Array ( [0] => 15508018 [id] => 15508018 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hispánie [uri] => Hispánie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Hispánie [2] => | originální název = Hispania [3] => | rok vzniku = {{nowrap|[[218 př. n. l.]]}} [4] => | rok zániku = [[472]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Kartaginská Iberie [7] => | před 1 vlajka = Tanit Symbol.svg [8] => | před 2 = [9] => | před 2 vlajka = [10] => | více po = [11] => | po 1 = Vizigótská říše [12] => | po 1 vlajka = No flag.svg [13] => | po 2 = Svébská říše [14] => | po 2 vlajka = No flag.svg [15] => | šířka 1. sloupce = [16] => | vlajka = [17] => | článek o vlajce = [18] => | velikost vlajky = [19] => | znak = [20] => | článek o znaku = [21] => | velikost znaku = [22] => | rámeček znaku = [23] => | hymna = [24] => | článek o hymně = [25] => | motto = [26] => | článek o mottu = [27] => | mapa = Conquista Hispania.svg [28] => | velikost mapy = 290px [29] => | mapa poznámka = Rozšiřování římských provincií Hispánie počínaje r. [[220 př. n. l.]] (červená, žlutá) po 19 n. l. (zelená). [30] => | hlavní město = [[Córdoba (Španělsko)|Corduba]] ([[Baetica]])
[[Augusta Emerita]] ([[Hispania Ulterior]])
[[Tarraco]] ([[Hispania Citerior]]) [31] => | rozloha = [32] => | rozloha poznámka = [33] => | nejvyšší bod = [34] => | nejvyšší bod poznámka = [35] => | nejdelší řeka = [36] => | nejdelší řeka poznámka = [37] => | počet obyvatel = 5 000 000 a víc [38] => | počet obyvatel poznámka = [39] => | jazyky = [[latina]], paleohispánské jazyky [40] => | národnostní složení = [[Keltiberové]] & [[Římané]] ([[Římské občanství|římští občané]]) [41] => | náboženství = [[Iberské náboženství|původní iberské]], [[Starověké římské náboženství|starořímské]], později [[Křesťanství|křesťanské]] [42] => | státní zřízení = [[provincie]] ([[autokracie]]) [43] => | mateřská země = {{vlajka a název|Římská republika}}
{{vlajka a název|Římská říše}}
{{vlajka a název|Západořímská říše}} [44] => | měna = [45] => | vznik = [[218 př. n. l.]] – založeno během [[Druhá punská válka|druhé punské války]] [46] => | zánik = [[471]] [47] => }} [48] => '''Hispánie''' ([[Latina|latinsky]] ''Hispania'') byl název užívaný v době [[starověk]]é [[Římská říše|římské říše]] a [[středověk]]u pro celý [[Pyrenejský poloostrov]] a jeho [[Římské provincie|provincie]]. V současnosti se na tomto území rozkládají [[Portugalsko]], [[Španělsko]], [[Andorra]], [[Gibraltar]] a nepatrná část jižní [[Francie]]. V době [[Římská republika|římské republiky]] byla Hispánie rozdělena do dvou [[Římské provincie|provincií]], které byly pojmenovány [[Hispania Citerior]] a [[Hispania Ulterior]]. Za [[principát]]u byla Hispania Ulterior rozčleněna do dvou nových provincií nazývaných [[Baetica]] a [[Lusitánie|Lusitania]], zatímco Hispania Citerior byla přejmenována na [[Hispania Tarraconensis|Tarraconensis]]. Později byla od Tarraconensis oddělena její západní část, jež byla nejprve zvána Hispania Nova a následně Callaecia (nebo Gallaecia, odtud [[Galicie]]). V rámci [[Diocletianus|Diocletianovy]] správní reorganizace byla na konci [[3. století]] z Tarraconensis vydělena provincie Carthaginiensis a zřejmě také [[Baleárské ostrovy]] (Baleares). Všechny hispánské provincie tvořily společně [[Diecéze|diecézi]] Hispaniae. [49] => [50] => == Název == [51] => Původ slova Hispania je předmětem mnoha diskuzí, přičemž poznatky vzniku tohoto pojmu se zakládají převážně na domnělé vnější podobnosti s jinými výrazy. Podle jedné ze zastávaných teorií se jedná o termín odvozený z [[Féničtina|féničtiny]]. Tvar Hispánie prý pochází ze složeniny fénických slov ''î'' (znamenající ostrov) a ''šəpānîm'' ([[Semitské jazyky|semitský]] výraz pro [[damani|damana]]), což lze vyjádřit jako „ostrov damana“. [[Féničané]] totiž zdejší hojně se vyskytující králíky mylně považovali za damany. Existuje rovněž alternativní teorie, která vychází z předpokladu, že slovo Hispánie je převzato z [[Iberština|iberštiny]], přesněji z předřímského názvu města [[Sevilla]], ''Hispalis'', který nápadně připomíná [[Starověk|antické]] pojmenování této země. Iberský ani keltský tvar jména Hispalis nejsou dnes již známi, ovšem někteří badatelé se domnívají, že tento pojem vznikl z řeckého ''Heliopolis'' („město slunce“). Nahrazování termínů „španělský“ a „Španělsko“ slovy „hispánský“ a „Hispánie“ se v současnosti jako matoucí a zavádějící anachronismus neužívá, protože hranice moderního Španělska nejsou totožné s hranicemi římské Hispánie či s územím pozdějšího [[Vizigóti|vizigótského království]]. Třebaže latinský pojem Hispania byl k označení [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] obvykle používán až do doby pozdního středověku, jeho zkrácená varianta ''Spania'' (z níž je odvozeno [[Čeština|české]] slovo Španělsko) byla postupně v rostoucí míře spojována pouze se španělským královstvím, jež se zrodilo na konci [[15. století]]. [52] => [53] => == Historie == [54] => [55] => === Pravěk === [56] => [[Soubor:Prehispanic languages.gif|náhled|upright=0.8|vlevo|Rozšíření jazyků v předřímské Ibérii]] [57] => Podle fosílií objevených v pohoří [[Atapuerca]] na severu Španělska byl Pyrenejský poloostrov osídlen člověkem vzpřímeným (''[[homo erectus]]'') už před 780 000 lety. Zhruba ke konci [[Střední paleolit|středního paleolitu]] pronikl do Ibérie [[člověk neandrtálský]], který sem patrně uprchl před migrujícím člověkem ''[[homo sapiens]]''. První významné osídlení [[Evropa|Evropy]] moderním [[člověk]]em nastalo přibližně před 40 000 lety, na počátku [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] a poslední [[Doba ledová|doby ledové]]. Jednalo se o [[nomád]]ské [[Lovci a sběrači|lovce a sběrače]] pocházející ze stepí [[střední Asie]]. Poté, co doba ledová dosáhla někdy před 30 000 lety svého vrcholu, usadili se tito lidé v [[Pyrenejský poloostrov|Ibérii]]. V následujících tisíciletích neandrtálci postupně vymizeli, zatímco místní kultury moderních lidí vzkvétaly. V důsledku toho vznikly výjimečné formy [[Pravěké umění|pravěkého umění]], jehož doklady byly nalezeny v [[údolí Côa]] či v jeskyni [[Altamira]]. Pozoruhodné malby zvířat, jejichž stáří se odhaduje na 20 000, resp. 14 000 let podávají svědectví o vysoké úrovni [[paleolit]]ické lovecké kultury. V [[mezolit]]u, na počátku desátého tisíciletí př. n. l., nastalo oteplení, jež ukončilo dobu ledovou, načež iberská populace (potomci [[Kromaňonci|kromaňonců]]) opět osídlila značnou část Evropy. V průběhu [[neolit]]u došlo zhruba kolem roku 5000 př. n. l. k zásadní proměně lidského osídlení Ibérie, neboť započal rozvoj zemědělství a počátek evropské [[megalit]]ické kultury. Ta se rozšířila do většiny Evropy a některá její nejstarší centra se nacházela na území dnešního Portugalska. [58] => [59] => === Iberové === [60] => [[Soubor:Dama d'Elx.jpg|náhled|upright=0.8|„Dáma z Elche“, Národní archeologické muzeum v [[Madrid]]u, [[5. století př. n. l.