Array ( [0] => 15480708 [id] => 15480708 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Japonsko [uri] => Japonsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Japonska [2] => | úřední název =  ''{{Cizojazyčně|ja|日本国}}'' 
Nihonkoku / Nipponkoku [3] => | úřední název česky = Japonsko [4] => | vlajka = Flag of Japan.svg [5] => | článek o vlajce = Japonská vlajka [6] => | znak = Imperial Seal of Japan.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Japonska [8] => | mapa umístění = Japan (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 377 974{{Citace elektronické monografie [10] => | titul = 令 和 4 年: 全国都道府県市区町村別面積調:（1月1日時点 [11] => | url = https://www.gsi.go.jp/KOKUJYOHO/MENCHO/backnumber/GSI-menseki20220101.pdf [12] => | datum vydání = [13] => | datum aktualizace = [14] => | datum přístupu = 2023-02-20 [15] => | vydavatel = 国土交通省/国土地理院 [16] => | jazyk = japonsky [17] => | strany = 5 [18] => | druh nosiče = PDF online [19] => }} [20] => | rozlmisto = 61 [21] => | procent vody = 0,8 [22] => | počet obyvatel = 125 416 877 [23] => | obyvmisto = 11 [24] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [25] => | hustota = 330 [26] => | hustmisto = 32 [27] => | HDI = 0,925 [28] => | HDIvývoj = růst [29] => | HDIvýše = velmi vysoký [30] => | HDI aktuální k = 2021 [31] => | HDImísto = 19 [32] => | jazyk = [[japonština]] [33] => | náboženství = 51,82 % [[šintoismus|šintó]]
34,9 % [[Buddhismus v Japonsku|buddhismus]]
4 % šintoistické sekty
2,3 % [[křesťanství]]
6,98 % bez odpovědi [34] => | nejvyšší hora = [[Fudži]] [35] => | výška nejvyšší hory = 3776 [36] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [37] => | hlavní město = [[Tokio]] (東京, Tókjó) [38] => | funkce1 = Císař [39] => | vládce1 = [[Naruhito]] [40] => | funkce2 = Předseda vlády [41] => | vládce2 = [[Fumio Kišida]] [42] => | článek o hymně = Japonská hymna [43] => | hymna = Kimigajo
君が代 [44] => | datum vzniku = [45] => | způsob vzniku = [46] => | měna = [[japonský jen]] [47] => | kód měny = JPY [48] => | HDP/ob. = 37 322{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [49] => | HDP/ob.misto = 27 [50] => | HDP aktuální k = 2015 [51] => | ison = 392 [52] => | iso3 = JPN [53] => | iso2 = JP [54] => | mpz = J [55] => | doména = jp [56] => | předvolba = +81 [57] => | čas = +9 (SEČ+8) [58] => | commonscat = Japan [59] => | soubor hymny = Kimi ga Yo instrumental.ogg [60] => }} [61] => '''Japonsko''' ({{Vjazyce2|ja|{{Audio|Ja-nippon_nihonkoku.ogg|日本国}}|Nihonkoku/Nipponkoku}}) je stát ve východní [[Asie|Asii]], v [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. Na západě ho [[Korejský průliv]] odděluje od pobřeží [[Korea|Koreje]], [[Japonské moře]] ho odděluje od [[Severní Korea|Severní Koreje]] a [[Rusko|Ruska]]. Japonské ostrovy [[Rjúkjú]] z východu ohraničují [[Východočínské moře]] a na jihu sahají až k [[Tchaj-wan]]u. [62] => [63] => Jméno Japonska doslova znamená ''Země vycházejícího slunce: ''日 (''ni'', slunce) 本 (''hon'', původ) 国 (''koku'', země). Čínsky se tytéž znaky čtou ''Ž'-pen-kuo, '' odtud zřejmě pocházejí současné názvy v evropských jazycích (francouzské ''Japon'' [žapó], anglické ''Japan'' [dž'pen]) i [[středověk]]ý výraz [[Cipango]] [[Marco Polo|Marka Pola]]. Symbolem Japonska je krom slunečního kotouče též sopka [[Fudži]] (''Fudži-san''), které nerodilí mluvčí někdy nesprávně říkají Fudži-jama, což vzniká špatným čtením znaku pro horu. (Dřívější japonské čtení „jama“ bylo nahrazeno sinojaponským čtením „san“.) [64] => [65] => Japonsko je [[Stratovulkán|stratovulkanické]] souostroví tvořené 14 125 ostrovy.{{Citace elektronické monografie [66] => | příjmení1 = McCurry [67] => | jméno1 = Justin [68] => | titul = Japan sees its number of islands double after recount [69] => | url = https://www.theguardian.com/world/2023/feb/16/japan-sees-its-number-of-islands-double-after-recount [70] => | vydavatel = The Guardian [71] => | datum_vydání = 2023-02-16 [72] => | datum_přístupu = 2023-02-16 [73] => | jazyk = anglicky [74] => | issn = 0261-3077 [75] => }} Čtyři největší ostrovy jsou [[Hokkaidó]], [[Honšú]], [[Šikoku]] a [[Kjúšú]], které tvoří asi 97 % plochy země a často jsou označovány jako domovské ostrovy. Země je rozdělena na 47 prefektur v osmi regionech, přičemž Hokkaido je nejsevernější prefektura a Okinawa nejjižnější. Japonsko je 2. nejlidnatější ostrovní zemí světa. Populace 127 miliónů je jedenáctou největší na světě, z toho 98,5 % jsou etničtí Japonci. 90,7 % lidí žije ve městech. Okolo 14 milionů lidí žije v hlavním městě [[Tokio|Tokiu]]. [[Velké Tokio]] s 38 milióny obyvatel je nejlidnatější metropolitní oblastí na světě.https://www.un.org/en/development/desa/population/publications/pdf/urbanization/the_worlds_cities_in_2016_data_booklet.pdf [76] => [77] => Japonsko bylo obýváno již v období [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]]. První písemná zmínka o Japonsku se nachází v textech [[Čína|čínských]] historiků z [[1. století]]. Dějiny Japonska jsou typické střídáním období otevřenosti a přijímání cizích vlivů (historicky zejména z Číny, od 19. století z [[Evropa|Evropy]], po roce 1945 z [[Spojené státy americké|USA]]) a etapami silného izolacionismu. Od 12. století do roku 1868 bylo Japonsko ovládáno místními feudály zvanými [[šógun]]ové, kteří formálně vládli ve jménu císaře. Roku 1868 získal císař za pomoci několika klanů reálnou politickou moc a vzniklo [[Japonské císařství]]. Několik vojenských triumfů ([[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonská válka]], [[rusko-japonská válka]]) posílilo moc armády a vedlo k růstu [[Militarismus|militarismu]], který prožil svůj vrchol za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v níž Japonci nakonec prohráli. To vedlo k pádu idejí expanzionismu a silnému geopolitickému vlivu Spojených států na Japonsko. Od přijetí ústavy 3. května 1947 je Japonsko [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s císařem jako hlavou státu, ovšem s čistě ceremoniální funkcí. Po prohrané válce byla typickou vlna [[pacifismus|pacifismu]]. V posledních letech vojenská síla Japonska ovšem znovu roste a země vykazuje sedmé nejvyšší výdaje na obranu na světě.https://web.archive.org/web/20100328104327/http://www.sipri.org/research/armaments/milex/resultoutput/15majorspenders [78] => [79] => Ekonomický vývoj po druhé světové válce je někdy označován jako „japonský ekonomický zázrak“. Japonsko se stalo technologickým lídrem, japonské elektronické výrobky či automobilového průmyslu. Navzdory tomu, že ve [[21. století]] musela vyklidit některé pozice na úkor expandující ekonomiky čínské, japonská ekonomika je stále třetí největší na světě podle nominálního [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a čtvrtá podle HDP v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]]. Japonsko je rovněž čtvrtým největším vývozcem na světě. Těží přitom především z vysoce kvalifikované, vzdělané a disciplinované pracovní síly. Japonská populace má nejvyšší průměrnou délku života. Kvalitní zdravotnictví zajišťuje třetí nejnižší dětskou úmrtnost na světě. Japonská společnost ale zažívá i problémy v důsledku stárnutí populace a nízké porodnosti. Japonsko je vysoce rozvinutá země s velmi vysokým [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]], k roku 2017 devatenáctým nejvyšším na světě.{{Citace elektronického periodika [80] => | titul = Human Development Reports [81] => | url = http://hdr.undp.org/en/composite/trends [82] => | periodikum = hdr.undp.org [83] => | datum přístupu = 2019-06-27 [84] => | příjmení = [85] => | jméno = [86] => | vydavatel = [87] => | datum vydání = [88] => | url archivu = [89] => }} Vynikajících výsledků dosáhla japonská věda (např. vynález [[LED]] diod). Japonská kultura je tradičně velmi osobitá a některé její projevy jsou známé po celém světě ([[anime]], [[manga]], [[karaoke]], [[Game Boy]], [[origami]], [[ikebana]], [[kimono]], [[gejša]], [[sumó]], [[judo]], [[karate]], [[suši]], [[hentai]] ad.). [90] => [91] => Japonsko patří k nejmocnějším státům světa.{{Citace elektronické monografie [92] => | titul = The American Interest [93] => | url = https://www.the-american-interest.com/2015/01/04/the-seven-great-powers/ [94] => | datum vydání = 2015-01-04 [95] => | datum přístupu = 2019-06-27 [96] => | jazyk = en-US [97] => | jméno = Walter Russell [98] => | příjmení = Mead [99] => }} Je členem skupin nejbohatších států světa, [[G20]], [[G8]] i [[G7]]. [100] => [101] => == Dřívější české názvy == [102] => Dříve se v češtině Japonsko někdy vyslovovalo a psalo jako '''Žaponsko''',{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = [104] => | jméno = [105] => | titul = Příruční slovník a databáze lexikálního archivu [106] => | periodikum = [107] => | vydavatel = [108] => | url = http://psjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=Japonsko [109] => | datum vydání = [110] => | datum přístupu = 2018-05-24 [111] => }} což svědčí o snaze zachovat původní francouzskou výslovnost. V [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]] se můžeme často setkat i s tvarem '''Japansko''', hlavní článek se však nachází pod heslem '''Japan''' (název přejatý v nezměněné podobě z angličtiny).{{Citace monografie [112] => | příjmení = [113] => | jméno = [114] => | příjmení2 = [115] => | jméno2 = [116] => | titul = Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí [117] => | url = https://ndk.cz/uuid/uuid:de28e770-05aa-11e5-91f2-005056825209 [118] => | vydání = [119] => | vydavatel = [120] => | místo = [121] => | rok = [122] => | počet stran = [123] => | strany = [124] => | isbn = [125] => }} Ještě starší výrazy '''Japonie''' (tehdejším pravopisem ''Gaponie'') uvádí [[Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna|Slownjk česko-německý]] [[Josef Jungmann|Josefa Jungmanna]].{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | titul = Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna [129] => | periodikum = ndk.cz [130] => | vydavatel = [131] => | url = https://ndk.cz/uuid/uuid:1a1cbb7d-a426-403d-927f-1d01b488e7c8 [132] => | datum vydání = [133] => | strany = 568 [134] => | jazyk = cs [135] => | datum přístupu = 2024-04-22 [136] => }} [137] => [138] => == Historie == [139] => {{viz též|Dějiny Japonska}} [140] => [[Soubor:Samurai and Ainu Fuzoku Ema.jpg|náhled|Japonský samuraj a domorodí [[Ainuové]] na ostrově Hokkaidó kolem r. 1775]] [141] => [142] => === Historická období === [143] => Historie Japonska se dělí na jednotlivá dílčí období: [144] => [145] => * [[Období Džómon|Džómon]] (縄文時代 10 000 – 300 př. n. l.) [146] => * [[Období Jajoi|Jajoi]] (弥生時代 300 př. n. l. – polovina 3. století n. l.) [147] => * [[Období Kofun|Kofun]] (古墳時代 polovina 3. století n. l. – 538 n. l.) [148] => * [[Období Asuka|Asuka]] (飛鳥時代 538–710) [149] => * [[Období Nara|Nara]] (奈良時代 710–794) [150] => * [[Období Heian|Heian]] (平安時代 794–1185) [151] => * [[Období Kamakura|Kamakura]] (鎌倉時代 1185–1333) [152] => * [[Období Muromači|Muromači]] (室町時代 1333–1568) [153] => * [[Období Azuči-Momojama|Azuči-Momojama]] (安土桃山時代 1568–1600) [154] => * [[Období Edo|Tokugawa]] (nebo také [[Období Edo|Edo]]) (江戸時代 1600–1868) [155] => * [[Období Meidži|Meidži]] (明治 1868–1912) [156] => * [[Období Taišó|Taišó]] (大正 1912–1926) [157] => * [[Období Šówa|Šówa]] (昭和 1926–1989) [158] => * [[Období Heisei|Heisei]] (平成 1989 -2019) [159] => * [[Období Reiwa|Reiwa]] (令和 od 1. května 2019){{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení = EuroZprávy.cz [161] => | titul = Japonsko v květnu vstoupí do éry Reiwa, znamená řád a harmonii {{!}} EuroZprávy.cz [162] => | periodikum = eurozpravy.cz [163] => | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/253454-japonsko-v-kvetnu-vstoupi-do-ery-reiwa-znamena-rad-a-harmonii/ [164] => | jazyk = cs [165] => | datum přístupu = 2019-04-02 [166] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190402143602/https://eurozpravy.cz/zahranicni/asie-a-australie/253454-japonsko-v-kvetnu-vstoupi-do-ery-reiwa-znamena-rad-a-harmonii/ [167] => | datum archivace = 2019-04-02 [168] => }} [169] => [170] => === Prehistorie === [171] => [[Soubor:JapanesePolishedStoneAxes.JPG|náhled|vlevo|Kamenné sekyry cca 30 000 př. n. l. v tokijském muzeu]] [172] => [[Archeologie|Archeologické]] nálezy ukazují, že Japonsko bylo osídleno ranými humanoidy přibližně před 500 tisíci lety v průběhu [[paleolit|starší doby kamenné]]. V opakujících se [[doba ledová|ledových dobách]], které probíhaly v posledním 1 milionu let, bylo Japonsko pravidelně spojováno s [[Asie|asijským]] [[kontinent]]em pevninskými mosty (přes [[Sachalin]] na severu a pravděpodobně přes [[Kjúšú]] na jihu), čímž byla umožněna [[Lidská migrace|migrace]] lidí, zvířat a rostlin z oblastí dnešní [[Čína|Číny]] a [[Korea|Koreje]] na japonské ostrovy. [173] => [174] => S koncem poslední doby ledové a globálním oteplením se na přelomu střední a [[Neolit|mladší doby kamenné]] – kolem roku 11 tisíc před naším letopočtem – objevila kultura [[Džómon]] (Jomon), která byla charakteristická polo-kočovnou společností lovců a sběračů a výrobou nejstarší známé [[keramika|keramiky]] na světě. Předpokládá se, že příslušníci kultury Džómon jsou předchůdci prvních Japonců a dnešního národa [[Ainu]]. [175] => [176] => Začátek [[období Jajoi]] kolem roku [[300 př. n. l.]] je spojený s příchodem nových technik z asijského kontinentu, jako je pěstování [[rýže]], stejně jako s masivní migrací z nejrůznějších částí Asie – z [[Korea|Koreje]] a [[Čína|Číny]]. Nicméně několik současných studií ukazuje, že období Jajoi je o 5 až 6 století delší, než se původně předpokládalo, neboť masivní migrace je nutná k vysvětlení razantního vzrůstu populace. Obecně se předpokládá, že lidé kultury Jajoi původně obývali jih a střed Korejského poloostrova, odkud byli postupně vytlačováni nebo asimilováni předky [[Korejci|Korejců]], kteří migrovali z oblasti Mandžuska a Sibiře.{{Cite journal |last=Janhunen |first=Juha |date=2010 |title= Reconstructing the Language Map of Prehistorical Northeast Asia |journal=Studia Orientalia |number=108 |pages=281–304 |quote= there are strong indications that the neighbouring Baekje state (in the southwest) was predominantly Japonic-speaking until it was linguistically Koreanized.}} Po příchodu na japonské ostrovy lidé kultury Jajoi, kteří s sebou přinesli technologii pěstování rýže a zpracování kovů, asimilovali původní obyvatele kultury Džómon.