Array ( [0] => 15481279 [id] => 15481279 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Iridium [uri] => Iridium [3] => iridium2.jpg [img] => iridium2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=chemickém prvku}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | nukleonové číslo = [4] => | protonové číslo = 77 [5] => | značka = Ir [6] => | název = Iridium [7] => | latinsky = Iridium [8] => | vlevo = [[Osmium]] [9] => | vpravo = [[Platina]] [10] => | nad = [[Rhodium|Rh]] [11] => | pod = [[Meitnerium|Mt]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | číslo CAS = 7439-88-5 [15] => | chemická skupina = Přechodné kovy [16] => | skupina = 9 [17] => | perioda = 6 [18] => | blok = d [19] => | obrázek = Iridium-2.jpg [20] => | koncentrace v zemské kůře = [21] => | koncentrace v mořské vodě = [22] => | emisní spektrum = Iridium spectrum visible.png [23] => | vzhled = stříbrně bílý [24] => | relativní atomová hmotnost = 192,217 [25] => | atomový poloměr = 135 pm [26] => | kovalentní poloměr = 137 pm [27] => | elektronová konfigurace = [[[Xenon|Xe]]] 4f14 5d7 6s2 [28] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [29] => | hustota = 22,56 g/cm3 (pevné)
19 g/cm3 (kapalina) [30] => | tvrdost = 6,5 [31] => [33] => | teplota tání = 2446 [34] => | teplota varu = 4428 [35] => | skupenské teplo tání = 41,12 kJ/mol [36] => | skupenské teplo varu = 231,8 kJ/mol [37] => | měrná tepelná kapacita = 25,10 J/(mol·K) (''25 °C'') [38] => | rychlost zvuku = 4 825 m/s (''20 °C'') m/s [39] => [41] => | krystalografická soustava = kubická plošně centrovaná [42] => | oxidační čísla = 2, 3, '''4''', 6, 8{{Citace periodika [43] => | příjmení = Gong [44] => | jméno = Yu [45] => | příjmení2 = Zhou [46] => | jméno2 = Mingfei [47] => | příjmení3 = Kaupp [48] => | jméno3 = Martin [49] => | příjmení4 = RIEDEL [50] => | jméno4 = Sebastian [51] => | titul = Formation and Characterization of the Iridium Tetroxide Molecule with Iridium in the Oxidation State +VIII [52] => | periodikum = Angewandte Chemie International Edition [53] => | datum vydání = 2009 [54] => | ročník = 48 [55] => | číslo = 42 [56] => | strany = 7879–7883 [57] => | issn = 1521-3773 [58] => | doi = 10.1002/anie.200902733 [59] => | jazyk = en [60] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/anie.200902733 [61] => | datum přístupu = 2018-12-25 [62] => }}, 9{{Citace periodika [63] => | příjmení = Wang [64] => | jméno = Guanjun [65] => | příjmení2 = Zhou [66] => | jméno2 = Mingfei [67] => | příjmení3 = Goettel [68] => | jméno3 = James T. [69] => | příjmení4 = Schrobilgen [70] => | jméno4 = Gary J. [71] => | příjmení5 = Su [72] => | jméno5 = Jing [73] => | příjmení6 = Li [74] => | jméno6 = Jun [75] => | příjmení7 = Schlöder [76] => | jméno7 = Tobias [77] => | příjmení8 = Riedel [78] => | jméno8 = Sebastian [79] => | titul = Identification of an iridium-containing compound with a formal oxidation state of IX [80] => | periodikum = Nature [81] => | datum vydání = 2014-10 [82] => | ročník = 514 [83] => | číslo = 7523 [84] => | strany = 475–477 [85] => | issn = 1476-4687 [86] => | doi = 10.1038/nature13795 [87] => | jazyk = en [88] => | url = https://www.nature.com/articles/nature13795 [89] => | datum přístupu = 2018-12-25 [90] => }}, 9 (nestandardizovaný návrh[http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin412/bulletin412.pdf Petr Slavíček, Jan Kotek; Chemické listy; ročník 104 (4); rok 2010; str. 286-288]){{Citace patentu [91] => | titul = Detection of gas phase materials [92] => | příjmení vynálezce = Blalock [93] => | jméno vynálezce = Guy T. [94] => | přihlašovatel = Micron technology, Inc. [95] => | stát = USA [96] => | číslo = US 20030138958 A1 20030724 [97] => | datum vydání = 24-07-2003 [98] => }}
