Array ( [0] => 15482070 [id] => 15482070 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hořčík [uri] => Hořčík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Magnesium|druhý=prášku na ruce k lepšímu uchopení sportovního nářadí|stránka=Uhličitan hořečnatý}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Mg [4] => | protonové číslo = 12 [5] => | nukleonové číslo = 24 [6] => | název = Hořčík [7] => | latinsky = magnesium [8] => | nad = [[Beryllium|Be]] [9] => | pod = [[Vápník|Ca]] [10] => | vlevo = [[Sodík]] [11] => | vpravo = [[Hliník]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [15] => | číslo CAS = 7439-95-4 [16] => | skupina = 2 [17] => | perioda = 3 [18] => | blok = s [19] => | koncentrace v zemské kůře = 19 000 až 25 000 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 1 350 mg/l [21] => | obrázek = CSIRO_ScienceImage_2893_Crystalised_magnesium.jpg [22] => | emisní spektrum = Magnesium_Spectra.jpg [23] => | vzhled = Našedlá kovová látka [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 24,3050 [26] => | atomový poloměr = 160 pm [27] => | kovalentní poloměr = 141±7 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 173 pm [29] => | elektronová konfigurace = [Ne] 3s2 [30] => | oxidační čísla = '''+2''', +1 [31] => [32] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [33] => | krystalografická soustava = Šesterečná [34] => | hustota = 1 738 kg/m3 [35] => | tvrdost = 2,5 [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = 650 [38] => | teplota varu = 1 091 [39] => | molární objem = 14,00×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 8,48 KJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 128 KJ/mol [42] => | tlak syté páry = 209 Pa při 23K [43] => | rychlost zvuku = 1 270 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 24,869 Jmol−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = 22,6×106 S/m [46] => | měrný elektrický odpor = 43,9 nΩ·m (20 °C) [47] => | tepelná vodivost = 156 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = −2,372 V [50] => | elektronegativita = 1,20 [51] => | spalné teplo na m3 = [52] => | spalné teplo na kg = [53] => | ionizační energie = 737,7 KJ/mol [54] => | ionizační energie2 = 1450 KJ/mol [55] => | ionizační energie3 = 7732,7 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 24 [60] => | značka = Mg [61] => | výskyt = '''78,99 %''' [62] => | počet neutronů = 12 [63] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [64] => | nukleonové číslo = 25 [65] => | značka = Mg [66] => | výskyt = 10,00 % [67] => | počet neutronů = 13 [68] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [69] => | nukleonové číslo = 26 [70] => | značka = Mg [71] => | výskyt = 11,01 % [72] => | počet neutronů = 14 [73] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [74] => | nukleonové číslo = 27 [75] => | značka = Mg [76] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [77] => | poločas = 9,458 min [78] => | způsob = [[záření beta|β−]] [79] => | energie = 2,610 [80] => | nukleonové číslo produktu = 27 [81] => | značka produktu = [[hliník|Al]] [82] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [83] => | nukleonové číslo = 28 [84] => | značka = Mg [85] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [86] => | poločas = 20,91 h [87] => | způsob = [[záření beta|β−]] [88] => | energie = 1,832 [89] => | nukleonové číslo produktu = 28 [90] => | značka produktu = [[hliník|Al]] [91] => }} [92] => | R-věty = {{R|11}}, {{R|15}}, {{R|17}} [93] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|7/8}}, {{S|43}} [94] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Magnesium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5462224 