Array ( [0] => 15482702 [id] => 15482702 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Helsinky [uri] => Helsinky [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Helsinky [3] => | originální jméno = Helsinki – Helsingfors [4] => | obrázek = HelsinkiMontage NoEffects.jpg [5] => | popisek = [[Evangelická katedrála (Helsinky)|Helsinská katedrála]], pevnost [[Suomenlinna]], [[Senátní náměstí (Helsinky)|Senátní náměstí]], pláž Aurinkolahti, radnice [6] => | znak = Helsinki.vaakuna.svg [7] => | vlajka = [8] => | stát = Finsko [9] => | pojem nižšího celku = [[Provincie ve Finsku|Provincie]] [10] => | název nižšího celku = [[Uusimaa]] [11] => | loc-map = {{LocMap |Finsko |label=Helsinky |position=right |width=150 |lat=60.17 |long=24.93 |float=center |caption=}} [12] => | rozloha = 715,55 [13] => | počet obyvatel = 650100 [14] => | obyvatelé aktuální k = 2018{{Citace elektronického periodika |titul=Väestörekisterikeskus |url=http://vrk.fi/default.aspx?docid=5919&site=3&id=0 |datum přístupu=26-05-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120801100611/http://vrk.fi/default.aspx?docid=5919&site=3&id=0 |datum archivace=01-08-2012 |nedostupné=ano }} [15] => | hustota zalidnění = 2 906,4 [16] => | zeměpisná šířka = 60.1708333 [17] => | zeměpisná délka = 24.9375 [18] => | nadmořská výška = 0 [19] => | psč = [20] => | telefonní předvolba = [21] => | starosta = [[Jussi Pajunen]] {{Malé|(od 2005)}} [22] => | administrativní dělení = [23] => | etnické složení = Finové (82,5 %), Švédové (6 %), cizinci (11,5 %) [24] => | náboženské složení = [25] => | web = http://www.hel.fi [26] => }} [27] => '''Helsinky''' ({{Vjazyce2|fi|''Helsinki''}}, {{Vjazyce2|sv|''{{Audio|Helsingfors.ogg|Helsingfors}}''}}) jsou hlavní a největší [[Finsko|finské]] město a přístav. Byly založeny roku [[1550]]. Jejich centrum leží na malém poloostrově ve středu [[Finský záliv|Finského zálivu]], ale patří k nim ještě poměrně velké území směrem na východ. Rozkládají se na 715,55 km² a mají asi 650 100 obyvatel. [28] => [29] => Se sousedními městy [[Vantaa]], [[Espoo]] a [[Kauniainen]] tvoří hustě propojené [[souměstí]] (tzv. metropolitní oblast) s miliónovou populací. Spolu s osmi dalšími městy tvoří [[Velké Helsinky]] s 1,495 mil. obyvatel, což je přibližně čtvrtina celého Finska; Velké Helsinky produkují třetinu finského HDP. [30] => [31] => == Dějiny == [32] => V 16. století bylo [[Finsko]] součástí [[Švédsko|Švédského království]]. Král [[Gustav I. Vasa]] založil Helsinky, aby konkurovaly [[Hanza|hansovnímu]] městu Reval (dnešní [[Tallinn]]) na jižní straně Finského zálivu. Za datum jejich založení se pokládá [[12. červen]] [[1550]], kdy král nakázal měšťanům z okolních měst, aby se do nového města přestěhovali. Původně Helsinky ležely o několik kilometrů severovýchodněji u ústí řeky [[Vantaa]]. Místo ale nebylo zvoleno vhodně, okolí bylo plné bažin a nebylo ani možno vybudovat velký přístav. Proto bylo roku [[1640]] rozhodnuto, že se město přesune na nynější místo. Švédský název Helsingfors pochází z původního místního jména Helsinge a švédského ''fors'' – [[peřej]]. [33] => [34] => === 18. století === [35] => [[Soubor:Cannons on Suomenlinna, Helsinki.jpg|náhled|vlevo|Děla na [[Suomenlinna|Suomenlinně]]]] [36] => Po založení [[Petrohrad]]u roku [[1703]] byl [[Rusko|ruský]] vliv stále citelnější. Vyvrcholením rusko-švédského soupeření v 18. století byla [[severní válka]], kdy byly Helsinky v letech [[1713]]–[[1721]] obsazeny ruským vojskem, a opět za [[Rusko-švédská