{{cite book | surname = Vovin | given = Alexander | chapter = Origins of the Japanese Language | doi = 10.1093/acrefore/9780199384655.013.277 | doi-access = free | title = Oxford Research Encyclopedia of Linguistics | publisher = Oxford University Press | year = 2017 | isbn = 978-0-19-938465-5}} Ze [[3. století př. n. l.]] pochází první historicky doložitelný název Japonska, čínský znak 倭 (''wa''). [177] => [178] => === Období Kofun a Asuka=== [179] => {{Podrobně|Období Kofun|Období Asuka}} [180] => Toto období se vyznačovalo stavbou velkých sypaných mohyl, [[kofun]]ů, sloužících jako pohřebiště vládnoucí elity. Tyto nákladní stavby svědčí o postupné rozlišnosti společnosti oproti [[období Jajoi]]. Mnohé z těchto hrobek byly vyzdobeny dutými hliněnými plastikami známými jako [[Haniwa]]. Toto období bylo svědkem nástupu [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Čínské písmo|čínského písma]] z asijského kontinentu a svědkem vzestupu dvora [[Dynastie Jamato|Jamato]], mocné dynastie, která se koncentrovala v regionu [[Asuka]]. Na základě čínského modelu byla vytvořena nová centrální administrace a říšská soustava soudů (státní zřízení [[Ricurjó]]) a společnost byla organizována podle zaměstnání, která byla zastávaná. Kontakt s Čínou a Koreou na začátku století po Kristu přinesly rozmach Japonska, mnohé umělecké formy z kontinentu. Přestože v tomto období bylo známo čínské písmo, bylo omezeno pouze na obchodování s Čínou a Koreou. Proto období Kofun ještě řadíme do období prehistorického, přičemž jedinými prameny o životě v Japonsku jsou prameny z Číny. [181] => [182] => Za začátek japonské abecedy a písma je považováno až poslední století období Kofun nazývané i [[období Asuka]]. Název období je odvozen od hlavního města v té době. Koncem 6. století zcela ztratil moc Jamatův dvůr, což na delší dobu znamenalo konec jednotného a uceleného Japonska a vlády se zmocnily progresivnější rodiny orientované na buddhismus a [[Konfucius|Konfuciovy myšlenky]]. [183] => [184] => Úsilím nových vládců za pomoci celé série institucionálních inovací, zejména [[Reforma Taika|reformou Taika]] z roku 645, vznikl centralizovaný byrokratický stát založený na čínském modelu. Již dříve vydal [[Šótoku (princ)|princ Šótoku]] výnos o 17 článcích pokládaných za první japonskou ústavu. Řada Japonců se v tomto období vydala na studia do Číny a přinášely zpět nové myšlenky a [[Filozofie|filozofii]]. Toto období poznamenané velkou politickou nestabilitou a válkami lze považovat za začátek japonské kultury. [185] => [186] => === Tradiční Japonsko === [187] => [[Soubor:Horyu-ji11s3200.jpg|náhled|vlevo|[[Hórjúdži|Kondó]] a pagoda, jedny z nejstarších dřevěných budov na světě]] [188] => Podle tradiční japonské [[mytologie]] bylo Japonsko založeno v 7. století př. n. l. původním císařem Džimmu. Během 5. a 6. století bylo zavedeno [[Čínské znaky|čínské písmo]] a [[buddhismus]] spolu s ostatními aspekty čínské kultury nejprve prostřednictvím Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Císařové byli formálními vládci, nicméně skutečná moc byla obvykle v rukou mocné dvorské šlechty, [[regent]]ů nebo [[šógun]]ů (vojenských správců). [189] => [190] => Původní politická struktura zajišťovala, že když byla válka mezi rivaly skončena, vítězný šógun se přesunul do hlavního města Heian (plný název je Heiankjóto, 'kjóto', což znamená hlavní město a plný název je zkrácen jen na příponu, dnešní [[Kjóto]]), kde z milosti císaře (s jeho formálním souhlasem) vládl. V roce [[1185]] generál [[Joritomo Minamoto|Minamoto no Joritomo]] jako první porušil tuto tradici, odmítl se přesunout a následně vládl z [[Období Kamakura|Kamakury]] na jih od dnešní [[Jokohama|Jokohamy]]. Ve 13. století Japonci odrazili dva [[Mongolská říše|mongolské]] pokusy o [[mongolské invaze do Japonska|invazi do Japonska]]. [191] => [192] => [[Soubor:Illustrated Story of Night Attack on Yoshitsune's Residence At Horikawa, 16th Century 2.jpg|náhled|[[Samuraj]] na koni a pěší bojovníci v 16. století]] [193] => [[Šógunát Kamakura]] byl poměrně stabilní, nicméně Japonsko poměrně záhy upadlo do sporů mezi jednotlivými frakcemi a následné období je známo jako [[období Sengoku]] neboli „období válčících států“. Vojevůdce [[Hidejoši Tojotomi]] vedl roku 1592 neúspěšnou japonskou [[Imdžinská válka|invazi do Koreje]]. V roce [[1600]] v [[bitva u Sekigahary|bitvě u Sekigahary]] šógun [[Iejasu Tokugawa|Tokugawa Iejasu]] buď porazil nebo přijal za spojence všechny své nepřátele a zformoval [[šógunát Tokugawa]] v malé rybářské vesničce [[Edo]] (původně přepisováno též jako „Jeddo“), která je dnes známá jako [[Tokio]] (východní hlavní město). [194] => [195] => Od druhé poloviny [[16. století]] přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští [[misionář]]i z [[Portugalsko|Portugalska]], [[Španělsko|Španělska]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Anglie]]. V první polovině [[17. století]] podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s [[Protestantismus|protestantskými]] nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku [[Dedžima]] (také Dešima) u [[Nagasaki]]. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor [[Matthew Calbraith Perry|Matthew Perry]] nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce [[1854]] na [[Smlouva z Kanagawy|Konferenci v Kanagawě]]. Následně došlo k podpisu obdobných smluv ([[Ansejské dohody]]) i s evropskými mocnostmi. [196] => [197] => === Moderní dějiny === [198] => [[Soubor:Imperial Japan map 1939.svg|náhled|Mapa [[Japonské císařství|Japonského císařství]] roku 1939 před vypuknutím [[Válka v Tichomoří|války v Tichomoří]]]] [199] => [[Soubor:Tonosho port02s3200.jpg|náhled|I po vybudování několika podmořských [[tunel]]ů a rozmachu [[letecká doprava|letecké dopravy]] mají [[trajekt]]y velký podíl na přepravě mezi japonskými ostrovy]] [200] => Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost. Po [[Válka Bošin|Válce Bošin]] v letech [[1867]]–[[1868]] byl šógunát zrušen a byla [[Japonské císařství|znovuobnovena moc císaře]]. V roce [[1867]] nastoupil na trůn nový císař ''Mucuhito'' (dnes známý jako [[Meidži (císař)|Meidži]]) a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem (tzv. [[reformy Meidži]]). Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce, včetně západního právního řádu a vlády. Spolu s dalšími ekonomickými, sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti. Jako výsledek [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské]] a [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] získalo Japonsko [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a polovinu [[Sachalin]]u a později v roce 1910 [[Japonská okupace Koreje|okupovalo Koreu]]. [201] => [202] => ==== První světová válka ==== [203] => Během 1. světové války se Japonsko postavilo na stranu [[Trojdohoda|Dohody]] a [[23. srpen|23. srpna]] [[1914]] vyhlásilo válku [[Německé císařství|Německu]]. V roce [[1918]] bylo Japonsko přizváno na mírovou konferenci do [[Versailles (město ve Francii)|Versailles]], kde mu byla [[Versailleská smlouva|uznána nadvláda]] nad několika tichomořskými ostrovy (např. [[Mikronésie (region)|Mikronésie]], kterou Japonsko obsadilo [[Mandátní území Tichomořské ostrovy|skoro celou]]), německými základnami v Číně a Japonsku bylo přiděleno křeslo v řadě [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Svou skromnou účastí v první světové válce si Japonsko zvýšilo mezinárodní pozici v [[Asie|Asii]] a [[Tichomoří]]. [204] => [205] => ==== Meziválečné období ==== [206] => Po skončení 1. světové války nebyla politika Japonska už taková agresivní, ale důsledky hospodářské krize a rychlého růstu obyvatelstva vedly ke změně postoje. Stále větší vliv měla vojenská moc, což mělo za následek nástup [[Militarismus|militarismu]], ale i v rámci [[Armáda|armády]] existovaly rozdílné názory. Ultranacionalistické frakce se několikrát pokusily o svržení vlády a císaře [[Hirohito|Hirohita]]. Vojenští velitelé začali vyhledávat možnosti násilného zvětšení území v Asii, což jim mělo pomoci vyřešit domácí ekonomické problémy. Cílem jejich útoků se stala Čína a tak začala [[druhá čínsko-japonská válka]]. Světové mocnosti požadovaly, aby Japonsko stáhlo své jednotky z Číny a obnovilo její svrchovanost. Jako reakce na tyto požadavky Japonsko vystoupilo ze Společenství národů, ale i nadále pokračovalo ve výbojní politice. [207] => [208] => ==== Druhá světová válka ==== [209] => Japonsko se spojilo s [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]] a zformovalo [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osu]]. Japonsko trpělo nedostatkem strategických surovin ([[Ropa|ropy]], [[kaučuk]]u, [[Barevné kovy|barevných kovů]], atd.), které muselo dovážet. Proto se Japonsko zajímalo i o bohatá naleziště v jihovýchodní Asii. Kvůli válce v Číně a obsazení leteckých a námořních základen ve [[Francouzská Indočína|Francouzské Indočíně]] ([[6. červenec|6. července]] [[1941]]) bylo na Japonsko uvaleno [[embargo]] a USA zmrazily japonská aktiva ve svých bankách. V souvislosti s expanzí do jihovýchodní Asie a Pacifiku považovali někteří japonští vůdci za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v [[Pearl Harbor]] ([[1941]]), aby byla zajištěna japonská nadvláda v [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Nicméně vstup [[Spojené státy americké|Spojených států]] do [[Druhá světová válka|2. světové války]] postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska. Po dlouhém [[Válka v Tichomoří|pacifickém tažení]] se Spojenci dostali až k japonským ostrovům. Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio, [[Ósaka|Ósaku]] a další města strategickým bombardováním a na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] [[Jaderná zbraň|atomovými bombami]]. Japonsko [[Kapitulace Japonska|bezpodmínečně kapitulovalo]] [[15. srpen|15. srpna]] [[1945]]. [210] => [211] => Japonská armáda se v masovém měřítku dopouštěla [[Japonské válečné zločiny|válečných zločinů]], z nichž nejznámější je [[Nankingský masakr|masakr v Nankingu]] v prosinci 1937, při němž zahynulo až 300 tisíc civilistů a válečných zajatců. V Číně v důsledku japonské invaze přišlo o život asi 15 milionů lidí.„[http://www.respekt.cz/politika/valka-dal-jitri-vztah-mezi-cinou-a-japonskem Válka dál jitří vztah mezi Čínou a Japonskem]“. Respekt. 15. září 2015. Během války zahynuly 2 miliony Japonců, jenom v březnu 1945 při americkém náletu na Tokio zahynulo na 110 tisíc lidí.„[http://technet.idnes.cz/hirosima-nagasaki-jaderna-atomova-bomba-fc6-/vojenstvi.aspx?c=A130806_145339_vojenstvi_mla Až atomové bomby zlomily houževnatý odpor Japonska]“. Technet.cz. 9. srpna 2013. [212] => [213] => ==== Současnost ==== [214] => Po válce [[Japonsko]] přišlo o většinu svých zámořských držav a miliony Japonců byly vysídleny z Mandžuska a Koreje. Mandžusko připadlo Číně, jižní Sachalin a [[Kurilské ostrovy|Kurily]] Sovětskému svazu, a [[Severní Mariany]] Spojeným státům. V roce [[1947]] přijalo Japonsko novou ústavu zdůrazňující liberální demokratické praktiky. [215] => [216] => Poražené Japonsko zůstalo pod okupační správou [[USA]] až do roku [[1952]], po jejímž skončení zahájilo významné ekonomické oživení, které vrátilo ostrovům prosperitu. V roce [[1956]] bylo Japonsku uděleno členství v [[Organizace spojených národů|OSN]]. Úspěch [[Olympijské hry|olympijských her]] v Tokiu v roce [[1964]] je považován za jeden z mnoha znaků, že Japonsko znovu získalo svůj národní status. Ostrovy Rjúkjú zůstaly pod správou USA až do roku [[1972]], aby byla zajištěna stabilizace východní Asie. Vojenská přítomnost USA v Japonsku je však stále významná. [217] => [218] => Ve [[21. století]] signalizoval pozitivní růst postupné hospodářské oživení, které bylo dvě dekády utlumeno krizí z počátku devadesátých let. [[11. březen|11. března]] [[2011]] Japonsko utrpělo jedno z největších zemětřesení ve své zaznamenané historii, což vyvolalo jadernou katastrofu ve [[Fukušima Dajiči|Fukušimě Dajiči]]. [[1. květen|1. května]] [[2019]], po historické [[Abdikace|abdikaci]] císaře [[Akihito|Akihita]], se jeho syn [[Naruhito]] stal novým císařem Japonska a začala éra [[Reiwa|Reiwy]].{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Japan's emperor thanks country, prays for peace before abdication [220] => | periodikum = Nikkei Asian Review [221] => | url = https://asia.nikkei.com/Spotlight/Japan-s-Reiwa-era/Japan-s-emperor-thanks-country-prays-for-peace-before-abdication [222] => | jazyk = en-GB [223] => | datum přístupu = 2020-08-30 [224] => }} [225] => [226] => == Státní symboly == [227] => === Vlajka === [228] => [229] => {{Podrobně|Japonská vlajka}} [230] => [231] => Japonská vlajka je tvořena bílým listem s červeným kruhovým polem, o průměru ⅗ šířky vlajky (⅖ délky), které je uprostřed vlajky. [232] => [233] => === Znak === [234] => [235] => {{Podrobně|Státní znak Japonska}} [236] => [237] => Japonský státní znak je zároveň ''Císařskou [[Pečeť|pečetí]]'', užívanou členy [[Japonská císařská dynastie|japonské císařské rodiny]]. Tvoří ho stylizovaná kresba zlatého květu [[Chryzantéma|chryzantémy]] s černými (jinde i červenými) obrysy. Centrální disk je obklopen přední sadou 16 okvětních lístků. Zadní sada 16 lístků je lehce posunutá oproti přední sadě, takže je vidět na samotných okrajích květiny. [238] => [239] => === Hymna === [240] => [241] => {{Podrobně|Japonská hymna}} [242] => [243] => Japonská hymna (''Kimigajo'') byla japonskou státní hymnou [[de facto]] již od [[období Meidži]], ale oficiálně byla uznána japonským parlamentem až v roce 1999. Slova hymny pocházejí z [[Kokinšú]], básnické sbírky z 10. století. Autor těchto veršů není znám. Hudbu složil [[Hiromori Hajaši]] v roce 1880. Je hymnou s nejstarším textem na světě a zároveň nejkratší světovou hymnou. [244] => [245] => == Geografie == [246] => {{Podrobně|Geografie Japonska}} [247] => [[Soubor:Yari-Hotaka-Renpoh 02.jpg|náhled|Pohoří [[Hida]]]] [248] => [[Soubor:Sakurajima at Sunset.jpg|náhled|Sopka [[Sakura-džima]] na ostrově Kjúšú]] [249] => Japonsko leží na východním okraji [[Asie|asijského]] [[kontinent]]u. Stát je tvořen řetězem [[ostrov]]ů v západní části [[Tichý oceán|Tichého oceánu]], zahrnuje 14 125 ostrovů. Rozkládá se na ploše 3 000 km severovýchodně-jihozápadně od [[Ochotské moře|Ochotského moře]] až po východní Čínu a [[Filipínské moře]]. Největší ostrovy jsou (od severu k jihu) [[Hokkaidó]] (北海道), [[Honšú]] (本州, největší ostrov), [[Šikoku]] (四国) a [[Kjúšú]] (九州). K těmto ostrovům patří i skupina menších ostrovů v bezprostřední blízkosti i ostrovy více vzdálené např. [[Okinawa]]. Celková délka pobřeží všech ostrovů je 33 889 km. [250] => [251] => Japonsko je země z velké části hornatá. Nejvyšší horou je [[Fudži]] (3776 m), další nejvyšší hory jsou uvedeny v [[Japonské třítisícovky|seznamu japonských třítisícovek]], [[prominence|nejprominentnější]] hory jsou v [[Seznam ultraprominentních vrcholů v Japonsku|seznamu japonských ultraprominentních vrcholů]]. Lidé se soustřeďují převážně do pobřežních oblastí. Hustota obyvatelstva je velmi vysoká; Japonsko je, co se týče hustoty zalidnění, 30. na světě. [252] => [253] => Slabá [[zemětřesení]] jsou častá, protože Japonsko se nachází na hranici tří [[tektonická deska|tektonických desek]]. Velká zemětřesení se vyskytnou během každého století několikrát a často také vyvolají vlny [[tsunami]]. Poslední velká zemětřesení byla v letech [[1923]] ([[Velké zemětřesení v Kantó]], 8,3 stupně), [[1995]] ([[Zemětřesení v Kóbe]], 7,2 stupně), [[2004]] (oblast [[prefektura Niigata|Čúecu]], 6,9 stupně) a 2011 ([[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|Zemětřesení a tsunami v Tóhoku]], 8,9 stupně), které v Japonsku pravděpodobně připravilo největší katastrofu od 2. světové války. Počet mrtvých se odhaduje až na 22 000 a čtvrt miliónu lidí připravily živly o domov. [254] => [255] => Podnebí Japonska je [[Oceánické podnebí|oceánické]], vlhké a [[monzun]]ové, ale díky rozloze země se klima v různých oblastech liší. Období dešťů začíná na Okinawě počátkem května, na ostrově Honšú pak uprostřed června, kde trvá cca 6 týdnů. Na přelomu léta a podzimu přinášejí silné deště také [[Tropická cyklóna|tajfuny]]. [256] => [257] => [258] => Soubor:Japan-CIA_WFB_Map.png|Orientační mapka Japonska [259] => Soubor:Japan topo en.jpg|Fyzická mapa Japonska [260] => |Hora [[Fudži]], [[Sakura]] a [[Šinkansen]] [261] => Soubor:Aharen Beach On Tokashiki Island 2009 (7373).JPG|Pláž na [[Okinawa|Okinawě]] v prosinci [262] => Soubor:Satellite View of Japan 1999.jpg|Satelitní pohled na Japonsko [263] => [264] => [265] => == Politika == [266] => [[Soubor:Crown Prince Naruhito (2018).jpg|náhled|upright|[[Japonský císař|Císař]] [[Naruhito]] nastoupil na trůn v květnu 2019]][[Soubor:Diet of Japan Kokkai 2009.jpg|náhled|Budova parlamentu v [[Nagatačó]] v [[Tokio|Tokiu]]]] [267] => Japonsko je [[konstituční monarchie]], kde moc císaře je maximálně omezena. Jeho funkce je pouze reprezentativní, ústava z roku 1947 definuje jeho pozici takto: ''„Císař je symbol státu a jednoty národa, odvozuje svou moc a postavení od vůle národa, v němž tkví nezávislá moc“''. Nepřímo je tedy řečeno, že císař již není pozemský potomek bohů, ale běžný monarcha. Toto prohlášení učinil císař [[Hirohito]]. Moc drží v rukou převážně [[Seznam premiérů Japonska|japonský premiér]] a další zvolení členové Národního shromáždění, zatímco svoboda volby spočívá na japonských občanech.