Array ( [0] => 14661650 [id] => 14661650 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jednoděložné [uri] => Jednoděložné [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Jednoděložné jsou jedním ze dvou hlavních oddělení vyšších rostlin. Jsou charakterizovány jednoduchými semennými rostlinami, které mají v životním cyklu pouze jednu generaci. Mezi jednoděložné rostliny patří například lipnice, chrpovitka, trávy, obilniny nebo liliovité rostliny. Jednoděložné mají jednoduché listy bez výrazné žilnace a tenké stonky. Jejich květy jsou jednopohlavné, tedy obsahují buď jen samčí nebo jen samičí pohlavní orgány. Semena jednoděložných jsou obalena pouze jedním semenným pláštěm a mají pouze jednu klíčivou dužinu. Jednoděložné rostliny jsou velmi důležité zemědělské plodiny a tvoří základ mnoha potravinových řetězců. [oai] => Jednoděložné jsou jedním ze dvou hlavních oddělení vyšších rostlin. Jsou charakterizovány jednoduchými semennými rostlinami, které mají v životním cyklu pouze jednu generaci. Mezi jednoděložné rostliny patří například lipnice, chrpovitka, trávy, obilniny nebo liliovité rostliny. Jednoděložné mají jednoduché listy bez výrazné žilnace a tenké stonky. Jejich květy jsou jednopohlavné, tedy obsahují buď jen samčí nebo jen samičí pohlavní orgány. Semena jednoděložných jsou obalena pouze jedním semenným pláštěm a mají pouze jednu klíčivou dužinu. Jednoděložné rostliny jsou velmi důležité zemědělské plodiny a tvoří základ mnoha potravinových řetězců. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Jednoděložné rostliny [2] => | obrázek = Hyacinthus orientalis 2003.jpg [3] => | popisek = [[Hyacint východní]] (''Hyacinthus orientalis'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheophyta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = '''jednoděložné''' (''Liliopsida'') [9] => | druhotné dělení = řády [10] => | podřazené taxony = [11] => * ''[[Puškvorec|Acorales]]'' - [[Puškvorec|puškvorcotvaré]] [12] => * ''[[Žabníkotvaré|Alismatales]]'' - [[žabníkotvaré]] [13] => * ''[[Arekotvaré|Arecales]]'' - [[arekotvaré]] [14] => * ''[[Chřestotvaré|Asparagales]]'' - [[chřestotvaré]] [15] => * ''[[Křížatkotvaré|Commelinales]]'' - [[křížatkotvaré]] [16] => * ''[[Smldincotvaré|Dioscoreales]]'' - [[smldincotvaré]] [17] => * ''[[Liliotvaré|Liliales]]'' - [[liliotvaré]] [18] => * ''[[Pandánotvaré|Pandanales]]'' - [[pandánotvaré]] [19] => * ''[[Petrosaviaceae|Petrosaviales]]'' [20] => * ''[[Lipnicotvaré|Poales]]'' - [[lipnicotvaré]] [21] => * ''[[Zázvorníkotvaré|Zingiberales]]'' - [[zázvorníkotvaré]] [22] => }} [23] => '''Jednoděložné rostliny''' (''Liliopsida'', ''Monocotyledonae'') jsou třídou [[krytosemenné|krytosemenných]] [[rostliny|rostlin]]. Přestože jde o velice pestrou skupinu, jsou jednoděložné dobře rozpoznatelné na základě řady znaků, které spolu sdílejí. Především je v jejich semenech přítomna jen jediná děloha, nikoli dvě, jak je u ostatních krytosemenných běžné. Jsou to primárně byliny bez schopnosti druhotně tloustnout pomocí kambia. Jejich květy jsou trojčetné nebo od trojčetných odvozené redukcí či pomnožením některých květních orgánů. Nenacházíme u nich hlavní kořen, ale kořeny adventivní, které jej záhy nahradí. Listy jednoděložných bývají protáhlé a vybavené souběžnou žilnatinou. Nutno dodat, že takřka ze všech těchto pravidel existují výjimky, ale i tak jsou jednoděložné komplexem těchto (a dalších, detailnějších) znaků tak dobře morfologicky vymezeny, že byly jako přirozená, monofyletická skupina krytosemenných rozpoznány dávno před nástupem molekulárně biologických metod a moderní fylogenetiky. [24] => [25] => Podle nejmodernějšího [[seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomického systému]] ([[Systém APG IV|APG IV]]) sem patří 11 řádů, 77 čeledí a asi 60 100 druhů, [26] => {{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení = [28] => | jméno = [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Krytosemenné rostliny [31] => | url = http://www.mobot.org/mobot/Research/APWeb/orders/acoralesweb.htm [32] => | datum vydání = [33] => | datum aktualizace = [34] => | datum přístupu = 2010-01-01 [35] => | vydavatel = [36] => | místo = [37] => | jazyk = anglicky [38] => }} celkově asi jedna čtvrtina všech krytosemenných. [39] => {{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení = [41] => | jméno = [42] => | odkaz na autora = [43] => | titul = Monocots: Systematics [44] => | url = http://www.ucmp.berkeley.edu/monocots/monocotsy.html [45] => | datum vydání = [46] => | datum aktualizace = [47] => | datum přístupu = 2010-01-01 [48] => | vydavatel = [49] => | místo = [50] => | jazyk = anglicky [51] => }} Nejpočetnějšími čeleděmi jsou [[vstavačovité]] (''Orchidaceae'') s asi 880 rody a 21 950 druhy a [[lipnicovité]] (''Poaceae'') s asi 668 rody, 10 025 druhy (2. a 4. nejpočetnější čeleď celých krytosemenných), [52] => {{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = [54] => | jméno = [55] => | titul = [56] => | url = http://www.mobot.org/mobot/Research/APWeb [57] => | datum vydání = [58] => | datum aktualizace = [59] => | datum