Array ( [0] => 14738528 [id] => 14738528 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Juliánov [uri] => Juliánov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Juliánov [2] => | charakter = městská čtvrť [3] => | PSČ = 636 00 [4] => | obec = [[Brno]] [5] => | městská část = [[Brno-Židenice]] [6] => | okres = Brno-město [7] => | země = [[Morava]] [8] => | katastrální území = [[Židenice]] [9] => | rozloha = [10] => | nadmořská výška = [11] => }} [12] => [[Soubor:Dělnický dům v Juliánově.JPG|náhled|Dělnický dům v Juliánově]] [13] => '''Juliánov''' ({{Vjazyce2|de|''Julienfeld''}}), v letech 1952–1991 '''Hybešova čtvrť''', je čtvrť a bývalá [[obec]] na [[katastrální území|katastrálním území]] [[Židenice]], nyní součást města [[Brno|Brna]] v rámci městské části [[Brno-Židenice]]. Pod Juliánov dříve spadala jako [[exkláva]] i zástavba na dnešním Baarově nábřeží, které je nyní součástí městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]]. [14] => [15] => == Historie == [16] => Dědina pod [[Bílá hora (Brno)|Bílou horou]] byla založena v roce [[1789]] na území, které vzniklo při [[raabizace|raabizaci]] rozparcelováním pozemků [[Brno-Černovice|černovického]] dvora na panství [[Zábrdovický klášter|zábrdovického kláštera]] roku 1786.{{Citace monografie | příjmení = Fasora | jméno = Lukáš | odkaz na autora = Lukáš Fasora | příjmení2 = Štěpánek | jméno2 = Václav | odkaz na autora2 = Václav Štěpánek (historik) | spoluautoři = a kol. | rok = 2017 | titul = Dějiny Brna 6: Předměstské obce | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | strany = 957 | isbn = 978-80-86736-54-9}} Německé jméno vsi Julienfeld bylo odvozeno od Juliany, dcery majitele dvora, který Juliánov založil. Roku 1849 se vesnice, která se od svého založení nacházela na židenickém katastru, stala součástí Židenic jako jejich osada. Samostatnou obcí se Juliánov stal v roce 1867. Na konci 19. století se obec stala centrem [[dělnické hnutí|dělnického hnutí]], v roce 1896 zde byl založen spolek Dělnický dům, přičemž samostatná budova byla otevřena o rok později. Juliánov byl samostatnou obcí do roku 1919, kdy se 16. dubna stal součástí tzv. [[Velké Brno|Velkého Brna]]. Až do roku 1952 byl jeho osadou, zřejmě toho roku byl sloučen s osadou Židenice.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Kuča [18] => | jméno = Karel [19] => | titul = Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic [20] => | vydavatel = Baset [21] => | rok = 2000 [22] => | místo = Praha [23] => | stránky = 376–377 [24] => | isbn = 80-86223-11-6 [25] => }} Ve druhé polovině 60. let 20. století byla juliánovská ulice Baarovo nábřeží (územně nesouvisející s vlastním Juliánovem a nacházející se na severu původního katastru Židenic[http://www.mza.cz/indikacniskici/index.php#show:MOR312519110 Mapa katastrálního území Židenice, datovaná rokem 1911] na břehu [[Svitava|Svitavy]]) překatastrována k [[Maloměřice|Maloměřicím]].Archiv města Brna - soupis archivního fondu obce Juliánova V letech 1952–1991 se používalo pro oblast Juliánova pomístní jméno Hybešova čtvrť, od roku 1991 se opět jedná o místní část Juliánov. [26] => [27] => == Urbanistický vývoj == [28] => Původně se jednalo o oboustrannou [[ulicovka|ulicovku]] nacházející se jižně od Židenic. Jejím jádrem byla současná ulice Vančurova, rovnoběžná se starou cestou z Brna do [[Křtiny (okres Blansko)|Křtin]] (ulice Táborská), doprostřed níž kolmo ústila cesta ze Židenic (ulice Gajdošova). V roce 1826 existovala také řada domků na východní straně cesty Židenice – [[Brno-Slatina|Slatina]] (dnešní ulice Bělohorská). Roku 1828 postihl ves velký požár. Ve druhé čtvrtině 19. století nicméně Juliánov zaznamenal velký růst, neboť počet jeho domů se zdvojnásobil. Roku 1852 byl jižně od vsi založen [[Židovský hřbitov v Brně|židovský hřbitov]]. Dalšího růstu se Juliánov dočkal po svém osamostatnění v roce 1867, kdy do 90. let 19. století bylo postaveno dalších téměř 50 domů, které postupně ze severu a jihu obehnaly původní ulicovku. Jádro obce tak tehdy tvořily tři paralelní ulice (dnes Jílkova, Vančurova, Táborská), nová výstavba poté pokračovala v okolí a postupně srostla s