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [95] => }} [96] => '''Hořčík''' (chemická značka '''Mg''', {{vjazyce|la}} ''magnesium'') je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý [[Kovy|kov]]. Využívá se při výrobě lehkých a pevných slitin, jako redukční činidlo v [[Organická syntéza|organické syntéze]] a při pyrotechnických aplikacích. [97] => [98] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [99] => Hořčík je středně tvrdý, lehký, tažný kov, má vyšší hustotu než [[voda]], vede hůře [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík lze díky jeho dobré tažnosti snadno válcovat na plechy a dráty. Hořčík není tolik reaktivní jako další [[kovy alkalických zemin]] a proto se neuchovává pod [[petrolej]]em nebo [[Motorová nafta|naftou]], ale stačí nádoby se suchým [[vzduch]]em. Hořčík se velmi dobře slévá s jinými kovy, ale jen málo z nich má praktické využití, protože se většina snadno oxiduje. [100] => [101] => Hořčík reaguje za normální teploty pomalu s [[kyslík]]em a s [[voda|vodou]]. Na suchém vzduchu se postupně pokryje vrstvou [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], který jej chrání před další oxidací, a lze jej takto uchovávat i poměrně dlouhou dobu. Při hoření hořčíku na vzduchu vzniká velmi intenzivní bílé světlo. S vodou reaguje hořčík za normální teploty velmi pomalu za vzniku [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Při vyšší teplotě se hořčík slučuje velmi ochotně téměř se všemi prvky a i s některými sloučeninami – např. při hoření hořčíku v [[dusík]]até atmosféře vznikne [[nitrid hořečnatý]], který se [[voda|vodou]] rozkládá za vzniku [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] a [[amoniak]]u a při hoření hořčíku v atmosféře [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] vznikne [[oxid hořečnatý]] a [[uhlík]]. [102] => [103] => Hořčík se velmi dobře rozpouští ve všech běžných kyselinách za vzniku hořečnatých solí. Při rozpouštění v koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] uniká [[oxid siřičitý]]. Při rozpouštění v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se podle koncentrace tvoří vedle hořečnatých solí i další látky. Při velmi nízké koncentraci vzniká [[dusičnan amonný]] (koncentrace méně než 5 %), při reakci s ředěnou kyselinou dusičnou vzniká [[oxid dusný]] (koncentrace 5 %–10 %), s koncentrovanější reaguje za vzniku [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]] (koncentrace 10%–asi 50 %) a s koncentrovanou kyselinou reaguje za vzniku [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] (koncentrace 50 %–100 %). S [[kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]] a zředěnou [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] reaguje pouze za vzniku hořečnatých solí. S alkalickými [[hydroxidy]] hořčík nereaguje. [104] => [105] => == Historický vývoj == [106] => [[Soubor:Black Joseph.jpg|náhled|Joseph Black]] [107] => Na konci [[17. století]] se [[síran hořečnatý|síranu hořečnatého]] (tzv. ''hořké soli'') používalo v léčitelství. [[Oxid hořečnatý]] byl na počátku 18. století nazýván jako hořká zemina. První, kdo začal rozeznávat hořkou a vápennou zeminu, byl [[Joseph Black]] roku 1755. Poprvé hořčík v elementární formě [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] MgCl2 připravil sir [[Humphry Davy]] roku [[1808]]. Chemickou cestou byl hořčík poprvé připraven působením par kovového [[draslík]]u na bezvodý [[chlorid hořečnatý]]. Tuto přípravu hořčíku provedl [[Bussy]] v roce [[1830]]. [108] => [109] => == Výskyt v přírodě == [110] => Díky své poměrně velké [[reaktivita|reaktivitě]] se v přírodě hořčík vyskytuje