{{Citace elektronické monografie [268] => | příjmení = [269] => | jméno = [270] => | odkaz na autora = [271] => | titul = The Constitution of Japan [272] => | url = http://www.sangiin.go.jp/eng/law/index.htm [273] => | datum vydání = 1946-11-03 [274] => | datum aktualizace = [275] => | datum přístupu = 2008-03-22 [276] => | vydavatel = House of Councillors of the National Diet of Japan [277] => | místo = [278] => | jazyk = anglicky [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070317203812/http://www.sangiin.go.jp/eng/law/index.htm [280] => | datum archivace = 2007-03-17 [281] => | nedostupné = ano [282] => }} Císař působí především jako hlava státu při diplomatických příležitostech. Současným císařem je [[Naruhito]], který v květnu 2019 vystřídal svého otce [[Akihito|Akihita]], který abdikoval. [283] => [284] => Zákonodárným orgánem je dvoukomorový [[Japonský parlament]]. Skládá se z Poslanecké sněmovny, která má 465 členů, volených každé čtyři roky nebo při předčasných volbách, a Sněmovny rádců s 248 členy, volených na šestileté období. Aktivní volební právo mají osoby starší 18 let, volí se tajně do všech zastupitelských úřadů.{{Citace elektronické monografie [285] => | příjmení = [286] => | jméno = [287] => | odkaz na autora = [288] => | titul = World Factbook: Japan [289] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html [290] => | datum vydání = 2008-03-20 [291] => | datum aktualizace = [292] => | datum přístupu = 2008-03-22 [293] => | vydavatel = [[Ústřední zpravodajská služba|CIA]] [294] => | místo = [295] => | jazyk = anglicky [296] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226010157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html%20 [297] => | datum archivace = 2018-12-26 [298] => | nedostupné = ano [299] => }} [[Liberálně demokratická strana (Japonsko)|Liberálně demokratická strana]] (LDP) byla u moci od roku [[1955]] až do roku [[2009]], s výjimkou koaliční vlády zformované opozičními stranami v letech 1993-1996.{{Citace elektronické monografie [300] => | příjmení = [301] => | jméno = [302] => | odkaz na autora = [303] => | titul = A History of the Liberal Democratic Party [304] => | url = http://www.jimin.jp/jimin/english/history/index.html [305] => | datum vydání = [306] => | datum aktualizace = [307] => | datum přístupu = 2008-03-22 [308] => | vydavatel = Liberal Democratic Party of Japan [309] => | místo = [310] => | jazyk = anglicky [311] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071017034917/http://www.jimin.jp/jimin/english/history/index.html [312] => | datum archivace = 2007-10-17 [313] => | nedostupné = ano [314] => }} Největší opoziční stranou byla po desetiletí sociálně liberální [[Demokratická strana Japonska]] (DPJ), které poprvé a s velkým náskokem zvítězila v předčasných parlamentních volbách v srpnu [[2009]].{{Citace elektronické monografie [315] => | příjmení = [316] => | jméno = [317] => | odkaz na autora = [318] => | titul = Vítězem japonských voleb jsou definitivně opoziční demokraté [319] => | url = http://www.ct24.cz/svet/65352-vitezem-japonskych-voleb-jsou-definitivne-opozicni-demokrate/ [320] => | datum vydání = 2009-08-31 [321] => | datum aktualizace = [322] => | datum přístupu = 2009-08-31 [323] => | vydavatel = Česká televize [324] => | místo = Praha [325] => | jazyk = česky [326] => }} [327] => [328] => Premiér je hlavou vlády, je jmenován japonským císařem poté, co je navržen parlamentem, a Poslanecká sněmovna mu musí vyslovit důvěru. Mezi jeho důležité pravomoci patří jmenování a odvolávání ministrů, z nichž většina musí být členy parlamentu. V současnosti slouží jako předseda japonské vlády [[Fumio Kišida]].{{Citace elektronického periodika [329] => | titul = Japonsko má nového premiéra. Stal se jím bývalý ministr zahraničí Kišida [330] => | periodikum = iROZHLAS [331] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/japonsko-ma-noveho-premiera-stal-se-jim-byvaly-ministr-zahranici-kisida_2110040828_voj [332] => | jazyk = cs [333] => | datum přístupu = 2023-02-21 [334] => }} [335] => [336] => Historicky byl japonský politický systém ovlivněn hlavně [[Čína|Čínou]]. Nicméně ke konci 19. století byl právní systém z velké části založen na evropském právu, zejména pak na systému ve [[Francie|Francii]] a [[Německo|Německu]]. Například v roce [[1896]] japonská vláda zavedla občanský zákoník založený na německém modelu. S poválečnými změnami zůstává tento zákoník platný i v dnešním Japonsku.{{Citace elektronické monografie [337] => | příjmení = [338] => | jméno = [339] => | odkaz na autora = [340] => | titul = Japanese Civil Code [341] => | url = http://www.britannica.com/eb/article-9043364?hook=6804 [342] => | datum vydání = 2008 [343] => | datum aktualizace = [344] => | datum přístupu = 2008-03-22 [345] => | vydavatel = Encyclopædia Britannica [346] => | místo = [347] => | jazyk = anglicky [348] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071217185610/http://www.britannica.com/eb/article-9043364?hook=6804 [349] => | datum archivace = 2007-12-17 [350] => | nedostupné = ano [351] => }} Moc zákonodárná náleží japonskému Národnímu shromáždění. Současná ústava vyžaduje, aby císař vyhlásil legislativu, která prošla parlamentem, aniž by mu dávala pravomoc zákon odmítnout. Moc soudní je v Japonsku rozdělena do 4 základních stupňů: Nejvyšší soud a 3 stupně nižších soudů. [352] => [353] => === Zahraniční vztahy === [354] => {{související|Protiraketová obrana Japonska}} [355] => [[Soubor:Shinzō Abe and Donald Trump in the Oval Office 2018.jpg|náhled|Japonský premiér [[Šinzó Abe]] a americký prezident [[Donald Trump]] 7. června 2018]] [356] => Japonsko je členským státem Spojených národů a do roku 2024 nestálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti Spojených národů]]. Japonsko se spolu se členy skupiny [[G4]] – Brazílií, Německem a Indií, uchází o stálá křesla v bezpečnostní radě.{{Citace elektronické monografie [357] => | příjmení = [358] => | jméno = [359] => | odkaz na autora = [360] => | titul = UK backs Japan for UNSC bid [361] => | url = http://www.centralchronicle.com/20070111/1101194.htm [362] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070221044357/http://www.centralchronicle.com/20070111/1101194.htm [363] => | datum vydání = [364] => | datum aktualizace = [365] => | datum přístupu = [366] => | vydavatel = Central Chronicle [367] => | místo = [368] => | jazyk = anglicky [369] => }} [370] => [371] => Jednou z podmínek kapitulace po 2. sv. válce bylo rozpuštění armády. Japonsko se podle článku 9. ústavy vzdalo vlastní armády, ale ústava nebyla porušena, když roku [[1954]] založilo tzv. síly sebeobrany, které se dělí na pozemní, [[Japonské námořní síly sebeobrany|námořní]] a [[Japonské vzdušné síly sebeobrany|vzdušné]] a čítají asi 247 000 vojáků. [372] => [373] => Jako ekonomická síla je Japonsko členem skupin [[G8]] a [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství|APEC]] a vynakládá velké prostředky na mezinárodní pomoc a rozvojové projekty. Japonsko vede teritoriální spory s [[Rusko|Ruskem]] a [[Čína|Čínou]] ohledně sporných ostrovů [[Senkaku]] a [[Kurilské ostrovy|Kuril]] a také si neudržuje dobré vztahy se [[Severní Korea|Severní Koreou]], s níž přetrvávají rozpory ohledně únosu japonských občanů a programu [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]]. Dlouhodobě naopak úzce spolupracuje se [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]].{{Citace elektronického periodika [374] => | příjmení = ČTK [375] => | jméno = ČT24 [376] => | titul = Washington utužuje spojenectví v Pacifiku [377] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [378] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/washington-utuzuje-spojenectvi-v-pacifiku-348085 [379] => | jazyk = cs [380] => | datum přístupu = 2024-04-13 [381] => }} [382] => [383] => === Administrativní dělení === [384] => {{viz též|Administrativní dělení Japonska}} [385] => [[Soubor:Skyscrapers of Shinjuku 2009 January.jpg|náhled|Tokio s horou [[Fudži]] v pozadí]] [386] => Japonsko se dělí na 47 [[Prefektury v Japonsku|prefektur]]. Japonský právní řád nezná pojem hlavního města, v českém prostředí za něj však bývá označována prefektura [[Tokio]] (東京), která ztratila postavení města při změnách systému státní správy v roce 1943. Prefektura má nyní 9,3 milionů obyvatel, včetně venkovských oblastí a administrativně pod ni spadajících odlehlých souostroví. Na území prefektury Tokio se nachází vládní budovy, císařský palác a centrum oblasti. Naopak třetina prefektury je pokryta horami a lesy. Metropolitní oblast souvislého osídlení tvořená cca 6 prefekturami má celkem více než 37 milionů obyvatel. Podle některých vymezení do ní spadá i Jokohama, uváděná níže jako samostatné město, kterým na rozdíl od Tokia je. [387] => [388] => ==== Další významná města ==== [389] => [[Soubor:Viewed from the Nakanoshima Festival Tower in 201510 002.JPG|náhled|Ósaka]] [390] => * [[Jokohama]] (横浜 3,5 milionů obyvatel) [391] => * [[Ósaka]] (大阪 2,6 milionů obyvatel) [392] => * [[Nagoja]] (名古屋 2,2 milionů obyvatel) [393] => * [[Sapporo]] (札幌 1,8 milionů obyvatel) [394] => * [[Kóbe]] (神戸 1,5 milionu obyvatel) [395] => * [[Kjóto]] (京都 1,5 milionu obyvatel) [396] => * [[Fukuoka]] (福岡 1,4 milionu obyvatel) [397] => * [[Hirošima]] (広島 1,1 milionu obyvatel) [398] => [399] => ==== Hlavní ostrovy ==== [400] => * [[Hokkaidó]] (北海道) [401] => * [[Honšú]] (本州) [402] => * [[Šikoku]] (四国) [403] => * [[Kjúšú]] (九州) [404] => [405] => == Ekonomika == [406] => {{viz též|Ekonomika Japonska}} [407] => [[Soubor:Tokyo Stock Exchange (6640616109).jpg|náhled|upright=1.2|[[Tokijská burza]], největší burza v Asii.{{cite news|url=http://economictimes.indiatimes.com/markets/global-markets/China-becomes-worlds-third-largest-stock-market/articleshow/6068129.cms|title= Japan's Tokyo Stock Exchange is the second largest stock market with a market value of $3.8 trillion |work=The Economic Times |location=India|accessdate=19 Jun 2010|date=19 June 2010}}|vlevo]] [408] => Japonská ekonomika je třetí největší na světě a dá se označit za asijskou ekonomickou [[velmoc]]{{Citace monografie [409] => | příjmení = Gray [410] => | jméno = John [411] => | odkaz na autora = [412] => | titul = Marné iluze [413] => | vydavatel = Paradigma.sk [414] => | vydání = 1 [415] => | místo = Košice [416] => | rok = 2002 [417] => | isbn = 80-968603-1-3 [418] => | kapitola = Dokáže si Japonsko udržet svou odlišnou ekonomickou kulturu [419] => | strany = 231 [420] => }}. Největší růst zaznamenala v druhé polovině [[20. století]], když v 60. letech rostla průměrně o 10 % ročně, v 70. pak o 5 %. Tehdy se začalo hovořit o [[Japonský hospodářský zázrak|japonském hospodářském zázraku]]. [421] => [422] => Zaměřuje se hlavně na [[průmysl]] – výrobu automobilů (Japonsko byl druhý největší výrobce automobilů na světě v roce 2009{{Citace elektronické monografie [423] => | korporace = OICA [424] => | odkaz na korporaci = :en:OICA [425] => | titul = OICA Production Statistics 2009 [426] => | url = http://oica.net/category/production-statistics/2009-statistics/ [427] => | datum přístupu = 2012-02-23 [428] => }}. v roce 2015 třetí), dopravních prostředků, elektroniky, strojírenství. Těží ze vzdělané a disciplinované pracovní síly, v posledních letech ji ale trápí [[deflace]]. [429] => [[Soubor:Sony headquarters (crop).jpg|náhled|180x180pixelů|Sídlo společnosti [[Sony]]]] [430] => Po druhé světové válce Japonsku vyšly především dvě sázky. První byla na automobilový průmysl. Ačkoli západní značky byly již dobře zavedené, Japonci dokázali na euroamerické trhy proniknout kombinací dobré ceny a solidní kvality. Značky jako [[Toyota]], [[Honda]], [[Nissan]], [[Mazda]], [[Mitsubishi]] nebo [[Subaru]] se staly rychle symbolem japonské průmyslové moci. V oblasti motocyklů se to samé povedlo značkám [[Yamaha]], [[Suzuki]] či [[Kawasaki Heavy Industries|Kawasaki]]. Boom výroby aut i motocyklů vynesl na vrchol i výrobce pneumatik [[Bridgestone]], který se stal světovou prodejní jedničkou ve svém oboru.{{Citace elektronického periodika [431] => | titul = Leading tyre manufacturers [432] => | url = https://www.tyrepress.com/leading-tyre-manufacturers/ [433] => | periodikum = Tyrepress [434] => | datum vydání = 2013-09-26 [435] => | datum přístupu = 2019-11-10 [436] => | jazyk = en-GB [437] => }} Druhou vítěznou sázkou japonského hospodářství po roce 1945 se stala jemná [[elektronika]]. Zpočátku firmy získaly významnou státní podporu, brzy se z nich ale stali globální giganti - [[Sony]], [[Toshiba]], [[Canon]], [[Panasonic]], [[Nikon]], [[Hitachi]], [[Sharp Corporation|Sharp]], [[Fujitsu]], [[Casio]], [[JVC]], [[Seiko]], [[Olympus]]. Přehrávače, fotoaparáty, hodinky či spotřebiče těchto značek zaplavily od 60. let 20. století celý svět. Japonský poválečný hospodářský model ovšem ovlivnil svět ještě jinak - stal se přiznaným vzorem pro další ekonomiky v oblasti, především pro [[Jižní Korea|Jižní Koreu]] a [[Čína|Čínu]], a i zde zafungoval. [438] => [439] => === Doprava === [440] => [[Soubor:JRE E6 S12 E3 R1 omiya 20130320.jpg|náhled|Vlaky šinkansen typu E6 a E3]] [441] => [[Soubor:Landscapes of Haneda, shot from the free shuttle bus 11.jpg|náhled|[[Letiště Haneda]]]] [442] => Japonsko bylo první zemí na světě, která vyvinula [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnici]]. První trať byla otevřena v roce 1964 a spojovala [[Tokio]] a [[Ósaka|Ósaku]]. Nesla název Tókaidó a vlaky na ní jezdily maximální rychlostí 210 km/h. Síť vysokorychlostních tratí se nazývá [[Šinkansen]]. K roku 2017 měla již 2800 kilometrů a tvořilo ji osm tratí.{{Citace elektronického periodika [443] => | titul = Šinkansen. Pro Japonce samozřejmost, pro Čechy futuristická vize z verneovky [444] => | url = https://www.irozhlas.cz/komentare/sinkansen-pro-japonce-samozrejmost-pro-cechy-futuristicka-vize-z-verneovky_1706270928_gol [445] => | periodikum = iROZHLAS [446] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [447] => | vydavatel = Český rozhlas [448] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [449] => | datum přístupu = 2019-11-08 [450] => | jazyk = cs [451] => }} Jezdí na ní [[vysokorychlostní vlak]]y, které se obvykle označují stejným termínem. Oficiálně sice mají vlaky vlastní názvy, např. Nozomi (Naděje), Hikari (Světlo), Kodama (Ozvěna), v praxi se ale název šinkansen používá i pro vlaky, a to i v samotném Japonsku. [452] => [453] => Na území Japonska jezdí 250 těchto vlaků. Nejvyšší dosahovaná provozní rychlost je 320 km/h, na trati Tóhoku. Od roku 2030 by měly dosahovat rychlosti až 360 km/h.{{Citace elektronického periodika [454] => | titul = Japonsko testuje nový typ rychlovlaku šinkansen, má aerodynamický „nos“ dlouhý až 22 metrů {{!}} Doprava [455] => | url = https://www.lidovky.cz/byznys/doprava/japonsko-testuje-novy-prototyp-rychlovlaku-sinkansen.A190510_152828_ln-doprava_ele [456] => | periodikum = Lidovky.cz [457] => | datum vydání = 2019-05-10 [458] => | datum přístupu = 2019-11-08 [459] => | jazyk = cs [460] => }} Šinkanseny využívají i [[tunel Seikan]], druhý nejdelší na světě, spojující ostrovy [[Honšú]] a [[Hokkaidó]].{{Citace elektronického periodika [461] => | titul = Výročí: dnes slaví tunel Seikan – technický unikát mezi japonskými ostrovy [462] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/vyroci/vyroci-dnes-slavi-tunel-seikan-technicky-unikat-mezi-japonskymi-ostrovy [463] => | periodikum = Zoom magazin [464] => | datum přístupu = 2019-11-10 [465] => | jazyk = cs [466] => }} Kvůli bezpečnosti a rychlosti provozu mají tratě šinkansen výhradně mimoúrovňová křížení s ostatními druhy dopravy i s ostatními železnicemi. Do roku 1986 jezdila na tratích šinkansen jen státní železniční společnost, ta však byla toho roku rozdělena a [[Privatizace|zprivatizována]]. V Japonsku je železnice hlavním prostředkem osobní dopravy, zejména mezi velkými městy. Široce je ale využívána i pro [[Příměstská železnice|příměstskou dopravu]] v [[Metropolitní oblast|metropolitních oblastech]]. Rozšířená je i železnice městská. První železniční trať byla přitom v Japonsku postavena až roku 1872, tedy později než ve většině evropských zemí. Masivní rozvoj nastal především po druhé světové válce. [467] => [468] => V Japonsku je 1,2 milionu kilometrů silnic, z toho 52 000 kilometrů dálnic a 8000 kilometrů tzv. expresních dálnic.