Array ( [0] => 14743520 [id] => 14743520 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ilýrie [uri] => Ilýrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Illyrians (English).svg|náhled|upright=1.5|Ilyrské kmeny v předřímském období]] [1] => '''Ilýrie''' ([[Albánština|albánsky]] ''Iliria''; [[Řečtina|řecky]] Iλλυρία, ''Illyría''; [[Latina|latinsky]] ''Illyricum'') bylo ve [[starověk]]u území rozkládající se na západě dnešního [[Balkán|Balkánského poloostrova]], jež obývaly divoké kmeny [[Ilyrové|Ilyrů]] – starověkého národa [[Indoevropské jazyky|indoevropského]] původu, dorozumívajícího se [[Ilyrské jazyky|ilyrskými jazyky]]. [2] => [3] => Vymezení kmenů, které lze s jistotou označit za ilyrské, činí historikům dodnes vážné potíže, neboť před dobytím [[Starověký Řím|Římany]] se Ilyrové nikdy zcela nesjednotili, a proto nelze přesně stanovit hranice jejich země. Například Delmatové, kteří jazykově náleželi k Ilyrům, byli jen po určitý čas poddanými ilyrských králů, přičemž během vlády [[Gentius|Gentia]], posledního ilyrského krále, nabyli opět nezávislosti. Samotní Římané označovali za Ilýrii západní část Balkánského poloostrova kromě [[Řecko|Řecka]]. Mezi Ilyry byly řazeny také některé poměrně odlišné etnické skupiny jako Liburni či Panonové. Už ve starověku se navíc pro území západního Balkánu často užívalo i názvu [[Dalmácie]]. [4] => [5] => == Původ Ilyrů == [6] => První historické zmínky o Ilyrech pocházejí z počátku [[5. století př. n. l.]] od řeckého historika [[Hekataios|Hekataia z Mílétu]], který popsal několik ilyrských kmenů, mezi nimi například Japygy (sídlící v jižní [[Itálie|Itálii]]) či Taulanty. [[Hérodotos]] označil Ilyry ve svých [[Dějiny (Hérodotos)|Dějinách]] za sousedy Triballů, [[Dardánové|Dardánů]] a [[Starověcí Makedonci|Makedonců]]. [7] => [8] => Původ Ilyrů se pokouší vysvětlit dvě teorie: podle první a převládající došlo patrně v době [[eneolit]]u k proniknutí indoevropských kmenů na Balkán, kde se smísily s místním obyvatelstvem a výsledkem toho byl vznik Ilyrů a [[Thrákové|Thráků]]. K [[Etnogeneze|etnogenezi]] těchto národů mělo tudíž dojít až na Balkáně. Dále ovšem existuje starší teorie tzv. „ilyrské invaze“, podle níž měla někdy po roce [[1300 př. n. l.]] nastat velká migrace ilyrských kmenů z rovin [[Střední Evropa|střední Evropy]] (z dnešního [[Maďarsko|Maďarska]]) směrem na jihozápad, do prostoru jejich pozdějšího osídlení. Hojný výskyt názvů thráckého původu v Ilýrii vedl mnoho badatelů k závěru, že původními obyvateli tohoto území byli Thrákové, kteří byli později buď podrobeni, nebo vytlačeni právě Ilyry. Tento vpád měl zapříčinit přesun thráckých kmenů na východ, tím však byli dominovým efektem uvedeni do pohybu jednak [[Frýgové]], kteří se následně usadili v centrální [[Malá Asie|Malé Asii]], a jednak [[Dórové]], čímž začala [[dórská invaze]] do Řecka. [9] => [10] => == Ilyrská společnost, náboženství a kultura == [11] => [[Soubor:Illyrian helmet 1.jpg|náhled|Ilyrská helmice z 6. nebo 5. století př. n. l.]] [12] => V [[Doba železná|době železné]] se Ilyrové žijící v horských oblastech věnovali pastevectví dobytka, zatímco v nížinách se pozvolna prosazovalo zemědělství. Ilyrská společnost se členila do rodových svazů. Na základě [[Archeologie|archeologických]] nálezů lze doložit, že jednotlivým kmenům vládli lokální náčelníci, jejichž rodiny zaujímaly vůči ostatnímu obyvatelstvu privilegované sociální postavení. [13] => [14] => V náboženství Ilyrů sehrávalo významnou roli [[obětování lidí]]. Podle starověkého historika [[Arriános|Arriána]] prý ilyrský náčelník [[Kleitus]] před tím, než svedl bitvu s [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]], obětoval tři chlapce, tři dívky a tři berany. O vlastních božstvech toho není mnoho známo. Ilyrské město ''Rhizón'' (nynější [[Risan]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]]) mělo prý vlastního ochránce jménem Medauras, jenž byl vyobrazován jako jezdec na koni nesoucí dlouhé kopí. Podle [[Řecká mytologie|řecké mytologie]] byl Illyrios, syn [[Kadmos|Kadma]] a [[Harmonia|Harmonie]], vládcem Ilýrie a praotcem všech Ilyrů. [15] => [16] => V [[6. století př. n. l.]] se na pobřeží Ilýrie začali usazovat první [[Řekové|řečtí]] osadníci. Vzájemné vztahy mezi Ilyry a [[Starověké Řecko|řeckými]] obcemi (''[[Polis|poleis]]'') sice nenabývaly vždy jen mírových podob, přesto docházelo od jejich vzniku k šíření řeckého kulturního vlivu v Ilýrii. Domorodé elity nakupovaly od Řeků jejich keramiku a jiné luxusní výrobky. Ve velkých a bohatě vybavených [[Mohyla|mohylových hrobech]] v severní [[Albánie|Albánii]] a v okolí [[Ochridské jezero|Ochridského jezera]] bylo nalezeno mnoho artefaktů jako třeba zbraně, různé ornamenty, kusy oděvů či keramické nádoby, včetně zboží importovaného z Řecka. Ilyrové věřili, že všechny tyto předměty jsou nezbytné k cestě zemřelé osoby do posmrtného života. Sílící řecký vliv se projevoval také ve vzniku a výstavbě prvních opevněných sídel (například ''[[Byllis]]'' nebo ''[[Berat]]''). Současně probíhaly zásadní změny v hospodářství a ve struktuře ilyrské společnosti. Řemesla a obchod získávala na významu a Ilyrové se postupem času stále více orientovali na námořní plavbu v [[Jaderské moře|Jaderském moři]]. V souvislosti s tím nastal rovněž rozmach [[pirát]]ství. [17] => [18] => == Ilyrská království == [19] => Od konce [[5. století př. n. l.]] se v Ilýrii zformovalo mnoho drobných knížectví, která se příležitostně slučovala v mocnější, avšak obvykle jen krátkodobě trvající státní útvary. Zhruba od [[4. století př. n. l.]] vzrůstá počet písemných zpráv řeckých historiků týkajících se Ilyrů. Z této doby je znám také ilyrský král [[Bardyllis]], který válčil s [[Molossové|Molossy]] v [[Epirus|Épeiru]]. V roce [[359 př. n. l.]] zahynul v boji s ním [[Makedonie (království)|makedonský]] král [[Perdikkás III.]] Klíčovými městy jeho království byl ''Lissus'' (dnešní [[Lezhë|Lezha]] v Albánii) a ''[[Epidamnos]]'' (taktéž známý jako ''Dyrrhachium'', dnes [[Durrës]] / Drač). Nicméně Perdikkův nástupce [[Filip II. Makedonský]] dokázal Bardyllise rozhodně porazit, načež Makedoňané získali kontrolu nad územím sahajícím až k Ohridskému jezeru. V roce [[335 př. n. l.]] odrazil Filipův syn [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] vojsko ilyrského náčelníka [[Kleitus|Kleita]]. Ilyrští kmenoví vůdci a vojáci poté doprovázeli Alexandra na jeho výpravě proti [[Perská říše|perské říši]]. [20] => [21] => Po Alexandrově smrti bylo nezávislé ilyrské království obnoveno. V roce [[312 př. n. l.]] obsadil král [[Glaukias]] Epidamnos. Ve druhé polovině [[3. století př. n. l.]] se jádro ilyrského království nacházelo poblíž dnešního albánského města [[Skadar]] (starověká ''Scodra''), přičemž zahrnovalo velkou část severní Albánie, Černou Horu a [[Hercegovina|Hercegovinu]]. Za královny [[Teuta|Teuty]] napadli Ilyrové římské obchodní lodě plavící se v Jaderském moři, čímž poskytli [[Starověký Řím|Římanům]] záminku k vojenskému zásahu na Balkáně. V následných [[Ilyrské války|ilyrských válkách]], odehrávajících se v letech [[229 př. n. l.