Array ( [0] => 15482070 [id] => 15482070 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hořčík [uri] => Hořčík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Magnesium|druhý=prášku na ruce k lepšímu uchopení sportovního nářadí|stránka=Uhličitan hořečnatý}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Mg [4] => | protonové číslo = 12 [5] => | nukleonové číslo = 24 [6] => | název = Hořčík [7] => | latinsky = magnesium [8] => | nad = [[Beryllium|Be]] [9] => | pod = [[Vápník|Ca]] [10] => | vlevo = [[Sodík]] [11] => | vpravo = [[Hliník]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [15] => | číslo CAS = 7439-95-4 [16] => | skupina = 2 [17] => | perioda = 3 [18] => | blok = s [19] => | koncentrace v zemské kůře = 19 000 až 25 000 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 1 350 mg/l [21] => | obrázek = CSIRO_ScienceImage_2893_Crystalised_magnesium.jpg [22] => | emisní spektrum = Magnesium_Spectra.jpg [23] => | vzhled = Našedlá kovová látka [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 24,3050 [26] => | atomový poloměr = 160 pm [27] => | kovalentní poloměr = 141±7 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 173 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 [30] => | oxidační čísla = '''+2''', +1 [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = Šesterečná [34] => | hustota = 1 738 kg/m3 [35] => | tvrdost = 2,5 [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = 650 [38] => | teplota varu = 1 091 [39] => | molární objem = 14,00×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 8,48 KJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 128 KJ/mol [42] => | tlak syté páry = 209 Pa při 23K [43] => | rychlost zvuku = 1 270 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 24,869 Jmol−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = 22,6×106 S/m [46] => | měrný elektrický odpor = 43,9 nΩ·m (20 °C) [47] => | tepelná vodivost = 156 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = −2,372 V [50] => | elektronegativita = 1,20 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 737,7 KJ/mol [54] => | ionizační energie2 = 1450 KJ/mol [55] => | ionizační energie3 = 7732,7 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 24 [60] => | značka = Mg [61] => | výskyt = '''78,99 %''' [62] => | počet neutronů = 12 [63] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [64] => | nukleonové číslo = 25 [65] => | značka = Mg [66] => | výskyt = 10,00 % [67] => | počet neutronů = 13 [68] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [69] => | nukleonové číslo = 26 [70] => | značka = Mg [71] => | výskyt = 11,01 % [72] => | počet neutronů = 14 [73] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [74] => | nukleonové číslo = 27 [75] => | značka = Mg [76] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [77] => | poločas = 9,458 min [78] => | způsob = [[záření beta|β]] [79] => | energie = 2,610 [80] => | nukleonové číslo produktu = 27 [81] => | značka produktu = [[hliník|Al]] [82] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [83] => | nukleonové číslo = 28 [84] => | značka = Mg [85] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [86] => | poločas = 20,91 h [87] => | způsob = [[záření beta|β]] [88] => | energie = 1,832 [89] => | nukleonové číslo produktu = 28 [90] => | značka produktu = [[hliník|Al]] [91] => }} [92] => | R-věty = {{R|11}}, {{R|15}}, {{R|17}} [93] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|7/8}}, {{S|43}} [94] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Magnesium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5462224 