město spravováno svou v pořadí dvanáctou městskou radou, které předsedá starosta [[Jona Jahav]]. Zastoupení v městské radě je poměrné na základě komunálních voleb. Městská rada je legislativním orgánem města a má pravomoc vydávat městské [[vyhláška|vyhlášky]]. Dvanáctá městská rada zvolená v roce 2003 má 31 členů a nejvíce zástupců v ní má liberální uskupení [[Šinuj]]-[[Zelení (Izrael)|Zelení]] (6), následované [[Likud]]em (5).{{Citace elektronické monografie [1083] => | vydavatel = Haifa [1084] => | titul = Members of the 12th City Council [1085] => | url = http://www.haifa.muni.il/Haifa/Pages/CityCouncilMembers.aspx [1086] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1087] => | jazyk = hebrejsky [1088] => }} Mnohá rozhodnutí městské rady jsou výsledkem doporučení, které ji bylo dáno různými komisemi, kde se orgány mimo městskou správu setkávají s zástupci městské rady. Některé komise jsou dobrovolné, jiné naopak závazné, jako například bezpečnostní komise, výběrová komise či finanční komise.{{Citace elektronické monografie [1089] => | vydavatel = Haifa [1090] => | titul = Municipal Committees [1091] => | url = http://www.haifa.muni.il/Haifa/Pages/vaadot.aspx [1092] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1093] => | jazyk = hebrejsky [1094] => }} [1095] => [1096] => == Doprava == [1097] => === Železniční doprava === [1098] => [[Soubor:GT26CW2-IR701.jpg|náhled|Osobní a nákladní vlaky v Haifě]] [1099] => Haifou prochází [[Pobřežní železniční trať (Izrael)|pobřežní železniční trať]] [[Izraelské dráhy|Izraelských drah]] z [[Naharija|Naharije]] do Tel Avivu. Vede podél pobřeží Haifského zálivu. Má [[železniční stanice Chejfa Chof ha-Karmel]], [[železniční stanice Chejfa Bat Galim]], [[železniční stanice Chejfa Merkaz ha-Šmona]], [[železniční stanice Lev ha-Mifrac]], [[železniční stanice Chucot ha-Mifrac]] a [[železniční stanice Kirjat Chajim]]. [[Železniční stanice Kirjat Mockin]] leží nedaleko za katastrálními hranicemi města. Dohromady tvoří příměstskou železniční linku Haifa-Krajot („Parvarit“).{{Citace elektronické monografie [1100] => | vydavatel = Izraelské dráhy [1101] => | titul = Railway Map [1102] => | url = http://www.israrail.org.il/english/travel/map.html [1103] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1104] => | jazyk = anglicky [1105] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070301032459/http://www.israrail.org.il/english/travel/map.html [1106] => | datum archivace = 2007-03-01 [1107] => | nedostupné = ano [1108] => }} Přímé vlakové spoje vedou z Haify do Tel Avivu, na [[Mezinárodní letiště Ben Guriona|Ben Gurionovo mezinárodní letiště]], do Naharije, Akka, Kirjat Mockinu, [[Binjamina-Giv'at Ada|Binjaminy]], [[Lod]]u, [[Kirjat Gat]]u, [[Beer Ševa|Beerševy]] a dalších měst. Přes přestupové uzly Binjaminu a Tel Aviv jsou pak s přestupem dostupné všechny železniční zastávky Izraelských drah.{{Citace elektronické monografie [1109] => | vydavatel = Izraelské dráhy [1110] => | titul = Israel Railways' schedule [1111] => | url = http://www.israrail.org.il/english [1112] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1113] => | jazyk = anglicky [1114] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080822010053/http://www.israrail.org.il/english [1115] => | datum archivace = 2008-08-22 [1116] => | nedostupné = ano [1117] => }} [1118] => V 1. polovině 20. století vycházela z Haify rovněž [[železniční trať v Jizre'elském údolí]] s výchozí [[železniční stanice Chejfa mizrach|železniční stanicí Chejfa mizrach]]. Po roce 1948 byl provoz na této trati zrušen, ale do budoucna existují plány na její obnovu v historické trase přes [[Jizre'elské údolí]] do [[Afula|Afulu]] a [[Bejt Še'an]]u a pak do[[Ammán]]u v [[Jordánsko|Jordánsku]], s možným přípojem do [[Nazaret]]u.