válka (1741–1743)|rusko-švédské války]] [[1741]]–[[1743]]. V roce [[1748]] se na obranu města začala na ostrůvcích před přístavem stavět velká [[námořní pevnost]] Sveaborg, přezdívaná „[[Gibraltar]] severu“. Dnes je jako [[Suomenlinna]] oblíbeným výletním místem a turistickým lákadlem Helsinek. [37] => [38] => === Pod ruskou vládou === [39] => Poté, co [[Napoleon Bonaparte]] a car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] uzavřeli spojenectví, Rusko v únoru [[1808]] vypovědělo proanglickému Švédsku [[finská válka|válku]]. Helsinky byly okupovány ruským vojskem od prvních dnů války a pevnost po krátkém ostřelování kapitulovala. Po uzavření míru bylo Finsko připojeno k Rusku jako [[Finské velkoknížectví|autonomní velkoknížectví]]. Protože dosavadní hlavní město [[Turku]] bylo příliš vzdáleno od [[Petrohrad]]u, rozhodl Alexandr I. roku [[1812]] o jmenování Helsinek hlavním městem Finska. Spolu s titulem hlavního města se z [[Turku]] přesunula i nejstarší finská [[Helsinská univerzita|univerzita]]. [40] => [[Soubor:Uspensiki by SamSegar.jpg|vlevo|náhled|upright|Pravoslavný chrám Zesnutí Panny Marie.]] [41] => [42] => Po válce zničené město bylo značně přestavěno. Centrum získalo [[empír]]ový styl. Nejmonumentálnější stavbou z té doby je evangelická katedrála dokončená v roce [[1852]]. V druhé polovině 19. století Helsinky rychle rostly a staly se nejprůmyslovějším finským městem. Počet jejich obyvatel dosáhl 100 000. [43] => [44] => V roce [[1862]] byly Helsinky spojeny železnicí s [[Hämeenlinna|Hämeenlinnou]] na severu a v roce [[1870]] také s [[Petrohrad]]em. Nové stavby vznikaly pod vlivem západoevropské architektury a industrializace. [45] => [46] => Vzniklo novorenesanční okolí tříd ''Esplanadi'' a ''Mannerheimintie''. Nad přístavem byl roku [[1868]] postaven největší [[Pravoslaví|pravoslavný]] kostel v západní Evropě, [[Chrám Zesnutí Bohorodičky (Helsinky)|chrám Zesnutí Panny Marie]] ([[ruština|rusky]]: ''Успенский собор – Uspenskij sobor'', [[finština|finsky]]: ''Uspenskin katedraali'' ). [47] => [48] => V roce [[1890]] pak v souvislosti s finským národním obrozením překročil počet finsky mluvících obyvatel Helsinek počet těch mluvících švédsky.[http://scripta.kotus.fi/www/verkkojulkaisut/julk125/helsinki/ Helsingin nimistön vaiheita], Kaupunkinimistön historiaa, Janne Saarikivi, nedatováno. [49] => [50] => === 20. století === [51] => Po revolucích v Rusku získalo [[Finsko]] v prosinci [[1917]] samostatnost. Když 28. ledna 1918 vypukla [[finská občanská válka]], Helsinky ihned obsadili rudí; v dubnu je dobyly německé jednotky bojující na straně bílých. Na rozdíl od [[Tampere]] neutrpěly Helsinky v bojích větší škody. Na Suomenlinně byl umístěn největší z táborů pro zajaté rudé s více než 13 tisíci vězni. [52] => Po konsolidaci poměrů v zemi se Helsinky rychle rozvíjely. Architekturu ovlivnil především [[klasicismus]] a [[funkcionalismus]]. V letech [[1934]]–[[1938]] byl vybudován [[Olympijský stadion (Helsinky)|helsinský olympijský stadión]] pro [[letní olympijské hry 1940]], které však byly kvůli válce zrušeny. Během [[Zimní válka|Zimní]] a [[Pokračovací válka|Pokračovací války]] Helsinky bombardovalo sovětské letectvo, nejintenzivněji na jaře 1944, ale díky dobré protivzdušné obraně dopadlo do obytných čtvrtí jen málo bomb. [53] => [[Soubor:Finland Temppeliaukio church Center Room (4040097392).jpg|náhled|Interiér skalního kostela Temppeliaukio]] [54] => [55] => Rozvoj města se po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ještě