pouze ve sloučeninách. Ve všech má mocenství Mg2+. [111] => [112] => Hořčík je silně zastoupen jak v [[zemská kůra|zemské kůře]], tak ve vesmíru, kde vzniká ve hvězdách těžších než [[Slunce]] fúzí [[uhlík]]u: [113] => [114] => 2 {{su|p=12|b=6|a=r|s=0}}C → {{su|p=24|b=12|a=r|s=0}}Mg. [115] => [116] => Podle posledních dostupných údajů tvoří hořčík 1,9–2,5 % [[zemská kůra|zemské kůry]], čímž se řadí na 6. místo podle výskytu prvků. Jeho procentuální obsah odpovídá 27 640 [[Parts per million|ppm]] (2,764 %)(''parts per million'' = počet částic na 1 milion částic) a ve výskytu se řadí za [[vápník]] a před [[sodík]] a [[draslík]]. V mořské vodě se koncentrace hořčíkových iontů udává jako 1,35 g/l a jsou tak po [[sodík]]u druhým nejvíce zastoupeným [[kation]]tem, [[mořská voda]] obsahuje zejména [[chlorid hořečnatý]] MgCl2, [[bromid hořečnatý]] MgBr2 a [[síran hořečnatý]] MgSO4. Ve vesmíru připadá jeden [[atom]] hořčíku přibližně na 30 000 atomů [[vodík]]u. [117] => [118] => Hořčík je také velmi významným biogenním prvkem. Vyskytuje se ve všech zelených [[Rostliny|rostlinách]], kde je součástí [[chlorofyl]]u. V organismech živočichů se také řadí mezi významné biogenní prvky. [119] => [120] => Obsah hořčíku (obvykle uváděný jako [[chlorid hořečnatý]] MgCl2) v mořské vodě tvoří významný podíl jeho zastoupení na [[Země|Zemi]]. [121] => [122] => Z [[minerál]]ů je velmi hojný [[dolomit]], směsný uhličitan hořečnato-vápenatý CaMg(CO3)2, jehož ložiska se nacházejí v jižní [[Evropa|Evropě]], [[Brazílie|Brazílii]], jižní [[Austrálie|Austrálii]] i [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Poněkud vzácněji se vyskytuje čistý uhličitan hořečnatý, MgCO3 – [[magnezit]], který se těží především v rakouských [[Alpy|Alpách]], na [[Slovensko|Slovensku]], v [[Korea|Koreji]] a [[Čína|Číně]]. [123] => [124] => K dalším méně významným minerálům patří [[karnalit]] KCl·MgCl2·6H2O, [[bischofit]] MgCl2·6H2O, [[periklas]] MgO, [[brucit]] Mg(OH)2, [[kieserit]] MgSO4·H2O, [[epsomit]] MgSO4·7H2O, [[kainit]] KCl·MgSO4·3H2O, [[polyhalit]] K2SO4·MgSO4·2CaSO4·2H2O, [[boromagnesit]] Mg5B4O11.2½H2O, [[hydroboracit]] CaMgB6O11·5H2O, [[spinel]] MgO·Al2O3, [[magnesioferrit]] MgO·Fe2O3, [[pleonast]] (Mg,Fe)O·(Al,Fe)2O3, [[picotit]] (Mg,Fe)O·(Al,Cr,Fe)2O3, [[olivín]] (Mg,Fe)2[SiO4] a mnoho dalších [[Fosforečnany|fosforečnanů]], [[arseničnan]]ů a [[Křemičitany|křemičitanů]]. [125] => [126] => Ročně se vyrobí 100 milionů tun hořčíku a díky jeho vysokému výskytu v nerostech i v mořské vodě lze jeho zásoby považovat za neomezené. [127] => [128] => [129] => Soubor:Dolomit Rumunia.jpg|Dolomit – CaMg(CO3)2 [130] => Soubor:Mineraly.sk - magnezit.jpg|Magnezit – MgCO3 [131] => Soubor:Peridot2.jpg|Olivín – (Mg, Fe)2[SiO4 [132] => Soubor:Spinel2.jpg|Spinel – MgO.Al2O3 [133] => Soubor:Talc block.jpg|Mastek [134] => Soubor:Asbestos2USGOV.jpg|Azbest [135] => [136] => [137] => == Výroba == [138] => [[Soubor:Magnesium Sparks.jpg|vpravo|náhled|Hořící hořčík]] [139] => Kovový hořčík se průmyslově vyrábí obvykle [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] a [[chlorid draselný|chloridu draselného]]. [[Chlorid draselný]] slouží jako přísada ke snížení [[Teplota tání|teploty tání]] chloridu hořečnatého. [[Chlorid hořečnatý]] se získává z mořské vody nebo z koncentrovaných roztoků mořské soli ([[solanka]]) nebo tavením [[karnalit]]u. Při elektrolýze se na [[grafit]]ové [[Anoda|anodě]] uvolňuje [[chlor]] a na [[železo|železné]] [[Katoda|katodě]] hořčík ([[chlorid draselný]] se začne rozkládat až po rozložení [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]]). Roztavený hořčík stoupá v tavenině na povrch a sbírá se děrovanými