|229]] až [[219 př. n. l.]], si Římané podmanili ilyrské osady v údolí řeky [[Neretva|Neretvy]] a účinně tak odstranili hrozbu pirátství. Ilýrie si nicméně nadále udržela nezávislost. Za vlády [[Gentius|Gentia]], jenž byl posledním ilyrským králem, však od Ilyrů odpadli v roce [[180 př. n. l.]] Dalmatové. Po porážce Gentiova vojska v roce [[168 př. n. l.]] se Římané zmocnili jeho hlavního města Scodry. Ilyrský král byl zajat a o tři roky později přiveden do [[Řím]]a. Jižní Ilýrie se po roce [[167 př. n. l.]] stala formálně nezávislým římským [[protektorát]]em. Rovněž Dalmatové byli někdy kolem roku [[156 př. n. l.]] přinuceni poddat se Římu. [22] => [23] => == Pod nadvládou Římanů == [24] => [[Soubor:Roman Empire 125.png|náhled|300px|[[Římská provincie|Římské provincie]] za vlády císaře [[Hadrianus|Hadriána]] (r. 117–138 n.l.) včetně rozmístění posádek [[Římská legie|legií]]]] [25] => [[Soubor:REmpire-Dalmatia.png|náhled|upright=1.25|Římská provincie Dalmácie]] [26] => Pro Římany měla Ilýrie značný strategický a hospodářský význam. Na pobřeží leželo mnoho důležitých obchodních středisek. Hlouběji ve vnitrozemí se pak nacházela bohatá naleziště zlata, stříbra a železné rudy. V Ilýrii začínala klíčová římská silnice na Balkáně: [[via Egnatia]], která vedla z města Dyrrhachium až do [[Byzantion|Byzantia]] na východě. V [[1. století př. n. l.]] zde byla ustavena [[Římské provincie|římská provincie]] ''Illyricum'', jež zaujímala pruh území od města Lissus až k poloostrovu ''[[Istrie (poloostrov)|Histria]]'' na severu. V roce [[59 př. n. l.]] bylo Illyricum společně s [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]] a [[Gallia Narbonensis|Galií Narbonensis]] svěřeno do správy [[Julius Caesar|Juliu Caesarovi]]. Vnitrozemní oblasti si Římané podrobili teprve za [[Augustus|Augusta]], kdy byly hranice Illyrica posunuty během panonských válek (''Bellum Pannonicum'') až k řece [[Dunaj]]i. [27] => [28] => Poté, co [[Tiberius]] rozdrtil v roce [[9|9 n.l.]] nebezpečné panonské povstání, do něhož se zapojili i Ilyrové, byla provincie Illyricum rozpuštěna a její teritorium rozděleno mezi nově utvořené provincie ''[[Panonie|Pannonia]]'' na severu a ''[[Dalmácie (provincie)|Dalmatia]]'' na jihu. Od tohoto momentu zůstávaly místní kmeny loajální vůči Římu, což přispělo k pozvolnému rozšíření [[Latina|latinské]] kultury a [[Romanizace (kultura)|romanizaci]] obyvatelstva. Zdejší muži, kteří byli z dřívějších dob proslulí pro svoji agresivní náturu a vojenskou zdatnost, sloužili velice ochotně jako vojáci v římských [[Římská legie|legiích]]. Za císařství se proto Ilýrie stala jedním z klíčových rezervoárů lidských zdrojů pro římskou armádu. Z tohoto regionu pocházelo mnoho význačných [[Seznam římských císařů (800–924)|římských císařů]], mezi něž náleželi [[Decius]], [[Claudius II.|Claudius II. Gothicus]], [[Aurelianus]], [[Diocletianus]], [[Konstantin I. Veliký|Konstantin Veliký]], stejně jako [[Byzantská říše|byzantští]] císaři [[Anastasios I.|Anastasius I.]] a [[Justinián I.]] Buď za [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]], nebo za vlády jeho syna [[Constantius II.