{{Citace elektronické monografie [1119] => | titul = Sheetrit Ordered to Check the Option of Connection Migdal HaEmek and Nazareth to the Valley Railway [1120] => | url = http://www.mot.gov.il/Public/Dover/Dover1064.pdf [1121] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] [1122] => | vydavatel = Ministerstvo dopravy Státu Izrael [1123] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1124] => | jazyk = anglicky [1125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080409211823/http://www.mot.gov.il/Public/Dover/Dover1064.pdf [1126] => | datum archivace = 2008-04-09 [1127] => | nedostupné = ano [1128] => }} [1129] => Rychlodráha spojuje autobusové nádraží Merkazit ha-Mifrac s centrem Nazaretu přes Kirjat Atu, Šefa-'Amr a [[Nazaret Ilit]]. Podle plánu by měla mít trasa osmnáct zastávek. [1130] => [1131] => === Městská hromadná doprava === [1132] => [[Soubor:Haifa-09-Carmelit.jpg|vlevo|náhled|Metro Karmelit]] [1133] => Haifa disponuje dobrou městskou a meziměstskou veřejnou dopravou, [[Autobus|autobusy]] a tzv. [[Šerut|sdílené taxi]]. V Haifě existuje podzemní systém metra zvaný [[Karmelit]]. Je to podzemní [[lanová dráha]] na kolejích, která má počáteční stanici v dolní části města na Pařížském náměstí a konečnou v Gan ha-Em (Matčin park) na hoře Karmel.{{Citace elektronické monografie [1134] => | titul = The Carmelit [1135] => | url = http://www.tour-haifa.co.il/eng/modules/article/view.article.php/c10/159 [1136] => | vydavatel = Tour-Haifa.co.il [1137] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1138] => | jazyk = anglicky [1139] => }} Jednokolejná trať s jednou [[výhybna|výhybnou]], dvěma soupravami a šesti zastávkami je jediným metrem v Izraeli, je zapsáno v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]] jako nejkratší metro na světě. [1140] => [1141] => * Turistická [[lanová dráha]] vede z Bat Galim na pobřeží ke klášteru [[Stella Maris]] na vrcholu hory Karmel. [1142] => [[Soubor:Metronit.JPG|náhled|vlevo|Transparent představující Metronit v Kirjat Eliezer]] [1143] => [1144] => Meziměstskou autobusovou dopravu zajišťuje autobusová společnost [[Egged]], používá [1145] => * ústřední autobusové nádraží ha-Mifrac sousedící s vlakovou zastávkou Lev ha-Mifrac [1146] => * ústřední autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel sousedící s vlakovou zastávkou Chof ha-Karmel [1147] => [1148] => Spoje na sever země využívají autobusového nádraží ha-Mifrac, které pokrývá většinu měst na severu Izraele. Spoje na jih země využívají autobusové nádraží Haifa Chof ha-Karmel. Mezi města přímo dostupná z druhého zmíněného nádraží patří Tel Aviv, Jeruzalém, [[Ejlat]], [[Ra'anana]], [[Netanja]], Chadera, [[Zichron Ja'akov]], [[Atlit]], Tirat Karmel, Ben-Gurionovo mezinárodní letiště a středně-vzdálená sídla. Egged má také tři speciální spoje, v nichž jsou cestující rozděleni podle pohlaví. Tyto spoje využívané převážně charedim, jsou označované jako spoje „mehadrin“ a jezdí z haifské čtvrti [[Ramat Vižnic]] do Jeruzaléma, [[Bnej Brak]]u a [[Ašdod]]u. [1149] => [[Soubor:Aerial tramway of Haifa.JPG|náhled|Futuristická haifská lanovka]] [1150] => * Sdílené taxi jezdí podél některých autobusových linek, nemají oficiální jízdní řád. [1151] => [1152] => Haifa je jedno z mála izraelských měst, kde autobusová doprava funguje i o [[šabat]]u.