Array ( [0] => 14666286 [id] => 14666286 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kašmírština [uri] => Kašmírština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Kašmírština ''(کٲشُر, kạ̄šur, कॉशुर, kŏśur)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Indie]], [[Pákistán]], [[Kašmír]] [4] => | mluvčích = 7,1 milionů [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Indoíránské jazyky]] [8] => *** [[Dardské jazyky]] [9] => | písmo = [[Arabské písmo]], [[Devanágarí]] [10] => | úřední jazyk = [11] => [[Indie]] [12] => | regulátor = [13] => příležitostné komise [14] => | ISO6391 = ks [15] => | ISO6392B = kas [16] => | ISO6392T = kas [17] => | SIL = KSH [18] => | wikipedie = [[:ks:Main Page|ks.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Kašmírština''' je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel [[Kašmírské údolí|Kašmírského údolí]] v [[Indie|indickém]] státě [[Džammú a Kašmír]]. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými. Vědci však nejsou zcela zajedno – kašmírština byla v historii hodně ovlivněna indickými jazyky a vykazuje s nimi mnoho společných rysů. [21] => [22] => Kašmírština je jedním z 18 jazyků oficiálně uznaných indickou ústavou, avšak v domovském státě Džammú a Kašmír nemá postavení státního jazyka – tím je zde [[urdština]] s [[Angličtina|angličtinou]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => Nejstarší literární památky jsou ze [[14. století]]. [26] => [27] => Minulá vláda na sklonku roku [[2000]] chystala zavedení výuky kašmírštiny na první stupně základních škol, spolu s dogri a paňdžábštinou. Vyhlásil to 18. listopadu 2000 tehdejší premiér Džammú a Kašmíru, Farooq Abdullah, a ministr školství Mohammad Shafi. [28] => [29] => == Abeceda a výslovnost == [30] => Starší kašmírské památky jsou psány písmem [[šáradá]], které se podobá dalším indickým písmům vyvinutým z [[bráhmí]]. Dnes toto písmo používají již jen někteří kněží pro náboženské účely, sestavování horoskopů apod. [31] => [32] => [[Muslim]]ští Kašmířané preferují upravenou [[Arabské písmo|persko-arabskou abecedu]], psanou stylem ''nastalík (نستلىق)''. Kašmířané vyznávající [[hinduismus]] se spíše přiklánějí k písmu [[devanágarí]]. Přestože je muslimů většina, na internetu získáme opačný dojem. Projevují se tu totiž hlavně hinduističtí vyhnanci ''([[Kashmiri Pandit]]s)'', používající devanágarí, případně různé způsoby přepisu do [[Latinka|latinky]]. [33] => [34] => Vláda [[Džammú a Kašmír]]u uznává jako jediné písmo pro kašmírštinu nastalík a vysluhuje si tím kritiku zejména z řad hinduistické [[diaspora|diaspory]]. Vláda argumentuje tím, že nastalík je již po staletí (rozuměj od doby vpádu muslimů z Persie) svázán s kašmírskou kulturou, zatímco devanágarí je cizorodý prvek, zavlečený s hindštinou až v dobách britské Indie. [35] => [36] => Kašmírštině chybí [[Cerebrální hláska|cerebrální]] [[Afrikáta|afrikáty]], které najdeme u ostatních dardských jazyků. Od indoárijských jazyků ji zase odlišuje bohatě rozvinutý systém sykavek (''s, z, š, ž''). [37] => [38] => Přehled kašmírských písmen následuje (jsou uvedena zleva doprava v pořadí podle