přístupu = 2010-01-01 [60] => | vydavatel = Angiosperm Phylogeny Website [61] => | místo = [62] => | jazyk = anglicky [63] => }} dohromady tedy zahrnují asi polovinu všech jednoděložných. Zejména lipnicovité, tedy trávy, jsou ekologicky nesmírně významnou skupinou: dominují rozsáhlým územím [[step]]í a [[Savana|savan]] (a mají důležitou roli i v dalších ekosystémech) a staly se ve formě [[Obilniny|obilnin]] základem lidské potravinové základny. [64] => [65] => == Znaky == [66] => Jednoděložné rostliny jsou převážně [[trvalka|vytrvalé]] [[Bylina|byliny]], řidčeji jednoleté, popř. dvouleté. Jejich [[stonek|stonky]] druhotně netloustnou. [[Cévní svazek|Cévní svazky]] stonku jsou roztroušené ([[stélé|ataktostélé]]). Přesto v rámci jednoděložných vyvinuly i [[dřevina|dřeviny]], [[keř]]e až [[strom]]y, i když jsou hodně odlišné od stromů [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]]. Příkladem jsou např. [[Arekovité|palmy]] (''Arecaceae''), u nich a dalších podobných rostlin se vyskytuje tzv. atypické tloustnutí.{{Citace elektronické monografie [67] => | příjmení = [68] => | jméno = [69] => | odkaz na autora = honys@ueb.cas.cz [70] => | titul = Anatomie stonku [71] => | url = http://lbp.ueb.cas.cz/pdf_subor/vyvoj_stele_a_cevni_svazky.pdf [72] => | datum vydání = [73] => | datum aktualizace = [74] => | datum přístupu = 2010-01-01 [75] => | vydavatel = [76] => | místo = [77] => | jazyk = česky [78] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304221335/http://lbp.ueb.cas.cz/pdf_subor/vyvoj_stele_a_cevni_svazky.pdf [79] => | datum archivace = 2016-03-04 [80] => | nedostupné = ano [81] => }} Dalším příkladem je rostlina [[žlutokap]] (''Xanthorrhoea''), [[pandánovité]] (''Pandanaceae''), některé ''[[Dasypogonaceae]]'', [[dračinec|dračince]] (''Dracaena''), [[Dračinka jižní|dračinky]] (''Cordyline'') nebo [[Juka|juky]] (''Yucca''). Netypickou dřevinou zcela odlišného charakteru je vlastně i [[bambus]] (''Bambussa''). Jednoděložné jsou převážně pozemní vzpřímené rostliny, ale někdy to mohou být i plazivé rostliny, občas i [[liána|liány]], příkladem je např. [[přestup]] (''Smilax'') nebo četné [[smldincovité]] (''Dioscoreaceae''). Mezi [[epifyt]]y patří četní zástupci čeledi [[Broméliovité|bromeliovité]] (''Bromeliaceae''). [82] => [83] => Většina jednoděložných jsou [[autotrofie|autotrofní]] zelené [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] rostliny, ale jsou zde i zástupci nezelení, vyživující se [[heterotrofie|heterotrofně]], např. čeledi ''[[Hvězdnatkovité|Thismiaceae]]'','' [[Corsiaceae]]'', ''[[Triuridaceae]]'', ale i některé [[vstavačovité]] (''Orchidaceae''), třeba [[hlístník hnízdák]] (''Neottia nidus-avis''). U vytrvalých rostlin se často vytváří [[oddenek]], někdy [[hlíza|hlízy]], pro jiné zástupce jsou typické [[cibule (orgán)|cibule]], např. čeleď [[liliovité]] (''Liliaceae''). Typickým znakem jednoděložných (ostatně dal jim název) je přítomnost jedné [[děložní lístek|dělohy]]. Primární [[kořen]] rychle zaniká a je nahrazen adventivními. [84] => [85] => [[Soubor:Asperge planten Asparagus officinalis.jpg|190px|vlevo|náhled|[[Chřest lékařský]] (''Asparagus officinalis'')]] [86] => === Listy === [87] => [88] => [[List]]y jsou převážně jednoduché, pravé složené listy jsou u jednoděložných celkem vzácné, zpravidla jsou střídavé, řidčeji jsou vstřícné nebo v přeslenech. Často se vytváří [[Listová růžice|přízemní růžice]] a rostlina může mít i charakter [[stvol]]u, někdy se vytváří růžice vrcholová, jindy se růžice nevytváří. Pro jednoděložné jsou typické listy přisedlé s listovými pochvami. U některých zástupců jsou však i listy řapíkaté, příkladem je [[árón (rostlina)|árón]], četné [[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales'') nebo [[Arekovité|palmy]] (''Arecaceae'') a pochvy mohou někdy také chybět. [89] => [90] => [[Čepel listová|Čepel]] je většinou nedělená, řidčeji dlanitě (např. ''[[Navinulcovité|Cyclanthaceae]]'') nebo zpeřeně dělená. Může být různého tvaru, od čárkovité po vejčitou, většinou je celokrajná, řidčeji (často ostnitě) pilovitá. Typickým znakem jednoděložných je souběžná až rovnoběžná [[žilnatina (botanika)|žilnatina]], neplatí to ale vždy, jsou mezi nimi i četní zástupci s žilnatinou zpeřenou ([[banánovník]], ''Musa'') nebo dlanitou (některé ''[[Navinulcovité|Cyclanthaceae]]''), u některých zástupců najdeme i síťovitou žilnatinu typickou spíše pro dvouděložné, např. [[Árón (rostlina)|árón]] (''Arum'') či [[přestup]] (''Smilax''). [91] => [92] => Listy jsou většinou dobře vyvinuty (kromě nezelených zástupců), ale i u zelených zástupců mohou být redukované na pochvy a fotosyntetickou funkci přebírá pak [[stonek]], např. četní zástupci čeledi ''[[Lanovcovité|Restionaceae]]'', ale i [[sítina rozkladitá]] (''Juncus effusus'') nebo [[bahnička]] (''Eleocharis''). Jinde jsou listy šupinovité a jejich funkci nahrazují útvary stonkového původu zvané [[fylokladium|fylokladia]], dobrým příkladem je [[listnatec]] (''Ruscus'') nebo [[chřest]] (''Asparagus''). [[Palist]]y u jednoděložných nejsou, s výjimkou např. [[rdest]]u (''Potamogeton''). Na rozhraní čepele a listové pochvy může být [[jazýček (botanika)|jazýček]], např. u [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). [93] => [94] => === Květy a plody === [95] => [[Soubor:Convallaria majalis0.jpg|200px|náhled|Detail květu [[konvalinka vonná|konvalinky vonné]]]] [96] => [[Květ]]y jsou většinou uspořádány v [[květenství]]ch různého druhu, někdy i ve složených květenstvích, řidčeji jsou jednotlivé. V květenství jsou často přítomny [[listen]]y a [[Listenec|listénce]]. Květy jsou nejčastěji pentacyklické (v 5 kruzích, 2 kruhy okvětí, 2 kruhy tyčinek, 1 kruh gyneceum), většinou [[aktinomorfie|aktinomorfní]] (pravidelné, souměrné podle více rovin), někdy ale mohou být [[zygomorfie|zygomorfní]] (souměrné podle jedné roviny), např. u [[vstavačovité|vstavačovitých]] (''Orchidaceae'') a četných zástupců řádu [[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales''), zřídka jsou zcela asymetrické, např. [[dosna]] (''Canna''). [97] => [98] => Pro jednoděložné jsou typické květy trojčetné, kdy květní části (okvětí, tyčinky, gyneceum) jsou v násobcích čísla 3. V typickém případě to je 6 [[Květní obal|okvětních lístků]] ve 2 přeslenech. Jsou známy samozřejmě různé odchylky od tohoto základního schématu, např. jeden kruh okvětí může chybět a pak jsou okvětní lístky jen 3 nebo může být okvětí zakrnělé či zcela chybět atd. Vzácně mohou být květní části i v násobcích 4 (jinak typické spíš pro dvouděložné), např. [[rdest]] (''Potamogeton'') má 4 okvětní lístky a 4 tyčinky. [99] => [100] => Dalším znakem jednoděložných je, že okvětí není rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]] a okvětní lístky jsou v obou kruzích podobné a barevné. Někdy jsou ale méně nebo více rozdílné a u některých zástupců je dělení na kalich a korunu naznačeno, příkladem je [[šmel okoličnatý]] (''Butomus umbellatus''), nebo jsou kalich a koruna zcela rozlišeny, např. u [[Broméliovité|broméliovitých]] (''Bromeliaceae''). Okvětí může být volné nebo srostlé v okvětní trubku ([[konvalinka]], ''Convallaria''), někdy může 1 kruh chybět a okvětní lístky jsou pak jen 3, ale jsou i zástupci s jiným počtem. V některých případech je okvětí různým způsobem redukované až chybí. Obojí je časté v řádu [[lipnicotvaré]] (''Poales''), např. čeledi [[lipnicovité]] (''Poaceae'') nebo [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''). [101] => [102] => Mezi jednoděložnými jsou [[jednodomost|jednodomé]] i [[dvoudomost|dvoudomé]] rostliny, květy mohou být [[Gonochorismus|jednopohlavné]] nebo [[Hermafrodit|oboupohlavné]] popř. [[mnohomanželnost|mnohomanželné]]. Tyčinek je většinou 6 nebo 3, ale někdy i jiný počet, mohou být volné nebo všelijak srostlé. Někdy jsou některé tyčinky přeměněny na [[Patyčinka|staminodia]], která mohou být i petaloidní (napodobují korunu), časté to je např. v řádu [[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales''). [[Pyl|Pylová zrna]] jsou většinou monosulkátní popř. monoporátní, tedy s 1 štěrbinou či pórem v [[exina|exině]] (vnější obal pylového zrna), kudy klíčí [[pylová láčka]]. Opylení probíhá většinou pomocí [[hmyz]]u ([[entomogamie]]) nebo [[vítr|větru]] ([[anemogamie]]), v tropech i [[ptáci|ptáky]] ([[Opylovač|ornitogamie]]) či [[letouni|letouny]] ([[Opylovač|chiropterogamie]]) a u některých vodních rostlin probíhá opylení vodou ([[hydrogamie]]). [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je srostlé nejčastěji ze 3 plodolistů, řidčeji z jiného počtu, většinou je [[Gyneceum (botanika)|synkarpní]], řidčeji [[Gyneceum (botanika)|apokarpní]] (častěji v řádu [[žabníkotvaré]]), [[semeník]] může být svrchní, spodní i polospodní. Plodem bývá nejčastěji [[bobule]] nebo [[tobolka (plod)|tobolka]], někdy i [[obilka]], [[nažka]], [[peckovice]], [[měchýřek]] (ten je častější u žabníkotvarých). [103] => [104] => == Rozdíly oproti dvouděložným == [105] => Jednoděložné rostliny mají několik společných znaků, kterými se liší od rostlin dvouděložných. Žádný z nich však neplatí absolutně, většinou jsou na obou stranách výjimky, u některého znaku velmi vzácné, jindy jsou výjimky četnější. Pro spolehlivé odlišení, zda se jedná o rostlinu jednoděložnou, nebo dvouděložnou, je nutné porovnat více znaků. [106] => [107] => [[Soubor:Monocot vs dicot crop Pengo.jpg|náhled|vlevo|Klíčící jednoděložná rostlina (vlevo) a dvouděložná rostlina (vpravo)]] [108] => [109] => * Počet [[děložní lístek|děloh]]. Jedná se o důležitý znak, který dal ostatně skupinám jméno. Jednoděložné mají jednu dělohu, dvouděložné dvě. Výjimkou jsou některé zvláštnosti, dělohy mohou chybět nebo může být u některých dvouděložných jedna zakrnělá. Zvláštností jsou některé nižší dvouděložné, jako např. [[leknín]] (''Nymphaea''), který má 1 dělohu se 2 laloky, která je většinou interpretována jako 2 srostlé dělohy, ale může se také jednat o přechodný typ mezi jednoděložnými a dvouděložnými.