Array ( [0] => 14679309 [id] => 14679309 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hlaholice [uri] => Hlaholice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hlaholice jsou dřevěná kesky, které slouží k vykonávání zpěvu. Tyto hudební nástroje byly používány především v českých zemích v 19. století. Hlaholice mají charakteristický tvar podobný květině a skládají se z hlavního těla a bohatě zdobeného horního obruče. Zvuk se produkuje pomocí polyfonního klepání malíčky do obruče, což vytváří harmonické tóny. Hlaholice se často používaly jak při náboženských slavnostech, tak při občanských oslavách. Ve 20. století však jejich popularita upadla a dnes jsou využívány pouze jako historický hudební nástroj. [oai] => Hlaholice jsou dřevěná kesky, které slouží k vykonávání zpěvu. Tyto hudební nástroje byly používány především v českých zemích v 19. století. Hlaholice mají charakteristický tvar podobný květině a skládají se z hlavního těla a bohatě zdobeného horního obruče. Zvuk se produkuje pomocí polyfonního klepání malíčky do obruče, což vytváří harmonické tóny. Hlaholice se často používaly jak při náboženských slavnostech, tak při občanských oslavách. Ve 20. století však jejich popularita upadla a dnes jsou využívány pouze jako historický hudební nástroj. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - písmo [2] => | jméno = Hlaholice [3] => | typ = [[abeceda]] [4] => | jazyky = jazyky [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] [5] => | tvůrce = [[Svatý Cyril]] [6] => | datum = kolem [[862]]–[[863]] [7] => | čas = od 9. století až [[středověk]] [8] => | status = [9] => | rod1 = [[Fénické písmo]] [10] => | rod2 = [[Řecká abeceda]] [11] => | sesterská písma = [12] => | potomci = [[cyrilice]] [13] => | unicode = [http://www.unicode.org/charts/PDF/U2C00.pdf U+2C00 až U+2C5F] [14] => | iso15924 = Glag [15] => | poznámky = [16] => | obrázek = Glagolitic script.svg [17] => | velikost obrázku = 195px [18] => }} [19] => [20] => [[Soubor:Putokaz grad Drivenik glagoljica 290508.jpg|náhled|vpravo|Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“]] [21] => '''Hlaholice''' či řidčeji a zastarale '''glagolice'''{{IJP|glagolice}} je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané [[Slované|slovanské]] [[písmo]]. Jeho jméno pochází ze [[staroslověnština|staroslověnského]] slovesa ''glagolati'' – ''hovořit'' nebo podstatného jména ''glagolъ'' – ''slovo''. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Během 10. století Slované přešli buď k [[latinka|latince]] nebo [[cyrilice|cyrilici]] (která má na hlaholici nezávislý původ) a hlaholice byla odsunuta na okraj. [22] => [23] => == Původ == [24] => [[Soubor:Bascanska ploca.jpg|vpravo|náhled|230px|Písmo [[hlaholice]] z [[Chorvatsko|chorvatského]] ostrova [[Krk (ostrov)|Krk]] z 10. století]] [25] => Hlaholici vytvořil Konstantin ze Soluně ([[svatý Cyril]]) kolem [[862]]–[[863]]. Podnětem k tomu mu byla jeho mise na Moravu (žádost moravského vládce [[Rostislav|Rastislava]] u východořímského císaře [[Michael III.|Michala III.]]) a nutnost vytvořit písmo pro přijatelný zápis slovanštiny, do níž bylo třeba překládat bohoslužebné i jiné texty. Hlaholice měla původně 41 znaků, některé pro hlásky, které se vyskytovaly jen ve slovech přejatých z [[řečtina|řečtiny]]. Z nich 24 [[grafém]]ů je pravděpodobně odvozeno ze středověkých kurzivních [[minuskule|minuskulních]] znaků [[Řecké písmo|řeckého písma]]. Původ ostatních znaků není znám, část z nich je pravděpodobně odvozena z písmen [[hebrejština|hebrejského]] a samaritánského písma (s nimi se Konstantin seznámil na své předchozí cestě k [[Chazarská říše|Chazarům]]), některé mohou mít i spojitost s abecedou [[Koptové|koptskou]], [[gruzínština|gruzínskou]] a s [[latinka|latinkou]]. Jiná teorie, dnes již zastaralá a neuznávaná, říkala, že