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [95] => }} [96] => '''Hořčík''' (chemická značka '''Mg''', {{vjazyce|la}} ''magnesium'') je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý [[Kovy|kov]]. Využívá se při výrobě lehkých a pevných slitin, jako redukční činidlo v [[Organická syntéza|organické syntéze]] a při pyrotechnických aplikacích. [97] => [98] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [99] => Hořčík je středně tvrdý, lehký, tažný kov, má vyšší hustotu než [[voda]], vede hůře [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík lze díky jeho dobré tažnosti snadno válcovat na plechy a dráty. Hořčík není tolik reaktivní jako další [[kovy alkalických zemin]] a proto se neuchovává pod [[petrolej]]em nebo [[Motorová nafta|naftou]], ale stačí nádoby se suchým [[vzduch]]em. Hořčík se velmi dobře slévá s jinými kovy, ale jen málo z nich má praktické využití, protože se většina snadno oxiduje. [100] => [101] => Hořčík reaguje za normální teploty pomalu s [[kyslík]]em a s [[voda|vodou]]. Na suchém vzduchu se postupně pokryje vrstvou [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], který jej chrání před další oxidací, a lze jej takto uchovávat i poměrně dlouhou dobu. Při hoření hořčíku na vzduchu vzniká velmi intenzivní bílé světlo. S vodou reaguje hořčík za normální teploty velmi pomalu za vzniku [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Při vyšší teplotě se hořčík slučuje velmi ochotně téměř se všemi prvky a i s některými sloučeninami – např. při hoření hořčíku v [[dusík]]até atmosféře vznikne [[nitrid hořečnatý]], který se [[voda|vodou]] rozkládá za vzniku [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] a [[amoniak]]u a při hoření hořčíku v atmosféře [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] vznikne [[oxid hořečnatý]] a [[uhlík]]. [102] => [103] => Hořčík se velmi dobře rozpouští ve všech běžných kyselinách za vzniku hořečnatých solí. Při rozpouštění v koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] uniká [[oxid siřičitý]]. Při rozpouštění v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se podle koncentrace tvoří vedle hořečnatých solí i další látky. Při velmi nízké koncentraci vzniká [[dusičnan amonný]] (koncentrace méně než 5 %), při reakci s ředěnou kyselinou dusičnou vzniká [[oxid dusný]] (koncentrace 5 %–10 %), s koncentrovanější reaguje za vzniku [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]] (koncentrace 10%–asi 50 %) a s koncentrovanou kyselinou reaguje za vzniku [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] (koncentrace 50 %–100 %). S [[kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]] a zředěnou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] reaguje pouze za vzniku hořečnatých solí. S alkalickými [[hydroxidy]] hořčík nereaguje. [104] => [105] => == Historický vývoj == [106] => [[Soubor:Black Joseph.jpg|náhled|Joseph Black]] [107] => Na konci [[17. století]] se [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] (tzv. ''hořké soli'') používalo v léčitelství. [[Oxid hořečnatý]] byl na počátku 18. století nazýván jako hořká zemina. První, kdo začal rozeznávat hořkou a vápennou zeminu, byl [[Joseph Black]] roku 1755. Poprvé hořčík v elementární formě [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] MgCl2 připravil sir [[Humphry Davy]] roku [[1808]]. Chemickou cestou byl hořčík poprvé připraven působením par kovového [[draslík]]u na bezvodý [[chlorid hořečnatý]]. Tuto přípravu hořčíku provedl [[Bussy]] v roce [[1830]]. [108] => [109] => == Výskyt v přírodě == [110] => Díky své poměrně velké [[reaktivita|reaktivitě]] se v přírodě hořčík