{{Citace elektronické monografie [110] => | příjmení = [111] => | jméno = [112] => | odkaz na autora = [113] => | titul = Monocots: Monocots [114] => | url = http://www.ucmp.berkeley.edu/monocots/monocotmm.html [115] => | datum vydání = [116] => | datum aktualizace = [117] => | datum přístupu = 2010-01-01 [118] => | vydavatel = [119] => | místo = [120] => | jazyk = anglicky [121] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100315150836/http://www.ucmp.berkeley.edu/monocots/monocotmm.html [122] => | datum archivace = 2010-03-15 [123] => | nedostupné = ano [124] => }} [125] => * Struktura [[Pyl|pylového zrna]]. Pylová zrna mají tzv. [[Numerická apertura|apertury]], tedy tenká místa v [[exina|exině]] (vnější obal pylového zrna), kterými klíčí [[pylová láčka]]. Pylová zrna vznikají v tetrádách (po čtyřech), pól pylového zrna postavený vně tetrády se nazývá distální.{{Citace elektronické monografie [126] => | příjmení = [127] => | jméno = [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Morfologie květu [130] => | url = http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieKvet.htm [131] => | datum vydání = [132] => | datum aktualizace = [133] => | datum přístupu = 2010-01-01 [134] => | vydavatel = [135] => | místo = [136] => | jazyk = česky [137] => }} Jednoděložné mají nejčastěji pylová zrna tzv. monosulkátní, tedy mají jednu oválnou až štěrbinovitou aperturu v distální části,{{Citace elektronické monografie [138] => | příjmení = Vinter [139] => | jméno = Vladimír [140] => | odkaz na autora = [141] => | titul = Anatomie tyčinky [142] => | url = http://botany.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR44.pdf [143] => | datum vydání = [144] => | datum aktualizace = [145] => | datum přístupu = 2010-01-01 [146] => | vydavatel = [147] => | místo = [148] => | jazyk = česky [149] => }} což se považuje za znak původních krytosemenných, popř. mají v distální části 1 pór, pylové zrno monoporátní.{{Citace elektronické monografie [150] => | příjmení = [151] => | jméno = [152] => | odkaz na autora = [153] => | titul = Znay jednoděložných [154] => | url = http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/files_magnoliophyta/files_liliopsida/lilioliopsida.htm [155] => | datum vydání = [156] => | datum aktualizace = [157] => | datum přístupu = 2010-01-01 [158] => | vydavatel = [159] => | místo = [160] => | jazyk = česky [161] => }} Tyto vlastnosti sdílejí s některými nižšími dvouděložnými. Zvláště vyšší dvouděložné mají zpravidla takové apertury 3, pylové zrno u nich bývá triporátní nebo trikolpátní (se třemi póry či štěrbinami), ale někdy jich může být jiný počet nebo i mnoho (polyporátní) atd. [162] => * [[Cévní svazek|Cévní svazky]]. U jednoděložných jsou cévní svazky roztroušeny, tzv. [[stélé|ataktostélé]], u dvouděložných jsou zpravidla uspořádány do tvaru [[stélé|válce]], na průřezu stonkem tvoří prstenec.{{Citace elektronické monografie [163] => | příjmení = [164] => | jméno = [165] => | odkaz na autora = [166] => | titul = Monocots glossary [167] => | url = http://www.ucmp.berkeley.edu/glossary/gloss8/monocotdicot.html [168] => | datum vydání = [169] => | datum aktualizace = [170] => | datum přístupu = 2010-01-01 [171] => | vydavatel = [172] => | místo = [173] => | jazyk = anglicky [174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120119030910/http://www.ucmp.berkeley.edu/glossary/gloss8/monocotdicot.html [175] => | datum archivace = 2012-01-19 [176] => | nedostupné = ano [177] => }} Některé nižší dvouděložné mají ovšem uspořádání cévních svazků podobné jednoděložným. [178] => * Vývoj [[kořen]]e. U dvouděložných primární kořen (radicula) pokračuje v růstu, u jednoděložných zaniká a je nahrazen kořeny adventivními, vyrůstajícími z [[uzlina|uzlin]] stonku. [179] => * Tloustnutí. Stonky mnohých dvouděložných [[druhotné tloustnutí|druhotně tloustnou]] (sekundární tloustnutí), u jednoděložných zpravidla nikoliv. Někdy se u nich objevuje atypické druhotné tloustnutí, například u některých [[dračinec|dračinců]] (''Dracaena''), [[Dračinka jižní|dračinek]] (''Cordyline'') nebo [[Juka|juk]] (''Yucca''); dřevnatění u [[Arekovité|palem]], tedy [[Arekovité|arekovitých]] (''Arecaceae'', ''Palmae''), je projevem primárního tloustnutí. [180] => * Žilnatina listů. Jednoděložné mají většinou žilnatinu souběžnou až rovnoběžnou, kdežto dvouděložné zpeřenou či dlanitou propojenou sítí jemnějších žilek. Zde ovšem existuje mnoho výjimek, četné jednoděložné mají žilnatinou typičtější spíš pro dvouděložné. [181] => * Počet květních částí. Jednoděložné mají většinou počty květních částí v násobcích 3, zatímco dvouděložné v násobcích 4 nebo 5. Existuje ovšem více výjimek na obou stranách. Jednoděložné nemají okvětí rozlišeno na zelený kalich a barevnou korunu, i zde se však najdou četnější výjimky. [182] => [183] => == Rozšíření == [184] => Jednoděložné rostliny jsou rozšířeny po celém světě, od [[Tropický pás|tropů]] po [[arktida|arktické pásmo]] (kromě zaledněných území). Jenom samotná čeleď [[lipnicovité]] (''Poaceae'') je skoro kosmopolitní.