zrychlil. V roce 1947 byly Helsinkám přiřčeny [[letní olympijské hry 1952]]. Kvůli rozsáhlé imigraci byla vybudována nová předměstí. K nejvýznamnějším moderním stavbám patří velké kongresové centrum [[Finlandia-talo|Finlandia]] (finsky: ''Finlandia-talo''), které navrhl architekt [[Alvar Aalto]] (dokončené v roce [[1971]]), nová budova [[Helsinská opera|Helsinské opery]] ([[1993]]) a Muzeum moderního umění ([[1998]]). Za zmínku též stojí ojedinělý skalní kostel ''[[Kostel na Temppeliaukio|Temppeliaukio]]'' ([[1969]]). [56] => [57] => V letech 1972, 1973 a 1975 se v Helsinkách konala jednání v rámci [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě#Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě|Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě]]. [58] => [59] => == Geografie == [60] => Celková plocha katastru Helsinek je 715 km², z čehož ale jen 214 km² je pevná země a zbytek vodní plochy, hlavně moře. Délka pobřeží je téměř 100 km. K městu náleží 315 ostrovů a ostrůvků. [61] => [62] => Díky poloze u moře je klima poměrně vyrovnané, bez extrémů: Průměrná roční teplota je 5,6 °C, v červenci 17 °C a v nejstudenějším únoru -5 °C. Jezera a moře v okolí Helsinek pravidelně v zimě zamrzají. Roční srážky jsou 660 mm, z čehož v létě (červenec–srpen) 190 mm a v zimě (prosinec–únor) 140 mm. Vítr nejčastěji vane z jihu. V červenci slunce svítí přes 270 hodin, ale v prosinci jen 27 hodin. [63] => [64] => == Město == [65] => [[Soubor:Töölö, Helsinki from the olympic stadium tower.jpg|náhled|Turisticky atraktivní čtvrť [[Töölö]] z věže Olympijského stadionu.]] [66] => [[Soubor:Helsinki July 2013-27a.jpg|náhled|[[Evangelická katedrála (Helsinky)|Evangelická katedrála]]]] [67] => Helsinky jsou turistickým centrem a většinou prvním místem, které zahraniční turisté ve Finsku navštíví. Jádro centra města bylo vybudováno v [[empír]]ovém a většina ostatních starších budov bylo postaveno v [[novorenesance|neorenesančním]] a [[Neoklasicismus|neoklasicistním]] slohu. Architekturu dnešních Helsinek značně ovlivňuje [[funkcionalismus]] a [[moderní umění]]. [68] => [69] => Ve městě je mnoho zajímavých kostelů. Nejznámější je mohutná bílá [[luteránství|luterská]] [[Evangelická katedrála (Helsinky)|katedrála]] na náměstí ''Senaatintori''. [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]] nedaleko od ní postavila velký červený chrám Zesnutí Panny Marie. V 60. letech 20. století byl vybudován ve skalním masivu nedaleko finského parlamentu udivující kostel ''Temppeliaukio'' s excelentní akustikou. [70] => [71] => Nejznámější turistickou atrakcí a oblíbeným místem na procházky je bývalá námořní pevnost [[Suomenlinna]], roku [[1991]] zapsaná na [[Světové dědictví|Seznam kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Opevněné ostrovy jsou spojeny s centrem rychlým trajektem. [72] => [73] => Na Tržním náměstí se nachází socha [[Havis Amanda]]. [74] => [75] => Na náměstí ''Kauppatori'' ve starém přístavu lze navštívit tradiční trh a nedaleko starou tržnici. Ze starého přístavu vyjíždějí trajekty na ''Korkeasaari'' a [[Suomenlinna|Suomenlinnu]] i okružní vyhlídkové lodě. [76] => [77] => Na ostrově ''Korkeasaari'' je zoologická zahrada. Z centra na něj vozí turisty také malý trajekt. Na druhé straně města je ostrov ''Seurasaari'' se skanzenem. Nejpopulárnější park je ''Kaivopuisto'' a velmi oblíbená je v létě i pláž ''Hietaniemi'' nedaleko centra. [78] => [79] => Městskou hromadnou dopravou je dostupný [[národní park Nuuksio]] plný