Židenicemi, jejichž součástí se Juliánov stal zřejmě v roce 1952. [29] => [30] => V letech 1960–1965 bylo jihovýchodně od stávající zástavby Juliánova postaveno podle projektu Pavla Krchňáka jedno z prvních brněnských panelových sídlišť, s centrem na [[Juliánovské náměstí|Juliánovském náměstí]]. V 80. letech 20. století byl skrz Juliánov severojižně proražen brněnský [[silnice I/42|Velký městský okruh]], ve stopě ulic Gajdošova a Otakara Ševčíka; při této stavbě byla demolována východní fronta domů těchto ulic a přilehlé domy ulic kolmo navazujících. Tím byla čtvrť funkčně rozpůlena na západní a východní část, uliční rastr byl ale jinak zachován (na rozdíl od vlastních Židenic, jejichž centrum bylo radikálně přestavěno). [31] => [32] => == Doprava == [33] => Juliánov je obsluhován zejména [[Tramvajová doprava v Brně|tramvajovou]] linkou 9, vedené ze smyčky Čertova rokle ([[Lesná (Brno)|Lesná]]) přes [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]] do smyčky Juliánov (poblíž polikliniky). Mezi lety 2018–2021 byla do smyčky místo linky 9 odkloněna linka 12 z důvodu rekonstrukce ulic Dornych a Plotní v [[Trnitá|Trnité]] a [[Komárov (Brno)|Komárově]].{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Zahájen provoz na nové tramvajové trati v Plotní ulici [35] => | url = https://encyklopedie.brna.cz/home-mmbs/?acc=profil_udalosti&load=5948 [36] => | datum přístupu = 2023-07-11 [37] => }} Po jižním okraji čtvrtě dále projíždějí linka 8 ve směru Líšeň, Mifkova, v opačném směru do uzlu [[Nemocnice Bohunice (dopravní uzel)|Nemocnice Bohunice]], a linka 10 ve směru [[Stránská skála]] (vybrané spoje z/do smyčky Novolíšeňská), v opačném směru do smyčky Vozovna Komín. [38] => [39] => Dále jsou zde vedeny [[městská autobusová doprava v Brně|autobusové]] linky z uzlu Stará osada směrem do [[Brno-Vinohrady|Vinohrad]] a [[Brno-Líšeň|Líšně]] (55, 58, 78), [[Brno-Slatina|Slatiny]] (75), a také celoměstské okružní linky 44 a 84. Hlavním uzlem MHD ve východní části Juliánova je zastávka Dělnický dům, v západní části jde o zastávku Geislerova. Západní část Juliánova je dále obsloužena autobusovou linkou 64 směr [[Brno-Chrlice|Chrlice]], v opačném směru do zastávky Červený písek ([[Maloměřice]]). [40] => [41] => Noční dopravu zajišťují autobusové linky N89 (Letiště Tuřany – U Luhu), N97 (Líšeň, hřbitov – Jírovcova) a N98 (Mariánské údolí – Bartolomějská). [42] => [43] => == Rodáci == [44] => * [[Otmar Kučera]] (1914–1995), velitel [[313. československá stíhací peruť RAF|313. československé stíhací perutě RAF]], [[letecké eso]] [45] => [46] => == Odkazy == [47] => [48] => === Reference === [49] => [50] => [51] => === Literatura === [52] => * {{Citace monografie | příjmení = Flodrová | jméno = Milena | odkaz na autora = | titul = Brno v proměnách času : malá zamyšlení | url = | vydavatel = Šimon Ryšavý | místo = Brno | rok = 2007 | počet stran = 178 | kapitola = Židenice s Juliánovem | strany = 168–171 | isbn = 80-86137-79-1}} [53] => [54] => === Související články === [55] => * [[FC Slovan Brno]] [56] => [57] => === Externí odkazy === [58] => * {{Commonscat}} [59] => * {{Otto|heslo=Juliánov}} [60] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=17375 Brno-Juliánov] na zanikleobce.cz [61] => [62] => {{Město Brno}} [63] => {{Autoritní data}} [64] => {{Portály|Brno}} [65] => [66] => [[Kategorie:Židenice (Brno-Židenice)]] [67] => [[Kategorie:Čtvrti v Brně]] [] => )
good wiki

Juliánov

Dělnický dům v Juliánově Juliánov , v letech 1952-1991 Hybešova čtvrť, je čtvrť a bývalá obec na katastrálním území Židenice, nyní součást města Brna v rámci městské části Brno-Židenice. Pod Juliánov dříve spadala jako exkláva i zástavba na dnešním Baarově nábřeží, které je nyní součástí městské části Brno-Maloměřice a Obřany.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brno-Slatina','Brno','Židenice','Brno-Židenice','Maloměřice','Bílá hora (Brno)','Lesná (Brno)','Židovský hřbitov v Brně','exkláva','katastrální území','Soubor:Dělnický dům v Juliánově.JPG','Kategorie:Čtvrti v Brně'

Brno

Brno-Slatina

Brno-Židenice

Exkláva

Exkláva je sídlo města Holysov ve Středočeském kraji v Česku.

Maloměřice

Židenice