Array ( [0] => 14992113 [id] => 14992113 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hydrofobie [uri] => Hydrofobie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Dew 2.jpg|náhled|Kapka rosy na hydrofobním listu]] [1] => '''Hydrofobie''' (ze starověké řečtiny (ὕδωρ ''hýdor'' "voda" a φόβος ''phóbos'' "strach") znamená [[Voda|vody]] se bojící nebo vodu nesnášející. Hydrofobní jsou tedy látky nebo povrchy, které neinteragují s vodou. Jsou složeny z [[Molekula|molekul]], které nenesou žádný [[Náboj (fyzika)|náboj]] (převaha [[Nepolární vazba|nepolárních vazeb]] v molekule) a tvoří tak s vodou jen málo nebo žádné [[Vodíková vazba|vodíkové můstky]]. Ve vodě se tedy [[Rozpouštění|nerozpouštějí]]. Pokud povrch látky vodu velmi silně odpuzuje, nazývá se tato vlastnost superhydrofobie. Hydrofobní látky jsou často [[Lipofilie|lipofilní]], tedy milující tuky. Tyto dva termíny však nejsou [[Synonymum|synonymní]]. [2] => [[Soubor:Fluid_Mosaic.svg|náhled|Schéma amfifilní fosfolipidové biomembrány. Polární hydrofilní hlavy na povrchu, nepolární hydrofobní ocasy uvnitř.]] [3] => Mezi hydrofobní sloučeniny patří například [[uhlovodíky]], [[Olej|oleje]] nebo [[tuky]]. Hydrofobní materiály se používají k odstraňování oleje z vody, odstranění ropných skvrn nebo k odstranění nepolárních látek z polárních sloučenin. [[Adheze]] ledu může být také snížena vhodnou úpravou povrchu.{{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Spray-on coating could ice-proof airplanes, power lines, windshields [5] => | periodikum = phys.org [6] => | url = https://phys.org/news/2016-03-spray-on-coating-ice-proof-airplanes-power.html [7] => | datum_vydání = 2016-03-11 [8] => | jazyk = anglicky [9] => | datum_přístupu = 2022-01-19 [10] => }} [11] => [12] => Opakem hydrofobních molekul jsou molekuly [[Hydrofilie|hydrofilní]]. Molekuly s hydrofobní a hydrofilní částí zároveň se nazývají [[Amfifilie|amfifilní]] a jejich shlukování dává vznik takzvaným [[Micely|micelám]]. Příkladem amfifilní látky je [[mýdlo]], které má hydrofilní hlavu a hydrofobní ocas, což mu umožňuje rozpustit se jak ve vodě, tak v oleji. Dalším příkladem amfifilních látek jsou [[Fosfolipid|fosfolipidy]], které tvoří [[Biologická membrána|buněčnou membránu]]. [13] => [14] => == Vlastnosti == [15] => [[Soubor:Contact_angle.svg|náhled|290x290pixelů|Stykový úhel mezi třemi fázemi: LG - styk kapalné a plynné fáze, SG - styk pevné a plynné fáze, SL - styk pevné a kapalné fáze]] [16] => [[Soubor:Kontaktwinkel_-_Typen.svg|náhled|437x437pixelů|Stykové úhly: a) hydrofilní látka, b) hydrofobní látka, c) superhydrofobní látka. Gasphase - plynná fáze, Flussigkeit - kapalná fáze, festkorper - pevná fáze.]] [17] => Vlastnosti hydrofobních látek jsou určeny interakcí mezi kapalinou a pevnou látkou, závisejí na velikosti jejich stykového úhlu na styčné ploše. Čím větší je stykový úhel, tím je mezi kapalinou a pevnou látkou nižší interakce a látky se k sobě chovají hydrofobně. Naopak, čím menší je jejich stykový úhel a tím vyšší interakce, látky se k sobě chovají hydrofilně. [18] => [19] => Důvodem vysokých stykových úhlů hydrofobních látek s vodou je, že molekuly vody interagují silněji mezi sebou ([[Vodíková vazba|vodíkové vazby]]) než s hydrofobním povrchem ([[Van der Waalsovy síly|Van der Waalsovy vazby]]). Proto je v případě hydrofobních látek energeticky nejpříznivější téměř kulový tvar kapiček vody. [20] => [21] => Na obrázku jsou zobrazeny rozdíly mezi hydrofilními a hydrofobními interakcemi v závislosti na stykovém