lžícemi. [140] => [141] => Další [[termický způsob]], dnes stále ještě hojně využívaný, spočívá v redukci [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[karbid vápenatý|karbidem vápenatým]] nebo [[uhlík]]em – karbotermický způsob nebo redukcí [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[křemík]]em – silikotermický způsob. [142] => * Karbotermický způsob se provádí v elektrické obloukové [[pec]]i při teplotě nad 2000 °C, aby nedocházelo k reakci [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] s parami hořčíku. Jednodušší je redukce [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[karbid vápenatý|karbidem vápenatým]], která probíhá při teplotě 1200 °C, ale jen za předpokladu nízké ceny karbidu. [143] => * Silikotermický způsob se provádí reakcí páleného [[dolomit]]u s [[křemík]]em nebo [[Ferosilicium|ferrosiliciem]] v ocelolitinových retortách zahřívaných na 1200 °C nebo ve vysokovakuových pecích. Destilující hořčík, jehož čistota je 98–99%, kondenzuje v předchlazených nádobách. [144] => [145] => == Využití == [146] => [[Soubor:Magnesium-products.jpg|náhled|vpravo|Výrobky ze slitin hořčíku]] [147] => [[Soubor:Mg alloy car engine blocks.jpg|náhled|Automobilové bloky motorů]] [148] => [[Soubor:Mg-KClO4.JPG|náhled|Pochodeň z Mg+KClO4 pod zemí]] [149] => * V běžném životě se nejčastěji setkáme se slitinami hořčíku s [[hliník]]em, [[měď|mědí]] a [[mangan]]em, které jsou známy pod názvem [[dural]]. Vyznačují se značnou mechanickou pevností a současně nízkou hustotou. Zároveň jsou značně odolné vůči [[koroze|korozi]]. Všechny tyto vlastnosti předurčují dural k používání jako optimální materiál v [[letectví|leteckém]] a automobilovém průmyslu, při výrobě [[výtah]]ů, [[jízdní kolo|jízdních kol]], lehkých žebříků ap. Ještě nižší hustotu než dural má slitina s hliníkem s obsahem nejméně 90 % hořčíku, která se nazývá [[elektron (slitina hořčíku)|elektron]]. Další slitina hořčíku je ''[[magnalium]]'', které obsahuje 10–30 % hořčíku a 70–90 % hliníku. [150] => * Elementární hořčík je silným [[redukční činidlo|redukčním]] činidlem a jemně rozptýlený kov se využívá k redukcím v organické syntéze a k redukční výrobě jiných kovů (např. [[uran (prvek)|uranu]]) z roztoků jejich solí. V organické syntéze se využívají zejména [[Grignardovo činidlo|Grignardova činidla]], za jejichž objev získal [[Victor Grignard]] [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]]. [151] => * Velká reaktivita kovového hořčíku se uplatňuje v [[metalurgie|metalurgii]], kde jeho přídavky odstraňují malá množství [[síra|síry]] nebo [[kyslík]]u z roztavené [[ocel]]i. Se směsí s [[Oxid vápenatý|CaO]] se využívá k odsířování surového [[Železo|železa]] a deoxidaci neželezných kovů. [152] => * Reakce hořčíku s kyslíkem probíhá za vývoje značného množství [[teplo|tepla]] (lze tak dosáhnout teplot kolem 2200 °C) a intenzivního [[světlo|světelného]] záření. Zapálit hořčík ve formě tenké fólie je velmi snadné a může být startérem [[hoření]] v různých pyrotechnických aplikacích. Nejznámější příklad pyrotechnické aplikace je [[bengálský oheň]], který se i dnes používá při různých oslavách. Hořčík se při tom používá k zesílení intenzity a zvětšení plamene. Popřípadě lze hořčík v podobě pilin použít k jiskření připomínajícímu jiskření prskavky. V minulosti se směsi práškového hořčíku s okysličovadlem ([[Chlorečnan draselný|KClO3]], [[Dusičnan barnatý|Ba(NO3)2]], [[Chloristan draselný|KClO4]]) po zapálení používaly namísto dnešních [[fotografie|fotografických]] blesků. Díky tomu, že je v závislosti na množství možné dosáhnout téměř neomezeného světelného výkonu, se tyto tzv. osvětlovací slože používají ještě dnes