hlaholice má základ v domácím (diskutovaném) runovém písmu („črty a vruby“, viz níže a také [[Předkřesťanské slovanské písmo|slovanské runy]]), které bylo, podobně jako germánské [[runy]], v předkřesťanské době užíváno výhradně k náboženským účelům. Hlaholice byla každopádně sestavena jako vědomý celek s návazností mnoha písmen a jednotnou grafickou úpravou zvláštního ornamentálního rázu. [26] => [27] => === Svědectví mnicha [[Černorizec Chrabr|Chrabra]] („O písmenech“) === [28] => ''Slované dřív, pokud byli pohany, neměli písma, ale počítali a věštili črtami a zářezy. Když se pokřtili, snažili se psát slovanskou řeč bez úpravy latinskými i řeckými písmeny. Ale jak je možné psát správně řeckými písmeny bogъ nebo životъ nebo dzělo nebo crъkovъ nebo člověkъ nebo širota nebo ščedroty nebo junostь nebo ǫdu nebo językъ nebo ědъ a jiná jim podobná? A tak bylo mnohá léta. Potom však lidumilný Bůh, který vše řídí, neponechal lidské plémě slovanské bez vzdělání, ale přiváděje celé k vědění a spasení, smiloval se nad plemenem slovanským [[Předkřesťanské slovanské písmo|a]] seslal mu [[Svatý Cyril|svatého Konstantina]] Filozofa, zvaného Kyril, muže spravedlivého a pravého. A ten pro ně vytvořil třicet a osm písmen, některá po vzoru řeckého písmene, jiná pak podle slovanského jazyka, počav podle řečtiny prvním. Oni totiž začínají alfa a on azъ. Od azъ začíná obojí. A jak to učinili oni, aby napodobili židovská písmena, tak i on řecká…'' [29] => [30] => == Rozšíření == [31] => [[Soubor:ZographensisColour.jpg|náhled|upright|Stránka ze ''Zografského kodexu'', psaného na přelomu 10. a 11. století v klášteře na hoře [[Athos]]]] [32] => Na Moravě se hlaholice používala v letech 863–886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole (akademii), kterou založil Konstantin nebo Metoděj a kde byli vychováváni jejich učedníci. V roce 886 byli [[nitra]]nským biskupem Wichingem kněží slovanského obřadu vyhnáni a hlaholice se na Moravě přestala užívat. Několika z vyhnaných kněží se ujal [[První bulharská říše|bulharský]] chán [[Boris I.]] a pověřil je výukou bulharských kněží; založil za tímto účelem dvě akademie, v [[Ochrid]]u a [[Preslav]]i. Bulharsko totiž přijalo [[křesťanství]] teprve nedávno a Boris viděl ve vlastním bohoslužebném jazyce a písmu záruku nezávislosti bulharské církve na [[Konstantinopol|cařihradském]] [[patriarchát]]u. Z bulharských škol se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkánu, dostala se i do [[Chorvatské království|Chorvatska]] a [[Dalmácie]], kde se udržela velmi dlouho; zde také vznikla hranatá varianta písma vedle staršího oblého. Roku 1248 dokonce papež [[Inocenc IV.]] dal Chorvatům ojedinělé privilegium užívat v liturgii vlastní jazyk a písmo, kterým byla právě hlaholice. [33] => [34] => Kromě Bulharska a Chorvatska se od 10. století hlaholice užívala ještě v [[České knížectví|Čechách]] a v malé míře i na [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. V polovině 14. století se na čas vrátila do Čech, konkrétně do [[Praha|Prahy]], hranatá podoba hlaholice, když tam byli r. 1347 českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] v rámci jeho snahy o znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši (''glagoljaši''), pro něž byl na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] založen klášter sv. Jeronýma a Panny Marie – pro tento klášter se později vžilo označení [[Emauzský klášter|Emauzy]]. (Ve zdejším skriptoriu vznikla mj. i hlaholská část [[Remešský evangeliář|Remešského evangeliáře]], korunovačního kodexu [[Seznam francouzských panovníků|francouzských králů]].) Z pražských Emauz byli později (1390) králem [[Vladislav II. Jagello|Vladislavem Jagellem]] a jeho ženou [[Hedvika z Anjou|Hedvikou]] povoláni mniši do [[Polské království|Polska]], k nově založenému kostelu sv. Kříže na [[krakov]]ském předměstí [[Kleparz]]; slovanský-hlaholský ráz této fundace pak přetrval až do 70. let 15. století. [35] => [36] => == Písmena == [37] => Zde je uveden přehled písmen hlaholice. Protože bylo zvykem přidávat písmenům i číselný význam (samostatné znaky pro číslice neexistovaly), je uvedena i číselná hodnota písmen, podrobně viz [[Číslice cyrilice#Číslice hlaholice|číslice hlaholice]]. [38] => [39] => {| class="wikitable" [40] => |- [41] => ! colspan="3" | Písmeno [42] => ! rowspan="2" | Staroslověnské jméno [43] => ! rowspan="2" | Hláskový význam [44] => ! rowspan="2" | Číselná hodnota [45] => ! rowspan="2" | Předpokládaný původ [46] => |- [47] => ! [[Unicode]] [48] => ! Oblá varianta [49] => ! Hranatá varianta [50] => |- [51] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰰ [52] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic az.svg|25px|Azu]] [53] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Azu.svg|33px|Azu]] [54] => | Azъ [55] => | [a] [56] => | 1 [57] => | Znak kříže nebo hebrejské [[alef]] (א) [58] => |- [59] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰱ [60] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic buky.svg|25px|Buky]] [61] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Buky.svg|33px|Buky]] [62] => | Buky [63] => | [b] [64] => | 2 [65] => | Neznámý; /m/ v samaritánské abecedě vypadá stejně, ale je zrcadlově obráceno [66] => |- [67] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰲ [68] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic vedi.svg|29px|Vědě]] [69] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Vede.svg|29px|Vědě]] [70] => | Vědě [71] => | [v] [72] => | 3 [73] => | Asi latinské v (V v) [74] => |- [75] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰳ [76] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic glagoli.svg|23px|Glagolu]] [77] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Glagoli.svg|33px|Glagolu]] [78] => | Glagolъ [79] => | [g] [80] => | 4 [81] => |[[Gama|Řecké gamma (Γ γ)]] [82] => |- [83] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰴ [84] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic dobro.svg|29px|Dobro]] [85] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Dobro.svg|29px|Dobro]] [86] => | Dobro [87] => | [d] [88] => | 5 [89] => |[[Delta (písmeno)|Řecké delta (Δ δ)]] [90] => |- [91] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰵ [92] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic jest.svg|23px|Jestu]] [93] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Yestu.svg|33px|Jestu]] [94] => | Jestъ [95] => | [e] [96] => | 6 [97] => | Samaritánské /he/ nebo řecká číslice sampi (ϡ) [98] => |- [99] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰶ [100] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic zhivete.svg|29px|Živěte]] [101] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Zhivete.svg|29px|Živěte]] [102] => | Živěte [103] => | [ʒ] [104] => | 7 [105] => | Neznámý [106] => |- [107] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰷ [108] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic dzelo.svg|29px|Dzělo]] [109] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Dzelo.svg|29px|Dzělo]] [110] => | Dzělo [111] => | [ʣ] (tradičně česky psáno dz) [112] => | 8 [113] => | Neznámý [114] => |- [115] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰸ [116] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic zemlja.svg|29px|Zemlja]] [117] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Zemlja.svg|29px|Zemlja]] [118] => | Zemlja [119] => | [z] [120] => | 9 [121] => | Varianta [[Théta|řeckého theta (Θ θ)]] [122] => |- [123] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰹ, Ⰺ [124] => | style="text-align:center;" | {{nowrap|[[File:Glagolitic