Array ( [0] => 15521666 [id] => 15521666 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jaffa [uri] => Jaffa [3] => ISR-2013-Aerial-Jaffa-Port of Jaffa.jpg [img] => ISR-2013-Aerial-Jaffa-Port of Jaffa.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => 7 [is_good] => 7 [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=izraelském městě|jiné=[[Jaffa (Hvězdná brána)]], článek o rase ze seriálu [[Hvězdná brána (seriál)|Hvězdná brána]]}} [1] => {{infobox - sídlo světa}} [2] => [[Soubor:yafo.jpg|vpravo|náhled|Přístav Jaffa]] [3] => '''Jaffa''' ({{Vjazyce2|he|יָפוֹ}}, ''Jafo''; {{Vjazyce2|ar|يَافَا}}, ''Jafá''; též ''Jaffo'', biblicky ''Joppe'') je starobylé [[přístav]]ní město, které je označováno za jedno z nejstarších na světě.{{Citace elektronické monografie [4] => | vydavatel = [[Ha'arec|Haaretz]] [5] => | titul = Archaeological discoveries may prove barrier to Jaffa port rejuvenation [6] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/944906.html [7] => | jazyk = anglicky [8] => | datum přístupu = 2008-08-31 [9] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080724125011/http://www.haaretz.com/hasen/spages/944906.html [10] => | datum archivace = 2008-07-24 [11] => | nedostupné = ano [12] => }} Nachází se jižně od [[Tel Aviv]]u v [[Izrael]]i, při [[Středozemní moře|Středozemním moři]]. Dnes je městskou čtvrtí města Tel Aviv-Jaffa. [13] => [14] => == Dějiny == [15] => [16] => === Etymologie === [17] => Jaffa patří k nejstarším stojícím [[starověk]]ým přístavním městům na světě. Podle lingvistů byla pojmenována po [[Jáfet|Jefetovi]], jednom ze tří [[Noe]]mových synů, který město postavil 40 let po biblické potopě. Hebrejská etymologie dovozuje pojmenování Jaffy podle její krásy ({{Cizojazyčně|he|''jafa''}} – krásná). [[Helénismus|Helenistická]] tradice odkazuje ke jménu Iopeia, což je [[Kassiopeia]], matka [[Andromeda (mytologie)|Andromedy]]. Podle [[Plinius starší|Plinia staršího]] je název města spojen se jménem Iopa (Jopa), což měla být další dcera [[Aiolos|Aiola]], boha větru. Řecké a latinské názvy jsou o stovky let mladší než název původní (nejpravděpodobněji západosemitský). [18] => {{Citace monografie [19] => | příjmení = HaReuveni [20] => | jméno = Immanuel [21] => | rok = 1999 [22] => | titul = Lexicon of the Land of Israel [23] => | vydavatel = Miskal - Yedioth Ahronoth Books and Chemed Books [24] => | isbn = 965-448-413-7 [25] => | strany = 409 [26] => }} Arabský geograf Al-Maqdisí (†1282) nazýval město Yaffa. [27] => [28] => === Starověk === [29] => [[File:Vision of St. Peter in Jaffa.jpg|thumb|200px|Oltářní obraz „Vidění Sv. Petra“, [[Kostel svatého Petra (Jaffa)|Kostel sv. Petra]]]] [30] => Jaffa se ve starověku označovala [[Tel]] Jaffo. Svou polohou na skále 40 metrů nad mořem poskytovala důležitý rozhled nad pobřežím a ve vojenské historii se opakovaně stala důležitým strategickým místem. Při úpatí kopce se nacházely sladkovodní prameny. Zpětná eroze a staleté odnosy půdy výšku kopce ještě umocnily. [31] => [32] => Jaffský přírodní přístav byl podle archeologických nálezů využíván již od [[Doba bronzová|doby bronzové]], přibližně 1880 let př. n. l. Písemně je poprvé zmíněn ve starověkém [[Starověký Egypt|egyptském]] papyru z roku 1470 př. n. l., v němž je glorifikováno dobytí města vojskem [[faraon]]a [[Thutmose III.]] pod velením generála Džehuty. Ten ukryl své ozbrojené bojovníky do velkých košů a ty následně daroval [[kanaán]]skému vůdci města jako zásilku