při fotografování rozsáhlých podzemních prostor. [153] => ** Standardní a snadno připravitelné osvětlovací slože: [154] => **# 65 % KNO3, 26 % Mg, 9 % [[dřevěné uhlí]] [155] => **# 66 % KClO4, 34 % Mg [156] => **# 50 % KClO4, 50 % Mg (nebo Al) [157] => ** ''Bezpečnostní upozornění:'' Při hoření hořčíku vzniká i určité množství [[Ultrafialové záření|UV záření]]. Bez ochranných brýlí není vhodné dívat se přímo do plamene. U směsí velmi jemně práškového hořčíku (pudr) s okysličovadly je hoření tak rychlé, že může přejít ve výbuch. Rizikem je i nízká teplota vzplanutí (250 °C). To má význam v [[pyrotechnika|pyrotechnických]] aplikacích; k osvětlování je nutné použít hořčíkovou krupici či šupinky. [158] => * [[Oxid hořečnatý]] má patrně největší praktické [[průmysl]]ové uplatnění ze všech sloučenin hořčíku. Tato sloučenina má mimořádně vysokou odolnost vůči vysokým teplotám a současně je relativně levně dostupná ve stotunových množstvích. Je proto optimálním materiálem k vnitřnímu vyložení [[vysoká pec|vysokých pecí]] na výrobu [[železo|železa]] a podobné aplikace. Pro tyto účely se ovšem musí speciálně čistit, protože i poměrně malá množství příbuzných prvků ([[vápník]]) mohou významně zhoršovat dlouhodobou tepelnou stabilitu magnezitových vysokopecních vyzdívek. [159] => * [[Hydroxid hořečnatý]] Mg(OH)2 se využívá proti překyselení [[Žaludek|žaludku]] a k výrobě [[gel]]ů na [[Popálenina|spáleniny]]. [160] => * [[Uhličitan hořečnatý]] se přidává do průmyslových [[hnojivo|hnojiv]] jako složka dodávající rostlinám hořčík potřebný k růstu a zdárnému vývoji. Uplatňuje se také v oblasti sportu – [[gymnastika|gymnasté]], [[vzpírání|vzpěrači]], atleti a [[horolezectví|horolezci]] si jemný prášek uhličitanu hořečnatého nanášejí na ruce. [161] => * [[Síran hořečnatý]] (MgSO4.7H2O) je také znám pod jménem [[Síran hořečnatý|epsomská sůl]] (nesprávně Epsomova sůl) a používá se v medicíně jako [[laxativum]] (projímadlo), zdroj hořčíku nebo přídavek do léčebných koupelí. Je často obsažen ve vřídelní soli (např. u anglického města Epsomu) a v některých minerálních vodách (např. Zaječická nebo Šaratica). Síran hořečnatý lze v malém množství přidávat ke zlepšení chuťových a biologických vlastností do kuchyňské soli. Podobné medicínské vlastnosti vykazuje i [[suspenze (chemie)|suspenze]] hydroxidu hořečnatého ve [[Voda|vodě]] ([[hořečnaté mléko]]). [162] => * V laboratoři se při zahřívání nad [[Plynový kahan|kahanem]] používá [[azbest]]ová síťka – [[azbest]] je hořečnatý [[Křemičitany|křemičitan]] o složení Mg3Si2H4O9 nebo Mg3(Si2O5)(OH)4. [163] => * K výrobě různých užitkových předmětů, např. nástavců plynových hořáků, krejčovské křídy, mastí a líčidel se používá [[mastek]]. [164] => * Jeden z hořečnatých minerálů, který je známý jako mořská pěna neboli [[sepiolit]] (hydratovaný hořečnatý [[Křemičitany|křemičitan]] o složení Mg3[Si4O10]. Mg(OH)2. 3 H2O), se používá při výrobě kuřáckých potřeb (zejména [[dýmka#Materiály hlavičky|dýmek pěnovek či meršánek]]). [165] => [166] => == Sloučeniny == [167] => [168] => === Anorganické sloučeniny === [169] => [[Soubor:Magnesium oxide.jpg|náhled|Oxid hořečnatý]] [170] => [[Soubor:Magnesium sulfate heptahydrate.jpg|náhled|Síran hořečnatý]] [171] => [[Soubor:Magnesium chloride.jpg|náhled|Chlorid hořečnatý]] [172] => [173] => * [[Hydrid hořečnatý]] MgH2 je bílá pevná látka, která se trochu rozpouští v etheru. S vodou reaguje za vzniku [[vodík]]u a [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Připravuje se slučováním prvků za přítomnosti [[jodid hořečnatý|jodidu hořečnatého]] nebo tepelným rozkladem [[diethylmagnesium|diethylmagnesia]]. [174] => * [[Oxid hořečnatý]] MgO