vyskytuje pouze ve sloučeninách. Ve všech má mocenství Mg2+. [111] => [112] => Hořčík je silně zastoupen jak v [[zemská kůra|zemské kůře]], tak ve vesmíru, kde vzniká ve hvězdách těžších než [[Slunce]] fúzí [[uhlík]]u: [113] => [114] => 2 {{su|p=12|b=6|a=r|s=0}}C → {{su|p=24|b=12|a=r|s=0}}Mg. [115] => [116] => Podle posledních dostupných údajů tvoří hořčík 1,9–2,5 % [[zemská kůra|zemské kůry]], čímž se řadí na 6. místo podle výskytu prvků. Jeho procentuální obsah odpovídá 27 640 [[Parts per million|ppm]] (2,764 %)(''parts per million'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu se řadí za [[vápník]] a před [[sodík]] a [[draslík]]. V mořské vodě se koncentrace hořčíkových iontů udává jako 1,35 g/l a jsou tak po [[sodík]]u druhým nejvíce zastoupeným [[kation]]tem, [[mořská voda]] obsahuje zejména [[chlorid hořečnatý]] MgCl2, [[bromid hořečnatý]] MgBr2 a [[síran hořečnatý]] MgSO4. Ve vesmíru připadá jeden [[atom]] hořčíku přibližně na 30 000 atomů [[vodík]]u. [117] => [118] => Hořčík je také velmi významným biogenním prvkem. Vyskytuje se ve všech zelených [[Rostliny|rostlinách]], kde je součástí [[chlorofyl]]u. V organismech živočichů se také řadí mezi významné biogenní prvky. [119] => [120] => Obsah hořčíku (obvykle uváděný jako [[chlorid hořečnatý]] MgCl2) v mořské vodě tvoří významný podíl jeho zastoupení na [[Země|Zemi]]. [121] => [122] => Z [[minerál]]ů je velmi hojný [[dolomit]], směsný uhličitan hořečnato-vápenatý CaMg(CO3)2, jehož ložiska se nacházejí v jižní [[Evropa|Evropě]], [[Brazílie|Brazílii]], jižní [[Austrálie|Austrálii]] i [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Poněkud vzácněji se vyskytuje čistý uhličitan hořečnatý, MgCO3 – [[magnezit]], který se těží především v rakouských [[Alpy|Alpách]], na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Korea|Koreji]] a [[Čína|Číně]]. [123] => [124] => K dalším méně významným minerálům patří [[karnalit]] KCl·MgCl2·6H2O, [[bischofit]] MgCl2·6H2O, [[periklas]] MgO, [[brucit]] Mg(OH)2, [[kieserit]] MgSO4·H2O, [[epsomit]] MgSO4·7H2O, [[kainit]] KCl·MgSO4·3H2O, [[polyhalit]] K2SO4·MgSO4·2CaSO4·2H2O, [[boromagnesit]] Mg5B4O11.2½H2O, [[hydroboracit]] CaMgB6O11·5H2O, [[spinel]] MgO·Al2O3, [[magnesioferrit]] MgO·Fe2O3, [[pleonast]] (Mg,Fe)O·(Al,Fe)2O3, [[picotit]] (Mg,Fe)O·(Al,Cr,Fe)2O3, [[olivín]] (Mg,Fe)2[SiO4] a mnoho dalších [[Fosforečnany|fosforečnanů]], [[arseničnan]]ů a [[Křemičitany|křemičitanů]]. [125] => [126] => Ročně se vyrobí 100 milionů tun hořčíku a díky jeho vysokému výskytu v nerostech i v mořské vodě lze jeho zásoby považovat za neomezené. [127] => [128] => [129] => Soubor:Dolomit Rumunia.jpg|Dolomit – CaMg(CO3)2 [130] => Soubor:Mineraly.sk - magnezit.jpg|Magnezit – MgCO3 [131] => Soubor:Peridot2.jpg|Olivín – (Mg, Fe)2[SiO4 [132] => Soubor:Spinel2.jpg|Spinel – MgO.Al2O3 [133] => Soubor:Talc block.jpg|Mastek [134] => Soubor:Asbestos2USGOV.jpg|Azbest [135] => [136] => [137] => == Výroba == [138] => [[Soubor:Magnesium Sparks.jpg|vpravo|náhled|Hořící hořčík]] [139] => Kovový hořčík se průmyslově vyrábí obvykle [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] a [[chlorid draselný|chloridu draselného]]. [[Chlorid draselný]] slouží jako přísada ke snížení [[Teplota tání|teploty tání]] chloridu hořečnatého. [[Chlorid hořečnatý]] se získává z mořské vody nebo z koncentrovaných roztoků mořské soli ([[solanka]]) nebo tavením [[karnalit]]u. Při elektrolýze se na [[grafit]]ové [[Anoda|anodě]] uvolňuje [[chlor]] a na [[železo|železné]] [[Katoda|katodě]] hořčík ([[chlorid draselný]] se začne rozkládat až po rozložení [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]]). Roztavený