{{Citace elektronického periodika [469] => | titul = Road Bureau - MLIT Ministry of Land, Infrastructure, Transport and Tourism [470] => | url = http://www.mlit.go.jp/road/road_e/statistics.html [471] => | periodikum = www.mlit.go.jp [472] => | datum přístupu = 2019-11-08 [473] => }} To je obvykle považováno za nedostatečné, vzhledem k počtu automobilů. Důvodem je, že stát preferuje rozvoj železnice. Japonsko má na silnicích levostranný provoz. [474] => [475] => V Japonsku je 176 letišť. Nejvytíženějším z nich je [[letiště Haneda]] v Tokiu, čtvrté nejvytíženější na světě.{{Citace elektronického periodika [476] => | titul = The world's 20 busiest airports (2017) [477] => | url = https://www.usatoday.com/story/travel/flights/todayinthesky/2018/04/09/list-worlds-20-busiest-airports-2017/498552002/ [478] => | periodikum = USA TODAY [479] => | datum přístupu = 2019-11-08 [480] => | jazyk = en-US [481] => | jméno = Ben [482] => | příjmení = Mutzabaugh [483] => }} Japonsko má šestý největší letecký trh na světě.{{Citace elektronického periodika [484] => | titul = Air transport, passengers carried {{!}} Data [485] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/IS.AIR.PSGR?most_recent_value_desc=true [486] => | periodikum = data.worldbank.org [487] => | datum přístupu = 2019-11-08 [488] => }} V roce 2018 to značilo 126 milionů přepravených pasažérů. Největšími japonskými leteckými společnostmi jsou [[Japan Airlines]] a [[All Nippon Airways]].{{Citace elektronického periodika [489] => | titul = These Are The Biggest Asian Airlines [490] => | url = https://simpleflying.com/biggest-asian-airlines/ [491] => | periodikum = Simple Flying [492] => | datum vydání = 2019-10-06 [493] => | datum přístupu = 2019-11-10 [494] => | jazyk = en-US [495] => }} [496] => [497] => [[Fukuoka]], [[Kóbe]], [[Kjóto]], [[Nagoja]], [[Ósaka]], [[Sapporo]], [[Sendai]], [[Tokio]] a [[Jokohama]] mají systém městské [[Metro|podzemní dráhy]]. [498] => [499] => == Obyvatelstvo == [500] => [[Soubor:Bdrates of Japan since 1950.svg|náhled|Porodnost a úmrtnost od roku 1950]] [501] => [[Soubor:Shijo procession girls 197143581 d6ea13f0a2 o.jpg|náhled|Japonské ženy v [[Kimono|kimonu]]]] [502] => [[Soubor:Shibuya tokyo.jpg|náhled|Čtvrť [[šibuja]] v Tokiu]] [503] => Počet obyvatel Japonska je odhadován na 127,1 milionu, s 80% žijícími na [[Honšú]]. Japonská společnost je jazykově i kulturně homogenní,{{cite news|title='Multicultural Japan' remains a pipe dream|url=http://search.japantimes.co.jp/cgi-bin/fl20070327zg.html|accessdate=January 16, 2011|newspaper=Japan Times|date=March 27, 2007}} složená z 98,5% etnických Japonců,{{Citace elektronické monografie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html |titul=CIA Factbook: Japan |vydavatel=Cia.gov |datum přístupu=November 9, 2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181226010157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html%20 |datum archivace=2018-12-26 |nedostupné=ano }} s malým počtem zahraničních pracovníků. Domorodí [[Ainuové]] jsou původními obyvateli ostrova Hokkaido.{{Citace elektronického periodika [504] => | titul = Japonsko: Na mapu přibyl staronový "národ kurilský" [505] => | periodikum = Týden.cz [506] => | datum_vydání = 19. června 2008 [507] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/japonsko-na-mapu-pribyl-staronovy-narod-kurilsky_66347.html [508] => }} [509] => [510] => V Japonsku žije menšina [[Korejci|Korejců]], kteří do Japonska přišli během [[Japonská okupace Koreje|okupace Koreje]].{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = V Japonsku žije komunita Korejců věrná KLDR, totalitní ideologii předávají dětem [512] => | periodikum = Lidovky.cz [513] => | datum_vydání = 28. ledna 2018 [514] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/kldr-ma-svou-komunitu-zijici-v-japonsku.A180121_134313_ln_zahranici_ele [515] => }} Do „nečisté“ kasty [[burakumin]] patří až tři miliony Japonců,{{Cite journal |url=http://jbe.gold.ac.uk/7/alldritt001.html |title=The Burakumin: The Complicity of Japanese Buddhism in Oppression and an Opportunity for Liberation |author=Leslie D. Alldritt |publisher=Journal of Buddhist Ethics |date=červenec 2000 |issn=1076-9005 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20051125094650/http://jbe.gold.ac.uk/7/alldritt001.html |archivedate=2005-11-25 |df= |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-07-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051125094650/http://jbe.gold.ac.uk/7/alldritt001.html |datum archivace=2005-11-25 }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://jbe.gold.ac.uk/7/alldritt001.html |datum přístupu=2019-07-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051125094650/http://jbe.gold.ac.uk/7/alldritt001.html |datum archivace=2005-11-25 }} kteří se stejně jako Korejci často setkávají s diskriminací ze strany většinové společnosti. V zemi žije několik set tisíc Brazilců a Peruánců, kteří jsou [[Japonci|japonského]] původu. [516] => [517] => * muži: 62,252 mil. [518] => * ženy: 65,183 mil. [519] => [520] => Ekonomicky činné obyvatelstvo: 66,990 miliónu (k 31. 12. [[2001]]) [521] => [522] => Absolutní roční přírůstek obyvatelstva k 1. 10. [[2002]]: cca 145 000 obyvatel [523] => [524] => Relativní průměrný roční přírůstek obyvatelstva v roce 2002: 0,11 % [525] => [526] => Relativní průměrný roční přírůstek obyvatelstva v roce 2020: -0,30 % [527] => [528] => Demografické složení v roce 2002: [529] => * děti do 15 let: 14,2 % populace [530] => * osoby nad 65 let: 18,5 % populace [531] => [532] => Demografické složení v roce 2021: [533] => * děti do 15 let: 11,8 % populace [534] => * osoby 15–64 let: 74 milionů (59 % populace) [535] => * osoby nad 65 let: 28,9 % populace [536] => [537] => Průměrná délka dožití: [538] => * muži 77,73 let [539] => * ženy 84,64 let [540] => [541] => Národnostní složení: [542] => * [[Japonci]] (98,3 %) [543] => * ostatní národnosti: [544] => ** [[Korejci]] (632 tis.) [545] => ** [[Číňané]] (381 tis.) [546] => ** Brazilci (265 tis.) [547] => ** Filipínci (157 tis.) [548] => ** [[Američané]] (46 tis.) [549] => ** Peruánci (50 tis.) [550] => ** Thajci (24 tis.) [551] => ** Britové (15 tis.) [552] => ** [[Vietnamci]] (14 tis.) [553] => [554] => Celkem žije v Japonsku přes 1,78 milionů nejaponského obyvatelstva [555] => [556] => V roce 2009 byla populace Japonska na vrcholu a od té doby neustále klesá.{{Citace elektronického periodika [557] => | titul = Japan Population (2022) - Worldometer [558] => | periodikum = www.worldometers.info [559] => | url = https://www.worldometers.info/world-population/japan-population/ [560] => | jazyk = en [561] => | datum přístupu = 2022-04-18 [562] => }} V roce 2021 činil pokles bezmála 644 tisíc osob na 125,5 milionů obyvatel, což je největší historický pokles. Z tohoto počtu je sotva 74 milionů (59 %) obyvatel ve věku 15 až 64 let. S věkem 14 a méně je sotva 11,8 % Japonců, zatímco s věkem 65 a více je rekordních 28,9 % osob, což Japonsko činí zemí s nejvyšším průměrným věkem (median age) na světě.{{Citace elektronického periodika [563] => | příjmení = NEWS [564] => | jméno = KYODO [565] => | titul = Japan's population falls by record 644,000 to 125.5 mil. in 2021 [566] => | periodikum = Kyodo News+ [567] => | url = https://english.kyodonews.net/news/2022/04/2682851af82b-breaking-news-tokyos-population-shrinks-for-1st-time-in-26-yrs-govt-data.html [568] => | datum přístupu = 2022-04-18 [569] => }} Navíc od roku 1973 drasticky klesá [[porodnost]] a podle predikce bude populace Japonska v roce 2060 již pouhých 86,7 milionů obyvatel.{{Citace elektronického periodika [570] => | příjmení = News [571] => | jméno = A. B. C. [572] => | titul = Japan births at new low as population shrinks and ages [573] => | periodikum = ABC News [574] => | url = https://abcnews.go.com/International/wireStory/japan-births-new-low-population-shrinks-ages-94078296 [575] => | jazyk = en [576] => | datum přístupu = 2022-11-29 [577] => }} To představuje velké ohrožení existence do budoucnosti. [578] => [579] => Dalším problémem jsou [[sebevražda|sebevraždy]]. Japonsko se sice mírou sebevražd neřadí do top 10 zemí světa, ačkoliv bývá v [[kultura|kultuře]] a v historických rituálech se sebevraždami často spojováno, nejčastější příčinou úmrtí jsou však mezi muži ve věku 20–44 a mezi ženami ve věku 15–30 právě sebevraždy, přičemž u mužů je pravděpodobnost spáchání sebevraždy dvojnásobně vyšší než u žen.{{Citace elektronického periodika [580] => | titul = Suicide Rate by Country 2022 [581] => | periodikum = worldpopulationreview.com [582] => | url = https://worldpopulationreview.com/country-rankings/suicide-rate-by-country [583] => | datum přístupu = 2022-10-12 [584] => }} [585] => [586] => === Náboženství === [587] => {{Podrobně|Náboženství v Japonsku}} [588] => [[Soubor:Itsukushima torii distance.jpg|náhled|[[Torii]] u [[svatyně Icukušima]] poblíž [[Hirošima|Hirošimy]]; jedna ze [[Tři slavné japonské scenérie|tří slavných japonských scenérií]]]] [589] => Hlavními japonskými náboženstvími jsou [[šintoismus|šintó]] a [[Buddhismus v Japonsku|buddhismus]]. Specifikou Japonska je, že většina lidí se hlásí k oběma hlavním náboženstvím.{{Citace elektronického periodika [590] => | titul = Náboženství v Japonsku {{!}} japonskoo.cz [591] => | periodikum = www.japonskoo.cz [592] => | url = http://www.japonskoo.cz/nabozenstvi-v-japonsku/ [593] => | datum přístupu = 2019-03-12 [594] => }}{{Nedostupný zdroj}} V zemi je 81 097 šintoistických svatyní a 75 922 buddhistických chrámů. Ve výzkumech uvádí čtyřicet procent Japonců, že věří v Boha, nebo bohy, ale jen šest procent, že je Bůh pro jejich život důležitý. V církvi je organizováno jen 10 procent Japonců.{{Citace elektronického periodika [595] => | příjmení = Brolík [596] => | jméno = Tomáš [597] => | titul = Japonci vyznávají naráz několik náboženství, ale bůh pro ně není důležitý [598] => | periodikum = Týdeník Respekt [599] => | url = https://www.respekt.cz/denni-menu/japonci-vyznavaji-naraz-nekolik-nabozenstvi-ale-buh-pro-ne-neni-dulezity [600] => | datum přístupu = 2019-03-12 [601] => }} [602] => [603] => Podle statistického průzkumu, provedeného Japonským Ministerstvem školství, kultury, sportu, vědy a technologií (文部科学省, ''Monbu-kagaku-šó'', MEXT) jsou přibližné počty věřících: [[šintoismus|šintó]] – 107 mil. obyv., [[buddhismus]] – 89 mil. obyv., křesťanů – 3 mil. obyv., jiné 10 mil. obyv. Běžně se uvádí údaje cca 70 % šintoisté, 30 % buddhisté. Tyto údaje je však třeba považovat za zavádějící, jelikož většina Japonců pouze udržuje některé národní zvyky, tradice a pověry (lze srovnat s tím, když český ateista slaví Vánoce). Běžně je v šintoistické svatyni koutek pro buddhisty a naopak. Ke [[křesťanství]] se hlásí (červenec 2021) necelé 1 % etnických Japonců (podle jiných údajů až 6 %), a také asi 0,5 mil. cizinců zde žijících, hlavně Korejců, Filipínců a Brazilců. Velmi oblíbené jsou v Japonsku křesťanské svatby, a to i u nekřesťanů. [604] => [605] => V zemi také působí mnoho [[sekta|sekt]], které tato náboženství kombinují, na vzestupu jsou nyní sekty vyznávající boha Kušizaka, které jsou známé svým velmi pozitivním přístupem k tělesné lásce. [606] => [607] => == Kultura == [608] => {{Podrobně|Kultura Japonska}} [609] => Velmi známé je japonské umění krásného písma – [[kaligrafie]], [[porcelán]], komiksy – [[manga]] (čtou se zprava doleva), [[origami]] (skládačky z papíru), [[ikebana]] (umění aranžování květin), a čajové obřady. Významným symbolem Japonska je i [[kimono]] (tradiční japonský oděv), mnohdy viděný na umělkyních zvaných [[gejša]] (společnice, které baví tradičními tanci, hrou na hudební nástroje, příjemnou konverzací apod.); třebaže se jako běžný oděv již téměř nenosí, často (v rodinách či u osob ctících tradici) je používán při významných příležitostech (svatba ap.). [610] => [611] => === Literatura === [612] => {{Podrobně|Japonská literatura}} [613] => [[Soubor:Yasunari Kawabata 1938.jpg|náhled|190x190pixelů|[[Jasunari Kawabata]]]] [614] => [[Soubor:Murasaki-Shikibu-composing-Genji-Monogatari.png|vlevo|náhled|[[Murasaki Šikibu]]]] [615] => Spisovatelka [[Murasaki Šikibu]] je známá díky svému ''[[Příběh prince Gendžiho|Příběhu prince Gendžiho]]'' napsanému mezi lety [[1000]] až [[1014]], který je jedním z nejranějších a nejslavnějších [[román]]ů v dějinách.{{Citace elektronického periodika [616] => | titul = Murasaki Šikibuová [617] => | url = https://brno.rozhlas.cz/murasaki-sikibuova-6478932 [618] => | periodikum = Český rozhlas Brno [619] => | datum vydání = 2004-05-17 [620] => | datum přístupu = 2019-06-27 [621] => | jazyk = cs [622] => | příjmení = [623] => | jméno = [624] => | vydavatel = [625] => | url archivu = [626] => }} Dvorní dáma [[Sei Šónagon]] ve stejné době proslula svými ''Důvěrnými sešity''. Básník 17. století [[Macuo Bašó]] je zakladatelem básnické formy nazvané [[haiku]]. Zejména jeho kniha ''Úzká stezka do vnitrozemí'' (''Oku no hosomiči'') je klasikou japonské literatury.{{Citace elektronického periodika [627] => | titul = Haiku [628] => | url = https://www.chinatours.cz/rejstrik-mist/japonsko/haiku/ [629] => | periodikum = Cestovní kancelář Chinatours [630] => | datum přístupu = 2019-11-10 [631] => | jazyk = cs [632] => }} Žánr haiku si mistrovsky osvojili v 18. století zvláště [[Issa Kobajaši]] a [[Buson Josa]]. Ke klíčovým autorům 19. století patřil [[Sóseki Nacume]], který psal prózu, poezii i literárněvědné studie. [633] => [634] => [[Jasunari Kawabata]] získal v roce 1968 [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]] a byl prvním Japoncem, kterému se to podařilo. Nejslavnějším jeho románem je ''Jukiguni'' (''Sněhová země'') o vztahu tokijského floutka a venkovské [[Gejša|gejši]]. Druhá Nobelova cena zamířila na japonské ostrovy v roce 1994, kdy byl oceněn [[Kenzaburó Óe]], autor sociálně-kritických psychologických próz. V Japonsku se narodil i nositel Nobelovy ceny z roku 2017 [[Kazuo Ishiguro]], ten však od šesti let žije v Británii a píše [[Angličtina|anglicky]].{{Citace elektronického periodika [635] => | titul = Nobelovu cenu za literaturu získal Kazuo Ishiguro, autor Soumraku dne [636] => | url = https://www.respekt.cz/denni-menu/literarniho-nobela-ziskal-kazuo-ishiguro-autor-pameti-casu-a-sebeklamu [637] => | periodikum = Týdeník Respekt [638] => | datum přístupu = 2019-06-27 [639] => | příjmení = [640] => | jméno = [641] => | vydavatel = [642] => | datum vydání = [643] => | url archivu = [644] => }} [645] => [[Soubor:20100115161528!HarukiMurakami.png|náhled|200x200pixelů|[[Haruki Murakami]]]] [646] => Nejpopulárnějším současným japonským spisovatelem ve světě je [[Haruki Murakami]], obvykle označovaný za typického představitele literárního [[Postmoderna|postmodernismu]] (nejslavnější romány: [[Norské dřevo (román)|''Norské dřevo'']], ''[[Kafka na pobřeží]]'').{{Citace elektronického periodika [647] => | titul = Haruki Murakami [648] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/causy/73350/haruki-murakami.html [649] => | periodikum = Reflex.cz [650] => | datum přístupu = 2019-06-27 [651] => | jazyk = cs [652] => }} Spisovatel [[Jukio Mišima]] se proslavil románem ''Zpověď masky,'' ale ještě více svým zvláštním politickým angažmá v závěru života, jež vyvrcholilo přepadením velitelství japonských Sil sebeobrany a následnou rituální sebevraždou [[seppuku]] tamtéž.{{Citace elektronického periodika [653] => | titul = Poslední samuraj Jukio Mišima: Život jako seppuku {{!}} Téma [654] => | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/posledni-samuraj-jukio-misima-zivot-jako-seppuku-f7x-/tema.aspx?c=A110204_070922_pozice_4734 [655] => | periodikum = Lidovky.cz [656] => | datum vydání = 2011-05-13 [657] => | datum přístupu = 2019-06-27 [658] => }} [[Rjúnosuke Akutagawa]] bývá označován za „otce japonské povídky“ a je po něm pojmenováno nejprestižnější japonské literární ocenění [[Akutagawova cena]].