jezer, skal, bažin a lesů. [80] => [81] => == Členění Helsinek == [82] => [[Soubor:Helsinki subdivisions-fi.svg|vlevo|náhled|450x450pixelů]] [83] => [84] => === Hlavní obvody/okresy Helsinek (oficiální členění) === [85] => Helsinky jsou oficiálně rozděleny do osmi obvodů/hlavních okresů (''suurpiiri''):{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = Pododdělení Helsinek - Subdivisions of Helsinki - gebiao-medical.com [87] => | periodikum = gebiao-medical.com [88] => | url = https://gebiao-medical.com/ru-cs/wiki/Subdivisions_of_Helsinki#See_also [89] => | datum přístupu = 2022-09-24 [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220924094341/https://gebiao-medical.com/ru-cs/wiki/Subdivisions_of_Helsinki#See_also [91] => | datum archivace = 2022-09-24 [92] => }} [93] => [94] => * [[Jižní hlavní obvod]], ''Eteläinen suurpiiri'', (značení číslem 1) [95] => * západní hlavní obvod, ''Läntinen suurpiiri'', (značení číslem 2) [96] => * Centrální hlavní obvod, ''Keskinen suurpiiri'', (značení číslem 3) [97] => * Severní hlavní obvod, ''Pohjoinen suurpiiri'', (značení číslem 4) [98] => * Severovýchodní hlavní obvod, ''Koillinen suurpiiri'', (značení číslem 5) [99] => * Jihovýchodní hlavní obvod, ''Kaakkoinen suurpiiri'', (značení číslem 6) [100] => * [[Východní hlavní obvod (Helsinky)|Východní hlavní obvod]], ''Itäinen suurpiiri'', (značení číslem 7) [101] => * Östersundom obvod, ''Östersundomin suurpiiri'', (značení číslem 8) [102] => [103] => Tyto hlavní okresy jsou dále členěny na okresy/okrsky, kterých je v Helsinkách 34. [104] => [105] => === Geografické oblasti (neoficiální členění) === [106] => Helsinkyou jsou neoficiálně rozděleny do čtyř geografických (orientačních) oblastí, které nejsou přesně definovány: [107] => [108] => * Centrální Helsinky [109] => * Západní Helsinky [110] => * Severní Helsinky [111] => * Východní Helsinky [112] => [113] => == Demografie == [114] => K 31. lednu 2012 žilo v Helsinkách 596 233 lidí. Podíl žen je 53 % a mužů 47 %. Finsky mluví 82,5 %, švédsky 6 % a jiným jazykem 11,5 % populace. V produktivním věku je 423 000 obyvatel (71 %), dětí je 81 000 (13,5 %).[http://pxweb2.stat.fi/Dialog/varval.asp?ma=055_vaerak_tau_124&ti=V%E4est%F6+i%E4n+%281%2Dv%2E%29%2C+sukupuolen+ja+kielen+mukaan+alueittain+1990+%2D+2011%2C+laaja+alueluokitusryhmittely&path=../Database/StatFin/vrm/vaerak/&lang=3&multilang=fi]{{Nedostupný zdroj}} Průměrná [[délka dožití]] je 75 let pro muže a 82 let pro ženy. V roce 2002 se v Helsinkách narodilo 6 065 dětí (v souměstí 15 010), zemřelo 5 176 (8814), přistěhovalo se 32 064 (35 507) a odstěhovalo 32 940 (31 310) lidí. V Helsinkách je asi 300 000 domácností. V 78 % domácnostech žije jen jeden nebo dva lidé. 46 % domácností si byt pronajímá. Na jednoho obyvatele v průměru připadá 33 m² bytu. Průměrný měsíční nájem dvoupokojového bytu je 520 euro; ceny starších bytů jsou 2 260 € za m². [115] => [116] => V helsinských nemocnicích je téměř 2500 lůžek. Denně přijde na pohotovosti asi 300 lidí, 1 100 lidí jde k zubaři, 41 k psychiatrovi a dalších 60 lidí s psychiatrem konzultuje nějaký problém. Ve městě žije 1 600 mentálně postižených. [117] => [118] => Nezaměstnanost dosahuje asi 6 %. Ve službách je asi 85 % pracovních míst. [119] => {{panorama|HelsinkiPanorama roccofixed.jpg|800px|Panorama Helsinek}} [120] => {{panorama|Senate Square - Senaatintori - Senatstorget, Helsinki, Finland.jpg|800px|Panorama centra Helsinek}} [121] => [122] => == Administrativa == [123] => Helsinky náleží do [[Provincie ve Finsku|provincie]] [[Uusimaa]]. Jako [[hlavní město]] Finska jsou sídlem mnoha státních institucí. [124] => [125] => Helsinské zastupitelstvo má 85 členů. Volby se konají v přestupných letech. Rada jmenuje starostu na sedmileté období. [126] => [[Soubor:Parlamento, Helsinki, Finlandia, 2012-08-14, DD 02.JPG|náhled|Budova finského parlamentu postavená v letech 1926–1931]] [127] => [128] => {|border="1" class="wikitable" [129] => |+ Helsinské zastupitelstvo [130] => ! Strana [131] => ! 