hořčík stoupá v tavenině na povrch a sbírá se děrovanými lžícemi. [140] => [141] => Další [[termický způsob]], dnes stále ještě hojně využívaný, spočívá v redukci [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[karbid vápenatý|karbidem vápenatým]] nebo [[uhlík]]em – karbotermický způsob nebo redukcí [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[křemík]]em – silikotermický způsob. [142] => * Karbotermický způsob se provádí v elektrické obloukové [[pec]]i při teplotě nad 2000 °C, aby nedocházelo k reakci [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] s parami hořčíku. Jednodušší je redukce [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[karbid vápenatý|karbidem vápenatým]], která probíhá při teplotě 1200 °C, ale jen za předpokladu nízké ceny karbidu. [143] => * Silikotermický způsob se provádí reakcí páleného [[dolomit]]u s [[křemík]]em nebo [[Ferosilicium|ferrosiliciem]] v ocelolitinových retortách zahřívaných na 1200 °C nebo ve vysokovakuových pecích. Destilující hořčík, jehož čistota je 98–99%, kondenzuje v předchlazených nádobách. [144] => [145] => == Využití == [146] => [[Soubor:Magnesium-products.jpg|náhled|vpravo|Výrobky ze slitin hořčíku]] [147] => [[Soubor:Mg alloy car engine blocks.jpg|náhled|Automobilové bloky motorů]] [148] => [[Soubor:Mg-KClO4.JPG|náhled|Pochodeň z Mg+KClO4 pod zemí]] [149] => * V běžném životě se nejčastěji setkáme se slitinami hořčíku s [[hliník]]em, [[měď|mědí]] a [[mangan]]em, které jsou známy pod názvem [[dural]]. Vyznačují se značnou mechanickou pevností a současně nízkou hustotou. Zároveň jsou značně odolné vůči [[koroze|korozi]]. Všechny tyto vlastnosti předurčují dural k používání jako optimální materiál v [[letectví|leteckém]] a automobilovém průmyslu, při výrobě [[výtah]]ů, [[jízdní kolo|jízdních kol]], lehkých žebříků ap. Ještě nižší hustotu než dural má slitina s hliníkem s obsahem nejméně 90 % hořčíku, která se nazývá [[elektron (slitina hořčíku)|elektron]]. Další slitina hořčíku je ''[[magnalium]]'', které obsahuje 10–30 % hořčíku a 70–90 % hliníku. [150] => * Elementární hořčík je silným [[redukční činidlo|redukčním]] činidlem a jemně rozptýlený kov se využívá k redukcím v organické syntéze a k redukční výrobě jiných kovů (např. [[uran (prvek)|uranu]]) z roztoků jejich solí. V organické syntéze se využívají zejména [[Grignardovo činidlo|Grignardova činidla]], za jejichž objev získal [[Victor Grignard]] [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]]. [151] => * Velká reaktivita kovového hořčíku se uplatňuje v [[metalurgie|metalurgii]], kde jeho přídavky odstraňují malá množství [[síra|síry]] nebo [[kyslík]]u z roztavené [[ocel]]i. Se směsí s [[Oxid vápenatý|CaO]] se využívá k odsířování surového [[Železo|železa]] a deoxidaci neželezných kovů. [152] => * Reakce hořčíku s kyslíkem probíhá za vývoje značného množství [[teplo|tepla]] (lze tak dosáhnout teplot kolem 2200 °C) a intenzivního [[světlo|světelného]] záření. Zapálit hořčík ve formě tenké fólie je velmi snadné a může být startérem [[hoření]] v různých pyrotechnických aplikacích. Nejznámější příklad pyrotechnické aplikace je [[bengálský oheň]], který se i dnes používá při různých oslavách. Hořčík se při tom používá k zesílení intenzity a zvětšení plamene. Popřípadě lze hořčík v podobě pilin použít k jiskření připomínajícímu jiskření prskavky. V minulosti se směsi práškového hořčíku s okysličovadlem ([[Chlorečnan draselný|KClO3]], [[Dusičnan barnatý|Ba(NO3)2]], [[Chloristan draselný|KClO4]]) po zapálení používaly namísto dnešních [[fotografie|fotografických]] blesků. Díky tomu, že je v závislosti na množství možné