{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = Akutagawa, Rjúnosuke [660] => | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/18197/akutagawa-rjunosuke [661] => | periodikum = www.iliteratura.cz [662] => | datum přístupu = 2019-06-27 [663] => }} [[Osamu Tezuka]] je považován za vynálezce komiksů [[manga]]. [[Kóbó Abe]] patří k nejvýraznějším japonským dramatikům. [[Ógai Mori]] vnášel do japonské literatury evropské trendy. V Japonsku je též velmi ceněno dílo [[Osamu Dazai]]e nebo [[Džun’ičiró Tanizaki]]ho. [664] => [665] => Na pomezí literatury a výtvarného umění stojí specifická japonská komiksová forma [[manga]].{{Citace monografie [666] => | titul = Afterword: Manga in Education—The Practical Benefits of Creating Manga; Two Manga Production Teaching Examples [667] => | url = http://dx.doi.org/10.5040/9781501312755.ch-012 [668] => | vydavatel = Bloomsbury Academic [669] => | isbn = 9781623562489 [670] => | isbn2 = 9781623561444 [671] => }} [672] => [673] => === Výtvarné umění === [674] => {{Podrobně|Japonské malířství}} [675] => [[Soubor:Great Wave off Kanagawa2.jpg|náhled|Nejslavnější dřevoryt z cyklu [[36 pohledů na horu Fudži]]]] [676] => Zcela osobitým vývojem prošla japonská malba, vyvíjející se dlouho v součinnosti s [[Kaligrafie|kaligrafií]]. Klasickým [[Tušové malířství|tušovým]] mistrem 15. století byl [[Seššú Tójó]].{{Citace elektronického periodika [677] => | titul = Seššú, Tójó, *1420 - †26.8.1506, japonský zenový mnich a malíř - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie [678] => | url = http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=391633&title=Se%259A%259A%25FA&s_lang=2 [679] => | periodikum = www.cojeco.cz [680] => | datum přístupu = 2019-11-10 [681] => }} V 18. století se svými [[dřevotisk]]y žánru [[ukijo-e]] proslavil [[Kacušika Hokusai]].{{Citace elektronického periodika [682] => | titul = Kacušika Hokusai {{!}} ArtCasopis.cz [683] => | url = http://www.artcasopis.cz/clanky/kacusika-hokusai [684] => | periodikum = www.artcasopis.cz [685] => | datum přístupu = 2019-06-27 [686] => }} K jeho neslavnějším dílům patří ''[[36 pohledů na horu Fudži]].'' Dalšími tvůrci ukijo-e byli v této vrcholné éře japonského malířství [[Hirošige]], [[Utamaro Kitagawa]], [[Utagawa Kunijoši]] či [[Harunobu Suzuki]].{{Citace elektronického periodika [687] => | titul = Ukiyo-e {{!}} Japanese art [688] => | url = https://www.britannica.com/art/ukiyo-e [689] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [690] => | datum přístupu = 2019-06-27 [691] => | jazyk = en [692] => }} Všichni měli značný vliv na evropské malířství, zvláště [[Impresionismus|impresionisty]]. Jako výtvarná umělkyně se prosadila i [[Yoko Ono|Joko Ono]], známá především jako vdova po [[John Lennon|Johnu Lennonovi]]. [693] => [694] => K nejslavnějším [[Manga|mangistům]] (''mangaka'') patří [[Masaši Kišimoto]], který se proslavil především mangou ''[[Naruto]],'' či [[Eiičiró Oda]], autor mangy ''[[One Piece]]''. [695] => [696] => Nejznámějšími sochaři jsou [[Jajoi Kusamaová]] a [[Takaši Murakami]]. Oba bývají řazeni k [[pop-art]]u, neboť japonští umělci často reagují na japonskou populární kulturu a design, a to ne vždy ironicky, Murakami se například ve svém díle řídí [[marketing]]ovým principem [[merchandising]]u. [697] => [698] => Nejoceňovanějším japonským architektem je [[Kenzó Tange]], představitel modernismu a [[Brutalismus|brutalismu]], který v [[Japonská architektura|japonské architektuře]] sehrál mimořádnou roli. Byl prvním japonským držitelem prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] z roku 1987.{{Citace elektronického periodika [699] => | titul = Kenzo Tange {{!}} ARTMUSEUM.CZ [700] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1519 [701] => | periodikum = www.artmuseum.cz [702] => | datum přístupu = 2019-06-27 [703] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190801083117/http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1519 [704] => | datum archivace = 2019-08-01 [705] => }} Za šest let stejné ocenění převzal [[Fumihiko Maki]], v roce 1995 [[Tadao Andó]], roku 2010 cenu obdrželi společně [[Kazujo Sedžimaová]] a [[Rjúe Nišizawa]]. Roku 2013 ji získal [[Tojoo Itó]]{{Citace elektronického periodika [706] => | titul = Pritzkerovu cenu získal Japonec Tojo Itó {{!}} Design {{!}} Lidovky.cz [707] => | periodikum = Lidovky.cz [708] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/design/prestizni-architektonickou-cenu-ziskal-japonec-tojo-ito.A130317_210217_ln-bydleni_sk [709] => | jazyk = cs [710] => | datum přístupu = 2018-11-26 [711] => }} a hned rok na to další Japonec [[Šigeru Ban]].{{Citace elektronického periodika [712] => | titul = Stavbaweb.cz – Japonec Šigeru Ban obdržel Pritzkerovu cenu [713] => | periodikum = stavbaweb.dumabyt.cz [714] => | url = https://stavbaweb.dumabyt.cz/japonec-sigeru-ban-obdrzel-pritzkerovu-cenu-10802/clanek.html [715] => | jazyk = cs [716] => | datum přístupu = 2018-11-26 [717] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181126180930/https://stavbaweb.dumabyt.cz/japonec-sigeru-ban-obdrzel-pritzkerovu-cenu-10802/clanek.html [718] => | datum archivace = 2018-11-26 [719] => }} Roku 2019 tuto "Nobelovu cenu za architekturu" obdržel [[Arata Isozaki]]{{Citace elektronického periodika [720] => | titul = Pritzkerovu cenu za architekturu získal Arata Isozaki. Ovlivnila ho válka [721] => | url = https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/pritzkerova-cena-arata-isozaki.A190308_153044_architektura_rez [722] => | periodikum = iDNES.cz [723] => | datum vydání = 2019-03-10 [724] => | datum přístupu = 2019-06-27 [725] => }}, roku 2024 [[Riken Jamamoto]].{{Citace elektronického periodika [726] => | příjmení = Grygera [727] => | jméno = Filip [728] => | titul = „Nobelovku“ za architekturu dostal Japonec, který bourá hranice soukromí - Seznam Zprávy [729] => | periodikum = Seznamzpravy.cz [730] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kultura-pritzker-prize-2024-247810 [731] => | datum vydání = 2024-03-15 [732] => | jazyk = cs [733] => | datum přístupu = 2024-04-03 [734] => }} [735] => [736] => === Hudba === [737] => [[Soubor:Noh2.jpg|náhled|Hudební divadlo [[nó]]]] [738] => Japonská hudba se dlouho vyvíjela velmi osobitě a s malým kontaktem s hudbou evropskou. U císařského dvora se od 7. století pěstoval styl zvaný [[gagaku]] ("elegantní hudba").{{Citace elektronického periodika [739] => | titul = Gagaku {{!}} Japanese music [740] => | url = https://www.britannica.com/art/gagaku [741] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [742] => | datum přístupu = 2019-11-08 [743] => | jazyk = en [744] => }} Tradiční japonské hudební divadlo [[nó]] (založené [[Zeami Motokijo|Zeami Motokijem]]) a komické divadlo [[kjógen]] (původně komické mezihry uvnitř nó) jsou provozovány od 14. století. Souhrnně se nazývají nógaku a byly vyhlášeny za [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|světové nemateriální kulturní dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [745] => | titul = UNESCO - Nôgaku theatre [746] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [747] => | periodikum = ich.unesco.org [748] => | datum přístupu = 2019-11-08 [749] => | jazyk = en [750] => }} Hudební doprovod, zvláště za pomoci loutny [[šamisen]], měla i další tradiční divadelní forma [[kabuki]]. Specifickým japonským strunným hudebním nástrojem je i [[koto]], jehož užívání je doložitelné již z 9. století. [751] => [752] => Evropská klasická hudba do Japonska vstoupila v 19. století. Ve 20. století to byl především [[Tóru Takemicu]], kdo komponoval ve stylu západní [[Klasická hudba|vážné hudby]] s výraznými prvky japonské melodiky, čímž vytvořil originální hudební syntézu západního a východního světa. [753] => [[Soubor:AKB48 20090703 Japan Expo 52.jpg|vlevo|náhled|[[AKB48]]]] [754] => V oblasti filmové hudby se mezinárodně prosadil [[Joe Hisaiši]], nejznámější je jeho hudba k filmům animátora [[Hajao Mijazaki]]ho. Hudbou k videohrám (což je v Japonsku mimořádně významné odvětví) se proslavila skladatelka [[Jóko Kanno]], zpěvák [[Ičiró Mizuki]] nebo zpěvačka [[Majumi Iizuka]]. V Japonsku se vyvíjí též osobitá pop-music (někdy se hovoří o [[J-pop]]u). Jako i v jiných asijských zemích jsou velmi populární dívčí či chlapecké skupiny, často s velkým počtem členů, či dokonce několika divizemi (např. [[AKB48]], [[Momoiro Clover Z]]). K nejpopulárnějším sólovým osobnostem patří [[Ajumi Hamasaki]], někdy nazývaná "císařovna popu", jež v Japonsku prodala více než 50 miliónů nahrávek a je známá i v jiných asijských zemích. Japonský rock reprezentuje například kytarista [[Hide]] (rodným jménem Hide Macumoto) či skupina [[X Japan]]. [755] => [756] => V Japonsku také vznikla populární lidová zábava zvaná [[karaoke]], dobře známá dnes po celém světě.{{Citace elektronické monografie [757] => | titul = Karaoke originated in Japan! The way to enjoy it in its birthplace {{!}} JAPAN Monthly Web Magazine [758] => | url = https://japan-magazine.jnto.go.jp/en/1609_karaoke.html [759] => | datum přístupu = 2019-11-08 [760] => | jazyk = en-US [761] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190613110826/https://japan-magazine.jnto.go.jp/en/1609_karaoke.html [762] => | datum archivace = 2019-06-13 [763] => | nedostupné = ano [764] => }} [765] => [766] => === Film a hry === [767] => [[Soubor:Akirakurosawa-onthesetof7samurai-1953-page88.jpg|náhled|upright|[[Akira Kurosawa]]]] [768] => Nejslavnějším japonským filmovým režisérem je [[Akira Kurosawa]], tvůrce proslulých snímků ''[[Sedm samurajů]]'' nebo ''[[Rašómon]].''{{Citace elektronického periodika [769] => | titul = Císař japonského filmu Akira Kurosawa zemřel před dvaceti lety [770] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/cisar-japonskeho-filmu-akira-kurosawa-zemrel-pred-dvaceti-lety_494718.html [771] => | periodikum = TÝDEN.cz [772] => | datum vydání = 2018-09-06 [773] => | datum přístupu = 2019-06-27 [774] => | jazyk = cs [775] => | jméno = [776] => | příjmení = [777] => | vydavatel = [778] => | url archivu = [779] => }} V roce [[1990]] obdržel [[Oscar]]a za celoživotní režisérské dílo. [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší cizojazyčný film]] získali krom něj také [[Teinosuke Kinugasa]], [[Hiroši Inagaki]], [[Jójiró Takita]] a [[Rjusuke Hamaguči]]. ''Příběh z Tokia'' (1953) režiséra [[Jasudžiró Ozu]]a zvolili světoví filmaři v roce 2012 nejlepším filmem historie.{{Citace periodika [780] => | titul = Directors’ vote: Yasujiro Ozu’s 1953 ‘Tokyo Story’ greatest film ever made [781] => | periodikum = The Japan Times Online [782] => | datum vydání = 2012-08-04 [783] => | issn = 0447-5763 [784] => | jazyk = en-US [785] => | url = https://www.japantimes.co.jp/news/2012/08/04/national/directors-vote-yasujiro-ozus-1953-tokyo-story-greatest-film-ever-made/ [786] => | datum přístupu = 2018-11-26 [787] => }} Výraznou televizní osobností s přesahem do zahraničí je [[Takeši Kitano]], též ovšem známý filmař a vítěz [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]]. [[Nagisa Óšima]] byl zase oceněn v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]], za svůj šokující snímek o sexuální posedlosti ''Korida lásky''.{{Citace elektronického periodika [788] => | titul = Zemřel Nagisa Ošima, filmový bořitel tabu [789] => | url = http://literarky.cz/kultura/film/13079-zemel-nagisa-oima-filmovy-boitel-tabu [790] => | periodikum = Literární noviny [791] => | datum přístupu = 2019-06-27 [792] => | jazyk = cs-cz [793] => | jméno = Ivan [794] => | příjmení = Matějka [795] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190627113856/http://literarky.cz/kultura/film/13079-zemel-nagisa-oima-filmovy-boitel-tabu [796] => | datum archivace = 2019-06-27 [797] => | nedostupné = ano [798] => }} Dvě [[Zlatá palma|Zlaté palmy]] si z Cannes odvezl také [[Šóhei Imamura]]. Ošima a Imamura jsou klíčovými představiteli tzv. Japonské nové vlny, neboli "[[Nuberu bagu]]", která se přihlásila v 50.-70. letech 20. století a vnesla do japonské kinematografie nejen nový styl, ale také nová, dosud tabuizovaná, témata, jako je sex, násilí a život na okraji společnosti.{{Citace elektronického periodika [799] => | titul = Where to begin with the Japanese New Wave [800] => | periodikum = British Film Institute [801] => | url = https://www.bfi.org.uk/news-opinion/news-bfi/features/where-begin-japanese-new-wave [802] => | jazyk = en [803] => | datum přístupu = 2019-03-12 [804] => }} V roce 2018 získal hlavní cenu v Cannes rovněž [[Hirokazu Kore'eda]].{{Citace elektronického periodika [805] => | příjmení = [806] => | titul = Festival v Cannes zná vítěze. Zlatou palmu dostal Japonec Kore'eda, uspěl i Spike Lee [807] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [808] => | url = https://art.hn.cz/c1-66143080-festival-v-cannes-zna-viteze-zlatou-palmu-dostal-japonec-kore-eda-uspel-i-spike-lee [809] => | datum vydání = 2018-05-20 [810] => | jazyk = cs [811] => | datum přístupu = 2022-04-03 [812] => }} [[Tadaši Imai]] vyhrál [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]] roku 1963. "Králem dlouhých záběrů" je režisér uměleckých snímků [[Kendži Mizoguči]]. Jedním z nejslavnějších japonských herců je [[Toširó Mifune]]. [813] => [[Soubor:Pokemon (31599837283).jpg|náhled|vlevo|upright|Kostým [[Pikachu]]]] [814] => [[Japonská kinematografie]] obohatila svět také o specifické žánrové filmy: [[džidaigeki]] jsou japonské historické filmy o [[samuraj]]ích, [[kaidžú]] jsou filmy s obřími netvory ([[Godzilla]] je jedním z nejslavnějších){{Citace elektronického periodika [815] => | titul = Godzilla: Why Japan loves monster movies [816] => | url = http://www.bbc.com/culture/story/20140516-giant-lizard-on-the-loose [817] => | periodikum = www.bbc.com [818] => | datum přístupu = 2019-11-09 [819] => | jazyk = en [820] => | jméno = Michael [821] => | příjmení = Fitzpatrick [822] => }}, [[pink film]] (''pinku eiga'') je označení japonských snímků, které na západě bývají nazývány "[[sexploatační film|sexploatační]]".{{Citace elektronického periodika [823] => | titul = R-18 to G: Are pink films losing their potency? [824] => | url = https://www.japantimes.co.jp/culture/2014/07/30/films/r-18-g-pink-films-losing-potency/ [825] => | periodikum = The Japan Times [826] => | datum vydání = 2014-07-30 [827] => | datum přístupu = 2019-11-09 [828] => | jazyk = en-US [829] => | jméno = Mark [830] => | příjmení = Schilling [831] => }} Významným fenoménem, s přesahem do zahraničí, je japonský animovaný film, zvaný [[anime]]. K nejslavnějším tvůrcům animovaných filmů patří [[Hajao Mijazaki]] či jeho blízký spolupracovník [[Isao Takahata]], z nejmladší generace pak [[Makoto Šinkai]]. Anime je v úzkém propojení s japonským [[Videoherní průmysl|videoherním]] a [[Počítačová hra|PC herním]] průmyslem, stejně jako se světem komiksů [[manga]]. K nejslavnějším animovaným seriálům patří například [[Pokémon]], který byl původně videohrou (''[[Pokémon Red & Blue]]'').{{Citace elektronického periodika [832] => | titul = Fenomén Pokémon už řádí i v Čechách [833] => | url = https://www.idnes.cz/hry/magazin/fenomen-pokemon-uz-radi-i-v-cechach.A001120_pokemonuvod_bw [834] => | periodikum = iDNES.cz [835] => | datum vydání = 2000-11-20 [836] => | datum přístupu = 2019-11-09 [837] => }} Z Pokémonů se následně stal komplexní globální popkulturní fenomén zahrnující komiksy manga, sběratelské karty, naposledy pak [[Pokémon Go]].{{Citace elektronického periodika [838] => | titul = Fenomén Pokémon Go pod drobnohledem [839] => | url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hry-a-herni-systemy/clanek/fenomen-pokemon-go-pod-drobnohledem-40002481 [840] => | periodikum = Novinky.cz [841] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [842] => | vydavatel = Borgis [843] => | datum přístupu = 2019-11-09 [844] => }} Nejslavnější postavičkou ze seriálu je [[Pikachu]]. Podobné to bylo se seriálem [[Želvy Ninja]], tento fenomén měl zase komiksový kořen.