Array ( [0] => 14688368 [id] => 14688368 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hunové [uri] => Hunové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hunové jsou starověkým etnikem, kterého historikové označují jako staroturkické. Jejich původní domovinou byla pravděpodobně střední Asie. V průběhu 4. století se Hunové začali postupně přesunovat na západ směrem k Evropě. V roce 375 dosáhli řeky Visly a začali pronikat na území dnešního Maďarska. V letech 430-454 dosáhli svého největšího rozkvětu pod vedením Attili. Během tohoto období se stali vážnou hrozbou pro Římskou říši. Po Attilově smrti se Hunové rozpadli na menší skupiny a jejich moc postupně slábla. Někteří se usadili v různých částech Evropy, včetně Balkánu a části dnešního Maďarska. Jejich přesné osudy jsou však stále předmětem diskuzí a nejistoty. V průběhu 6. století byli Hunové postupně asimilováni s jinými etniky a jejich kultura zapadla do historie. Hunové zanechali své stopy v historii a kultuře a jejich vliv je patrný zejména v Maďarsku, kde jsou považováni za předky současné maďarské populace. Jejich význam je také prezencí ve slovech a jménech, které se vyskytují v maďarštině a dalších jazykových dialektech ve střední Evropě. Celkově lze říci, že Hunové byli významnou etnickou skupinou ve starověké historii, která měla značný vliv na vývoj Evropy. I když jejich konkrétní původ a osudy jsou mnohdy nejasné, zanechali po sobě významnou stopu v kultuře a historii kontinentu. [oai] => Hunové jsou starověkým etnikem, kterého historikové označují jako staroturkické. Jejich původní domovinou byla pravděpodobně střední Asie. V průběhu 4. století se Hunové začali postupně přesunovat na západ směrem k Evropě. V roce 375 dosáhli řeky Visly a začali pronikat na území dnešního Maďarska. V letech 430-454 dosáhli svého největšího rozkvětu pod vedením Attili. Během tohoto období se stali vážnou hrozbou pro Římskou říši. Po Attilově smrti se Hunové rozpadli na menší skupiny a jejich moc postupně slábla. Někteří se usadili v různých částech Evropy, včetně Balkánu a části dnešního Maďarska. Jejich přesné osudy jsou však stále předmětem diskuzí a nejistoty. V průběhu 6. století byli Hunové postupně asimilováni s jinými etniky a jejich kultura zapadla do historie. Hunové zanechali své stopy v historii a kultuře a jejich vliv je patrný zejména v Maďarsku, kde jsou považováni za předky současné maďarské populace. Jejich význam je také prezencí ve slovech a jménech, které se vyskytují v maďarštině a dalších jazykových dialektech ve střední Evropě. Celkově lze říci, že Hunové byli významnou etnickou skupinou ve starověké historii, která měla značný vliv na vývoj Evropy. I když jejich konkrétní původ a osudy jsou mnohdy nejasné, zanechali po sobě významnou stopu v kultuře a historii kontinentu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Hunové (Hunská říše) [2] => | originální název = [3] => | rok vzniku = cca [[370]] [4] => | rok zániku = [[469]] [5] => | více před = ano [6] => | před 1 = Alani [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | před 2 = Ostrogóti{{!}}Greutungové [9] => | před 2 vlajka = No flag.svg [10] => | před 3 = Vizigóti{{!}}Tervingové [11] => | před 3 vlajka = No flag.svg [12] => | před 4 = Bosporská říše [13] => | před 4 vlajka = No flag.svg [14] => | před 5 = Panonie{{!}}Panonie Západořímské říše [15] => | před 5 vlajka = Simple Labarum.svg [16] => | více po = ano [17] => | po 1 = Gepidové{{!}}Království Gepidů [18] => | po 1 vlajka = No flag.svg [19] => | po 2 = Rugiové{{!