dosáhnout téměř neomezeného světelného výkonu, se tyto tzv. osvětlovací slože používají ještě dnes při fotografování rozsáhlých podzemních prostor. [153] => ** Standardní a snadno připravitelné osvětlovací slože: [154] => **# 65 % KNO3, 26 % Mg, 9 % [[dřevěné uhlí]] [155] => **# 66 % KClO4, 34 % Mg [156] => **# 50 % KClO4, 50 % Mg (nebo Al) [157] => ** ''Bezpečnostní upozornění:'' Při hoření hořčíku vzniká i určité množství [[Ultrafialové záření|UV záření]]. Bez ochranných brýlí není vhodné dívat se přímo do plamene. U směsí velmi jemně práškového hořčíku (pudr) s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 °C). To má význam v [[pyrotechnika|pyrotechnických]] aplikacích; k osvětlování je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky. [158] => * [[Oxid hořečnatý]] má patrně největší praktické [[průmysl]]ové uplatnění ze všech sloučenin hořčíku. Tato sloučenina má mimořádně vysokou odolnost vůči vysokým teplotám a současně je relativně levně dostupná ve stotunových množstvích. Je proto optimálním materiálem k vnitřnímu vyložení [[vysoká pec|vysokých pecí]] na výrobu [[železo|železa]] a podobné aplikace. Pro tyto účely se ovšem musí speciálně čistit, protože i poměrně malá množství příbuzných prvků ([[vápník]]) mohou významně zhoršovat dlouhodobou tepelnou stabilitu magnezitových vysokopecních vyzdívek. [159] => * [[Hydroxid hořečnatý]] Mg(OH)2 se využívá proti překyselení [[Žaludek|žaludku]] a k výrobě [[gel]]ů na [[Popálenina|spáleniny]]. [160] => * [[Uhličitan hořečnatý]] se přidává do průmyslových [[hnojivo|hnojiv]] jako složka dodávající rostlinám hořčík potřebný k růstu a zdárnému vývoji. Uplatňuje se také v oblasti sportu – [[gymnastika|gymnasté]], [[vzpírání|vzpěrači]], atleti a [[horolezectví|horolezci]] si jemný prášek uhličitanu hořečnatého nanášejí na ruce. [161] => * [[Síran hořečnatý]] (MgSO4.7H2O) je také znám pod jménem [[Síran hořečnatý|epsomská sůl]] (nesprávně Epsomova sůl) a používá se v medicíně jako [[laxativum]] (projímadlo), zdroj hořčíku nebo přídavek do léčebných koupelí. Je často obsažen ve vřídelní soli (např. u anglického města Epsomu) a v některých minerálních vodách (např. Zaječická nebo Šaratica). Síran hořečnatý lze v malém množství přidávat ke zlepšení chuťových a biologických vlastností do kuchyňské soli. Podobné medicínské vlastnosti vykazuje i [[suspenze (chemie)|suspenze]] hydroxidu hořečnatého ve [[Voda|vodě]] ([[hořečnaté mléko]]). [162] => * V laboratoři se při zahřívání nad [[Plynový kahan|kahanem]] používá [[azbest]]ová síťka – [[azbest]] je hořečnatý [[Křemičitany|křemičitan]] o složení Mg3Si2H4O9 nebo Mg3(Si2O5)(OH)4. [163] => * K výrobě různých užitkových předmětů, např. nástavců plynových hořáků, krejčovské křídy, mastí a líčidel se používá [[mastek]]. [164] => * Jeden z hořečnatých minerálů, který je známý jako mořská pěna neboli [[sepiolit]] (hydratovaný hořečnatý [[Křemičitany|křemičitan]] o složení Mg3[Si4O10]. Mg(OH)2. 3 H2O), se používá při výrobě kuřáckých potřeb (zejména [[dýmka#Materiály hlavičky|dýmek pěnovek či meršánek]]). [165] => [166] => == Sloučeniny == [167] => [168] => === Anorganické sloučeniny === [169] => [[Soubor:Magnesium oxide.jpg|náhled|Oxid hořečnatý]] [170] => [[Soubor:Magnesium sulfate heptahydrate.jpg|náhled|Síran hořečnatý]] [171] => [[Soubor:Magnesium chloride.jpg|náhled|Chlorid hořečnatý]] [172] => [173] => * [[Hydrid hořečnatý]] MgH2 je bílá pevná látka, která se trochu rozpouští v etheru. S vodou reaguje za vzniku [[vodík]]u a [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Připravuje se slučováním prvků za přítomnosti [[jodid hořečnatý|jodidu hořečnatého]] nebo