Array ( [0] => 14662070 [id] => 14662070 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Islandština [uri] => Islandština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Islandština ''(íslenska)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Island]] [4] => | mluvčích = 320 000 [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Germánské jazyky]] [8] => *** [[Severogermánské jazyky]] [9] => **** '''Islandština''' [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Island]] [13] => | regulátor = [14] => [http://www.ismal.hi.is/ Jazykový ústav pro Islandštinu] (Íslensk málstöð) [15] => | ISO6391 = is [16] => | ISO6392B = isl [17] => | ISO6392T = ice [18] => | SIL = ICE [19] => | wikipedie = [[:is:Forsíða|is.wikipedia.org]] [20] => }} [21] => '''Islandština''' (''íslenska'') je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na [[Island]]u. [22] => [23] => == Rozšíření == [24] => Mimo [[Island]] se používá minimálně a na [[Island]]u jí nekonkurují žádné jiné [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]]. Téměř zde neexistují [[nářečí]] (jen drobné odchylky, hlavně ve [[výslovnost]]i), což je u země podobné rozlohy a podobně nízké hustoty zalidnění velmi neobvyklé. Islanďané se na základní škole učí dva cizí jazyky, [[angličtina|angličtinu]] a [[dánština|dánštinu]]. [25] => [26] => == Historie == [27] => Islandština se až na výslovnost od dob osídlení [[Island]]u ([[9. století]]) výrazně nezměnila, proto lze téměř bez problémů číst několik století staré literární památky. Vychází ze západní staroseverštiny (tehdy jazyk západního [[Norsko|Norska]] a seveřany osídlených ostrovů v [[Atlantský oceán|Atlantiku]]). Svojí gramatikou a slovní zásobou je blízká [[Stará angličtina|staré angličtině]] z období kolem 1000 n. l. [28] => [29] => == Abeceda a výslovnost == [30] => Používá se [[latinka]] obohacená o několik speciálních [[znak (písmo)|znaků]]. Ustálila se až v [[19. století]], zejména za přispění [[Dánsko|dánského]] [[lingvistika|lingvisty]] [[Rasmus Rask|Rasmuse Raska]]. [31] => [32] => {| class="wikitable" [33] => |- [34] => | velké: || A || Á || B [35] => |C|| D || Ð || E || É || F || G || H || I || Í || J || K || L || M || N || O || Ó || P [36] => |Q|| R || S || T || U || Ú || V [37] => |W|| X || Y || Ý [38] => |Z|| Þ || Æ || Ö [39] => |- [40] => | malé: || a || á || b [41] => |c|| d || ð || e || é || f || g || h || i || í || j || k || l || m || n || o || ó || p [42] => |q|| r || s || t || u || ú || v [43] => |w|| x || y || ý [44] => |z|| þ || æ || ö [45] => |- [46] => | výslovnost IPA: || aː || auː || b̥jɛː [47] => |sjɛː [48] => | d̥jɛː || ɛːθ || ɛː || jɛː || ɛfː || ɟ̊ɛː || hauː || ɪː || iː || jɔːθ || kʰauː || ɛd̥l̥ || ɛmː || ɛnː || ɔː || ouː || pʰjɛː [49] => |kʰuː|| ɛrː || ɛsː || tʰjɛː || ʏː || uː || vafː [50] => |tʰvœːfal̥d̥ vafː [51] => | ɛxs ||ɪfsɪlɔn [52] => | ɪfsɪlɔn iː [53] => |sɛːd̥a [54] => | θɔrd̥n̥ || aiː || œː [55] => |} [56] => [57] => * '''Æ''': vyslovuje se jako [ai]. [[Unicode]]: U+00C6 – velké, U+00E6 – malé. [58] => * '''Ð''': vyslovuje se jako znělé Þ, tedy jako anglické th ve slovech this/the. Nikdy se nevyskytuje na začátku slova. Unicode: U+00D0 – velké, U+00F0 – malé. (neplést s [[Chorvatština|chorvatským]] Đ/đ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké – U+0110, malé – U+0111). [59] => * '''Þ''': písmeno – „thorn“; pozůstatek po [[runy|runovém písmu]], používaném před [[Christianizace|christianizací]]. Výslovnost je jako u neznělého [[Angličtina|anglického]] th ve slovech jako think/thief. Nikdy se nevyskytuje na konci slova. Unicode: U+00DE – velké, U+00FE – malé. [60] => [61] => == Fonologie == [62] => Islandština má velmi málo nářečních rozdílů. Jazyk má jednoduché hlásky i dvojhlásky a souhlásky mohou být znělé a neznělé. [63] => [64] => Znělost hraje základní roli v odlišení většiny souhlásek včetně souhlásek nosových ale vyjma plozivních souhlásek. Plozivní souhlásky ''b'', ''d'', a ''g'' jsou