2012http://vaalit.yle.fi/tulospalvelu/2012/kuntavaalit/puolueet/puolueen_kannatus_vaalipiireittain_kd_8.html [132] => ! 2008 [133] => |- [134] => | [[Národní koaliční strana|Kokoomus]] [135] => | 23 [136] => | 26 [137] => |- [138] => | [[Zelený svaz]] [139] => | 19 [140] => | 21 [141] => |- [142] => | [[Finská sociálně demokratická strana]] [143] => | 15 [144] => | 16 [145] => |- [146] => | [[Svaz levice]] [147] => | 9 [148] => | 7 [149] => |- [150] => | [[Praví Finové]] [151] => | 8 [152] => | 4 [153] => |- [154] => | [[Švédská lidová strana]] [155] => | 5 [156] => | 5 [157] => |- [158] => | [[Keskusta]] [159] => | 3 [160] => | 3 [161] => |- [162] => | [[Finští křesťanští demokrati]] [163] => | 2 [164] => | 2 [165] => |- [166] => | [[Komunistická strana Finska]] [167] => | 1 [168] => | 1 [169] => |} [170] => [171] => == Školství == [172] => V Helsinkách je osm univerzit se 63 000 studenty. Dvě největší jsou [[Helsinská univerzita]] a [[Helsinská technická univerzita]] v [[Espoo]]. [173] => [174] => V Helsinkách chodí do školy 66 000 dětí. 50 % předškolních dětí chodí do školky. Ve městě je zhruba 70 dětských hřišť. [175] => [176] => == Sport == [177] => Helsinky pořádaly [[Letní olympijské hry 1952]]. [178] => [179] => Finsko, Helsinky, Hartwall Arena, pořádají každoročně reprezentační hokejový turnaj v listopadu za účasti těchto hokejových týmů: Finsko, Švédsko, Česko, Rusko. Karjala Tournament je součástí Euro Hockey Tour. [180] => [181] => Ve městě sídlí fotbalové kluby [[Helsingin Jalkapalloklubi|HJK Helsinky]] a [[IFK Helsinky (fotbal)|IFK Helsingfors]] a hokejové kluby [[Jokerit Helsinky]] a [[IFK Helsinky|IFK Helsingfors]]. [182] => [183] => == Doprava == [184] => [[Soubor:18-08-31-Artic tram and multiple cars on Mannerheimintie, Helsinki.jpg|náhled|Mannerheimintie – tepna Helsinek]] [185] => [[Metro v Helsinkách]] má jednu rozvětvenou linku se 17 stanicemi, z nichž je jen šest v centru podpovrchových. Město protkávají koleje patnácti tramvajových linek. Zbytek veřejné dopravy zajišťují autobusy (100 linek) a částečně také přívozy. V rámci souměstí jezdí také rychlé meziměstské [[vlak]]y. [186] => [187] => Letecká doprava využívá dvě letiště – mezinárodní [[Letiště Helsinky-Vantaa|Vantaa]] severně od města s dvěma terminály, sloužící ročně více než 13 milionům pasažérů, a starší [[Letiště Helsinky-Malmi|Malmi]]. Přímé linky spojují Helsinky nejen s celou Evropou, ale také s USA a východní Asií. [188] => [189] => Několik přístavních terminálů zajišťuje odbavení cestujících do a ze [[Stockholm]]u a [[Tallinn]]u. Cesta rychlým člunem do Tallinnu trvá asi hodinu a půl, velkým trajektem asi tři hodiny, do Stockholmu velké trajekty plují asi dvanáct hodin. [190] => [191] => Cestující do Tallinnu mohou také využít pravidelnou vrtulníkovou linku. Cesta trvá pouhých 18 minut. [192] => [193] => Spojení se zbytkem Finska zajišťuje síť dálkových autobusů a rychlých vlaků. Vlakem [[Pendolino]] trvá cesta do [[Tampere]] asi hodinu a půl, cesta do [[Turku]] zabere o dvacet minut více. Denně jsou vypravovány dva rychlíky do [[Petrohrad]]u. Nočním ''[[Santa Claus]] expresem'' je možno dojet až do [[Rovaniemi]] na severní [[polární kruh]]. Jeden z terminálů letiště ve [[Vantaa]] je vyhrazen domácím letům. [194] => [195] => Výhledově se zvažuje podmořský tunel do [[Estonsko|Estonska]]; stavba by ale byla velmi náročná.