{{Citace elektronického periodika [845] => | titul = Pamatujete si na původní Želvy Ninja, fenomén, u kterého mnoho z nás vyrůstalo? [846] => | url = https://refresher.cz/56750-Pamatujete-si-na-puvodni-Zelvy-Ninja-fenomen-u-ktereho-mnoho-z-nas-vyrustalo [847] => | periodikum = refresher.cz [848] => | datum přístupu = 2019-11-09 [849] => | jazyk = cs [850] => | příjmení = [851] => | jméno = [852] => | vydavatel = [853] => | datum vydání = [854] => | url archivu = [855] => }} Slavné postavy pocházejí také z manga seriálů ''[[Dragon Ball]]'', ''[[Naruto]]'', ''[[Doraemon]]'' a ''[[One Piece]]''. Japonci mají v oblibě i erotické anime (či mangy), ty se nazývají [[hentai]] (s nimi jsou spjaty různé fenomény, které často mají japonský kořen a často jsou i jinde po světě označovány japonskými názvy: [[znásilňování chapadlem|znásilňování chapadly]], [[šotakon]], [[lolicon]], [[guro]], [[futanari]] apod.).{{Citace elektronického periodika [856] => | titul = Tajemství hentai: proč je animované porno tak oblíbené? [857] => | url = http://fakker.cz/clanek/11159/tajemstvi-hentai-proc-je-animovane-porno-tak-oblibene/ [858] => | periodikum = fakker.cz [859] => | datum přístupu = 2019-11-09 [860] => | jméno = David [861] => | příjmení = Stoklas [862] => }} [863] => [864] => Průkopnickou japonskou videoherní konzolí byl [[GameBoy]] od společnosti [[Nintendo]], pro niž byly vyvinuty legendární hry jako [[Super Mario]], [[Tetris]] či [[Donkey Kong]], později Nintendo vytvořilo například hru [[The Legend of Zelda]]. Druhou slavnou konzolí je [[PlayStation]] firmy Sony, pro niž byla vytvořena například hra [[Resident Evil]]. Ke slavným japonským hrám patří též [[Pac-Man]], [[Final Fantasy]] nebo [[Sonic the Hedgehog]], jejíž hlavní postava [[Ježek Sonic]] pronikla rovněž do komiksu a anime, jak bývá v Japonsku obvyklé. Specifickým produktem japonského herního průmyslu bylo proslavené [[tamagoči]].{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = Kybernetické zvířátko jsme krmili a milovali. Fenomén Tamagoči slaví 20 let [866] => | url = https://www.irozhlas.cz/technologie/kyberneticke-zviratko-jsme-krmili-a-milovali-fenomen-tamagoci-slavi-20-let_1611251158_ [867] => | periodikum = iROZHLAS [868] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [869] => | vydavatel = Český rozhlas [870] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [871] => | datum přístupu = 2019-11-09 [872] => | jazyk = cs [873] => }} Po celém světě se rozšířila i postavička zvaná [[Hello Kitty]], která původně vznikla pro potisk peněženek.{{Citace elektronického periodika [874] => | titul = Japonský fenomén Hello Kitty slaví 45 let, čemu vděčí za svou popularitu? [875] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/japonsky-fenomen-hello-kitty-slavi-45-let-cemu-vdeci-za-svou-popularitu-72024 [876] => | periodikum = Seznam Zprávy [877] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [878] => | vydavatel = Seznam.cz [879] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [880] => | datum přístupu = 2019-11-09 [881] => }} Je součástí zvláštního japonského žánru zvaného [[kawaii]], který by se dal popsat jako "kultura roztomilosti".{{Citace elektronického periodika [882] => | titul = Hello Kitty: Fenomén, který vydělává miliardy a definoval roztomilost [883] => | url = https://www.national-geographic.cz/clanky/hello-kitty-fenomen-ktery-vydelava-miliardy-a-nici-zdravi-rodicu.html [884] => | periodikum = National Geographic Česko [885] => | datum přístupu = 2019-11-09 [886] => }} [887] => [888] => === Fotografie === [889] => {{Podrobně|Fotografie v Japonsku}}[[Soubor:Adolfo Farsari (attributed) - 103 Betto.jpg|náhled|upright|Tradiční japonské tetování irezumi, okolo roku 1875]]Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění [[fotografie v Japonsku]] mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání [[fotografie]] jako svéprávné formy [[umění]]. [[Fotografie]] se v Japonsku vyvíjela za silné spoluúčasti a zájmu od počátků tohoto [[historie fotografie|umění]] k úspěchům značného počtu [[Japonci|Japonců]] ve světě fotografie do dnešních dní. Situaci ovlivnila izolace země, která byla stranou od okolního světa až do roku 1854. Jedním z průkopníků fotografie byl Švýcar [[Pierre Rossier]], kterého na východ poslala [[londýn]]ská firma [[Negretti and Zambra]]. Do tohoto umění zasvětil fotografy jako byli [[Ueno Hikoma]], [[Kuwadžiró Horie]] nebo [[Genzó Maeda]]. První evropští turisté sem začali připlouvat v 70. letech 19. století a fotografie se začala rozvíjet komerčně. Pečlivě kolorované snímky zobrazovaly nejen staré Japonsko a jeho památky, ale také japonské zvyky, portréty japonských krasavic a samurajů. Přibližně 80. léta v japonské fotografii byla mezníkem, kdy začalo tvořit více japonských fotografů, například [[Kazumasa Ogawa]], [[Adolfo Farsari]], [[Raimund von Stillfried]], [[Kusakabe Kimbei]], [[Šiniči Suzuki I|Šin’iči Suzuki]] nebo [[Tamamura Kózaburó]]. Byli to oni, kdo připravili cestu pro tuto rychle rostoucí profesi během druhé poloviny 19. století. Fotografie v Japonsku byla časem přijata jako umělecká forma a dnes se japonští fotografové aktivně účastní na klíčových výstavách po celém světě. [890] => [891] => V Japonsku se nachází celá řada předních světových výrobců klasických i [[digitální fotoaparát|digitálních]] [[fotoaparát]]ů a fotografické [[optika|optiky]], nespočet fotografických organizací a každoročně je udělováno několik fotografických ocenění. [892] => [893] => === Památky === [894] => [[Soubor:Himeji Castle The Keep Towers.jpg|náhled|upright|[[Hrad Himedži]]]] [895] => [[Soubor:Golden pavilion, Kinkakuji.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Kinkakudži]]]] [896] => [[Soubor:Genbaku Dome04-r.JPG|náhled|upright|[[Památník míru v Hirošimě]]]] [897] => [[Soubor:Daibutsu-den in Todaiji Nara02bs3200.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Tódaidži]]]] [898] => Jedna z nejstarších zachovalých staveb z japonského středověku je [[Hrad Himedži]]. Společně s [[Hrad Macumoto|hradem Macumoto]] a s [[Hrad Kumamoto|hradem Kumamoto]] tvoří tzv. „[[Tři slavné japonské scenérie|Tři slavné hrady]]“. Himedži byl roku 1993, jako první japonská památka, zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [899] => | titul = Himeji-jo [900] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/661/ [901] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [902] => | datum přístupu = 2019-11-08 [903] => | jazyk = en [904] => | jméno = [905] => | příjmení = [906] => | vydavatel = [907] => | datum vydání = [908] => | url archivu = [909] => }} Brzy následovaly další: buddhistický chrám [[Hórjúdži]] ve městě [[Ikaruga]], památky Kjóta ([[Svatyně Kamo]], [[Tódži]], [[Kijomizu-dera]], [[Daigodži]], [[Ninnadži]], [[Saihódži]], [[Tenrjúdži]], [[Kinkakudži]], [[Rjóandži]], [[Hongandži]], [[Kózandži]], [[Hrad Nidžó]]), [[Památník míru v Hirošimě]] (jde o ruinu jediné budovy v Hirošimě, kterou nezlikvidoval [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|výbuch atomové bomby roku 1945]], a kterou navrhl český architekt [[Jan Letzel]]), šintoistická [[svatyně Icukušima]], památky v [[Nara|Naře]] ([[Tódaidži]], [[Kófukudži]], [[svatyně Kasuga]], [[Gangódži]], [[Jakušidži]], [[Tóšódaidži]] a zbytky [[Palác Heidžó|paláce Heidžó]]), svatyně [[Nikkó Tóšógú]] a [[Svatyně Futarasan|Futarasan]] v [[Nikkó]], památky ve městě [[Hiraizumi (Iwate)|Hiraizumi]] ([[Čúsondži]], [[Mócúdži]], [[Kandžizaióin]] a ruiny chrámu [[Murjókóin]]), [[Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii|památky v pohoří Kii]] ([[svatyně Jošino Mikumari]], [[Svatyně Kinpu (Jošino)|svatyně Kinpu]], [[Kimpusendži]], [[svatyně Jošimizu]], [[Óminesandži]], [[svatyně Kumano Hongú]], [[svatyně Kumano Hajatama]], [[Fudarakusandži]], [[svatyně Niucuhime]], [[svatyně Niukanšófu]]), hrady ([[gusuku]]) z [[království Rjúkjú]] ([[Nakidžin gusuku]], [[Zakimi gusuku]], [[Kacuren gusuku]], [[Naka gusuku]], [[hrad Šuri]]), [[Národní muzeum západního umění]] v Tokiu (zapsáno jako součást sedmnácti vybraných staveb [[Le Corbusier]]a). Na seznam byly zapsány i některé technické památky, např. [[přádelna hedvábí v Tomioce]], [[Lokality japonské průmyslové revoluce Meidži]] nebo stříbrný důl [[Iwami Ginzan]]. [910] => [[Soubor:Kamakura - Grand Bouddha.jpg|náhled|Velký Buddha v [[Kótokuin]]]] [911] => K dalším oblíbeným cílům turistů patří císařský palác [[Kókjo]] v Tokiu, nejnavštěvovanější hrad v Japonsku [[Ósacký hrad]]{{Citace elektronického periodika [912] => | titul = Osaka Castle: Japan’s Most Visited Castle [913] => | url = https://www.nippon.com/en/guide-to-japan/gu900103/osaka-castle-japan’s-most-visited-castle.html [914] => | periodikum = nippon.com [915] => | datum vydání = 2019-07-17 [916] => | datum přístupu = 2019-11-05 [917] => | jazyk = en [918] => }}, [[hrad Macue]], [[hrad Nagoja]], [[svatyně Ise]], chrám [[Bjódóin]], klášter [[Enrjakudži]], chrám [[Kótokuin]] proslavený monumentální venkovní bronzovou sochou [[Amitábha|Amitábhy]], nebo [[svatyně Jasukuni]], která je zasvěcena vojákům i civilistům, kteří zemřeli v boji za japonského císaře. Na jejím seznamu je bezmála dva a půl miliónů osob a provází ji řada politických kontroverzí spojených s ožehavým tématem japonské účasti ve druhé světové válce a japonským [[Kolonialismus|kolonialismem]].{{Citace elektronického periodika [919] => | titul = Jasukuni: Svatyně, která umí rozčílit Asii [920] => | url = https://www.e15.cz/reportaze/jasukuni-svatyne-ktera-umi-rozcilit-asii-940915 [921] => | periodikum = E15.cz [922] => | datum přístupu = 2019-11-08 [923] => }} [924] => [925] => Japonsko je proslulé i řadou moderních staveb, k nejoriginálnějším patří [[Mode Gakuen Cocoon Tower]] v Tokiu, telekomunikační věž [[Tokyo Sky Tree]] v Tokiu, [[Yokohama Landmark Tower]] v [[Jokohama|Jokohamě]], [[Umeda Sky Building]] v Ósace, [[Art Tower]] [[Arata Isozaki]]ho v [[Mito (Ibaraki)|Mito]] nebo Sídlo tokijské vlády z dílny [[Kenzó Tange]]ho. Vynikající výsledky technického stavitelství představují [[most Akaši-Kaikjó]] mezi [[Kóbe]] a [[Awadži]], jenž je [[Seznam nejdelších visutých mostů|nejdelším visutým mostem na světě]]{{Citace elektronického periodika [926] => | titul = Nejdelší visutý most otevřeli před dvaceti lety v Japonsku [927] => | url = https://www.tvarchitect.com/clanek/nejdelsi-visuty-most-otevreli-pred-dvaceti-lety-v-japonsku/ [928] => | periodikum = www.tvarchitect.com [929] => | datum přístupu = 2019-11-10 [930] => | jazyk = cs [931] => | jméno = [932] => | příjmení = [933] => | vydavatel = [934] => | datum vydání = [935] => | url archivu = [936] => }}, nebo [[tunel Seikan]] pod [[Cugarský průliv|Cugarským průlivem]], který je druhým nejdelším tunelem na světě. [937] => [938] => === Sport === [939] => [[Soubor:Sumo wrestlers 2010-01-14.jpg|náhled|[[Sumó]]]] [940] => Japonsko dalo světu několik sportů, a to [[Úpolový sport|bojových]]. [[Sumó]] je jedním z nich, je považováno za sport národní, má dvoutisíciletou tradici a příliš se nerozšířilo za hranice japonských ostrovů.{{Citace elektronického periodika [941] => | titul = Sumo: Japonská tradice ovládaná cizinci [942] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/sumo-japonska-tradice-ovladana-cizinci [943] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [944] => | datum vydání = 2019-05-21 [945] => | datum přístupu = 2019-11-10 [946] => | jazyk = en [947] => }} Naopak dvě další japonská bojová umění, [[judo]] a [[karate]], se stala globálním fenoménem. Judo je olympijským sportem, karate zažilo olympijskou premiéru v roce 2021.{{Citace elektronického periodika [948] => | titul = Na příští olympiádě v Tokiu se představí čtyři nové disciplíny. Nechybí karate či sportovní lezení [949] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport_ostatni-sporty/na-pristi-olympiade-v-tokiu-se-predstavi-ctyri-nove-discipliny-nechybi-karate-ci-sportovni-lezeni_201608032221_jknoll [950] => | periodikum = iROZHLAS [951] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [952] => | vydavatel = Český rozhlas [953] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [954] => | datum přístupu = 2019-11-10 [955] => | jazyk = cs [956] => }} Méně se do světa rozšířilo [[kendó]], další japonské bojové umění. Vynálezem 20. století je pak bojové umění [[aikido]], jež vytvořil [[Morihei Uešiba]].{{Citace elektronického periodika [957] => | titul = The History of Aikido {{!}} The MIT Aikido Club [958] => | url = https://aikido.mit.edu/history-aikido [959] => | periodikum = aikido.mit.edu [960] => | datum přístupu = 2019-11-10 [961] => }} [962] => S touto tradicí Japonci vstoupili velmi dobře připraveni do světa moderního sportu. Na olympijských hrách k roku 2021 získali již 183 zlatých medailí.{{Citace elektronického periodika [963] => | titul = Japanese Results and Medals in the Olympic Games [964] => | url = http://www.olympiandatabase.com/index.php?id=28548&L=1 [965] => | periodikum = www.olympiandatabase.com [966] => | datum přístupu = 2019-11-10 [967] => }} Nejvíce, 42 z nich, vcelku pochopitelně v judu. I druhá disciplína, kde berou Japonci nejvíce zlaté kovy, je bojová, a je jí [[zápas]] (32 zlatých). Dispozice mají zjevně i ke [[Gymnastika|gymnastice]], kde získali již 31 zlatých medailí. Ze [[Zimní sporty|zimních sportů]], které se staly populární zvláště v posledních letech, jsou to [[rychlobruslení]] (4 zlaté) a [[skoky na lyžích]] (3). Japonsko čtyřikrát olympijské hry pořádalo, dvoje letní ([[Letní olympijské hry 1964|Tokio 1964]], [[Letní olympijské hry 2020|Tokio 2020]]) a dvoje zimní ([[Zimní olympijské hry 1972|Sapporo 1972]], [[Zimní olympijské hry 1998|Nagano 1998]]). Na dvou tokijských olympiádách a k tomu ještě v [[Letní olympijské hry 1968|Mexiku 1968]] Japonci dosáhli na třetí místo v medailovém pořadí národů. [968] => [969] => V [[Atletika|atletice]] získali Japonci sedm prvenství, [[trojskok]]an [[Mikio Oda]] získal v roce [[Letní olympijské hry 1928|1928]] to první a byl vůbec prvním zlatým olympijským medailistou Japonska v individuálních disciplínách. O [[Letní olympijské hry 1932|čtyři roky později]] na něj navázal ve stejné disciplíně [[Čúhei Nambu]] a na další olympiádě v Berlíně roku [[Letní olympijské hry 1936|1936]] přišla další zlatá v trojskoku díky [[Naoto Tadžima|Naoto Tadžimovi]]. Další tradičně úspěšnou disciplínou je pro Japonce [[Maratonský běh|maraton]]. Již tři maratonci se postavili na vrchol stupňů vítězů: Son Kitei (Korejec soutěžící v roce 1936 za Japonsko, vlastním jménem [[Son Ki-džong]]), [[Naoko Takahašiová]] ([[Letní olympijské hry 2000|2000]]) a [[Mizuki Nogučiová]] ([[Letní olympijské hry 2004|2004]]).{{Citace periodika [970] => | příjmení = [971] => | jméno = [972] => | titul = Atletika: Víťazkou ženského maratónu v Osake Nogučiová [973] => | periodikum = sport.sme.sk [974] => | datum vydání = [975] => | ročník = [976] => | číslo = [977] => | strany = [978] => | jazyk = sk [979] => | url = https://sport.sme.sk/c/793972/atletika-vitazkou-zenskeho-maratonu-v-osake-noguciova.html [980] => | datum přístupu = 2018-11-26 [981] => }}[[Soubor:Sawao Kato 1970.jpg|náhled|upright|[[Sawao Kató]]]]Gymnasta [[Sawao Kató]] vyhrál osm zlatých medailí na třech olympiádách.{{Citace elektronického periodika [982] => | titul = Japanese Olympic Medalists - list of medalists from Japan [983] => | periodikum = www.olympiandatabase.com [984] => | url = https://www.olympiandatabase.com/index.php?id=28550&L=1 [985] => | datum přístupu = 2021-08-08 [986] => }} Jeho kolega [[Takaši Ono (gymnasta)|Takaši Ono]] jich má pět a celkem převzal na stupních vítězů třináct cenných kovů, což je japonský rekord.