zvířat. Tento příběh měl posloužit [[Homér]]ovi k vyprávění o Trójském koni. [33] => Pod egyptským názvem Ja-Fo se město uvádí za faraónů Amenhotepa III. a Amenhotepa IV. v [[El-amarnské dopisy|amarnských dopisech]] . Město bylo pod egyptskou nadvládou přibližně do roku 800 př. n. l. [34] => [35] => Jaffa je zmíněna ve starozákonní [[Kniha Jozue|Knize Jozue]] jako město v území kmene Dan a z toho důvodu se pobřežní nížina nazývá [[Guš Dan]]. Mnoho Danových potomků žilo podél pobřeží, stavěli lodě a rybařili. V [[Debora (prorokyně)|Debořině]] písni se prorokyně ptá: דן למה יגור אוניות: ''„A proč Dan pobývá jako host na lodích?“''{{Citace bible|Sd|5|17||}} [36] => [37] => [[David (biblická postava)|Král David]] a jeho syn [[Šalomoun]] dobyli Jaffu a užívali ji jako přístav, do kterého dopravovali [[cedr]]y z [[Týros|Tyru]] pro stavbu [[Šalomounův chrám|Prvního Chrámu]]. Město zůstalo v [[Židé|židovských]] rukách i po rozdělení [[Izraelské království|Izraelského království]]. V roce 701 př. n. l., v časech krále [[Chizkijáš]]e (חזקיהו), pak asyrský král [[Sinacherib]] dobyl [[Judské království]] směrem od města Jaffa. [38] => [39] => Jaffa byla [[seleukovci|seleukovským]] přístavem do doby, než byla osvobozena při [[Makabejské povstání|povstání Makabejských]]. Při římském potlačení židovského povstání Jaffu zabral a podpálil [[Gaius Cestius Gallus|Gaius Cestius Gallus]]. Římský židovský historik [[Flavius Iosephus|Josefus Flavius]] popsal, že bylo zmasakrováno 800 obyvatel. Piráti, kteří používali opravený přístav jako svou základnu, rozhněvali císaře [[Vespasianus|Vespasiana]], který město vyhladil a postavil na jeho místě [[citadela|citadelu]] pro římskou posádku. [40] => [41] => V [[Nový zákon|Novém zákoně]] je zmíněno, že [[Petr (apoštol)|apoštol Petr]] vzkřísil v Jaffě Tabitu.{{Citace bible|Sk|9|36||42}} Později pak zde měl Petr vidění, ve kterém mu [[Bůh]] řekl, aby nerozlišoval mezi Židy a Nežidy či mezi košer a ne-košer.{{Citace bible|Sk|10|10||16}} Toto vidění se pokládá za jeden z hlavních myšlenkových odklonů [[křesťanství]] od [[judaismus|judaismu]]. Na událost upomíná oltářní obraz v římskokatolickém kostele Sv. Petra v Jaffě. [42] => [43] => === Středověk === [44] => [[Soubor:Saladin_attacks_Jaffa_crusades.jpg|left|160px|náhled|Saladin útočí na křižáky v Jaffě]] [45] => {{Viz též|Hrabství Jaffa a Askalon}} [46] => Jaffa byla dobyta po [[první křížová výprava|první křížové výpravě]] [[Godefroy z Bouillonu|Godefroyem z Bouillonu]] v roce [[1100]]. O město se neúspěšně ucházel [[Daimbert z Pisy]], první latinský jeruzalémský [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarcha]]. V pevnosti byl zřízen hospic pro křesťanské poutníky do Jeruzaléma, kteří připlouvali loděmi do zdejšího přístavu. Jaffa zůstala královským majetkem dalších deset let, dokud nebyla v roce [[1110]] předána [[Hugo z Le Puiset|Hugovi z Le Puiset]]. Když v roce [[1134]] [[Hugo II. z Le Puiset]] povstal proti [[král]]i [[Fulko V. z Anjou|Fulkovi z Anjou]], bylo jaffské panství rozděleno na mnoho menších podílů a samotná Jaffa zůstala v majetku krále. Krátce na to byla Jaffa udělena [[Amaury I. Jeruzalémský|Amaurymu]], mladšímu synovi krále Fulka. V roce [[1153]] Fulkův první syn [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] dobyl předsunutou baštu [[fátimovský chalífát|fátimovské]] moci [[Aškelon|Askalon]], a přidal ji k teritoriu svého bratra Amauryho. [47] => [48] => Jaffa a Askalon byli předány