neznělé a liší se od ''p'', ''t'' a ''k'' pouze tím, že nejsou aspirované. [[Preaspirace]] se objevuje při zdvojení ''p'', ''t'' a ''k''. Preaspirace se neobjevuje při zdvojení ''b'', ''d'' a ''g''. Preaspirované ''tt'' je etymologicky a foneticky analogické [[němčina|německému]] a [[nizozemština|nizozemskému]] ''cht'' (srovnejte islandská slova ''nótt'', ''dóttir'' s [[němčina|německými]] slovy ''Nacht'', ''Tochter'' a [[nizozemština|nizozemskými]] slovy ''nacht'', ''dochter''). [65] => [66] => === Islandské souhlásky === [67] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [68] => |+Fonémy souhlásek [69] => |- [70] => ! [71] => ! colspan="2" | [[Bilabiální souhláska|Bilabiála]] [72] => ! colspan="2" | [[Labiodentální souhláska|Labio-
dentála]] [73] => ! colspan="2" | [[Dentální souhláska|Dentála]] [74] => ! colspan="2" | [[Alveolární souhláska|Alveolára]] [75] => ! colspan="2" | [[Palatální souhláska|Palatála]] [76] => ! colspan="2" | [[Velární souhláska|Velára]] [77] => ! colspan="2" | [[Glotální souhláska|Glotála]] [78] => |- [79] => ! [[Nazální souhláska|Nazála]] [80] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|m̥}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|m}} [81] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [82] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|n̥}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|n}} [83] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [84] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|ɲ̊}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|ɲ}} [85] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|ŋ̊}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|ŋ}} [86] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [87] => |- [88] => ! [[Plozivní souhláska|Ploziva]] [89] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|pʰ}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|p}} [90] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [91] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|tʰ}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|t}} [92] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [93] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|cʰ}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|c}} [94] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|kʰ}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|k}} [95] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|ʔ}} || style="border-left: 0;" |   [96] => |- [97] => ! [[Frikativní souhláska|Frikativa]] [98] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [99] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|f}} || rowspan=2 style="border-left: 0;" | {{IPA|v}} [100] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|θ}} || rowspan=2 style="border-left: 0;" | {{IPA|ð}} [101] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|s}} || style="border-left: 0;" |   [102] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|ç}} || rowspan=2 style="border-left: 0;" | {{IPA|j}} [103] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|x}} || rowspan=2 style="border-left: 0;" | {{IPA|ɣ}} [104] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|h}} || style="border-left: 0;" |   [105] => |- [106] => ! [[Aproximantní souhláska|Aproximanta]] [107] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [108] => | style="border-right: 0;" |   [109] => | style="border-right: 0;" |   [110] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|l̥}}  {{IPA|ɫ}}|| style="border-left: 0;" | {{IPA|l [[ɫ]]}} [111] => | style="border-right: 0;" |   [112] => | style="border-right: 0;" |   [113] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [114] => |- [115] => ! [[Vibrantní souhláska|Vibranta]] [116] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [117] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [118] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [119] => | style="border-right: 