je za normálních podmínek bílý, jemný, drsný prášek s vysokou teplotou tání a varu. Za normální teploty vytváří [[oxid hořečnatý]] [[polymer]]ní molekulu, která je bezbarvá. Avšak v podobě monomeru je [[oxid hořečnatý]] červený prášek. [[Oxid hořečnatý]] se připravuje spalováním hořčíku v [[kyslík]]ové atmosféře nebo tepelným rozkladem [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. [175] => * [[Hydroxid hořečnatý]] Mg(OH)2 je bílý prášek, velmi málo rozpustný ve vodě. Jeho rozpouštěním v kyselinách vznikají hořečnaté soli. Vzniká reakcí hořčíku s vodní parou, rozpouštěním [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] ve vodě nebo reakcí hořečnatých solí s roztokem alkalického [[hydroxidy|hydroxidu]]. [176] => [177] => ==== Soli ==== [178] => Větší část hořečnatých solí se ve vodě rozpuští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chromany]]). Hořečnaté soli vytváří snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]] a dnes i [[Komplexní sloučenina|komplexy]], které ale nejsou pro hořčík a i další [[kovy alkalických zemin]] typické. [179] => [180] => * [[Fluorid hořečnatý]] MgF2 je bílá krystalická látka, která je nerozpustná ve vodě. S jinými [[fluoridy]] alkalických kovů vytváří podvojné sloučeniny. Vzniká srážením hořečnatých iontů ionty fluoridovými nebo reakcí [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] či [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [181] => * [[Chlorid hořečnatý]] MgCl2 je bílá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. Je to velmi dobré projímadlo. Velmi snadno vytváří s jinými [[chloridy]] alkalických kovů podvojné soli. Připravuje se reakcí [[chlorovodík]]u s [[hydroxid hořečnatý|hydroxidem hořečnatým]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanem hořečnatým]]. Může reagovat s vodou za vzniku [[dichloridoxid dihořečnatý|dichloridoxidu dihořečnatého]] a [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]]. [182] => * [[Bromid hořečnatý]] MgBr2 a [[jodid hořečnatý]] MgI2 jsou bílé krystalické látky, velmi dobře rozpustné ve vodě. [[Jodid hořečnatý]] se používá v lékařství při léčbě syfilis, skrofulógy a revmatismu. Obě látky se připravují rozpouštěním [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] v příslušných [[kyseliny|kyselinách]]. [183] => * [[Dusičnan hořečnatý]] Mg(NO3)2 je bílá rozplývavá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě. Připravuje se rozpouštěním [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]] nebo [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]]. [184] => * [[Uhličitan hořečnatý]] MgCO3 je bílý prášek, který je nerozpustný ve vodě. Používá se k přípravě dalších hořečnatých sloučenin. Vyrábí se reakcí hořečnatých kationů s roztokem rozpustného [[Uhličitany|uhličitanu]]. [185] => * [[Síran hořečnatý]] MgSO4 je bílý prášek, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Vyrábí se reakcí [[uhličitan hořečnatý|uhličitanu hořečnatého]], [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]], [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] nebo hořčíku s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. [186] => [187] => === Organické sloučeniny === [188] => Mezi organické sloučeniny hořčíku patří zejména hořečnaté [[soli organických kyselin]] a hořečnaté [[Alkoxid|alkoholáty]]. K dalším hořečnatým sloučeninám patří organické [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Zcela zvláštní skupinu organických hořečnatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]], mezi které patří velmi známé a dnes stále častěji používané [[Grignardovo činidlo]]. [189] => [190] => == Biologický význam hořčíku == [191] => [[Soubor:Chlorophyll a b d.svg|vlevo|náhled|strukturní vzorec chlorofylu]] [192] => Dostatek hořčíku v potravě je důležitý pro správnou činnost [[sval]]ů a [[nerv]]ů (mírní podrážděnost a nervozitu), ale i pro uvolňování energie z [[Glukóza|glukózy]] a pro správnou stavbu [[kost]]í. Udržuje v dobrém stavu [[Oběhová soustava|oběhový systém]] a je prevencí [[infarkt myokardu|infarktu]]. Řadě žen odstraní potíže spojené s [[menstruace|premenstruálním]] syndromem. Mírní deprese a přispívá ke zdravým [[zub]]ům. [193] => [194] => V kombinaci s vápníkem působí hořčík jako přirozený uklidňující prostředek. Jeho nedostatek často pociťují sportovci, [[Diabetes mellitus|diabetici]] a lidé, kteří pijí příliš [[alkoholický nápoj|alkoholu]]. Projevuje se podrážděností, nespavostí, náladovostí, špatným trávením, bušením [[srdce]] nebo [[srdeční arytmie|arytmiemi]]. Nedostatek hořčíku také může vyvolat [[deprese]], případně záchvat [[astma]]tu. [195] => [196] => Přirozenými zdroji hořčíku jsou [[banán]]y, [[Mandle (plod)|mandle]], [[Oříšek|ořechy]], tmavá listová zelenina, obilí, celozrnné pečivo, ale i čokoládahttp://www.prvky.com/horcik-v-potravinach.html#potraviny – Hořčík v potravinách. Uvádí se, že průměrný příjem hořčíku v potravě by měl činit asi 300 mg denně. [197] => [198] => Globální význam hořčíku je však dán jeho výskytem v molekule [[chlorofyl]]u. Tato organická sloučenina má jedinečnou schopnost přeměňovat prostřednictvím [[fotosyntéza|fotosyntézy]] sluneční [[energie|energii]] na energii chemické vazby [[Sacharidy|sacharidů]] vytvářených z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody. Tím je zdrojem energie pro takřka všechny další biochemické a biologické reakce na Zemi. [[zelená|Zelené]] zbarvení rostlin je způsobeno právě přítomností chlorofylu, který nejsilněji absorbuje červené a modré světlo. [199] => [200] => Poranění způsobená kovovým hořčíkem či slitinami, které jej obsahují, se špatně hojí.{{Doplňte zdroj}} [201] => {{Clear}} [202] => [203] => == Doplněk stravy == [204] => Vstřebatelnost hořčíku z doplňků stravy ve formě citrátu a oxidu hořečnatého byla podle měření koncentrací v moči vyšší u citrátu; pravděpodobně díky lepší rozpustnosti. Nicméně rozdíl mezi citrátem (7,2 ± 1,48 mmol) a oxidem (6,7 ± 1,43 mmol) byl zanedbatelný. Rozdíl 0,565 mmol, přepočtený na objem těla, je 13,7 mg, a tedy fyziologicky bezvýznamný s ohledem na celkový příjem 800 mg během zkušebního dne.{{Citace periodika [205] => | příjmení = Schuchardt [206] => | jméno = Jan Philipp [207] => | příjmení2 = Hahn [208] => | jméno2 = Andreas [209] => | titul = Intestinal Absorption and Factors Influencing Bioavailability of Magnesium- An Update [210] => | periodikum = Current Nutrition & Food Science [211] => | datum vydání = 2017-09-22 [212] => | ročník = 13 [213] => | číslo = 4 [214] => | pmid = 29123461 [215] => | doi = 10.2174/1573401313666170427162740 [216] => | jazyk = en [217] => | url = http://www.eurekaselect.com/151969/article [218] => | datum přístupu = 2019-03-22 [219] => }}{{Citace periodika [220] => | příjmení = Lindberg [221] => | jméno = J S [222] => | příjmení2 = Zobitz [223] => | jméno2 = M M [224] => | příjmení3 = Poindexter [225] => | jméno3 = J R [226] => | titul = Magnesium bioavailability from magnesium citrate and magnesium oxide. [227] => | periodikum = Journal of the American College of Nutrition [228] => | datum vydání = 1990-02 [229] => | ročník = 9 [230] => | číslo = 1 [231] => | strany = 48–55 [232] => | issn = 0731-5724 [233] => | doi = 10.1080/07315724.1990.10720349 [234] => | url = http://dx.doi.org/10.1080/07315724.1990.10720349 [235] => | datum přístupu = 2019-03-22 [236] => }}{{Citace periodika [237] => | příjmení = Kappeler [238] => | jméno = Dominik [239] => | příjmení2 = Heimbeck [240] => | jméno2 = Irene [241] => | příjmení3 = Herpich [242] => | jméno3 = Christiane [243] => | titul = Higher bioavailability of magnesium citrate as compared to magnesium oxide shown by evaluation of urinary excretion and serum levels after single-dose administration in a randomized cross-over study [244] => | periodikum = BMC Nutrition [245] => | datum vydání = 2017-01-11 [246] => | ročník = 3 [247] => | číslo = 1 [248] => | issn = 2055-0928 [249] => | doi = 10.1186/s40795-016-0121-3 [250] => | url = http://dx.doi.org/10.1186/s40795-016-0121-3 [251] => | datum přístupu = 2019-03-22 [252] => }} Porovnání vstřebatelnosti chelátu, oxidu, citrátu zinku a placeba nezjistilo rozdíl mezi oxidem, chelátem a placebem, v případě citrátu pak byla vyšší koncentrace v plazmě (akutní i chronická) o méně než 10%.{{Citace periodika [253] => | příjmení = Tignol [254] => | jméno = Professeur [255] => | titul = A DOUBLE BLIND, RANDOMISED, MULTICENTRE STUDY COMPARING PAROXETINE 20 MG DAILY VERSUS FLUOXETINE 20 MG DAILY IN THE TREATMENT OF ADULTS WITH MAJOR DEPRESSION. [256] => | periodikum = Clinical Neuropharmacology [257] => | datum vydání = 1992 [258] => | ročník = 15 [259] => | strany = 177B [260] => | issn = 0362-5664 [261] => | doi = 10.1097/00002826-199202001-00341 [262] => | url = http://dx.doi.org/10.1097/00002826-199202001-00341 [263] => | datum přístupu = 2019-03-22 [264] => }} [265] => [266] => Hořčík má protirakovinné i prorakovinné účinky.https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507261/#!po=0.666667 - Magnesium and cancer: more questions than answers [267] => [268] => == Odkazy == [269] => [270] => === Reference === [271] => [272] => [273] => === Literatura === [274] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [275] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [276] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [277] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [278] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [279] => *Carolyn Deanová: Zázrak jménem hořčík, JOTA, 2016, ISBN 978-80-7462-998-3 [280] => *http://www.nutritionalmagnesium.org/ Nutritional Magnesium Association - popisuje vliv hořčíku na jednotlivá onemocnění (anglicky) [281] => [282] => === Externí odkazy === [283] => * {{Commonscat|Magnesium}} [284] => * {{Wikislovník|heslo=hořčík}} [285] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=12 Chemický vzdělávací portál] [286] => * {{en}} [http://www.rsc.org/chemistryworld/podcast/element.asp Chemistry in its element podcast] (MP3) from the [[Royal Society of Chemistry]]'s [[Chemistry World]]: [http://www.rsc.org/images/CIIE_Magnesium_48kbps_tcm18-128524.mp3 Magnesium] [287] => [288] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [289] => [290] => {{Autoritní data}} [291] => {{Portály|Chemie}} [292] => [293] => [[Kategorie:Hořčík| ]] [294] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [295] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [296] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Hořčík

Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov. Využívá se při výrobě lehkých a pevných slitin, jako redukční činidlo v organické syntéze a při pyrotechnických aplikacích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'oxid hořečnatý','hydroxid hořečnatý','chlorid hořečnatý','uhličitan hořečnatý','Oxid hořečnatý','kyselina sírová','voda','uhlík','kyslík','Síran hořečnatý','Křemičitany','kovy alkalických zemin'

Křemičitany

Kyslík

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.