Iota.svg|29px|I]], [[File:Glagolitic izhe.svg|29px|Iže]]}} [125] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Izhe.svg|33px|Iže]] [126] => | Iže [127] => | [i] [128] => | 10 [129] => | Řecké iota s diarezí (Ϊ ϊ) [130] => |- [131] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰻ [132] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic i.svg|25px|I]] [133] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square I.svg|33px|I]] [134] => | I [135] => | [i], [j] [136] => | 20 [137] => | Neznámý, asi kombinace křesťanských symbolů trojúhelníku a kruhu [138] => |- [139] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰼ [140] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic djerv.svg|25px|Ďerv]] [141] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Djervi.svg|25px|Ďerv]] [142] => | Ďerv [143] => | [ʥ] (palatální g nebo d) [144] => | 30 [145] => | Neznámý [146] => |- [147] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰽ [148] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic kako.svg|50x50px|Kako]] [149] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Kako.svg|50x50px|Kako]] [150] => | Kako [151] => | [k] [152] => | 40 [153] => | Hebrejské kaf (ק) [154] => |- [155] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰾ [156] => | style="text-align:center; white-space:nowrap;" | [[File:Glagolitic Ljudьje.svg|x31px|Ljudьje]] ,[[File:Glagolitic ljudi.svg|x28px|Ljudie]] [157] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Ljudije.svg|33px|Ljudie]] [158] => | Ljudьje [159] => | [l] [160] => | 50 [161] => |[[Lambda|Řecké lambda (Λ λ)]] [162] => |- [163] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⰿ [164] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic mislete.svg|33px|Myslite]] [165] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Myslite.svg|33px|Myslite]] [166] => | Myslite [167] => | [m] [168] => | 60 [169] => |[[Mý|Řecké mý (Μ μ)]] [170] => |- [171] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱀ [172] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Našь.svg|x29px|Našь]] [173] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Nashi.svg|33px|Naši]] [174] => | Našь [175] => | [n] [176] => | 70 [177] => | Neznámý [178] => |- [179] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱁ [180] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic on.svg|33px|Onu]] [181] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Onu.svg|33px|Onu]] [182] => | Onъ [183] => | [o] [184] => | 80 [185] => | Neznámý [186] => |- [187] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱂ [188] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic pokoi.svg|33px|Pokoi]] [189] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Pokoji.svg|33px|Pokoi]] [190] => | Pokojь [191] => | [p] [192] => | 90 [193] => | [[Pí (písmeno)|Řecké pí (Π π)]] [194] => |- [195] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱃ [196] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic rtsi.svg|33px|Rici]] [197] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Ritsi.svg|33px|Rici]] [198] => | Rьci [199] => | [r] [200] => | 100 [201] => |[[Ró|Řecké ró (Ρ ρ)]] [202] => |- [203] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱄ [204] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic slovo.svg|33px|Slovo]] [205] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Slovo.svg|33px|Slovo]] [206] => | Slovo [207] => | [s] [208] => | 200 [209] => | Neznámý, asi kombinace křesťanských symbolů kruhu a trojúhelníku [210] => |- [211] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱅ [212] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic tverdo.svg|33px|Tvrido]] [213] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Tvrido.svg|33px|Tvrido]] [214] => | Tvrьdo [215] => | [t] [216] => | 300 [217] => | [[Tau (písmeno)|Řecké tau (Τ τ)]] [218] => |- [219] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱆ [220] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic uk.svg|33px|Uku]] [221] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Uku.svg|33px|Uku]] [222] => | Ukъ [223] => | [u] [224] => | 400 [225] => | Spojení znaků Onъ (Ⱁ) a Yžica (Ⱛ) [226] => |- [227] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱇ [228] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic capital letter Fritu.svg|39px|Fritu]] [229] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Fritu.svg|32px|Fritu]] [230] => | Fertъ [231] => | [f] [232] => | 500 [233] => |[[Fí|Řecké fí (Φ φ)]] [234] => |- [235] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱈ [236] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic kher.svg|33px|Heru]] [237] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Heru.svg|33px|Heru]] [238] => | Chěrъ [239] => | [x] (tradičně česky psáno ch) [240] => | 600 [241] => | Neznámý, ale podobá se písmenu Glagolъ (Ⰳ), rovněž se podobá latinskému h [242] => |- [243] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;"" | Ⱉ [244] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic ot.svg|33px|Out]] [245] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Otu.svg|33px|Out]] [246] => | Otъ [247] => | [o] (používalo se jen pro přepis řeckého omega (Ω ω) [248] => | 700 [249] => | Spojení písmena Onъ (Ⱁ) a téhož písmene zrcadlově otočeného [250] => |- [251] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱋ [252] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic shta.svg|33px|Šta]] [253] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Shta.svg|33px|Šta]] [254] => | Šta [255] => | [ʃt] (tradičně česky psáno št) [256] => | 800 [257] => | Částečné spojení písmena Ša (Ⱎ) a písmena Tvrьdo (Ⱅ) [258] => |- [259] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱌ [260] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic tsi.svg|33px|Ci]] [261] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Tsi.svg|33px|Ci]] [262] => | Ci [263] => | [ʦ] (tradičně česky psáno c) [264] => | 900 [265] => | Hebrejské písmeno cade (צ ץ) [266] => |- [267] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱍ [268] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic cherv.svg|33px|Črivi]] [269] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Chrivi.svg|33px|Črivi]] [270] => | Črьvь [271] => | [ʧ] (tradičně česky psáno č) [272] => | 1000 [273] => | Neznámý [274] => |- [275] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱎ [276] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic sha.svg|33px|Ša]] [277] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Sha.svg|33px|Ša]] [278] => | Ša [279] => | [ʃ] (tradičně česky psáno š) [280] => |2000 [281] => | Hebrejské [[šin|šín]] (ש) [282] => |- [283] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱏ [284] => | style="text-align:center;" | {{nowrap|[[File:Glagolitic yer.svg|33px|Jeru]], [[File:Glagolitic Jerъ.svg|x33px|Jerъ]]}} [285] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Yeru.svg|33px|Jeru]] [286] => | Jerъ (dnes nazýváno tvrdý jer) [287] => | [ɯ] (velice krátké u) [288] => |3000 [289] => | Neznámý [290] => |- [291] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | ⰟⰊ [292] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic yeri.svg|40px|Jery]] [293] => | [294] => | Jery [295] => | [ɨ] (podobně jako ruské ы) [296] => | [297] => | Spojení písmena Jerъ (Ⱏ) a Iže (Ⰺ) (místo Iže se též používalo I (Ⰻ)) [298] => |- [299] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱐ [300] => | style="text-align:center;" | {{nowrap|[[File:Glagolitic yerj.svg|39px|Jeri]], [[File:Glagolitic Jerь.svg|x33px|Jerь]]}} [301] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Yeri.svg|39px|Jeri]] [302] => | Jerь (dnes nazýváno měkký jer) [303] => | [ɘ] (velmi krátké i) [304] => | [305] => | Neznámý [306] => |- [307] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱑ [308] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic yat.svg|36px|Jati]] [309] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic Letter Square Yati.svg|36px|Jati]] [310] => | Ětь [311] => | [æ] [312] => |4000 [313] => | Možná z řeckého nápisného alfa (Α) [314] => |- [315] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱖ [316] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic capital letter Yo.svg|40px]] [317] => | [318] => | Jo [319] => | [jo] [320] => | [321] => | Neznámý [322] => |- [323] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱓ [324] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic yu.svg|30px|Jou]] [325] => | [326] => | Ju [327] => | [ju] [328] => |5000 [329] => | Neznámý [330] => |- [331] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱔ [332] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic ens.svg|30px|Ensu (small jousu)]] [333] => | [334] => | Ęnsъ [335] => | [ę] [336] => |9000 [337] => | Neznámý [338] => |- [339] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱗ [340] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic yens.svg|35px|Jensu]] [341] => | [342] => | Jęnsъ [343] => | [ję] [344] => | [345] => | Spojení písmena Jestъ (Ⰵ) a Ęnsъ (Ⱔ) [346] => |- [347] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱘ [348] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic ons.svg|35px|Onsu]] [349] => | [350] => | Ǫnsъ [351] => | [ǫ] [352] => | [353] => | Spojení písmen Onъ (Ⱁ) a Ęnsъ (Ⱔ) [354] => |- [355] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱙ [356] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic yons.svg|35px|Jonsu]] [357] => | [358] => | Jǫnsъ [359] => | [jǫ] [360] => | [361] => | Spojení písmen Jo (Ⱖ) a Ęnsъ (Ⱔ) [362] => |- [363] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱚ [364] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic fita.svg|30px|Fita]] [365] => | [366] => | Fita [367] => | [θ] (používalo se jen pro přepis řeckého theta) [368] => | [369] => |[[Théta|Řecké theta (Θ θ)]] [370] => |- [371] => | style="text-align:center; font-size:xx-large;" | Ⱛ [372] => | style="text-align:center;" | [[File:Glagolitic izhitsa.svg|27px|Yžica]] [373] => | [374] => | Yžica [375] => | [ʏ] (vyslovuje se jako německé ü) [376] => | [377] => | Spojení písmen Iže (Ⰹ) a Jerъ (Ⱏ) (?) [378] => |} [379] => [380] => == Unicode == [381] => Pro hlaholici je v [[unicode]] rezervován blok U+2C00..U+2C5F ([http://www.unicode.org/charts/PDF/U2C00.pdf Glagolitic]). [382] => [383] => == Kvadrátní hlaholice == [384] => V roce 1372 založil císař [[Karel IV.]] v Praze na Slovanech [[Emauzský klášter]] a povolal do něho [[Řád svatého Benedikta|benediktiny]]-hlaholity z [[Chorvatsko|Charvátska]]; proto se v klášteře psalo charvátskou hlaholicí hranatého tvaru, jakou je napsána například [[Bible hlaholská]]. Tak byly psány nejenom spisy ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]], ale do hlaholice se přepisovaly i některé [[staročeština|staročeské]] texty. Viz [[commons:Category:Angular Glagolitic letters]]. [385] => [386] => == Ligatury == [387] => [388] => U hlaholského písma se setkáváme s velkým množstvím [[Ligatura (písmo)|ligatur]] a to nejenom dvou, ale i tří a čtyř písmen a to zejména v období charvátskohlaholském, jak dosvědčuje například [[Bible hlaholská]]. Příklady hlásek, ze kterých ligatury vznikaly{{Citace periodika [389] => | příjmení = Pacnerová [390] => | jméno = Ludmila [391] => | odkaz na autora = Ludmila Pacnerová [392] => | titul = Česká varianta charvátské hranaté hlaholice. [393] => | další = [394] => | periodikum = Slovo: časopis Staroslavenskog instituta