}}Rugiland [20] => | po 2 vlajka = No flag.svg [21] => | po 3 = Ostrogótské království [22] => | po 3 vlajka = No flag.svg [23] => | po 4 = Svébové{{!}}Království dunajských Svébů [24] => | po 4 vlajka = No flag.svg [25] => | po 5 = Protobulhaři [26] => | po 5 vlajka = No flag.svg [27] => | po 6 = Avaři{{!}}Avarský kaganát [28] => | po 6 vlajka = No flag.svg [29] => | článek o vlajce = [30] => | velikost vlajky = [31] => | znak = [32] => | článek o znaku = [33] => | velikost znaku = [34] => | mapa = Huns450.png [35] => | velikost mapy = 290px [36] => | mapa poznámka = Rozsah území ovládaného Huny za vlády krále [[Attila|Attily]] kolem roku [[450]] n. l. [37] => | hlavní město = žádné, jako rezidence panovníka patrně ''Atilburg'' ([[Budín (Budapešť)|Budín]]) v [[Panonie|Panonii]] [38] => | jazyky = [[hunština]], [[gótština]], [[protobulharština]], [[latina]], [[řečtina]], různé etnické jazyky [39] => | národnostní složení = Hunové, [[Protobulhaři]], [[Germáni|germánští]] [[Skirové]], [[Gótové]] ([[Ostrogóti]]), [[Svébové]], [[Gepidové]], [[Herulové]], dále [[Sarmati]], [[Skytové]], [[Akatzirové]], [[Panonie|Panonové]], [[Římané]], [[Řekové]] atp. [40] => | náboženství = [[Šamanismus|šamanské]]-[[tengrismus|tengristické]], [[Germánská mytologie|starogermánské]], [[Křesťanství|křesťanské]] [41] => | státní zřízení = kmenová [[konfederace]] [42] => | měna = [43] => | vznik = [44] => | zánik = [45] => }} [46] => '''Hunové''' byli [[Kočovnictví|kočovný kmen]] či kmenový svaz, který mezi [[4. století|4.]] a [[6. století|6. stoletím]] žil ve [[střední Asie|střední Asii]], na [[Kavkaz]]e a ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. Podle evropské tradice byli poprvé hlášeni na východ od řeky [[Volha|Volhy]] v oblasti, která byla v té době součástí [[Skýtie]]; příchod Hunů je spojen s přesunem [[Íránské národy|íránských]] [[Alani|Alanů]] západním směrem.Sinor 1990, S. 180. V roce [[370]] Hunové dorazili k Volze a přibližně od roku [[430]] založili v Evropě obrovskou, byť krátkodobou '''Hunskou říši''', zahrnující území od Volhy až k [[Starověký Řím|římským]] hranicím na [[Rýn]]u. Porazili [[Gótové|Góty]] a další [[Germáni|germánské národy]] žijící mimo hranice římské říše na východě a způsobili migraci mnoha dalších, kteří uprchli na římská území. Hunové podnikali, zejména za vlády krále [[Attila|Attily]], časté a ničivé nájezdy na území [[Byzantská říše|východořímské říše]]. V roce [[451]] napadli [[Západořímská říše|západořímskou]] provincii [[Galie|Galii]], kde bojovali s kombinovanou armádou Římanů a [[Vizigóti|Vizigótů]] v [[Bitva na Katalaunských polích|bitvě na Katalaunských polích]] a roku [[452]] napadli Itálii. Po Attilově smrti v roce [[453]] přestali být Hunové pro Řím hlavní hrozbou a po [[Bitva u Nedao|bitvě na řece Nedao]] ([[454]]?) přišli o velkou část říše a její území obsadily germánské kmeny, které předtím byly [[Vazal|vazaly]] Hunů. Potomci Hunů nebo následovníci s podobnými jmény jsou zmiňováni sousedními populacemi směrem na jih, východ a západ jako okupované části východní Evropy a střední Asie od asi 4. do 6. století. Varianty jména Hun jsou na Kavkaze zaznamenány až do začátku [[8. století]]. [47] => [48] => Hunové přišli z [[Asie]], přesto dodnes není zcela známé místo jejich přesného původu. Někteří historikové považují za pravlast tohoto bojovného kmene [[Korejský poloostrov]]. V [[18. století]] přišel jako první francouzský učenec [[Joseph de Guignes]] s myšlenkou spojitosti mezi Huny a [[Siungnuové|Siungny]], kteří byli ve [[3. století př. n. l.]] severními