|5.]] až [[4. století př. n. l.|4. století {{nowrap|př. n. l.}}]]]] [61] => Do poloviny 2. tisíciletí př. n. l. se datují důkazy o přítomnosti [[Iberové|Iberů]], kteří se v dalších staletích vyvinuli v nejvýznamnější etnikum na poloostrově. Původ Iberů zůstává dosud předmětem bádání. Podle některých názorů pocházeli z oblastí východního [[Středozemní moře|Středomoří]], případně ze [[Severní Afrika|severní Afriky]]. Jiné teorie se však vyslovují pro evropský původ Iberů. Dalším starověkým národem obývajícím Pyrenejský poloostrov byli [[Baskové]]. Na konci [[Doba bronzová|doby bronzové]] zasáhlo Ibérii několik migračních vln národa [[Indoevropané|indoevropského]] původu – [[Keltové|Keltů]], kteří patrně od počátku [[7. století př. n. l.]] pronikali z dnešní jižní Francie do severní a západní Ibérie. Ve střední části poloostrova Keltové a Iberové pozvolna splynuli v jediný národ nazývaný [[Keltiberové]]. Ti nejprve opanovali oblasti centrálních náhorních plošin a západ, později se rozšířili i na východní pobřeží poloostrova. Místní odlišnosti mezi těmito starodávnými kulturami jsou do určité míry patrné do dnešních dnů. Iberové i Keltiberové byli zdatnými kováři. Zvláště v jižnějších částech země se vyskytovalo mnoho dolů, z jejichž surovin byly v době železné vyráběny výtečné zbraně a nástroje. Bohaté zdroje surovin Ibérie upoutaly pozornost národů sídlících na březích [[Středozemní moře|Středozemního moře]], jež proto založily na jihu a východě poloostrova četné kolonie. Kolem roku [[1100 př. n. l.]] dosáhli prý Ibérie [[Féničané]], pocházející z východního Středomoří. Nicméně [[Archeologie|archeologické]] nálezy nasvědčují tomu, že [[Cádiz]] (ve starověku ''Gadir'', případně ''Gades''), nejstarší fénická osada v Ibérii, byl založen až v [[8. století př. n. l.]] Na východním pobřeží vznikala od 7. století př. n. l. rovněž [[Starověké Řecko|řecká]] města, z nichž nejdůležitější byly ''Emporion'' (dnešní [[Empúries]]) a ''Saguntum'' ([[Sagunto]]). Řekové udržovali obchodní kontakty s Keltibery a taktéž s Féničany, kteří však představovali pro Řeky vážné konkurenty a soupeře. [62] => [63] => === Kartaginská Iberie === [64] => [[Soubor:Iberia 218-217BC-es.svg|náhled|upright=0.8|vlevo|Kartaginské území (žlutá) v době [[Druhá punská válka|druhé punské války]]]] [65] => Od [[6. století př. n. l.]] vzrůstal na poloostrově vliv mocného severoafrického města [[Kartágo|Kartága]], jež bylo původně jednou z fénických kolonií. Kartáginci nahradili své fénické předchůdce a vybudovali řadu nových [[Punové|punských]] osad. Na základě archeologických vykopávek, v nichž jsou zastoupeny kartaginské i iberské artefakty, lze usuzovat, že obě tyto kultury se v těchto obchodních centrech rozvíjely ve vzájemné koexistenci. Po vítězství [[Starověký Řím|Římanů]] nad Kartáginci v [[První punská válka|první punské válce]] ([[264 př. n. l.