u Zagrebu [395] => | odkaz na periodikum = [396] => | datum vydání = [397] => | ročník = [398] => | typ ročníku = [399] => | číslo = 44–46 [400] => | typ čísla = [401] => | strany = 45–62 [402] => | issn = 0583-6255 [403] => | pmid = [404] => | doi = [405] => | id = [406] => | jazyk = [407] => | url = http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=22740 [408] => | formát = [409] => | datum přístupu = 2015-06-11 [410] => | měsíc = [411] => | poznámky = [412] => | datum = [413] => | den = [414] => | rok = 1996 [415] => }} [416] => : [417] => * aa, ga, za, da [418] => * vd, vr, vrz, vrt, vt, vtv, vz, vzv, vzd, vp, vl [419] => * dv, dž [420] => * el, mžt [421] => * zd, zl, zr, zv, zt [422] => * ml, mž, mč [423] => * lv, ll [424] => * pl, przd, pv, prvd [425] => * tr, tv, tl, tvrd, tz [426] => * chv [427] => * jud, juda [428] => * nd, ng [429] => Tyto ligatury mohou dnes lehce komplikovat četbu textu čtenáři, který na ně není zvyklý. [430] => [431] => == Odkazy == [432] => === Reference === [433] => [434] => [435] => === Literatura === [436] => * Fucic, Branko: ''Glagoljski natpisi''. (In: Djela Jugoslavenske Akademije Znanosti i Umjetnosti, knjiga 57.) Zagreb, 1982. 420 p. [437] => * Fullerton, Sharon Golke: ''Paleographic Methods Used in Dating Cyrillic and Glagolitic Slavic Manuscripts''. (In: Slavic Papers No. 1.) Ohio, 1975. 93 p. [438] => * Gosev, Ivan: ''Rilszki glagolicseszki lisztove''. Szofia, 1956. 130 p. [439] => * V. Jagic ''Glagolitica. Würdigung neuentdeckter Fragmente'', Wien, 1890. [440] => * H. Miklas (Hrsg.) ''Glagolitica: zum Ursprung der slavischen Schriftkultur'', Wien, 2000. [441] => * Steller, Lea-Katharina: [http://fullextra.hu/modules.php?name=News&file=print&sid=782 ''A glagolita írás''] In: B.Virághalmy, Lea: ''Paleográfiai kalandozások''. Szentendre, 1995. {{ISBN|963-450-922-3}} [442] => * Vais, Joseph: ''Abecedarivm Palaeoslovenicvm in usum glagolitarum''. Veglae, [Krk], 1917. XXXVI, 74 p. [443] => * Vajs, Josef: ''Rukověť hlaholské paleografie. Uvedení do knižního písma hlaholského''. V Praze, 1932. 178 p, LIV. tab. [444] => [445] => === Související články === [446] => * [[Cyrilice]] [447] => * [[Číslice cyrilice#Číslice hlaholice|Číslice hlaholice]] [448] => * [[Předkřesťanské slovanské písmo|Slovanské runy]] [449] => * [[Bible hlaholská|Česká bible hlaholská]] [450] => === Externí odkazy === [451] => * {{Commonscat|Glagolitic alphabet}} [452] => * {{TDKIV}} [453] => * [http://www.moraviamagna.cz/texty/t_kyjevs.htm Kyjevské listy - ukázka hlaholského textu ] [454] => * [http://stari.nsk.hr/Bastina/knjige/Misal/misal.html Misal 1483 - hrvatski prvotisak] {{Wayback|url=http://stari.nsk.hr/Bastina/knjige/Misal/misal.html |date=20121210043605 }} [455] => * [http://db.nsk.hr/Bastina/knjige/Vrbnicki_statut/Vrbnicki_statut.html Vrbnički statut 1380/1527] [456] => * [http://db.nsk.hr/Bastina/knjige/Istarski_razvod/Istarski_razvod.html Istarski razvod 1325/1546] [457] => * [https://www.juls.savba.sk/glg/ Prepis slovenčiny alebo češtiny do hlaholiky] [458] => [459] => {{Seznam písemných systémů}} [460] => {{Autoritní data}} [461] => [462] => [[Kategorie:Písma]] [463] => [[Kategorie:Slovanská kultura]] [464] => [[Kategorie:Velkomoravská říše]] [465] => [[Kategorie:Bulharská říše]] [466] => [[Kategorie:Staroslověnština]] [467] => [[Kategorie:Dějiny Dalmácie]] [468] => [[Kategorie:Písma se čtyřpísmennými kódy ISO 15924]] [469] => [[Kategorie:Cyrilometodějské výzkum]] [] => )
good wiki

Hlaholice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bible hlaholská','Předkřesťanské slovanské písmo','862','Číslice cyrilice#Číslice hlaholice','latinka','Svatý Cyril','cyrilice','Théta','Chorvatsko','863','Karel IV.','Velkomoravská říše'

862

863

Chorvatsko

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Latinka

Théta