{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = Finsko s Estonskem by měl spojit nejdelší podmořský tunel na světa. Měřit by měl 103 kilometrů [197] => | periodikum = iROZHLAS [198] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [199] => | vydavatel = Český rozhlas [200] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [201] => | datum_vydání = 2018-02-09 [202] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nejdelsi-podmorsky-tunel-estonsko-finsko-tallin-helsinky_1802091034_mos [203] => | datum_přístupu = 2019-12-29 [204] => }} [205] => [206] => == Kultura == [207] => [[Soubor:Mittsommernacht-in-helsinki.jpg|náhled|[[Bílá noc]] v Helsinkách]] [208] => [[Soubor:Another asparagus sign (41963792914).jpg|náhled|[[Vltava (Helsinky)|Vltava]], [[Česko|česká]] restaurace v centru Helsinek]] [209] => V Helsinkách je přes 80 muzeí a galerií včetně národních a Národní opera s novou budovou z roku 1993. Známé je i muzeum umění [[Ateneum]]. [210] => [211] => Pro technicky zaměřené návštěvníky je v Helsinkách připravena ''Heureka'', vědecké zábavní centrum s mnoha výstavami a třírozměrným kinem [[IMAX]]. [212] => [213] => Ve městě je i velký zábavní park ''Linnanmäki'' s několika horskými dráhami. [214] => [215] => V květnu 2007 se v Helsinkách konala [[Eurovision Song Contest|Velká cena Eurovize]], jíž se poprvé účastnil i český zástupce. [216] => [217] => V Helsinkách je řada českých hospod s poetickými názvy jako ''Hádanka'' či ''Milenka'' a nostalgicky pojmenovaný bar ''[[Zetor]]''. [218] => [219] => == Známí rodáci == [220] => [221] => * [[Helene Schjerfbecková]] (1862–1946), malířka [222] => * [[Väinö Tanner]] (1881–1966), politik, premiér Finska v letech 1926–1927 [223] => * [[Aino Aaltoová]] (1894–1949), architektka [224] => * [[Artturi Ilmari Virtanen]] (1895–1973), chemik, držitel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] za rok 1945 [225] => * [[Mika Waltari]] (1908–1979), [[spisovatel]], [[novinář]] a [[dramatik]] [226] => * [[Dramatik|Tove Janssonová]] (1914–2001), spisovatelka, malířka a ilustrátorka [227] => * [[George Gaynes]] (1917–2016), americký filmový a televizní herec [228] => * [[Bo Carpelan]] (1926–2011), [[Finští Švédové|finskošvédský]] [[básník]], [[Próza|prozaik]] a překladatel [229] => * [[Tarja Halonenová]] (* 1943), politička, 11. [[Prezident Finska|prezidentka Finska]] v letech 2000–2012 [230] => * [[Riitta Salinová]] (* 1950), bývalá [[Lehká atletika|atletka]], mistryně Evropy v [[Běh na 400 m|běhu na 400 metrů]] [231] => * [[Esa-Pekka Salonen]] (* 1958), dirigent a [[hudební skladatel]] [232] => * [[Jari Kurri]] (* 1960), bývalý profesionální [[Lední hokej|hokejista]], současný trenér [233] => * [[Esa Tikkanen]] (* 1965), bývalý profesionální hokejista, pětinásobný držitel [[Stanley Cup|Stanley Cupu]] [234] => * [[Mika Salo]] (* 1966), bývalý automobilový závodník a pilot [[Formule 1]] [235] => * [[Alexander Stubb]] (* 1968), politik, předseda vlády Finska 2014–2015 [236] => * [[Linus Torvalds]] (* 1969), programátor [237] => * [[Teemu Selänne]] (* 1970), bývalý finský profesionální [[Lední hokej|hokejista]] [238] => * [[Ville Valo]] (* 