Array ( [0] => 15499943 [id] => 15499943 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Křimov [uri] => Křimov [3] => Křimov - ze SZ.jpg [img] => Křimov - ze SZ.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obci v Ústeckém kraji|druhý=přehradě na Křimovském potoce|rozlišovač=vodní nádrž}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Křimov [3] => | status = obec [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Chomutov]] [7] => | pověřená obec = [[Chomutov]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 430 01 [10] => | počet ZSJ = 8 [11] => | počet částí obce = 9 [12] => | počet katastrálních území = 8 [13] => | adresa = Křimov 37
430 01 Chomutov [14] => | e-mail = ou@krimov.cz [15] => | starosta = Milan Váňa [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | obrázek = Křimov - ze SZ.jpg [18] => | popisek = Křimov z Menhartického vrchu [19] => | mapa = Krimov CV CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ042 [21] => }} [22] => '''Křimov''' ({{Vjazyce2|de|''Krima''}}) je obec v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Žije v ní {{Počet obyvatel}} obyvatel, samotný Křimov má však pouze kolem jednoho sta lidí. Vesnice stojí na náhorní planině [[Krušné hory|Krušných hor]] v nadmořské výšce 725 metrů. Vznikla ve třináctém století, kdy ji získal [[řád německých rytířů]] a připojil ji k [[chomutov]]skému panství, u kterého zůstala až do zrušení poddanství. Potom se stala samostatnou obcí. Obyvatelé se živili především zemědělstvím, zejména chovem dobytka a v devatenáctém století také pěstováním a zpracováním [[Len|lnu]]. [23] => [24] => Ke Křimovu patří dalších osm [[Část obce|obecních částí]]: [[Celná]], [[Domina (Křimov)|Domina]], [[Krásná Lípa (Křimov)|Krásná Lípa]], [[Menhartice (Křimov)|Menhartice]], [[Nebovazy]], [[Stráž (Křimov)|Stráž]], [[Strážky (Křimov)|Strážky]] a [[Suchdol (Křimov)|Suchdol]]. [25] => [26] => == Název == [27] => Název vesnice je odvozen z osobního jména ''Křima'' ve významu Křimův dvůr. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Krimove (1281), Crymau (1352), Crimaw (1361), Crymow (1363), Kreymaw (1412), Crimow (1434), Krzimow (1571), Kryma (1595) nebo Krima (1787). [28] => [29] => == Historie == [30] => Křimov patří mezi nejstarší sídla v Chomutovské části Krušných hor. [[Archeologie|Archeologické]] doklady svědčí o vzniku vesnice na přelomu dvanáctého a třináctého století. Vznikla na významné obchodní cestě zmiňované již v polovině dvanáctého století, která spojovala Chomutovsko se [[Sasko|Saskem]]. Cesta měla několik větví, z nichž jedna vedla z [[Chomutov]]a a druhá z [[Kadaň|Kadaně]] přes [[Vysoká (Málkov)|Vysokou]]. Z Křimova pokračovala přes [[Reitzenhain]] do [[Wolkenstein]]u. [31] => [32] => První písemná zmínka o vesnici pochází z roku [[1281]]. Nachází se v listině, ve které Chotěbor z Račic se svou manželkou odkázal [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] z [[Chomutov (zámek)|chomutovské komendy]] vesnice v tzv. Křimovském újezdu. Kromě Křimova to byly [[Stráž (Křimov)|Stráž]], [[Strážky (Křimov)|Strážky]], [[Nebovazy]], [[Suchdol (Křimov)|Suchdol]], [[Menhartice]], [[Lideň]], Vysoká a dříve zaniklé [[Hoděvice]]. Ve čtrnáctém století se část vesnice dostala neznámým způsobem do majetku [[Alamsdorfové|pánů z Alamsdorfu]], kteří sídlili na hradě [[Najštejn]]ě, ale patřily jim také další vesnice v okolí a pravděpodobně také hrádek [[Hausberk (okres Chomutov)|Hausberk]]. V roce 1363 nechali zřídit oltář [[Svatý Erasmus|svatého Erazima]] v [[Kostel svatého Linharta (Březenec)|březeneckém kostele]] a část vyhrazených peněz pocházela právě z jejich křimovského majetku. Vesnici spravovali [[rychtář]]i. K [[Rychta (budova)|rychtě]], která stála v těsném sousedství kostela, patřila kromě dalšího příslušenství také krčma.Binterová 2000, s. 70 [33] => [34] => [[Soubor:Křimov, Kostel svaté Anny 1.jpg|náhled|vlevo|Kostel svaté Anny]] [35] => [36] => V roce 1411 využil král [[Václav IV.]] oslabení řádu a zabavil mu většinu majetku. Křimov však zůstal součástí chomutovského panství, v jehož držení se zpočátku střídala řada zástavních majitelů. Posledním šlechtickým majitelem se stal [[Jiří Popel z Lobkovic]], jehož majetek zabavil v roce 1594 císař [[Rudolf II.]] Chomutov se potom v roce 1605 vykoupil z poddanství a zároveň si koupil jedenáct vesnic, mezi které patřil i Křimov. Tehdy v něm žilo 23 poddaných, kteří se museli podílet na platu [[rektor]]a [[Jezuitská kolej (Chomutov)|chomutovské jezuitské koleje]].Binterová, s. 71 [37] => [38] => [[Soubor:Křimov - fara.jpg|náhled|Budova bývalé fary]] [39] => [[Soubor:Křimov 2011-11-27 Továrna.jpg|náhled|Zřícenina továrny na zpracování lnu]] [40] => [41] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] Křimov trpěl opakovanými průchody vojsk. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 zde po jejím skončení žilo devět sedláků, šest chalupníků a šest řemeslníků (tkalců a nádeníků). Pěstovali žito a dohromady měli 29 potahů, přes 200 krav a další dobytek. Jeden ze sedláků provozoval krčmu. Významným zdrojem příjmů bylo formanství. O sto let později, v roce 1748, stál ve vesnici mlýn o dvou kolech, pracoval zde kovář, krejčí, tkalec, několik nádeníků a jeden forman. Z rychty se vyvinul svobodný statek a vesnici spravovali úředníci z městského statku v [[Krásná Lípa (Křimov)|Krásné Lípě]].Binterová, s. 72 Nadále však vesnici způsobovala škody vojska, která tudy procházela například v letech 1778 nebo 1813, kdy zde vznikl vojenský a vězeňský tábor pro 900 Francouzů.Binterová, s. 73 [42] => [43] => Kromě zemědělství a formanství si lidé vydělávali také obchodem s dřevem a domácí výrobou [[pozament]]ů a později také zpracováním [[Len|lnu]], jehož pěstování se rozšířilo na konci devatenáctého století. Roku 1894 vzniklo společenstvo pro pěstování lnu a jihozápadně od vesnice byla postavena továrna na jeho zpracování. [44] => [45] => Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vesnicí v dubnu roku 1945 procházel [[pochod smrti]] z Reitzenhainu do Chomutova. Jeho oběti byly pochovány v celkem dvanácti společných hrobech, z nichž dva s celkem 31 mrtvými byly v Křimově.Binterová, s. 75 [46] => [47] => Po druhé světové válce došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] [[Sudetští Němci|původních obyvatel]] a populace obce prudce poklesla. [48] => [49] => Po roce 1989 byl postaven vodovod a kanalizace. Část obyvatel pracuje v zemědělství, ale většina lidí dojíždí za prací do Chomutova nebo jsou nezaměstnaní. Před výstavbou silničního obchvatu zde bylo několik tržišť a rozvíjela se [[prostituce]]. [50] => [51] => == Přírodní poměry == [52] => Vesnice leží 8,5 km severozápadně od Chomutova ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] o rozloze 5,91 km². Celková výměra obce, ke které patří dalších sedm katastrálních území však dosahuje 30,33 km². Sousedními obcemi jsou [[Kalek]] na severu, [[Blatno (okres Chomutov)|Blatno]] na východě, Chomutov na jihu, [[Málkov (okres Chomutov)|Málkov]] na jihozápadě a [[Výsluní]] a [[Hora Svatého Šebestiána]] na západě a severozápadě. V katastrálním území Křimov leží také [[Celná]]. [53] => [54] => Více než polovinu rozlohy území obce v roce 2015 pokrývaly lesy (1 676 hektarů) a přibližně jednu třetinu tvořila zemědělská půda, ve které výrazně převládaly trvalé travní porosty (804 hektarů) doplněné 269 hektary orné půdy a šesti hektary zahrad. Na vodní plochy připadalo 27 hektarů. Zastavěné území a ostatní plochy zaujímaly celkem 251 hektarů. [[Koeficient ekologické stability]] byl 4,83, což území řadí mezi přírodě blízké oblasti s převahou ekologicky stabilních struktur a nízkým využitím krajiny člověkem. [55] => [56] => [[Geologie|Geologické]] podloží katastrálního území Křimov tvoří [[Prekambrium|prekambrické]] dvojslídné a [[biotit]]ické [[Rula (hornina)|ruly]]. Celá oblast leží v [[Geomorfologický celek|geomorfologickém celku]] [[Krušné hory]], podcelku [[Loučenská hornatina]] a okrsku [[Přísečnická hornatina]], pro který jsou charakteristické zbytky zarovnaných povrchů na vyzdvižené [[Kra (geologie)|kře]]. Zarovnaný povrch s nadmořskými výškami okolo 720–740 metrů na severu prudce spadá do hlubokého údolí [[Křimovský potok|Křimovského potoka]] a na jihu ho narušuje méně výrazná sníženina údolí [[Hutná|Hutné]], která západně od vesnice pramení. Samotná vesnice