0;" | {{IPA|r̥}} || style="border-left: 0;" | {{IPA|r}} [120] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [121] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [122] => | style="border-right: 0;" |   || style="border-left: 0;" |   [123] => |} [124] => [125] => === Islandské samohlásky === [126] => {|class="wikitable" [127] => |+Jednoduché hlásky [128] => ! rowspan=2| [129] => ! colspan=2|Přední [130] => ! rowspan=2|Zadní [131] => |- [132] => !rovné [133] => !zaokrouhlené [134] => |- [135] => !Zavřená [136] => | align=center | {{IPA|i}} [137] => |  [138] => | align=center | {{IPA|u}} [139] => |- [140] => !Téměř uzavřená [141] => | align=center | {{IPA|ɪ}} || align=center | {{IPA|ʏ}} [142] => |   [143] => |- [144] => !Mírně otevřená [145] => | align=center | {{IPA|ɛ}} || align=center | {{IPA|œ}} [146] => | align=center | {{IPA|ɔ}} [147] => |- [148] => !Otevřená [149] => | colspan="3" style="text-align:center;"| {{IPA|a}} [150] => |} [151] => [152] => {|class="wikitable" [153] => |+Dvojhlásky [154] => ! [155] => ! Přední
offglide [156] => ! Zadní
offglide [157] => |- [158] => ! Střed [159] => | align=center | {{IPA|ei}} • {{IPA|øi}} [160] => | align=center | {{IPA|ou}} [161] => |- [162] => ! Otevřené [163] => | align=center | {{IPA|ai}} [164] => | align=center | {{IPA|au}} [165] => |} [166] => [167] => == Gramatika == [168] => Islandština je poměrně složitý jazyk (z germánských jazyků nejsložitější, spolu s velmi podobnou [[faerština|faerštinou]]) s rozsáhlou [[gramatika|gramatikou]], množstvím nepravidelností, originální slovní zásobou a obtížnou [[výslovnost]]í. [169] => [170] => V islandštině se rozlišují 3 rody – mužský, ženský a střední, 4 pády – [[nominativ]], [[akuzativ]], [[dativ]] a [[genitiv]], a stejně jako v češtině 2 mluvnická čísla (singulár a plurál) a 3 slovesné osoby. Na rozdíl od většiny ostatních [[Evropa|evropských]] jazyků je vyjadřování [[Budoucí čas|budoucnosti]] stále ještě velmi lexikalizované (tj. neexistuje jeden univerzální gramatický budoucí čas). [171] => [172] => === Člen === [173] => Islandština má pouze člen určitý. Člen určitý může být vyjádřen dvěma způsoby, jmenovitě - buď je člen určitý připojen jako přípona k podstatnému jménu (tzv. postpozitivní určitý člen) nebo je použit člen ''hinn'' před podstatným jménem. V obou případech se člen skloňuje ve 4 pádech a 2 číslech korespondujících s pádem a číslem předmětu. Příkladem postpozitivního určitého členu je např. tvar ''síminn'' od slova ''sími'', příkladem druhého způsobu je např. ''hinn gamli maður.'' [174] => [175] => === Podstatná jména === [176] => Islandská podstatná jména se skloňují ve 4 pádech a 2 číslech. Islandština podobně jako čeština rozlišuje tři rody podstatných jmen – mužský, ženský a střední. Existuje velké množství skloňovacích vzorů a výjimek. Rozlišují se slabé a silné skloňovací vzory. Slabé skloňovací vzory si lze snadno zapamatovat a výjimky ve skloňování se vyskytují jen sporadicky. Mezi slabé skloňovací vzory patří – pro rod mužský slova s koncovkou ''-i'' (například ''tími''), pro rod ženský slova s koncovkou ''-a'' (například ''stelpa'') a pro rod střední slova s koncovkou ''-a'' (například ''auga''). [177] => [178] => === Přídavná jména === [179] => Přídavná jména se skloňují v rodu, čísle, pádu a stupni. V případě 1. (pozitiv) a 3. stupně (superlativ) se skloňují slabě a silně, v případě 2. stupně (komparativ) se skloňují pouze slabě. [180] => [181] => Existuje také množství přídavných jmen, která se neskloňují, např. přídavná jména končící na ''-a'' v ''einmana'' (''osamělý'') nebo ''-i'' např. v ''hugsi'' (''zamyšlený''). Některá přídavná jména se nestupňují, např. ''dauður'' (''mrtvý''). [182] => [183] => === Zájmena === [184] => Většina islandských zájmen se skloňuje v rodě, pádu a čísle. [185] => [186] => === Číslovky === [187] => Číslovky základní od 1 do 4 se skloňují v pádu, rodě a čísle. Ostatní číslovky základní se neskloňují. Výjimkou