mimo královskou moc, když jejich držitelé uzavřeli manželství či jiné blízké příbuzenství s králem či jeho nástupci, či pokud vlastnictví přešlo přímo na nějakého člena královské rodiny. V této době se často stávalo, že byla Jaffa a Askalon předávána jednomu nebo více členům Amauryho první rodiny. V roce [[1221]] byla města předána králem [[Jan z Brienne|Janem z Brienne]] do rukou jeho synovce [[Gautier IV. z Brienne|Gautiera IV.]], když se oženil s vnučkou pozdějšího krále [[Amaury II. z Lusignanu|Amauryho II.]], který držel Hrabství Jaffu a Askalon po svém mladším bratrovi, králi [[Guy de Lusignan|Guyovi de Lusignan]]. Někdy kolem roku [[1250]] bylo hrabství předáno jedné z větví klanu [[Ibelin]]ů. Když sultán [[Bajbars]] s [[Mamlúkové|mamlúckým]] vojskem v roce [[1268]] Jaffu dobyl, stalo se hrabství jen formálním útvarem. Titul hraběte z Jaffy a Askalonu později znovu udělil až [[kyperské království|kyperský král]] [[Jakub II. Kyperský|Jakub II.]] Janu Perezu Fabricovi. [49] => [50] => === Osmanská říše === [51] => [[File:Ioppe - Bruyn Cornelis De - 1714.jpg|left|thumb|Jaffa na rytině Bruyna de Cornelise (1714)]] [52] => [[7. březen|7. března]] [[1799]] [[Napoleon Bonaparte]] při svém [[Napoleonovo egyptské tažení|egyptském tažení]] dobyl Jaffu a jeho vojáci zabili více než dva tisíce zajatců. Francouzi zde poté založili vlastní kostely a dvě školy. [53] => [[File:MarktJaffaGustavBauernfeind1887.jpg|left|thumb|Trh v Jaffě, obraz Gustava Bauernfeinda (1887)]] [54] => Roku [[1892]] byla otevřena [[Železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém|železniční trať z Jafy do Jeruzaléma]]. [[Železniční stanice Jafo]] byla zrušena roku 1948. Budova stanice se dodnes dochovala a je využívána pro rekreační účely. [55] => [56] => Jaffa byla a je velmi známá pěstováním [[citrus]]ů. Kamenné schodiště v přístavu je značenou památkou překladiště beden pro jejich transport do zámoří. Do založení [[Tel Aviv]]u a období [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]], měla Jaffa nejvyspělejší finanční, bankovní, rybářský a zemědělský průmysl v [[Palestina|Palestině]]. Bylo zde mnoho továren, specializujících se na výrobu cigaret, [[cement]]u, dlažby, střešních tašek, železných odlitků, zpracování [[bavlna|bavlny]], výroby ručně dělaných koberců, kožených produktů, dřevěných beden pro jaffské pomeranče, textil, tiskoviny a knihy. Většina knih a novin v Palestině byla vydávána v Jaffě. [57] => [58] => Začátkem [[20. století]] se populace Jaffy rozrostla a na písečných dunách při pobřeží vyrostlo nové [[Židé|židovské]] [[předměstí]], které se nazývalo [[Tel Aviv]]. Židé ale žili nadále i v Jaffě, od 19. století zde stál [[Starý židovský hřbitov v Jaffě|židovský hřbitov]]. [59] => [60] => V roce [[1904]] se do [[Země izraelská|Erec Jisra'el]] přesunul rabi [[Abraham Isaac Kook]] a zaujal pozici vrchního [[rabín]]a Jaffy. To zahrnovalo také zodpovědnost za nové sekulární sionistické zemědělské osady v okolí. Jeho vliv na lidi rozličných životních stylů byl znatelný. Do života města a jeho okolí se pak snažil implementovat myšlenky [[Tóra|Tóry]] a [[Halacha|Halachy]].