{{Citace elektronické monografie [185] => | příjmení = [186] => | jméno = [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = [189] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/orders/Poalesweb.htm#Poaceae [190] => | datum vydání = [191] => | datum aktualizace = [192] => | datum přístupu = 2010-01-01 [193] => | vydavatel = Angiosperm Phylogeny Website [194] => | místo = [195] => | jazyk = anglicky [196] => }} Druh ''[[Deschampsia antarctica]]'' je jedna ze dvou známých kvetoucích rostlin v [[Antarktida|Antarktidě]].{{Citace elektronické monografie [197] => | příjmení = [198] => | jméno = [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Plants of antarctica [201] => | url = http://www.antarctica.ac.uk//about_antarctica/wildlife/plants/ [202] => | datum vydání = [203] => | datum aktualizace = [204] => | datum přístupu = 2010-01-01 [205] => | vydavatel = [206] => | místo = [207] => | jazyk = anglicky [208] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110304005503/http://www.antarctica.ac.uk/about_antarctica/wildlife/plants/ [209] => | datum archivace = 2011-03-04 [210] => | nedostupné = ano [211] => }} Největší rozmanitost jednoděložných je ovšem v tropech, dva řády [[pandánotvaré]] (''Pandanales'') a [[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales'') jsou téměř výhradně tropické a centrum rozšíření v tropech má více dalších skupin. Rozmanitá jsou i [[Biotop|stanoviště]], na kterých rostou. Mohou to být rostliny [[Hydrofyty|vodní]] nebo [[Hygrofyty|bahenní]], nejvíce jich je v řádu [[žabníkotvaré]] (''Alismatales''), kam patří i velmi specializované vodní rostliny ([[okřehek]], ''Lemna''), v jiných řádech jsou vodní rostliny podstatně řidší, např. [[modráskovité]] (''Pontederiaceae''). Mezi žabníkotvarými jsou dokonce i mořské rostliny, což je u krytosemenných výjimkou, příkladem jsou [[vochovité]] (''Zosteraceae'') nebo ''[[Posidonie|Posidonia]]''. Mezi jednoděložnými jsou však i četné rostliny [[Mezofyty|mezických]] stanovišť a i extrémní [[xerofyty]] (suchomilné rostliny) [[Semiaridní podnebí|polopouští]] a [[poušť|pouští]], například četné trávy, popř. i [[sukulent]]y, např. [[agáve]] (''Agave'') nebo [[aloe]] (''Aloë''). [212] => [213] => == Evoluce == [214] => [[Soubor:Orontium wolfei 02.jpg|náhled|Fosilie árónovité rostliny ''Orontium wolfei'' stará asi 48,5 miliónů let]] [215] => Otázky okolo vzniku a časného vývoje jednoděložných nejsou pořád zcela dořešeny, stejně jako u celých krytosemenných rostlin, jedním z důvodů je nedostatek zachovalých [[Fosilie|fosílií]] z nejstarších dob. Je patrné, že historie jednoděložných sahá v rámci historie celých krytosemenných velice hluboko. Nejstarší fosílie, které lze přiřadit k jednoděložným, pochází zhruba z doby před 110–120 milióny let (spodní [[křída]]), jsou to rostliny z příbuzenstva dnešních [[árónovité|árónovitých]]. Úplný počátek jednoděložných je odhadován různě, nejčastěji v rozmezí před 147–121 milióny lety (čili spodní [[křída]]), některé odhady hovoří o době o něco starší, nejextrémnější odhady až kolem doby před 200 milióny let. Je tedy možné, že jednoděložné existovaly už v [[jura|juře]], ale není to jisté. [216] => [217] => Předky jednoděložných byly patrně rostliny z okruhu tzv. [[nižší dvouděložné|nižších dvouděložných]], ze kterých vznikly o něco později i [[vyšší dvouděložné]] a jejich sesterská skupiny ''[[Růžkatec|Ceratophyllales]]''. Nižší dvouděložné jsou heterogenní [[Parafyletismus|parafyletická]] skupina a z dnešních zástupců nižších dvouděložných má k jednoděložným nejblíže skupina někdy označovaná jako tzv. „paleoherbs“ („staré byliny“), mezi něž patří např. [[leknínotvaré]] (''Nymphaeales''). Čeleď ''[[Trithuria|Hydatellaceae]]'', dříve řazená mezi jednoděložné (včetně systému [[Systém APG II|APG II]]), byla podle nejnovějších výzkumů přeřazena do nižších dvouděložných,{{Citace elektronické monografie [218] => | příjmení = [219] => | jméno = [220] => | odkaz na autora = [221] => | titul = [222] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/orders/nymphaealesweb.htm#Hydatellaceae [223] => | datum vydání = [224] => | datum aktualizace = [225] => | datum přístupu = 2010-01-01 [226] => | vydavatel = Angiosperm Phylogeny Website [227] => | místo = [228] => | jazyk = anglicky [229] => }} řád leknínotvaré, což také poukazuje na fakt, že leknínotvaré mají k jednoděložným relativně blízko. Během křídy došlo k dalšímu rozvoji jednoděložných, ke konci křídy už existovaly asi všechny hlavní větve, včetně např. [[zázvorníkotvaré|zázvorníkotvarých]] (''Zingiberales''),{{Citace elektronické monografie [230] => | příjmení = [231] => | jméno = [232] => | odkaz na autora = [233] => | titul = [234] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APWeb/orders/zingiberalesweb.htm#Zingiberales [235] => | datum vydání = [236] => | datum aktualizace = [237] => | datum přístupu = 2010-01-01 [238] => | vydavatel = Angiosperm Phylogeny Website [239] => | místo = [240] => | jazyk = anglicky [241] => }} které jsou většinou považovány za velmi odvozené. Rovněž [[lipnicovité]] (trávy, ''Poaceae'') už koncem křídy patrně existovaly. Často bývá udáváno, že jednoděložné jsou „odvozenější třídou krytosemenných rostlin“,{{Citace elektronické monografie [242] => | příjmení = [243] => | jméno = [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = Krytosemenné [246] => | url = http://skolak.profitux.cz/dokumenty/18.doc [247] => | datum vydání = [248] => | datum aktualizace = [249] => | datum přístupu = 2010-01-01 [250] => | vydavatel = [251] => | místo = [252] => | jazyk = česky [253] => | url archivu = https://archive.today/20121210082750/skolak.profitux.cz/dokumenty/18.doc [254] => | datum archivace = 2012-12-10 [255] => | nedostupné = [256] => }} (míněno proti dvouděložným). Bylo to myšleno tak, že jednoděložné vznikly z dvouděložných, které jsou starší, proto jsou jednoděložné odvozenější. Podle nejnovějších výzkumů to je však zavádějící, oproti vyšším dvouděložným to nelze takto tvrdit, viz strom níže. [257] => [258] => Schéma níže označuje vývojový strom recentních krytosemenných rostlin podle [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]]. Všechny větve kromě vyšších dvouděložných a jednoděložných se tradičně řadí k víceméně umělé [[Parafyletismus|parafyletické skupině]] [[nižší dvouděložné]]: [259] => {{Klad | style=font-size:90%;line-height:90% [260] => | 1={{Klad [261] => | 1=''[[Amborella trichopoda|Amborellales]]'' [262] => | 2={{Klad [263] => | 1=[[leknínotvaré]] ''Nymphaeales'' [264] => | 2={{Klad [265] => | 1=''[[Austrobaileyales]]'' [266] => | 2={{Klad [267] => | 1={{Klad [268] => | 1=''[[Žlutokvětovité|Chloranthales]]'' [269] => | 2={{Klad [270] => | 1={{Klad [271] => | 1=''[[Kanelotvaré|Canellales]]'' [272] => | 2=[[pepřotvaré]] ''Piperales'' [273] => }} [274] => | 2={{Klad [275] => | 1=[[vavřínotvaré]] ''Laurales'' [276] => | 2=[[šácholanotvaré]] ''Magnoliales'' [277] => }} [278] => }} [279] => }} [280] => | 2={{Klad | style=font-size:110%;line-height:110% [281] => | 1='''jednoděložné''' [282] => | 2={{Klad | style=font-size:90%;line-height:90% [283] => | 1=[[Růžkatec|růžkatcotvaré]] ''Ceratophyllales'' [284] => | 2=[[vyšší dvouděložné]] ''eudicots'' [285] => }} [286] => }} [287] => }} [288] => }} [289] => }} [290] => }} [291] => }} [292] => [293] => == Hospodářský význam == [294] => [[Soubor:Vanilla fragrans 2.jpg|150px|náhled|Nezralé plody vanilovníku]] [295] => Hospodářský význam jednoděložných pro člověka je naprosto zásadní. Patří sem totiž všechny pravé [[obilniny]], z nichž nejrozšířenější je [[pšenice setá]] (''Triticum aestivum''), [[ječmen setý]] (''Hordeum vulgare''), [[oves setý]] (''Avena sativa''), [[proso seté]] (''Panicum sativum''), [[rýže setá]] (''Oryza sativa'') a [[kukuřice setá]] (''Zea mays''), vše z čeledi [[lipnicovité]] (''Poaceae''), do této čeledi také patří [[cukrová třtina]]. [296] => [297] => Další důležité hospodářské rostliny jsou [[Arekovité|palmy]], např. [[kokosovník ořechoplodý]] (''Cocos nucifera'') nebo [[datlovník pravý]] (''Phoenix dactylifera'') aj., mnoho dalších známých i méně známých hospodářských rostlin je roztroušeno v jiných čeledích, např. [[banánovník]] (''Musa''), [[ananasovník chocholatý]] (''Ananas comosus''), [[chřest lékařský]] (''Asparagus officinalis''), [[česnek kuchyňský]] (''Allium sativum''), [[cibule kuchyňská]] (''Allium cepa''), [[vanilka]] (''Vanilla''), [[zázvor]] (''Zingiber'') a mnohé další. Mnoho jednoděložných je také pěstováno jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], pro ozdobné květy i listy, mnozí původem tropičtí zástupci jsou také rostlinami pokojovými. [298] => [299] => == Taxonomie == [300] => Jednoděložné rostliny jsou výraznou skupinou rostlin, čehož si lidé všímali už dávno. Náznaky dělení na jednoděložné a dvouděložné jsou už v díle [[Theofrastos|Theofrasta]], v novější době tak učinil poprvé [[John Ray]] roku 1682. Na něj navázal [[Antoine Laurent de Jussieu]], ve svém díle Genera Plantarum z roku 1789 (viz [[de Jussieuův systém]]). Jednoděložné (''Monocotyledones'') uvádí zhruba v současných obrysech, snad jen některé [[Hydrofyty|vodní rostliny]], spolu s habituálně podobnými dvouděložnými a mnohými řasami (např. rod ''[[Chara]]'') řadí mezi „bezděložné“ (''Acotyledones''). V pozdějších [[seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomických systémech]] je obsah třídy jednoděložných rostlin stejný, přesuny mezi dvouděložnými a jednoděložnými jsou raritou, např. ''[[Trithuria|Hydatellaceae]]''. Samozřejmě v oblastech řádů a čeledí docházelo k velkým změnám a přesunům. V nedávné době vzniknul systém [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] a jeho aktualizace [[Systém APG II|APG II]] z roku 2003 a [[Systém APG III|APG III]] z roku 2009, které jsou založené na molekulárně biologických metodách, ale zachovávají jednoděložné ve shodném rozsahu, snad právě jen s výjimkou ''Hydatellaceae''. V oblasti řádů a čeledí jednoděložných však došlo opět k větším změnám. Tyto systémy však neznají termíny třída a podtřída, jednoděložným odpovídá celý [[klad|clade]] „Monocots“, včetně větve která se od ní odštěpuje (clade „Commelinids“). [301] => [302] => [[Soubor:Butomus umbellatus (2005 08 08).jpg|náhled|[[Šmel okoličnatý]] (''Butomus umbellatus'')]] [303] => [[Soubor:PotamogetonNatans.jpg|náhled|[[Rdest vzplývavý]] (''Potamogeton natans'')]] [304] => [[Soubor:Joshua Tree in Joshua Tree National