|Konstantia II.]] byla z italské prefektury vydělena [[prefektura Illyricum]], která zahrnovala [[Noricum]], [[Panonie|Panonii]], [[Kréta|Krétu]] a celý [[Balkán|Balkánský poloostrov]], kromě [[Thrákie]]. [29] => [30] => Od [[5. století]] trpěla Ilýrie ničivými útoky [[Vizigóti|Vizigótů]], [[Hunové|Hunů]] a [[Ostrogóti|Ostrogótů]]. Když pominula doba nájezdů těchto [[barbar]]ských kmenů, objevili se na západním Balkáně [[Slované]]. Ti se mezi [[6. století|6.]] a [[8. století]]m trvale usadili na někdejším území Ilyrů a postupně [[Asimilace (sociologie)|asimilovali]] zbytky místního obyvatelstva, které přečkalo předchozí vpády. V současnosti se v této oblasti nacházejí státy [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]] a [[Srbsko]]. Asimilaci se ubránily pravděpodobně pouze kmeny v jižní Ilýrii (na území dnešní [[Albánie]]), které si tak zřejmě zachovaly svůj původní jazyk. [31] => [32] => == Odkaz == [33] => Užívání slova ''Illyria'' bylo znovu vzkříšeno za [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]], který vytvořil tzv. [[Ilyrské provincie]], jež v letech [[1809]] až [[1813]] náležely k území [[Francie]]. Po skončení [[Napoleonské války|napoleonských válek]] až do roku [[1849]] nesla jedna z částí [[Rakouské císařství|rakouského císařství]] označení [[Ilyrské království]]. Především v chorvatských politických a literárních kruzích vznikla v [[19. století]] idea [[Ilyrismus|ilyrismu]] – [[Panslavismus|panslovanská]] myšlenka nezávislosti a sjednocení všech [[Jižní Slované|jižních Slovanů]]. [34] => [35] => === Ilyrové a Albánci === [36] => Teorie příbuzenství starověkých Ilyrů a současných [[Albánci|Albánců]] zůstává dosud velice sporná. Hlavně albánští, ale i někteří zahraniční historikové jsou toho názoru, že [[albánština]] je moderní verze někdejšího ilyrského jazyka. Protože se ale dochovalo jen velmi málo nápisů v ilyrštině, je značně obtížné prokázat spojitost mezi těmito jazyky. Vedle teorie ilyrského původu Albánců se také zvažuje možnost jejich pozdějšího příchodu do kdysi Ilyry osídlených oblastí. Nejpravděpodobnější se jeví varianta, podle níž sice existuje určitá vazba mezi Ilyry a dnešními Albánci, nicméně přítomnost Ilyrů na území dnešní Albánie představovala jen jeden z řady prvků působících v rámci [[etnogeneze]] albánského národa. [37] => [38] => == Reference == [39] => {{Překlad [40] => | jazyk = en [41] => | článek = Illyria [42] => | revize = 138230462 [43] => | jazyk2 = de [44] => | článek2 = Illyrer [45] => | revize2 = 33136218 [46] => }} [47] => [48] => == Související články == [49] => * [[dějiny Albánie]] [50] => * [[římské provincie]] [51] => * [[ilyrské války]] [52] => * [[Dalmácie (provincie)]] [53] => ** [[Salona]] [54] => * [[ilyrismus]] [55] => [56] => == Externí odkazy == [57] => * {{Commonscat}} [58] => * {{Commons}} [59] => * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1507 Illyricum (stránky Antika)] [60] => * [https://web.archive.org/web/20070621100851/http://www.illyrians.org/illyria.html Illyrians] {{En}} [61] => * [https://web.archive.org/web/20060509115431/http://www.illyrier.info/ Informationsseite zu Illyrien] {{De}} [62] => [63] => {{Autoritní data}} [64] => {{Portály|Geografie|Starověk}} [65] => [[Kategorie:Dějiny Albánie]] [66] => [[Kategorie:Starověké římské provincie]] [67] => [[Kategorie:Ilyrové]] [] => )
good wiki

Ilýrie

Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů - starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky. Vymezení kmenů, které lze s jistotou označit za ilyrské, činí historikům dodnes vážné potíže, neboť před dobytím Římany se Ilyrové nikdy zcela nesjednotili, a proto nelze přesně stanovit hranice jejich země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'5. století př. n. l.','Černá Hora','Panonie','Konstantin I. Veliký','Gentius','Alexandr Veliký','Kleitus','Balkán','Albánie','Dalmácie (provincie)','Starověký Řím','Latina'

Albánie

Balkán

Latina

Panonie