{{Citace elektronické monografie [1153] => | vydavatel = Frommers [1154] => | titul = Haifa: Planning a Trip [1155] => | url = http://www.frommers.com/destinations/haifa/3709010002.html [1156] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1157] => | jazyk = anglicky [1158] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080415053214/http://www.frommers.com/destinations/haifa/3709010002.html [1159] => | datum archivace = 2008-04-15 [1160] => | nedostupné = ano [1161] => }} Od sobotního rána funguje víkendový režim a autobusové spoje spojují Haifu s [[Nešer]]em, Tirat Karmel, Jokneamem, Nazaretem, Nazaret Illitem a středně-vzdálenými sídly. Od léta 2008 ve městě fungují noční spoje: v rámci Haify (linka 200) a do Krajotu (linka 210).{{Citace elektronické monografie [1162] => | vydavatel = Egged [1163] => | titul = Night buses in Haifa & Krayot at the Egged official website [1164] => | url = http://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6100 [1165] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1166] => | jazyk = anglicky [1167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200611073308/https://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6100 [1168] => | datum archivace = 2020-06-11 [1169] => | nedostupné = ano [1170] => }} Během letního období tyto noční linky fungují sedm dní v týdnu. V zimním období je jejich provoz omezen na čtvrtek, pátek a sobotu, čímž jsou jediným autobusovým spojením, které v Izraeli funguje i v páteční večer. Haifa je rovněž jediné izraelské město, kde v letním období fungují autobusové linky na pláž i v sobotu. Spoje společnosti Egged jezdí v sobotu ráno na pláže Dado a Bat Galim z mnoha čtvrtí v okolí a odpoledne se jezdí zpět.{{Citace elektronické monografie [1171] => | vydavatel = Egged [1172] => | titul = Summer routes to the beaches at the Egged official website [1173] => | url = http://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6096 [1174] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1175] => | jazyk = anglicky [1176] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110527112602/http://www.egged.co.il/Eng/Main.asp?lngCategoryID=6096 [1177] => | datum archivace = 2011-05-27 [1178] => | nedostupné = ano [1179] => }} [1180] => [1181] => [[Soubor:Port of Haifa, viewed from the sea.jpg|vlevo|náhled|Haifský přístav]] [1182] => [1183] => === Námořní a letecká doprava === [1184] => Haifské letiště slouží k vnitrostátním letům do Tel Avivu a Ejlatu a pro mezinárodní charterové lety na [[Kypr]]. Zdejší přístav je cílem lodí z [[Evropa|Evropy]] a jiných částí světa, a to jak nákladních lodí, tak turistických trajektů. Do [[Řecko|Řecka]] a na Kypr jsou z Haify pořádány zábavní plavby. [1185] => [1186] => === Silniční doprava === [1187] => Doprava mezi Haifou a centrálním Izraelem je možná po hlavní dálnici pobřežní planiny, [[Dálnice 2 (Izrael)|dálnici 2]], která začíná u Tel Avivu a končí u Haify. Paralelně s dálnicí 2 vede od Haify směrem na jih [[dálnice 4 (Izrael)|dálnice 4]] a na rozdíl od dálnice 2 pokračuje dále na sever až k hranicím s [[Libanon]]em. Počátkem 21. století byly pod horou Karmel zbudovány [[Karmelské tunely]], které by svádějí dopravu z dolní části města.