Array ( [0] => 14672828 [id] => 14672828 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hydrosféra [uri] => Hydrosféra [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hydrosféra je označení pro vodní obal Země, který zahrnuje všechny vodní zdroje planety, včetně tekutých, pevných a plynných forem vody. Tento článek na české Wikipedii poskytuje podrobný popis a informace o hydrosféře, včetně jejího významu, složení, rozdělení, cyklu vody, vlivu na životní prostředí a interakci s ostatními geosférickými sférami. Hydrosféra se skládá z oceánů, moří, jezer, řek, podzemních vod, ledovců a dalších vodních těles. Text také rozebírá množství vody na Zemi a jak je rozdělena mezi různé zdroje. Význam hydrosféry zahrnuje zajišťování vody pro život na Zemi a regulaci klimatických podmínek, stejně jako podporu biodiverzity a ekosystémů. Tyto informace jsou dále rozšířeny o různé procesy, které ovlivňují hydrosféru, jako je srážení, odpařování, kondenzace, dešťové cykly a povrchový odtok. Text také diskutuje o vlivu lidské činnosti na hydrosféru, včetně znečištění vody, nadměrné spotřeby a odlesňování. Článek Hydrosféra na české Wikipedii je komplexním zdrojem informací o této důležité složce naší planety, poskytující čtenářům ucelený výhled na vodu jako klíčový životní prostředek a součást geosférického systému Země. [oai] => Hydrosféra je označení pro vodní obal Země, který zahrnuje všechny vodní zdroje planety, včetně tekutých, pevných a plynných forem vody. Tento článek na české Wikipedii poskytuje podrobný popis a informace o hydrosféře, včetně jejího významu, složení, rozdělení, cyklu vody, vlivu na životní prostředí a interakci s ostatními geosférickými sférami. Hydrosféra se skládá z oceánů, moří, jezer, řek, podzemních vod, ledovců a dalších vodních těles. Text také rozebírá množství vody na Zemi a jak je rozdělena mezi různé zdroje. Význam hydrosféry zahrnuje zajišťování vody pro život na Zemi a regulaci klimatických podmínek, stejně jako podporu biodiverzity a ekosystémů. Tyto informace jsou dále rozšířeny o různé procesy, které ovlivňují hydrosféru, jako je srážení, odpařování, kondenzace, dešťové cykly a povrchový odtok. Text také diskutuje o vlivu lidské činnosti na hydrosféru, včetně znečištění vody, nadměrné spotřeby a odlesňování. Článek Hydrosféra na české Wikipedii je komplexním zdrojem informací o této důležité složce naší planety, poskytující čtenářům ucelený výhled na vodu jako klíčový životní prostředek a součást geosférického systému Země. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Watercycleczechhigh.jpg|náhled|upright=1.5|[[Koloběh vody]]]] [1] => '''Hydrosféra''' neboli '''vodní obal Země''' je soubor všeho vodstva [[Země]] – tj. [[povrchová voda|povrchové vody]], [[podzemní voda|podpovrchové vody]], [[voda|vody]] obsažené v [[atmosféra|atmosféře]] a vody v živých [[organismus|organismech]]. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 386 000 000 km³, z toho sladká voda představuje 2,530 %. Ve světovém [[oceán]]u je obsaženo asi 97 % slané vody, zbylá 3% tvoří sladká voda. Pokud se započte i slaná podzemní voda, připadá na oceány 95 % zásob vody a na pevniny 5 % zásob vody.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = New estimate makes groundwater, not ice sheets, largest water reservoir on land [3] => | periodikum = phys.org [4] => | datum_vydání = 2021-09-09 [5] => | url = https://phys.org/news/2021-09-groundwater-ice-sheets-largest-reservoir.html [6] => | datum_přístupu = 2021-12-23 [7] => | jazyk = anglicky [8] => }} [9] => [10] => Hydrosféra je předmětem zkoumání [[hydrologie]] a jejích podoborů jako jsou [[hydrogeografie]], [[oceánografie]] a [[hydrogeologie]]. Na planetě [[Země|Zemi]] neustále probíhá přesun vody mezi jednotlivými jejími rezervoáry – tzv. [[koloběh vody]] (resp. [[Koloběh vody|hydrologický cyklus]]). Pohyby vzduchu a vody zejména v [[Zemská atmosféra|zemské atmosféře]] zkoumá také [[klimatologie]] a [[meteorologie]]. [11] => [12] => Povrchová voda je soustředěna převážně ve světovém [[oceán]]u a mořích, dále ve vodních tocích, v přírodních vodních nádržích ([[jezero|jezerech]], [[bažina|bažinách]], [[rašeliniště|rašeliništích]] atd.), v umělých vodních nádržích ([[Přehradní nádrž|přehrady]], [[rybník]]y), a také ve formě [[sníh|sněhu]] a [[led]]u. Voda podpovrchová je obsažena v půdních pórech, průlinách, ve formě podzemního [[led]]u v [[permafrost]]u. Voda v [[atmosféra|atmosféře]] se vyskytuje ve skupenství plynném ([[vodní pára|vodní páry]]), ve skupenství kapalném ([[kapka|vodní kapky]]), ale i ve skupenství pevném ([[sněhová vločka|sněhové vločky]]). Voda je nutnou součástí rostlinných a živočišných těl (většinou tvoří přes 50 % jejich živé hmotnosti). [13] => [14] => == Voda na Zemi == [15] => [[Voda]] mohla být na Zemi přítomna už při jejím formování.{{Citace elektronického periodika [16] => | příjmení1 = Ogliore [17] => | jméno1 = Talia [18] => | titul = Meteorite study suggests Earth may have been wet since it formed [19] => | periodikum = phys.org [20] => | datum_vydání = 2020-08-27 [21] => | url = https://phys.org/news/2020-08-meteorite-earth.html [22] => | datum_přístupu = 2021-12-23 [23] => | jazyk = anglicky [24] => }} Patrně se na Zemi nedostala z meteoritů.{{Citace elektronického periodika [25] => | autor1 = University of Maryland [26] => | titul = Where did Earth's water come from? Not melted meteorites, according to scientists [27] => | periodikum = phys.org [28] => | datum_vydání = 2023-03-15 [29] => | url = https://phys.org/news/2023-03-earth-meteorites-scientists.html [30] => | datum_přístupu = 2023-03-24 [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} Hydrosféra byla na Zemi již před více než 4 miliardami let. Mohla vzniknout při [[Teorie velkého impaktu|formování Měsíce]].{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = Formation of the moon brought water to Earth [34] => | periodikum = phys.org [35] => | datum_vydání = 2019-05-21 [36] => | url = https://phys.org/news/2019-05-formation-moon-brought-earth.html [37] => | datum_přístupu = 2021-12-23 [38] => | jazyk = anglicky [39] => }} Před 3,5 miliardou let bylo téměř vše pod hladinou vody.{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení1 = Bada [41] => | jméno1 = Jeffrey [42] => | příjmení2 = Korenaga [43] => | jméno2 = Jun [44] => | titul = Exposed Areas Above Sea Level on Earth >3.5 Gyr Ago: Implications for Prebiotic and Primitive Biotic Chemistry [45] => | periodikum = Life [46] => | ročník = 8 [47] => | číslo = 4 [48] => | datum_vydání = 2018-11-04 [49] => | strany = 55 [50] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6316429/pdf/life-08-00055.pdf [51] => | jazyk = anglicky [52] => | doi = 10.3390/life8040055 [53] => | pmid = 30400350 [54] => }}{{Citace elektronického periodika [55] => | příjmení1 = Flament [56] => | jméno1 = Nicolas [57] => | příjmení2 = Coltice [58] => | jméno2 = Nicolas [59] => | příjmení3 = Rey [60] => | jméno3 = Patrice F. [61] => | titul = The evolution of the 87Sr/86Sr of marine carbonates does not constrain continental growth [62] => | periodikum = Precambrian Research [63] => | ročník = 229 [64] => | datum_vydání = 2013-05 [65] => | strany = 177–188 [66] => | url = https://www.researchgate.net/publication/236843637_The_evolution_of_the_87Sr86Sr_of_marine_carbonates_does_not_constrain_continental_growth [67] => | jazyk = anglicky [68] => | doi = 10.1016/j.precamres.2011.10.009 [69] => }} Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Té se ročně zúčastňuje 600 tisíc km³ vody, která během oběhu přechází postupně z jednoho skupenství do druhého. Oběh vody je způsoben dopadající [[sluneční energie|sluneční energií]] a zemskou přitažlivostí. Vlivem dopadajícího slunečního [[záření]] se voda ze [[Povrch Země|zemského povrchu]] vypařuje do atmosféry, kde jí unášejí vzdušné proudy v podobě [[mrak]]ů. Pokud teplota klesne, vodní pára začne [[Kapalnění|kondenzovat]] v mracích a začne se snášet zpět na zemský povrch v podobě dešťových či sněhových srážek. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3 % dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy: velký (výměna nastává mezi oceánem a pevninou) a malý vodní oběh (výměna probíhá pouze nad oceánem či pouze nad pevninou). [70] => [71] => == Oceány a moře == [72] => [[Soubor:Hinomisaki91.JPG|náhled|Pohled na linii pobřeží]] [73] => Většinu vody obsahují oceány a moře tvořící souvislou vodní plochu – tzv. [[Světový oceán]]. Na něj připadá 361,3 mil. km², což je 71 % zemského povrchu (celý zemský povrch má rozlohu 510,3 mil. km²). Rozloha všech souší je pak 149 mil. km², z toho na severní polokouli je asi 100 mil. km² souše a na jižní 49 mil. km² suché země. Souš pak pokrývá více než 4 mil. km² jezerhttps://swot.jpl.nasa.gov/docs/sep08_hydro_wkshp_22_lehner.pdf{{Nedostupný zdroj}} - Geographic distribution of global lakes and rivers a přibližně 0,77 mil. km² řek.{{Citace elektronického periodika [74] => | příjmení1 = Allen [75] => | jméno1 = George H. [76] => | příjmení2 = Pavelsky [77] => | jméno2 = Tamlin M. [78] => | titul = Global extent of rivers and streams [79] => | periodikum = [[Science]] [80] => | ročník = 361 [81] => | číslo = 6402 [82] => | datum_vydání = 2018-08-10 [83] => | strany = 585–588 [84] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.aat0636 [85] => | jazyk = anglicky [86] => | doi = 10.1126/science.aat0636 [87] => }} [88] => [89] => Světový oceán je tvořen pěti oceány. Jsou jimi [[Tichý oceán|Tichý]] (Pacifik), [[Atlantský oceán|Atlantský]], [[Indický oceán|Indický]], [[Jižní oceán|Jižní neboli Antarktický]] a [[Severní ledový oceán]]. Největší je Tichý oceán, který zabírá 178,7 mil. km2 (35 % zemského povrchu, téměř polovina světového oceánu). V něm se nachází i nejhlubší místo Země [[Marianský příkop]] (průrva v [[zemská kůra|zemské kůře]] o hloubce 10 994 metrů). Druhým největším je Atlantský oceán s celkovou plochou 91,6 mil. km2 (18 % zemského povrchu), třetí pak Indický oceán 76,2 mil. km2 (14,9 %), čtvrtý je Jižní oceán s 32 248 000 km2 a nakonec Severní ledový s 14 350 000 km2. [90] => [91] => Voda obsažená ve světovém oceánu je roztok minerálních a organických látek obohacený o plyny, ve které probíhají neustálé fyzikální, chemické a biologické procesy. Jednou důležitou vlastností této vody je její slanost ([[salinita]]). Salinita je celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kilogramu mořské vody (uvádí se v [[promile]]). Průměrná salinita světového oceánu je 35 ‰. Hlavními zdroji hořko-slané chuti jsou [[chlorid sodný]], [[chlorid hořečnatý]] a [[síran hořečnatý]]. Mezi jednotlivými místy značně kolísá podíl salinity, kterou ovlivňuje mnoho faktorů jako výpar, srážky, přítoky atd. [92] => [93] => Jelikož oceán zabírá většinu povrchu naší planety, zachytává i nejvíce slunečního světla a tepla (asi 85 %). Navíc voda má poměrně vysokou [[měrná tepelná kapacita|měrnou tepelnou kapacitu]]. Tím se oceán stává obrovským regulátorem [[teplota|teploty vzduchu]] a zabraňuje tak náhlým výkyvům teplot, zejména v oblastech s oceánským [[Podnebí|klimatem]]. Zmenšení výkyvů teplot blahodárně působí na [[biosféra|biosféru]]. [94] => [95] => == Příliv a odliv == [96] => {{Viz též|Slapové jevy}} [97] => [[Soubor:Bay of Fundy.jpg|náhled|Příliv a odliv v zálivu Fundy]] [98] => Mořský [[příliv]]/odliv (či vodní dmutí) je způsobováno gravitačním působením okolních vesmírných těles, a to především [[Měsíc]]e a [[Slunce]], ale také [[Odstředivá síla|odstředivou silou]] rotace Země. Gravitační účinky Měsíce jsou větší než gravitační účinky Slunce. Příliv vzniká na straně přivrácené k Měsíci i na straně k němu odvrácené (jelikož na straně přivrácené k Měsíci je vodní hladina více ovlivňována gravitací Měsíce a na straně odvrácené pak odstředivou silou). Příliv a odliv se pravidelně střídají při každé kulminaci Měsíce. Příliv se opakuje vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv), který