{{Citace elektronické monografie [61] => | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/Rav_Kook.html [62] => | jazyk = anglicky [63] => | datum přístupu = 2008-04-11 [64] => | titul = Rabbi Abraham Isaac Kook [65] => | vydavatel = Jewish Virtual Library [66] => }} [67] => [68] => V roce [[1917]] vyhnali Osmané všechny židovské obyvatele Jaffy ve strachu, že by britská armáda mohla město okupovat. Britská armáda skutečně město okupovala, ale dovolila jeho obyvatelům návrat. [69] => [70] => === Britský mandát Palestina === [71] => [[Soubor:Jaffa Municipal Buildings.jpg|náhled|180px|Britští vojáci před budovou Jaffské radnice před její likvidací Araby]] [72] => [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|náhled|100px|Jaffa na mapě podle plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947]] [73] => Během let [[1917]]–[[1920]] žily v Jaffě tisíce [[Židé|Židů]]. Vlna arabských [[pogrom]]ů vůči Židům v letech 1920 a [[1921]] způsobila značný odliv židovských obyvatel do [[Tel Aviv]]u. V roce 1921 žilo v Tel Avivu pouhých 3 600 Židů. V dubnu téhož roku se toto číslo ztrojnásobilo.{{Citace monografie [74] => | příjmení = Sachar [75] => | jméno = Howard M [76] => | odkaz na autora = Howard Sachar [77] => | počet stran = 767 [78] => | rok = 1999 [79] => | titul = Dějiny Státu Izrael [80] => | vydavatel = Regia [81] => | místo = Praha [82] => | isbn = 80-902484-4-6 [83] => | strany = 151 [84] => }} [85] => [86] => Ke konci roku [[1922]] měla Jaffa 32 tisíc obyvatel, zatímco Tel Aviv 15 tisíc. Nicméně v roce [[1927]] již měl Tel Aviv 38 tisíc obyvatel. Židé z Jaffy žili na předměstí Jaffy, blízko Tel Avivu. Staré město Jaffa, které bylo kontrolováno Araby, bylo většinou bez židovského obyvatelstva. Během třicátých let měla obě města přibližně 80 tisíc obyvatel. V roce [[1945]] vlastnili Arabové 145 km² [[citrus]]ových sadů, zatímco Židé 66 km². [87] => [88] => [[Arabské povstání v Palestině 1936–1939|Velké arabské povstání v Palestině]], v letech [[1936]]–[[1939]], způsobilo velké ekonomické a infrastrukturální ztráty Jaffy. Pouliční boje mezi Araby a britskými vojáky poničily mnoho z městských úzkých uliček. Britové zničili mnoho domů patřící arabskému obyvatelstvu. Židé a Britové také přesunuly své obchody z Jaffy (hlavně do Tel Avivu). V reakci na útoky arabských dělníků z přístavu vybudovali Židé moderní přístav v Tel Avivu, což pro Jaffu znamenalo pokles příjmů. [89] => [90] => V roce 1945 měla Jaffa 101 580 obyvatel, z čehož bylo 53 930 muslimů, 30 820 Židů a 16 800 křesťanů. Žili zde především [[Pravoslaví|ortodoxní křesťané]], z nichž přibližně šestina byla [[Řeckokatolická církev|řecko-katolického vyznání]]. [91] => [92] => === První arabsko-izraelská válka === [93] => Před [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelskou válkou]] začlenil [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]] Jaffu do plánovaného židovského státu. Vzhledem k arabské většině však nakonec měla být arabskou [[enkláva|enklávou]] v židovském státě. [94] => [95] => Arabové odmítli plán na rozdělení Palestiny [[30. listopad]]u [[1947]] a den po přijetí rezoluce [[Organizace spojených národů|OSN]] bylo palestinskými Araby zabito 7 Židů ve třech incidentech: v 8 hodin ráno napadli tři Arabové autobus z [[Netanja|Netanji]] do [[Jeruzalém]]a a zabili 5 židovských cestujících; o půl hodiny později byl napaden další autobus a byl zabit židovský cestující; den nato byl zastřelen 25letý židovský muž v Jaffě. V [[Jeruzalém]]ě svolala Arabská vyšší rada třídenní stávku, počínaje úterkem [[2. prosinec|2. prosince]] a následnými velkými demonstracemi po pátečních bohoslužbách. [96] => [97] => Vzájemná povstání eskalovala [[11. prosinec|11. prosince]] [[1947]]. Toho dne jeruzalémský korespondent časopisu ''[[The Times]]'' odhadl počet obětí na 130 mrtvých, z toho 70 Židů a 50 Arabů, několik britských vojáků a britský policista. [98] => [99] => [[25. duben|25. dubna]] [[1948]] spustil [[Irgun]] ofenzívu v Jaffě, v té době největším arabském palestinském městě, během které většina arabských obyvatel uprchla přes přístav. Jednotky [[Hagana|Hagany]] pak obsadily město [[14. květen|14. května]]. Z celkových 70-80 tisíc Arabů se rozhodlo zůstat 3 600–4 100.