je, pokud základní číslovka vystupuje jako podstatné jméno. [188] => [189] => Prvních 20 číslovek základních [190] => [191] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [192] => |- [193] => !colspan="4"|Číslovky základní 1 - 20 [194] => |- [195] => |'''einn''' || ''jeden'' || '''ellefu''' || ''jedenáct'' [196] => |- [197] => |'''tveir''' || ''dva'' || '''tólf''' || ''dvanáct'' [198] => |- [199] => |'''þrír''' || ''tři'' || '''þrettán''' || ''třináct'' [200] => |- [201] => |'''fjórir''' || ''čtyři'' || '''fjórtán''' || ''čtrnáct'' [202] => |- [203] => |'''fimm''' || ''pět'' || '''fimmtán''' || ''patnáct'' [204] => |- [205] => |'''sex''' || ''šest'' || '''sextán''' || ''šestnáct'' [206] => |- [207] => |'''sjö''' || ''sedm'' || '''sautján''' || ''sedmnáct'' [208] => |- [209] => |'''átta''' || ''osm'' || '''átján''' || ''osmnáct'' [210] => |- [211] => |'''níu''' || ''devět'' || '''nítján''' || ''devatenáct'' [212] => |- [213] => |'''tíu''' || ''deset'' || '''tuttugu''' || ''dvacet'' [214] => |} [215] => [216] => Číslovky řadové se skloňují podobně jako přídavná jména, řadové číslovky 1 a 2 mají též silné skloňování. [217] => [218] => Prvních 20 číslovek řadových (v mužském rodě, v 1. pádu). [219] => [220] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [221] => |- [222] => !colspan="4"|Číslovky řadové 1. - 20. [223] => |- [224] => |'''fyrstur, fyrsti''' || ''první'' || '''ellefti''' || ''jedenáctý'' [225] => |- [226] => |'''annar''' || ''druhý'' || '''tólfti''' || ''dvanáctý'' [227] => |- [228] => |'''þriðji''' || ''třetí'' || '''þrettándi''' || ''třináctý'' [229] => |- [230] => |'''fjórði''' || ''čtvrtý'' || '''fjórtándi''' || ''čtrnáctý'' [231] => |- [232] => |'''fimmti''' || ''pátý'' || '''fimmtándi''' || ''patnáctý'' [233] => |- [234] => |'''sjötti''' || ''šestý'' || '''sextándi''' || ''šestnáctý'' [235] => |- [236] => |'''sjöundi''' || ''sedmý'' || '''sautjándi''' || ''sedmnáctý'' [237] => |- [238] => |'''áttundi''' || ''osmý'' || '''átjándi''' || ''osmnáctý'' [239] => |- [240] => |'''níundi''' || ''devátý'' || '''nítjándi''' || ''devatenáctý'' [241] => |- [242] => |'''tíundi''' || ''desátý'' || '''tuttugasti''' || ''dvacátý'' [243] => |} [244] => [245] => === Slovesa === [246] => Téměř všechna islandská slovesa končí v infinitivu na '''-a'''. Některá slovesa končí na '''-á''' např. '''slá''' (''uhodit''). Výjimkami jsou modální slovesa '''munu '''a '''skulu''', sloveso '''þvo''' (''mýt'') a sloveso přejaté z dánštiny '''ske''' (''přihodit se''). [247] => [248] => Existují dvě příčestí, přítomné a minulé. Koncovka příčestí přítomného je '''-andi'''. Příčestí přítomné může vyjadřovat buď podstatné jméno nebo přídavné jméno (v tomto případě je příčestí přítomné nesklonné). Příčestí minulé se skloňuje jako přídavné jméno jak slabě tak silně. [249] => [250] => Islandština vyjadřuje slovními tvary přímo jen přítomný a minulý čas. K vyjádření jiných časů (jako např. předpřítomný, předminulý, průběhový, budoucí) používá pomocná slovesa a výsledkem je buď jiný čas nebo vid. [251] => [252] => Islandština vyjadřuje tři druhy slovesného způsobu - oznamovací, spojovací a rozkazovací. [253] => [254] => Islandština tvoří tři druhy slovesného rodu – činný (aktivum, is. germynd), trpný (pasivum, is. þolmynd) a střední slovesný rod (médium, is. miðmynd). [255] => Trpný rod se vyjadřuje pomocí pomocného slovesa '''vera''' (''být'') a '''verða''' (''stát se''). [256] => [257] => === Příslovce === [258] => Islandská příslovce lze stejně jako [[čeština|česká]] příslovce stupňovat. V řadě případů se vyskytují nepravidelné komparativní a superlativní tvary, např. '''djúpt''' (hluboce) – '''dýpra''' (hlouběji) – '''dýpst''' (nejhlouběji). [259] => [260] => == Slovní zásoba == [261] => Islanďané mají tendenci chránit svůj starobylý jazyk před cizími vlivy a nová slova mnohem raději tvoří skládáním domácích slovních kmenů, místo aby si přizpůsobovali slova cizí. Nejvíce je to