sousedy [[Čína|Číny]],de la Vaissière 2015, s. 175, 180. (nájezdníci z [[Mongolsko|Mongolska]], kvůli nimž byla zřejmě také budována [[Velká čínská zeď]]). Od Guignesovy doby bylo věnováno značné úsilí vědeckému výzkumu v této souvislosti. Tato otázka však zůstává stále předmětem debaty. Jejich vztahy k jiným národům, které jsou souhrnně označovány jako íránští Hunové, jsou také sporné. Předpokládá se, že zahrnovali [[Turkické národy|turkické]], [[Mongolové|mongolské]] a [[Ugrofinské národy|ugrofinské]] kmeny, ale také některá [[Indoevropané|indoevropská]] [[etnikum|etnika]]. [49] => [50] => O kultuře Hunů je známo jen velmi málo a přesvědčivě s nimi bylo spojeno jen několik archeologických nálezů. Předpokládá se, že prováděli umělé deformace lebek a používali [[bronz]]ové kotle, v nichž patrně vařili [[koňské maso]] pro obřadní hostiny. Neexistuje popis hunského náboženství z Attilovy doby, ale jsou potvrzeny praktiky jako věštění a s největší pravděpodobností i existence [[Šamanismus|šamanů]]. Je také známo, že měli svůj vlastní jazyk, nejspíše [[Turkické jazyky|turkický]], je však doložen pouze třemi slovy a několika osobními jmény. Z ekonomického hlediska je známo, že praktikovali podobu kočovného pastevectví: chovali koně, skot a ovce, chybí však zprávy o velbloudech dvouhrbých. Tradičním obydlím byly [[Jurta|jurty]], které mohly být upevněny na vozech, ale existovaly i dřevěné stavby. S rostoucím kontaktem s římským světem se jejich ekonomika stala s římskou svázanější skrze [[tribut]], nájezdy a obchod. Před vstupem do Evropy neměli patrně sjednocenou vládu, ale během války s Římany si vyvinuli jednotné kmenové vedení. Hunové vládli nad řadou národů, které používaly různé jazyky a některé z nich udržovaly své vlastní panovníky. Hlavní vojenskou technikou Hunů byla [[Jízdní lučištník|jízdní lukostřelba]]. [51] => [52] => Hunové výrazně zasáhli do [[stěhování národů]], což byl faktor, který přispěl ke kolapsu západořímské říše. Vzpomínka na Huny také žije v několika [[Hagiografie|životopisech křesťanských svatých]], kde Hunové hrají roli zarytých protivníků, stejně jako v [[Sága|germánských hrdinských legendách]], kde jsou Hunové nejčastěji odpůrci, méně často však i spojenci, germánských hlavních postav (např. [[Theodorich Veliký|Dietricha z Bernu]]). V [[Uhersko|Uhrách]] vznikla legenda založená na středověkých kronikách, v nichž [[Maďaři]] a zejména etnická skupina [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulů]] pochází z Hunů. Hlavní proud historické vědy však odmítá úzké spojení mezi Maďary a Huny.Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) S.386 Moderní kultura obecně spojuje Huny s extrémní krutostí a [[barbar]]stvím.Sinor 1990, s. 177. [53] => [54] => == Historie == [55] => === Před Attilou === [56] => [[Soubor:Hunnenwanderung.png|náhled|vlevo|upright=1.0|Předpokládaný přesun Hunů západním směrem]] [57] => Římané se o Hunech dozvěděli, když jejich vpád do [[Pontsko-kaspická step|pontských stepí]] donutil v roce 376 tisíce [[Gótové|Gótů]], aby se přesunuli na dolní tok [[Dunaj]]e a hledali útočiště na římském území.Heather, Peter (2005) s. 153–154. Hunové porazili [[Alani|Alany]], většinu Greutungů nebo východních Gótů, a pak většinu Tervingů nebo západních Gótů, z nichž většina uprchla do římské říše.Heather, Peter (2005) s. 151–152. V roce 395 začal první rozsáhlý hunský útok na [[Byzantská říše|východořímské říše]].Thompson E. A. s. 30–31 Hunové zaútočili na [[Thrákie|Thrákii]], obsadili Arménii a drancovali [[Kappadokie|Kappadokii]]. Pronikli