{{Citace elektronické monografie [100] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/952270.html [101] => | jazyk = anglicky [102] => | datum přístupu = 2008-04-11 [103] => | titul = Wellsprings of memory [104] => | vydavatel = [[Ha'arec|Haaretz]] [105] => }} K uctění památky padlých židovských vojáků, kteří zahynuli v bitvě o Jaffu, byla založena {{Cizojazyčně|en|''Conquest Garden''}}. [106] => [107] => == Současná Jaffa == [108] => [[Soubor:Jaffa.JPG|náhled|200px|Promenáda v Jaffě]] [109] => V letech po [[První arabsko-izraelská válka|Válce o nezávislost]] proudil do [[Izrael]]e masivní proud židovských imigrantů z [[Bulharsko|Bulharska]], [[Maroko|Maroka]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Irák]]u, [[Jemen]]u, [[Írán]]u, [[Sýrie]], [[Egypt]]a, [[Libye]], [[Tunisko|Tuniska]] a dalších zemí, který se usidloval po celém [[Izrael]]i, včetně Jaffy. [110] => [111] => V roce [[1950]] byla Jaffa sjednocena s [[Tel Aviv]]em a od té doby se užívá název Tel Aviv-Jafo.{{Citace elektronické monografie [112] => | vydavatel = [[Eretz.cz]] [113] => | titul = 98 let od založení Tel Avivu [114] => | url = http://archiv.eretz.cz/?p=826 [115] => | datum vydání = 2007-04-11 [116] => | datum přístupu = 2011-8-27 [117] => }} Současná Jaffa má heterogenní [[Židé|židovskou]], [[křesťan]]skou a [[muslim]]skou populaci. Byly obnoveny části Starého města a Jaffa se stala turistickou atraktivitou, která se může pyšnit obnovenými starobylými budovami, galeriemi umění, divadlem, muzeem, obchody se suvenýry, restauracemi, pouličními kavárnami a promenádami. [118] => [119] => === Jaffa mimo Staré město === [120] => Páteřní komunikací celé Jaffy je převážně severo-jižní Yefet street, v délce kolem 10 kilometrů, začíná na náměstí u Hodinové věže a končí ve vilové čtvrti na jihu. V celé délce ji propojuje několik linek městských autobusů. Jižní rezidenční část Jaffy má nově vybudovanou tramvajovou trať. Většina obyvatel i turistů je zvyklá k dopravě užívat sdílené koloběžky. [121] => Jaffa nezahrnuje jen vlastní turistickou oblast Starého města ale i rozsáhlé rezidenční a komerční čtvrtě, které tvoří jihozápadní výběžek Tel Avivu (takzvaná čtvrť [[Rova 7]]). Jsou to historické čtvrti [[Adžami (Tel Aviv)|Adžami]] a [[Giv'at Alija]], i novější obytné soubory [[Neve Golan]] (neboli ''Jafo Gimel''), [[Šikunej Chisachon]], [[Cahalon]], [[Dakar (Tel Aviv)|Dakar]], [[Giv'at ha-Temarim]] (neboli ''Jafo Dalet'') nebo [[Giv'at Herzl]]. Většina z nich bývala socioekonomicky podprůměrná. Nyní například čtvrť Adžami získává na popularitě jako bydliště bohatších lidí, hledajících osobitou historickou architekturu. Čtvrť [[Menašija]], která se rozkládala na pobřeží Středozemního moře severovýchodně od historické Jaffy, byla po roce [[1948]] osídlena Židy a později takřka zcela zbořena a fakticky již není součástí Jaffy. [122] => [123] => Systém veřejného [[školství]] zaznamenává mezi [[arabština|arabsky mluvícími]] dětmi 53 % studentů, kteří nedokončí studia a značná část těch, co střední