{{Citace elektronického periodika [987] => | titul = Takashi Ono Bio, Stats, and Results [988] => | url = http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/on/takashi-ono-1.html [989] => | periodikum = Olympics at Sports-Reference.com [990] => | datum přístupu = 2019-11-10 [991] => | jazyk = en [992] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150512055435/http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/on/takashi-ono-1.html [993] => | datum archivace = 2015-05-12 [994] => | nedostupné = ano [995] => }} [[Saori Jošidaová]] vyhrála v [[Zápas ve volném stylu|zápase ve volném stylu]] tři zlaté medaile na třech po sobě jdoucích olympiádách (2004, [[Letní olympijské hry 2008|2008]], [[Letní olympijské hry 2012|2012]]). Na té čtvrté v [[Letní olympijské hry 2016|Riu 2016]] dosáhla "jen" na stříbro.{{Citace elektronického periodika [996] => | titul = Zápasnici Jošidaové čtvrté zlato uniklo, ve finále v Riu neuspěla [997] => | url = https://www.idnes.cz/oh/rio-2016/zapasnice-josidaova-ctvrte-zlato-na-oh-neziskala.A160818_233215_oh-ostatni-sporty_par [998] => | periodikum = iDNES.cz [999] => | datum vydání = 2016-08-18 [1000] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1001] => }} To, co se nepovedlo Jošidaové, se však povedlo její kolegyni [[Kaori Ičová|Kaori Ičové]], která v Riu vybojovala čtvrtou zlatou na čtvrté olympiádě.{{Citace periodika [1002] => | titul = Zápas ovládly Japonky, Ičová má zlato ze čtvrté olympiády [1003] => | periodikum = Deník.cz [1004] => | datum vydání = 2016-08-17 [1005] => | jazyk = cs [1006] => | url = https://www.denik.cz/ostatni_sport/loh2016-japonska-zapasnice-tosakaova-ziskala-v-riu-zlato-20160817.html [1007] => | datum přístupu = 2018-11-26 [1008] => }} Čtyři zlaté z OH má také [[Plavání (sport)|plavec]] [[Kósuke Kitadžima]]. Nejúspěšnějším judistou je držitel tří olympijských zlatých [[Tadahiro Nomura]]. Mimořádně populární je v Japonsku [[krasobruslení]], dvojnásobný olympijský vítěz [[Juzuru Hanjú]] je tak národní celebritou.{{Citace elektronického periodika [1009] => | titul = Pán ledu Juzuru Hanju. Zakázali mu bruslit, tak bruslil aspoň v duchu [1010] => | url = https://www.idnes.cz/oh/pchjongcchang-2018/krasobruslar-juzuru-hanju-obhajil-zlato.A180218_193557_zoh-krasobrusleni_ot [1011] => | periodikum = iDNES.cz [1012] => | datum vydání = 2018-02-19 [1013] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1014] => }} Dvě zlaté získal též skokan na lyžích [[Kazujoši Funaki]], možná ještě populárnějším je však v Japonsku jeho kolega a věčný smolař [[Noriaki Kasai]], který navzdory léta udržované špičkové formě na olympijské zlato nikdy nedosáhl.{{Citace elektronického periodika [1015] => | titul = Rekordman Kasai. Japonský skokan bude závodit už na osmých olympijských hrách [1016] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/zimni-sporty/skoky-na-yzich-noriaki-kasai-pchjongcchang-rekord_1801080708_vman [1017] => | periodikum = iROZHLAS [1018] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1019] => | vydavatel = Český rozhlas [1020] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1021] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1022] => | jazyk = cs [1023] => }} [1024] => [1025] => Z kolektivních sportů jsou Japonci nejúspěšnější ve [[volejbal]]u, dvě zlaté má na svém kontě družstvo žen ([[Letní olympijské hry 1964|1964]], [[Letní olympijské hry 1976|1976]]), jednu družstvo mužů ([[Letní olympijské hry 1972|1972]]). Členy síně slávy Mezinárodní volejbalové federace jsou [[Džungo Morita]], [[Seidži Óko]], [[Takako Širaiová]] a [[Masae Kasaiová]].{{Citace elektronického periodika [1026] => | titul = Hall of Famers [1027] => | url = http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers [1028] => | periodikum = International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [1029] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1030] => | jazyk = en-us [1031] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200410023501/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers [1032] => }} [1033] => [1034] => Světovou tenisovou jedničkou a vítězkou [[US Open]] a [[Australian Open]] se stala [[Naomi Ósakaová]].{{Citace elektronického periodika [1035] => | titul = Naomi Ósakaová? Tu dívku si zapamatujte, ještě o ní uslyšíte! [1036] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/sport/tenis/naomi-osakaova-tu-divku-si-zapamatujte-jeste-o-ni-uslysite_511609.html [1037] => | periodikum = TÝDEN.cz [1038] => | datum vydání = 2019-01-27 [1039] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1040] => | jazyk = cs [1041] => | jméno = [1042] => | příjmení = [1043] => | vydavatel = [1044] => | url archivu = [1045] => }} [[Kazuto Sakata]] a [[Haručika Aoki]] jsou dvojnásobnými [[Mistrovství světa silničních motocyklů|mistry světa v závodech silničních motocyklů]]. [1046] => [1047] => === Kuchyně === [1048] => {{Podrobně|Japonská kuchyně}}[[Soubor:Various sushi, beautiful October night at midnight.jpg|náhled|[[Suši]]]] [1049] => [[Soubor:Mama instant noodle block.jpg|náhled|Instantní nudle, japonský vynález]] [1050] => Typickou pro japonskou gastronomii je příprava jídel bez tepelné úpravy. Pro Evropana nejneobvyklejší studenou přípravou jídla je příprava ryb, známé [[suši]] (kousky ryb zabalené do přílohy) nebo [[sašimi]] (tenké plátky sušených ryb). Japonci prý konzumují více než 3000 druhů ryb, ovšem nejen jich, i jiných mořských živočichů jako je [[Ježovky|mořský ježek]] (''uni''), chobotnice, mušle, krevety nebo krab kegani. Nejoblíbenějším druhem ryby je [[tuňák]], často se jí také úhoř, ať už sladkovodní (''unagi'') nebo mořský (''anago''), [[Platýsi|platýs]] (''hirame''), [[Mořan zlatý|pražma]] (''tai'') či [[Ďas mořský|mořský ďas]] (''anko''). Pro turisty bývá oblíbeným adrenalinovým zážitkem ochutnávka ryby [[Takifugu|fugu]], která je při nesprávné přípravě prudce jedovatá. Součástí suši obvykle bývá mořská řasa [[nori]], do níž se sušená ryba balí. V jiných typech jídel se používají i jiné řasy, například [[wakame]] či [[kombu]]. Základní přílohou, jako i v jiných asijských kuchyních, je [[rýže]]. Kulturní význam rýže je v Japonsku však mnohem širší, v minulosti se používala i jako platidlo, jako oběť bohům a i japonský císař tradičně ve svém paláci osobně obhospodařuje malé rýžové políčko.{{Citace elektronického periodika [1051] => | titul = Japonská kuchyně aneb Bez jídla Japonsko nepoznáte [1052] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/japonska-kuchyne-aneb-bez-jidla-japonsko-nepoznate/ [1053] => | periodikum = Radynacestu.cz [1054] => | datum přístupu = 2019-11-10 [1055] => | jazyk = cs [1056] => | příjmení = [1057] => | jméno = [1058] => | vydavatel = [1059] => | datum vydání = [1060] => | url archivu = [1061] => }} Oba dva nejtradičnější druhy japonské rýže (''močigome'' a ''uručimai'') jsou lepivější než rýže užívaná obvykle v Evropě a používají se i k přípravě sladkostí (tzv. ''wagaši''), stejně jako třeba [[fazol]]e (oblíbená sladkost anko). Zvláštní pozici v japonské gastronomii mají nudle a zejména pak instantní nudle na bázi škrobu, které po druhé světové válce vynalezl Japonec [[Momofuku Ando]]. Oblíbené jsou také [[Pohanka|pohankové]] nudle ''soba'' a pšeničné nudle ''udon''. Typickou pochutinou je rovněž japonský křen [[wasabi]], který se používá buď jako zelenina, nebo zpracovaný jako velmi pálivé koření. Navzdory tradiční izolaci Japonska, i v gastronomii se objevily zahraniční vlivy. Nejsilnější vliv byl tradičně z Číny, odkud již ve středověku dorazily sojové boby. Japonci našli svůj specifický způsob jejich využití – je jí pasta [[miso]], jež vzniká [[kvašení]]m těchto bobů a některých dalších obilovin. Oblíbenou pochoutkou jsou rovněž osolené sojové lusky zvané ''edamame'' a také japonská sojová omáčka. V 19. století s evropským vlivem přišly i do té doby neužívaná červená masa (od 9. století do roku 1868 byla konzumace masa, kromě ryb, úplně zakázána).{{Citace elektronického periodika [1062] => | titul = V Japonsku bylo po staletí zakázáno jíst maso [1063] => | url = http://extrastory.cz/v-japonsku-bylo-po-staleti-zakazano-jist-maso.html [1064] => | periodikum = ExtraStory.cz [1065] => | datum přístupu = 2019-11-10 [1066] => | jazyk = cs [1067] => | příjmení = [1068] => | jméno = [1069] => | vydavatel = [1070] => | datum vydání = [1071] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191110093820/http://extrastory.cz/v-japonsku-bylo-po-staleti-zakazano-jist-maso.html [1072] => | datum archivace = 2019-11-10 [1073] => }} Typickou úpravou hovězího masa je tzv. ''sukijaki''. Z Indie pak přišly různé podoby [[kari]], které si Japonci velmi oblíbili. [1074] => [1075] => == Věda a školství == [1076] => [1077] => === Věda === [1078] => [[Soubor:Hideki Yukawa 1949c.jpg|náhled|[[Hideki Jukawa]], první japonský nositel Nobelovy ceny]] [1079] => Japonská věda zažila obrovský rozmach po druhé světové válce. Důkazem jsou i mezinárodní ocenění, jichž navíc zbadatelně přibývá v čase. Jaderný fyzik [[Hideki Jukawa]] se roku 1949 stal prvním japonským laureátem [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]], když předpověděl existenci částice [[mezon]]. V roce 1965 stejnou cenu získal Jukawův přítel a spolužák [[Šin’ičiró Tomonaga]], za přínos k teorii [[kvantová elektrodynamika|kvantové elektrodynamiky]]. V roce 1975 mířila fyzikální Nobelova cena do císařství znovu, k [[Leo Esaki]]mu, vynálezci [[tunelová dioda|tunelové diody]], která využívá tzv. [[tunelový jev]]. Za detekci [[neutrino|neutrin]] z kosmu byl Nobelovým výborem oceněn [[Masatoši Košiba]], roku 2002.{{Citace elektronického periodika [1080] => | titul = Scienceworld {{!}} Nobelova cena za fyziku 2002: Podivuhodná neutrina [1081] => | url = https://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/nobelova-cena-za-fyziku-2002-podivuhodna-neutrina-3451/?switch_theme=mobile [1082] => | periodikum = www.scienceworld.cz [1083] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1084] => }} Velkou oslavu japonských vědeckých výsledků přinesl rok 2008, kdy se Nobelovy ceny za fyziku dočkala hned trojice japonských badatelů, všichni tři za přínos k rozvoji tzv. CP symetrie: [[Makoto Kobajaši]], [[Tošihide Masukawa]] a [[Jóičiró Nambu]] (který se roku 1970 stal americkým občanem).{{Citace elektronického periodika [1085] => | titul = Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za objevy v subatomové fyzice [1086] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nobelovu-cenu-za-fyziku-ziskali-vedci-za-objevy-v-subatomove-fyzice.A081007_124013_vedatech_ipl [1087] => | periodikum = iDNES.cz [1088] => | datum vydání = 2008-10-07 [1089] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1090] => }} Další "japonský rok" přišel v roce 2014 kdy byli znovu všichni tři ocenění rodáky z japonských ostrovů. [[Isamu Akasaki]], [[Hiroši Amano]] a [[Shuji Nakamura]] (dnes americký občan) dali světu [[LED]] diody.{{Citace periodika [1091] => | titul = Nobelovu cenu za fyziku získali tři Japonci za vývoj modrých diod [1092] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/nobelovu-cenu-za-fyziku-ziskali-tri-japonci-za-vyvoj-modrych-diod-20141007.html [1093] => | datum vydání = 2014-10-07 [1094] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1095] => | jazyk = cs [1096] => | příjmení = [1097] => | jméno = [1098] => | periodikum = [1099] => | ročník = [1100] => | číslo = [1101] => | strany = [1102] => }} Už za rok si šel pro ocenění další Japonec, [[Takaaki Kadžita]], jehož experimenty dokázaly, že neutrina mají hmotnost.{{Citace elektronického periodika [1103] => | titul = Nobelovu cenu za fyziku obdrželi Takaaki Kadžita a Arthur McDonald. Dokázali, že neutrino má hmotu {{!}} Věda [1104] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/veda/nobelovu-cenu-za-fyziku-obdrzeli-takaaki-kadzita-a-arthur-mcdonald-dokazali-ze-neutrino-ma-hmotu.A151006_120508_ln_veda_ele [1105] => | periodikum = Lidovky.cz [1106] => | datum vydání = 2015-10-06 [1107] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1108] => | jazyk = cs [1109] => }} V roce 2021 to byl [[Syukuro Manabe]] (občan USA) za položení základů klimatických modelů Země.{{Citace elektronického periodika [1110] => | titul = Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za modelaci klimatu a náhodné procesy [1111] => | periodikum = iDNES.cz [1112] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-fyzika-svedsko.A211005_093643_veda_vse [1113] => | datum vydání = 2021-10-05 [1114] => | jazyk = cs [1115] => | datum přístupu = 2021-10-14 [1116] => }} [1117] => [[Soubor:Tasuku Honjo EM1B5608 (31268658597).jpg|vlevo|náhled|[[Tasuku Hondžó]]]] [1118] => První [[Nobelova cena za chemii]] pro Japonsko přišla v roce 1981, kdy ji získal [[Ken’iči Fukui]], za objevy o chemické reaktivitě. Po roce 2000 pak přišla "japonská vlna": toho roku získal Nobelovu cenu za chemii [[Hideki Širakawa]] za výzkum [[polymer]]ů{{Citace elektronického periodika [1119] => | titul = Nobelovy ceny pro vědce, kteří změnili lidské životy [1120] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nobelovy-ceny-pro-vedce-kteri-zmenili-lidske-zivoty.A_2000M239X01B [1121] => | periodikum = iDNES.cz [1122] => | datum vydání = 2000-10-13 [1123] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1124] => }}, další rok [[Rjódži Nojori]] za studium hydrogenačních reakcí{{Citace elektronického periodika [1125] => | titul = Nobelovu cenu za chémiu dostali dvaja Američania a Japonec [1126] => | url = https://tech.sme.sk/c/128994/nobelovu-cenu-za-chemiu-dostali-dvaja-americania-a-japonec.html [1127] => | periodikum = tech.sme.sk [1128] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1129] => | jazyk = sk [1130] => | jméno = [1131] => | příjmení = [1132] => | vydavatel = [1133] => | datum vydání = [1134] => | url archivu = [1135] => }}, opět po roce [[Kóiči Tanaka]] za tzv. měkkou ionizaci{{Citace elektronického periodika [1136] => | titul = Nobelův výbor ocenil výzkum bílkovin [1137] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nobeluv-vybor-ocenil-vyzkum-bilkovin.A021009_125016_vedatech_jpl [1138] => | periodikum = iDNES.cz [1139] => | datum vydání = 2002-10-09 [1140] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1141] => }}, roku 2008 [[Osamu Šimomura]] za objev [[Zelený fluorescenční protein|zeleného fluorescenčního proteinu]]{{Citace elektronického periodika [1142] => | titul = Chemici dostali Nobelovu cenu za protein, který „rozsvítí“ rakovinu [1143] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/chemici-dostali-nobelovu-cenu-za-protein-ktery-rozsviti-rakovinu.A081008_115701_vedatech_ipl [1144] => | periodikum = iDNES.cz [1145] => | datum vydání = 2008-10-08 [1146] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1147] => }}, roku 2010 [[Eiči Negiši]] (narozen v Číně) za Negišiho reakci a [[Akira Suzuki]] za Suzikiho reakci{{Citace elektronického periodika [1148] => | titul = Nobelova cena za rychlejší "namíchání" nových léků {{!}} Věda [1149] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/veda/nobelova-cena-za-rychlejsi-namichani-novych-leku.A101006_115503_ln_veda_glu [1150] => | periodikum = Lidovky.cz [1151] => | datum vydání = 2010-10-06 [1152] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1153] => | jazyk = cs [1154] => }} a v roce 2019 [[Akira Jošino]] za vývoj [[Lithium-iontový akumulátor|lithium-iontových baterií]].{{Citace elektronického periodika [1155] => | titul = Nobelova cena za chemii za vývoj lithium-iontových baterií {{!}} ČeskéNoviny.cz [1156] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nobelova-cena-za-chemii-za-vyvoj-lithium-iontovych-baterii/1807052 [1157] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [1158] => | datum přístupu = 2019-11-09 [1159] => | jazyk = cs [1160] => }} [1161] => [1162] => Také lékařský a biologický výzkum se dostal na vysokou úroveň. První [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství]] sice přišla "až" roku 1987, kdy byl oceněn [[Susumu Tonegawa]] za objev genetického mechanismu, jenž umožňuje diverzitu protilátek, a dlouho byla osamocena, ovšem po roce 2010 přišla podobná vlna jako v chemii: [[Šin’ja Jamanaka]] (2012), [[Satoši Ómura]] (2015), [[Jošinori Ósumi]] (2016) a [[Tasuku Hondžó]] (2018).