tepelným rozkladem [[diethylmagnesium|diethylmagnesia]]. [174] => * [[Oxid hořečnatý]] MgO je za normálních podmínek bílý, jemný, drsný prášek s vysokou teplotou tání a varu. Za normální teploty vytváří [[oxid hořečnatý]] [[polymer]]ní molekulu, která je bezbarvá. Avšak v podobě monomeru je [[oxid hořečnatý]] červený prášek. [[Oxid hořečnatý]] se připravuje spalováním hořčíku v [[kyslík]]ové atmosféře nebo tepelným rozkladem [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. [175] => * [[Hydroxid hořečnatý]] Mg(OH)2 je bílý prášek, velmi málo rozpustný ve vodě. Jeho rozpouštěním v kyselinách vznikají hořečnaté soli. Vzniká reakcí hořčíku s vodní parou, rozpouštěním [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] ve vodě nebo reakcí hořečnatých solí s roztokem alkalického [[hydroxidy|hydroxidu]]. [176] => [177] => ==== Soli ==== [178] => Větší část hořečnatých solí se ve vodě rozpuští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chromany]]). Hořečnaté soli vytváří snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]] a dnes i [[Komplexní sloučenina|komplexy]], které ale nejsou pro hořčík a i další [[kovy alkalických zemin]] typické. [179] => [180] => * [[Fluorid hořečnatý]] MgF2 je bílá krystalická látka, která je nerozpustná ve vodě. S jinými [[fluoridy]] alkalických kovů vytváří podvojné sloučeniny. Vzniká srážením hořečnatých iontů ionty fluoridovými nebo reakcí [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] či [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [181] => * [[Chlorid hořečnatý]] MgCl2 je bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Je to velmi dobré projímadlo. Velmi snadno vytváří s jinými [[chloridy]] alkalických kovů podvojné soli. Připravuje se reakcí [[chlorovodík]]u s [[hydroxid hořečnatý|hydroxidem hořečnatým]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanem hořečnatým]]. Může reagovat s vodou za vzniku [[dichloridoxid dihořečnatý|dichloridoxidu dihořečnatého]] a [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]]. [182] => * [[Bromid hořečnatý]] MgBr2 a [[jodid hořečnatý]] MgI2 jsou bílé krystalické látky, velmi dobře rozpustné ve vodě. [[Jodid hořečnatý]] se používá v lékařství při léčbě syfilis, skrofulógy a revmatismu. Obě látky se připravují rozpouštěním [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] v příslušných [[kyseliny|kyselinách]]. [183] => * [[Dusičnan hořečnatý]] Mg(NO3)2 je bílá rozplývavá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě. Připravuje se rozpouštěním [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]]. [184] => * [[Uhličitan hořečnatý]] MgCO3 je bílý prášek, který je nerozpustný ve vodě. Používá se k přípravě dalších hořečnatých sloučenin. Vyrábí se reakcí hořečnatých kationů s roztokem rozpustného [[Uhličitany|uhličitanu]]. [185] => * [[Síran hořečnatý]] MgSO4 je bílý prášek, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Vyrábí se reakcí [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]], [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] nebo hořčíku s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [186] => [187] => === Organické sloučeniny === [188] => Mezi organické sloučeniny hořčíku patří zejména hořečnaté [[soli organických kyselin]] a hořečnaté [[Alkoxid|alkoholáty]]. K dalším hořečnatým sloučeninám patří organické [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Zcela zvláštní skupinu organických hořečnatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]], mezi které patří velmi známé a dnes stále častěji používané [[Grignardovo činidlo]]. [189] => [190] => == Biologický význam hořčíku == [191] => [[Soubor:Chlorophyll a b d.svg|vlevo|náhled|strukturní vzorec chlorofylu]] [192] => Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost [[sval]]ů a [[nerv]]ů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z [[Glukóza|glukózy]] a pro správnou stavbu [[kost]]í. Udržuje v dobrém stavu [[Oběhová soustava|oběhový systém]] a je prevencí [[infarkt myokardu|infarktu]]. Řadě žen odstraní potíže spojené s [[menstruace|premenstruálním]] syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým [[zub]]ům. [193] => [194] => V kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek. Jeho nedostatek často pociťují sportovci, [[Diabetes mellitus|diabetici]] a lidé, kteří pijí příliš [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. Projevuje se podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením [[srdce]] nebo [[srdeční arytmie|arytmiemi]]. Nedostatek hořčíku také může vyvolat [[deprese]], případně záchvat [[astma]]tu. [195] => [196] => Přirozenými zdroji hořčíku jsou [[banán]]y, [[Mandle (plod)|mandle]], [[Oříšek|ořechy]], tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo, ale i čokoládahttp://www.prvky.com/horcik-v-potravinach.html#potraviny – Hořčík v potravinách. Uvádí se, že průměrný příjem hořčíku v potravě by měl činit asi 300 mg denně. [197] => [198] => Globální význam hořčíku je však dán jeho výskytem v molekule [[chlorofyl]]u. Tato organická sloučenina má jedinečnou schopnost přeměňovat prostřednictvím [[fotosyntéza|fotosyntézy]] sluneční [[energie|energii]] na energii chemické vazby [[Sacharidy|sacharidů]] vytvářených z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody. Tím je zdrojem energie pro takřka všechny další biochemické a biologické reakce na Zemi. [[zelená|Zelené]] zbarvení rostlin je způsobeno právě přítomností chlorofylu, který nejsilněji absorbuje červené a modré světlo. [199] => [200] => Poranění způsobená kovovým hořčíkem či slitinami, které jej obsahují, se špatně hojí.{{Doplňte zdroj}} [201] => {{Clear}} [202] => [203] => == Doplněk stravy == [204] => Vstřebatelnost hořčíku z doplňků stravy ve formě citrátu a oxidu hořečnatého byla podle měření koncentrací v moči vyšší u citrátu; pravděpodobně díky lepší rozpustnosti. Nicméně rozdíl mezi citrátem (7,2 ± 1,48 mmol) a oxidem (6,7 ± 1,43 mmol) byl zanedbatelný. Rozdíl 0,565 mmol, přepočtený na objem těla, je 13,7 mg, a tedy fyziologicky bezvýznamný s ohledem na celkový příjem 800 mg během zkušebního dne.{{Citace periodika [205] => | příjmení = Schuchardt [206] => | jméno = Jan Philipp [207] => | příjmení2 = Hahn [208] => | jméno2 = Andreas [209] => | titul = Intestinal Absorption and Factors Influencing Bioavailability of Magnesium- An Update [210] => | periodikum = Current Nutrition & Food Science [211] => | datum vydání = 2017-09-22 [212] => | ročník = 13 [213] => | číslo = 4 [214] => | pmid = 29123461 [215] => | doi = 10.2174/1573401313666170427162740 [216] => | jazyk = en [217] => | url = http://www.eurekaselect.com/151969/article [218] => | datum přístupu = 2019-03-22 [219] => }}{{Citace periodika [220] => | příjmení = Lindberg [221] => | jméno = J S [222] => | příjmení2 = Zobitz [223] => | jméno2 = M M [224] => | příjmení3 = Poindexter [225] => | jméno3 = J R [226] => | titul = Magnesium bioavailability from magnesium citrate and magnesium oxide. [227] => | periodikum = Journal of the American College of Nutrition [228] => | datum vydání = 1990-02 [229] => | ročník = 9 [230] => | číslo = 1 [231] => | strany = 48–55 [232] => | issn = 0731-5724 [233] => | doi = 10.1080/07315724.1990.10720349 [234] => | url = http://dx.doi.org/10.1080/07315724.1990.10720349 [235] => | datum přístupu = 2019-03-22 [236] => }}{{Citace periodika [237] => | příjmení = Kappeler [238] => | jméno = Dominik [239] => | příjmení2 = Heimbeck [240] => | jméno2 = Irene [241] => | příjmení3 = Herpich [242] => | jméno3 = Christiane [243] => | titul = Higher bioavailability of magnesium citrate as compared to magnesium oxide shown by evaluation of urinary excretion and serum levels after single-dose administration in a randomized cross-over study [244] => | periodikum = BMC Nutrition [245] => | datum vydání = 2017-01-11 [246] => | ročník = 3 [247] => | číslo = 1 [248] => | issn = 2055-0928 [249] => | doi = 10.1186/s40795-016-0121-3 [250] => | url = http://dx.doi.org/10.1186/s40795-016-0121-3 [251] => | datum přístupu = 2019-03-22 [252] => }} Porovnání vstřebatelnosti chelátu, oxidu, citrátu zinku a placeba nezjistilo rozdíl mezi oxidem, chelátem a placebem, v případě citrátu pak byla vyšší koncentrace v plazmě (akutní i chronická) o méně než 10%.{{Citace periodika [253] => | příjmení = Tignol [254] => | jméno = Professeur [255] => | titul = A DOUBLE BLIND, RANDOMISED, MULTICENTRE STUDY COMPARING PAROXETINE 20 MG DAILY VERSUS FLUOXETINE 20 MG DAILY IN THE TREATMENT OF ADULTS WITH MAJOR DEPRESSION. [256] => | periodikum = Clinical Neuropharmacology [257] => | datum vydání = 1992 [258] => | ročník = 15 [259] => | strany = 177B [260] => | issn = 0362-5664 [261] => | doi = 10.1097/00002826-199202001-00341 [262] => | url = http://dx.doi.org/10.1097/00002826-199202001-00341 [263] => | datum přístupu = 2019-03-22 [264] => }} [265] => [266] => Hořčík má protirakovinné i prorakovinné účinky.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507261/#!po=0.666667 - Magnesium and cancer: more questions than answers [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Reference === [271] => [272] => [273] => === Literatura === [274] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [275] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [276] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [277] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [278] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [279] => *Carolyn Deanová: Zázrak jménem hořčík, JOTA, 2016, ISBN 978-80-7462-998-3 [280] => *http://www.nutritionalmagnesium.org/ Nutritional Magnesium Association - popisuje vliv hořčíku na jednotlivá onemocnění (anglicky) [281] => [282] => === Externí odkazy === [283] => * {{Commonscat|Magnesium}} [284] => * {{Wikislovník|heslo=hořčík}} [285] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=12 Chemický vzdělávací portál] [286] => * {{en}} [http://www.rsc.org/chemistryworld/podcast/element.asp Chemistry in its element podcast] (MP3) from the [[Royal Society of Chemistry]]'s [[Chemistry World]]: [http://www.rsc.org/images/CIIE_Magnesium_48kbps_tcm18-128524.mp3 Magnesium] [287] => [288] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [289] => [290] => {{Autoritní data}} [291] => {{Portály|Chemie}} [292] => [293] => [[Kategorie:Hořčík| ]] [294] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [295] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [296] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Hořčík

Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov. Využívá se při výrobě lehkých a pevných slitin, jako redukční činidlo v organické syntéze a při pyrotechnických aplikacích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid hořečnatý','hydroxid hořečnatý','chlorid hořečnatý','uhličitan hořečnatý','Oxid hořečnatý','kyselina sírová','voda','uhlík','kyslík','Síran hořečnatý','Křemičitany','kovy alkalických zemin'