vidět na té části slovní zásoby, kterou většina evropských jazyků sdílí. Například ''veður'' = ''počasí'', ''fræði'' = ''věda'', ''veðurfræði'' = ''meteorologie''. Neznamená to ovšem, že výpůjčky z cizích jazyků jsou úplně tabu, například ''banani'' = ''[[banán]]'', ''kaffi'' = ''[[káva]]'', ''tóbak'' = ''[[tabák]]''. [262] => [263] => ==Osobní jména== [264] => Zvláštností jsou také islandská jména. Příjmení v českém slova smyslu téměř neexistují, k rozlišení osob se stejným křestním jménem se používají jména po otci (nově též po matce), například ''Eiríksson'' (Erikův syn), ''Eiríksdóttir'' (Erikova dcera). Při oslovování se používají [[rodné jméno|křestní jména]] a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní a jiné seznamy. [265] => [266] => == Vzorový text == [267] => {{Vzorový text [268] => |VDLP=ano [269] => |Komentář=Pro srovnání islandštiny s [[norština|norštinou]] je text uveden v obou jazycích. [270] => |Jazyk 1=islandsky [271] => |Text 1=Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan. [272] => |Jazyk 2=norsky (nynorsk) [273] => |Text 2=Alle menneske er fødde til fridom og med same menneskeverd og menneskerettar. Dei har fått fornuft og samvit og skal leve med kvarandre som brør. [274] => }} [275] => [276] => == Související články == [277] => * [[Vysoká islandština]] [278] => * [[Seznam jazyků]] [279] => * [[Seznam písem]] [280] => [281] => == Externí odkazy == [282] => {{InterWiki|code=is|Islandská}} [283] => * {{Commonscat}} [284] => * {{Wikislovník|heslo=islandština}} [285] => * {{Wikislovník|kategorie=Islandština}} [286] => * {{Wikiknihy|kniha=Islandština}} [287] => * [http://www.omniglot.com/writing/icelandic.htm Islandština na Omniglot] [288] => * [https://web.archive.org/web/20070705181515/http://bella.mrn.stjr.is/utgafur/enska.pdf Anglická brožura o islandštině vydaná Islandským jazykovým ústavem] [289] => * [http://www.icelandic.hi.is/ Bezplatný internetový kurz islandštiny] {{Wayback|url=http://www.icelandic.hi.is/ |date=20061012161435 }} [290] => * [http://www.hvalur.org/pron_cons1.php Pravidla islandské výslovnosti (s možností poslechu slov)] [291] => * [http://spilahvalur.hvalur.org spilaHvalur - hrací velryba - islandské výukové hry] [292] => [293] => === Slovníky === [294] => * [https://www.hvalur.com/slovnik/ Islandsko-český slovník] Vojtěch Kupča. Slovník existuje v online podobě i tištěné podobě (Litera Proxima). [295] => * [http://www.hvalur.org/ Islandsko-český studijní slovník] Aleš Chejn, Ján Zaťko, Jón Gíslason a Vojtěch Kupča. Slovník existuje v online podobě i tištěné podobě. Dostupný pod svobodnou licencí. [296] => * [http://digital.library.wisc.edu/1711.dl/IcelOnline.IEOrd Icelandic-English Dictionary / Íslensk-ensk orðabók] Sverrir Hólmarsson, Christopher Sanders, John Tucker. Searchable dictionary from the University of Wisconsin–Madison Libraries [297] => * [https://web.archive.org/web/20040411012330/http://www.websters-online-dictionary.org/definition/Icelandic-english/ Icelandic - English Dictionary]: from Webster's [[The Rosetta Edition|Rosetta Edition]]. [298] => * [http://www.ling.upenn.edu/~kurisuto/germanic/oi_cleasbyvigfusson_about.html Old Icelandic-English Dictionary] by [[Richard Cleasby]] and [[Gudbrand Vigfusson]] [299] => [300] => [301] => {{Germánské jazyky}} [302] => {{Autoritní data}} [303] => {{Portály|Island|Jazyk}} [304] => [305] => [[Kategorie:Islandština| ]] [306] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [307] => [[Kategorie:Jazyky Islandu]] [308] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Islandština

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Island','výslovnost','nizozemština','němčina','Severogermánské jazyky','Dentální souhláska','lingvistika','znak (písmo)','Stará angličtina','Labiodentální souhláska','Nazální souhláska','Kategorie:Severogermánské jazyky'

Island

Lingvistika

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Nizozemština

Výslovnost