nastalíku, přestože toto písmo se píše zprava doleva; paralelně jsou uvedeny ekvivalenty v devanágarí): [39] => [40] => {| border="1" style="text-align:center;" [41] => |- [42] => | nastalík: || ب || پ || پھ || ت || تھ || ٹ || ٹھ || ث || ج || چ || چھ || ح || خ || د || ڈ || ذ || ر [43] => |ڑ|| ز || ژ || ژھ || س || ش || ص || ض || ط || ظ || ع || غ || ف || ق || ک || کھ || گ || ل || م || ن || و || ہ || ے || ؠ [44] => |- [45] => | devanágarí: || ब || प || फ || त || थ || ट || ठ || || ज || च || छ || ||ख़ [46] => | द || ड || || र [47] => |ड़|| ज़ || च़ || छ़ || स || श || || || || || ||ग़ [48] => |फ़ [49] => |क़ [50] => | क || ख || ग || ल || म || न/ं || व || ह || य || य/- [51] => |- [52] => | přepis: || b || p || ph || t || th || ţ || ţh || ś || j || č || čh || h || kh || d || ḑ || z || r [53] => |ṛ|| z || c || ch || s || š || s || z || t || z || ʿ || gh || f || q || k || kh || g || l || m || n || v || h || y || ý [54] => |} [55] => [56] => {| border="1" style="text-align:center;" [57] => |- [58] => | nastalík: || َ || ا/آ || ٔ || ٲ || ِ || یٖ || ےٚ || ے || ُ || وٗ || ٕ || ٳ || ۆ || و || ۄ || ۄا [59] => |- [60] => | devanágarí: || अ/- || आ/ा || ॳ/ऺ || ॴ/ऻ || इ/ि || ई/ी || ऎ/ॆ || ए/े || उ/ु || ऊ/ू || ॶ/ॖ || ॷ/ॗ || ऒ/ॊ || ओ/ो || ॲ/ॅ || ऑ/ॉ [61] => |- [62] => | přepis: || a || ā || ạ || ạ̄ || i || ī || e || ē || u || ū || ụ || ụ̄ || o || ō || ọ || ọ̄ [63] => |} [64] => [65] => === Poznámky === [66] => * Na rozdíl od arabštiny, která v písmu obvykle nezachycuje krátké samohlásky, kašmírština se bez rozlišení bohatého systému svých samohlásek neobejde. [67] => * Písmena پ, ٹ, چ, ڈ, ژ, گ, ہ, ے jsou rozšířením, které v původní arabské abecedě chybí. Arabské písmo se do Kašmíru dostalo přes Persii a písmena پ, چ a گ jsou z perského repertoáru. [68] => * Písmeno ک/k je i v arabštině, ale tam se pro něj obvykle používá základní tvar ك (kód 1603, ARABIC LETTER KAF), nikoli ک (kód 1705, ARABIC LETTER KEHEH). [69] => [70] => === Výslovnost === [71] => * Rozdíl mezi ت/थ/t a ٹ/ट/ţ je ten, že ţ se vyslovuje s hrotem jazyka opřeným ne o zuby, ale o horní patro. Pro Čecha je rozdíl málo slyšitelný. [72] => * Obdobný rozdíl je mezi د/द/d a ڈ/ड/ḑ. [73] => * Písmeno ژھ/छ़/ch se vyslovuje jako c s přídechem (nikoli tedy jako české ch nebo č). [74] => * Písmeno ھ označuje přídechové h v některých přídechových hláskách. [75] => * Písmeno ہ/ह/h se čte [h]. [76] => * Písmeno ج/ज/j se vyslovuje [dž]. [77] => * Písmeno ے/य/y se vyslovuje [j]. [78] => * Písmeno ى۪/ý se vyslovuje jako [j]. (Ve dvojhláskách? Nebo signalizuje změkčení předcházející souhlásky?) [79] => * Samohláska ạ odpovídá v IPA ə, tedy zvuku, který známe i v češtině, ačkoli ho neumíme zapsat. Vznikne, když vyslovíme názvy písmen b, t, k krátce (ne dlouze jako [bé], [té], [ká]). [80] => * Samohláska ọ odpovídá v IPA ɔ (nastavíme rty, jako bychom chtěli vyslovit a, ale vyslovíme o). Je to polootevřená zadní samohláska. [81] => * Samohláska ụ odpovídá v IPA ɨ, tedy zvuku mezi i a u. Je to zavřená střední samohláska, podobná např. výslovnosti [[Ruština|ruského]] ы. [82] => * Vodorovná čárka nad přepisem samohlásky odlišuje dlouhou samohlásku od krátké. [83] => * Písmeno n