stojí v nadmořské výšce 710–725 metrů. Z půd převažují [[podzol]]y, ale v oblasti mezi Křimovem a [[Křimov (nádraží)|křimovským nádražím]] a jižně od Celné se vyskytuje také [[kambizem]]. Největším vodním tokem je [[Prunéřovský potok]], který protéká podél západní hranice. Do severovýchodního cípu území zasahuje malá část [[Vodní nádrž Křimov|vodní nádrže Křimov]]. Krajina severně od silnice z [[Domina (Křimov)|Dominy]] do Hory Svatého Šebestiána se nachází na území [[Přírodní park Bezručovo údolí|přírodního parku Bezručovo údolí]] a údolní svahy u Celné patří do [[Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka|přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka]]. [57] => [58] => == Obyvatelstvo == [59] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 397 obyvatel (z toho 192 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 407 obyvatel: 43 Čechoslováků a 364 Němců. Jeden byl evangelík, patnáct bylo bez vyznání, pět se hlásilo k československé a ostatní k římskokatolické církvi. [60] => [61] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [62] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [63] => |- [64] => ! [65] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [66] => |- style="white-space:nowrap" [67] => ! align="left" | Obyvatelé [68] => | 391 || 451 || 452 || 410 || 427 || 397 || 407 || 156 || 173 || 150 || 115 || 63 || 49 || 114 || 149 [69] => |- style="white-space:nowrap" [70] => ! align="left" | Domy [71] => | 50 || 63 || 65 || 66 || 63 || 63 || 63 || 61 || 45 || 32 || 25 || 41 || 23 || 37 || 44 [72] => |- style="white-space:nowrap" [73] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Nebovazy]], [[Stráž (Křimov)|Stráž]] a [[Suchdol (Křimov)|Suchdol]].}} [74] => |} [75] => [76] => == Obecní správa == [77] => [78] => === Správní území a místní části === [79] => Křimov leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k [[Obec s rozšířenou působností|ORP]] Chomutov. Kromě samotného Křimova k obci patří dalších osm sídel: [[Celná]], [[Domina (Křimov)|Domina]], [[Krásná Lípa (Křimov)|Krásná Lípa]], [[Menhartice (Křimov)|Menhartice]], [[Nebovazy]], [[Stráž (Křimov)|Stráž]], [[Strážky (Křimov)|Strážky]] a [[Suchdol (Křimov)|Suchdol]]. Z nich Menhartice, Nebovazy a Stráž jsou zaniklé vesnice. [80] => [81] => === Zastupitelstvo a starosta === [82] => V místních volbách se volí sedm členů [[Zastupitelstvo obce|obecního zastupitelstva]]. Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018]] byla volební účast v obci 62,23 %. Pět zvolených zastupitelů bylo bez politické příslušnosti a po jednom byli členy [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[KDU-ČSL]]. Starostou se stal Milan Váňa. [83] => [84] => == Doprava == [85] => [[Soubor:Křimov 2006-12-27 Nádraží.jpg|náhled|Nádražní budova železniční stanice Křimov]] [86] => [[Soubor:Křimov - Křimov zastávka.jpg|náhled|Křimov – zastávka]] [87] => [88] => Přímo Křimovem vede silnice III/25114, která byla až do výstavby obchvatu hlavním silničním tahem k hraničnímu přechodu u Hory Svatého Šebestiána. Obchvat [[silnice I/7]] vesnici míjí z jihu. Podél severního okraje vesnice ve [[železniční trať Chomutov–Vejprty]] otevřená v roce 1872. V katastrálním území Křimova se na ní nachází dvě zastávky, ale v jízdním řádu 2015/2016 je obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září. Zastávka ''Křimov-zastávka'' stojí asi 500 metrů západně od vesnice a [[Křimov (nádraží)|nádraží Křimov]] stojí téměř dva kilometry daleko. Obě stanice spojuje krátká zeleně značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]]. Přímo ve vesnici je také zastávka linkové autobusové dopravy. Podél železniční trati vede u vesnice žlutě značená turistická trasa, která vytváří okruh mezi Křimovem, [[Vodní nádrž Křimov|vodní nádrží Křimov]] a [[Bezručovo údolí|Bezručovým údolím]]. U zastávky Křimov – zastávka začíná cyklotrasa č. 3008 k bývalému Třetímu Mlýnu v Bezručově údolí. [89] => [90] => == Společnost == [91] => [92] => === Školství === [93] => Ve vesnici funguje obecní knihovna, ale není v ní žádné školské zařízení. Škola však v Křimově vznikla nejpozději v roce 1592, kdy sem oficiálně dosazovali