Park.jpg|náhled|''[[Juka krátkolistá|Yucca brevifolia]]'']] [305] => [[Soubor:Ophrys sphegodes 030508c.jpg|náhled|[[Tořič pavoukonosný]] (Ophrys sphegodes)]] [306] => [[Soubor:Lilium martagon 250605a.jpg|náhled|[[Lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon'')]] [307] => [[Soubor:Akkulam.jpg|náhled|[[Kokosovník ořechoplodý]] (''Cocos nucifera'')]] [308] => [[Soubor:Water hyacinth bloom.jpg|náhled|[[Tokozelka nadmutá|Tokozelka vodní hyacint]] (''Eichhornia crassipes'')]] [309] => [[Soubor:Carex buekii3.JPG|náhled|[[Ostřice Buekova]] (''Carex buekii'')]] [310] => [[Soubor:Poa pratensis1.JPG|náhled|[[Lipnice luční]] (''Poa pratensis'')]] [311] => [[Soubor:Musa acuminata0.jpg|náhled|[[Banánovník]] (druh ''[[Musa acuminata]]'')]] [312] => Taxonomický systém rostlin se spolu s poznáním vyvíjel, proto docházelo v průběhu let ke značným změnám. Měnilo se pojetí a zařazení čeledí, byly slučovány různé řády a na druhou stranu vznikaly nové atd. Podrobně o jednotlivých systémech viz [[seznam systémů taxonomie rostlin]]. [313] => [314] => == Přehled aktuálního systému jednoděložných == [315] => [316] => ;řád [[puškvorec|puškvorcotvaré]] (''Acorales'') [317] => ::čeleď: '''[[puškvorec|puškvorcovité]]''' (''Acoraceae'') [318] => [319] => ;řád [[žabníkotvaré]] (''Alismatales'') [320] => ::čeleď '''[[žabníkovité]]''' (''Alismataceae'') [321] => ::čeleď '''[[kalatka|kalatkovité]]''' (''Aponogetonaceae'') [322] => ::čeleď '''[[árónovité]]''' (''Araceae'') [323] => ::čeleď '''[[Šmel okoličnatý|šmelovité]]''' (''Butomaceae'') [324] => ::čeleď ''[[Cymodoceaceae]]'' [325] => ::čeleď '''[[voďankovité]]''' (''Hydrocharitaceae'') [326] => ::čeleď '''[[bařičkovité]]''' (''Juncaginaceae'') [327] => ::čeleď ''[[Maundia triglochinoides|Maundiaceae]]'' [328] => ::čeleď '''[[Posidonie|posidoniovité]]''' (''Posidoniaceae'') [329] => ::čeleď '''[[rdestovité]]''' (''Potamogetonaceae'') [330] => ::čeleď '''[[Táhlice|táhlicovité]]''' (''Ruppiaceae'') [331] => ::čeleď '''[[Blatnice bahenní|blatnicovité]]''' (''Scheuchzeriaceae'') [332] => ::čeleď '''[[kohátkovité]]''' (''Tofieldiaceae'') [333] => ::čeleď '''[[vochovité]]''' (''Zosteraceae'') [334] => [335] => ;řád ''[[Petrosaviaceae|Petrosaviales]]'' [336] => ::čeleď ''[[Petrosaviaceae]]'' [337] => [338] => ;řád [[smldincotvaré]] (''Dioscoreales'') [339] => ::čeleď '''[[olachanovité]]''' (''Burmanniaceae'') [340] => ::čeleď '''[[smldincovité]]''' (''Dioscoreaceae'') [341] => ::čeleď '''[[liliovcovité]]''' (''Nartheciaceae'') [342] => [343] => ;řád [[pandánotvaré]] (''Pandanales'') [344] => ::čeleď '''[[navinulcovité]]''' (''Cyclanthaceae'') [345] => ::čeleď '''[[pandánovité]]''' (''Pandanaceae'') [346] => ::čeleď '''[[stemonovité]]''' (''Stemonaceae'') [347] => ::čeleď ''[[Triuridaceae]]'' [348] => ::čeleď '''[[velociovité]]''' (''Velloziaceae'') [349] => [350] => ;řád [[liliotvaré]] (''Liliales'') [351] => ::čeleď '''[[alstremerkovité]]''' (''Alstroemeriaceae'') [352] => ::čeleď ''[[Campynemataceae]]'' [353] => ::čeleď '''[[ocúnovité]]''' (''Colchicaceae'') [354] => ::čeleď ''[[Corsiaceae]]'' [355] => ::čeleď '''[[liliovité]]''' (''Liliaceae'') [356] => ::čeleď '''[[kýchavicovité]]''' (''Melanthiaceae'') [357] => ::čeleď ''[[Petermannia cirrosa|Petermanniaceae]]'' [358] => ::čeleď '''[[miluškovité]]''' (''Philesiaceae'') [359] => ::čeleď ''[[Ripogonum|Rhipogonaceae]]'' [360] => ::čeleď '''[[přestupovité]]''' (''Smilacaceae'') [361] => [362] => ;řád [[chřestotvaré]] (''Asparagales'') [363] => ::čeleď '''[[amarylkovité]]''' (''Amaryllidaceae'') [364] => ::čeleď '''[[chřestovité]]''' (''Asparagaceae'') [365] => ::čeleď '''[[bičulovité]]''' (''Asteliaceae'') [366] => ::čeleď '''[[blandfordie|blandfordiovité]]''' (''Blandfordiaceae'') [367] => ::čeleď '''[[boriovité]]''' (''Boryaceae'') [368] => ::čeleď '''[[hůlovec|hůlovcovité]]''' (''Doryanthaceae'') [369] => ::čeleď '''[[tvrzeňovité]]''' (''Hypoxidaceae'') [370] => ::čeleď '''[[kosatcovité]]''' (''Iridaceae'') [371] => ::čeleď: ''[[Ixiolirion|Ixioliriaceae]]'' [372] => ::čeleď ''[[Lanaria lanata|Lanariaceae]]'' [373] => ::čeleď '''[[vstavačovité]]''' (''Orchidaceae'') [374] => ::čeleď '''[[šafránovcovité]]''' (''Tecophilaeaceae'') [375] => ::čeleď '''[[asfodelovité]]''' (''Asphodelaceae'') [376] => ::čeleď ''[[Xeronema]]taceae'' [377] => [378] => ;řád [[arekotvaré]] (''Arecales'') [379] => ::čeleď '''[[arekovité]]''' (''Arecaceae'') [380] => ::čeleď ''[[Dasypogonaceae]]'' [381] => [382] => ;řád [[křížatkotvaré]] (''Commelinales'') [383] => ::čeleď '''[[křížatkovité]]''' (''Commelinaceae'') [384] => ::čeleď '''[[krvenkovité]]''' (''Haemodoraceae'') [385] => ::čeleď ''[[Hanguana]]ceae'' [386] => ::čeleď ''[[Philydraceae]]'' [387] => ::čeleď '''[[modráskovité]]''' (''Pontederiaceae'') [388] => [389] => ;řád [[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales'') [390] => ::čeleď '''[[dosna|dosnovité]]''' (''Cannaceae'') [391] => ::čeleď '''[[kostusovité]]''' (''Costaceae'') [392] => ::čeleď '''[[Helikónie|helikóniovité]]''' (''Heliconiaceae'') [393] => ::čeleď ''[[Orchidantha|Lowiaceae]]'' [394] => ::čeleď '''[[marantovité]]''' (''Marantaceae'') [395] => ::čeleď '''[[banánovníkovité]]''' (''Musaceae'') [396] => ::čeleď '''[[strelíciovité]]''' (''Strelitziaceae'') [397] => ::čeleď '''[[zázvorníkovité]]''' (''Zingiberaceae'') [398] => [399] => ;řád [[lipnicotvaré]] (''Poales'') [400] => ::čeleď '''[[broméliovité]]''' (''Bromeliaceae'') [401] => ::čeleď '''[[šáchorovité]]''' (''Cyperaceae'') [402] => ::čeleď ''[[Ecdeiocoleaceae]]'' [403] => ::čeleď '''[[vlnohlávkovité]]''' (''Eriocaulaceae'') [404] => ::čeleď '''[[chopatec|chopatcovité]]''' (''Flagellariaceae'') [405] => ::čeleď ''[[Joinvillea]]ceae'' [406] => ::čeleď '''[[sítinovité]]''' (''Juncaceae'') [407] => ::čeleď '''[[majaka|majakovité]]''' (''Mayacaceae'') [408] => ::čeleď '''[[lipnicovité]]''' (''Poaceae'') [409] => ::čeleď ''[[Rapateaceae]]'' [410] => ::čeleď '''[[lanovcovité]]''' (''Restionaceae'') [411] => ::čeleď ''[[Thurniaceae]]'' [412] => ::čeleď '''[[orobincovité]]''' (''Typhaceae'') [413] => ::čeleď '''[[mečovkovité]]''' (''Xyridaceae''){{Citace periodika [414] => | příjmení = Byng [415] => | jméno = James W. et al. [416] => | titul = An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV [417] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [418] => | rok = 2016 [419] => | číslo = 181 [420] => | url = http://w3.ufsm.br/herb/APG%20IV.pdf [421] => }} [422] => [423] => === Vývojový strom === [424] => Podle systému [[systém APG IV|APG IV]], zahrnuty jsou pouze recentní skupiny.{{Citace elektronického periodika [425] => | příjmení = Byng [426] => | jméno = James W. [427] => | spoluautoři = ''et al.'' (The Angiosperm Phylogeny Group). [428] => | titul = An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV [429] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [430] => | rok vydání = 2016 [431] => | měsíc vydání = březen [432] => | den vydání = 24 [433] => | ročník = 181 [434] => | typ ročníku = svazek [435] => | číslo = 1 [436] => | strany = 1–20 [437] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/boj.12385/full [438] => | dostupnost2 = PDF [439] => | url2 = http://w3.ufsm.br/herb/APG%20IV.pdf [440] => | issn = 1095-8339 [441] => | doi = 10.1111/boj.12385 [442] => | jazyk = anglicky [443] => }} [444] => [445] => {{Klad | style=font-size:100%;line-height:110% [446] => |popisek1=[[Krytosemenné#Vývojový strom|←]] [447] => |1={{Klad [448] => |1=[[Puškvorec|puškvorcotvaré]] (''Acorales'') [449] => |2={{Klad [450] => |1=[[žabníkotvaré]] (''Alismatales'') [451] => |2={{Klad [452] => |1=''[[Petrosaviaceae|Petrosaviales]]'' [453] => |2={{Klad [454] => |1={{Klad [455] => |1=[[smldincotvaré]] (''Dioscoreales'') [456] => |2=[[pandánotvaré]] (''Pandanales'') [457] => }} [458] => |2={{Klad [459] => |1=[[liliotvaré]] (''Liliales'') [460] => |2={{Klad [461] => |1=[[chřestotvaré]] (''Asparagales'') [462] => |2={{Klad [463] => |1=[[arekotvaré]] (''Arecales'') [464] => |2={{Klad [465] => |1=[[lipnicotvaré]] (''Poales'') [466] => |2={{Klad [467] => |1=[[křížatkotvaré]] (''Commelinales'') [468] => |2=[[zázvorníkotvaré]] (''Zingiberales'') [469] => }} [470] => }} [471] => }} [472] => }} [473] => }} [474] => }} [475] => }} [476] => }} [477] => }} [478] => }} [479] => [480] => == Odkazy == [481] => === Reference === [482] => [483] => [484] => === Literatura === [485] => * Keating R. C. (2003): Anatomy of the Monocotyledons, vol. 9.:Acoraceae and Araceae, In: Gregory M. et Culter D. F. (eds.): Anatomy of the Monocotyledons, Oxford University Press, New York. [486] => * Kubitzki K. (ed.) (1998): The Families and Genera of Vascular Plants, vol. 3: Flowering Plants Monocotyledons, Lilianae (except Orchidaceae), Springer-Verlag Berlin Heidelberg [487] => * Kubitzki K. (ed.) (2006): The Families and Genera of Vascular Plants, vol. 4: Alismatanae and Commelinanae (except Gramineae), Springer-Verlag Berlin Heidelberg [488] => [489] => === Související články === [490] => * [[Vyšší rostliny]] [491] => * [[Krytosemenné]] [492] => * [[Nižší dvouděložné]] [493] => * [[Vyšší dvouděložné]] [494] => [495] => === Externí odkazy === [496] => * {{Commonscat}} [497] => * {{en}} [http://www.mobot.org/mobot/Research/APWeb/ Angiosperm Phylogeny Website] [498] => * {{cs}} [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id3179/ Krytosemenné rostliny na BioLibu] [499] => [501] => * {{cs}} [http://ziva.avcr.cz/?c=1499 Jak vznikly krytosemenné rostliny a jejich květy] [502] => [503] => {{dobrý článek}} [504] => [505] => {{Taxonbar|from=Q78961}} [506] => {{Autoritní data}} [507] => {{Portály|Rostliny}} [508] => [509] => [[Kategorie:Jednoděložné| ]] [510] => [[Kategorie:Krytosemenné]] [] => )
good wiki

Jednoděložné

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zázvorníkotvaré','lipnicovité','žabníkotvaré','Arekovité','lipnicotvaré','vstavačovité','Petrosaviaceae','pandánotvaré','Puškvorec','křížatkotvaré','arekotvaré','stélé'

Arekotvaré

Arekovité

Křížatkotvaré

Lipnicotvaré

Lipnicovité

Pandánotvaré

Petrosaviaceae

Puškvorec

Stélé

Vstavačovité

Žabníkotvaré

Zázvorníkotvaré

Zázvorníkotvaré je čeleď rostlin z řádu lipnicotvarých (Poales).