1976), [[Rock|rockový]] hudebník, zpěvák a textař skupiny [[HIM]] [239] => * [[Jari Mäenpää]] (* 1977), kytarista, zakladatel skupiny [[Wintersun]] a bývalý člen skupiny [[Ensiferum]] [240] => * [[Lauri Ylönen]] (* 1979), zpěvák rockové skupiny [[The Rasmus]] [241] => * [[Sanna Marinová]] (* 1985), politička a od prosince 2019 [[Seznam premiérů Finska|předsedkyně vlády Finska]] [242] => * [[Maria Ohisalová]] (* 1985), politička, předsedkyně [[Zelený svaz|Zeleného svazu]] [243] => * [[Petteri Koponen]] (* 1988), profesionální basketbalista [244] => * [[Joel Pohjanpalo]] (* 1994), profesionální fotbalista [245] => * [[Emil Ruusuvuori]] (* 1999), profesionální tenista [246] => [247] => == Další informace == [248] => * Počet druhů [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]: 1064 [249] => * Počet druhů hnízdících ptáků: 164 [250] => * Symbolická rostlina města: [[javor]] [251] => * Symbolické zvíře města: [[Veverka obecná|veverka]] [252] => * Exhalace v roce 2002 v tunách: SO2 3 762, NOx 10 211, prach 525, CO 14 367, CO2 4 816 000 [253] => * Spotřeba vody na obyvatele a den v roce 2002: 255 litrů [254] => * Roční odpad na obyvatele: 0,7 tuny [255] => [256] => == Partnerská města == [257] => * {{flagicon|Norsko}} [[Oslo]], [[Norsko]] [258] => * {{flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]] [259] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] [260] => * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] [261] => [262] => == Odkazy == [263] => [264] => === Reference === [265] => [266] => [267] => === Externí odkazy === [268] => * {{Commonscat|Helsinki}} [269] => * {{Wikislovník|heslo=Helsinky}} [270] => * [https://web.archive.org/web/20161111040522/http://www.helsinky.net/ Helsinky – informace o hlavním městě Finska] {{cs}} [271] => * [http://suomi.cz/clanek/helsinki-podrobne Helsinky na průvodci Finskem Suomi.cz] {{cs}} [272] => * [http://www.hki.fi Oficiální stránka Helsinek] {{en}}{{de}}{{sv}}{{fr}}{{fi}}{{ru}} [273] => * [http://www.helsinki.fi/en/ Společný portál města Helsinky a Helsinské univerzity] {{en}}{{sv}}{{fi}} [274] => * [https://web.archive.org/web/20180130164913/http://www.virtualhelsinki.net/ Virtuální Helsinky] {{en}}{{sv}}{{fi}} [275] => * [http://www.muuka.com Obrázky z Finska] {{en}}{{fi}}{{ja}} [276] => [277] => {{Hlavní města Evropy}} [278] => {{Finsko}} [279] => {{Města ve Finsku}} [280] => {{Autoritní data}} [281] => {{Portály|Finsko}} [282] => [283] => [[Kategorie:Helsinky| ]] [284] => [[Kategorie:Uusimaa]] [285] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [286] => [[Kategorie:Přístavní města ve Finsku]] [287] => [[Kategorie:Města ve Finsku]] [288] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [289] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [290] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [291] => [[Kategorie:Olympijská města]] [292] => [[Kategorie:Velké Helsinky]] [293] => [[Kategorie:Vzniklo 1550]] [] => )
good wiki

Helsinky

Helsinky jsou hlavní a největší finské město a přístav. Byly založeny roku 1550.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Petrohrad','Suomenlinna','Finsko','Turku','Vantaa','Evangelická katedrála (Helsinky)','Provincie ve Finsku','Pravoslaví','Lední hokej','funkcionalismus','1550','Tampere'

1550

Finsko

Finsko je stát nacházející se v severní Evropě.

Funkcionalismus

Petrohrad

Petrohrad je město ve Středočeském kraji v okrese Rakovník.

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Suomenlinna

Tampere

Turku

Vantaa