Array ( [0] => 15510908 [id] => 15510908 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Istar [uri] => Istar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Istar je starověká osobnost, která má významné místo v historii a kultuře Blízkého východu. Tento bohyně z Mezopotámie je často spojována s láskou, válkou a plodností, což odráží komplexnost lidských emocí a vztahů. Jako symbolem různorodosti je Istar vnímána jako mocná a fascinující postava, která sjednocuje aspekty života, jež nás obohacují. Její příběhy odhalují hloubku lidské zkušenosti, včetně touhy po lásce a hledání spravedlnosti. Istar se tak stává vzorem pro mnohé, inspirována jak k úsilí o vlastní štěstí, tak k obraně slabších. V moderním kontextu se Istar objevuje jako symbol ženské síly a nezávislosti, což přispívá k rozvoji pozitivního vnímání femininity ve společnosti. Učitelé, umělci a filozofové našli v její postavě inspiraci, která podněcuje k diskusi o rovnosti, respektu a spolupráci v mezilidských vztazích. Istar se také objevuje v různých literárních a uměleckých dílech, což dokazuje její trvalý vliv a relevantnost i v dnešní době. Příběhy o jejích dobrodružstvích nám připomínají, jak důležité je chápat a přijímat složitosti lidského života, zatímco zároveň hledáme cesty k porozumění a smíření. Tento optimistický pohled na Istar nám umožňuje oslavovat bohatství naší historie, kultury a emocí, a to v duchu vzájemného učení a růstu. [oai_cs_optimisticky] => Istar je starověká osobnost, která má významné místo v historii a kultuře Blízkého východu. Tento bohyně z Mezopotámie je často spojována s láskou, válkou a plodností, což odráží komplexnost lidských emocí a vztahů. Jako symbolem různorodosti je Istar vnímána jako mocná a fascinující postava, která sjednocuje aspekty života, jež nás obohacují. Její příběhy odhalují hloubku lidské zkušenosti, včetně touhy po lásce a hledání spravedlnosti. Istar se tak stává vzorem pro mnohé, inspirována jak k úsilí o vlastní štěstí, tak k obraně slabších. V moderním kontextu se Istar objevuje jako symbol ženské síly a nezávislosti, což přispívá k rozvoji pozitivního vnímání femininity ve společnosti. Učitelé, umělci a filozofové našli v její postavě inspiraci, která podněcuje k diskusi o rovnosti, respektu a spolupráci v mezilidských vztazích. Istar se také objevuje v různých literárních a uměleckých dílech, což dokazuje její trvalý vliv a relevantnost i v dnešní době. Příběhy o jejích dobrodružstvích nám připomínají, jak důležité je chápat a přijímat složitosti lidského života, zatímco zároveň hledáme cesty k porozumění a smíření. Tento optimistický pohled na Istar nám umožňuje oslavovat bohatství naší historie, kultury a emocí, a to v duchu vzájemného učení a růstu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=baletu|druhý=čarodějích v Tolkienově Středozemi|stránka=Čaroděj (Středozem)}} [1] => {{Možná hledáte|[[Ištar]]}} [2] => {{Infobox - balet [3] => | název = Istar [4] => | originální název = [5] => | obrázek = Martinu 1943.jpg [6] => | popisek = Bohuslav Martinů [7] => | žánr = balet [8] => | choreograf = [[Remislav Remislavský]] [9] => | skladatel = [[Bohuslav Martinů]] [10] => | libretista = [[Bohuslav Martinů]] [11] => | předloha = [[Julius Zeyer]]: ''Ištar'' [12] => | jazyk = [13] => | počet dějství = 3 [14] => | datum premiéry = [[11. září]] [[1924]] [15] => | místo premiéry = [[Praha]], [[Národní divadlo]] [16] => | baletní soubor = [[Balet Národního divadla]] [17] => | web = [18] => }} [19] => '''Istar''' ([[Halbreichovo číslo|H.]] 130) je [[balet]] o třech jednáních s hudbou [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]] z roku [[1921]], poprvé uveden v roce [[1924]]. Jeho námět pochází ze [[sumer]]ské [[mytologie]]. [20] => [21] => V roce [[1919]] uvedl Martinů ''Českou rapsodii'' a díky jejímu úspěchu byl záhy přijat do řad uznávaných skladatelů (stal se členem Ochranného sdružení spisovatelů, skladatelů a nakladatelů hudebních děl). Už v té době ale podle dokladů pracoval na partituře Istar. Pro své první závažné jevištní dílo si vybral námět ze sumerské mytologie, které před tím literárně zpracoval [[Julius Zeyer]]. Při přípravě [[libreto|libreta]] spolupracoval s historikem Jaromírem Boreckým. [22] => [23] => == Děj == [24] => [25] => '''I. jednání: Smrt Tammuze.''' Královna [[podsvětí]] Irkalla uloupila královně Istar jejího milence Tammuze. Istar ho po dlouhém hledání nalezne, ale v zápase s Irkallou a její družinou ho znovu ztrácí. Přesto se nevzdává a rozhodne se vyrazit za ním do podsvětí. [26] => [27] => '''II. jednání: Láska královny Istar.''' Istar prošla třemi branami až před Irkallu bez ozdob, které musela nechat u bran. Vyzve ji k zápasu a za její tanec lásky jí bohové přisoudil vítězství. Tammuz a Istar se vracejí na zem. [28] => [29] => '''III. jednání: Znovuzrození jara.''' Země po odchodu Istar smutnila a propadla se do zimy. S jejím návratem ale nastává jaro. Istar děkuje bohům za záchranu a ti ji na oplátku i s Tammuzem činí nesmrtelnými a vynáší je do nebe. [30] => [31] => == Uvedení == [32] => [33] => Martinů zadal Istar [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]], které již před tím odmítlo jeho ''Stín'' a ''Noc''. V tomto případě ale nyní už známější skladatel uspěl, smlouvu podepsal v červenci [[1923]]. Balet byl poprvé uveden [[11. září]] [[1924]] na scéně [[Národní divadlo|Národního divadla]] v choreografii [[Remislav Remislavský|Remislava Remislavského]]. Hlavní roli tančila [[Jelizaveta Nikolská]]. Remislavský sáhl po modernějších prostředcích, nechal se vzhledem kostýmů inspirovat [[Isadora Duncan|Isadorou Duncanovou]], ale choreografie byla statická a nenápaditá.Brodská, Božena: ''Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945''. AMU, Praha 2006, s. 172 [34] => [35] => Nikolská v roce [[1933]] pravděpodobně hudbu z baletu využila při svém sólovém vystoupení s užitím básně [[Otokar Březina|Březinovy]] básně ''Ruce'', stalo se tak bez skladatelova vědomí. [36] => [37] => V roce [[1948]] Martinů jednal se [[Saša Machov|Sašou Machovem]] o znovuuvedení ve zkrácené verzi, na scénu Národního divadla se ale ''Istar'' vrátila až v roce [[1964]] v choreografii [[Jiří Blažek (tanečník)|Jiřího Blažka]]. Balet se ve stejném roce hrál také v [[Liberec|Liberci]] a o tři roky později v [[Plzeň|Plzni]]. [38] => [39] => == Reference == [40] => [41] => [42] => == Literatura == [43] => * Šafránek, Miloš: ''Divadlo Bohuslava Martinů''. Praha : Supraphon, 1979, s. 22-25. [44] => * Martinů, Bohuslav: ''Istar''. Praha : B. M. Klika, 1924. [45] => * Brodská, Božena - Vašut, Vladimír: ''Svět tance a baletu''. Praha : AMU, 2004, s. 227-229. [46] => [47] => == Externí odkazy == [48] => * [http://database.martinu.cz/works/public_view/128 ''Istar''] v Katalogu děl Bohuslava Martinů [49] => * {{ND titul|1769}} [50] => [51] => {{Portály|Hudba}} [52] => [53] => [[Kategorie:Balety]] [54] => [[Kategorie:1924 v hudbě]] [55] => [[Kategorie:Skladby Bohuslava Martinů]] [] => )
good wiki