úhlu mezi [[Kapalina|kapalinou]] a [[Pevná látka|pevnou látkou]]: [22] => [23] => * a) při nízkých stykových úhlech (cca 0°) se povrch pevné látky chová jako hydrofilní (vodu milující) [24] => * b) při úhlech kolem 90° se povrch pevné látky chová jako hydrofobní (vodu odpuzující) [25] => * c) při úhlech nad 90° se povrch pevné látky chová jako superhydrofobní (vodu extrémně odpuzující) [26] => [27] => Při velmi vysokých úhlech (cca 160°) je superhydrofobie označována jako [[lotosový efekt]] a odpovídá extrémně nízké smáčivosti. Povrch listů a květů lotosu má totiž extrémní hydrofobní povrch. Díky této speciální vlastnosti má stykové úhly přes 160°, takže kapky na něm jsou téměř kulaté. Voda se z takových povrchů odstraňuje velmi dobře a částice nečistot se velmi snadno odplavují. [28] => [29] => Hydrofobními látkami jsou například [[Organická látka|organické látky]] - [[tuky]], [[Vosk|vosky]], [[alkany]] nebo [[alkeny]]. Rozpustnost těchto látek ve vodě je velmi nízká. Naopak jsou téměř vždy [[Lipofilie|lipofilní]], to znamená, že se dobře rozpouštějí v tucích a olejích. Hydrofobie však není vždy synonymem lipofilie, protože některé látky jsou současně hydrofobní a lipofobní. Tyto látky se nazývají amfifobní. [30] => [31] => == Využití == [32] => Využití hydrofobních povrchů v průmyslu je velmi široké: [33] => [34] => * Potahování povrchů teflonem ([[Polytetrafluorethylen|PTFE]]) nebo [[impregnace]] izolačních materiálů a textilií hydrofobními materiály, jako je vosk nebo [[parafín]]. [35] => * Hydrofobní [[beton]] se vyrábí od poloviny 20. století. [36] => * Potahování bavlněných tkanin částicemi [[Oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] technikou [[sol-gel]], která chrání tkaninu před [[Ultrafialové záření|UV zářením]] a činí ji superhydrofobní. [37] => * Výroba superhydrofobního [[Polyethylen|polyethylenu]]. Na takovém povrchu lze snadno smýt 99 % nečistot. [38] => * Superhydrofobní povrchy mají velký význam pro laboratorní [[Mikrofluidika|mikrofluidní]] zařízení a mohou výrazně zlepšit povrchovou [[Bioanalýza|bioanalýzu]]. [39] => * Ve [[Farmaceutická chemie|farmaceutických]] výrobcích ovlivňuje hydrofobie rozpouštění [[Léčivo|léčiv]] a jejich tvrdost. [40] => [41] => == Reference == [42] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Hydrophobie|revize=220685553|jazyk2=en|článek2=Hydrophobe|revize2=1099919439}} [43] => [44] => [45] => == Literatura == [46] => * Alberts B., Bray D., Johnson A., Lewis J. a kolektiv. ''Základy buněčné biologie.'' Espero Publishing, 1998. {{ISBN|80-902906-2-0}} [47] => * Chrobáková E., Křehla L., Lavičková M., Pflegerová E. ''Slovník cizích slov.'' Levné knihy, 2010. {{ISBN|978-80-7309-347-1}} [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{Commonscat}} [51] => [52] => {{Autoritní data}} [53] => {{Portály|Chemie|Biologie}} [54] => [[Kategorie:Chemické vlastnosti]] [] => )
good wiki

Hydrofobie

Kapka rosy na hydrofobním listu Hydrofobie (ze starověké řečtiny (ὕδωρ hýdor "voda" a φόβος phóbos "strach") znamená vody se bojící nebo vodu nesnášející. Hydrofobní jsou tedy látky nebo povrchy, které neinteragují s vodou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tuky','Vodíková vazba','Lipofilie','sol-gel','Polyethylen','Nepolární vazba','Kapalina','beton','impregnace','Rozpouštění','alkeny','Organická látka'

Alkeny

Alkeny jsou organické sloučeniny, které obsahují alespoň jeden dvojný vazebný uhlík-uhlík.

Beton

Impregnace

Kapalina

Lipofilie

Polyethylen

Rozpouštění

Sol-gel

Tuky