{{Citace elektronické monografie [1188] => | vydavatel = Ministerstvo financí Státu Izrael [1189] => | titul = Karmelské tunely [1190] => | url = http://ppp.mof.gov.il/Mof/PPP/MofPPPTopNavEnglish/MofPPPProjectsEnglish/PPPProjectsListEng/TashtiotTaburaEng/Carmeltunnels/ [1191] => | datum přístupu = 2009-01-18 [1192] => | jazyk = anglicky [1193] => | url archivu = https://archive.today/20120712130111/http://ppp.mof.gov.il/Mof/PPP/MofPPPTopNavEnglish/MofPPPProjectsEnglish/PPPProjectsListEng/TashtiotTaburaEng/Carmeltunnels/ [1194] => | datum archivace = 2012-07-12 [1195] => | nedostupné = ano [1196] => }} Další připravovanou investicí je [[Dálnice 22 (Izrael)|dálnice číslo 22]], která má spojit centrum Haify se severními předměstími jako je [[Kirjat Ata]], [[Kirjat Bialik]] a [[Kirjat Mockin]]. Čtyřkilometrový úsek od haifského přístavu k ústí řeky Kišon byl dokončen roku [[2005]], zbývajících 15 kilometrů ještě zbývá dostavět.{{Citace elektronické monografie [1197] => | vydavatel = město Haifa [1198] => | titul = נתיבי המפרץ - אתר עיריית חיפה - פרוייקטים [1199] => | url = http://www1.haifa.muni.il/apps/project/infrastructure/mifratz.asp [1200] => | jazyk = hebrejsky [1201] => | datum přístupu = 2010-10-04 [1202] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100528033710/http://www1.haifa.muni.il/apps/project/infrastructure/mifratz.asp [1203] => | datum archivace = 2010-05-28 [1204] => | nedostupné = ano [1205] => }} Již v roce [[2009]] ale byly stavební práce zadány na základě výběrového řízení firmě Šafir.{{Citace elektronické monografie [1206] => | vydavatel = krayot.com [1207] => | titul = חברת שפיר זכתה במכרז להקמת כביש עוקף קריות , 20 אוקטובר 2009 16:50 [1208] => | url = http://www.krayot.com/articles/20912.html [1209] => | jazyk = hebrejsky [1210] => | datum přístupu = 2010-10-04 [1211] => }}{{Nedostupný zdroj}} Půjde o kapacitní dálniční tah, který nahradí stávající dálnici číslo 4. [1212] => {{Clear}} [1213] => [1214] => == Slavní rodáci == [1215] => * [[Aaron Ciechanover]] – biochemik, nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [1216] => * [[Emil Habíbí|Emile Habibi]] – arabský spisovatel a politik [1217] => * [[Uzi Landau]] – politik a bývalý ministr [1218] => * [[Uri Lupolianski]] – starosta [[Jeruzalém]]a [1219] => * [[Širi Maimon]] – popová zpěvačka [1220] => * [[Gene Simmons]] – hudebník, zakládající člen [[hard rock]]ové skupiny [[Kiss]] [1221] => * [[Hillel Slovak]] – hudebník, původní [[kytara|kytarista]] skupiny [[Red Hot Chili Peppers]] [1222] => * [[Ehud Šani]] – generál [1223] => * [[Jochanan Volach]] – bývalý fotbalista, prezident [[Makabi Haifa]] [1224] => * [[Daniel Hershkowitz]] – politik [1225] => * [[Ekrem Akurgal]] – turecký archeolog [1226] => [1227] => == Partnerská města == [1228] => Haifa má následující [[partnerská města]]: [1229] => {{sloupce|3| [1230] => * {{partnerské město|Aalborg|rok=1973}} [1231] => * {{partnerské město|Antverpy|rok=1986}} [1232] => * {{partnerské město|Baku|rok=2017}} [1233] => * {{partnerské město|Boston|rok=1999}} [1234] => * {{partnerské město|Brémy|rok=1978}} [1235] => * {{partnerské město|Düsseldorf|rok=1988}} [1236] => * {{partnerské město|Erfurt|rok=2005}} [1237] => * {{partnerské město|Fort Lauderdale|rok=2002}} [1238] => * {{partnerské město|Hackney|rok=1968}} [1239] => * {{partnerské město|Kapské Město|rok=1975}} [1240] => * {{partnerské město|Lemesos|rok=2000}} [1241] => * {{partnerské město|Manila|rok=1971}} [1242] => * {{partnerské město|Mannheim|rok=2005}} [1243] => * {{partnerské město|Marseille|rok=1962}} [1244] => * {{partnerské