(mírně zásaditý oxid) [99] => | elektronegativita = 2,20 [100] => [102] => [104] => | ionizační energie = 880 kJ/mol [105] => | ionizační energie2 = 1600 kJ/mol [106] =>  V [108] =>  S/m [110] => | tepelná vodivost = 147 W⋅m−1⋅K−1 (300 [[kelvin|K]]) [111] => [113] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [114] => | nukleonové číslo = 189 [115] => | značka = Ir [116] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [117] => | poločas = 13,2 [[den|dní]] [118] => | způsob = [[záchyt elektronu|ε]] [119] => | energie = 0,532 [120] => | nukleonové číslo produktu = 189 [121] => | značka produktu = [[osmium|Os]] [122] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [123] => | nukleonové číslo = 190 [124] => | značka = Ir [125] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [126] => | poločas = 11,78 [[den|dní]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2018-03-22 |url archivu=https://www.webcitation.org/618bSplPt?url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2011-08-22 |nedostupné=ano }} [127] => | způsob = [[záchyt elektronu|ε]] [128] => | energie = 2,000 [129] => | nukleonové číslo produktu = 190 [130] => | značka produktu = [[osmium|Os]] [131] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [132] => | nukleonové číslo = 191 [133] => | značka = Ir [134] => | výskyt = 37,3 % [135] => | počet neutronů = 114 [136] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [137] => | nukleonové číslo = 192 [138] => | značka = Ir [139] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [140] => | poločas = 73,829 [[den|dní]] [141] => | způsob = [[přeměna beta minus|β−]] (95,24 %) [142] => | energie = 1,460 [143] => | nukleonové číslo produktu = 192 [144] => | značka produktu = Pt [145] => | způsob2 = [[záchyt elektronu|ε]] (4,76 %) [146] => | energie2 = 1,046 [147] => | nukleonové číslo produktu2 = 192 [148] => | značka produktu2 = [[Osmium|Os]] [149] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [150] => | nukleonové číslo = 192[[Jaderný izomer|m2]] [151] => | značka = Ir [152] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [153] => | poločas = 241 [[rok|let]] [154] => | způsob = [[vnitřní konverze|γIT]] [155] => | energie = 0,1681 [156] => | nukleonové číslo produktu = 192 [157] => | značka produktu = Ir [158] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [159] => | nukleonové číslo = 193 [160] => | značka = Ir [161] => | výskyt = 62,7 % [162] => | počet neutronů = 116 [163] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [164] => | nukleonové číslo = 194 [165] => | značka = Ir [166] => | výskyt = umělý [167] => | poločas = 19,18 [[hodina|hod]] [168] => | způsob = [[přeměna beta minus|β−]] [169] => | energie = 2,247 [170] => | nukleonové číslo produktu = 194 [171] => | značka produktu = [[platina|Pt]] [172] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [173] => | nukleonové číslo = 195 [174] => | značka = Ir [175] => | výskyt = umělý [176] => | poločas = 2,29 hod [177] => | způsob = [[přeměna beta minus|β−]] [178] => | energie = 1,120 [179] => | nukleonové číslo produktu = 195 [180] => | značka produktu = Pt [181] => }} [182] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS07}}{{Citace elektronického periodika | titul = Iridium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23924 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [183] => }} [184] => '''Iridium''' (chemická značka '''Ir''', {{vjazyce|la}} ''Iridium'') je drahý [[kovy|kov]] šedivě bílé barvy. [185] => [186] => == Fyzikální a chemické vlastnosti a výskyt == [187] => [[Soubor:Iridium foil.jpg|náhled|vlevo|Iridiová fólie]] [188] => Iridium bylo objeveno roku [[1803]] [[Smithson Tennant|Smithsonem Tennantem]] (1761–1815). Ušlechtilý, poměrně tvrdý i když křehký [[Kovy|kov]], [[elektrická vodivost|elektricky]] i [[tepelná vodivost|tepelně]] středně dobře vodivý. Je supravodičem 1. typu za teplot pod 0,112 K. V přírodě se vyskytuje téměř pouze jako ryzí kov, převážně v okolí míst dopadu [[meteorit]]ů, vždy společně s jinými drahými kovy. Dále je spolu s dalšími [[platinová skupina|platinovými kovy]] obsažen v ultrabazických masivech a díky chemické stálosti se koncentruje v náplavech. Hlavní naleziště představuje [[Sibiř]] a jižní [[Afrika]]. Jeho soli jsou různě zbarvené (odtud i název prvku, ''iris'' je latinsky [[duha]]). [189] => [190] => Iridium je prvkem se značně nízkým zastoupením na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. V [[zemská kůra|zemské kůře]] je průměrný obsah iridia udáván jako 0,001 mg/kg. Jeho koncentrace v mořské [[voda|vodě]] je natolik nízká, že ji současnými analytickými postupy nelze spolehlivě odhadnout. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom iridia přibližně 60 miliard atomů [[vodík]]u. [191] => [192] => Chemicky je mimořádně odolné a lze jej rozpustit pouze za vysokého tlaku v koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] za přítomnosti [[chloristan sodný|chloristanu sodného]]. Iridium patří společně s [[platina|platinou]] a [[osmium|osmiem]] do triády těžkých platinových kovů. [193] => [194] => == Využití == [195] => Vzhledem ke své mimořádné chemické odolnosti je iridium legováno do slitin s [[rhodium|rhodiem]] a [[platina|platinou]], které se používají na výrobu odolného chemického nádobí pro rozklady vzorků tavením nebo spalováním za vysokých teplot. Ve [[sklářství|sklářském průmyslu]] slouží tyto slitiny jako materiál do speciálních pecí na tažení [[optické vlákno|optických vláken]]. [196] => [197] => V automobilovém průmyslu se z iridia vyrábějí [[Elektroda|elektrody]] zapalovacích svíček s mimořádnou životností (někteří výrobci deklarují použitelnost pro minimálně 160 000 km) nebo pro práci v extrémních podmínkách, např. pro motory závodních automobilů a používá se i v [[katalyzátor výfukových plynů|katalyzátorech]]. [198] => [199] => == Zajímavosti == [200] => * Iridium je prvek s druhou nejvyšší [[hustota|hustotou]] (hned po [[Osmium|osmiu]]). Při stejném objemu je cca o 10 % těžší než např. [[uran (prvek)|uran]], který se právě pro svoji hustotu používá ke zvýšení [[Kinetická energie|kinetické energie]] střely. [201] => * Prvotní mezinárodní [[etalon]]y délkové míry 1 [[metr|m]] a hmotnosti 1 [[kilogram|kg]] byly vyrobeny ze slitiny platiny s iridiem. [202] => * Přestože ve vesmíru se iridium vyskytuje zanedbatelně, ve větším množství je obsaženo v [[meteorit]]ech. Iridium (mimo jiné těžší a méně vzácné prvky) se mělo též ve větším množství uvolnit do [[Atmosféra Země|atmosféry Země]] před 66 miliony let po dopadu asteroidu, jenž vytvořil [[Chicxulubský kráter]] a pravděpodobně byl hlavní příčinou hromadného [[vymírání na konci křídy]].{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení = SOCHA [204] => | jméno = Vladimír [205] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [206] => | titul = Dějiny Alvarezovy impaktní teorie [207] => | periodikum = OSEL.cz [208] => | rok vydání = 2022 [209] => | měsíc vydání = června [210] => | den vydání = 22 [211] => | url = https://www.osel.cz/12371-jak-vznikla-alvarezova-impaktni-teorie.html [212] => }} {{cs}} [213] => [214] => == Odkazy == [215] => [216] => === Reference === [217] => [218] => [219] => === Literatura === [220] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [221] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [222] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [223] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [224] => [225] => === Související články === [226] => * [[Osmium]] [227] => * [[Platina]] [228] => [229] => === Externí odkazy === [230] => * {{Commonscat|Iridium}} [231] => * {{Wikislovník|heslo=iridium}} [232] => * {{Otto|heslo=Iridium}} [233] => * [http://www.prvky.com/77.html Iridium na prvky.com] [234] => [235] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [236] => [237] => {{Autoritní data}} [238] => {{Portály|Chemie}} [239] => [240] => [[Kategorie:Iridium| ]] [241] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [242] => [[Kategorie:Kovy]] [243] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Iridium

Iridium (chemická značka Ir, Iridium) je drahý kov šedivě bílé barvy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Osmium','Platina','platina','meteorit','platinová skupina','Elektroda','kyselina chlorovodíková','kovy','Afrika','duha','Země','vesmír'

Afrika

Duha

Elektroda

Kovy

Meteorit

Meteorit je kosmický objekt, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země.

Osmium

Platina

Vesmír

Země