Istar

Istar (H. 130) je balet o třech jednáních s hudbou Bohuslava Martinů z roku 1921, poprvé uveden v roce 1924.

More about us

About

Tento bohyně z Mezopotámie je často spojována s láskou, válkou a plodností, což odráží komplexnost lidských emocí a vztahů. Jako symbolem různorodosti je Istar vnímána jako mocná a fascinující postava, která sjednocuje aspekty života, jež nás obohacují. Její příběhy odhalují hloubku lidské zkušenosti, včetně touhy po lásce a hledání spravedlnosti. Istar se tak stává vzorem pro mnohé, inspirována jak k úsilí o vlastní štěstí, tak k obraně slabších. V moderním kontextu se Istar objevuje jako symbol ženské síly a nezávislosti, což přispívá k rozvoji pozitivního vnímání femininity ve společnosti. Učitelé, umělci a filozofové našli v její postavě inspiraci, která podněcuje k diskusi o rovnosti, respektu a spolupráci v mezilidských vztazích. Istar se také objevuje v různých literárních a uměleckých dílech, což dokazuje její trvalý vliv a relevantnost i v dnešní době. Příběhy o jejích dobrodružstvích nám připomínají, jak důležité je chápat a přijímat složitosti lidského života, zatímco zároveň hledáme cesty k porozumění a smíření. Tento optimistický pohled na Istar nám umožňuje oslavovat bohatství naší historie, kultury a emocí, a to v duchu vzájemného učení a růstu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Národní divadlo','1924','Bohuslav Martinů','Julius Zeyer','11. září','Remislav Remislavský','sumer','Jiří Blažek (tanečník)','Plzeň','Kategorie:1924 v hudbě','libreto','Kategorie:Skladby Bohuslava Martinů'

1924

Libreto

Plzeň

Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje.

Sumer