školu dokončí, nezíská [[maturita|maturitu]]. Systém vzdělávání [[hebrejština|hebrejsky mluvících]] dětí není o mnoho lepší a rodiče, kteří si to mohou dovolit, posílají své děti do škol v [[Tel Aviv]]u a soukromých křesťanských škol. Situace se však lepší a v Jaffě byly založeny nové školy. [124] => [125] => Mezi problémy Jaffy dále patří distribuce [[Psychoaktivní droga|drog]], vyšší míra [[kriminalita|kriminality]] a násilí. Někteří arabští obyvatele tvrdí, že [[Vláda Státu Izrael|izraelská vláda]] se pokouší o judaizaci Jaffy tím, že vystěhovává arabské obyvatelstvo z domů společností [[Amidar]]. Představitelé Amidaru toto tvrzení vyvracejí s tím, že vystěhovaní jsou ilegální [[Squatting|squatteři]].{{Citace elektronické monografie [126] => | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/853180.html [127] => | jazyk = anglicky [128] => | datum přístupu = 2008-04-11 [129] => | titul = Protesters rally in Jaffa against move to evict local Arab families [130] => | příjmení = Haaretz [131] => }} [132] => [133] => Židovská populace v Jaffě sestává jak ze „starousedlíků“, tj. dětí Židů, kteří se ve městě usadili v 50. a 60. letech, tak z bohatých nově příchozích, kteří kupují staré domy a renovují je. Jafo Gimel, Jafo Dalet a [[Neve Ofer]] (ta již ovšem leží mimo vlastní Jaffu) jsou domovem nových imigrantů, hlavně ze zemí [[Sovětský svaz|bývalého Sovětského svazu]]. [134] => [135] => Někteří z jaffských arabských a izraelských obyvatel obviňují vedení Tel Avivu, že se snaží vymazat arabskou minulost města. Počátkem 50. let arabské názvy mnoha ulic a obchodů nahrazená hebrejskými byla v posledních letech opět upravena, některé jsou trojjazyčné (arabsko-hebrejsko-anglické), na obchodech také ruské. Od 90. let byly obnoveny arabské a muslimské objekty (např. Mořská mešita a Mešita Hassana Beka), v publikacích jsou rovnocenně zmapovány dějiny křesťanské i arabské populace Jaffy. [136] => === 2023 === [137] => O Velikonocích roku 2023 období klidu přerušily první nepokoje a rakety namířené z pásma Gazy na [[Tel Aviv]]. Večer na Velký pátek 7. dubna arabský terorista (občan Izraele) zaútočil autem na promenádě podél pláže z Jaffy, několik turistů zranil a jednoho italského turistu zastřelil.{{Citace elektronické monografie [138] => | vydavatel = idnes.cz [139] => | titul = Terorismus v Izraeli: vražednou střelbu odnesli turisté, mrtvým je Ital [140] => | url = http://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/izrael-tel-aviv-utok-obet-ital-zraneni-turista.A230408_113215_zahranicni_vajoamudanan.co.il [141] => | jazyk = česky [142] => | datum přístupu = 2023-11-12 [143] => }}{{Nedostupný zdroj}} Předznamenal tak současný válečný konflikt. [144] => [145] => == Památky == [146] => * Pevnost přestavěná na citadelu, komplex staveb různých období, s labyrintem chodeb, schodišť a s ruinami středověkého hospicu pro poutníky; nyní slouží soukromým galeriím a obchodům (je volně průchozí) [147] => * [[Hodinová věž]] [148] => * Historický maják (menší) a současný maják [149] => * Park se zbytky valu a novodobou maketou brány egyptského faraóna [[Ramesse II.