do částí [[Sýrie]], ohrožovali [[Antiochie|Antiochii]] a prošli provincií [[Eufratensis]].Sinor 1990 s. 184 Současně Hunové napadli [[Sásánovská říše|Sasánovskou říši]]. Tato invaze byla zpočátku úspěšná a přiblížila se hlavnímu městu říše [[Ktésifón]]u; během perského protiútoku však byli poraženi. [58] => [59] => Během krátkého odklonu od východořímské říše mohli Hunové ohrožovat kmeny dále na západ.Thompson E. A. s. 32–33 [[Uldin]], první Hun v současných pramenech identifikovaný jménem,Thompson E. A. s. 33 vedl skupinu Hunů a Alanů bojujících proti [[Radagaisus|Radagais]]ovi na obranu Itálie. Uldin byl také známý tím, že porazil gótské povstalce, což způsobilo potíže východním Římanům kolem [[Dunaj]]e a nechal setnout gótského vůdce [[Gainas|Gaina]] v roce 400 či 401. Východořímská říše začala znovu cítit tlak Uldinových Hunů v roce 408, když překročil Dunaj a drancoval [[Thrákie|Thrákii]]. Východní Římané se pokusili Uldina koupit, ale jeho cena byla příliš vysoká, takže místo toho zaplatili Uldinovy podřízené, což vyústilo v mnohačetnou dezerci z Uldinovy skupiny Hunů. Sám Uldin utekl zpět přes Dunaj a dále o něm nejsou zmínky.Sinor 1990 s. 185 [60] => [61] => Hunští žoldáci jsou zmiňováni při několika příležitostech ve službách Východo- a Západořímské říše, stejně jako Gótové, na přelomu 4. a 5. století.Sinor 1990 s. 181 V roce 433 jim byly některé části [[Panonie]] postoupeny [[Aetius|Aetiem]], [[magister militum|magistrem militum]] Západořímské říše.Sinor 1990 s. 178 [62] => [63] => === Pod Attilou === [64] => [[Soubor:Leoattila-Raphael.jpg|náhled|upright=1.0|''Setkání Lva Velikého s Attilou'' od [[Raffael Santi|Raphaela]] zobrazuje papeže [[Lev I. Veliký|Lva I.]], doprovázeného [[Petr (apoštol)|Svatým Petrem]] a [[Pavel z Tarsu|Pavlem]]]] [65] => Od roku 434 vládli Hunům společně bratři [[Attila]] a [[Bleda]], kteří byli stejně ambiciózní jako jejich strýc [[Rugila]]. V roce 435 přinutili [[Byzantská říše|východořímskou říši]] k podpisu smlouvy z Margusu (Orašje),Thompson E. A. 1996 s =136 která dala Hunům obchodní práva a každoroční tribut od Říma. Když Římané smlouvu v roce 440 porušili, Attila a Bleda zaútočili na římskou pevnost a tržiště na břehu Dunaje Castru Constantias.Thompson 1996 s. 87–89 Mezi Huny a Římany se rozhořely boje, Hunové přemohli slabou římskou armádu a zničili města Margus, Singidunum a [[Viminacium]]. Ačkoli bylo v roce 441 uzavřeno příměří, Konstantinopol o dva roky později opět nedodala tribut a válka pokračovala. V následující kampani se Hunské armády přiblížily Konstantinopoli a než v [[Gallipoli|bitvě u Chersonésu]] Římany porazily, vyplenily několik měst. Východořímský císař [[Theodosius II.]] vyhověl požadavkům Hunů a na podzim 443 byl se dvěma hunskými králi podepsán nový mír. Bleda zemřel v roce 445 a Attila se stal jediným vládcem Hunů. [66] => [67] => Attila v roce 447 napadl [[Balkán]] a [[Thrákie|Thrákii]]. Válka skončila v roce 449 dohodou, v níž Římané souhlasili s tím, že zaplatí Attilovi roční tribut 2100 liber zlata. Během nájezdů na východořímskou říši si Hunové udržovali dobré vztahy se [[Západořímská říše|západní říší]]. Nicméně [[Justa Grata Honoria|Honoria]], sestra západořímského císaře [[Valentinianus III.|Valentiniana III.]], poslala Attilovi prsten a požádala o pomoc, aby unikla sňatku se snoubencem senátorem. Attila ji prohlásil za svou nevěstu a jako věno žádal polovinu západořímské říše.Halsall 2007 s. 251–252 Kromě toho vznikl spor o právoplatném dědici krále [[Sálští Frankové|sálských Franků]]. V roce 451 vstoupila Atillova vojska do [[Galie]], kde nejprve zaútočila na [[Mety]]. Jeho armády pak pokračovaly na západ a prošly [[Paříž]]í i [[Troyes]], aby obléhaly [[Orléans]]. [[Aetius|Flavius Aetius]] dostal od císaře [[Valentinianus III.