Array ( [0] => 16541947 [id] => 16541947 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jómei [uri] => Jómei [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Jómei''' ({{Vjazyce2|ja|用明天皇|Jómei-tennō}}, [[540]]– 21. května [[587]]) byl třicátý první [[Japonský císař|císař Japonska]][[#Kunaichō|Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum]], Imperial Household Agency v souladu s [[Seznam japonských císařů|tradičním pořadím posloupnosti]]. Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). [https://books.google.com/books?id=SLAeAAAAMAAJ&q=The+Imperial+House+of+Japan&dq=The+Imperial+House+of+Japan&client=firefox-a&pgis=1 ''The Imperial House of Japan''.] Kyoto: Ponsonby Memorial Society. {{OCLC|194887}} Vládl od roku [[585]] do své smrti v roce [[587]].Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). [https://books.google.com/books?id=w4f5FrmIJKIC&dq=Gukansho&source=gbs_navlinks s ''Gukanshō: The Future and the Past''.] Berkeley: University of California Press. {{ISBN|978-0-520-03460-0}}; {{OCLC|251325323}}Varley, H. Paul. (1980). [https://books.google.com/books?id=tVv6OAAACAAJ&dq= ''Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns''.] New York: Columbia University Press. {{ISBN|978-0-231-04940-5}}; {{OCLC|59145842}}[[Isaac Titsingh|Titsingh, Isaac.]] (1834). ''Nihon Ōdai Ichiran''; ou, [https://books.google.com/books?id=18oNAAAAIAAJ&dq=nipon+o+dai+itsi+ran ''Annales des empereurs du Japon''.] Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. {{OCLC|5850691}} [2] => [3] => V kronice ''[[Kodžiki]]'' se jeho jméno objevuje v podobě Tačibana no Tojohi no Mikoto ({{Cizojazyčně|ja|橘豊日尊}}). Bývá rovněž uváděn jako princ Óe ({{Cizojazyčně|ja|大兄皇子}}, Óe no Miko) či princ Ikebe ({{Cizojazyčně|ja|池辺皇子}}, Ikebe no Miko) podle paláce, v němž žil. Na [[Chryzantémový trůn]] usedl po smrti svého nevlastního bratra císaře [[Bidacu]]a. [4] => [5] => Jómeiův titul by dnes nezněl ''tennó'', neboť, jak se mnozí historikové domnívají, tento titul byl zaveden až za vlády císaře [[Temmu]] a císařovny [[Džitó]]. Spíš by zněl ''Sumeramikoto'' či ''Amenošita Širošimesu Ókimi'' ({{Cizojazyčně|ja|治天下大王}}), což znamená „velký král vládnoucí všemu pod nebesy“. Mohl by také být nazýván {{Cizojazyčně|ja|ヤマト大王/大君}} neboli „velký král [[Japonská císařská dynastie|dynastie Jamato]]“. [6] => [7] => Místo, kde byl císař Jómei pohřben, není známé. Císař je proto tradičně uctíván v pamětní [[Šintoistická svatyně|šintoistické svatyni]] (''misasagi'') v [[Ósaka|Ósace]]. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako císařovo [[mauzoleum]], takže nese formální jméno ''Kóči no Šinaga no hara no misasagi''. [8] => [9] => == Životopis == [10] => [[Soubor:Yomei tenno-ryo3200.jpg|náhled|Pamětní šintoistická svatyně a mauzoleum, kde je císař Jómei tradičně uctíván.]] [11] => Císař Jómei byl čtvrtým synem císaře [[Kinmei]]e, jeho matkou byla císařovna Hirohime, dcera hlavy rodu Sogů, Inameho Sogy. [12] => [13] => Roku 585 zemřel ve 14. roce své vlády císař Bidacu a následnictví přešlo na jeho mladšího bratra. Nedlouho poté usedl císař Jómei údajně na trůn. Vlivní dvořané z Bidacuovy doby, Morija Mononobe, známý též jako Mononobe Juge no Morija no Muradži nebo Ó-muradži Juge no Morija, a Umako Soga, též Soga Umako no Sukune, zůstali i za Jómeiovy vlády ve svých funkcích. Umako Soga byl synem Inameho Sogy, a tedy jedním z císařových bratranců. [14] => [15] => V roce [[586]] se Jómei oženil se svojí nevlastní sestrou, princeznou Hašihito Anahobe ({{Cizojazyčně|ja|穴穂部間人皇女}}, Anahobe no Hašihito no Himemiko), jež byla další z dcer Inameho Sogy, a měl s ní čtyři syny. [16] => [17] => Císař Jómei zemřel ve věku 46 nebo 47 let. Jeho vláda trvala pouhé dva roky. Ve 4. měsíci roku 587 Jómei zemřel a jeho tělo bylo uloženo do rakve. Císař však nebyl pohřben. V 5. měsíci se rozhořel ozbrojený konflikt o nástupnictví. Antibuddhistické šintoistické síly Moriji Mononobeho bojovaly neúspěšně proti probuddhistickým silám [[Princ Šótoku|prince Šótokua]] a Umaka Sogy. Odpůrci [[Buddhismus|buddhismu]] byli poraženi. V 7. měsíci byl bývalý císař konečně pohřben. [18] => [19] => Vzhledem ke krátkému období, po které císař vládl, není spojován s žádnými radikálními politickými změnami. Jeho podpora buddhismu však vyvolala napětí mezi buddhisty a příznivci šintoismu, kteří se snažili bránit šíření tohoto nového náboženství. Podle kroniky ''[[Nihonšoki]]'' uznával císař Jómei jak buddhismus, tak šintoismus. Nejvlivnější stoupenec šintoismu Morija Mononobe se spřáhl s Jómeiovým bratrem princem Anahobem a po císařově smrti se neúspěšně pokusili zmocnit trůnu. Tento incident spolu s krátkostí Jómeiovy vlády vedl některé badatele ke spekulacím, že císařovu smrt nezavinila nemoc, jak se všeobecně soudí, ale že byl ve skutečnosti zavražděn. Morijou Mononobem a princem Anahobem. [20] => [21] => == Rodina == [22] => Jómei měl tři manželky, s nimiž zplodil 7 dětí, 6 synů a 1 dceru. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{Commonscat}} [28] => [29] => === Reference === [30] => {{Překlad|en|Emperor Yōmei|1113132315}} [31] => [32] => [33] => {{posloupnost|co=[[Seznam japonských císařů|Japonští císaři]]|kdy=[[585]]–[[587]]|předchůdce=[[Bidacu]]|nástupce=[[Sušun]]}} [34] => {{Japonští císařové}} [35] => {{Autoritní data}} [36] => {{Portály|Japonsko|Lidé}} [37] => [38] => {{DEFAULTSORT:Jómei}} [39] => [[Kategorie:Japonští císaři]] [40] => [[Kategorie:Období Asuka]] [41] => [[Kategorie:Narození v 6. století]] [42] => [[Kategorie:Úmrtí v 6. století]] [43] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Jómei

Jómei ( 540- 21. května 587) byl třicátý první císař Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.