|264]]–[[241 př. n. l.]]), usilovalo Kartágo o vykompenzování své ztráty [[Sicílie]] vytvořením obchodní říše v Ibérii. Kartaginský generál [[Hamilkar Barkas]] si v sérii tažení probíhajících mezi léty [[237 př. n. l.|237]] až [[228 př. n. l.]] podrobil rozsáhlé jižní a východní oblasti Pyrenejského poloostrova. Hamilkarův nástupce [[Hasdrubal Sličný|Hasdrubal]] založil město ''Carthago Nova'' ([[Cartagena]]), jež sloužilo jako hlavní kartaginská základna v Ibérii. Pravděpodobně v roce [[226 př. n. l.]] sjednal Hasdrubal s Římany, znepokojenými rostoucí kartaginskou mocí, smlouvu, v níž se obě strany zavazovaly respektovat řeku [[Ebro]] jako hranici svých sfér vlivu na poloostrově. Tuto smlouvu však v roce [[219 př. n. l.]] porušil Hamilkarův syn [[Hannibal]], jenž oblehl a dobyl město [[Obléhání Sagunta|Saguntum]], což se pro Římany stalo záminkou k vypovězení [[Druhá punská válka|druhé punské války]] ([[218 př. n. l.|218]]–[[201 př. n. l.]]). V průběhu tohoto konfliktu se římský vojevůdce [[Scipio Africanus]] v roce [[209 př. n. l.]] zmocnil Carthaga Nova a během několika dalších let vypudil po vítězství v [[Bitva u Ilipy|bitvě u Ilipy]] Kartágince z Ibérie. V mírové smlouvě mezi [[Řím]]em a Kartágem uzavřené v roce [[201 př. n. l.]] přenechali Kartáginci své državy na Pyrenejském poloostrově Římanům. Ti tuto zemi nazývali Hispánií podle latinizované verze dosavadního kartaginského jména. [66] => [67] => === Římská Hispánie === [68] => {{Viz též|Římské války v Hispánii}} [69] => [[Soubor:Spain Andalusia Cordoba BW 2015-10-27 12-15-09.jpg|náhled|upright=1.0|Římský most v Córdobě, v pozadí [[Mezquita]]]] [70] => Římané vstoupili poprvé na půdu Pyrenejského poloostrova v roce [[218 př. n. l.]] Od tohoto okamžiku zde po následujících dvě stě let vedli prakticky nepřetržitá válečná tažení nejprve proti Kartágincům a Iberům, později proti Keltiberům, [[Lusitánové|Lusitánům]], Baskům a různým keltským kmenům na severu. Významné keltiberské středisko [[Numantia]] bylo dobyto v roce [[133 př. n. l.]] po desetiletích odporu domorodců proti římským útokům. V bojích s Římany se obzvláště vyznamenal [[Viriathus]], vůdce Lusitánů. Podmanění Hispánie Římany bylo definitivně dokončeno až za římského císaře [[Augustus|Augusta]] v roce [[19 př. n. l.]] Hispánie byla, stejně jako jiná území ovládaná [[Římská republika|římskou republikou]], spravována místodržiteli, kteří svoji funkci zneužívali k osobnímu obohacení a k dosažení slávy. Obyvatelstvo Hispánie bylo sužováno vysokými daněmi svévolně uvalovanými římskými dobyvateli, odvody mládeže do římského vojska a všeobecně bující korupcí. Zefektivnění římské správy nastalo teprve po nastolení [[principát]]u v roce [[27 př. n. l.]], což přispělo k urychlení procesu [[romanizace (kultura)|romanizace]] země. Hispánie se tak na dalších více než čtyři sta let stala součástí kosmopolitní [[Římská říše|římské říše]]. [71] => [72] => [[Soubor:Merida Roman Theatre2.jpg|náhled|upright=0.9|vlevo|Římské divadlo v Méridě]] [73] => Po celé zemi byly budovány silnice, mosty a [[akvadukt]]y, z nichž mnohé se dochovaly dodnes. Stávající [[barbar]]ské osady se rozrostly ve výstavní a komfortní města, jakými bylo ''Olissipo'' ([[Lisabon]]) nebo ''Tarraco'' ([[Tarragona]]). Dále byla založena řada nových jako ''Caesaraugusta'' ([[Zaragoza]]), ''Augusta Emerita'' ([[Mérida (Španělsko)|Mérida]]) nebo ''Valentia'' ([[Valencie|Valencia]]). Hispánie sloužila říši jako zásobárna a hlavní zdroj surovin a kovů, přičemž z jejích rozvíjejících se přístavů bylo do celého impéria exportováno zlato, stříbro, železná ruda, olovo, olivový olej, víno, obilí a jiné produkty. K rozkvětu hospodářství napomohlo také rozšíření užívání [[Římské právo|římského práva]] v zemi. Vůdčí představitelé domorodých národů, kteří ovládali jednotlivé kmeny, byli postupem doby přijímáni do řad římské aristokracie, čímž si zajistili účast na správě Hispánie a římské říše. Výnosy v zemědělství stouply v důsledku zavedení [[Zavlažování|zavlažovacích zařízení]]. Římané budovali v Hispánii [[Římská villa|villy]] (velkostatky), na nichž pracovala velká část venkovského obyvatelstva a značný počet [[Otrokářství|otroků]]. Vedle velkých [[Latifundie|latifundií]] existovaly i menší zemědělské statky a usedlosti, jež byly přidělovány římským veteránům – touto kolonizací usilovali Římané o snazší podrobení nového území. [[Latina]] se stala oficiálním jazykem a už v [[1. století]] bylo území dnešní [[Andalusie]] natolik silně romanizováno, že zde užívání domorodých jazyků téměř vymizelo. Romanizace však nezasáhla všechny části Hispánie stejně intenzivně, zvláště na severu se latině nikdy nepodařilo vytlačit lokální jazyky. V Hispánii narozeným potomkům římských vojáků a kolonistů náleželo [[římské občanství]], jež bylo nejpozději v roce [[212]] přiznáno rovněž všem Hispanořímanům – romanizované hispánské populaci (již na konci 1. století udělil [[Vespasianus]] všem obyvatelům Hispánie latinské právo). Hispánie byla rodištěm několika význačných císařů, jako byli [[Traianus]], [[Hadrianus]] či [[Theodosius I.]] Pocházeli odsud také někteří význační římští literáti včetně [[Seneca mladší|Senecy mladšího]], [[Lucanus|Lucana]] a [[Marcus Valerius Martialis|Martiala]]. [74] => [75] => [[Soubor:Villa Romana en Itálica.jpg|náhled|120px|Římská villa v Itálice]] [76] => [[Křesťanství]] se v Hispánii objevilo poprvé v 1. století a v průběhu [[2. století]] se do určité míry uchytilo i ve městech. [[Pohanství]] si však uchovalo především na venkově pevné postavení po velmi dlouhou dobu. To se začalo měnit až ve [[4. století]], kdy [[Konstantin Veliký]] legalizoval křesťanství. V Hispánii se sice vyskytly jisté [[Hereze|heretické]] sekty, ovšem místní [[biskup]]ové zachovávali loajalitu vůči [[papež]]ům v Římě. Koncily biskupů se staly důležitým nástrojem udržení stability během období nadvlády [[Vizigóti|Vizigótů]], jež následovalo po zhroucení římského politického systému ve druhé polovině [[5. století]]. V této době přešla civilní administrativa z velké části na katolické biskupy, kteří tak pomohli uchovat pořádek a kontinuitu římské kultury v Hispánii. Zhruba o sto let později využil [[Byzantská říše|východořímský]] císař [[Justinián I.]] občanské války mezi vizigótskými králi v Hispánii k vyslání vojska, které mělo získat Pyrenejský poloostrov zpět pod kontrolu Římanů. Výsledkem bylo krátkodobé opětné dobytí úzkého pásu země podél pobřeží Středozemního moře, jež bylo nazýváno ''Spania''. [77] => [78] => ==== Správní členění ==== [79] => V roce [[197 př. n. l.]] zřídili Římané v Hispánii dvě [[Římské provincie|provincie]] pojmenované ''[[Hispania Citerior]]'' („Bližší Hispánie“) a ''[[Hispania Ulterior]]'' („Vzdálenější Hispánie“). Hranici mezi nimi představovala klikatě se vinoucí linie mezi městem Carthago Nova a Kantabrijským mořem ([[Biskajský záliv]]). Hispania Ulterior zahrnovala území dnešní [[Andalusie]], [[Portugalsko|Portugalska]], [[Extremadura|Extremadury]] a [[Galicie]], zatímco Hispania Citerior zaujímala východní část poloostrova, tedy nynější [[Aragonie|Aragonii]], [[Valencie (společenství)|Valencii]], [[Katalánie|Katalánii]] a většinu [[Kastílie]]. Generál [[Marcus Vipsanius Agrippa]] reorganizoval v roce [[27 př. n. l.]] Hispánii do tří částí, když rozdělil Hispanii Ulterior na Baeticu a Lusitánii (včetně Gallaecie a Asturie). V témže roce císař Augustus uspořádal hispánské provincie tímto způsobem: [80] => [81] => [[Soubor:Hispania1c.jpg|náhled|200px|vlevo|Správní rozdělení Hispánie v době vlády Augusta]] [82] => * ''[[Baetica|Hispania Baetica]]'', jejímž hlavním městem byla ''Corduba'' ([[Córdoba (španělské město)|Córdoba]]), se rozkládala na území takřka identickém s dnešní Andalusií. Hranici mezi Baeticou a Lusitánií tvořila řeka ''Anas'' ([[Guadiana]]). [83] => * ''[[Lusitánie|Hispania Lusitania]]'', jejímž hlavním městem byla ''Emerita Augusta'' ([[Mérida (Španělsko)|Mérida]]), byla zmenšena o Gallaecii a Asturii. [84] => * ''Hispania Citerior'', jejímž hlavním městem bylo ''Tarraco'' ([[Tarragona]]), získala nový název ''[[Hispania Tarraconensis]]''. Jednalo se o nejvýznamnější římskou provincii na Pyrenejském poloostrově, k čemuž přispělo i začlenění Gallaecie a Asturie. [85] => [86] => Na počátku [[3. století]] provedl císař [[Caracalla]] nové rozdělení, jež však přetrvalo pouze krátkou dobu. Jeho úprava spočívala ve vydělení provincie ''Asturia-Callaecia'' (''Hispania Nova'') z Tarraconensis. V této nově vzniklé, nepříliš rozlehlé provincii byla umístěna jediná stálá [[Římská legie|legie]] v Hispánii: ''Legio VII Gemina''. V roce [[238]] byly však tyto dva celky opět spojeny. [[Diocletianus|Diocletianovy]] správní reformy vedly v roce [[293]] k začlenění všech hispánských provincií do [[Diecéze (římská říše)|diecéze]] ''Hispaniae'', jíž spravoval císařský úředník s titulem ''[[vicarius]]'' a se sídlem v Méridě. Diecéze Hispánie tvořila spolu s [[Galie|galskými]], [[Germánie|germánskými]] a [[Británie (provincie)|britskými]] provinciemi [[Prefektura Galliae|prefekturu ''Galliae'']]. Diecéze se skládala z pěti pevninských hispánských provincií (''Baetica'', ''Gallaecia'', ''Lusitania'', ''Tarraconensis'' a nově vytvořená ''Carthaginiensis''), z provincie ''[[Baleárské ostrovy|Baleares]]'' a ze severoafrické provincie ''[[Mauretania Tingitana]]''. Toto správní uspořádání Hispánie přetrvalo v nezměněné podobě až do konce římské vlády. [87] => [88] => === Hispánie pod nadvládou Germánů === [89] => Během [[stěhování národů]] překročily v roce [[406]] barbarské kmeny [[Svébové|Svébů]], [[Vandalové|Vandalů]] a [[Alani|Alanů]] řeku [[Rýn]] a po tříletém pustošení Galie vpadly v roce [[409]] přes [[Pyreneje]] do Hispánie. Tento okamžik znamenal počátek rozkladu římské moci na Pyrenejském poloostrově. Svébové založili království v nynější Galicii a v severním Portugalsku. Hasdingští Vandalové a jejich alanští spojenci okupovali Lusitánii, přesněji současné portugalské regiony [[Alentejo]] a [[Algarve]]. Příslušníci silingské větve Vandalů se usadili na území Baeticy, tedy zhruba v nynějším španělskému regionu Andalusie (což je odvozeno z termínu ''Vandalusia''). Téměř polovina Hispánie se vymkla římské vládě, pročež [[Západořímská říše|západořímský]] císař [[Honorius (císař)|Honorius]] pověřil svého švagra a [[Vizigóti|vizigótského]] krále [[Athaulf]]a obnovením pořádku na Pyrenejském poloostrově. Na oplátku poskytl Vizigótům půdu severně od Pyrenejí. V roce [[415]] zahájili Vizigóti tažení proti Vandalům a Alanům, které do roku [[429]] přinutili k odplutí do severní Afriky. V době zániku římské moci na [[Západ]]ě ke konci [[5. století]] se Vizigóti zmocnili vlády nad většinou Hispánie a do roku [[585]] si podmanili i severozápad země kontrolovaný dosud Svéby. [90] => [91] => [[Soubor:Hispania3c.JPG|náhled|220px|Pyrenejský poloostrov kolem roku 560]] [92] => Vizigótská okupace nebyla barbarskou invazí v pravém smyslu, neboť jednotliví vizigótští králové formálně vládli Hispánii jako [[Patricius|patricijové]], kteří obdrželi svolení k řízení země jménem císaře. Vliv Vizigótů na kulturu Hispánie byl celkově nepatrný. Výkon civilní správy setrvával na bedrech Hispanořímanů, přičemž jazykem práva a obchodu zůstávala i navzdory [[Germáni|germánské]] nadvládě latina. Udržení někdejší úrovně vzdělanosti a správy nyní spočívalo na [[Církev|církvi]], jelikož pouze hispanořímské duchovenstvo bylo dostatečně způsobilé zajišťovat řízení státu. Podobně jako v jiných částech [[Raný středověk|raně středověké]] Evropy, se i v Hispánii ukázala být církev nejsoudržnější částí společnosti, jež nadále ztělesňovala kontinuitu antických tradic, idejí a řádu. Náboženství představovalo nejstálejší zdroj napětí mezi [[Římskokatolická církev|římskokatolickými]] Hispanořímany a jejich [[Ariánství|ariánskými]] vizigótskými vládci. Teprve v roce [[589]] se král [[Rekkared I.]] zřekl ariánství na koncilu biskupů v [[Toledo|Toledu]] a přijal katolictví, čímž byl posílen vzájemný soulad mezi vizigótskou monarchií a Římany. Vedle politické jednoty tak bylo dosaženo také náboženského sjednocení poloostrova. Avšak nepřetržité občanské války, násilné smrti králů a uzurpace vedly k oslabení centrální moci ve prospěch místních válečníků a velkých pozemkových vlastníků. Vizigóti převzali a podporovali římský provinciální aparát, nebyli ale schopní jej využít k nastolení efektivní správy státu. Vzhledem k chybějícímu jasně vymezenému nástupnickému systému podněcovaly soupeřící frakce vizigótské šlechty [[Byzantská říše|Byzantince]], [[Franská říše|Franky]] a nakonec [[muslim]]y k zásahům do vnitřních záležitostí státu, což nakonec přivodilo zhroucení vizigótské říše. [93] => [94] => === Ve středověku === [95] => Oslabené vizigótské království podlehlo na počátku [[8. století]] invazi [[Severní Afrika|severoafrických]] muslimů – [[Maurové|Maurů]]. Na místo pojmenování Hispánie ([[Arabština|arabsky]] اسبانيا, ''Isbá-nía'') užívali Maurové pro svůj stát označení [[Al-Andalus]] (الأندل). Různé křesťanské kroniky a dokumenty z doby vrcholného středověku pojem Hispánie (resp. z něho vycházející názvy ''Spania'', ''España'' nebo ''Espanha'') vztahovaly pouze na Maury kontrolovaná teritoria. Například výprava krále [[Alfonso I. Aragonský|Alfonsa I. Aragonského]] proti