|Valentiniana III.]] pověření zbavit Orléans Hunů. Kombinovaná armáda Římanů a [[Vizigóti|Vizigótů]] pak porazila Huny v [[Bitva na Katalaunských polích|bitvě na Katalaunských polích]]. [68] => [69] => Následující rok Attila obnovil požadavky na Honorii a území v západořímské Říši. Vedl armádu přes [[Alpy]] do severní Itálie, kde napadl a zpustošil několik měst. Císař Valentinianus III. doufal, že se vyhne Římu a poslal tři vyslance, nejvyšší civilní důstojníky Gennadia Aviena a Trigetia, jakož i papeže [[Lev I. Veliký|Lva I.]], který se s Attilou setkal na řece [[Mincio]] v blízkosti [[Mantova|Mantovy]], a získal od něj slib, že by se stáhl z Itálie a vyjednal s císařem mír. Nový východořímský císař [[Marcianus]] poté přestal platit tribut, což vedlo k tomu, že Attila plánoval útok na Konstantinopol. V roce 453 však během své svatební noci zemřel na krvácení.Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 364 [70] => [71] => === Po Attilovi === [72] => [[Soubor:Hunnish - Shoe Buckle - Walters 57449.jpg|náhled|upright|Hunská spona ze [[4. století]]]] [73] => Po Attilově smrti v roce 453 čelila Hunská říše vnitřnímu mocenskému boji mezi vazalskými germánskými národy a vládnoucími Huny. Hunové v čele s Attilovým synem [[Ellak]]em vládcem kmene Akatzirů čelili během [[Bitva u Nedao|bitvy na řece Nedao]] [[Gepidové|gepidskému]] králi [[Ardarich]]ovi, který vedl koalici germánských národů, aby hunskou nadvládu svrhl. [[Amalové|Amalští]] [[Gótové]] se ve stejný rok vzbouřili pod vedením [[Valamir]]a a Huny údajně porazil v odděleném střetnutí.Heather, Peter (1996) s. 124 K úplnému zániku hunské moci v karpatské oblasti to však nestačilo, jen se mnoho germánských kmenů vymanilo z hunského vazalství. Ve stejné době Hunové také čelili příchodům dalších [[turkické národy|turkických]] národů z východu, včetně Oghurů, Saragurů, Onogurů a [[Suaři|Suarů]]. V roce 463 Saragurové porazil Akatziri nebo Akatirské Huny a začali vládnout v pontské oblasti.KIM, Hyun Jin 2013 s. 123 [74] => [75] => Západní Hunové pod vedením [[Dengizich]]a měli potíže v roce 461, když je Valamir porazil ve válce proti Sadagům, spojenců Hunů.Heather, Peter (1996) s. 125 Jeho tažení se také setkalo s nelibostí [[Ernak]]a, vládce Akatzirů, který se chtěl zaměřit na příchozí Oghury. Dengizich na Římany zaútočil v roce 467 bez Ernakovy pomoci. Byl Římany obklíčen a dospěl k dohodě, že se vzdají, pokud jim bude dána půda a jeho hladovějícím silám budou poskytnuty potraviny. Během vyjednávání Hun ve službě Římanů jménem Chelchel přesvědčil nepřátelské Góty, aby na Hunské vládce zaútočili. Římané pod velením generála [[Aspar]]a a pomocí bucellariů poté napadli znesvářené Góty a Huny a porazili je. Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 165–168 Dengizich byl v roce 469 poražen a zabit v [[Thrákie|Thrákii]].Maenchen-Helfen, Otto J. (1973). Knight, Max (ed.) s. 168 [76] => [77] => Po Dengizichově smrti se Hunové patrně smísili s jinými etnickými skupinami, jako např. [[Protobulhaři|Protobulhary]]. Historik Hyun Jin Kim ale tvrdí, že Hunové pokračovali pod Ernakovým vedením a stali se později kutrigurskými a utigurskými Huno-Bulhary. Tento závěr je stále předmětem debat. Někteří učenci také tvrdí, že další skupina identifikovaná ve starověkých zdrojích jako Hunové – severokavkazští