každý následující den vrcholí o 50 minut později než předešlého dne. [99] => [100] => Mohou pak nastat ještě dvě zajímavé kombinace, když do celého procesu zakomponujeme i gravitační sílu Slunce. Jestliže se Země, Měsíc a Slunce nacházejí v jedné rovině (Měsíc je v úplňku či v novu), pak se gravitační účinky Slunce a Měsíce sčítají a příliv je tedy větší. Mluví se o tzv. skočném přílivu. Pokud však spojnice Země—Měsíc a Země—Slunce svírají pravý úhel, potom se výsledné síly působení Měsíce a Slunce odčítají, příliv je menší a my mluvíme o hluchém přílivu. [101] => [102] => == Člověk a voda == [103] => Pro organismy včetně člověka je jako pitná voda využitelná pouze voda sladká (2,53 % celkového vodního objemu). Z tohoto množství je většina vody však vázána v [[ledovec|ledovcích]] (68,4 %). Hlavním zdrojem vody je pro [[člověk]]a voda ve vodních tocích a voda podpovrchová, která tvoří jen necelé procento veškeré vody na Zemi. V současnosti dochází k velkému znečišťování a poškozování vodních zdrojů, čímž [[pitná voda|pitné vody]] stále ubývá (již v současné době je cca 1 miliarda lidí bez dostatečného zdroje pitné vody). Navíc světový oceán váže převážnou část oxidu uhličitého, [[fytoplankton]] žijící v něm je zdrojem 30 – 50 % [[kyslík]]u (minimálně srovnatelné množství s [[tropický deštný prales|tropickými deštnými pralesy]]), je zdrojem potravy, solí a minerálů. [104] => [105] => Jako připomínka důležitosti a významu oceánům a moří pro život lidstva se od roku 2009 každý rok 8. června slaví Světový den oceánů. Při této příležitosti se po celém světě koná řada akcí, jejichž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o negativním dopadu lidské činnosti na světové oceány a možnostech jejich ochrany.{{Citace elektronického periodika [106] => | titul = Světový den oceánů: historie a význam [107] => | periodikum = calendarbanana.com [108] => | url = https://calendarbanana.com/cs/svetovy-den-oceanu/ [109] => | jazyk = cs [110] => | datum přístupu = 2023-06-21 [111] => }} [112] => [113] => == Reference == [114] => [115] => [116] => == Literatura == [117] => * {{Citace monografie [118] => | příjmení = Demek [119] => | jméno = Jaromír [120] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [121] => | příjmení2 = Netopil [122] => | jméno2 = Rostislav a kolektiv [123] => | titul = Fyzická geografie I [124] => | vydavatel = SPN [125] => | místo = Praha [126] => | rok = 1984 [127] => | isbn = [128] => | počet stran = [129] => }} [130] => * {{Citace monografie [131] => | příjmení = Dub [132] => | jméno = Oto [133] => | příjmení2 = Němec [134] => | jméno2 = Jaromír a kolektiv [135] => | titul = Hydrologie [136] => | vydavatel = SNTL [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 1969 [139] => | isbn = [140] => | počet stran = [141] => }} [142] => * {{Citace monografie [143] => | příjmení = Kukal [144] => | jméno = Zdeněk a kolektiv [145] => | titul = Základy oceánografie [146] => | vydavatel = Academia [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 1977 [149] => | isbn = [150] => | počet stran = [151] => }} [152] => * {{Citace monografie [153] => | příjmení = Netopil [154] => | jméno = Rostislav [155] => | titul = Hydrologie pevnin [156] => | vydavatel = Academia [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 1972 [159] => | isbn = [160] => | počet stran = [161] => }} [162] => [163] => == Externí odkazy == [164] => * {{Commonscat}} [165] => * {{Wikislovník|heslo=hydrosféra}} [166] => {{Sféry Země}} [167] => {{Autoritní data}} [168] => {{Portály|Geografie}} [169] => [170] => [[Kategorie:Hydrosféra| ]] [171] => [[Kategorie:Zemské sféry]] [172] => [[Kategorie:Voda]] [] => )
good wiki

Hydrosféra

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','atmosféra','oceán','led','tropický deštný prales','měrná tepelná kapacita','člověk','promile','Měsíc','Severní ledový oceán','Podnebí','Tichý oceán'

Atmosféra

Člověk

Led

Měsíc

Oceán

Podnebí

Promile

Země