za samohláskou se nevyslovuje plnohodnotně, ale nazalizuje předcházející samohlásku (tj. způsobuje její nosovou výslovnost). [84] => * Všechny samohlásky mohou být nazalizované (s nosovou výslovností). V písmu se nazalizace projeví připojením ن/n za samohlásku. [85] => * Při ohýbání slov dochází ke změkčování ''([[Palatalizace|palatalizaci]])'' některých souhlásek. V latinském přepisu vyznačují někteří autoři palatalizaci apostrofem za změkčenou souhláskou. V kašmírském pravopisu zřejmě stejnému účelu slouží písmeno ے/y (ى۪?) [86] => * Písmena ص/ss, ض/dd, ط/tt, ظ/zz, خ/kh, ح/hh, غ/gh, ع/ʿ, ف/f, ق/q, ث/ś, ذ/ź pocházejí z arabštiny a používají se zřejmě jen v etymologickém pravopisu přejatých slov. Hlásky, kterým odpovídají v arabštině, kašmírština nezná a přizpůsobila si tedy výslovnost svému fonetickému systému. Uvedená písmena se vyslovují po řadě [s], [z], [t], [z], [kh], [h], [g], [ʔ], [f/ph], [k], [s], [z]. [87] => [88] => == Gramatika == [89] => [90] => === Rod a číslo === [91] => Kašmírština má dva rody, mužský a ženský; přísudek se shoduje s podmětem v rodu, rodem se liší i přídavná jména. Podobně se rozlišuje jednotné a množné číslo. [92] => [93] => Příklady: [94] => * سُہ گَو گَرٕ = Su gav garụ. = Šel domů. [95] => * سۄ گٔیہِ گَرٕ = Sọ gạyi garụ. = Šla domů. [96] => * مول چھُ تھۆد = Mōl čhu thod. = Otec je vysoký. [97] => * مٲج چھےٚ تھٔز = Mạ̄j čhe thạz. = Matka je vysoká. [98] => [99] => === Pád === [100] => Pádů má kašmírština 8, resp. 6 (tvary dativu se shodují s lokálem a tvary ablativu s instrumentálem; tyto pády se nicméně rozlišují záložkami, které se s nimi pojí). [101] => [102] => * [[nominativ]] [103] => * [[dativ]] [104] => * [[ergativ]] [105] => * [[lokál]] [106] => * [[ablativ]] [107] => * [[instrumentál]] [108] => * [[genitiv]] [109] => * [[vokativ]] [110] => [111] => Následující tabulka demonstruje pádové koncovky na podstatných jménech لڑکہٕ (chlapec) a ''کوٗر'' (děvče). [112] => [113] => {| border="1" [114] => ! rowspan="3" | Pád || colspan="4" | Podstatné jméno || rowspan="3" | Záložky [115] => |- [116] => ! colspan="2" | mužský rod || colspan="2" | ženský rod [117] => |- [118] => ! jednotné || množné || jednotné || množné [119] => |- [120] => | nominativ [121] => | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapec [122] => | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapci [123] => | کوٗر = kūr = děvče [124] => | کورِ = kōri = děvčata [125] => |- [126] => | dativ [127] => | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci [128] => | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcům [129] => | کورِ = kōri = děvčeti [130] => | کورؠن = kōryan = děvčatům [131] => | (کیُٛتھ = kyuth) [132] => |- [133] => | ergativ [134] => | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapec [135] => | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci [136] => | کورِ = kōri = děvče [137] => | کورؠو = kōryav = děvčata [138] => |- [139] => | lokál [140] => | لٔڑکَس = lạṛkas = chlapci [141] => | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapcích [142] => | کورِ = kōri = děvčeti [143] => | کورؠن = kōryan = děvčatech [144] => | پؠٹھ = pyaţh, نِش = niš, [145] => تَل = tal [146] => |- [147] => | ablativ [148] => | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce [149] => | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapců [150] => | کورِ = kōri = děvčete [151] => | کورؠو = kōryav = děvčat [152] => | پؠٹھ = pyaţh [153] => |- [154] => | instrumentál [155] => | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapcem [156] => | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci [157] => | کورِ = kōri = děvčetem [158] => | کورؠو = kōryav = děvčaty [159] => | سٟتؠ = sụ̄t' [160] => |- [161] => | genitiv [162] => | لٔڑکہٕ = lạṛkụ = chlapce [163] => | لٔڑکَن = lạṛkan = chlapců [164] => | کورِ = kōri = děvčete [165] => | کورؠن = kōryan = děvčat [166] => | اُنٛد = und, [167] => إنٛد = ụnd, [168] => [169] => إنٛز = ụnz, [170] => [171] => إنٛزٕ = ụnzụ [172] => |- [173] => | vokativ [174] => | لٔڑکا = lạṛkā = chlapče! [175] => | لٔڑکَو = lạṛkav = chlapci! [176] => | کوٗری = kūrī = děvče! [177] => | کورؠو = kōryav = děvčata! [178] => |} [179] => [180] => === Osobní zájmena === [181] => U zájmen 3. osoby se rozlišuje, zda je dotyčná osoba blízko mluvčího a posluchače, zda je daleko, ale viditelná, nebo zda je mimo jejich dohled. [182] => [183] => {| border="1" [184] => ! Osoba || Vzdálenost || Jednotné číslo || Množné číslo [185] => |- [186] => | colspan="2" | 1. || بہٕ = bụ = já || أسؠ = ạsý = my [187] => |- [188] => | colspan="2" | 2. || ژٕ = cụ = ty || تۆہؠ = tohý = vy [189] => |- [190] => | rowspan="3" | 3. || blízký || یہِ = yi = on, ona || یِم = yim = oni, یِمہٕ = yimụ = ony [191] => |- [192] => | viditelný || ہُہ = hu = on, ہۄ = họ = ona || ہُم = hum = oni, ہُمہٕ = humụ = ony [193] => |- [194] => | vzdálený || سُہ = su = on, سۄ = sọ = ona || تِم = tim = oni, تِمہٕ = timụ = ony [195] => |} [196] => [197] => 2. a 3. osoba množného čísla se také používá pro zdvořilostní označení jedné osoby a odpovídá českému vykání. [198] => [199] => === Slovesa === [200] => Příklad časování [201] => * گَژھُن = gachun = jít [202] => * بہٕ گَژھٕ = bụ gachụ = jdu [203] => * ژٕ گَژھ = cụ gach = jdeš [204] => * سُہ گَژھِ = su gachi = jde [205] => * أسؠ گَژھَو = ạsy gachav = jdeme [206] => * تۆہؠ گَژھِو = tohy gachiv = jdete [207] => * تِم گَژھَن = tim gachan = jdou [208] => [209] => === Záložky === [210] => Místo [[Předložka|předložek]] (prepozic) používá kašmírština tzv. [[Záložka (slovní druh)|záložky]] (postpozice). Jak název napovídá, od předložek se liší tím, že se nekladou před slovo, ale za něj. Jejich funkce je podobná jako u předložek v jiných jazycích. [211] => [212] => Příklad: [213] => * کِتاب چھُ میزَس پؠٹھ = Kitāb čhu mēzas pyaţh. = (doslova) Kniha je stole na. [214] => [215] => === Slovosled === [216] => Základní [[slovosled]] je SVO ([[podmět]] – [[sloveso]] – [[předmět]]). Sloveso je téměř vždy na druhé pozici ve větě, podobně jako např. v [[Němčina|němčině]]. [217] => [218] => == Slovní zásoba == [219] => [220] => === Běžné fráze === [221] => * نَمَسکار = namaskār, سَلام = salām = dobrý den / na shledanou [222] => * تۆہؠ چھِوا وارَے؟ = tohy čhivā vāray ? = jak se máte? [223] => * تۆہؠ کیٛا چھِو ناو ؟ = tohy kyā chiv nāv = jak se jmenujete? [224] => * کۆت چھِوٕ گَژھُن؟ = kot čhivụ gachun? = kam chcete jet? [225] => * [226] => * [227] => * کوتاہ دوٗر چھُ؟ = kōtāh dūr čhu? = jak je to daleko? [228] => * بِہِوحَض = bihiv haz = prosím, posaďte se [229] => * شُکرِیہَ = šukriyā = děkuji [230] => * [231] => * آہَن حَض = āhan haz = ano [232] => * نہَ حَض = na haz = ne [233] => * کٔہؠ چھَ = … kạhy čha? / کٕتِس چھِ؟ = … kụ̄tis čhi? = kolik stojí …? [234] => * اَکھ = ١ = akh = jeden [235] => * زٕ= ٢ = zụ = dva [236] => * ترٛےٚ= ٣ = tre = tři [237] => * ژور= ۴ = cōr = čtyři [238] => * پانٛژھ= ۵ = pānch = pět [239] => * شےٚ= ٦ = še = šest [240] => * سَتھ= ٧ = sath = sedm [241] => * ٲٹھ = ٨ = ạ̄ţh = osm [242] => * نَو = ٩ = nav = devět [243] => * داہ = ١٠ = dāh = deset [244] => * ژٔنٛدرٕوار = cạndrụvār = pondělí [245] => * بوموار = bōmvār = úterý [246] => * بۄدوار = bọdvār = středa [247] => * برَٛسوار = brasvār = čtvrtek [248] => * جُمعہ = jumāh / شۆکُروار = šokurvār = pátek [249] => * [250] => * بَٹہٕ وار = baţụvār = sobota [251] => * آتھوار = āthvār = neděle [252] => [253] => == Vzorový text == [254] => {{Vzorový text [255] => |VDLP=ano [256] => |Komentář= [257] => |Jazyk 1=kašmírsky [258] => |Text 1=سٔری لُکھ چهہٕ حقوٗق تِہ عزت لِحاظٕ ہِہیٖ ژامِت. تِمن چه‍ہِ ضمير تِہ عَقل دِنِ آمٕژ. تٔوے پَزٕ تُمن بھٲئی برادری سانٛ روزُن. [259] => |Jazyk 2=transkripce [260] => |Text 2=Sə̄rī insān čhi āzād zāmytj. Vjakār ty hokūk čhi hivī. Timan čhu sōč samaž atā karny āmut ty timan pazi bə̄i barādərī hyndis žazbātas tahat akh əkis akār bakār jun. [261] => }} [262] => [263] => == Externí odkazy == [264] => {{InterWiki|code=ks|Kašmírská}} [265] => * [http://www.koshur.org/ Koshur.org] – An Introduction to Spoken Kashmiri (anglicky) [266] => * [http://iils.org/publications.html Omkar N. Koul, publikace o kašmírštině] (anglicky) [267] => * [https://web.archive.org/web/20050513231716/http://www.ethnologue.com/14/show_language.asp?code=KSH Ethnologue] (anglicky) [268] => * [https://web.archive.org/web/20051216000459/http://tdil.mit.gov.in/KashmiriDesignGuideOct02.pdf Kashmiri Design Guide] (anglicky, PDF) [269] => * [https://web.archive.org/web/20050107195408/http://www.kalusa.org/hindi/editor/koshur.htm Unicode Devanagari Kashmiri Typewriter] (pomůcka pro editaci kašmírštiny v devanágarí) [270] => * [http://www.ancientscripts.com/kashmiri.html Písmo šáradá] (anglicky) [271] => [272] => {{Indoíránské jazyky}} [273] => [274] => {{Autoritní data}} [275] => {{Portály|Jazyk}} [276] => [277] => [[Kategorie:Kašmír]] [278] => [[Kategorie:Dardské jazyky]] [279] => [[Kategorie:Jazyky Indie]] [280] => [[Kategorie:Indoíránské jazyky]] [] => )
good wiki

Kašmírština

Kašmírština je indoevropský jazyk, kterým hovoří část obyvatel Kašmírského údolí v indickém státě Džammú a Kašmír. Obvykle se řadí do skupiny dardských jazyků, které leží mezi jazyky indickými a íránskými.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Indie','Arabské písmo','Džammú a Kašmír','devanágarí','vokativ','instrumentál','lokál','dativ','Afrikáta','Palatalizace','Latinka','hinduismus'

Dativ

Dévanágarí

Hinduismus

Indie

Instrumentál

Latinka

Lokál

Palatalizace

Vokativ