|Ramsese II.]] [150] => * Torzo Jaffské brány – zdivo z různých období od 13. století př. n. l. do 18. století [151] => * [[Kostel svatého Petra (Jaffa)|Římskokatolický kostel sv. Petra]], barokní stavba založená na středověkých základech roku 1735 [152] => * [[Kostel svatého Antonína Paduánského (Jaffa)|Římskokatolický kostel sv. Antonína Paduánského]] se střední školou, novogotická stavba ze druhé poloviny 19. století [153] => * [[Chrám svatého Antonína (Jaffa)|Řeckokatolický chrám sv. Antonína Velikého]] [[Maronitská archieparchie Haify a Svaté země|archieparchie maronitů]] [154] => * [[Chrám svatého Jiří (Jaffa)|Řeckokatolický chrám sv. Jiří filantropické společnosti]], na středověkých základech postaven roku 1871 (privátní) [155] => * [[Chrám svatého Jiří melchitů (Jaffa)|Chrám sv. Jiří archieparchie melchitů]] [156] => * Pravoslavný kostel archanděla Michaela [157] => * Arménský kostel s klášterem sv. Mikuláše, založený v 10. století [158] => * Hassan Bekova mešita [159] => * Mořská mešita [160] => * [[Francouzská kolej svatého Josefa (Jaffa)]] (Collège des frères St. Joseph) [161] => * Bývalé britské dívčí lyceum s kaplí [162] => * [[Saraj]] – obytný osmanský objekt s lázní, pobořen Araby, po roce 1948 zčásti rekonstruován pro městské archeologické muzeum (roku 2023 nepřístupné) a městské divadlo [163] => * Obytné domy z období funkcionalismu [164] => * [[Etzelovo muzeum (Jaffa)|Etzelovo museum]] (''Etzel House'', Bejt Gidi) – vojenské muzeum paramilitaristické sionistické organizace Irgun; prosklená stavba na ruinách kamenného domu na pláži. [165] => [166] => == Fotogalerie == [167] => [168] => Soubor:Jaffa Phare.JPG|[[Jaffa (maják)|Současný maják]] [169] => Soubor:Jaffa Port.JPG|Přístav v Jaffě [170] => Soubor:Old yaffo 3.JPG|Pohled z Jaffy na Tel Aviv [171] => Soubor:Yaffo air.jpg|Letecký pohled na Jaffu [172] => Soubor:St. George Greek Orthodox church in Jaffa 02.jpg|Kostel sv. Jiří [173] => Soubor:View on the Church of St.Nicholas.jpg|Arménský klášter sv. Mikuláše [174] => Soubor:Jaffa StPeter church.jpg|kostel Sv. Petra [175] => Soubor:Hassan Bek Mosque.JPG|Hassan Bekova mešita [176] => Soubor:Yaffo sea wall boardwalk.JPG|Promenáda u moře [177] => Soubor:Old yaffo 4.JPG|Maketa egyptské brány [178] => Soubor:Yonayafo.jpg|Jonášova kašna u brány [179] => [180] => [181] => == Odkazy == [182] => [183] => === Reference === [184] => {{Překlad|en|Jaffa|203805546}} [185] => [186] => [187] => === Související články === [188] => * [[Tel Aviv]] [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * {{Commonscat|Jaffa}} [192] => * {{en}} [http://www.jewishmag.com/43mag/jaffa/jaffa.htm Archeologie v Jaffě] [193] => [194] => {{Telavivský distrikt}} [195] => [196] => {{Autoritní data}} [197] => {{Portály|Izrael|Hebraistika}} [198] => [199] => [[Kategorie:Tel Aviv]] [200] => [[Kategorie:Telavivské čtvrti]] [201] => [[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]] [202] => [[Kategorie:Přístavní města v Izraeli]] [203] => [[Kategorie:Telavivský distrikt]] [204] => [[Kategorie:Sídla izraelských Arabů]] [205] => [[Kategorie:Poutní místa v Izraeli]] [206] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli]] [207] => [[de:Tel Aviv-Jaffa#Geschichte Jaffas]] [] => )
good wiki

Jaffa

Přístav Jaffa Jaffa ( Jafo; , Jafá; též Jaffo, biblicky Joppe) je starobylé přístavní město, které je označováno za jedno z nejstarších na světě. Nachází se jižně od Tel Avivu v Izraeli, při Středozemním moři.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tel Aviv','Židé','Izrael','Jeruzalém','citrus','1917','1947','První arabsko-izraelská válka','1948','Noe','Tel','Soubor:Jaffa Municipal Buildings.jpg'

1917

1947

1948

Citrus

Citrus je rod rostlin z čeledi routovitých.

Izrael

Jeruzalém

Noe

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.