městu [[Málaga]], podniknutá v roce [[1126]], je popisována jako tažení do země „España“. Asi od konce [[12. století]] začal být pod pojmem Hispánie vnímán opět celý Pyrenejský poloostrov. Výraz „pět království Hispánie“ se týkal muslimské [[Granada|Granady]] a křesťanských království [[Kastílie|Kastílie a Leónu]], [[Navarra|Navarry]], [[Portugalsko|Portugalska]] a [[Aragonie]]. Jednotlivá křesťanská království, vzniklá v období [[Reconquista|reconquisty]], se postupně slučovala ve větší útvary, což bylo završeno spojením Kastílie a Aragonie v roce [[1479]]. Název „[[Španělsko]]“ odvozený z termínu Hispánie byl od tohoto momentu užíván pouze k pojmenování tohoto nového království a nikoli k označení celého Pyrenejského poloostrova. [96] => [97] => == Reference == [98] => {{Překlad [99] => | jazyk = en [100] => | článek = Hispania [101] => | revize = 195613149 [102] => }} [103] => [104] => == Literatura == [105] => * KLÍMA, Jan, ''Dějiny Portugalska'', Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. {{ISBN|978-80-7106-903-4}} [106] => * Kolektiv autorů, ''Dějiny Španělska'', Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. {{ISBN|978-80-7106-836-5}} [107] => [108] => == Související články == [109] => {{Dějiny Španělska}} [110] => {{Sloupce|2| [111] => * [[Pyrenejský poloostrov]] [112] => * [[Iberové]] [113] => * [[Baskové]] [114] => * [[Lusitánové]] [115] => * [[Keltiberové]] [116] => * [[Dobytí Hispánie Římany]] [117] => * [[Hispania Tarraconensis|Tarraconensis]] [118] => * [[Lusitánie]] [119] => * [[Baetica]] [120] => * [[Vizigóti]] [121] => * [[Portugalsko]] [122] => * [[Španělsko]] [123] => }} [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{Commonscat}} [127] => * [https://web.archive.org/web/20160223071856/http://home.datacomm.ch/kerguelen/hispania/ HISPANIA]: A Map of Roman Spain and Portugal. [128] => * [http://www.unrv.com/provinces/hispania.php Hispania (UNRV History)] {{en}} [129] => * [http://countrystudies.us/spain/4.htm Spain – HISPANIA] {{en}} [130] => * [https://web.archive.org/web/20040611215344/http://www.arqueotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.htm Detailed map of the Pre-Roman Peoples of Iberia (around 200 BC)] {{pt}} [131] => * [http://www.arkeotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.pdf Ethnologic Map of Pre-Roman Iberia (PDF)] {{Wayback|url=http://www.arkeotavira.com/Mapas/Iberia/Populi.pdf |date=20070928030400 }} {{en}}{{pt}} [132] => * [https://web.archive.org/web/20030905095127/http://www.aquela.com/roleplaying/SPQR/world/Hispania.html Hispania – The World of the Imperium Romanum] {{en}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Historická území]] [136] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [137] => [[Kategorie:Starověké dějiny Španělska]] [138] => [[Kategorie:Dějiny Portugalska]] [] => )
good wiki

Hispánie

Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie. V současnosti se na tomto území rozkládají Portugalsko, Španělsko, Andorra, Gibraltar a nepatrná část jižní Francie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'218 př. n. l.','Baetica','Portugalsko','Vizigóti','Pyrenejský poloostrov','Hispania Citerior','Římské provincie','Hispania Tarraconensis','Lusitánie','Keltiberové','Hispania Ulterior','Španělsko'