Hunové, byli skutečnými Huny. Je známo, že vládci různých posthunských stepních národů si nárokují původ od Attily, aby legitimizovali své právo na moc. Od 4. století byli různé stepní národy západními a byzantskými zdroji označovány také jako „Hunové“.Róna-Tas 1999 s. 309 [78] => [79] => == Povaha Hunů == [80] => {{Neověřeno část}} [81] => [[Soubor:Hunnen.jpg|náhled|upright=0.9|Hunové během bitvy s [[Alani|Alany]] od [[Peter Johann Nepomuk Geiger|Johanna Nepomuka Geigera]] (1805–1880).]] [82] => Hunové trávili většinu svého života v koňském sedle. V jízdě byli cvičeni už od útlého dětství a své koně uměli ovládat. Jezdili na podivných malých koních, které pravděpodobně vyšlechtili z divokých prakoní. To jim umožnilo život v pustých stepích, rozprostírajících se od Mongolska až k [[Panonie|Panonii]] (území dnešního [[Maďarsko|Maďarska]]), ale také skvělou obratnost v boji. Díky svým válečnickým dovednostem se Hunové stali postrachem tehdejší evropské civilizace. Měli též zbraně vynikající kvality. Jejich jezdecké dovednosti a technické vynálezy (krátké a velmi ohebné luky z kompozitních materiálů) jim na rozdíl od protivníků dovolovaly používat luky i na koni. Hrůzu budily také jejich dvousečné [[meč]]e. [83] => [84] => Kromě toho jejich nepřátelům naháněly strach i jejich zápach, který Huny doprovázel. Hunové totiž považovali vodu za posvátnou a vykoupat se v ní by znamenalo její znesvěcení, proto se nemyli. Živili se převážně syrovým masem a zvířecí krev používali k pomazaní svých obličejů před bojem. Z toho pak vznikaly pověsti o tom, že Hunové požívají krev svých poražených nepřátel. Tváře většiny bojovníků pokrývalo množství jizev, které si přiváželi z bojů nebo se tak zdobili sami. Jedním z hunských zvyků bylo pořezat chlapcům obličej a rány zasypat popelem, což zamezilo úplnému zhojení jizvy. Mladí Hunové také rádi podnikali vražedné hony na civilní obyvatelstvo. [85] => [86] => == Seznam hunských vládců == [87] => * [[Balamber]] (360–378) [88] => * [[Uldin]] (390–410) [89] => * [[Charanton]] (412–422) [90] => [91] => === Říše Hunů === [92] => * [[Oktar]] (422–432) [93] => * [[Rugila]] (432 – asi 437) [94] => * [[Attila]] a [[Bleda]] (asi 437–445) [95] => * [[Attila]] (445–453) [96] => * [[Ellak]] (453 – asi 455) [97] => * [[Dengizich]] (?–469) [98] => * [[Ernakh]] (469–503) [99] => [100] => == Odkazy == [101] => === Reference === [102] => {{Překlad|en|Huns|1007934643}} [103] => [104] => === Literatura === [105] => * {{Citace monografie [106] => | příjmení1 = Sinor [107] => | jméno1 = Denis [108] => | titul = The Hun Period - The Cambridge history of early Inner Asia [109] => | vydavatel = Cambridge University Press [110] => | místo = Cambridge [111] => | rok = 1990 [112] => | strany = [113] => | isbn = 9780521243049. [114] => | jazyk = en [115] => }} [116] => * {{Citace monografie [117] => | příjmení1 = Vaissière [118] => | jméno1 = Étienne de la [119] => | titul = "The Steppe World and the Rise of the Huns". - The Cambridge Companion to the Age of Attila [120] => | vydavatel = Cambridge University Press. [121] => | rok = 2015 [122] => | isbn = 978-1-107-63388-9. [123] => | jazyk = en [124] => }} [125] => * {{Citace monografie [126] => | příjmení1 = Maenchen-Helfen [127] => | jméno1 = Otto J. [128] => | příjmení2 = Knight [129] => | jméno2 = Max [130] => | titul = The world of the Huns : studies in their history and culture [131] => | url = https://archive.org/details/bub_gb_CrUdgzSICxcC [132] => | vydavatel = University of California Press [133] => | rok = 1973 [134] => | isbn = 978-0-520-01596-8. [135] => | jazyk = en [136] => }} [137] => * {{Citace monografie [138] => | příjmení1 = Heather [139] => | jméno1 = Peter [140] => | titul = The fall of the Roman Empire : a new history of Rome and the Barbarians [141] => | url = https://archive.org/details/fallofromanempir0000heat [142] => | vydavatel = Oxford University Press [143] => | rok = 2005 [144] => | isbn = 978-0-19-515954-7 [145] => | jazyk = en [146] => }} [147] => * {{Citace monografie [148] => | příjmení1 = Thompson [149] => | jméno1 = Edward Arthur [150] => | titul = The Huns [151] => | url = https://archive.org/details/hunspeoplesofeur00eath [152] => | vydavatel = Blackwell Publishers. [153] => | rok = 1996 [154] => | isbn = 978-0-631-15899-8 [155] => | jazyk = en [156] => }} [157] => * {{Citace monografie [158] => | příjmení1 = Halsall [159] => | jméno1 = Guy [160] => | titul = Barbarian migrations and the Roman West, 376-568 [161] => | url = https://books.google.co.uk/books?id=S7ULzYGIj8oC&lpg=PP1&dq=Barbarian_Migrations_and_the_Roman_West&pg=PP1#v=onepage&q=Barbarian_Migrations_and_the_Roman_West&f=false [162] => | vydavatel = Cambridge University Press [163] => | rok = 2007 [164] => | isbn = 9780521434911 [165] => | jazyk = en [166] => }} [167] => * {{Citace monografie [168] => | příjmení1 = Kim [169] => | jméno1 = Hyun Jin [170] => | titul = The Huns [171] => | vydavatel = Routledge [172] => | rok = 2015 [173] => | isbn = 9781138841758. [174] => | jazyk = en [175] => }} [176] => * {{Citace monografie [177] => | příjmení1 = Róna-Tas [178] => | jméno1 = András [179] => | titul = Hungarians and Europe in the Early Middle Ages: An Introduction to Early Hungarian History. [180] => | vydavatel = Budapest: Central European University Press [181] => | rok = 1999 [182] => | jazyk = en [183] => }} [184] => * Bednaříková, J.: ''Stěhování národů'', Praha: Vyšehrad 2003. [185] => * COLLINS, Roger. ''Evropa raného středověku, 300-1000''. Praha: Vyšehrad, 2005, 479 s. {{ISBN|80-7021-660-3}}. [186] => * E. A. Thompson: ''Hunové''. Nakladatelství Lidové Noviny. Praha, 1999. [187] => [188] => === Související články === [189] => * [[Stěhování národů]] [190] => * [[Protobulhaři]] [191] => * [[Hunor a Magor]] [192] => * [[Tataři]] [193] => * [[Skýtie]] [194] => [195] => === Externí odkazy === [196] => * {{Commonscat|Huns}} [197] => * {{Wikislovník|heslo=Hun}} [198] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1596 Hunové na Antice] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1596 |date=20051225205216 }} [199] => * [http://svetbarbaru.ic.cz/hunove1.htm Svět barbarů – Dějiny]{{Nedostupný zdroj}} [200] => * [http://svetbarbaru.ic.cz/hunove2.htm Svět barbarů – pokračování]{{Nedostupný zdroj}} [201] => * [http://svetbarbaru.ic.cz/hunove3Kultura.htm Svět barbarů – Kultura, válečnictví a jazyk Hunů]{{Nedostupný zdroj}} [202] => [203] => {{Pahýl}} [204] => [205] => {{Turkické národy}} [206] => {{Autoritní data}} [207] => [208] => [[Kategorie:Hunové| ]] [209] => [[Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů]] [210] => [[Kategorie:Zaniklo 469]] [211] => [[Kategorie:Stěhování národů]] [212] => [[Kategorie:Barbarské státy]] [] => )
good wiki

Hunové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Attila','Panonie','Thrákie','Gótové','Byzantská říše','Protobulhaři','Bleda','Alani','Valentinianus III.','Ellak','Šamanismus','Rugila'

Alani

Attila

Attila je starodávný římský jménem maďarský vládce známý také jako "bič Boží".

Ellak

Gótové

Panonie

Protobulhaři

Šamanismus

Thrákie