město|Mohuč|rok=1987}} [1245] => * {{partnerské město|Newcastle upon Tyne}} [1246] => * {{partnerské město|Oděsa|rok=1992}} [1247] => * {{partnerské město|Portsmouth|rok=1962}} [1248] => * {{partnerské město|Rosario|rok=1988}} [1249] => * {{partnerské město|San Francisco|rok=1973}} [1250] => * {{partnerské město|Šanghaj|rok=1994}} [1251] => }} [1252] => [1253] => == Panorama == [1254] => {{Panorama|obrázek=Panorama Haifa.jpg|šířka=800|popisek=Panorama části Haify: úplně vlevo čtvrť [[Bat Galim]], uprostřed část [[Světové centrum Bahá’í|světového centra Bahá'í]], napravo čtvrti Vádí Nisnas, Kirjat Rabin, přístav a záliv}} [1255] => [1256] => == Odkazy == [1257] => === Reference === [1258] => {{Překlad|en|Haifa|266709062}} [1259] => [1260] => PAULÍK, Ivo. ''Izrael.'' S. 109 [1261] => [1262] => [1263] => === Literatura === [1264] => * {{Citace monografie [1265] => | příjmení = Carmel [1266] => | jméno = Alex [1267] => | titul = The History of Haifa Under Turkish Rule [1268] => | vydavatel = Pardes [1269] => | místo = Haifa [1270] => | rok = 2002 [1271] => | isbn = 965-7171-05-9 [1272] => | počet stran = 220 [1273] => | jazyk = hebrejsky [1274] => }} [1275] => * {{Citace monografie [1276] => | příjmení = Čeřovský [1277] => | jméno = Jan a kolektiv [1278] => | titul = Izrael a palestinská území [1279] => | vydavatel = Olympia [1280] => | místo = Praha [1281] => | rok = 1999 [1282] => | isbn = 80-7033-541-6 [1283] => | počet stran = 192 [1284] => }} [1285] => * ČTK. V Haifě mají náměstí Václava Havla. ''Lidové noviny'' (Praha). 2015, roč. 28, č. 151 (30. 6.), s. 7. (Svět – Zprávy dne). [Náměstí je ve čtvrti Šimon Perez na Karmelu.] [1286] => * {{Citace monografie [1287] => | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO [1288] => | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé [1289] => | místo = Jeruzalém [1290] => | vydavatel = Ahva Press [1291] => | rok = 1999 [1292] => | počet stran = 28 [1293] => }} [1294] => * {{Citace monografie [1295] => | příjmení = Paulík [1296] => | jméno = Ivo [1297] => | titul = Izrael [1298] => | vydavatel = Freytag & Berndt [1299] => | místo = Praha [1300] => | rok = 2006 [1301] => | isbn = 978-80-7316-202-3 [1302] => | počet stran = 167 [1303] => }} [1304] => [1305] => === Související články === [1306] => * [[Karmelit]] [1307] => * [[Krajot]] [1308] => [1309] => === Externí odkazy === [1310] => * {{Commonscat|Haifa}} [1311] => * {{Wikislovník|heslo=Haifa}} [1312] => [1313] => Město a univerzity [1314] => * [http://www.haifa.muni.il/Cultures/en-US/ Oficiální internetové stránky] {{he}}{{en}}{{ar}}{{ru}} [1315] => ** [https://web.archive.org/web/20071012020235/http://www1.haifa.muni.il/spru/default.asp?P=1%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20%20&L=1 Statistické údaje] [1316] => * [http://www.haifa.ac.il/ Haifská univerzita] {{Wayback|url=http://www.haifa.ac.il/ |date=20110718091213 }} {{he}}{{en}} [1317] => * [http://www.technion.ac.il/ Technion – Izraelských technologický institut] {{en}}{{he}} [1318] => * [http://www.haifafoundation.com/ Haifa Foundation] {{en}} [1319] => [1320] => Bahá'í [1321] => * [http://www.bahai.org/ Světové centrum Bahá’í] {{en}} [1322] => * [https://web.archive.org/web/20071226000319/http://home-and-garden.webshots.com/album/505319785IBUBFK Fotografie ze zahrad Bahá'í] {{en}} [1323] => [1324] => Křesťanská místa [1325] => * [http://www.labeauteducarmel.net/ Karmelitánský klášter] {{Wayback|url=http://www.labeauteducarmel.net/ |date=20230812045824 }} {{en}}{{fr}} [1326] => [1327] => Cestování [1328] => * [https://web.archive.org/web/20060822024107/http://www.urbanrail.net/as/hai/haifa-citymap.jpg Plán haifského metra Karmelit] [1329] => * [http://en.wikivoyage.org/wiki/Haifa Wikivoyage – Haifa] {{en}} [1330] => * [https://web.archive.org/web/20080215080744/http://www.haifacity.com/eng/ Město Haifa – kompletní turistický průvodce] {{en}} [1331] => [1332] => Ostatní [1333] => * [http://archiv.eretz.cz/?p=6384 Eretz.cz – Mír v Haifě] {{cs}} (10/2006) [1334] => * [http://archiv.eretz.cz/?p=33 Eretz.cz – Haifa zasažena raketou dlouhého dosahu] {{cs}} (07/2006) [1335] => [1336] => {{Haifský distrikt}} [1337] => {{Izrael}} [1338] => [1339] => {{dobrý článek}} [1340] => [1341] => {{Autoritní data}} [1342] => {{Portály|Izrael}} [1343] => [1344] => [[Kategorie:Haifa| ]] [1345] => [[Kategorie:Haifský distrikt]] [1346] => [[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]] [1347] => [[Kategorie:Přístavní města v Izraeli]] [1348] => [[Kategorie:Izraelská univerzitní města]] [1349] => [[Kategorie:Sídla izraelských Arabů]] [] => )
good wiki

Haifa

Haifa ( חֵיפָה , حيفا ) je největší severoizraelské město, hlavní město Haifského distriktu a třetí největší město v Izraeli s celkovou populací 281 100 obyvatel. Město leží na izraelské pobřežní planině, při Haifském zálivu na celkové ploše 63,7 km².

More about us

About

Město se pyšní nádhernou polohou na pobřeží Středozemního moře a přístupem k překrásným plážím, jež lákají místní obyvatele i turisty. Haifa je známá svou rozmanitou kulturou a jedinečnou atmosférou, která kombinuje moderní prvky s historickými tradicemi. Jedním z nejvýznamnějších symbolů Haify je Bahá’í zahrady, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tyto rozsáhlé, terasovité zahrady, které se táhnou na svahu hory Karmel, nabízejí překrásné výhledy a jsou příkladem harmonického soužití přírody a architektury. Kromě toho je Haifa známá svými technologickými a vědeckými institucemi, které přispívají k inovačním a výzkumným iniciativám. Město je domovem různorodé populace a jeho multikulturní prostředí je jednou z jeho největších předností. Haifa se vyznačuje smíšeným obyvatelstvem, které zahrnuje židy, araby a další etnické skupiny, což přispívá k pestré paletě tradiční gastronomie, festivalů a společenských akcí. Místní trhy a restaurace nabízejí bohaté pokrmy a speciality, které oslavují místní chutě a tradice. V posledních letech se Haifa proměnila v živé centrum umění a kultury, kde se koná řada kulturních a hudebních festivalů. Město se pyšní muzea, galeriemi a divadly, která poskytují prostor pro vyjádření místních umělců a kreativních myslitelů. Haifa se tedy neustále vyvíjí a nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům bohaté možnosti pro zábavu a vzdělávání. Díky své jedinečné kombinaci přírodních krás, kulturní rozmanitosti a inovativních přístupů se Haifa stává inspirativním místem pro život a objevování. Je to město, které si oblíbíte pro jeho přátelskou atmosféru a otevřenost, a které nabízí spoustu příležitostí pro osobní i profesionální růst.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karmel (pohoří)','Světové centrum Bahá’í','křesťanství','Německá kolonie (Haifa)','Židé','Haifská univerzita','Karmelit','Bat Galim','Kirjat Eli\'ezer','muslim','Hizballáh','Izraelské národní muzeum vědy, technologií a vesmíru'

Hizballáh

Karmelit

Křesťanství

Muslim

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.