učitele chomutovští jezuité. Podle pramenů však první katolický učitel začal působit až v roce 1636 a do té doby byli učitelé [[Protestantismus|protestanti]]. V roce 1796 byla postavena školní budova na místě pozdějšího domu čp. 38 a v roce 1860 ji nahradila nová budova pro dvě třídy. Křimovskou školu navštěvovaly také děti ze Stráže, Suchdola a Nebovaz. [94] => [95] => === Spolky === [96] => V areálu výtopny v železniční stanici Křimov od roku 1994 působí spolek Loko-Motiv Chomutov. Členové spolku opravili budovu výtopny, postupně rekonstruují železniční vozy a pořádají jízdy historických vlaků. Hlavním vozidlem spolku je [[motorový vůz M 131.1]], dále mu patří dvě posunovací lokomotivy řady [[Lokomotiva 700|T 211.0]], [[Lokomotiva 710|lokomotiva T 334.0]], [[motorový vůz M 120.4]] a parní [[lokomotiva 414.4]] z roku 1896. [97] => [98] => == Pamětihodnosti == [99] => [[Soubor:Křimov - smírčí kříž.jpg|náhled|upright|Smírčí kříž u domu čp. 47]] [100] => [101] => Nejvýznamnější památkou v Křimově je původně gotický [[Kostel svaté Anny (Křimov)|kostel svaté Anny]] ze čtrnáctého století. Jižně od něj stojí jednopatrová barokní budova [[Fara|fary]] z poslední třetiny osmnáctého století. K památkově chráněným objektům patří ještě smírčí kříž na kraji silnice u domu čp. 47. [102] => [103] => K technickým zajímavostem patří zrušená železniční [[Železniční trať Křimov–Reitzenhain|trať z Křimova do Reitzenhainu]], která od roku 1874 odbočovala z křimovského nádraží a jejíž těleso je v terénu z větší části zachováno. [104] => [105] => == Osobnosti == [106] => Roku 1897 se v Křimově narodil fyziolog a vysokoškolský učitel [[Gustav Schubert]]. [107] => [108] => == Odkazy == [109] => [110] => === Reference === [111] => [112] => {{Citace monografie [113] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [114] => | svazek = I. Čechy [115] => | vydavatel = Státní úřad statistický [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 1924 [118] => | počet stran = 596 [119] => | vydání = 2 [120] => | strany = 209 [121] => }} [122] => {{Citace monografie [123] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [124] => | svazek = I. Země česká [125] => | vydavatel = Státní úřad statistický [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 1934 [128] => | počet stran = 614 [129] => | strany = 99 [130] => }} [131] => {{Citace monografie [132] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [133] => | titul = Umělecké památky Čech [134] => | vydavatel = [[Academia]] [135] => | místo = Praha [136] => | rok = 1978 [137] => | svazek = II. K/O [138] => | počet stran = 580 [139] => | typ kapitoly = heslo [140] => | kapitola = Křímov [141] => | strany = 162–163 [142] => }} [143] => {{Citace monografie [144] => | příjmení = Profous [145] => | jméno = Antonín [146] => | odkaz na autora = Antonín Profous [147] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L) [148] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 1949 [151] => | počet stran = 706 [152] => | svazek = II [153] => | strany = 399 [154] => }} [155] => {{Citace monografie [156] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [157] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [158] => | vydavatel = Český statistický úřad [159] => | místo = Praha [160] => | rok = 2006 [161] => | počet stran = 760 [162] => | strany = 378, 379 [163] => | isbn = 80-250-1310-3 [164] => }} [165] => {{Citace monografie [166] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [167] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [168] => | vydavatel = Český statistický úřad [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2013 [171] => | počet stran = 900 [172] => | strany = 292 [173] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [174] => }} [175] => {{Citace sborníku [176] => | příjmení = Volf [177] => | jméno = Martin [178] => | titul = Historická zmínka o tzv. Křimovském újezdě v zrcadle archeologických pramenů [179] => | url = https://www.academia.edu/8963932/Martin_Volf_2014_Historische_Nachrichten_über_das_sogenannte_Besitztum_Krima_im_Spiegel_archäologischer_Quellen._Historická_zmínka_o_tzv._Křimovském_újezdě_v_zrcadle_archeologických_pramenů [180] => | příjmení sestavitele = Smolnik [181] => | jméno sestavitele = Regina [182] => | sborník = ArchaeoMontan 2013 [183] => | vydavatel = Landesamt für Archäologie Sachse [184] => | místo = Drážďany [185] => | rok vydání = 2014 [186] => | isbn = 978-3-943770-14-8 [187] => | strany = 121–135 [188] => | jazyk = česky, německy [189] => }} [190] => {{Citace monografie [191] => | příjmení = Binterová [192] => | jméno = Zdena [193] => | odkaz na autora = Zdena Binterová [194] => | titul = Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu [195] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [196] => | místo = Chomutov [197] => | rok = 2000 [198] => | počet stran = 96 [199] => | isbn = 80-238-5996-X [200] => | kapitola = Křimov [201] => | strany = 68–69 [202] => | poznámka = Dále jen Binterová 2000 [203] => }} [204] => {{Citace elektronické monografie [205] => | korporace = Seznam.cz [206] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [207] => | titul = Turistická mapa [208] => | url = https://mapy.cz/s/1dSCa [209] => | datum přístupu = 2016-11-19 [210] => | vydavatel = Mapy.cz [211] => }} [212] => {{Citace elektronické monografie [213] => | korporace = České dráhy [214] => | titul = Traťový jízdní řád 137 – Chomutov–Cranzahl [215] => | url = http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k137-160316-01.pdf [216] => | datum přístupu = 2016-11-19 [217] => | vydavatel = České dráhy [218] => }} [219] => {{Citace elektronické monografie [220] => | korporace = Ředitelství silnic a dálnic ČR [221] => | odkaz na korporaci = Ředitelství silnic a dálnic [222] => | titul = Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [223] => | url = https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=54676 [224] => | datum aktualizace = [225] => | datum přístupu = 2016-11-19 [226] => | vydavatel = Geoportál ŘSD [227] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161120004840/https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=54676 [228] => | datum archivace = 2016-11-20 [229] => | nedostupné = ano [230] => }} [231] => {{Citace elektronické monografie [232] => | titul = Obecní knihovna [233] => | url = http://www.krimov.cz/obecni-knihovna/ [234] => | datum vydání = [235] => | datum aktualizace = [236] => | datum přístupu = 2016-11-22 [237] => | vydavatel = Obec Křimov [238] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161123053852/http://www.krimov.cz/obecni-knihovna/ [239] => | datum archivace = 2016-11-23 [240] => | nedostupné = ano [241] => }} [242] => {{Citace elektronické monografie [243] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [244] => | titul = Katastrální území Křimov [245] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/676225/Krimov [246] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [247] => | datum přístupu = 2016-12-14 [248] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161118164600/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/676225/Krimov [249] => | nedostupné = ano [250] => }} [251] => {{Citace elektronické monografie [252] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [253] => | titul = Obec Křimov [254] => | url = http://www.uir.cz/obec/563161/Krimov [255] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [256] => | datum přístupu = 2016-12-14 [257] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161220145455/http://www.uir.cz/obec/563161/Krimov [258] => | datum archivace = 2016-12-20 [259] => | nedostupné = ano [260] => }} [261] => {{Citace elektronické monografie [262] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [263] => | korporace = CENIA [264] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=02e898179d9a72d501c8a8644def194b [265] => | datum přístupu = 2016-12-14 [266] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [267] => | místo = Praha [268] => }} [269] => {{Citace elektronické monografie [270] => | titul = Křimov [271] => | vydavatel = Regionální informační servis [272] => | datum_přístupu = 2016-12-14 [273] => | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=563161 [274] => }} [275] => {{Citace elektronické monografie [276] => | titul = Koeficient ekologické stability [277] => | url = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/781/Knihovna%20k%20projektu/ekolog_stabilita_vzorce_cvut.pdf [278] => | datum vydání = [279] => | datum aktualizace = [280] => | datum přístupu = 2016-12-14 [281] => | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně [282] => }} [283] => {{Citace monografie [284] => | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin [285] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [286] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] [287] => | místo = Brno [288] => | rok = 2006 [289] => | vydání = 2 [290] => | počet stran = 582 [291] => | isbn = 80-86064-99-9 [292] => | typ kapitoly = heslo [293] => | kapitola = Přísečnická hornatina [294] => | strany = 366–377 [295] => }} [296] => {{Citace elektronické monografie [297] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [298] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=4202&xobec=563161&xstat=0&xvyber=0 [299] => | datum přístupu = 2016-10-27 [300] => | vydavatel = Český statistický úřad [301] => }} [302] => {{Citace elektronické monografie [303] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014. Jmenné seznamy [304] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=1&xnumnuts=4202&xobec=563161&xstrana=0&xodkaz=1 [305] => | datum přístupu = 2016-12-16 [306] => | vydavatel = Český statistický úřad [307] => }} [308] => {{Citace elektronické monografie [309] => | titul = Křimov – Titulní strana [310] => | url = http://www.krimov.cz/ [311] => | datum přístupu = 2016-12-16 [312] => | vydavatel = Obec Křimov [313] => }} [314] => {{Citace periodika [315] => | příjmení = Strnadová [316] => | jméno = Miroslava [317] => | titul = Zachraňují železniční historii před sešrotováním [318] => | periodikum = 5plus2 [319] => | rok = 2020 [320] => | měsíc = září [321] => | ročník = IX [322] => | číslo = 32 [323] => | strany = 4–5 [324] => }} [325] => {{Citace elektronické monografie [326] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [327] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [328] => | datum přístupu = 2023-08-25 [329] => | vydavatel = Český statistický úřad [330] => | formát = PDF online [331] => }} [332] => [333] => [334] => === Literatura === [335] => * {{Citace monografie [336] => | příjmení = Binterová [337] => | jméno = Zdena [338] => | titul = Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu [339] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [340] => | místo = Chomutov [341] => | rok = 2000 [342] => | počet stran = 96 [343] => | isbn = 80-238-5996-X [344] => | kapitola = Křimov [345] => | strany = 68–76 [346] => }} [347] => * {{Citace monografie [348] => | příjmení = Binterová [349] => | jméno = Zdena [350] => | titul = Obce chomutovského okresu [351] => | spoluautoři = kolektiv. [352] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [353] => | místo = Chomutov [354] => | rok = 2002 [355] => | počet stran = 302 [356] => | kapitola = Křimov [357] => | strany = 127–129 [358] => | isbn = 80-7277-173-6 [359] => }} [360] => [361] => === Související články === [362] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov]] [363] => * [[Římskokatolická farnost Křímov]] [364] => [365] => === Externí odkazy === [366] => * {{Commonscat}} [367] => * {{Oficiální web}} [368] => * {{RÚIAN}} [369] => [370] => {{Části české obce}} [371] => {{Okres Chomutov}} [372] => {{Autoritní data}} [373] => {{Portály|Česko|Geografie}} [374] => [375] => [[Kategorie:Křimov| ]] [376] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [377] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [378] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [379] => [[Kategorie:Mikroregion St. Sebastian]] [] => )
good wiki

Křimov

Křimov je obec v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Žije v ní obyvatel, samotný Křimov má však pouze kolem jednoho sta lidí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nebovazy','Suchdol (Křimov)','Stráž (Křimov)','Chomutov','Strážky (Křimov)','Celná','Domina (Křimov)','Krásná Lípa (Křimov)','Len','Vodní nádrž Křimov','Krušné hory','Ústecký kraj'

Celná

Chomutov

Len

Nebovazy