{{Citace elektronického periodika [1163] => | titul = Nobelovu cenu za medicínu získal Brit a Japonec. Za výzkum nesmrtelnosti [1164] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-za-medicinu-2012.A121008_113001_veda_mla [1165] => | periodikum = iDNES.cz [1166] => | datum vydání = 2012-10-08 [1167] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1168] => }}{{Citace elektronického periodika [1169] => | titul = Nobelovu cenu za medicínu získali vědci za léky na malárii a další nemoci. Zachraňují miliony lidí [1170] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nobelova-cena-za-fyziologii-a-lekarstvi-2015/r~be4abc3c6b2e11e5b286002590604f2e/ [1171] => | periodikum = Aktuálně.cz [1172] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1173] => | vydavatel = Economia [1174] => | odkaz na vydavatele = Economia [1175] => | datum vydání = 2015-10-05 [1176] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1177] => | jazyk = cs [1178] => }}{{Citace elektronického periodika [1179] => | titul = Letošní laureát Nobelovy ceny vysvětlil, jak se naše tělo v nouzi požírá [1180] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-medicina-2016.A161003_111141_veda_mla [1181] => | periodikum = iDNES.cz [1182] => | datum vydání = 2016-10-03 [1183] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1184] => }}{{Citace elektronického periodika [1185] => | titul = Nobelovu cenu za lékařství získala dvojice vědců za revoluční postup v boji s rakovinou [1186] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nobelovu-cenu-za-lekarstvi-ziskala-dvojice-vedcu-za-revolucni-postup-v-boji-s-rakovinou-57005 [1187] => | periodikum = Seznam Zprávy [1188] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [1189] => | vydavatel = Seznam.cz [1190] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [1191] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1192] => }} Oceněni byli za průlomy v léčbě mnoha chorob, mj. i za pomoci [[Kmenová buňka|kmenových buněk]].[[Soubor:Seki.jpeg|náhled|[[Takakazu Seki]]|220x220pixelů]]Že rozvoj přírodních věd stojí na pevných matematických základech dokazují i nejprestižnější ocenění v této oblasti. [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] mají [[Kunihiko Kodaira]] (1954), [[Heisuke Hironaka]] (1970) a [[Shigefumi Mori]] (1990). [[Wolfova cena za matematiku|Wolfovu cenu za matematiku]] Kodaira (1985), [[Kijoši Itó]] (1987) a [[Mikio Sató]] (2003). Základy japonské matematiky položil v 17. století [[Takakazu Seki]]. Matematici [[Jutaka Tanijama]] a [[Goró Šimura]] formulovali tzv. [[Tanijamova–Šimurova domněnka|Tanijamovu–Šimurovu domněnku]]. [1193] => [1194] => Za otce japonské moderní fyziky je označován [[Jošio Nišina]]. Chemik [[Kikunae Ikeda]] objevil a definoval roku 1908 "pátou chuť" [[umami]], jež je tak typická pro japonskou sojovou omáčku. Bakteriolog [[Hidejo Noguči]] objevil roku 1911 původce [[syfilis]]. Programátor [[Jukihiro Macumoto]] vytvořil programovací jazyk [[Ruby]]. [[Momofuku Ando]] proslul vynálezem instantních nudlí.{{Citace elektronického periodika [1195] => | titul = Všechno, co jste chtěli vědět o nudlích, ale báli jste se zeptat [1196] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-nudlich-ale-bali-jste-se-zeptat_499454.html [1197] => | periodikum = TÝDEN.cz [1198] => | datum vydání = 2018-10-14 [1199] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1200] => | jazyk = cs [1201] => | jméno = [1202] => | příjmení = [1203] => | vydavatel = [1204] => | url archivu = [1205] => }} [1206] => [1207] => Japonci se svými 27 Nobelovými cenami (počítáno v to i literaturu a mír) zaujímají šesté místo v historické tabulce (za [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království|Británií]], [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Švédsko|Švédskem]]), ve vědeckých kategoriích je jejich postavení ještě lepší. Podle ''Bloomberg Innovations Index'' je Japonsko pátou nejinovativnější zemí světa, po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], [[Izrael]]i, [[Finsko|Finsku]] a [[Švédsko|Švédsku]].https://www.bloomberg.com/graphics/2015-innovative-countries/ [1208] => [1209] => Z oblasti filozofie, humanitních a sociálních věd lze jmenovat klasika japonské filozofie ze 13. století [[Dógen Zendži|Dógena Zendžiho]]. Mimořádnou roli při šíření buddhismu do západního světa sehrál filozof [[Daisecu Teitaró Suzuki]]. Filozof a ekologický aktivista [[Masanobu Fukuoka]] vytvořil systém tzv. přírodního farmaření (''šizen nóhó''). [[Kaoru Išikawa]] ovlivnil moderní teorii řízení a managementu, svým [[diagram příčin a následků|diagramem příčin a následků]].{{Citace elektronického periodika [1210] => | titul = Ishikawův diagram [1211] => | url = https://managementmania.com/cs/ishikawuv-diagram [1212] => | periodikum = ManagementMania.com [1213] => | datum přístupu = 2019-06-27 [1214] => | jazyk = cs [1215] => | příjmení = [1216] => | jméno = [1217] => | vydavatel = [1218] => | datum vydání = [1219] => | url archivu = [1220] => }} [1221] => [1222] => === Školství === [1223] => {{Podrobně|Vzdělávací systém Japonska}} [1224] => [[Soubor:Yasuda Auditorium - Tokyo University 3.jpg|náhled|[[Tokijská univerzita]]]] [1225] => Vzdělání na všech úrovních je zajišťováno jak veřejnými, tak soukromými institucemi. Na všech úrovních vzdělávání se platí školné jak na veřejných, tak na soukromých školách. Jedinou výjimkou jsou veřejné školy poskytující povinné základní vzdělávání (6 + 3 roky), které jsou financovány zcela z veřejných zdrojů.{{Citace elektronického periodika [1226] => | titul = MEXT : Basic Act on Education [1227] => | url = http://www.mext.go.jp/en/policy/education/lawandplan/title01/detail01/1373798.htm [1228] => | periodikum = www.mext.go.jp [1229] => | datum přístupu = 2019-06-17 [1230] => }}{{Citace elektronického periodika [1231] => | titul = THE CONSTITUTION OF JAPAN [1232] => | url = https://japan.kantei.go.jp/constitution_and_government_of_japan/constitution_e.html [1233] => | periodikum = japan.kantei.go.jp [1234] => | datum přístupu = 2019-06-17 [1235] => }} Soukromé vzdělávací instituce se těší značné oblibě především na vyšší sekundární (středoškolské) a terciární (vysokoškolské) úrovni, přičemž kvalita i popularita některých soukromých vysokých škol dosahuje takové úrovně, že je řadí mezi nejlepší vysoké školy v Japonsku i v Asii.{{Citace elektronického periodika [1236] => | titul = QS University Rankings: Asia 2019 [1237] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/asian-university-rankings/2019 [1238] => | periodikum = Top Universities [1239] => | datum vydání = 2018-10-08 [1240] => | datum přístupu = 2019-06-17 [1241] => | jazyk = en [1242] => }} Vzdělání je v Japonsku přisuzována vysoká společenská vážnost a jeho kvalita obecně dosahuje vysoké úrovně. I přes to, že školné na japonských školách je jedno z nejvyšších na světě a dlouhodobě stále roste, zájem o vzdělání zůstává vysoký. V roce 2017 mělo Japonsko s 51% podílem osob s terciárním vzděláním na populaci ve věku 25–64 let po Kanadě 2. nejvzdělanější pracovní sílu mezi zeměmi [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]].{{Citace elektronického periodika [1243] => | příjmení = [1244] => | jméno = [1245] => | titul = Education at a Glance: Japan [1246] => | periodikum = [1247] => | vydavatel = OECD [1248] => | url = http://gpseducation.oecd.org/Content/EAGCountryNotes/JPN.pdf [1249] => | datum vydání = 2018 [1250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190617231434/http://gpseducation.oecd.org/Content/EAGCountryNotes/JPN.pdf [1251] => | datum přístupu = 2019-06-17 [1252] => }} Celkové výdaje na vzdělávání vyjádřené jako podíl na [[Hrubý domácí produkt|HDP]] jsou zcela pod průměrem zemí OECD (4,1 % oproti 5 %), nicméně výdaje na jednoho žáka jsou naopak nadprůměrné. V mezinárodních srovnávacích testech [[PISA]] pro oblasti čtenářské gramotnosti, matematiky a přírodních věd japonští studenti pravidelně zaujímají přední příčky mezi zeměmi OECD.{{Citace elektronického periodika [1253] => | titul = OECD Better Life Index [1254] => | url = http://www.oecdbetterlifeindex.org/topics/education/ [1255] => | periodikum = www.oecdbetterlifeindex.org [1256] => | datum přístupu = 2019-06-17 [1257] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160531152015/http://www.oecdbetterlifeindex.org/topics/education/ [1258] => | datum archivace = 2016-05-31 [1259] => | nedostupné = ano [1260] => }} [1261] => [1262] => Základním stavebním kamenem japonské vědy jsou univerzity. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Japonsko (k roku 2021) tři univerzity v první stovce. Nejvyšší prestiž má [[Tokijská univerzita]], která je žebříčkem vyhodnocena jako 24. nejlepší na světě. Druhou nejkvalitnější školou v Japonsku má být [[Kjótská univerzita]] (37. na světě), třetí pak [[Nagojská univerzita]] (84.).{{Citace elektronického periodika [1263] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [1264] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1265] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [1266] => | datum přístupu = 2022-01-04 [1267] => }} [1268] => [1269] => == Zajímavosti == [1270] => [[Soubor:Tsubushi shimada on Koai.jpg|náhled|Gejšy provádějí [[čajový obřad]]]] [1271] => [1272] => Mezi celosvětově známé japonské výrazy patří například: [1273] => * [[aikido]] – [[bojové umění]] [1274] => * [[bonsaj]] – strom nebo malý stromeček, který je tvarován [1275] => * [[Drift (automobilový sport)|drift]] – automobilový sport (řízený smyk) vzniklý v Japonsku [1276] => * [[gejša]] – společnice [1277] => * [[kamikaze]] – „božský vítr“ – sebevražední letci za 2. sv. války [1278] => * [[judo]] – bojové umění vzniklé v Japonsku [1279] => * [[karate]] – [[bojové umění]] [1280] => * [[katana]] – japonský samurajský [[meč]] lehce [[šavle|šavlovitého]] tvaru [1281] => * [[nindža]] – [[nájemná vražda|nájemný vrah]], [[špionáž|špión]] [1282] => * [[Sakura ozdobná|sakura]] – japonská [[Třešně|třešeň]] [1283] => * [[samuraj]] – bojovník, ekvivalent evropského [[rytíř]]e [1284] => * [[seppuku]], vulgárně [[harakiri]] – obřadní sebevražda mečem pro zachování cti [1285] => * [[sumó]] – tradiční japonský zápas [1286] => * [[suši]] – tradiční japonské [[Potravina|jídlo]] připravované z rýže, ryb a mořských [[řasy|řas]] [1287] => * ''cunami'' (anglický přepis [[tsunami]], z výrazu 津波 znamenajícího ''vlna v přístavu'') – jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině [[moře]], které vznikají při silném [[zemětřesení]] pod hladinou moře, podmořském [[sesuv]]u nebo dopadu [[meteorit]]u do moře nebo jeho blízkosti. Vlny jsou obrovské. [1288] => [1289] => Oblíbený a známý je i [[Sója luštinatá|sójový]] tvaroh [[tofu]]; dále [[šóju]] ([[sójová omáčka]]) a pasta [[miso]] (ze zkvašené rýže, obilí a sójových bobů). [1290] => [1291] => == Odkazy == [1292] => [1293] => === Reference === [1294] => [1295] => [1296] => === Literatura === [1297] => * {{Citace monografie | příjmení = Reischauer | jméno = Edwin O | příjmení2 = Craig | jméno2 = Albert M | odkaz na autora = Edwin O. Reischauer | rok = 2006 | titul = Dějiny Japonska | vydání = 2 | typ vydání = doplněné | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | edice = Dějiny států | místo = Praha | isbn = 80-7106-843-8}} [1298] => * {{Citace monografie [1299] => | příjmení = Klika [1300] => | jméno = Bohumil [1301] => | odkaz na autora = Bohumil Klika [1302] => | titul = Obrázky z Žapanu [1303] => | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/obrazky_z_japanu.html [1304] => | odkaz na vydavatele = František Šimáček [1305] => | vydavatel = František Šimáček [1306] => | místo = Praha [1307] => | rok vydání = 1904 [1308] => | vydání = [1309] => | počet stran = 54 [1310] => | kapitola = [1311] => | strany = [1312] => | isbn = [1313] => | jazyk = cs [1314] => }} [1315] => * {{Citace monografie | příjmení = Labus | jméno = David | rok = 2009 | titul = Japonsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = [1316] => | poznámka = | isbn = 978-80-7277-426-5}} [1317] => * {{Citace monografie | příjmení = Vasiljevová | jméno = Zdeňka | titul = Dějiny Japonska | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1986 | počet_stran = 603}} [1318] => * Alan Macfarlane – Japonsko za zrcadlem. Na Drahách 369, 760 01 Zlín, v roce 2013. (1.vydání) [1319] => * {{Citace monografie [1320] => | příjmení = Svojsík [1321] => | jméno = Alois [1322] => | odkaz na autora = Alois Svojsík [1323] => | titul = Japonsko a jeho lid [1324] => | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/japonsko_a_jeho_lid.html [1325] => | vydavatel = A. Svojsík [1326] => | místo = Praha [1327] => | rok vydání = 1913 [1328] => | vydání = [1329] => | počet stran = 563 [1330] => | kapitola = [1331] => | strany = [1332] => | isbn = [1333] => | jazyk = cs [1334] => }} [1335] => [1336] => === Externí odkazy === [1337] => * {{Commonscat|Japan}} [1338] => * {{Wikislovník|heslo=Japonsko}} [1339] => * {{Wikizprávy|kategorie=Japonsko}} [1340] => * {{Osmrelace|382313}} [1341] => * {{cs}} [http://www.japonsko.net/ Japonsko práce a cestování] [1342] => * {{cs}} [http://www.japonsko.info/ Infoweb o Japonsku] [1343] => * {{Ja}} {{en}} [http://www.kunaicho.go.jp/ Úřad císařské domácnosti] [1344] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Japan - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/japan/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110718112246/http://www.amnesty.org/en/region/japan/report-2011 | datum archivace = 2011-07-18 | nedostupné = ano }} [1345] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs | titul = Background Note: Japan | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/4142.htm | datum vydání = 2010-10-06 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [1346] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Japan | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html | datum aktualizace = 2011-07-05 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226010157/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ja.html%20 | datum archivace = 2018-12-26 | nedostupné = ano }} [1347] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tokiu | titul = Souhrnná teritoriální informace: Japonsko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/japonsko-2011-04-01.pdf | datum vydání = 2011-04-01 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110812021302/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/japonsko-2011-04-01.pdf | datum archivace = 2011-08-12 | nedostupné = ano }} [1348] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Hijino | jméno = Shigeki | spoluautoři = a kol. | titul = Japan | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/300531/Japan | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [1349] => [1350] => {{Japonsko}} [1351] => {{Asie}} [1352] => {{Navboxes [1353] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1354] => | list = {{G8}} [1355] => {{APEC}} [1356] => {{G20}} [1357] => }} [1358] => {{Monarchie}} [1359] => {{Autoritní data}} [1360] => {{Portály|Japonsko}} [1361] => [1362] => [[Kategorie:Japonsko| ]] [1363] => [[Kategorie:Východoasijské země]] [1364] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [1365] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [1366] => [[Kategorie:G8]] [1367] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1368] => [[Kategorie:Císařství]] [] => )
good wiki

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu. Na západě ho Korejský průliv odděluje od pobřeží Koreje, Japonské moře ho odděluje od Severní Koreje a Ruska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čína','Tokio','manga','Honšú','Hokkaidó','Spojené státy americké','Jokohama','Asie','Ósaka','Kjúšú','Fudži','Německo'

Asie

Čína

Fudži

Fudži je sopka v Japonsku, nacházející se na ostrově Honšú.

Hokkaidó

Honšú

Jokohama

Jokohama je město v Japonsku, které se nachází v prefektuře Kanagawa.

Kjúšú

Manga

Německo

Ósaka

Ósaka je japonské město nacházející se na ostrově Honšú.

Tokio